Zeptejte se nás

Co pomáhá na suchý a dráždivý kašel? Terapie suchého a dráždivého kašle závisí na jeho příčině. Obecně se doporučuje zvlhčování vzduchu a dostatečný pitný režim. To pomůže zvlhčit sliznici dýchacích cest a zmírnit podráždění. K utišení suchého kašle se užívají léčiva zvaná antitusika. Tato léčiva tlumí kašel, ale nejsou vhodná, pokud by byl v dýchacích cestách přítomen hlen. Při použití antitusik by hlen zůstal a nedostal se pryč odkašláním. Z přírodních látek lze doporučit med, do čaje, teplé vody nebo jen tak na lžičce. K utlumení kašle slouží i různé cucavé pastilky, např. s lišejníkem…

Horečka, stejně jako zvýšená teplota, je projevem těla obrany proti nemoci. O horečce mluvíme v případě naměřených hodnot převyšujících 38°C, zvýšená teplota je v rozmezí 37-38°C (měřeno v podpaží, při rektálním měření a pod jazykem bývá teplota o cca 0,5°C vyšší). Nejčastější příčinou je infekční onemocnění, u dětí se často setkáváme s postvakcinační horečkou nebo horečkou spojenou s prořezáváním zoubků. Zvýšená teplota a horečka může být doprovázena únavou, pocením, zimnicí, slabostí, bolestí svalů a hlavy. Při nastupující horečce bývá teplé tělo a chladné končetiny.

Příčinou zánětu mozkových blan mohou být bakterie, viry či plísně. V případě bakterií a virů dochází ke kapénkovému přenosu onemocnění, plísňové meningitidy se mohou vyskytnout u lidí se silně potlačeným imunitním systémem. Setkat se můžeme i se zánětem mozkových blan neinfekčního původu, způsobeného např. při otevřeném poranění lebky, přenosem zánětu z jiného zdroje (zánět středního ucha, dutin,...), rozšířením rakoviny nebo vlivem účinku některých léků.

Nejhorším možným následkem zánětu mozkových blan je úmrtí. Mezi další komplikace, které může zánět způsobit, patří zejména hluchota, slepota, zánět srdečního svalu, encefalitida nebo sepse. U dětí může vést k opožděnému tělesnému a duševnímu vývoji.

Zánět mozkových blan vyvolává vysoké horečky, prudké bolesti hlavy, ztuhlost šíje, nevolnost, zvracení, petechiální vyrážku, zvýšenou únavu, spavost, může dojít i k poruchám vědomí. U malých miminek a kojenců nás na probíhající zánět může navíc upozornit neutišitelný pláč, obtížné probouzení, neprobuzení se na kojení, líné sání při kojení nebo vypouklá fontanela. Tyto příznaky se objevují v rozmezí 1-8 dnů od nákazy, jejich nástup je velmi rychlý (během 24-48 hodin).

Příznaky cukrovky závisí na délce onemocnění a hladině glukózy v krvi. Ze začátku si žádných příznaků nemusíme všimnout. Postupně může přicházet únava, motání hlavy a celkově pocit, že se člověk necítí dobře. Zhoršuje se hojení ran (tj. například kožní ranky se hojí pomaleji, hůře, případně se nezhojí vůbec). Zvyšuje se pocit žízně a člověk je nucen častěji chodit na malou. Objevuje se brnění konečků prstů, zejména na nohách, tvoří se otlaky (například i jen z lemu ponožek), které se nehojí. Může dojít ke zhoršení vidění. Postupně dochází k poškození ledvin (nadbytečná glukóza odchází s močí…

Pátá nemoc je vysoce infekční onemocnění, přenáší se zejména kapénkovou cestou. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 5-14 dnů. Nakažený je nejvíce infekční v začátku onemocnění, před výsevem vyrážky. V době výskytu vyrážky již infekční nebývá. Přenašečem však může být i bezpříznakový člověk.

Zpočátku se pátá nemoc projevuje jako běžné nachlazení. Jako první může nastoupit zvýšená teplota/horečka, únava nebo bolest hlavy. U dospělých většinou nedochází k výsevu vyrážky, spíše se přidávají bolesti kloubů (ruce, zápěstí, kolena, kotníky). V některých případech může onemocnění proběhnout i asymptomaticky, tedy bez příznaků.

Příznaky chřipky obvykle přicházejí rychle, inkubační doba se pohybuje od 1 do 7 dnů. Většinou se příznaky objeví do 2 až 3 dnů po kontaktu s virem.

Chřipka se přenáší z člověka na člověka. Chřipkové viry se šíří kapénkami, které vznikají, když nakažený člověk kašle, kýchá nebo mluví. Tyto kapénky se dostanou k dalšímu člověku přímo (např. do úst, do nosu, do očí), vdechnutím ze vzduchu do plic nebo kontaktem s kontaminovanou plochou.