Proč je jód důležitý
V těle je jód nezbytnou stavební součástí hormonů štítné žlázy tyroxinu a trijodtyroninu, které v buňkách regulují rychlost metabolismu (látkové přeměny). To se navenek projeví správnou mírou celkové životní energie. Pokud máte dostatek (tedy ani málo, ani moc) jódu, budete přiměřeně aktivní, vitální a myslící. Jód má dále vliv na aktivitu alfa - amylázy, což je jeden z enzymů vznikajících ve slinivce břišní, který se podílí na trávení tuků. Jód je nezbytný pro správný vývoj plodu a dítěte v raných obdobích života
Pitím jódové tinktury si v žádném případě dostatek jódu nezajistíte! Naopak vám v lepším případě bude pouze špatně a budete zvracet. V horším případě skončíte na jednotce intenzivní péče.
Kde se jód vyskytuje
Jak tedy bezpečně získat jód? Jód je zastoupen v mnoha potravinách. V podobě jodidů (především jako jodid draselný) se vyskytuje v rybách, mořských plodech a mořských řasách. V různé míře ho najdete v ovoci a zelenině. Tam jeho množství ale závisí na tom, jak byla na jód bohatá půda a kde ovoce a zelenina rostly. Jód je přítomen i v mase a mléce volně chovaného skotu. Také se přidává do kuchyňské soli, 5-10 g denně takto upravené soli by mělo stačí na pokrytí denní potřeby jódu. Lze sehnat i jód tekutý, který je díky své formě dobře vstřebatelný.
Nedostatek jódu
Nedostatek jódu se může projevit zvětšením štítné žlázy (tzv. strumou, voletem). Celkově potom únavou, zimomřivostí, zhruběním kůže a vlasů, tloustnutím, sklonem k depresím, zapomínáním, bolestmi svalů, zácpou, změnami hlasu a celkovým úbytkem vitality.
Pokud nedostatkem jódu trpí těhotná žena, může dojít k poškození plodu a dítě narozené takové matce mívá nedostatek hormonů štítné žlázy a jódu. Pokud se ihned neléčí, dojde k opoždění a poruše celkového vývoje nazývané kretenismus.
Přebytek jódu
Nadbytek jódu může vést k patologicky zvýšené činnosti štítné žlázy, hypertyreóze. Ta se projevuje teplou opocenou kůží, vypadáváním vlasů, zvýšenou únavností, hubnutím, třesem, neklidem, úzkostí a poruchami činnosti srdce.
Doporučená denní dávka jódu
Potřebné množství jódu se odvíjí od věku, růstu, pohlaví, výživy, okolní teploty a hmotnosti. Bezpečné a dostatečné množství pro dospělé je 1-2 mikrogramy na kilogram hmotnosti, tedy u padesátikilového jedince je to 50-100 mikrogramů.
Doporučuje se:
- u dětí do 10 let 40-120 mikrogramů
- u dětí nad 10 let a dospělých cca 150-200 mikrogramů
- u těhotných 230 mikrogramů
- u kojících 260 mikrogramů.
Jód, děti a kojenci
Podávání jódu kojencům a dětem je vhodné přenechat dětskému lékaři. Jelikož jód přechází do mateřského mléka, kojené děti jeho nedostatkem obvykle netrpí.
Pokud se domníváte, že by vám prospělo užívat jód ve formě potravinových doplňků, máte k dispozici mnoho různých výrobků. Obtíže, které by vás k tomu vedly, doporučujeme zkonzultovat s lékařem. V těhotenství, při kojení a u dětí je konzultace s lékařem nezbytná.
Jód a ochrana proti radiaci
Jód nemá žádné přímé účinky proti radiaci. Může nabídnout jen částečnou nepřímou ochranu. Jód sice zabrání ukládání radioaktivního jódu ve štítné žláze a může tak snížit riziko vzniku rakoviny štítné žlázy. Nicméně je potřeba vědět, že jód není jediným nebezpečným radioaktivním prvkem v následném radioaktivním spadu. Jak již bylo uvedeno výše, nadměrný příjem jódu může být i nebezpečný.
Jako ochrana před radiací, která je způsobena jadernými zbraněmi, má jód pramalý užitek.
