Co je to index tělesné hmotnosti (BMI)
BMI, neboli index tělesné hmotnosti (z anglického body mass index), se často používá jako měřítko obezity. Vyjadřuje vztah mezi tělesnou hmotností a výškou.
Výpočet BMI
BMI vypočítáme tak, že naši hmotnost v kilogramech vydělíme druhou mocninou výšky v metrech. Abychom nemuseli počítat sami, pomůže nám BMI kalkulačka.
Za normální hodnotu se označuje výsledek v rozmezí 18,5-25. BMI pod 18,5 signalizuje podváhu nebo podvýživu, nad 25 nadváhu a hodnoty nad 30 různou míru obezity.

Je BMI spolehlivý ukazatel?
Index BMI nelze brát jako přesný ukazatel - jde spíše o jeden z nástrojů určení. Většinou BMI kalkulačky nezahrnují další okolnosti, jako jsou věk, pohlaví, rasa, objem svalové hmoty, tělesná konstituce, atd.
Například aktivní sportovci nebo kulturisté mohou mít BMI vyšší než 30 a přesto nejsou obézní. Nebo naopak starší lidé s BMI pod 25 obézní být mohou. Je to dáno objemem svalů a rozložením tělesných tuků. Pro děti, těhotné a kojící ženy tyto hodnoty neplatí vůbec.
Je BMI jediným ukazatelem hmotnosti?
Není. A jak jsme si již řekli, může být i nepřesné. Dalšími ukazateli jsou například:
- Rohrerův index, což je index tělesné plnosti. Používá se především pro naše ratolesti v pubertě, kdy BMI dává velmi nepřesné výsledky.
- Brocův index udává, kolik kg nám chybí nebo přebývá k hranici normální váhy. Jelikož zohledňuje pouze osoby s tělesnou výškou 155-165 cm, moc často se nepoužívá.
- WHR index je poměrem mezi obvodem pasu a boků. Rozděluje postavy na 3 typy. Pomocí tohoto rozdělení můžeme zjistit, kde se nám ukládá tělesný tuk.
- WHtR (WSR) index je poměrem mezi obvodem pasu a výškou. Tento údaj by měl být nejpřesnější.
Co všechno umí BMI kalkulačka
Mnoho BMI kalkulaček již zohledňuje nejen výpočet pouze podle výšky a hmotnosti, ale i podle věku, pohlaví, tělesné aktivity a obvodu pasu a boků. Ty už pak spočítají i náš bazální metabolismus (ten tvoří až 70 % běžného denního výdeje energie), doporučený příjem kalorií a typ postavy.
Proč je důležitý obvod pasu při měření hmotnosti
Obvod pasu je velmi důležitý ukazatel rozložení tělesného tuku. Vypovídá i o zdravotním riziku. S obvodem pasu mimo jiné souvisí i riziko metabolických onemocnění (např. cukrovky) či kardiovaskulárních chorob.
Rozložení tělesného tuku se u žen a mužů liší. Pro ženy je typické uložení především v oblasti hýždí a stehen (typ hruška). U mužů se tuky ukládají hlavně v oblasti břicha (typ jablko). Tato lokalizace u mužů zvyšuje riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku, infarktu a dalších onemocnění.
Rizikovým se u žen označuje obvod pasu >80 cm (velmi rizikový nad 88 cm), u mužů nad 94 cm (velmi rizikový nad 102 cm).
Jaká rizika hrozí při vysoké hodnotě BMI
Mezi časté „nežádoucí účinky“ obezity patří:
- bolest a větší opotřebení kloubů (převážně kolen a kyčlí),
- bolesti zad,
- častá únava,
- hormonální nerovnováha,
- poruchy plodnosti,
- vysoký krevní tlak,
- dna,
- koronární onemocnění,
- dušnost,
- cukrovka, atd.
Nízká hodnota BMI a její rizika
Někteří jedinci mají k podváze genetické předpoklady. Většinou však bývá podváha příznakem nemoci. Může být způsobena i odmítáním potravy a následným hubnutím. Velmi často pak směřuje k poruchám příjmu potravy a onemocněním jako jsou bulimie a anorexie.
Nemocní bulimií či anorexií mohou více trpět depresemi, podrážděností, nesoustředěností, únavou, poruchou hormonální rovnováhy, nadměrným vypadáváním vlasů, řídnutím kostí, náchylností k infekcím, velmi nízkým tlakem. V závažných případech mohou skončit selháním srdce.

BMI dětí
U dětí (do cca 20 let věku) se mění hmotnost de facto každý měsíc. Pro obě pohlaví se mění různou rychlostí. Stejně jako u dospělých platí, že BMI není vždy odpovídající tomu, jak dítě vypadá. Zjištěné BMI slouží pouze jako indikátor pro případná další vyšetření, která umí vyhodnotit rozložení tělesného tuku a případná zdravotní rizika. Pokud chcete zjistit, zda je váha a výška dítěte v normě, informujte se u svého dětského lékaře. Vývoj váhy a výšky dítěte je zaznamenán také ve zdravotním průkazu dítěte při pravidelné kontrole u pediatra.
Veškerá zdravotní, výživová či léčebná tvrzení jsou v rámci legislativy EU výrazně omezena. Při tvorbě článků smíme vycházet pouze ze schválených tvrzení, která uvádí platná legislativa.