Oblíbené položky

Úvodní strana » Magazín Lékárny.cz » Články a blogy » Běh s Lídou: Chrudimská desítka

Běh s Lídou: Chrudimská desítka

Byl začátek dubna, kdy jsem se rozhodl, že začnu běhat. Tehdy jsem si taky stanovil takovou šílenou hranici. Naprosto naivně a nepřipraveně. Zaběhnout Chrudimskou desítku pod padesát minut. A už během tréninku mi bylo jasné, že takhle hloupý nápad jsem už dlouho neměl :-)

Běh s Lídou: Chrudimská desítka

Už se to blíží

S tréninkem mi během léta hodně pomohla Lída. Tréninkové plány, které mi připravila a které najdete v předchozích článcích mi byly velkým pomocníkem. Tady je mimochodem další část:

  • 8 km běh, první 2 km volně, 4 km na 80 %, poslední 2 km volně
  • na zahřátí klus 10 minut, protažení: poté vždy minuta rychlý běh 90 % a následují 3 minuty volný klus - to celé 6x, poté výklus 10 minut
  • 15 km běh, volné tempo, jde o to uběhnout danou vzdálenost
  • na zahřátí klus 15 minut, protažení, rovinky 10x100m 70 % úsilí

Za ten půl rok, co jsem se běhání začal víc věnovat, jsem naběhal nějakých 400 kilometrů. Průměrné tempo jsem si vylepšil z 5:30-5:40 na 5:05-5:10, což pořád není dost. Podle Lídy bych se totiž měl dostat na čas 4:50. Tohle tempo se mi na konci srpna párkrát podařilo zdolat, ale závod se neúprosně blížil…

Lehko na cvičišti, těžko na bojišti

Když se mi podařilo zaběhnout při tréninku 10 km pod kýžených 50 minut, tak jsem měl poměrně dobrý pocit. Škoda jen, že jsem v přípravě na závod podcenil jednu důležitou věc.

V jednom z předchozích článků jsem doporučoval vyzkoušet “náročnější podmínky”. Podle mě skvělé zpestření - byl jsem si zaběhat v lese nebo jsem si vyběhl Kuňku (pozn. pro přespolní: Kunětická hora). Nicméně většinu tréninku jsem absolvoval na rovné stezce podél Labe. Ha. Chyba. Takhle podcenit terén závodu!

Chrudimská desítka se totiž táhne z kopce dolů, chvíli po rovině a pak zase do kopce. A takhle celkem dvakrát. Takže střídání tempa je první věc (a ta byla ještě v pohodě). Horší je druhá věc - překážka, kterou znalci nazývají “smrťák” a já už teď přesně chápu proč.

Jedná se o krátký úsek trati s prudkým stoupáním. Vyběhnout ho v první půlce závodu mi ještě jakžtakž šlo. Ale v druhé části závodu, kdy už je člověk přeci jen trochu unavený, je náročný už jen pohled na něj. K radosti nepřidá ani fakt, že po vyběhnutí téhle ohavnosti pokračujete dalším táhlým stoupáním (byť už ne tak prudkém). Takže poznámka pro všechny budoucí běžce s ambicemi účastni se běžeckého závodu - vždy berte v potaz terén závodu, na který se připravujete.

Pít nebo nepít, to je oč tu běží

Nebojte, tento odstavec se nebude týkat anonymních alkoholiků. Půjde jen o jeden drobný postřeh, který je ale dobré nepodcenit. S Lídou jsem se bavil na toto téma a obecně na problematiku příjmu energie před, po a během tréninku. Je poměrně jasné, že jít běhat hned po dobrém obědě ke kterému jste měli guláš se šesti je nesmysl. Ale běžet s prázdným žaludkem a pocitem hladu taky není ideální. Dobré je malinko plánovat. Pokud chodím běhat třeba v pět večer,  tak nejpozději kolem půl páté si dám nějakou tu energetickou nebo musli tyčinku či ovoce. Je třeba si uvědomit, že než ze snědené tyčinky dostanu do těla nějakou energii, tak to chvíli trvá. Nápoje se vstřebají samozřejmě rychleji, ale dřív než za čtvrt hodiny to taky nebude. Chvíli před vyběhnutím si proto dávám trochu vody (taky proto, abych neměl sucho v puse).

Co ale v průběhu sportovního výkonu? Tohle je asi hodně individuální. Na startu chrudimské desítky mě překvapila Žaneta, která celý závod absolvovala se zdrojem vody v ruce. Jako profi trenérka určitě ví co dělá. Mě osobně ale pití během běhání nesedí. Nejsem na to zvyklý, tělo se pohybuje určitým tempem a pokud se snažím v průběhu běhání pít, tak to vede jen k tomu, že se mi stáhne hrdlo, hůř se mi polyká a ještě hůř běhá.

Někdo doporučuje pro rychlé dodání energie  využít energetické nápoje. Já vyzkoušel třeba pomerančový ActivLab Isoactive, o kterém už vím, že mě spolehlivě “nakopne” (navíc i dobře chutná). Výrobce uvádí “použití i během fyzické námahy”, ale jak jsem uvedl - mě to prostě nesedí. Dám si ho “před” a to mi musí stačit.

A jak to dopadlo?

Nakonec to nebylo tak špatné. Sice se mi nepodařilo pokořit onu magickou hranici padesáti minut, ale myslím, že čas 51:21 taky není úplně k zahození. Rozhodně je na čem stavět pro příští rok. :-)

Co je mnohem důležitější, je týmový výsledek. Při registraci k závodu můžete totiž uvést tým, jehož jste součástí. Čas několika nejrychlejších běžců v týmu se pak sčítá a na konci závodu se pak tyto týmové časy vyhodnocují. A tady Lékárna.cz zabodovala a obsadila krásné třetí místo ;-)

 

Tým Lékárny a krásné 3. místo

 

Tomáš Rychlík

Tomáš Rychlík

Všechny články blogera

nakupovat

Související zboží

všechny články

Přečtěte si

 

Nahoru
OK
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Zjistit více
Zpracovávám