Zeptejte se nás

Přechod suchého kašle ve vlhký je naprosto běžná reakce organismu. Nejdříve jsou sliznice a průdušky drážděny patogenem, tělo reaguje zvýšenou produkcí hlenu, který má ochrannou funkci a následně, kdy je hlenu nadbytek, kašel přechází ve vlhký a je nutno nadbytečný hlen vykašlat.

Hlen je hustá tělní tekutina, která má za úkol zvlhčování a ochranu sliznice před patogeny nebo před kyselinou chlorovodíkovou obsaženou v žaludku. Během kašle dochází při onemocnění dýchacích cest ke zvýšené tvorbě hlenu, ve kterém se zachytávají mikroorganismy a při nadměrné produkci je třeba se hlenu zbavovat, jelikož zejména přes noc se může dostat do dolních dýchacích cest. Zároveň je ale potřeba chránit sliznici před vysušením, ideálně doplňováním tekutin

Ano, při zvýšené dávce mohou být léky toxické zejména pro játra. Při nadměrné konzumaci analgetik (paracetamol, ibuprofen, diklofenak…) může dojít k selhaní jater, srdce či ledvin. U paracetamolu je maximální denní dávka pro dospělého 4000mg, u dětí 60 mg/kg/den. U ibuprofenu je maximální denní dávka pro dospělého 1200mg, u dětí 20 mg/kg/den. U diklofenaku je maximální denní dávka pro dospělého 75-150 mg, pro děti se užívání diklofenaku nedoporučuje.

Zvýšená teplota je následek posunutí centra tělesné teploty, které se nachází v hypothalamu. Dochází při ní ke zvýšené aktivitě imunitního systému. Ovšem idealní tělesná teplota pro organimsus je 36 - 37 stupňů Celsia. Teplota v rozmezí 37-38 stupňů celsia je přirozený obranný jev organismu při boji s patogenem. Při vyšší teplotě jak 38 může dojít k poškození enzymů, DNA a s nimi spojených tělesných funkcí a je třeba ji snižovat antipyretiky.

Pokud horečka nad 38 stupňu Celsia neklesá ani po podání antipyretik a stále se zvyšuje tak horečka kolem 39 už může být životu ohrožující, pokud například trpíte kardiovaskulárními a je potřeba urychlená návštěva lékaře. U dětí, které například trpí cukrovkou, poruchou metabolismu nebo jsou chudokrevné, tak u nich při teplotě nad 38 stupňů Celsia dbejte zvýšené opatrnosti.

Ano, běžně se stává, že viry, které projdou nosní dutinou přes nosohltan se usadí v průduškách a vzniká tak akutní bronchitida (zánět průdušek). Typickým příznakem bývá suchý a dráždivý kašel, bolest na hrudi, rýma, bolest hlavy a bolest v krku… Při léčbě bronchitidy doporučujeme klidový režim, dostatečný příjem tekutin, léky proti kašli (Stoptusin, Robitusin, Mucosolvan), v případě horečky antipyretika (paralen, ibalgin).

V takové situaci je potřeba co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc jelikož se může jednat o závažné plicní onemocnění. Zároveň to může být vedlejší příznak jiného chronického onemocnění (např. AIDS).

Z doplňků stravy hlavně bylinky a probiotika. Svůj imunitní systém můžete též podpořit pravidelnou fyzickou aktivitou, otužováním či saunováním. Mezi bylinky, které pomohou nastartovat váš imunitní systém patří například echinacea, rakytník, šípek, zázvor a šalvěj.

Krizové měsíce bývají pro náš organismus zejména ty, ve kterých dochází k vysokým teplotním výkyvům (březen, duben,září, říjen, listopad). Zejména v těchto měsících je nutná zvýšená péče o imunitní systém. S prevencí začněte dostatečně dopředu, ideálně 3-5 týdnů před začátkem tzv. chřipkových období.

Nejlepší prevencí nachlazení je zvýšená péče o imunitu pomocí příjmu vitamínů, minerálů, betaglukanů a probiotik v chřipkovém období ale i mimo něj. Dále je důležitý pravidelný pohyb (3x-5x týdně), otužování či saunování. Též vám pomohou také bylinky (echinacea, šípek, šalvěj, rakytník). S prevencí by se mělo začít zejména s příchodem jara a podzimu (březen, září)