Celiakie - intolerance lepku

Intolerance lepku, neboli celiakie, je autoimunitní onemocnění, kterým trpí asi 1% lidí. Mohou jí trpět dospělí i děti. Spouštěčem je lepek obsažený ve stravě. Postihuje především tenké střevo, ale zasaženy ovšem mohou být i jiné orgány. Onemocnění se vyskytuje u jedinců, kteří k němu mají genetickou dispozici a přijímají lepek ve stravě. Po příjmu potravin obsahujících lepek dochází k autoimunitní reakci, která se projeví poškozením sliznice tenkého střeva. Následuje chronický zánět sliznice, mizí klky a mikroklky. To vede ke snížení povrchu tenkého střeva a tím snížení jeho schopnosti trávení a vstřebávání živin, což může způsobit až rozvrat metabolismu.

Lepek neboli gluten je směs bílkovin, které jsou nerozpustné ve vodě. Je hlavní bílkovinnou složkou obilek pšenice, žita, ječmene a ovsa. Celiakie je nesnášenlivost lepku, nikoliv alergie na něj.

Jaké má celiakie příznaky?

Celiakie se může projevit v jakémkoliv věku. U dětí se nejčastěji objevuje v době (po několika týdnech až měsících), kdy jim je poprvé podáván lepek v potravě. Děti začnou trpět průjmy. Stolice může být i objemná a silně zapáchající. Přidávají se bolesti břicha, které se stupňují. Děti jsou často mrzuté, plačtivé a ztrácejí chuť k jídlu. Málo rostou, ubývají na váze a zvětšuje se jim bříško. Může se i objevit chudokrevnost z nedostatku železa.

U dospělých a dospívajících se může celiakie projevit až po vyšší zátěži organismu. Například těhotenství, virová infekce nebo dlouhodobý stres.

První příznaky celiakie se neprojeví hned po podání lepku. Obvykle se objevují až po 3-6 měsících pravidelného podávání stravy obsahující lepek. Na rozdíl od alergie na lepek, která se projeví do několika minut po konzumaci lepku. Při alergii nedochází k tvorbě protilátek proti sliznici tenkého střeva, jako je tomu u celiakie.

Objevit se mohou typické střevní potíže – průjmy, nadýmání, plynatost, bolesti a křeče břicha, nechutenství. Občas se může objevit i zvracení či zácpa.

Druhým typem potíží jsou mimostřevní atypické. Sem patří například chudokrevnost, dlouhotrvající únava, zvýšené jaterní testy, osteoporóza, nedostatek železa, snížení hmotnosti, zvýšená kazivost zubů, bolesti kloubů, záněty dásní, nepravidelná menstruace, opakované potraty až neplodnost. Ovlivněna může být i nervová soustava. Projevuje se to poruchou rovnováhy, kymácením či nejistou chůzí na široké bázi. Celiakie může být i příčinou bolesti hlavy, úzkosti a deprese.

Z kožních projevů je nejznámější Durhingova dermatitida. Je to svědivé, oparu podobné onemocnění, které se může vyskytnout kdekoliv na těle, především vpředu na rukách a nohách, na zádech, obličeji a hýždích. Často je toto onemocnění zaměňováno s atopických ekzémem. Ke kožním projevům intolerance lepku může patřit i ztráta pigmentace kůže, afty a ohraničené ztráty vlasů. 

Je popsáno 5 forem celiakie. Ale pouze 2 formy probíhají se zřejmými příznaky. Celiakie může být zjištěna i u jedince, který nemá vůbec žádné příznaky. Většinou se na onemocnění přijde náhodou na základě testování blízkých členů rodiny celiaka.

Jak se celiakie diagnostikuje?

Orientační vyšetření si může udělat každý sám doma za pomoci domácích testů. Test na celiakii dokáže určit množství protilátek v krvi neléčených celiatiků. Tyto testy jsou orientační, k potvrzení diagnózy je potřeba laboratorní vyšetření krve na které nás odešle lékař. Jedná se o stanovení protilátek Imunoglobulinu A proti tkáňové transglutamináze a celkový obsah protilátek IgA.  Pokud jsou protilátky v krvi přítomny, následuje biopsie (odběr sliznice) tenkého střeva pro potvrzení diagnózy.

Celiakie je často dědičná. Při objevení se doporučuje vyšetření i blízkým členům rodiny (rodiče, děti, sourozenci). Až do vyšetření by měl pacient konzumovat potraviny s lepkem. Při jeho vynechání by mohlo dojít k falešně negativním výsledkům.

Jak se celiakie léčí?

Jediná efektivní léčba spočívá v celoživotním vyřazení veškerého lepku v potravě. Škodlivé je i minimální množství lepku ( např. v uzeninách, polotovarech či pivu).  Přísným dodržováním bezlepkové diety dochází k obnovení sliznice tenkého střeva během 3-6 měsíců. V této době dochází ke znovuobjevení klků a normalizaci vstřebávání živin ze střeva. U těžkých stavů se však sliznice již zcela obnovit nemusí.

Přísné dodržování diety má u celiatiků ochranný vliv na vznik rakoviny tenkého střeva. Do úplného uzdravení sliznice je důležité dodávat vitamíny, minerály a stopové prvky. Jedná se především o železo, vápník a vitamíny B12, A a D.

Porušení sliznice střeva může být spojeno s nedostatkem laktázy (enzym rozkládající mléčný cukr-laktózu). Proto je vhodné v začátcích léčby vysadit i mléko a mléčné výrobky. Poté, co se sliznice začne hojit, dojde i k obnovení produkce laktázy. Potom je možné znovu postupně mléko a mléčné produkty začít zařazovat zpět do stavy.

Tolerance lepku u celiatiků je různá. Změny na sliznici může vyvolat již dávka 100 mg denně. Proto se za bezpečnou dávku považuje 20-50 mg lepku denně. Běžně konzumujeme až kolem 20 g lepku denně.

Bezlepková dieta

Bezlepková dieta je naprosté vyloučení potravin obsahující lepek ze stravy. Základními potravinami bezlepkové stravy jsou

• brambory,
• rýže,
• kukuřice,
• pohanka,
• quinoa,
• jáhly,
• pohanka,
• amarant,
• luštěniny,
• ovoce a zelenina.

Bezlepkové potraviny mohou obsahovat maximálně 2 mg lepku na 100g. Potraviny s velmi nízkým obsahem lepku obsahují méně než 10 mg lepku ve 100g. U těchto potravin je ale už potřeba počítat denní spotřebu lepku.

 Potraviny a plodiny, které neobsahují žádný lepek:

• Brambory,
• quinoa,
• amarant,
• tapioka,
• rýže,
• kukuřice,
• luštěniny,
• jáhly,
• soja,
• pohanka,
• maniok,
• mouky a škroby z těchto plodin,
• ovoce,
• zelenina,
• batáty,
• maso,
• ryby,
• vejce,
• mléko a mléčné výrobky (bez příchutí),
• ořechy,
• semínka,
• máslo,
• sádlo,
• rostlinné oleje,
• voda,
• káva,
• nearomatizované čaje,
• 100% džusy,
• vína,
• čisté destiláty,
• čistá čokoláda,
• cukr,
• med,
• hroznový cukr,
• jednodruhové koření a
• nebarvené octy.

Pozor však na různé křupky, tyčinky, majonézy, ochucené octy, bujony, chipsy, uzeniny, šunky, sojové maso, ochucené jogurty, hotové mléčné nápoje, tavené a plísňové sýry, polotovary, marmelády, kečupy, žvýkačky, zmrzliny, prášky do pečiva, čokoládové polevy, dresingy a jiná dochucovadla. Mohou obsahovat lepek.

Zcela vyhnout bychom se měly výrobkům z pšeničné, žitné a ječmenné mouky – pečivo, cukrovinky, chleba, těstoviny, knedlíky, naklíčená zrna, potraviny obalované ve strouhance či mouce, přepalované tuky, pivo, obilné kávové nápoje, atd.

Zařazení ovsa do diety je individuální. Lepek obsažený v ovsu má nejmenší toxicitu. Pro většinu celiatiků je v přiměřeném množství bezpečný. Vždy je potřeba zjistit reakci na oves. U stabilizovaných celiatiků je povoleno 40-60 g ovsa denně. U  vhodného ovsa musí být uvedeno, že je vhodný pro bezlepkovou dietu. Normálně je totiž zpracováván současně i s jinými obilovinami a může být lepkem kontaminován.

Bezlepkové recepty na bezlepkový chléb, pečivo, cukroví, dorty, palačinky a další produkty najdeme na internetu. Databázi testovaných bezlepkových výrobků a další informace o celiakii nalezneme například na stránkách Sdružení celiatiků České republiky.