Veganství

Je jen vaší volbou, zda jste se rozhodli jít alternativní volbou stravování a stali se vegany. Poradíme, co byste při veganství měli doplňovat tak, aby organismus nestrádal a byl v rovnováze.

Kdo je kdo

Nejprve stručný přehled alternativních způsobů stravování tak, jak je známe. 

• Vegetariáni nekonzumují maso.
• Lakto-ovo vegetariáni nejedí maso, ale knzumují mléko a mléčné výrobky a vejce.
• Lakto vegetariáni nejedí maso a vejce. Konzumují ale mléko a mléčné výrobky.
• Pesce vegetarián nejí žádné maso kromě ryb.
• Flexitarián a reduktarián konzumuje převážně vegetariánskou stravu a v omezené míře i maso.
• Vegani nekonzumují žádné živočišné produkty.
• Frutarián je vegan, který konzumuje pouze syrové plody rostlin. Odmítá obilí a listovou a kořenovou zeleninu.
• Vitarián je vegan, který na úpravu rostlinné stravy používá teplotu maximálně 42-45°C (RAW food).

Doplňujte vitamíny a minerály

Vegani a vegetariáni musí myslet na to, že v rostlinné stravě je nedostatek některých vitamínů. Jedním z nejdůležitějších je vitamín B12. Je důležité aby vegani a vegetariáni sledovali hladinu vitamínu B12 (popřípadě i homocysteinu, jehož vysoká hladina je naopak škodlivá) v krvi a zabezpečili si jeho dostatečný příjem .

Striktní veganská či vegetariánská strava není příliš vhodná pro děti, těhotné a kojící ženy. Problém může být zejména ve sníženém příjmu vitamínu B12, vitamínu D3, železa, zinku, jódu a vápníku. Rostlinné složky navíc nemají zcela vyvážený obsah esenciálních aminokyselin a může častěji docházet k chudokrevnosti.

Pokud ale dítěti poskytneme dostatek látek, které by mohly ve stravě chybět jiným způsobem, a strava je dostatečně pestrá, většinou nedochází k problémům s vývojem.

Sestava jídelníčku je důležitá

Pokud je veganský jídelníček vhodně sestaven, je v něm zastoupena i syrová strava (vařením se enzymy a některé vitamíny ničí) a je dostatečně pestrý, je snížena, na rozdíl od konzumentů masa, pravděpodobnost některých chorob. Snížuje se například riziko obezity, vysokého cholesterolu, aterosklerózy a dalších srdečně-cévních onemocnění.

Veganská a vegetariánská strava může být zdraví prospěšná pouze tehdy, když je dostatečně pestrá se zastoupením čerstvé zeleniny, ovoce, ořechů, semínek, rostlinných olejů.

Vegani a vegetariáni, kteří sice zarytě nejedí maso, ale dopřávají si množství sladkostí, bílého pečiva, těstovin, bílé rýže, vařených pokrmů či polotovarů, bez přísunu tepelně nezpracovaných produktů si naopak spíše zadělávají na zdravotní problémy.

Sestavení správného jídelníčku je mnohdy časově, vědomostně i finančně náročné. S tím musí každý začínající vegan či vegetarián počítat, aby časem nesklouzl k jednostranné a neplnohodnotné stravě.

Rizika nemocí

U vegetariánů a veganů jsou vyšší rizika nemocí, které jsou spojeny s nedostatkem vitamínů a minerálů, které mohou ve stravě chybět.

• Nedostatek vitamínu B12 zvyšuje riziko Alzheimerovy chodoby, srdečních onemocnění či mrtvice. Může se objevit únava, nespavost či celkové oslabení organismu.
• Nedostatek vitamínu D zvyšuje riziko osteoporózy či rozvoje deprese.
• Nedostatek železa je spojen s poruchami trávení, únavou, chudokrevností či bolestmi hlavy.
• Nedostatek jódu může vést k poruše štítné žlázy, zhoršení kvality kůže, nehtů a vlasů,
• Nedostatek zinku může vést  ke zhoršení kvality kůže, nehtů a vlasů, nechutenství či oslabení imunity.