Lupénka
Určeno pro: dospělé, Věk dítěte: Narození - 6 let

Léčba lupénky spadá do rukou dermatologa, který podle závažnosti a rozsahu příznaků volí další postup. Obecně je vhodné kůži na léčbu připravit, neboli jemně odstranit šupinky, aby se nanášené přípravky dobře vstřebaly. K zmírnění příznaků se používají roztoky a šampony s ichtamolem (proti svědení, zánětu), kyseliny salicylové (k odstranění šupin, proti zánětu), urey nebo alantoinu. Důležité je přípravky nechat působit delší dobu (cca 20 minut). V případě vážnějších projevů se přistupuje k celkové léčbě či fototerapii.

V současné době neumíme lupénku úplně vyléčit, ale můžeme zmírnit její projevy. Léčba lupénky spadá do rukou lékaře, závisí na závažnosti a rozsahu onemocnění. Základem terapie je lokální léčba. Pomocí lokálních přípravků se pokoušíme snížit nadměrné šupinatění a zánět na kůži. Používají se léky ze skupin keratolytik, kortikosteroidů, s obsahem analog vitaminu D či ichtamolu. V každé fázi jsou k doplnění léčby vhodná tzv. emolencia („změkčující přípravky“) a zvláčňující přípravky. K systémové terapii se přistupuje až tehdy, kdy lokální aplikace mastí a krémů nepřináší dostatečnou úlevu, je…

Lupénka postihuje různé části těla, zasažené může být téměř jakékoliv místo na těle, nejčastěji kůže trupu, končetin, nehtová lůžka, malé klouby na rukou, vlasová část hlavy či genitálie. Tato ložiska mohou být zvýšená a pokrytá šupinami s charakteristickým stříbřitým nádechem. Během akutních výskytů těchto ložisek se obvykle objevuje svědění nebo pálení. Oproti ekzému se lupénka projevuje na vnějších stranách loktů a kolen. Pokud se tato místa začnou škrábat, může dojít k drobnému krvácení do kůž

Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které není infekční, nemůže se tedy přenést z člověka na člověka. Spouštěčem mohou být viry, bakterie, stres či hormonální změny. První symptomy se obvykle objevují kolem dvacátého roku života či v období mezi čtyřiceti a padesáti lety

První známky tohoto onemocnění se obvykle začínají objevovat mezi 15. a 25. rokem života či v období mezi 40. a 50. rokem. Mohou se projevovat jako šupiny, puchýře nebo červená, zánětem postižená místa na kůži. Někdy toto onemocnění probíhá akutně a po léčbě příznaky odezní. Bohužel však častěji přejde do chronické formy, kdy se období s příznaky střídají s obdobími zklidnění. O kůži je potřeba denně pečovat s vhodnými přípravky.