Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Protiinfekční léky na předpis » Léky na předpis na virovou infekci organismu

ZERIT 40 MG 56X40MG Tobolky - recenze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 25961

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

Podobné produkty od stejného výrobce

 
Podrobné informace
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Podrobné informace - ZERIT 40 MG 56X40MG Tobolky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLOHA I 

 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 15 mg tvrdé tobolky 

Zerit 20 mg tvrdé tobolky 

Zerit 30 mg tvrdé tobolky 

Zerit 40 mg tvrdé tobolky 

 

 

2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 

Zerit 15 mg tvrdé tobolky 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 15 mg. 

 

Pomocné látky se známým účinkem 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 80,84 mg laktosy.  

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 40,42 mg monohydrátu laktosy. 

 

Zerit 20 mg tvrdé tobolky 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 20 mg. 

 

Pomocné látky se známým účinkem 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 121,30 mg laktosy. 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 60,66 mg monohydrátu laktosy. 

 

Zerit 30 mg tvrdé tobolky 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 30 mg. 

 

Pomocné látky se známým účinkem 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 121,09 mg laktosy. 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 60,54 mg monohydrátu laktosy. 

 

Zerit 40 mg tvrdé tobolky 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 40 mg. 

 

Pomocné látky se známým účinkem 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 159,06 mg laktosy. 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje 79,53 mg monohydrátu laktosy. 

 

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 

 

 

3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 

Tvrdá tobolka. 

 

Zerit 15 mg tvrdé tobolky 

Červeno-žluté, neprůhledné, tvrdé tobolky, potištěné “BMS” nad BMS kódem “1964” na jedné straně 

tobolky a “15” na druhé straně tobolky. 

 

Zerit 20 mg tvrdé tobolky 

Hnědé, neprůhledné, tvrdé tobolky, potištěné “BMS” nad BMS kódem “1965” na jedné straně tobolky 

a “20” na druhé straně tobolky. 

 

Zerit 30 mg tvrdé tobolky 

Světle a tmavě oranžové, neprůhledné, tvrdé tobolky, potištěné “BMS” nad BMS kódem “1966” na 

jedné straně tobolky a “30” na druhé straně tobolky. 

 

 

Zerit 40 mg tvrdé tobolky 

Tmavě oranžové, neprůhledné, tvrdé tobolky, potištěné “BMS” nad BMS kódem “1967” na jedné 

straně tobolky a “40” na druhé straně tobolky. 

 

 

4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 

4.1  Terapeutické indikace 

 

Zerit je indikován v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky k léčbě dospělých pacientů 

infikovaných HIV a pediatrických pacientů (starších 3 měsíců) pouze tehdy, kdy nemohou být použita 

jiná antiretrovirotika. Délka terapie přípravkem Zerit  má být omezena na co nejkratší možnou dobu 

(viz bod 4.2). 

 

4.2  Dávkování a způsob podání 

 

Léčbu má zahajovat lékař specializovaný na léčbu HIV infekce (viz také bod 4.4). 

 

U pacientů začínajících léčbu přípravkem Zerit má být její trvání omezeno na co nejkratší dobu a má 

následovat změna na alternativní vhodnou terapii, kdykoliv to bude možné. Pacienti, kteří pokračují v 

léčbě přípravkem Zerit, mají být často hodnoceni a mají přejít na alternativní vhodnou terapii, 

kdykoliv to bude možné (viz bod 4.4). 

 

Dávkování 

 

Dospělí: doporučené perorální dávkování je 

 

Tělesná 

hmotnost 

pacienta 

Dávkování přípravku Zerit 

< 60 kg 

≥ 60 kg 

30 mg dvakrát denně (každých 12 hodin) 

40 mg dvakrát denně (každých 12 hodin) 

 

Pediatrická populace 

 

Dospívající, děti a kojenci od 3 měsíců: doporučené perorální dávkování je 

 

Hmotnost 

pacienta 

Dávkování přípravku Zerit 

< 30 kg 

≥ 30 kg 

1 mg/kg dvakrát denně (každých 12 hodin) 

dávkování jako u dospělých pacientů 

 

Léková forma prášku přípravku Zerit má být použita u kojenců do 3 měsíců. Dospělí pacienti, kteří 

mají problémy s polykáním kapslí, se mají zeptat svého lékaře na možnost přechodu na lékovou formu 

prášku pro přípravu peroálního roztoku. 

 

Prosím, přečtěte si Souhrn údajů o přípravku určený lékové formě přípravku v podobě prášku pro 

přípravu perorálního roztoku. 

 

Úprava dávkování 

 

Periferní neuropatie: rozvinou-li se příznaky periferní neuropatie (obvykle charakterizované 

přetrvávajícím znecitlivěním, pálením, brněním nebo bolestmi nohou a/nebo rukou) (viz bod 4.4) a je-

li to vhodné, pacienti by měli být převedeni na jiný léčebný režim. Ve vzácných případech, kdy jiný 

léčebný režim není vhodný, se může zvážit snížení dávky stavudinu za předpokladu pečlivého 

sledování příznaků periferní neuropatie a zachování uspokojivé virologické suprese. 

 

Možný přínos ze snížení dávky by v každém jednotlivém případě měl být srovnáván s rizikem, jenž 

může pramenit z tohoto opatření (nižší intracelulární koncentrace). 

 

Zvláštní populace 

 

Staší pacienti: Zerit nebyl cíleně zkoušen u pacientů nad 65 let. 

 

Porucha funkce jater: úprava počátečního dávkování není nutná. 

 

Porucha funkce ledvin: doporučuje se toto dávkování 

 

 

Dávkování přípravku Zerit

 

(podle clearance kreatininu) 

Hmotnost 

pacienta 

 

26-50 ml/min 

≤ 25 ml/min 

(včetně pacientů s hemodialýzou*) 

< 60 kg 

15 mg dvakrát denně  15 mg každých 24 hod 

≥ 60 kg 

20 mg dvakrát denně  20 mg každých 24 hod 

 Pacienti s hemodialýzou by měli užívat přípravek Zerit po dokončení dialýzy a to ve 

stejnou dobu jako ve dnech bez hemodialýzy. 

 

Jelikož vylučování močí je také hlavní cestou eliminace stavudinu u pediatrických pacientů, může být 

u nich v důsledku poruchy ledvinných funkcí změněna clearance stavudinu. Ačkoli údaje o specifické 

úpravě dávkování přípravku Zerit u této skupiny pacientů nejsou dostatečné, je nutné zvážit snížení 

dávky a/nebo prodloužení intervalu mezi dávkami proporcionálně k redukci dávek u dospělých. 

Nejsou doporučena žádná dávkování pro pediatrické pacienty mladší 3 měsíců s poruchou ledvinných 

funkcí. 

 

Způsob podání 

 

Pro optimální vstřebávání má být Zerit

 

užíván nalačno (tj. nejméně 1 hodinu před jídlem), ale není-li to 

možné může být podán spolu s lehkým jídlem. Zerit může být podán také tak, že opatrně otevřeme 

tobolku, její obsah vysypeme a zamícháme do jídla. 

 

4.3  Kontraindikace 

 

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  

Současné podávání s didanosinem vzhledem k případným závažným a/nebo život ohrožujícím 

účinkům, zejména laktátové acidóze, abnormální funkci jater, pankreatitidě a periferní neuropatii (viz 

body 4.4 a 4.5). 

 

4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 

Přestože se prokázalo, že efektivní virová suprese antiretrovirovou léčbou významně snižuje riziko 

sexuálního přenosu, nelze vyloučit reziduální riziko. Je nutno dodržet opatření k zabránění přenosu 

v souladu s národními doporučeními. 

 

Léčba stavudinem je spojena s několika závažnými nežádoucími účinky, jako např. s laktátovou 

acidózou, lipoatrofií a polyneuropatií, u nichž je možným základním mechanismem mitochondriální 

toxicita. Vzhledem k těmto možným rizikům by mělo být provedeno zhodnocení přínosu a rizika u 

každého pacienta a měla by být pečlivě zvážena alternativní antiretrovirová léčba (viz níže Laktátová 

acidóza, lipoatrofie periferní neuropatie - níže a  viz bod 4.8). 

 

 

Laktátová acidóza: laktátová acidóza, obvykle spojená s hepatomegalií a steatózou jater, byla 

zaznamenána při léčbě stavudinem. Časné příznaky (symptomatická hyperlaktacidémie) zahrnují 

benigní zažívací potíže (nauzea, zvracení, bolesti břicha), nespecifický neklid, ztrátu chuti k jídlu, 

úbytek na váze, respirační příznaky (rychlé a/nebo hluboké dýchání), nebo neurologické příznaky 

(včetně svalové slabosti). Laktátová acidóza má vysokou mortalitu a může být provázena 

pankreatitidou, selháním jater, selháním ledvin nebo svalovým ochrnutím. 

Laktátová acidóza se většinou rozvine během několika málo měsíců od zahájení léčby. 

Léčba stavudinem by měla být přerušena, objeví-li se symptomatická laktacidémie 

a metabolická/laktátová acidóza, progresivní hepatomegalie nebo rychle se zvyšující hladiny 

aminotransferáz. Zvýšenou pozornost vyžaduje podávání stavudinu některým nemocným (zvláště 

obézním ženám) s hepatomegalií, hepatitidou nebo s jinými známými rizikovými faktory vzniku 

jaterního onemocnění a steatózy (včetně některých léků a alkoholu). Zvláštní riziko představuje podání 

nukleosidových analogů u nemocných infikovaných současně hepatitidou C a léčených 

alfa interferonem a ribavirinem. 

Pacienty se zvýšeným rizikem je nutné pečlivě sledovat (viz také bod 4.6). 

 

Onemocnění jater: byly zaznamenány případy hepatitidy nebo selhání jater v některých případech 

s fatálním koncem. Bezpečnost a účinnost stavudinu nebyla u pacientů se závažným základním 

postižením jater stanovena. U pacientů s chronickou hepatitidou B nebo C, léčených kombinovanou 

antiretrovirovou léčbou je zvýšené riziko vzniku těžkých a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích 

účinků. V případě současné léčby hepatitidy B nebo C jinými antivirovými léky, si přečtěte relevantní 

informace o těchto lécích v patřičných odborných textech. 

 

Pacienti s již preexistující dysfunkcí jaterní, včetně chronické aktivní hepatitidy, vyžadují při 

kombinované antiretrovirové léčbě pečlivé monitorovaní dle standardních postupů, protože výskyt 

funkčních abnormalit je u nich častější. Objeví-li se u takových pacientů známky zhoršování jaterní 

choroby, je nutné zvážit přerušení nebo ukončení léčby. 

 

V případě rychle se zvyšujících hladin jaterních transamináz (ALT/AST > 5 krát přesahující limit 

normálních hodnot), je nutné zvážit přerušení podávání přípravku Zerit i jakýchkoli jiných 

hepatotoxických léků. 

 

Lipoatrofie 

Vzhledem k jeho mitochondriální toxicitě byl stavudin spojen s úbytkem podkožního tuku, který je 

nejvýraznější v obličeji, na končetinách a na hýždích. 

 

V randomizovaných kontrolovaných studiích dosud neléčených pacientů se klinická lipoatrofie 

objevila u vyššího podílu pacientů léčených stavudinem ve srovnání s dalšími nukleosidy (tenofovirem 

nebo abakavirem). DEXA (dual energy x-ray absorptiometry) skenování ukázalo celkovou ztrátu 

podkožního tuku na končetinách u pacientů léčených stavudinem ve srovnání s nárůstem podkožního 

tuku na končetinách nebo žádnou změnou u pacientů léčených jinými NRTIs (abakavirem, 

tenofovirem nebo zidovudinem). Výskyt a závažnost lipoatrofie je kumulativní v průběhu doby 

léčebného režimu používající stavudin. V klinických studích mělo převedení ze stavudinu na jiné 

nukleosidy (tenofovir nebo abakavir) za následek zvýšení tuku na končetinách s nízkým až žádným 

zlepšením klinické lipoatrofie. Vzhledem k možnému riziku užívání přípravku Zerit zahrnující 

lipoatrofii by mělo být provedeno zhodnocení přínosu a rizika u každého pacienta a měla by být 

pečlivě zvážena alternativní antiretrovirová terapie. Pacienti, kteří užívali   přípravek Zerit, by měli být 

pravidelně sledováni a dotazováni kvůli symptomům lipoatrofie. Pokud k takovému vývoji dojde, je 

třeba zvážit přerušení léčby přípravkem Zerit 

 

Tělesná hmotnost a metabolické parametry 

V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů 

a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. 

U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti 

není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba 

sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby. 

 

 

 

Periferní neuropatie: až u 20 % pacientů léčených přípravkem Zerit se objevila periferní neuropatie 

často až po děkolika měsících léčby. Pacienti s výskytem neuropatie v anamnéze, nebo u kterých jsou 

rizikové faktory (např. požívání alkoholu, léků jako je isoniazid), jsou částečně ohroženi. Pacienty je 

třeba sledovat kvůli příznakům (přetrvávající znecitlivění, brnění nebo bolesti nohou a/nebo rukou) a 

také v případech převedení na alternativní léčebný režim (viz bod 4.2 a níže část Nedoporučované 

kombinace). 

 

Pankreatitida: u pacientů s pankreatitidou v anamnéze byla incidence pankreatitidy při léčení 

přípravkem Zerit

 

přibližně 5% ve srovnání s přibližně 2% u pacientů bez této anamnézy. Pacienty 

s vysokým rizikem pankreatitidy, anebo pacienty, kteří dostávají léky zvyšující riziko jejího vzniku, je 

třeba pečlivě sledovat, zda nedochází k rozvoji příznaků této nemoci. 

 

Syndrom imunitní reaktivace: při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination 

antiretroviral therapy, CART) se u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může 

vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může 

způsobit klinicky závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji 

pozorovány během několika prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například 

o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii 

způsobenou Pneumocystis carinii. Jakékoli příznaky zánětu by měly být vyhodnoceny a v případě 

potřeby by měla být zahájena příslušná léčba. Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt 

autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla 

velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. 

 

Osteonekróza: ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání 

kortikosteroidů, konzumaci alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly 

případy osteonekrózy hlášeny především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při 

dlouhodobé expozici kombinované antiretrovirové terapii (CART). Pacienti mají být poučeni, aby 

vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají 

pohybové potíže. 

 

Intolerance laktosy:  

Přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými vrozenými poruchami, jako jsou intolerance 

galaktosy, vrozená deficience laktázy nebo malabsorpce glukosy a galaktosy, nemají tento přípravek 

užívat.  

 

Nedoporučované kombinace: u HIV infikovaných pacientů, kterým byl podáván stavudin spolu s 

hydroxyureou (hydroxykarbamidem) a didanosinem, byly hlášeny případy pankreatitidy (fatální a 

nefatální) a periferní neuropatie (v několika případech těžká) viz bod 4.3. Hepatotoxicita a selhání 

jater s fatálním průběhem byly hlášeny během postmarketingového sledování u HIV infikovaných 

pacientů léčených antiretrovirovými přípravky a hydroxyureou; fatální hepatální případy byly 

nejčastěji hlášeny u pacientů léčených stavudinem, hydroxyureou a didanosinem. Z toho důvodu by 

hydroxyurea neměla být používána v léčbě HIV infekcí. 

 

Starší pacienti: specifická sledování účinků přípravku Zerit u pacientů nad 65let se neprováděla. 

 

Pediatrická populace 

 

Kojenci do 3 měsíců: jsou k dispozici výsledky klinické studie 6týdenní terapie získané 

u 179 novorozenců a kojenců do 3 měsíců (viz bod 4.8). 

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dřívější antiretrovirové léčbě matky a profilu rezistence HIV 

kmenů u matky. 

 

Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero: 

Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což 

je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudinu. Existují údaje o mitochondriální dysfunkci u 

HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů 

(viz také bod 4.8); ty se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími 

 

hlášenými nežádoucími účinky jsou hematologické poruchy (anémie, neutropenie) a metabolické 

poruchy (hyperlaktátemie, hyperlipazemie). Tyto účinky byly často přechodné. Vzácně byly hlášeny i 

neurologické poruchy s pozdním nástupem (hypertonie, křeče, neobvyklé chování). V současné době 

není známo, zda jsou takové neurologické poruchy přechodné nebo stálé. Tato zjištění mají být 

zvážena u každého dítěte, které bylo in utero vystaveno působení analog nukleosidů nebo nukleotidů a 

které má závažné klinické nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické.  

Tyto nálezy nemají vliv na současná národní doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných 

žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV. 

 

4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 

Kombinace stavudinu s didanosinem je kontraindikována, jelikož oba léky jsou spojeny s vysokým 

rizikem mitochondriální toxicity (viz body 4.3 a 4.4). 

 

Protože se stavudin aktivně vylučuje renálními tubuly, jsou možné interakce s jinými aktivně 

vylučovanými léky např. trimethoprimem. S lamivudinem nebyly popsány žádné klinicky relevantní 

farmakokinetické interakce. 

 

Zidovudin a stavudin jsou fosforylovány buněčnými enzymy (thimidin-kinázou), která přednostně 

fosforyluje zidovudin a tudíž fosforylace stavudinu na jeho aktivní trifosfát je snížena. Proto se užití 

kombinace stavudinu se zidovudinem nedoporučuje. 

 

Studie in vitro naznačují, že aktivace stavudinu je inhibována doxorubicinem a ribavirinem, ale není 

ovlivněna jinými léky užívanými při HIV infekci, které jsou fosforylovány podobně (např. didanosin, 

zalcitabin, ganciklovir a foskarnet), a proto souběžné podávání stavudinu buď s doxorubicinem nebo 

ribavirinem vyžaduje opatrnost. Vliv stavudinu na kinetiku fosforylace jiných nukleosidových analogů 

než zidovudinu nebyl zkoumán. 

 

Klinicky signifikantní interakce stavudinu nebo kombinace stavudinu a didanosinu s nelfinavirem 

nebyly pozorovány. 

 

Stavudin neinhibuje hlavní isoformy cytochromu P450 CYP1A2, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6 a 

CYP3A4, tudíž se nepředpokládají klinicky signifikantní lékové interakce s léky metabolizovanými 

jejich prostřednictvím. 

 

Jelikož se stavudin neváže na bílkoviny plazmy, nepředpokládá se ovlivnění farmakokinetiky léků 

vázaných na bílkoviny. 

 

Neexistují žádné oficiální studie interakcí s ostatními léky. 

 

Pediatrická populace 

 

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 

 

4.6  Fertilita, těhotenství a kojení 

 

Těhotenství 

 

Přípravek Zerit by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné. 

Ač jsou klinické údaje získané u těhotných žen omezené, lze zaznamenat případy vrozených anomálií 

i potratů plodu. 

 

Do studie AI455-094 proběhlé v Jižní Africe, která se zabývala prevencí přenosu infekce z matky na 

dítě bylo zařazeno 362 dvojic matka-dítě. Do studie byly zařazeny dříve neléčené těhotné ženy ve 

34-36 týdnu těhotenství, kterým byla podávána antiretrovirová léčba až do porodu. Jako 

antiretrovirová profylaxe, zahájená do 36-ti hodin po porodu, byla novorozencům po dobu 6 týdnů 

 

podávána stejná medikace jako matce. Ve stavudinové větvi byl novorozencům podáván stavudin 

1 mg/kg 2krát denně po dobu 6-ti týdnů. Sledováni byli do 24 týdnů věku. 

Páry matka-dítě byly randomizovány do ramen léčených buď stavudinem (N= 91), didanosinem 

(N= 94), stavudinem + didanosinem (N= 88) nebo zidovudinem (N= 89). 

95% interval spolehlivosti poměru přenosu z matky na dítě byl 5,4-19,3% (pro stavudin); 

5,2-18,7% (pro didanosin); 1,3-11,2% (stavudin + didanosin) a 1,9-12,6% pro zidovudin. 

 

Předběžná data získaná z této studie (viz také odstavec 4.8) ukazují zvýšenou kojeneckou mortalitu 

(s vyšší incidencí mrtvě narozených ve skupině léčené stavudinem a didanosinem) ve větvi, které byl 

podáván stavudin + didanosin (10%) oproti stavudinové (2%), didanosinové (3%) nebo 

zidovudinové (6%) větvi. Hladina kyseliny méčné v séru nebyla v této studii sledována. 

 

U těhotných žen, léčených kombinací didanosinu a stavudinu samostatně nebo v kombinaci s jinými 

antiretrovirovými léky, byly zaznamenány případy laktátové acidózy někdy i s fatálním průběhem (viz 

body 4.3 a 4.4). Toxické ovlivnění embrya a plodu bylo prokázáno pouze po podání vysokých dávek 

u zvířat. Preklinické údaje prokazují, že stavudin prostupuje placentou (viz bod 5.3). Dokud nebudou 

dostupná další data, podávání přípravku Zerit během těhotenství bude možné jen po pečlivém uvážení. 

Informace doporučující podávání přípravku Zerit jako prevence přenosu HIV infekce z matky na dítě 

jsou nedostatečné.  

 

Kojení 

 

Doporučuje se, aby HIV infikované ženy za žádných okolností nekojily, aby se zamezilo přenosu HIV 

infekce na dítě. 

Údaje o vylučování stavudinu do mateřského mléka jsou nedostačující pro zhodnocení rizika pro 

kojence. Studie u laktujících potkanů prokázaly, že stavudin je do mléka vylučován. Proto je třeba 

poučit matky, aby kojení přerušily dříve, než začnou užívat přípravek Zerit. 

 

Fertilita 

 

Neprokázaly se žádné známky poškození plodnosti u potkanů vystavených vysokým hladinám (až 

216násobným, které byly pozorovány při doporučené klinické dávce).  

 

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Stavudin může 

způsobovat závratě a/nebo ospalost. Pacienti by měli být poučeni, že pokud se u nich tyto příznaky 

projeví, měli by se vyvarovat potenciálně rizikovým činnostem, jako např. řízení nebo obsluhování 

strojů. 

 

4.8  Nežádoucí účinky 

 

Přehled bezpečnostního profilu 

 

Léčba stavudinem je spojena s několika závažnými nežádoucími účinky, jako např. s laktátovou 

acidózou, lipoatrofií a polyneuropatií, u nichž je možným základním mechanismem mitochondriální 

toxicita. Vzhledem k těmto možným rizikům by mělo být provedeno zhodnocení přínosu a rizika u 

každého pacienta a měla by být pečlivě zvážena alternativní antiretrovirová léčba (viz bod 4.4 a níže). 

 

Případy laktátové acidózy, někdy i fatální, obvykle spojené s těžkou hepatomegalií a steatózou jater, 

byly zaznamenány u < 1% pacientů, kteří užívali stavudin v kombinaci s dalšími antiretrovirovými 

přípravky (viz bod 4.4).  

 

U pacientů užívajících kombinovanou antiretrovirovou terapii včetně přípravku Zerit byla vzácně 

hlášena svalová slabost. Většina těchto případů se objevila, když se u nich rozvinul syndrom 

symptomatické hyperlaktatémie nebo laktátové acidózy (viz bod 4.4). Rozvoj svalové slabosti může 

 

napodobovat klinickou podobu Guillain-Barré syndromu (včetně respiračního selhání). Po přerušení 

léčby mohou symptomy přetrvávat nebo se zhoršit. 

 

Hepatitida nebo selhání jater, v některých případech s fatálním průběhem, byly zaznamenány 

v souvislosti s užíváním stavudinu (viz bod 4.4). 

 

Lipoatrofie byla hlášena u pacientů, kteří byli léčeni stavudinem v kombinaci s dalšími 

antiretrovirovými přípravky (viz bod 4.4). 

 

Ve studiích hodnotících kombinaci přípravku Zerit s lamivudinem a efavirenzem se vyskytla periferní 

neuropatie, frekvence periferních neurologických příznaků byla 19% (6% středně závažných až 

těžkých), přičemž u 2% to byl důvod k přerušení terapie. Po snížení dávky nebo po přerušení terapie 

příznaky obvykle odezněly. 

 

Pankreatitida, v některých případech fatální, byla zaznamenána u 2-3% pacientů zařazených do 

klinických studií monoterapií (viz bod 4.4). Pankreatitida byla hlášena u < 1% pacientů v 

kombinovaných studiích s přípravkem Zerit. 

 

Tabulkový přehled nežádoucích účinků 

 

Nežádoucí účinky (od středně závažných až po velmi závažné) zaznamenané u 467 pacientů léčených 

přípravkem Zerit v kombinaci s lamivudinem a efavirenzem v průběhu dvou randomizovaných 

klinických studií a následném dlouhodobém sledování (celková doba sledování: medián 56 týdnů 

a pokračující až po 119 týdnů) jsou uvedeny níže. Rovněž jsou uvedeny nežádoucí účinky pozorované 

v postmarketingovém sledování v souvislosti s antiretrovirovou léčbou zahrnující stavudin. 

Četnost níže uvedených nežádoucích účinků je definována za použití následujících kritérií: 

velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 

až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000);. V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny 

podle klesající závažnosti. 

 

 

10 

Poruchy krve a lymfatického 

systému: 

vzácné: anemie* 

velmi vzácné: neutropenie*, trombocytopenie* 

 

Endokrinní poruchy: 

méně časté: gynekomastie 

 

Poruchy metabolizmu a výživy: 

časté: lipoatrofie**, asymptomatická hyperlaktacidémie 

méně časté: laktátová acidóza, (v některých případech provázená 

svalovou slabostí),anorexie 

vzácné:, hyperglykemie* 

velmi vzácné: diabetes mellitus* 

 

Psychiatrické poruchy: 

časté: deprese 

méně časté: úzkost, emocionální labilita 

 

Poruchy nervového systému: 

časté: periferní neurologické příznaky zahrnující periferní 

neuropatie, parestezie a periferní neuritidy, závratě, abnormální 

sny, bolesti hlavy, nespavost, poruchy myšlení, somnolence 

velmi vzácné: svalová slabost* (nejčastěji zaznamenaná v 

souvislosti se symptomatickou hyperlaktacidémií nebo 

syndromem laktátové acidózy 

Gastrointestinální poruchy: 

časté: průjem, bolesti břicha, nauzea, dyspepsie 

méně časté: pankreatitida, zvracení 

 

Poruchy jater a žlučových cest: 

méně časté: hepatitida nebo žloutenka 

vzácné: hepatická steatóza* 

velmi vzácné: selhání ledvin 

 

Poruchy kůže a podkožní tkáně: 

časté: exantém, pruritus 

méně časté: urtika 

 

Poruchy svalové a kosterní 

soustavy a pojivové tkáně: 

 

 

méně časté: artralgie, myalgie 

Celkové poruchy a reakce v 

místě aplikace: 

časté: únava 

méně časté: astenie 

 

* Nežádoucí účinky pozorované v postmarketingovém sledování v souvislosti s antiretrovirovou 

léčbou zahrnující stavudin 

** Pro podrobnější přehled viz část Popis vybraných nežádoucích účinků. 

 

Popis vybraných nežádoucích účinků 

 

Syndrom imunitní reaktivace 

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se u pacientů infikovaných HIV s těžkou 

imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 

infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba), avšak 

hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po 

zahájení léčby (viz bod 4.4). 

 

Lipoatrofie 

Ukázalo se, že stavudin způsobuje úbytek podkožního tuku, který je nejvýraznější v obličeji, na 

končetinách a na hýždích. Výskyt a závažnost lipoatrofie jsou přisuzovány kumulativní expozici, a 

často nejsou reverzibilní, pokud je léčba stavudinem zastavena. Pacienty léčené přípravkem Zerit je 

nutno častěji vyšetřovat a dotazovat se jich na známky lipoatrofie. Objeví-li se takovýto vývoj, je 

nutno léčbu přípravkem Zerit ukončit (viz bod 4.4). 

 

 

11 

Metabolické parametry 

Během antiretrovirové léčby může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a hladiny lipidů a glukózy v krvi 

(viz bod 4.4). 

 

Osteonekróza 

Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, 

s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici kombinované antiretrovirové terapii 

(CART). Jejich frekvence není známa (viz bod 4.4). 

 

Laboratorní abnormality 

Laboratorní abnormality, zaznamenané v těchto dvou studiích a studii pokračující zahrnovaly zvýšení 

ALT (> 5násobek horní hranice normy) u 3%, AST (> 5násobek horní hranice normy) u 3%, lipázy 

(≥ 2,1násobek horní hranice normy) u 3% pacientů léčených přípravkem Zerit. Neutropenie 

(< 750 buněk/mm

3

) byla zaznamenána u 5% pacientů, trombocytopenie (trombocyty < 50 000/mm

3

u 2% a snížení hemoglobinu (< 8 g/dl) u < 1% pacientů, kteří užívali přípravek Zerit. Makrocytóza 

nebyla v těchto studiích hodnocena, ale byla zjištěna její souvislost s podáváním přípravku Zerit 

v dřívějších studiích (MCV > 112 fl u 30% pacientů léčených přípravkem Zerit). 

 

Pediatrická populace 

 

Dospívající, děti a kojenci: nežádoucí účinky a vážné abnormální laboratorní nálezy u pediatrických 

pacientů v období od narození až do adolescence byly, co se týká typu a frekvence, podobné jako 

u dospělých. Jen výskyt klinicky signifikantních periferních neuropatií byl méně častý. Tyto studie 

zahrnují ACTG 240, kde 105 pediatrických pacientů v rozmezí věku 3 měsíce až 6 let užívalo Zerit 

v dávce 2 mg/kg/den s mediánem 6,4 měsíce; kontrolovanou klinickou studii, do které bylo zahrnuto 

185 novorozenců užívajících Zerit v dávce 2 mg/kg/den buď samotný nebo v kombinaci 

s didanosinem od narození do 6 týdnů věku a klinickou studii, ve které 8 novorozenců dostávalo Zerit 

2 mg/kg/den v kombinaci s didanosinem a nelfinavirem od narození po dobu 4 týdnů. 

 

Ve studii AI455-094 (viz také bod 4.6) bylo období sledování bezpečnosti omezené jen na 6 měsíců, 

což může být příliš krátké období k tomu, aby mohly být hodnoceny dlouhodobé údaje týkající se 

neurologických nežádoucích účinků a mitochondriální toxicity. Abnormální laboratorní nálezy 

stupně 3-4 u 91 stavudinem léčených kojenců zahrnovaly nízký počet neutrofilů u 7%, nízkou hladinu 

hemoglobinu u 1%, zvýšení ALT u 1% a žádné abnormality týkající se lipázy. Údaje o hladině laktátu 

v séru nebyly sledovány. Nebyly pozorovány žádné významné rozdíly v četnosti výskytu nežádoucích 

účinků u jednotlivých skupin. Byla však zaznamenána zvýšená kojenecká mortalita ve skupině, které 

byl podáván stavudin + didanosin (10%) ve srovnání se skupinami s podáváním stavudinu (2%), 

didanosinu (3%) nebo zidovudinu (6%).Rovněž incidence mrtvě narozených dětí byla ve skupině 

stavudin + didanosin vyšší. 

 

Mitochondriální dysfunkce: zhodnocení údajů o bezpečnosti léku získaných v postmarketingovém 

období ukazuje, že byly u novorozenců a kojenců léčených jedním nebo více nukleosidovými analogy 

zaznamenány nežádoucí účinky svědčící pro mitochondiální dysfunkci (viz také 4.4). HIV status 

novorozenců a kojenců do ≤ 3 měsíců věku byl negativní u starších kojenců směřoval k pozitivnímu. 

Profil nežádoucích účinků pro novorozence a kojence ≤ 3 měsíců vykazoval zvýšení hladiny laktátu, 

neutropenii, anémii, trombocytopénii, zvýšení jaterních transamináz a lipidů včetně 

hypertriglyceridémie. Počet hlášení u starších kojenců byl příliš nízký, aby umožnil profil určit. 

 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 

účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 

 

4.9  Předávkování 

 

 

12 

Zkušenosti u dospělých pacientů, léčených až 12-ti násobkem doporučovaných dávek, neprokázaly 

akutní toxické účinky. Jako komplikace chronického předávkování by se mohly považovat periferní 

neuropatie a jaterní dysfunkce. Průměrná clearance stavudinu při hemodialýze je 120 ml/min. Není 

známo, zda dochází hemodialýzou k úplné eliminaci stavudinu při předávkování, rovněž zda lze 

stavudin odstranit peritoneální dialýzou. 

 

 

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 

5.1  Farmakodynamické vlastnosti 

 

Farmakoterapeutická skupina: antivirotika pro systémovou aplikaci, nukleosidové a nukleotidové 

inhibitory reverzní transkriptázy, ATC kód: J05AF04. 

 

Mechanismus účinku  

 

Stavudin, thymidinový analog, je fosforylován buněčnými kinázami na stavudintrifosfát, který 

kompeticí s přirozeným substrátem, thymidintrifosfátem inhibuje reverzní transkriptázu HIV. Inhibuje 

také syntézu virové DNA tím, že způsobí terminaci řetězce DNA následkem nedostatku 3´-hydroxyl 

skupiny, potřebné pro elongaci DNA. 

Buněčná DNA polymeráza γ je také citlivá na inhibici stavudintrifosfátem, zatímco buněčné 

polymerázy α a β jsou inhibované v koncentraci 4 000 krát vyšší resp. 40krát vyšší než je zapotřebí 

k inhibici HIV reversní transkriptázy. 

 

Rezistence 

  

Léčba stavudinem může selektovat a/nebo udržovat mutace thymidinového analogu (TAMs), spojené 

s rezistencí na zidovudin. Ke snížení citlivosti in vitro dochází již při dvou nebo více TAMs (obvykle 

M41L a T215Y), dříve než je snížena citlivost na stavudin (> 1,5krát). Tyto TAMs jsou při virologické 

léčbě pozorovány s podobnou frekvencí u stavudinu a zidovudinu. Klinický význam těchto nálezů 

naznačuje, že za přítomnosti TAMs, zejména M41L a T215Y, je třeba se vyvarovat podávání 

stavudinu. 

Účinnost stavudinu je rovněž ovlivněna mutacemi spojenými s multilékovou rezistencí, např. Q151M. 

Dále byla u pacientů, kteří dostávali stavudin/didanosin nebo stavudin/lamivudin, hlášena K65R. Tato 

mutace ale nebyla hlášena u pacientů, kteří dostávali stavudin v monoterapii. V75T je selektována 

stavudinem in vitro a 2násobně snižuje citlivost na stavudin. K tomu dochází u ~1% pacientů 

užívajících stavudin. 

 

Klinická účinnost a bezpečnost 

 

Přípravek Zerit byl sledován v kombinaci s ostatními antiretrovirovými látkami např. didanosinem, 

lamivudinem, ritonavirem, indinavirem, saquinavirem, efavirenzem a nelfinavirem. 

 

Antiretrovirová léčba dříve neléčených pacientů 

 

Studie AI455-099 byla randomizovaná, dvojitě slepá 48 týdnů trvající studie s přípravkem Zerit 

(40 mg 2 x denně) v kombinaci s lamivudinem (150 mg 2 x denně) a efavirenzem (600 mg 1 x denně) 

u 391 předtím neléčených pacientů s výchozími hodnotami: medián CD4 buněk 272 buněk/mm

3

 

(rozmezí od 61 do 1 215 buněk/mm

3

) a medián plazmatické HIV-1 RNA - 4,80 log

10

 kopií/ml 

(rozmezí od 2,6 do 5,9 log

10

 kopií/ml). Pacienty byli převážně muži (70%) s převahou jiné rasy než 

bělošské (58%) s mediánem věku 33 let (rozmezí 18-68 let). 

 

Studie AI455-096 byla randomizovaná, dvojitě slepá 48 týdnů trvající studie s přípravkem Zerit 

(40 mg 2 x denně) v kombinaci s lamivudinem (150 mg 2 x denně) a efavirenzem (600 mg 1 x denně) 

u 76 dříve neléčených pacientů s následujícími výchozími hodnotami: medián CD4 buněk 

261 buněk/mm

3

 (rozmezí od 63 do 962 buněk/mm

3

) a medián plazmatické HIV-1 RNA 

 

13 

4,63 log

10

 kopií/ml (rozmezí od 3,0 do 5,9 log

10

 kopií/ml). Převažovali muži (76%) a běloši (66%) 

s průměrným věkem 34 roků (rozmezí 22-67 let). 

 

Výsledky studií AI455-099 a AI455-096 jsou uvedeny v Tabulce 1. Obě studie byly navrženy tak, aby 

porovnaly dvě lékové formy přípravku Zerit, z nichž jedna byla léková forma, která je již uvedena na 

trh, podávaná ve schválené dávce. Prezentovány jsou pouze údaje týkající se lékové formy uvedené na 

trh. 

 

Tabulka 1:  Výsledky účinnosti v týdnu 48 (Studie AI455-099 a AI455-096) 

Parametr 

AI455-099 

AI455-096 

Zerit + lamivudine + 

efavirenz  

n=391 

Zerit + lamivudine + 

efavirenz

 

 n=76 

HIV RNA < 400 kopií/ml, odpověď na léčbu, % 

Všichni pacienti 

73 

66 

HIV RNA < 50 kopií/ml, odpověď na léčbu, % 

Všichni pacienti 

55 

38 

HIV RNA střední změna od výchozí hodnoty, log

10

 kopií/ml 

Všichni pacienti 

-2,83 (n=321

a

-2,64 (n=58) 

CD4 střední změna od výchozí hodnoty, buňky/mm

3

 

Všichni pacienti 

182 (n=314) 

195 (n=55) 

a

 Počet hodnotitelných pacientů.

 

 

Pediatrická populace 

 

Podávání stavudinu u mladistvých, dětí a kojenců je podloženo údaji o farmakokinetice a bezpečnosti 

u dětských pacientů (viz také body 4.8 a 5.2). 

 

5.2  Farmakokinetické vlastnosti 

 

Absorpce 

 

Biologická dostupnost je 86±18%. Po opakovaném perorálním podávání dávek 0,5-0,67 mg/kg bylo 

dosaženo hodnoty C

max

 810±175 ng/ml. C

max

 a AUC se zvyšovaly úměrně dávce v dávkovém rozmezí 

pro i.v. podání 0,0625-0,75 mg/kg a pro perorální podání 0,033-4,0 mg/kg. 

U osmi pacientů, kteří dostávali 40 mg 2 x denně nalačno byla steady state AUC

0-

12h

 1 284±227 ng⋅h/ml (18%) (průměr ± SD [% CV]), C

max

 bylo 536±146 ng/ml (27%), a C

min

 bylo 

9±8 ng/ml (89%). 

Studie u asymptomatických pacientů ukázaly, že systémová expozice je podobná, zatímco C

max

 je nižší 

a T

max

 prodloužený, je-li stavudin podáván se standardizovanou stravou s vysokým obsahem tuků ve 

srovnání s podáváním nalačno. Klinický význam tohoto zjištění není znám. 

 

Distribuce  

 

Zdánlivý distribuční objem za rovnovážného stavu je 46±21 l. V cerebrospinálním moku nebylo 

možno prokázat stavudin dříve než za 2 hod po perorálním podání. Čtyři hodiny po podání byl poměr 

CSF/plazma 0,39±0,06. Po opakovaném podání stavudinu po 6, 8 nebo 12 hodinách nebyla 

pozorována žádná významná kumulace. 

Vazba stavudinu na sérové proteiny byla při rozpětí koncentrací 0,01-11,4 μg/ml zanedbatelná. 

Stavudin je distribuovaný rovnoměrně mezi erytrocyty a plazmu. 

 

Metabolizmus  

 

Nezměněný stavudin byl hlavní složkou související s léčivým přípravkem v celkové plazmatické 

radioaktivitě cirkulující po perorálním podání dávky 80 mg 

14

C-stavudinu u zdravých subjektů. 

Hodnota AUC (inf) stavudinu představovala 61% hodnoty AUC(inf) celkové cirkulující radioaktivity. 

Metabolity zahrnují oxidovaný stavudin, glukuronidové konjugáty stavudinu a jeho oxidované 

 

14 

metabolity, a N-acetylcysteinový konjugát ribózy po štěpení glykosidické vazby, naznačující, že 

thymin je také metabolit stavudinu. 

 

Eliminace 

 

Po podání perorální dávky 80 mg 

14

C-stavudinu zdravým subjektům bylo95% celkové radioaktivity 

naměřeno v moči a 3 % ve stolici. Přibližně 70 % perorálně podaného stavudinu bylo vyloučeno 

v nezměněné formě močí.  Střední renální clearance mateřské látky je přibližně 272 ml/min, což 

odpovídá asi 67 % zdánlivé perorální clearance. To naznačuje, že kromě glomerulární filtrace dochází 

také k aktivní tubulární sekreci. 

 

U pacientů infikovaných HIV je celková clearance stavudinu 594±164 ml/min a renální clearance je 

237±98 ml/min. Zdá se, že celková clearance stavudinu je vyšší u HIV infikovaných pacientů, zatímco 

renální clearance je u zdravých subjektů a pacientů infikovaných HIV podobná. Mechanizmus a 

klinický význam této odlišnosti není znám.. Po i.v. podání se 42% dávky (v rozmezí od 13% do 87%) 

vyloučí močí v nezměněné podobě. Odpovídající hodnoty po jednorázovém a opakovaném perorálním 

podání jsou 35% (v rozmezí 8-72%) resp. 40% (v rozsahu 12-82%). Střední terminální poločas 

vylučování stavudinu je 1,3-2,3 hodiny po jednorázové dávce nebo po opakovaných dávkách a je 

nezávislý na dávce. In vitro má trifosfát stavudinu nitrobuněčný poločas 3,5 hodiny v CEM T-buňkách 

(linie lidských T-lymfoblastoidních buněk) a v mononukleárech periferní krve, což podporuje 

podávání 2 x denně. 

Farmakokinetika stavudinu byla nezávislá na čase, poměr mezi AUC(ss) za rovnovážného stavu 

(steady state) a AUC(

0

-

t

) po první dávce byl přibližně 1. Intra-individuální i inter-individuální 

variabilita farmakokinetických parametrů po perorálním podání stavudinu je nízká, přibližně 15% 

resp. 25%. 

 

Zvláštní skupiny populace 

 

Porucha funkce ledvin: clearance stavudinu se snižuje spolu se snižující se clearancí kreatininu; proto 

se doporučuje upravit dávkování přípravku Zerit

 

u pacientů se sníženou renální funkcí (viz bod 4.2). 

 

Porucha funkce jater: farmakinetika stavudinu u pacientů s poškozením jater byla podobná jako 

u pacientů s normální jaterní funkcí. 

 

Pediatrická populace 

 

Dospívající, děti a kojenci: celková expozice stavudinem byla porovnávána mezi dospívajícími, dětmi 

a kojenci ≥ 14 dnů, kteří dostávali 2 mg/kg/den a dospělými, kterým byla podávána dávka 

1 mg/kg/den. U dětí od 5 týdnů do 15 let byla zjištěna zdánlivá perorální clearance přibližně 

14 ml/min/kg, u kojenců mezi 14. a 28. dnem 12 ml/min/kg a v den narození novorozence 

5 ml/min/kg. Mezi 2. a 3 hodinou po podání se poměr koncentrace stavudinu CSF/plazma pohybuje 

v rozmezí od 16% do 125% (průměr 59%±35%). 

 

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 

Údaje získané u pokusných zvířat ukázaly toxické ovlivnění embrya a plodu po velmi vysokých 

dávkách. Ex vivo studie s modelem lidské placenty prokázaly, že stavudin přestupuje do oběhu plodu 

prostou difuzí. Studie na potkanech prokázaly také přestup stavudinu placentou s následnou 

koncentrací ve fetální tkáni odpovídající zhruba 50%plazmatické koncentrace matky. 

Stavudin byl genotoxický v in vitro testech na lidských lymfocytech s trifosforylační aktivitou (u nichž 

nebyla stanovena minimální účinná koncentrace), na myších fibroblastech a v in vivo testu, sledujícím 

chromosomální aberace. Byly zjištěny podobné účinky jako u jiných nukleosidových analogů. 

Kancerogenní byl stavudin u myší (tumory jater) a potkanů (tumory jater: cholangiocelulární, 

hepatocelulární, smíšené hepatocholangiocelulární a/nebo vaskulární; a karcinomy močového 

měchýře) po velmi vysokých dávkách. Po dávkách 400 mg/kg/den u myší a 600 mg/kg /den u potkanů 

nebyla žádná kancerogenita pozorována, což odpovídá ∼ 39 a 168 násobku předpokládané denní 

 

15 

dávky u pacienta, a proto není u stavudinu předpokládáno při klinické léčbě signifikantní 

kancerogenní působení. 

 

 

6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 

6.1  Seznam pomocných látek 

 

Obsah tobolky 

Laktosa 

Magnesium-stearát 

Mikrokrystalická celulosa 

Sodná sůl karboxymethylškrobu 

 

Obal tobolky 

Želatina 

Žlutý oxid železitý (E172) 

Koloidní bezvodý oxid křemičitý 

Natrium-lauryl-sulfát 

Oxid titaničitý (E171) 

 

Černý jedlý tiskařský inkoust obsahuje 

Šelak 

Propylenglykol 

Čištěná voda 

Hydroxid draselný 

Oxid železitý (E172) 

 

6.2  Inkompatibility 

 

Neuplatňuje se. 

 

6.3  Doba použitelnosti 

 

2 roky 

 

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání 

 

Uchovávejte při teplotě do 25 °C (Aclar/Al blistry). 

Uchovávejte při teplotě do 30 °C (HDPE lahvičky). 

Uchovávejte v původním obalu. 

 

6.5  Druh obalu a velikost balení 

 

HDPE lahvičky s dětským bezpečnostním uzávěrem (60 tvrdých tobolek v 1 lahvičce). 

Aclar/Al blistry se 14 tvrdými tobolkami v 1 blistru a 4 blistry (56 tvrdých tobolek) v krabičce. 

 

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 

 

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 

 

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 

požadavky. 

 

 

 

16 

7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/001 - 008 

 

 

9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 

Datum první registrace: 8. května 1996 

Datum posledního prodloužení: 20. dubna 2011 

 

 

10.  DATUM REVIZE TEXTU 

 

 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 

agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

. 

 

 

 

 

 

17 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 200 mg prášek pro perorální suspenzi 

 

 

2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 

Jedna lahvička obsahuje stavudinum 200 mg. 

Připravený roztok obsahuje 1 mg stavudinum v 1 ml roztoku. 

 

Pomocné látky se známým účinkem 

Jedna lahvička obsahuje 31,5 mg propylparabenu (E216) 

Jedna lahvička obsahuje 315 mg metylparabenu (E218) 

Jedna lahvička obsahuje 10,15 g sacharosy 

 

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 

 

 

3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 

Prášek pro perorální suspenzi. 

 

Šedobílý až světle růžový hrubozrný prášek. 

 

 

4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 

4.1  Terapeutické indikace 

 

Zerit je indikován v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky k léčbě dospělých pacientů 

infikovaných HIV a pediatrických pacientů (od narození) pouze tehdy, kdy nemohou být použita jiná 

antiretrovirotika. Délka terapie přípravkem Zerit má být omezena na co nejkratší možnou dobu (viz 

bod 4.2). 

 

4.2  Dávkování a způsob podání 

 

Léčbu má zahajovat lékař specializovaný na léčbu HIV infekce (viz také bod 4.4). 

 

U pacientů začínajících léčbu přípravkem Zerit má být její trvání omezeno na co nejkratší dobu a má 

následovat změna na alternativní vhodnou terapii, kdykoliv to bude možné. Pacienti, kteří pokračují v 

léčbě přípravkem Zerit, mají být často hodnoceni a mají přejít na alternativní vhodnou terapii, 

kdykoliv to bude možné (viz bod 4.4). 

 

Dávkování 

 

Dospělí: doporučené perorální dávkování je 

 

Tělesná hmotnost pacienta 

Dávkování přípravku Zerit 

< 60 kg 

≥ 60 kg 

30 mg dvakrát denně (každých 12 hodin) 

40 mg dvakrát denně (každých 12 hodin) 

 

Pediatrická populace 

 

Dospívající, děti a kojenci: doporučené perorální dávkování je 

 

Věk a/nebo hmotnost pacienta  Dávkování přípravku Zerit 

Od narození* do 13. dne věku  0,5 mg/kg 2 krát denně (každých 12 hodin)  

 

18 

Od 14. dne věku a < 30 kg 

≥ 30 kg 

1 mg/kg 2 krát denně (každých 12 hodin) 

dávkování jako u dospělých pacientů 

*Doporučená redukce dávky u novorozenců od narození do 13 dnů je odvozena od 

průměrných hodnot získaných ze studií a nemusí odpovídat individuálním rozdílům ve 

stupni zralosti ledvin. Údaje o dávkování u novorozenců narozených před 37. gestačním 

týdnem nejsou k dispozici. 

 

Léková forma prášku přípravku Zerit by měla být použita u kojenců do 3 měsíců. Dospělí pacienti, 

kteří mají problémy s polykáním kapslí, se mají zeptat svého lékaře na možnost přechodu na lékovou 

formu prášku pro perorální suspenzi. 

 

Návod pro přípravu: viz bod 6.6. 

 

Úprava dávkování 

 

Periferní neuropatie: rozvinou-li se příznaky periferní neuropatie (obvykle charakterizované 

přetrvávajícím znecitlivěním, pálením, brněním nebo bolestmi nohou a/nebo rukou) (viz bod 4.4) a je-

li to vhodné, pacienti by měli být převedeni na jiný léčebný režim. Ve vzácných případech, kdy jiný 

léčebný režim není vhodný, se může zvážit snížení dávky stavudinu za předpokladu pečlivého 

sledování příznaků periferní neuropatie a zachování uspokojivé virologické suprese. 

Možný přínos ze snížení dávky by v každém jednotlivém případě měl být srovnáván s rizikem, jenž 

může pramenit z tohoto opatření (nižší intracelulární koncentrace).  

 

Zvláštní populace 

 

Staší pacienti: Zerit nebyl cíleně zkoušen u pacientů nad 65 let. 

 

Porucha funkce jater: úprava počátečního dávkování není nutná. 

 

Porucha funkce ledvin: doporučuje se toto dávkování 

 

 

Dávkování přípravku Zerit

 

(podle clearance kreatininu) 

Hmotnost 

pacienta 

26-50 ml/min 

≤ 25 ml/min 

(včetně pacientů s hemodialýzou*) 

< 60 kg 

15 mg dvakrát denně  15 mg každých 24 hod 

≥ 60 kg 

20 mg dvakrát denně  20 mg každých 24 hod 

 Pacienti s hemodialýzou by měli užívat přípravek Zerit po dokončení dialýzy a to ve 

stejnou dobu jako ve dnech bez hemodialýzy. 

 

Jelikož vylučování močí je také hlavní cestou eliminace stavudinu u pediatrických pacientů, může být 

u nich v důsledku poruchy ledvinných funkcí změněna clearance stavudinu. Ačkoli údaje o 

specifickéúpravě dávkování přípravku Zerit u této skupiny pacientů nejsou dostatečné, je nutné zvážit 

snížení dávky a/nebo prodloužení intervalu mezi dávkami proporcionálně k redukci dávek 

u dospělých. Nejsou doporučena žádná dávkování pro pediatrické pacienty mladší 3 měsíců s 

poruchou ledvinných funkcí. 

 

Způsob podání 

 

Pro optimální vstřebávání má být Zerit

 

užíván nalačno (tj. nejméně 1 hodinu před jídlem), ale není-li to 

možné může být podán spolu s lehkým jídlem. 

 

4.3  Kontraindikace 

 

Hypersensitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 

 

19 

Současné podávání s didanosinem vzhledem k případným závažným a/nebo život ohrožujícím 

účinkům, zejména laktátové acidóze, abnormální funkci jater, pankreatitidě a periferní neuropatii (viz 

body 4.4 a 4.5). 

 

4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 

Přestože se prokázalo, že efektivní virová suprese antiretrovirovou léčbou významně snižuje riziko 

sexuálního přenosu, nelze vyloučit reziduální riziko. Je nutno dodržet opatření k zabránění přenosu 

v souladu s národními doporučeními. 

 

Léčba stavudinem je spojena s několika závažnými nežádoucími účinky, jako např. s laktátovou 

acidózou, lipoatrofií a polyneuropatií, u nichž je možným základním mechanismem mitochondriální 

toxicita. Vzhledem k těmto možným rizikům by mělo být provedeno zhodnocení přínosu a rizika u 

každého pacienta a měla by být pečlivě zvážena alternativní antiretrovirová léčba (viz níže Laktátová 

acidóza, lipoatrofie periferní neuropatie - níže a  viz bod 4.8). 

 

Laktátová acidóza: laktátová acidóza, obvykle spojená s hepatomegalií a steatozou jater, byla 

zaznamenána při léčbě stavudinem. Časné příznaky (symptomatická hyperlaktacidémie) zahrnují 

benigní zažívací potíže (nauzea, zvracení, bolesti břicha), nespecifický neklid, ztrátu chuti k jídlu, 

úbytek na váze, respirační příznaky (rychlé a/nebo hluboké dýchání), nebo neurologické příznaky 

(včetně svalové slabosti). Laktátová acidóza má vysokou mortalitu a může být provázena 

pankreatitídou, selháním jater, selháním ledvin nebo svalovým ochrnutím. 

Laktátová acidóza se většinou rozvine během několika málo měsíců od zahájení léčby. 

Léčba stavudinem by měla být přerušena, objeví-li se symptomatická laktacidémie 

a metabolická/laktátová acidóza, progresivní hepatomegalie nebo rychle se zvyšující hladiny 

aminotransferázy. Zvýšenou pozornost vyžaduje podávání stavudinu některým nemocným (zvláště 

obézním ženám) s hepatomegalií, hepatitidou nebo s jinými známými rizikovými faktory vzniku 

jaterního onemocnění a steatózy (včetně některých léků a alkoholu). Zvláštní riziko představuje podání 

nukleosidových analogů u nemocných infikovaných současně hepatitidou C a léčených 

alfa interferonem a ribavirinem. 

Pacienty se zvýšeným rizikem je nutné pečlivě sledovat (viz také bod 4.6). 

 

Onemocnění jater: byly zaznamenány případy hepatitídy nebo selhání jater v některých případech 

s fatálním koncem. Bezpečnost a účinnost stavudinu nebyla u pacientů se závažným základním 

postižením jater stanovena. U pacientů s chronickou hepatitidou B nebo C, léčených kombinovanou 

antiretrovirovou léčbou je zvýšené riziko vzniku těžkých a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích 

účinků. V případě současné léčby hepatitidy B nebo C jinými antivirovými léky, si přečtěte relevantní 

informace o těchto lécích v patřičných odborných textech. 

 

Pacienti s již preexistující dysfunkcí jaterní, včetně chronické aktivní hepatitidy, vyžadují při 

kombinované antiretrovirové léčbě pečlivé monitorovaní dle standardních postupů, protože výskyt 

funkčních abnormalit je u nich častější. Objeví-li se u takových pacientů známky zhoršování jaterní 

choroby, je nutné zvážit přerušení nebo ukončení léčby. 

 

V případě rychle se zvyšujících hladin jaterních transamináz (ALT/AST > 5 krát přesahující limit 

normálních hodnot), je nutné zvážit přerušení podávání přípravku Zerit i jakýchkoli jiných 

hepatotoxických léků. 

 

Lipoatrofie: vzhledem k jeho mitochondriální toxicitě byl stavudin spojen s úbytkem podkožního tuku, 

který je nejvýraznější v obličeji, na končetinách a na hýždích. 

 

V randomizovaných kontrolovaných studiích dosud neléčených pacientů se klinická lipoatrofie 

objevila u vyššího podílu pacientů léčených stavudinem ve srovnání s dalšími nukleosidy (tenofovirem 

nebo abakavirem). DEXA (dual energy x-ray absorptiometry) skenování ukázalo celkovou ztrátu 

podkožního tuku na končetinách u pacientů léčených stavudinem ve srovnání s nárůstem podkožního 

tuku na končetinách nebo žádnou změnou u pacientů léčených jinými NRTIs (abakavirem, 

tenofovirem nebo zidovudinem). Výskyt a závažnost lipoatrofie je kumulativní v průběhu doby 

 

 

20 

léčebného režimu používající stavudin. V klinických studích mělo převedení ze stavudinu na jiné 

nukleosidy (tenofovir nebo abakavir) za následek zvýšení tuku na končetinách s nízkým až žádným 

zlepšením klinické lipoatrofie. Vzhledem k možnému riziku užívání přípravku Zerit zahrnující 

lipoatrofii by mělo být provedeno zhodnocení přínosu a rizika u každého pacienta a měla by být 

pečlivě zvážena alternativní antiretrovirová terapie. Pacienti, kteří užívali   přípravek Zerit, by měli být 

pravidelně sledováni a dotazováni kvůli symptomům lipoatrofie. Pokud k takovému vývoji dojde, je 

třeba zvážit přerušení léčby přípravkem Zerit 

 

Tělesná hmotnost a metabolické parametry: v průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout 

zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny 

s kontrolou onemocnění a životním stylem. U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku 

léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při 

monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů 

je třeba léčit podle klinické potřeby. 

 

Periferní neuropatie: až u 20 % pacientů léčených přípravkem Zerit se objevila periferní neuropatie 

často až po děkolika měsících léčby. Pacienti s výskytem neuropatie v anamnéze, nebo u kterých jsou 

rizikové faktory (např. požívání alkoholu, léků jako je isoniazid), jsou částečně ohroženi. Pacienty je 

třeba sledovat kvůli příznakům (přetrvávající znecitlivění, brnění nebo bolesti nohou a/nebo rukou) a 

také v případech převedení na alternativní léčebný režim (viz bod 4.2 a níže část Nedoporučované 

kombinace). 

 

Pankreatitida: u pacientů s pankreatitidou v anamnéze byla incidence pankreatitidy při léčení 

přípravkem Zerit

 

přibližně 5% ve srovnání s přibližně 2% u pacientů bez této anamnézy. Pacienty 

s vysokým rizikem pankreatitidy, anebo pacienty, kteří dostávají léky zvyšující riziko jejího vzniku, je 

třeba pečlivě sledovat, zda nedochází k rozvoji příznaků této nemoci. 

 

Syndrom imunitní reaktivace: Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination 

antiretroviral therapy, CART) se u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může 

vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může 

způsobit klinicky závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji 

pozorovány během několika prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například 

o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii 

způsobenou Pneumocystis carinii. Jakékoli příznaky zánětu by měly být vyhodnoceny a v případě 

potřeby by měla být zahájena příslušná léčba. Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt 

autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla 

velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. 

 

Osteonekróza: ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání 

kortikosteroidů, konzumaci alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly 

případy osteonekrózy hlášeny především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při 

dlouhodobé expozici kombinované antiretrovirové terapie (CART). Pacienti mají být poučeni, aby 

vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají 

pohybové potíže. 

 

Pomocné látky: 1 ml připraveného roztoku, který vznikne rozpuštěním prášku pro perorální suspenzi, 

obsahuje 50 mg sacharosy. Toto je třeba vzít v úvahu u pacientů s cukrovkou. Pacienti se vzácnými 

vrozenými poruchami, jako jsou intolerance fruktózy, malabsorpce glukosy a galaktosy nebo 

sacharózo-izomaltázová insuficience, nemají tento přípravek užívat. Může být škodlivý na zuby. 

Tento léčivý přípravek obsahuje metylparaben (E218) a propylparaben (E216), který může způsobovat 

alergické reakce (eventuálně i opožděné). 

 

Nedoporučované kombinace: u HIV infikovaných pacientů, kterým byl podáván stavudin spolu s 

hydroxyureou (hydroxykarbamidem) a didanosinem, byly hlášeny případy pankreatitidy (fatální a 

nefatální) a periferní neuropatie (v několika případech těžká) viz bod 4.3. Hepatotoxicita a selhání 

jater s fatálním průběhem byly hlášeny během postmarketingového sledování u HIV infikovaných 

pacientů léčených antiretrovirovými přípravky a hydroxyureou; fatální hepatální případy byly 

 

21 

nejčastěji hlášeny u pacientů léčených stavudinem, hydroxyureou a didanosinem. Z toho důvodu by 

hydroxyurea neměla být používána v léčbě HIV infekcí. 

 

Starší pacienti: specifická sledování účinků přípravku Zerit u pacientů nad 65 let se neprováděla. 

 

Pediatrická populace 

 

Kojenci do 3 měsíců: jsou k dispozici výsledky klinické studie 6týdenní terapie získané 

u 179 novorozenců a kojenců do 3 měsíců. (viz bod 4.8). 

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dřívější antiretrovirové léčbě matky a profilu rezistence HIV 

kmenů u matky. 

 

Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero: 

Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což 

je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudinu. Existují údaje o mitochondriální dysfunkci u 

HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů 

(viz také bod 4.8); ty se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími 

hlášenými nežádoucími účinky jsou hematologické poruchy (anémie, neutropenie) a metabolické 

poruchy (hyperlaktátemie, hyperlipazemie). Tyto účinky byly často přechodné. Vzácně byly hlášeny i 

některé neurologické poruchy s pozdním nástupem (hypertonie, křeče, neobvyklé chování). V 

současné době není známo, zda jsou takové neurologické poruchy přechodné nebo stálé. Tato zjištění 

mají být zvážena u každého dítěte, které bylo in utero vystaveno působení analog nukleosidů nebo 

nukleotidů a které má závažné klinické nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické.  

Tyto nálezy nemají vliv na současná národní doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných 

žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV. 

 

4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 

Kombinace stavudinu s didanosinem je kontraindikována, jelikož oba léky jsou spojeny s vysokým 

rizikem mitochondriální toxicity (viz body 4.3 a 4.4). 

 

Protože se stavudin aktivně vylučuje renálními tubuly, jsou možné interakce s jinými aktivně 

vylučovanými léky např. trimethoprimem. S lamivudinem nebyly popsány žádné klinicky relevantní 

farmakokinetické interakce. 

 

Zidovudin a stavudin jsou fosforylovány buněčnými enzymy (thimidin-kinázou), která přednostně 

fosforyluje zidovudin a tudíž fosforylace stavudinu na jeho aktivní trifosfát je snížena. Proto se užití 

kombinace stavudinu se zidovudinem nedoporučuje. 

 

Studie in vitro naznačují, že aktivace stavudinu je inhibována doxorubicinem a ribavirinem, ale není 

ovlivněna jinými léky užívanými při HIV infekci, které jsou fosforylovány podobně (např. didanosin, 

zalcitabin, ganciklovir a foskarnet), a proto souběžné podávání stavudinu buď s doxorubicinem nebo 

ribavirinem vyžaduje opatrnost. Vliv stavudinu na kinetiku fosforylace jiných nukleosidových analogů 

než zidovudinu nebyl zkoumán. 

 

Klinicky signifikantní interakce stavudinu nebo kombinace stavudinu a didanosinu s nelfinavirem 

nebyly pozorovány. 

 

Stavudin neinhibuje hlavní isoformy cytochromu P450 CYP1A2, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6 a 

CYP3A4, tudíž se nepředpokládají klinicky signifikantní lékové interakce s léky metabolizovanými 

jejich prostřednictvím. 

 

Jelikož se stavudin neváže na bílkoviny plazmy, nepředpokládá se ovlivnění farmakokinetiky léků 

vázaných na bílkoviny. 

 

Neexistují žádné oficiální studie interakcí s ostatními léky. 

 

 

22 

Pediatrická populace 

 

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 

 

4.6  Fertilita, těhotenství a kojení 

 

Těhotenství 

 

Přípravek Zerit by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné. 

Ač jsou klinické údaje získané u těhotných žen omezené, byly zaznamenány případy vrozených 

anomálií i potratů plodu. 

 

Do studie AI455-094 proběhlé v Jižní Africe, která se zabývala prevencí přenosu infekce z matky na 

dítě bylo zařazeno 362 dvojic matka-dítě. Do studie byly zařazeny dříve neléčené těhotné ženy ve 

34.-36. týdnu těhotenství, kterým byla podávána antiretrovirová léčba až do porodu. Jako 

antiretrovirová profylaxe trvající 6 týdnů byla novorozencům do 36-ti hod po porodu podána stejná 

medikace jako matce. Ve stavudinové větvi byl novorozencům podáván stavudin 1 mg/kg 2krát denně 

po dobu 6-ti týdnů. Sledováni byli do 24 týdnů věku. 

Páry matka-dítě byly randomizovány do ramen léčených buď stavudinem (N= 91), didanosinem 

(N= 94), stavudinem + didanosinem (N= 88) nebo zidovudinem (N= 89). 

95% intervaly spolehlivosti poměru přenosu z matky na dítě byly 5,4-19,3% (pro stavudin); 

5,2-18,7% (pro didanosin); 1,3-11,2% (stavudin + didanosin) a 1,9-12,6% pro zidovudin. 

 

Předběžná data získaná z této studie (viz také odstavec 4.8) ukazují zvýšenou kojeneckou mortalitu 

a vyšší incidenci mrtvě narozených ve skupině léčené stavudinem a didanosinem ve větvi, které byl 

podáván stavudin + didanosin (10%) oproti stavudinové (2%), didanosinové (3%) nebo 

zidovudinové (6%) větvi. Hladina kyseliny méčné v séru nebyla v této studii sledována. 

 

U těhotných žen, léčených kombinací didanosinu a stavudinu samostatně nebo v kombinaci s jinými 

antiretrovirovými léky, byly zaznamenány případy laktátové acidózy někdy i s fatálním průběhem 

(viz body 4.3 a 4.4). Toxické ovlivnění embrya a plodu bylo prokázáno pouze po podání vysokých 

dávek u zvířat. Preklinické údaje prokazují, že stavudin prostupuje placentou (viz bod 5.3). Dokud 

nebudou dostupná další data, podávání přípravku Zerit během těhotenství bude možné jen po pečlivém 

uvážení. Informace doporučující podávání přípravku Zerit jako prevenci přenosu HIV infekce z matky 

na dítě jsou nedostatečné.  

 

Kojení 

 

Doporučuje se, aby HIV infikované ženy za žádných okolností nekojily, aby se zamezilo přenosu HIV 

infekce na dítě. 

Údaje o vylučování stavudinu do mateřského mléka jsou nedostačující pro zhodnocení rizika pro 

kojence. Studie u laktujících potkanů prokázaly, že stavudin je do mléka vylučován. Proto je třeba 

poučit matky, aby kojení přerušily dříve, než začnou užívat přípravek Zerit. 

 

Fertilita 

 

Neprokázaly se žádné známky poškození plodnosti u potkanů vystavených vysokým hladinám (až 

216násobným, které byly pozorovány při doporučené klinické dávce).  

 

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Stavudin může 

způsobovat závratě a/nebo ospalost. Pacienti by měli být poučeni, že pokud se u nich tyto příznaky 

projeví, měli by se vyvarovat potenciálně rizikovým činnostem, jako např. řízení nebo obsluhování 

strojů. 

 

 

23 

4.8  Nežádoucí účinky 

 

Přehled bezpečnostního profilu 

 

Léčba stavudinem je spojena s několika závažnými nežádoucími účinky, jako např. s laktátovou 

acidózou, lipoatrofií a polyneuropatií, u nichž je možným základním mechanismem mitochondriální 

toxicita. Vzhledem k těmto možným rizikům by mělo být provedeno zhodnocení přínosu a rizika u 

každého pacienta a měla by být pečlivě zvážena alternativní antiretrovirová léčba (viz bod 4.4 a níže). 

 

Případy laktátové acidózy, někdy i fatální, obvykle spojené s těžkou hepatomegalií a steatózou jater, 

byly zaznamenány u < 1% pacientů, kteří užívali stavudin v kombinaci s dalšími antiretrovirovými 

přípravky (viz bod 4.4). 

 

U pacientů užívajících kombinovanou antiretrovirovou terapii včetně přípravku Zerit byla vzácně 

hlášena svalová slabost. Většina těchto případů se objevila, když se u nich rozvinul syndrom 

symptomatické hyperlaktatémie nebo laktátové acidózy (viz bod 4.4). Rozvoj svalové slabosti může 

napodobovat klinickou podobu Guillain-Barré syndromu (včetně respiračního selhání). Po přerušení 

léčby mohou symptomy přetrvávat nebo se zhoršit. 

 

Hepatitida nebo selhání jater, v některých případech s fatálním průběhem, byly zaznamenány 

v souvislosti s užíváním stavudinu (viz bod 4.4). 

 

Lipoatrofie byla hlášena u pacientů, kteří byli léčeni stavudinem v kombinaci s dalšími 

antiretrovirovými přípravky (viz bod 4.4). 

 

Ve studiích hodnotících kombinaci přípravku Zerit s lamivudinem a efavirenzem se vyskytla periferní 

neuropatie, frekvence periferních neurologických příznaků byla 19% (6% středně závažných až 

těžkých), přičemž u 2% to byl důvod k přerušení terapie. Po snížení dávky nebo po přerušení terapie 

příznaky obvykle odezněly. 

 

Pankreatitida, v některých případech fatální, byla zaznamenána u 2-3% pacientů zařazených do 

klinických studií monoterapií (viz bod 4.4). Pankreatitida byla hlášena u < 1% pacientů v 

kombinovaných studiích s přípravkem Zerit. 

 

Tabulkový přehled nežádoucích účinků 

 

Nežádoucí účinky (od středně závažných až po velmi závažné) zaznamenané u 467 pacientů léčených 

přípravkem Zerit v kombinaci s lamivudinem a efavirenzem v průběhu dvou randomizovaných 

klinických studií a následném dlouhodobém sledování (celková doba sledování: medián 56 týdnů 

a pokračující až po 119 týdnů) jsou uvedeny níže. Rovněž jsou uvedeny nežádoucí účinky pozorované 

v postmarketingovém sledování v souvislosti s antiretrovirovou léčbou zahrnující stavudin. 

Četnost níže uvedených nežádoucích účinků je definována za použití následujících kritérií: 

velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 

až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny 

podle klesající závažnosti. 

 

 

24 

Poruchy krve a lymfatického 

systému: 

 

vzácné: anemie* 

velmi vzácné: neutropenie*, trombocytopenie* 

 

Endokrinní poruchy: 

méně časté: gynekomastie 

 

Poruchy metabolizmu a výživy: 

časté: lipoatrofie**, asymptomatická hyperlaktacidémie 

méně časté: laktátová acidóza, (v některých případech provázená 

svalovou slabostí),anorexie 

vzácné: hyperglykemie* 

velmi vzácné: diabetes mellitus* 

 

Psychiatrické poruchy: 

časté: deprese 

méně časté: úzkost, emocionální labilita 

 

Poruchy nervového systému: 

časté: periferní neurologické příznaky zahrnující periferní 

neuropatie, parestezie a periferní neuritidy, závratě, abnormální 

sny, bolesti hlavy, nespavost, poruchy myšlení, somnolence 

velmi vzácné: svalová slabost* (nejčastěji zaznamenaná v 

souvislosti se symptomatickou hyperlaktacidémií nebo 

syndromem laktátové acidózy 

 

Gastrointestinální poruchy: 

časté: průjem, bolesti břicha, nauzea, dyspepsie 

méně časté: pankreatitida, zvracení 

 

Poruchy jater a žlučových cest: 

méně časté: hepatitida nebo žloutenka 

vzácné: hepatická steotóza* 

velmi vzácné: selhání ledvin* 

 

Poruchy kůže a podkožní tkáně: 

časté: exantém, pruritus 

méně časté: urtika 

 

Poruchy svalové a kosterní 

soustavy a pojivové tkáně: 

 

méně časté: artralgie, myalgie 

Celkové poruchy a reakce v 

místě aplikace: 

časté: únava 

méně časté: astenie 

 

* Nežádoucí účinky pozorované v postmarketingovém sledování v souvislosti s antiretrovirovou 

léčbou zahrnující stavudin. 

** Pro podrobnější přehled viz část Popis vybraných nežádoucích účinků. 

 

Popis vybraných nežádoucích účinků 

 

Syndrom imunitní reaktivace 

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se u pacientů infikovaných HIV s těžkou 

imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 

infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba), avšak 

hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po 

zahájení léčby (viz bod 4.4). 

 

Lipoatrofie 

Ukázalo se, že stavudin způsobuje úbytek podkožního tuku, který je nejvýraznější v obličeji, na 

končetinách a na hýždích. Výskyt a závažnost lipoatrofie jsou přisuzovány kumulativní expozici, a 

často nejsou reverzibilní, pokud je léčba stavudinem zastavena. Pacienty léčené přípravkem Zerit je 

nutno častěji vyšetřovat a dotazovat se jich na známky lipoatrofie. Objeví-li se takovýto vývoj, je 

nutno léčbu přípravkem Zerit ukončit (viz bod 4.4). 

 

 

25 

Metabolické parametry 

Během antiretrovirové léčby může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a hladiny lipidů a glukózy v krvi 

(viz bod 4.4). 

 

Osteonekróza 

Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, 

s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici kombinované antiretrovirové terapii 

(CART). Jejich frekvence není známa (viz bod 4.4). 

 

Laboratorní abnormality 

Laboratorní abnormality, zaznamenané v těchto dvou studiích a studii pokračující zahrnovaly zvýšení 

ALT (> 5násobek horní hranice normy) u 3%, AST (> 5násobek horní hranice normy) u 3%, lipázy 

(≥ 2,1násobek horní hranice normy) u 3% pacientů léčených přípravkem Zerit. Neutropenie 

(< 750 buněk/mm

3

) byla zaznamenána u 5% pacientů, trombocytopenie (trombocyty < 50 000/mm

3

u 2% a nízký hemoglobin (< 8 g/dl) u < 1% pacientů, kteří užívali přípravek Zerit. 

Makrocytóza nebyla v těchto studiích hodnocena, ale byla zjištěna její souvislost s podáváním 

přípravku Zerit v dřívějších studiích (MCV > 112 fl u 30% pacientů léčených přípravkem Zerit). 

 

Pediatrická populace 

 

Dospívající, děti a kojenci: nežádoucí účinky a vážné abnormální laboratorní nálezy u pediatrických 

pacientů v období od narození až do adolescence byly, co se týká typu a frekvence, podobné jako 

u dospělých. Jen výskyt klinicky signifikantní periferní neuropatie byl méně častý. Tyto studie 

zahrnují ACTG 240, kde 105 pediatrických pacientů v rozmezí věku 3 měsíce až 6 let užívalo Zerit 

v dávce 2 mg/kg/den s mediánem 6,4 měsíců; kontrolovanou klinickou studii, do které bylo zahrnuto 

185 novorozenců užívajících Zerit v dávce 2 mg/kg/den samostatně nebo v kombinaci s didanosinem 

od narození do 6 týdnů věku, a studie ve které 8 novorozenců dostávalo Zerit 2 mg/kg/den 

v kombinaci s didanosinem a nelfinavirem po dobu 4 týdnů od narození. 

 

Ve studii AI455-094 (viz také bod 4.6) bylo období sledování bezpečnosti omezené jen na 6 měsíců, 

což může být příliš krátké období k tomu, aby mohly být hodnoceny dlouhodobé údaje týkající se 

neurologických nežádoucích účinků a mitochondriální toxicity. Abnormální laboratorní nálezy 

stupně 3-4 u 91 stavudinem léčených kojenců zahrnovaly nízký počet neutrofilů u 7%, nízkou hladinu 

hemoglobinu u 1%, zvýšení ALT u 1% a žádné abnormality týkající se lipázy. Údaje o hladině laktátu 

v séru nebyly sledovány. Nebyly pozorovány žádné významné rozdíly v četnosti výskytu nežádoucích 

účinků u jednotlivých skupin. Byla však zaznamenána zvýšená kojenecká mortalita ve skupině, které 

byl podáván stavudin + didanosin (10%) ve srovnání se skupinami s podáváním stavudinu (2%), 

didanosinu (3%) nebo zidovudinu (6%). Rovněž incidence mrtvě narozených dětí byla ve skupině 

stavudin + didanosin vyšší. 

 

Mitochondriální dysfunkce: zhodnocení údajů o bezpečnosti léku získaných v postmarketingovém 

období ukazuje, že byly u novorozenců a kojenců léčených jedním nebo více nukleosidovými analogy 

zaznamenány nežádoucí účinky svědčící pro mitochondiální dysfunkci. (viz také 4.4). HIV status 

novorozenců a kojenců do ≤ 3 měsíců věku byl negativní u starších kojenců směřoval k pozitivnímu. 

Profil nežádoucích účinků pro novorozence a kojence ≤ 3 měsíců vykazoval zvýšení hladiny laktátu, 

neutropenii, anémii, trombocytopénii, zvýšení jsterních transamináz a lipidů včetně 

hypertriglyceridémie. Počet hlášení u starších kojenců byl příliš nízký, aby umožnil profil určit. 

 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 

účinků uvedeného v 

Dodatku V

 

4.9  Předávkování 

 

 

26 

Zkušenosti u dospělých pacientů, léčených až 12-ti násobkem doporučovaných dávek, neprokázaly 

akutní toxické účinky. Jako komplikace chronického předávkování by se mohly považovat periferní 

neuropatie a jaterní dysfunkce. Průměrná clearance stavudinu při hemodialýze je 120 ml/min. Není 

známo, zda dochází hemodialýzou k úplné eliminaci stavudinu při předávkování, rovněž zda lze 

stavudin odstranit peritoneální dialýzou. 

 

 

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 

5.1  Farmakodynamické vlastnosti 

 

Farmakoterapeutická skupina: antivirotika pro systémovou aplikaci, nukleosidové a nukleotidové 

inhibitory reverzní transkriptázy, ATC kód: J05AF04. 

 

Mechanismus účinku  

 

Stavudin, thymidinový analog, je fosforylován buněčnými kinázami na stavudintrifosfát, který 

kompeticí s přirozeným substrátem, thymidintrifosfátem inhibuje reverzní transkriptázu HIV. Inhibuje 

také syntézu virové DNA tím, že způsobí terminaci řetězce DNA následkem nedostatku 3´-hydroxyl 

skupiny, potřebné pro elongaci DNA. Buněčná DNA polymeráza γ je také citlivá na inhibici 

stavudintrifosfátem, zatímco buněčné polymerázy α a β jsou inhibované v koncentraci 4 000 krát 

vyšší, resp. 40 krát vyšší, než je zapotřebí k inhibici HIV reversní transkriptázy. 

 

Rezistence  

 

Léčba stavudinem může selektovat a/nebo udržovat mutace thymidinového analogu (TAMs), spojené 

s rezistencí na zidovudin. Ke snížení citlivosti in vitro dochází již při dvou či více TAMs (obvykle 

M41L a T215Y), dříve než je snížena citlivost na stavudin (> 1,5krát). Tyto TAMs jsou při virologické 

léčbě pozorovány s podobnou frekvencí u stavudinu a zidovudinu. Klinický význam těchto nálezů 

naznačuje, že za přítomnosti TAMs, zejména M41L a T215Y, je třeba se vyvarovat podávání 

stavudinu. 

Účinnost stavudinu je rovněž ovlivněna mutacemi spojenými s multilékovou rezistencí, např. Q151M. 

Dále byla u pacientů, kteří dostávali stavudin/didanosin nebo stavudin/lamivudin, hlášena K65R. Tato 

mutace ale nebyla hlášena u pacientů, kteří dostávali stavudin v monoterapii. V75T je selektována 

stavudinem in vitro a 2násobně snižuje citlivost na stavudin. K tomu dochází u ~1% pacientů 

užívajících stavudin. 

 

Klinická účinnost a bezpečnost 

 

Přípravek Zerit byl sledován v kombinaci s ostatními antiretrovirovými látkami např. didanosinem, 

lamivudinem, ritonavirem, indinavirem, saquinavirem, efavirenzem a nelfinavirem. 

 

Antiretrovirová léčba dříve neléčených pacientů 

 

Studie AI455-099 byla randomizovaná, dvojitě slepá 48 týdnů trvající studie s přípravkem Zerit 

(40 mg 2 x denně) v kombinaci s lamivudinem (150 mg 2 x denně) a efavirenzem (600 mg 1 x denně) 

u 391 předtím neléčených pacientů s výchozími hodnotami: medián CD4 buněk 272 buněk/mm

3

 

(rozmezí od 61 do 1 215 buněk/mm

3

) a medián plazmatické HIV-1 RNA - 4,80 log

10

 kopií/ml 

(rozmezí od 2,6 do 5,9 log

10

 kopií/ml). Pacienty byli převážně muži (70%) s převahou jiné rasy než 

bělošské (58%) s mediánem věku 33 let (rozmezí 18-68 let). 

 

Studie AI455-096 byla randomizovaná, dvojitě slepá srovnávací 48 týdnů trvající studie s přípravkem 

Zerit (40 mg 2 x denně) v kombinaci s lamivudinem (150 mg 2 x denně) a efavirenzem (600 mg 

1 x denně) u 76 dříve neléčených pacientů s následujícími výchozími hodnotami: medián CD4 buněk 

261 buněk/mm

3

 (rozmezí od 63 do 962 buněk/mm

3

) a medián plazmatické HIV-1 RNA - 

4,63 log

10

 kopií/ml (rozmezí od 3,0 do 5,9 log

10

 kopií/ml). Převažovali muži (76%) a běloši (66%) 

s průměrným věkem 34 roků (rozmezí 22 až 67 let). 

 

27 

 

Výsledky studií AI455-099 a AI455-096 jsou uvedeny v Tabulce 1. Obě studie byly navrženy tak, aby 

porovnaly dvě lékové formy přípravku Zerit, z nichž jedna byla léková forma, která je již uvedena na 

trh, podávaná ve schválené dávce. Prezentovány jsou pouze údaje týkající se lékové formy uvedené na 

trh. 

 

28 

Tabulka 1:  Výsledky účinnosti v týdnu 48 (Studie AI455-099 a AI455-096) 

Parametr 

AI455-099 

AI455-096 

Zerit + lamivudine + 

efavirenz  

n=391 

Zerit + lamivudine + 

efavirenz

 

 n=76 

HIV RNA < 400 kopií/ml, odpověď na léčbu, % 

Všichni pacienti 

73 

66 

HIV RNA < 50 kopií/ml, odpověď na léčbu, % 

Všichni pacienti 

55 

38 

HIV RNA střední změna od výchozí hodnoty, log

10

 kopií/ml 

Všichni pacienti 

-2,83 (n=321

a

-2,64 (n=58) 

CD4 střední změna od výchozí hodnoty, buňky/mm

3

 

Všichni pacienti 

182 (n=314) 

195 (n=55) 

a

 Počet hodnotitelných pacientů.

 

 

Pediatrická populace 

 

Podávání stavudinu u mladistvých, dětí a kojenců je podloženo údaji o farmakokinetice a 

bezpečnosti u dětských pacientů (viz také body 4.8 a 5.2). 

 

5.2  Farmakokinetické vlastnosti 

 

Absorpce 

 

Biologická dostupnost je 86±18%. Po opakovaném perorálním podávání dávek 0,5-0,67 mg/kg bylo 

dosaženo hodnoty C

max

 810±175 ng/ml. C

max

 a AUC se zvyšovaly úměrně dávce v dávkovém rozmezí 

pro i.v. podání 0,0625-0,75 mg/kg a pro perorální podání 0,033-4,0 mg/kg. 

U osmi pacientů, kteří dostávali 40 mg 2 x denně nalačno byla steady state AUC

0-12h

 

1 284±227 ng⋅h/ml (18%) (průměr ± SD [% CV]), C

max

 bylo 536±146 ng/ml (27%), a C

min

 bylo 

9±8 ng/ml (89%).  

Studie u asymptomatických pacientů ukázaly, že systémová expozice je podobná, zatímco C

max

 je nižší 

a T

max

 prodloužený, je-li stavudin podáván se standardizovanou stravou s vysokým obsahem tuků ve 

srovnání s podáváním nalačno. Klinický význam tohoto zjištění není znám. 

 

Distribuce 

 

Zdánlivý distribuční objem za rovnovážného stavu je 46±21 l. V cerebrospinálním moku nebylo 

možno prokázat stavudin dříve než za 2 hod po perorálním podání. Čtyři hodiny po podání byl poměr 

CSF/plazma 0,39±0,06. Po opakovaném podání stavudinu po 6, 8 nebo 12 hodinách nebyla 

pozorována žádná významná kumulace. 

Vazba stavudinu na sérové proteiny byla při rozpětí koncentrací 0,01-11,4 μg/ml zanedbatelná. 

Stavudin je distribuovaný rovnoměrně mezi erytrocyty a plazmu. 

 

Metabolizmus 

 

 

Nezměněný stavudin byl hlavní složkou související s léčivým přípravkem v celkové plazmatické 

radioaktivitě cirkulující po perorálním podání dávky 80 mg 

14

C-stavudinu u zdravých subjektů. 

Hodnota AUC (inf) stavudinu představovala 61% hodnoty AUC(inf) celkové cirkulující radioaktivity. 

Metabolity zahrnují oxidovaný stavudin, glukuronidové konjugáty stavudinu a jeho oxidované 

metabolity, a N-acetylcysteinový konjugát ribózy po štěpení glykosidické vazby, naznačující, že 

thymin je také metabolit stavudinu. 

 

Eliminace  

 

Po podání perorální dávky 80 mg 

14

C-stavudinu zdravým subjektům bylo 95% celkové radioaktivity 

naměřeno v moči a 3% ve stolici. Přibližně 70% perorálně podaného stavudinu bylo vyloučeno 

v nezměněné formě močí.  Střední renální clearance mateřské látky je přibližně 272ml/min, což 

 

29 

odpovídá asi 67% zdánlivé perorální clearance. To naznačuje, že kromě glomerulární filtrace dochází 

také k aktivní tubulární sekreci. 

 

U pacientů infikovaných HIV je celková clearance stavudinu 594±164 ml/min a  renální clearance je 

237±98 ml/min. Zdá se, že celková clearance stavudinu je vyšší u HIV infikovaných pacientů, zatímco 

renální clearance je u zdravých subjektů a pacientů infikovaných HIV podobná. Mechanizmus a 

klinický význam této odlišnosti není znám.. Po i.v. podání se 42% dávky (v rozmezí od 13% do 87%) 

vyloučí močí v nezměněné podobě. Odpovídající hodnoty po jednorázovém a opakovaném perorálním 

podání jsou 35% (v rozmezí 8-72%) resp. 40% (v rozsahu 12-82%). Střední terminální poločas 

vylučování stavudinu je 1,3-2,3 hodiny po jednorázové dávce nebo po opakovaných dávkách a je 

nezávislý na dávce. In vitro má trifosfát stavudinu nitrobuněčný poločas 3,5 hodiny v CEM T-buňkách 

(linie lidských T-lymfoblastoidních buněk) a v mononukleárech periferní krve, což podporuje 

podávání 2 x denně. 

Farmakokinetika stavudinu byla nezávislá na čase, poměr mezi AUC(ss) za rovnovážného stavu 

(steady state) a AUC(

0

-

t

) po první dávce byl přibližně 1. Intra-individuální i inter-individuální 

variabilita farmakokinetických parametrů po perorálním podání stavudinu je nízká, přibližně 15% 

resp. 25%. 

 

Zvláštní skupiny populace 

 

Porucha funkce ledvin: v důsledku snížené funkce ledvin se snižuje clearance kreatininu i clearance 

stavudinu. Proto se u pacientů se sníženou funkcí ledvin doporučuje upravit dávkování přípravku Zerit 

(viz bod 4.2). 

 

Porucha funkce jater: farmakinetika stavudinu u pacientů s poškozením jater byla podobná jako 

u pacientů s normální jaterní funkcí. 

 

Pediatrická populace 

 

Dospívající, děti a kojenci: celková expozice stavudinem byla porovnávána mezi dospívajícími, dětmi 

a kojenci ≥ 14 dnů, kteří dostávali 2 mg/kg/den a dospělými, kterým byla podávána dávka 

1 mg/kg/den. U dětí od 5 týdnů do 15 let byla zjištěná zdánlivá perorální clearance přibližně 

14 ml/min/kg, u kojenců mezi 14. a 28. dnem 12 ml/min/kg a v den narození novorozence 

5 ml/min/kg. Mezi 2. a 3. hodinou po podání se poměr koncentrace stavudinu CSF/plazma pohybuje 

v rozmezí od 16% do 125% (průměr 59%±35%). 

 

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 

Údaje získané u pokusných zvířat ukázaly toxické ovlivnění embrya a plodu po velmi vysokých 

dávkách. Ex vivo studie s modelem lidské placenty prokázaly, že stavudin přestupuje do oběhu plodu 

prostou difuzí. Studie na potkanech prokázaly také přestup stavudinu placentou s následnou 

koncentrací ve fetální tkáni odpovídající zhruba 50%plazmatické koncentrace matky. 

Stavudin byl genotoxický v in vitro testech na lidských lymfocytech s trifosforylační aktivitou (u nichž 

nebyla stanovena minimální účinná koncentrace), na myších fibroblastech a v in vivo testu, sledujícím 

chromosomální aberace. Byly zjištěny podobné účinky jako u jiných nukleosidových analogů. 

Kancerogenní byl stavudin u myší (tumory jater) a potkanů (tumory jater: cholangiocelulární, 

hepatocelulární, smíšené hepatocholangiocelulární a/nebo vaskulární; a karcinomy močového 

měchýře) po velmi vysokých dávkách. Po dávkách 400 mg/kg/den u myší a 600 mg/kg /den u potkanů 

nebyla žádná kancerogenita pozorována, což odpovídá ∼ 39 a 168 násobku předpokládané denní 

dávky u lidí, a proto se při léčbě stavudinem nepředpokládá signifikantní kancerogenní působení. 

 

 

 

30 

6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 

6.1  Seznam pomocných látek 

 

Třešňové aroma 

Methylparaben (E218) 

Propylparaben (E216) 

Oxid křemičitý  

Simetikon 

Sodná sůl karmelosy 

Kyselina sorbová 

Emulgující glycerol-monostearát 

Sacharosa 

 

6.2  Inkompatibility 

 

Neuplatňuje se. 

 

6.3  Doba použitelnosti 

 

2 roky. 

Po rekonstituci uchovávejte připravený perorální roztok v chladničce (2 °C - 8 °C) po dobu 30 dní. 

 

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání 

 

Suchý prášek uchovávejte při teplotě do 30 °C. 

Uchovávejte v původním obalu. 

Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce z důvodu ochrany před nadměrnou vlhkostí. 

Podmínky uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku viz bod 6.3. 

 

6.5  Druh obalu a velikost balení 

 

HDPE láhvička s dětským bezpečnostním uzávěrem, plnící ryskou (200 ml roztoku po rozpuštění), s 

odměrkou. 

 

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 

 

Návod k použití 

 

K přípravě přípravku Zerit použijte vodu tak, aby konečný objem byl 200 ml (koncentrace stavudinu 

je 1 mg/ml). 

Pro rekonstituci přípravku Zerit, přidejte 202 ml vody do originální lahve (upozorněte pacienta, který 

si připravuje roztok, aby vodu dolil až k hornímu okraji štítku na lahvičce, jak je označeno šipkami), 

lahev uzavřete. 

Lahev má být dobře protřepána, dokud se prášek úplně nerozpustí. Roztok je bezbarvý až lehce růžový 

a zakalený. 

Roztok se podává se pomocí přiložené odměrky nebo u dávek menších než 10 ml pomocí injekční 

stříkačky. Pacienta je třeba upozornit, aby před podáním každé dávky lahev dobře protřepal. 

 

Likvidace 

 

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 

požadavky. 

 

 

 

31 

7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/009 

 

 

9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 

Datum první registrace: 8. května 1996 

Datum posledního prodloužení: 20. dubna 2011 

 

 

10.  DATUM REVIZE TEXTU 

 

 

Podrobné informace o tomto přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro 

léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

. 

 

 

32 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLOHA II 

 

 

A. 

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 

B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ  

 

C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE  

 

D.   PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ 

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  

 

 

33 

A. 

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 

Název a adresa výrobců odpovědných za propouštění šarží 

 

Bristol-Myers Squibb S.r.l., Contrada Fontana del Ceraso, 03012 Anagni (FR), Itálie 

 

Aesica Queenborough Limited, North Road, Queenborough, Kent, ME11 5EL, Velká Británie 

 

V příbalové informaci léčivého přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného za 

propouštění dané šarže. 

 

 

B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ  

 

Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz Příloha I: Souhrn údajů o 

přípravku, bod 4.2). 

 

 

C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

 

• 

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti 

 

Požadavky pro předkládání pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti pro tento léčivý přípravek 

jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst.7 

směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro 

léčivé přípravky.  

 

 

D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ 

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

• 

Plán řízení rizik (RMP) 

 

Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance 

podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2. registrace a ve veškerých 

schválených následných aktualizacích RMP. 

 

Aktualizovaný RMP je třeba předložit: 

• 

na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky; 

• 

při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které 

mohou vést k významným změnám proměru přínosů a rizik nebo z důvodu dosažení 

význačného milníku (v rámci farmakovigilance nebo minimalizace rizik). 

 

 

34 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLOHA III 

 

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

 

 

35 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A. OZNAČENÍ NA OBALU 

 

 

36 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

 

KRABIČKA (PROVEDENÍ BLISTR) 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 15 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 15 mg. 

 

 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 

Laktosa 

 

 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH 

 

56 tvrdých tobolek 

 

 

5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 

Perorální podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

 

 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ 

 

 Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

 

 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 

 

8. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.  

Uchovávejte v původním obalu. 

 

 

 

37 

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

 

 

11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/002 

 

 

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

 

14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 

 

 

15.  NÁVOD K POUŽITÍ 

 

 

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 

Zerit 15 mg 

 

 

17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

 

18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR - DATA ČITELNÁ OKEM 

 

PC: 

 

SN: 

NN:  

 

 

38 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH 

 

TEXT NA BLISTRU 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 15 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

 

 

3. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

 

5. 

JINÉ 

 

 

 

 

39 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU  

 

TEXT NA KRABIČCE A LAHVIČCE (PROVEDENÍ LAHVIČKA) 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 15 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 15 mg  

 

 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 

Laktosa 

 

 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH 

 

60 tvrdých tobolek 

 

 

5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 

Perorální podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci 

 

 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ 

 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

 

 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 

 

8. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 

Uchovávejte v původním obalu. 

 

 

 

 

40 

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

 

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 

 

11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/001 

 

 

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

 

14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 

 

 

15.  NÁVOD K POUŽITÍ 

 

 

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 

Vnější obal: Zerit 15 mg 

 

 

17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

 

18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 

Vnější obal 

PC: 

 

SN: 

NN:  

 

 

 

 

 

41 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

 

KRABIČKA (PROVEDENÍ BLISTR) 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 20 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 20 mg. 

 

 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 

Laktosa 

 

 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH 

 

56 tvrdých tobolek 

 

 

5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 

Perorální podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

 

 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ 

 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

 

 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 

 

8. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.  

Uchovávejte v původním obalu. 

 

 

 

 

42 

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

 

 

11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/004 

 

 

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

 

14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 

 

 

15.  NÁVOD K POUŽITÍ 

 

 

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 

Zerit 20 mg 

 

 

17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

 

18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 

PC: 

 

SN: 

NN:  

 

 

 

43 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH 

 

TEXT NA BLISTRU 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 20 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

 

 

3. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

5. 

JINÉ 

 

 

 

 

44 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU  

 

TEXT NA KRABIČCE A LAHVIČCE (PROVEDENÍ LAHVIČKA) 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 20 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 20 mg  

 

 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 

Laktosa 

 

 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH 

 

60 tvrdých tobolek 

 

 

5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 

Perorální podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci 

 

 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ 

 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

 

 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 

 

8. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 

Uchovávejte v původním obalu. 

 

 

 

 

45 

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

 

 

11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/003 

 

 

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

 

14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 

 

 

15.  NÁVOD K POUŽITÍ 

 

 

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 

Vnější obal: Zerit 20 mg 

 

 

17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

 

18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 

Vnější obal 

PC: 

 

SN: 

NN:  

 

 

 

 

 

46 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

 

KRABIČKA (PROVEDENÍ BLISTR) 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 30 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 30 mg. 

 

 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 

Laktosa 

 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH 

 

56 tvrdých tobolek 

 

 

5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 

Perorální podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

 

 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ 

 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

 

 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 

 

8. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.  

Uchovávejte v původním obalu. 

 

 

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

 

 

 

47 

 

11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/006 

 

 

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

 

14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 

 

 

15.  NÁVOD K POUŽITÍ 

 

 

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 

Zerit 30 mg 

 

 

17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

 

18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 

PC: 

 

SN: 

NN:  

 

 

 

48 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH 

 

TEXT NA BLISTRU 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 30 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

 

 

3. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

5. 

JINÉ 

 

 

 

 

49 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU  

 

TEXT NA KRABIČCE A LAHVIČCE (PROVEDENÍ LAHVIČKA) 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 30 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 30 mg  

 

 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 

Laktosa 

 

 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH 

 

60 tvrdých tobolek 

 

 

5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 

Perorální podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci 

 

 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ 

 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 

 

8. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 

Uchovávejte v původním obalu. 

 

 

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

 

 

 

50 

 

11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/005 

 

 

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

 

14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 

 

 

15.  NÁVOD K POUŽITÍ 

 

 

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 

Vnější obal: Zerit 30 mg 

 

 

17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

 

18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 

Vnější obal 

PC: 

 

SN: 

NN:  

 

 

 

 

 

51 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

 

KRABIČKA (PROVEDENÍ BLISTR) 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 40 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 40 mg. 

 

 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 

Laktosa 

 

 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH 

 

56 tvrdých tobolek 

 

 

5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 

Perorální podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

 

 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ 

 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 

 

8. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.  

Uchovávejte v původním obalu. 

 

 

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

 

 

 

52 

 

11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/008 

 

 

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

 

14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 

 

 

15.  NÁVOD K POUŽITÍ 

 

 

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 

Zerit 40 mg 

 

 

17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

 

18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 

PC: 

 

SN: 

NN:  

 

 

 

53 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH 

 

TEXT NA BLISTRU 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 40 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

 

 

3. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

5. 

JINÉ 

 

 

 

 

54 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU  

 

TEXT NA KRABIČCE A LAHVIČCE (PROVEDENÍ LAHVIČKA) 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 40 mg tvrdé tobolky 

Stavudinum 

 

 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje stavudinum 40 mg  

 

 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 

Laktosa 

 

 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH 

 

60 tvrdých tobolek 

 

 

5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 

Perorální podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci 

 

 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ 

 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 

 

8. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 

Uchovávejte v původním obalu. 

 

 

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

 

 

 

55 

11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/007 

 

 

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

 

Č.š.: 

 

 

14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 

 

 

15.  NÁVOD K POUŽITÍ 

 

 

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 

Vnější obal: Zerit 40 mg 

 

 

17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

 

18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 

Vnější obal 

PC: 

 

SN: 

NN:  

 

 

 

 

 

56 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A VNITŘNÍM OBALU 

 

TEXT NA KRABIČCE A LAHVIČCE 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Zerit 200 mg prášek pro perorální suspenzi 

Stavudinum 

 

 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 

Jedna lahvička obsahuje stavudinum 200 mg. 

Připravený roztok obsahuje 1 mg stavudinum v 1 ml. 

 

 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 

Sacharosa a konzervační látky (E218 a E216) 

 

 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH 

 

Prášek pro perorální suspenzi, 200 mg  

 

5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 

Perorální podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

 

 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ 

 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 

Pře užitím dobře protřepejte. 

 

 

8. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 

Stabilní 30 dní po rozpuštění, pokud je uchováván v chladničce. 

Uchovávejte v originálním balení z důvodu ochrany před nadměrnou vlhkostí. 

 

 

 

 

57 

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

 

 

11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

BRISTOL-MYERS SQUIBB PHARMA EEIG 

Uxbridge Business Park 

Sanderson Road 

Uxbridge UB8 1DH 

Velká Británie 

 

 

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 

EU/1/96/009/009 

 

 

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

 

č.š.: 

 

 

14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 

 

 

15.  NÁVOD K POUŽITÍ 

 

 

16.  INFORMACE V BRAILLOVE PISMU 

 

Vnější obal: Zerit 200 mg 

 

 

17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

 

18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 

Vnější obal 

PC: 

 

SN: 

NN:  

 

 

 

 

 

58 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

 

 

59 

Příbalová informace: informace pro uživatele 

 

Zerit 15 mg tvrdé tobolky 

stavudinum 

 

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 

protože obsahuje pro Vás důležité údaje. 

   

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 

   

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 

   

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy. 

 

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo 

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v 

této příbalové informaci. Viz bod 4. 

 

Co naleznete v této příbalové informaci: 

 

1. 

Co je přípravek Zerit a k čemu se používá 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Zerit užívat 

3. 

Jak se přípravek Zerit užívá 

4. 

Možné nežádoucí účinky 

5. 

Jak přípravek Zerit uchovávat 

6. 

Obsah balení a další informace 

 

 

1. 

Co je přípravek Zerit a k čemu se používá 

 

Zerit patří do jedné skupiny antivirových léků, známých též jako antiretrovirové, nazývaných 

nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NRTI). Ty se užívají k léčbě infekce způsobené virem 

lidské imuno-deficience (Human Immunodeficiency Virus) - HIV. 

 

Tento přípravek v kombinaci s jinými antiretrovirovými léky snižuje virovou zátěž organizmu 

a udržuje ji na nízkém stupni. Také zvyšuje počet CD4 buněk. Tyto CD4 buňky hrají důležitou roli 

v zachování schopnosti imunitního systému zdolávat infekce. Protože odezva nemocných na léčbu 

přípravkem Zerit je různá, bude Váš lékař sledovat účinnost Vaší léčby. 

 

Zerit může zlepšit Váš zdravotní stav, ale nevyléčí Vaší infekci HIV. I když užíváte tento léčivý 

přípravek, stále můžete šířit HIV, ačkoli riziko je účinnou antiretrovirovou léčbou sníženo. Poraďte se 

s lékařem o opatřeních potřebných k zabránění přenosu infekce na další osoby. 

  

V průběhu léčby se mohou v důsledku oslabené imunity objevit jiné infekce (oportunní infekce). Ty si 

vyžadují zváštní, někdy preventivní léčbu. 

 

 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost než začnete přípravek Zerit užívat 

 

Neužívejte přípravek Zerit  

 

jestliže jste alergický(á) na stavudin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou 

v bodě 6). Požádejte o radu svého lékaře nebo lékárníka. 

 

pokud užíváte didanosin používaný k léčbě infekce HIV. 

 

Upozornění a opatření 

Před užitím přípravku Zerit se poraďte se svým lékařem. 

Před zahájením léčby přípravkem Zerit musíte lékaři oznámit: 

 

jestliže trpíte ledvinovou nebo jaterní chorobou (např. hepatitidou - zánětem jater) 

 

jestliže jste měl periferní neuropatii (přetrvávající necitlivost, brnění nebo bolest nohou, 

případně rukou) 

 

 

60 

 

když jste prodělal pankreatitidu (zánět slininivky břišní). 

 

Přípravek Zerit může někdy vyvolat velmi závažný stav, spojený se zvětšením jater, který je nazýván 

laktátová acidóza. Většinou se tato komplikace projeví až po několika měsících od začátku léčby. 

Tento vzácný, ale velmi závažný nežádoucí účinek léčby se objevuje častěji u žen, zvláště obézních. 

Navíc byly popsány i vzácné případy selhání jater/ledvin nebo smrtelné hepatitidy. 

Pacienti s chronickou hepatitidou typu B nebo C léčeni antiretrovirovými léky mají zvýšené riziko 

vzniku těžkých a potenciálně život ohrožujících nežádoucích účinků postihujících játra. U těchto 

pacientů může být nutné provést krevní testy ke kontrole jaterních funkcí. 

 

Objeví-li se u vás následující příznaky, kontaktujte svého lékaře: 

 

přetrvávající necitlivost, píchání nebo bolest v nohou/nebo rukou (mohou být známkou 

počínající periferní neuropatie, nežádoucího účinku na nervy), svalová slabost nebo 

 

bolesti břicha, nevolnost nebo zvracení 

 

zrychlení a prohloubení dechu, malátnost (tyto příznaky mohou být známkou zánětu slinivky, 

poruchy jaterních funkcí způsobené hepatitidou nebo laktátovou acidózou). 

 

U některých pacientů s HIV infekcí (AIDS) v pokročilém stádiu, kteří dříve prodělali oportunní 

infekci, se mohou brzy po zahájení anti-HIV léčby vyskytnout známky a příznaky zánětu 

z předchozích infekcí. Má se za to, že tyto příznaky jsou důsledkem zlepšení imunitní odpovědi 

organizmu umožňující zdolávat infekce, které mohou být bez viditelných příznaků v těle přítomné. 

Všimnete-li si jakýchkoli příznaků infekce, informujte, prosím, ihned svého lékaře. Jakmile začnete 

užívat léčivé přípravky k léčbě HIV infekce, mohou se u Vás kromě oportunních infekcí vyskytnout 

autoimunitní onemocnění (stavy, které se vyskytují, když imunitní systém napadá zdravé tkáně). 

Autoimunitní onemocnění se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. Pokud zaznamenáte 

příznaky infekce nebo jiné příznaky jako jsou svalová slabost, slabost začínající v rukách a chodidlech 

a postupující směrem k tělesnému trupu, bušení srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím, informujte 

ihned svého lékaře a požádejte o nezbytnou léčbu. 

 

Během léčby přípravkem Zerit se často vyskytuje postupná ztráta podkožního tuku, který je 

nejvýraznější v obličeji a na nohách a pažích. Kontaktujte svého lékaře, pokud si všimnete takových 

změn. 

 

Kostní poruchy  

U některých pacientů se může při užívání přípravku Zerit  vyvinout kostní onemocnění zvané 

osteonekróza (odumírání kostní tkáně způsobené nedostatečným zásobením kosti krví). Délka 

kombinované antiretrovirové terapie, používání kortikosteroidů, konzumace alkoholu, závažné snížení 

imunity a vyšší index tělesné hmotnosti mohou být některými z mnoha rizikových faktorů vzniku 

tohoto onemocnění. Známky osteonekrózy jsou ztuhlost kloubů, bolesti kloubů (zvláště kyčlí, kolen a 

ramen) a pohybové potíže. Pokud zpozorujete některé z těchto příznaků, informujte o tom prosím 

svého lékaře. 

 

Další léčivé přípravky a přípravek Zerit 

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době 

užíval(a) nebo které možná budete užívat. 

 

Neužívejte přípravek Zerit, pokud užíváte didanosin, který se užívá k léčbě infekce HIV. 

 

Informujte svého lékaře, že užíváte některý z následujících léčivých přípravků z důvodu možného 

výskytu nežádoucích interakcí: 

 

zidovudin, užívaný k léčbě infekce HIV  

 

doxorubicin, užívaný k léčbě rakoviny 

 

ribavirin, užívaný k léčbě infekce hepatitidy C. 

 

Přípravek Zerit s jídlem a pitím 

K zajištění maximálního účinku by měl být Zerit užíván nalačno, nejlépe alespoň 1 hodinu před 

jídlem. Když to není možné, lze podat tobolky také současně s lehkým jídlem. 

 

 

61 

 

Těhotenství a kojení 

Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte 

se se svým lékařem dříve, než začnete tento přípravek užívat. 

 

Těhotenství 

Musíte kontaktovat svého lékaře, který Vás bude informovat o možných nežádoucích účincích, 

přínosech a rizicích antiretrovirové léčby pro Vás a pro Vaše dítě. Laktátová acidóza (někdy smrtelná) 

byla hlášená u těhotných žen užívajících přípravek Zerit v kombinaci s jiným antiretrovirovými léky. 

Pokud jste v průběhu těhotenství užívala přípravek Zerit, může Váš lékař požadovat v zájmu sledování 

vývoje Vašeho dítěte pravidelné krevní a jiné diagnostické testy . U dětí, jejichž matky užívaly v 

průběhu těhotenství NRTI, převažuje přínos z ochrany proti HIV nad rizikem nežádoucích účinků. 

Kojení 

Sdělte svému lékaři, že kojíte. HIV-infikovaným ženám se kojení za žádných okolností nedoporučuje, 

aby se zabránilo přenosu infekce HIV na kojené dítě. 

 

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů 

Přípravek Zerit může způsobovat závratě a ospalost. 

Pokud se Vás to týká, neřiďte ani neobsluhujte žádné stroje. 

 

Zerit obsahuje laktosu 

Tyto tobolky obsahují laktosu. Řekl-li Vám Váš lékař, že trpíte nesnášenlivostí některých cukrů, 

kontaktujte svého lékaře předtím, než začnete tento lék užívat. 

 

 

3. 

Jak se přípravek Zerit užívá 

 

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se 

svým lékařem. 

Váš lékař určil Vaši denní dávku na základě Vaší hmotnosti a individuálních charakteristik. Dodržujte, 

prosím, přesně jeho doporučení, protože jen to Vám umožní oddálit vznik rezistence na přípravek. 

O své vůli dávky neměňte. Dokud lékař neurčí jinak, pokračujte v předepsaném dávkování. 

Pro dospělé s tělesnou hmotností 30 kg a více je obvyklá počáteční dávka 30 nebo 40 mg podávaná 

2 x denně (v přibližně 12hodinových intervalech). 

Pro zajištění optimálního vstřebávání by se tobolky měly užívat nalačno, zapít sklenicí vody, a to 

nejméně1 hodinu před jídlem na prázdný žaludek. Pokud to není možné, lze Zerit užít spolu s lehkým 

jídlem. 

Pokud máte problémy s polykáním tobolek, zeptejte se svého lékaře na možnost užívat lék v tekuté 

lékové formě nebo můžete opatrně otevřít tobolku a její obsah smísit s nějakým jídlem. 

 

Použití u dětí 

U dětí, jejichž hmotnost je 30 kg nebo více, je obvyklá počáteční dávka 30 nebo 40 mg podávaná 

dvakrát denně (v přibližně 12hodinových intervalech). 

Děti starší než 3 měsíce, jejichž hmotnost je nižší než 30 kg, by měly dostat 2 x denně dávku 1 mg/kg. 

 

Jestliže jste užil(a) více přípravku Zerit, než jste měl(a) 

Pokud jste užil více tobolek nebo spolkne-li někdo nějaké omylem, nehrozí bezprostřední nebezpečí. 

Nicméně měl(a) byste kontaktovat svého lékaře nebo nejbližší nemocnici a požádat je o radu. 

 

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Zerit 

Vynecháte-li náhodou dávku, vezměte si prostě normální dávku v době, kdy jste měl užít další. 

Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. 

 

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Zerit 

Rozhodnutí přestat užívat přípravek Zerit musíte konzultovat se svým lékařem. 

 

 

 

62 

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo 

lékárníka. 

 

 

4. 

Možné nežádoucí účinky 

 

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 

vyskytnout u každého.  

 

Při léčbě HIV infekce není vždy možné odlišit nežádoucí účinky vyvolané užíváním přípravku Zerit 

od nežádoucích účinků způsobených jinými léky nebo od komplikací nemoci samotné. Z tohoto 

důvodu je důležité informovat svého lékaře o jakékoli změně zdravotního stavu. 

 

Během léčby infekce HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) 

a glukózy v krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě 

lipidů v krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny 

zjistil. 

 

Léčba stavudinem (Zerit) může vyvolat úbytek tuku na horních i dolních končetinách, v obličeji 

(lipoatrofie). Bylo zjištěno, že tyto změny rozložení (úbytek) tělesného tuku nejsou po vysazení 

přípravku Zerit zcela vratné (nedojde k úplné úpravě). Váš lékař má sledovat známky lipoatrofie. 

Sdělte svému lékaři, pokud zaznamenáte jakoukoliv ztrátu podkožního tuku na horních i dolních 

končetinách a na obličeji. Pokud k těmto příznakům dojde, podávání přípravku Zerit má být zastaveno 

a vaše léčba infekce HIV má být změněna. 

 

Hlášené nežádoucí účinky u pacientů léčených přípravkem Zerit: 

 

Časté (mohou postihnout až 1 pacienta z 10): 

asymptomatická hyperlaktacidémie (zvýšená koncentrace kyseliny mléčné v krvi)  

lipoatrofie  

deprese  

periferní neurologické příznaky zahrnující periferní neuropatii, parestezii a periferní neuritidu 

(necitlivost, slabost, brnění nebo bolest v horních a dolních končetinách) 

závratě, abnormální sny, bolesti hlavy  

nespavost (potíže se spaním), somnolence (ospalost), abnormální myšlení    

průjem, bolesti břicha (bolesti žaludku) 

nauzea, dyspepsie (porucha trávení) 

vyrážka, svědění (svrbění)  

únava (mimořádné vyčerpání) 

 

Méně časté (mohou postihnout až 1 pacienta ze 100): 

laktátová acidóza (zvýšení kyseliny mléčné v krvi) v některých případech zahrnující svalovou slabost 

(slabost v horních nebo dolních končetinách) 

gynekomastie (zvětšení prsů u mužů) 

 

anorexie (ztráta chuti k jídlu), úzkost, změny nálady 

 

pankreatitida (zánět slinivky břišní), zvracení 

 

hepatitida (zánět jater), žloutenka (zežloutnutí kůže nebo očí) 

 

kopřivka (svědivá vyrážka), artralgie (bolest kloubů) 

 

myalgie (bolesti svalů), astenie (neobvyklá tělesná únava nebo slabost) 

 

Vzácné (mohou postihnout až 1 pacienta z 1 000): 

anemie 

hyperglykemie (vysoké hladiny cukru v krvi) 

hepatická steatóza (tuk v játrech) 

 

Velmi vzácné (mohou postihnout až 1 pacienta z 10 000): 

trombocytopenie, neutropenie (poruchy krve) 

 

 

63 

diabetes mellitus 

svalová slabost (nejčastěji zaznamenaná v souvislosti se symptomatickou hyperlaktacidémií nebo 

syndromem laktátové acidózy) 

selhání jater 

 

Hlášení nežádoucích účinků 

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové 

informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení 

nežádoucích účinků uvedeného v 

Dodatku V

. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět 

k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku. 

 

 

5. 

Jak přípravek Zerit uchovávat 

 

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. 

 

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce, štítku na lahvičce 

a/nebo blistru za EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. 

 

Uchovávejte při teplotě do 25 °C (Aclar/Al blistry). 

Uchovávejte při teplotě do 30 °C (HDPE lahvičky).  

Uchovávejte v původním obalu. 

 

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 

prostředí. 

 

6. 

Obsah balení a další informace  

 

Co přípravek Zerit obsahuje 

 

Léčivou látkou je stavudinum (15 mg). 

 

Další složky prášku obsaženého v tvrdé tobolce jsou: laktosa (120 mg), magnesium-stearát, 

mikrokrystalická celulosa a sodná sůl karboxymethylškrobu. 

