Lékárna.cz

Artróza versus artritida

Artróza versus artritida
Sdílet

Víte, jaký je rozdíl mezi artrózou a artritidou? Jde totiž o různé nemoci, které postihují klouby. Projevy obou postižení se hodně prolínají a mohou být i shodné. Pacient bez odborného vyšetření nepozná, o kterou nemoc přesně jde, přesto však může před samotným vyšetřením udělat pár věcí. Jaké? Dozvíte se v článku.

Bolí mě celé tělo a hlavně klouby ...

Přišli byste rádi bolesti kloubů na kloub? :-) Nejste sami. Bolesti kloubů jsou totiž v současné době celosvětový problém, který nejen trápí samotné nemocné, ale značně finančně zatěžuje celou oblast zdravotnictví. Jaká je příčina těchto obtíží a lze se jim bránit? Na tyto otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Ke vzniku a zhoršení potíží totiž často přispívají sami pacienti.

Co je artróza

Artróza je zapříčiněna častým a nadměrným přetěžováním kloubních ploch, které se pak opotřebují. K tomuto přetížení dochází především dlouhodobým tlakem, který je na ně vyvíjen, následkem čehož dojde o postupnému opotřebení chrupavek, které tvoří kloubní polochu.  Pokud je tlak vyvíjen na chrupavku dlouhodobě, dochází poté k celkovému podráždění celého kloubu.

Co je artritida

Artritida je oproti tomu zánětlivé onemocnění, které se zvýšenou zátěží a opotřebením kloubů nemá nic společného a může být způsobena bakteriemi nebo revmatickým onemocněním.

Příznaky

Příznaky obou nemocí bývají stejné a projevují se bolestmi, otokem kloubů či výpotkem uvnitř kloubu, případně zarudnutím. V případě artritidy může mít nemocný i zvýšenou teplotu.

První pomoc při bolesti kloubů

Jakmile nemocný pocítí prvotní příznaky, jejichž projevem je bolest - může sáhnout po běžně dostupných lécích, kterými ji utlumí a které mají i protizánětlivý účinek, tzv. nesteroidních antiflogisticích, například na bázi ibuprofenu. Pokud bolest po jednorázovém užití těchto léků neustoupí, je vhodné navštívit lékaře.

S bolestí kloubů u lékaře

Co se bude dít u lékaře? Nejprve bude provedeno vyšetření nemocného kloubu. Toto klinické vyšetření je často doplněno i rentgenovými snímky. Pokud je zde podezření na zánět kloubu, provede lékař i odběr krve k laboratornímu vyšetření. Pacient v tom případě může navštívit více lékařů - např. revmatologa či ortopeda.  

Prvotní stádium artrózy

Pokud lékař zjistí příznaky artrózy, určí i stupeň postižení a od něj se pak bude odvíjet způsob léčby. V prvotním stádiu, pokud není kloubní plocha zcela zničena, je možné podávat preparáty chránící chrupavku, které snižují stupeň dalšího opotřebení.

Současně lze brát léky proti bolesti i proti zánětu. Je možné mírnit obtíže pomocí protizánětlivých preparátů injekčně přímo do kloubu, i když tato léčba skýtá určitá rizika.

Těžší stádium artrózy

Pokud je poškozený kloub v těžším stádiu, existuje řada operačních řešení, ať už se jedná např. o  transplantaci chrupavky z nepoškozeného místa na místo poškozené, nebo částečná či kompletní kloubní náhrada (endoprotéza).

Tyto operace jsou však po technické stránce poměrně náročné a často obnášejí pro pacienta značné riziko. Proto je lepší těmto zákrokům předejít a o své klouby dobře pečovat. V případě artritidy lze využít různá léčiva, ať už s protizánětlivým či antibiotickým účinkem - záleží na tom, který faktor onemocnění způsobil. 

Co se týče náhrady (endoprotézy) velkých kloubů, tj. ramenního kloubu, kyčelního kloubu nebo kolenního kloubu  ne všechna tato postižení vyžadují přímo implantaci umělého kloubu. Lékař by vždy měl vzít v úvahu všechny možné způsoby vhodné terapie a implantaci umělých kloubů vzít v potaz jako poslední řešení.

Obtíže lze zmenšit pomocí holí, protizánětlivých léků a analgetik, která snižují a tlumí bolest a zánětlivé projevy degenerativního procesu na únosnou míru.

Těžké stádium artrózy

U artrózy těžkého stupně, která se nedá zvládnout neinvazivní cestou, je nutno přistoupit k operaci. Rozhodnutí o podstoupení této operace by mělo vzejít ze spolupráce pacienta, jeho rodiny a lékaře. Je velmi důležité dobře pochopit princip operace a další následná opatření a režim, které bude pacient muset dodržovat.

Před operací byste měli absolvovat důkladné předoperační vyšetření vaším obvodním lékařem, popřípadě internistou, které je nezbytně nutné provést pro to, aby se potvrdilo, zda jste tuto náročnou operaci schopni podstoupit. Výhodou je možnost tzv. autotransfúze, kdy pacient daruje krev "sám sobě".

Odběr jedné dávky se provádí jedenkrát týdně, cca 3-5 týdnů před operací. Během těchto týdnů si vaše tělo samo doplní odebranou krev. V případě nutnosti krevního převodu během operace pak dostanete svoji vlastní krev, čímž se odstraní riziko nežádoucí reakce na krev "cizí". 

Typy kloubních náhrad

Existují dva typy kloubních náhrad:

  1. cementované kloubní náhrady a
  2. necementované kloubní náhrady.

Oba typy protéz se velmi využívají a o použití jednotlivého typu implantátu rozhoduje váš věk, životní styl a zkušenosti operatéra s jednotlivými typy implantátů.

Možné pooperační komplikace

V důsledku jakékoliv operace se mohou vyskytnout pooperační komplikace. Nejčastější z nich bývá zánět žil nebo tzv. trombóza, což je vznik krevních sraženin v hlubokých žilách končetin. Obávanou komplikací je infekce v oblasti endoprotézy a stejně tak i vykloubení endoprotézy. 

Co neovlivníte

Probíhající zánět kloubu v žádném případě nemůžete sami ovlivnit - proto je nutné navštívit lékaře. Při zanedbání zánětu může dojít k úplné destrukci kloubu. Proto je nejlepší na nic nečekat a v případě bolestí v kloubech rovnou navštívit odborného lékaře.

Co můžete sami

Jak již bylo výše uvedeno, lze jednorázově užít léky, které působí proti bolesti a zánětu. Lepší je však ovlivnit samotný vznik obtíží. V případě artrózy je dobré držet svoji tělesnou hmotnost v rozumných mezích a nepřetěžovat klouby nepřiměřeně velkou zátěží. V případě artritidy její vznik ovlivníte jen těžko.

Komu hrozí artróza či artritida

Riziko vzniku onemocnění se často diskutuje. U vrozeného vykloubení kyčlí či vrozené dysplazie kyčlí je riziko předčasného vznik artrózy téměř ve 100% případů. Artritida na základě revmatického postižení kloubů má rovněž v určitém procentu souvislost s dědičností.

Pokud tedy vyloučíme výše uvedená dědičná či vrozená postižení, rizikovou skupinu tvoří především lidé obézní - tam je riziko postižení kloubů velmi vysoké.

Veškerá zdravotní, výživová či léčebná tvrzení jsou v rámci legislativy EU výrazně omezena. Při tvorbě článků smíme vycházet pouze ze schválených tvrzení, která uvádí platná legislativa.  

Mgr. Pavla Horáková

Mgr. Pavla Horáková

6. leden 2021
Témata článku
Pohyb Bolest
Máte dotaz k článku? Napište nám!

Přečtěte si také

S nepříjemnými příznaky tohoto onemocnění se potýká až 10 % dětí ve věku 3-7 let. Jak toto kožní onemocnění rozeznat, léčit a jak mu předcházet, se dozvíte v našem článku.

více

Čajovník nemá s čajem nic společného. Pochází z Austrálie, kde byl hojně používán domorodci pro své příznivé účinky. Které to jsou a co všechno tea tree olej umí? Povíme si v našem článku.

více

Založit rodinu je velké rozhodnutí. S plánovanou změnou by měli souhlasit oba partneři, přijmout zodpovědnost a promluvit si otevřeně o otázkách plodnosti. Přinášíme vám základní informace o ženském…

více

Spalničky jsou vysoce nakažlivé infekční onemocnění. Jak se přenáší, jaká je inkubační doba a jak se léčí? Prozradíme v našem článku.

více
Zeptejte se lékárníka

Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním.

Zjistit více