PEGASYS 135 MCG/ML 1X1ML Injekční roztok - příbalový leták

1 

PŘÍLOHA I 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

2 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

Pegasys 180 mikrogramů injekční roztok  

2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

Pegasys 180 mikrogramů injekční roztok  

Jedna injekční lahvička obsahuje 180 mikrogramů peginterferonum alfa-2a* v 1 ml roztoku. 

Síla vypovídá o množství interferonu alfa-2a jako složky peginterferonu alfa-2a, bez ohledu na podíl 

pegylace. 

*Léčivá látka, peginterferonum alfa-2a, vzniká kovalentní konjugací proteinu interferonu alfa-2a, 

který je produkován technologií rekombinantní DNA v Escherichia coli, s bis-

[monometoxypolyethylenglykolem]. 

Síla léčivého přípravku nemá být srovnávána s jinými pegylovanými či nepegylovanými proteiny 

stejné terapeutické třídy. Další informace viz bod 5.1.  

Pomocná látka se známým účinkem: Benzylalkohol (10 mg/1 ml) 

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 

3. 

LÉKOVÁ FORMA 

Injekční roztok (injekce). 

Roztok je čirý bezbarvý až světle nažloutlý.  

4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

4.1 

Terapeutické indikace 

Chronická hepatitida B 

Dospělí pacienti 

Přípravek Pegasys je indikován k léčbě dospělých pacientů s chronickou hepatitidou B, HBeAg 

pozitivních nebo negativních, s kompenzovaným jaterním onemocněním a u kterých je prokázána 

virová replikace, zvýšené hodnoty alaninaminotransferázy (ALT) a s histologicky prokázaným 

zánětem a/nebo fibrózou jater (viz body 4.4 a 5.1). 

Pediatričtí pacienti ve věku 3 let a starší  

Přípravek Pegasys je indikován k léčbě HBeAg-pozitivní CHB u dětí a dospívajících, kteří nemají 

cirhózu, a jsou ve věku 3 let a starší a mají prokázánu replikaci viru a persistentní elevaci sérových 

hladin ALT.  Informace související s rozhodnutím o zahájení léčby u pediatrických pacientů naleznete 

v bodech 4.2, 4.4 a 5.1. 

3 

Chronická hepatitida C 

Dospělí pacienti 

Přípravek Pegasys je indikován v kombinaci s dalšími léčivými přípravky k léčbě chronické hepatitidy 

C (CHC) u pacientů s kompenzovaným onemocněním jater (viz body 4.2, 4.4 a 5.1). 

Informace o specifické aktivitě genotypové infekce viru hepatitidy C (HCV) naleznete v bodech 4.2 a 

5.1. 

Pediatričtí pacienti ve věku 5 let a starší 

Přípravek Pegasys v kombinaci s ribavirinem je indikován k léčbě CHC  u dosud neléčených dětí a 

dospívajících ve věku 5 let a starších, kteří mají pozitivní nález HCV-RNA v séru. 

Při rozhodování o zahájení léčby v dětství je důležité vzít v úvahu, že kombinovaná léčba vede 

k inhibici růstu. Reverzibilita inhibice růstu je nejistá. Rozhodnutí o léčbě má být provedeno na 

základě individuálního zhodnocení pacienta (viz bod 4.4). 

4.2 

Dávkování a způsob podání 

Terapie může být vedena pouze lékařem, který má zkušenosti s léčením pacientů s hepatitidou B nebo 

C.  

Věnujte také pozornost souhrnu údajů o přípravku příslušných léčivých přípravků, které jsou použity 

v kombinaci s přípravkem Pegasys.  

Monoterapie při léčbě hepatitidy C má být zvážena pouze v případě kontraindikace s dalšími léčivými 

přípravky. 

Dávkování 

Chronická hepatitida B – dospělí pacienti 

Doporučené dávkování a trvání léčby přípravkem Pegasys jak u HBeAg-pozitivní, tak u HBeAg-

negativní CHB je 180 mikrogramů podávaných jednou týdně po dobu 48 týdnů. Informace o 

prediktivních hodnotách odpovědi na léčbu, viz bod 5.1. 

Chronická hepatitida C 

Dospělí pacienti dosud neléčení 

Doporučená dávka přípravku Pegasys podávaného v monoterapii nebo v kombinaci s perorálním 

ribavirinem je 180 mikrogramů jednou týdně. 

Doporučená dávka ribavirinu pro použití v kombinaci s přípravkem Pegasys je uvedena v tabulce 1. 

Dávka ribavirinu má být užívána s jídlem. 

Trvání léčby – léčba přípravkem Pegasys v kombinaci s ribavirinem 

Doba podávání terapie kombinované s ribavirinem u CHC závisí na genotypu viru. Pacienti infikovaní 

virem HCV genotypu 1, kteří měli v týdnu 4 detekovatelnou HCV RNA, mají být léčeni 48 týdnů bez 

ohledu na virovou nálož před léčbou.  

Léčbu v trvání 24 týdnů je třeba uvážit u pacientů infikovaných  

- 

virem genotypu 1, u nichž byla virová nálož na počátku léčby nízká (LVL) (≤ 800 000 IU/ml) 

- 

nebo virem genotypu 4,  

u nichž byla HCV RNA ve 4. týdnu léčby již negativní a negativní zůstala i v týdnu 24.  

4 

Celková doba léčby trvající 24 týdnů však může být spojena s vyšším rizikem relapsu než léčba 

trvající 48 týdnů (viz bod 5.1). U těchto pacientů je při rozhodování o délce léčby zapotřebí vzít v 

úvahu snášenlivost kombinované terapie a další prognostické faktory, např. stupeň fibrózy. Při 

uvažování o zkrácení doby léčby u pacientů s genotypem 1 a vysokou virovou náloží na počátku léčby 

(> 800 000 IU/ml) má být postupováno se zvýšenou opatrností vzhledem k tomu, že jsou k dispozici 

omezené údaje naznačující negativní dopad na setrvalou virologickou odpověď.  

Pacienti infikovaní HCV o genotypu 2 nebo 3, kteří mají detekovatelnou HCV RNA v týdnu 4, mají 

dostávat léčbu trvající 24 týdnů bez ohledu na virovou nálož před léčbou. O léčbě trvající pouze 

16 týdnů lze uvažovat u vybraných pacientů s genotypem 2 nebo 3 s nízkou virovou náloží (LVL) 

(≤ 800000 IU/ml) na počátku léčby, kteří měli po 4 týdnech léčby negativní HCV a zůstávají negativní 

do 16. týdne. Celkově může být 16týdenní léčba spojena s nižší možností odpovědi a je spojena 

s vyšším rizikem relapsu než 24týdenní léčba (viz bod 5.1). Při zvažování jiné než standardní 

24týdenní doby trvání léčby je u těchto pacientů třeba brát v úvahu snášenlivost kombinované terapie 

a přítomnost dalších klinických nebo prognostických faktorů, jako je např. stupeň fibrózy. Při 

zkracování doby léčby u pacientů infikovaných virem o genotypu 2 nebo 3, kteří měli na počátku 

léčby vysokou virovou nálož (HVL) (> 800 000 IU/ml) a kteří byli po 4 týdnech léčby HCV negativní, 

je třeba postupovat se zvýšenou opatrností, neboť zkrácení léčby může mít významný negativní dopad 

na setrvalou virologickou odpověď (viz tabulka 1).  

U pacientů infikovaných virem o genotypu 5 nebo 6 jsou k dispozici pouze omezené údaje, proto se 

doporučuje léčba kombinovaná s ribavirinem v dávce 1000/1200 mg, která má trvat 48 týdnů.  

Tabulka 1:  Doporučené dávkování kombinované terapie u dospělých pacientů s chronickou 

hepatitidou C   

Genotyp 

Dávka přípravku 

Pegasys 

Dávka ribavirinu 

Délka léčby 

Genotyp 1 LVL 

s RVR* 

180 mikrogramů 

<

 75 kg = 1000 mg 

≥

 75 kg = 1200 mg 

24 týdnů nebo 

48 týdnů 

Genotyp 1 HVL 

s RVR* 

180 mikrogramů 

<

 75 kg = 1000 mg 

≥

 75 kg = 1200 mg 

48 týdnů 

Genotyp 4 s RVR 

180 mikrogramů 

<

 75 kg = 1000 mg 

≥

 75 kg = 1200 mg 

24 týdnů nebo 

48 týdnů  

Genotyp 1 nebo 4 

bez RVR 

180 mikrogramů 

<

 75 kg = 1000 mg 

≥

 75 kg = 1200 mg 

48 týdnů 

Genotyp 2 nebo 3  

bez RVR** 

180 mikrogramů 

800 mg 

24 týdnů 

Genotyp 2 nebo 3  

LVL s RVR** 

180 mikrogramů 

800 mg

(a)

16 týdnů

(a) 

nebo 

24 týdnů 

Genotyp 2 nebo 3  

HVL s RVR** 

180 mikrogramů 

800 mg 

24 týdnů 

*RVR ("rapid viral response") = rychlá protivirová odpověď (nedetekovatelná HCV RNA) v týdnu 4 a 

nedetekovatelná HCV RNA v týdnu 24 

**RVR ("rapid viral response") = rychlá protivirová odpověď (negativní HCV RNA) v týdnu 4 

LVL = ≤ 800 000 IU/ml; HVL = > 800 000 IU/ml 

(a) 

V současné době není jasné, jestli vyšší dávka ribavirinu (t.j. 1000 nebo 1200 mg/den, v závislosti na tělesné 

hmotnosti pacienta) má za následek vyšší počet SVR (trvalé virologické odpovědi) než dávka 800 mg/den, 

pokud je léčba zkrácena na 16 týdnů. 

Konečný klinický účinek zkrácené 16týdenní léčby v porovnání s 24týdenní léčbou není známý 

vzhledem k potřebě opakované léčby u pacientů, kteří na léčbu neodpověděli, a u pacientů s relapsem. 

Doporučovaná délka monoterapie přípravkem Pegasys je 48 týdnů. 

5 

Již léčení dospělí pacienti 

Doporučená dávka přípravku Pegasys v kombinaci s ribavirinem je 180 µg jednou týdně subkutánně. 

Pacientům s tělesnou hmotností nižší než 75 kg má být bez ohledu na genotyp podávána dávka 

1000 mg ribavirinu denně, pacientům s hmotností 75 kg a více má být bez ohledu na genotyp 

podávána dávka 1200 mg ribavirinu denně.  

Pacienti s detekovatelným virem v týdnu 12 mají terapii ukončit. Doporučená celková délka léčby je 

48 týdnů. Pokud jsou léčeni pacienti infikovaní virem genotypu 1, kteří dříve neodpovídali na léčbu 

peginterferonem v kombinaci s ribavirinem, je doporučená celková délka léčby 72 týdnů (viz bod 5.1). 

Dospělí pacienti koinfikovaní HIV-HCV 

Doporučené dávkování přípravku Pegasys podávaného samostatně nebo v kombinaci s ribavirinem je 

180 mikrogramů podkožně jednou týdně po dobu 48 týdnů. Pacienti infikovaní HCV genotypem 1 

s tělesnou hmotností <75 kg by měli dostávat dávku ribavirinu 1000 mg denně a pacienti s hmotností 

≥

75 kg 1200 mg denně. Pacienti infikovaní jiným genotypem HCV než genotypem 1 mají dostávat 

800 mg ribavirinu denně. Léčba trvající méně než 48 týdnů nebyla dostatečně studována.  

Trvání léčby při použití přípravku Pegasys v kombinaci s dalšími léčivými přípravky 

Věnujte také pozornost souhrnu údajů o přípravku příslušných léčivých přípravků, které jsou použity 

v kombinaci s přípravkem Pegasys. 

Předpověditelnost odpovědi a nedostatečné odpovědi při léčbě přípravkem Pegasys v kombinaci 

s ribavirinem - u dříve neléčených pacientů 

Dosažení trvalé odpovědi lze předpokládat při časné virologické odpovědi hodnocené ve 12. týdnu, 

která je definována jako 2 log poklesu hladiny HCV RNA nebo její neměřitelné hodnoty (viz 

tabulky 2 a 13). 

Tabulka 2:  Předpokládaná virologická odpověď při doporučeném dávkovacím schématu 

kombinované léčby s přípravkem Pegasys hodnocená ve 12. týdnu u dospělých 

pacientů s chronickou hepatitidou C  

Genotyp 

Negativní 

Pozitivní 

Bez 

odpovědi 

ve 12. týdnu 

Bez setrvalé 

odpovědi 

Prediktivní 

hodnota 

Odpověď 

ve 12. týdnu 

Setrvalá 

odpověď 

Prediktivní 

hodnota 

Genotyp 1 

(n=569) 

102 

97 

95 % 

(97/102) 

467 

271 

58 % 

(271/467) 

Genotyp 2 a 3 

(n=96) 

3 

3 

100 % 

(3/3) 

93 

81 

87 % 

(81/93) 

Negativní předpokládaná hodnota setrvalé odpovědi u nemocných léčených přípravkem Pegasys 

v monoterapii dosáhla 98 %. 

Podobná negativní předpokládaná hodnota byla zjištěna u pacientů koinfikovaných HIV-HCV 

léčených monoterapií přípravkem Pegasys resp. kombinací s ribavirinem (100 % (130/130) resp. 98 % 

(83/85)). Pozitivní předpokládaná hodnota 45 % (50/110) a 70 % (59/84) byla zjištěna u genotypu 1 a 

genotypu 2/3 u pacientů současně infikovaných HIV i HCV, kteří obdrželi kombinovanou terapii. 

Předpověditelnost odpovědi a nedostatečné odpovědi při léčbě přípravkem Pegasys v kombinaci 

s ribavirinem - u již léčených pacientů   

Při znovu zahájení léčby v délce 48 nebo 72 týdnů u dříve nereagujících pacientů bylo prokázáno, že 

virová suprese v týdnu 12 (nedetekovatelná HCV RNA je definována jako <50 IU/ml) předpovídá 

setrvalou virologickou odpověď. Pravděpodobnost nedosažení setrvalé virologické odpovědi v týdnu 

48 nebo 72 léčby, pokud virové suprese nebylo dosaženo v týdnu 12, byla 96 % (363/380), resp. 96 % 

6 

(324/339). Pravděpodobnost udržení setrvalé virologické odpovědi v týdnu 48 nebo 72 léčby, pokud 

virové suprese bylo dosaženo v týdnu 12, byla 35 % (20 z 57), resp. 57 % (57 ze 100). 

Přizpůsobení dávek při výskytu nežádoucích účinků u dospělých pacientů  

Obecně 

Pokud je vyžadováno přizpůsobení dávek z důvodu výskytu středně závažných až závažných 

nežádoucích účinků (klinických a/nebo laboratorních), obecně se doporučuje iniciální redukce dávky u 

dospělých pacientů na 135 mikrogramů. V některých případech je nezbytné snížit dávku na 90 nebo až 

na 45 mikrogramů. Opětovný návrat k původnímu dávkování může být uskutečněn až po ústupu 

nežádoucích účinků (viz body 4.4 a 4.8).  

Hematologické reakce (viz také tabulka 3) 

Snížení dávky u dospělých pacientů je doporučováno při absolutním počtu neutrofilních granulocytů 

(ANC) 500 až < 750 buněk/mm

3

. Pokud ANC poklesne na < 500 buněk/mm

3

, léčba má být přerušena 

na tak dlouho, dokud se počet neutrofilů nevrátí na hodnoty > 1000 buněk/mm

3

. Léčba je opětovně 

zahajována dávkou přípravku Pegasys 90 mikrogramů za současné kontroly počtu neutrofilních 

granulocytů.  

Snížení dávky na 90 mikrogramů je doporučováno v případě poklesu počtu trombocytů na hodnoty 

25 000 až < 50 000 buněk/mm

3

. Přerušení terapie je doporučováno při snížení počtu trombocytů na 

<

25 000 buněk/mm

3

. 

Specifická doporučení pro zvládnutí léčbou vyvolané anémie u dospělých: dávka ribavirinu se 

redukuje na 600 miligramů za den (200 miligramů ráno a 400 miligramů večer), pokud se vyskytne 

kterákoliv z následujících situací: (1) u pacienta bez kardiovaskulárního onemocnění dojde k poklesu 

hemoglobinu na hodnoty < 10 g/dl a ≥ 8,5 g/dl; nebo (2) u pacienta se stabilizovaným 

kardiovaskulárním onemocněním klesne hemoglobin o hodnotu ≥ 2 g/dl v průběhu 4 týdnů léčby. 

Návrat k původnímu dávkování se nedoporučuje. Ribavirin je nutno vysadit v následujících situacích: 

(1) u pacienta bez zřejmého kardiovaskulárního onemocnění, u kterého došlo k poklesu hemoglobinu 

na hodnoty < 8,5 g/dl; (2) u pacienta se stabilizovaným kardiovaskulárním onemocněním, který 

vykazuje dále hodnoty hemoglobinu < 12 g/dl i přesto, že mu byly dávky na dobu 4 týdnů sníženy. 

Pokud dojde k úpravě abnormalit, může být znovu zahájeno podávání ribavirinu v dávkách 

600 miligramů denně s následným zvýšením na 800 miligramů denně – podle uvážení ošetřujícího 

lékaře. Návrat k původním dávkám se nedoporučuje. 

7 

Tabulka 3: Přizpůsobení dávek při výskytu nežádoucích účinků u dospělých pacientů 

(Podrobnější návod viz předchozí text)  

Snížení 

ribavirinu na 

600 mg 

Přerušení 

podávání 

ribavirinu 

Snížení 

přípravku 

Pegasys 

na 135/90/45 

mikrogramů 

Přerušení 

podávání 

přípravku 

Pegasys 

Vysazení 

kombinace 

Absolutní počet 

neutrofilních 

granulocytů  

500 až 

< 750 buněk/m

m

3

< 500 buněk/m

m

3

Počet trombocytů   

25 000 až 

< 50 000 buněk

/mm

3

< 25 000 buněk/

mm

3 

Hladina 

hemoglobinu 

-  bez srdečního 

     onemocnění 

< 10 g/dl, a 

≥ 8,5 g/dl 

< 8,5 g/dl 

Hladina 

hemoglobinu 

-  stabilní srdeční 

     onemocnění 

Snížení o 

≥ 2 g/dl během 

4 týdnů 

< 12 g/dl  

i přes redukci 

dávky na dobu 

4 týdnů 

Při intoleranci k ribavirinu pokračujeme v monoterapii přípravkem Pegasys. 

Jaterní funkce 

Kolísání hodnot jaterních testů je u pacientů s CHC běžné. U pacientů léčených přípravkem Pegasys, 

včetně pacientů s virologickou odpovědí, bylo pozorováno zvýšení hladin ALT oproti hodnotám 

vstupním (BL). 

Izolované zvýšení hodnoty ALT (≥ 10x horní hranice normy [ULN], nebo ≥ 2x BL u pacientů s BL 

ALT ≥ 10x ULN), které se upravilo bez nutnosti modifikovat dávky, bylo v klinických studiích s CHC 

u dospělých pacientů pozorováno u 8 ze 451 pacientů léčených kombinovanou terapií. V případech 

progredujícího či perzistujícího zvýšení ALT má být dávka snížena nejprve na 135 mikrogramů. 

Pokud zvyšování hladiny ALT pokračuje i při snížení dávky nebo je spojeno s nálezy zvýšeného 

bilirubinu či jaterní dekompenzace, je nutno léčbu přerušit (viz bod 4.4).  

Pro pacienty s CHB nejsou neobvyklá přechodná zvýšení hodnot ALT, která mohou překročit až 

desetinásobek ULN a mohou být odrazem imunitní reakce eliminující virus. Léčba nemá být zahájena, 

pokud hodnota ALT překračuje desetinásobek ULN. Při výskytu vysokých hodnot ALT se má zvážit 

pokračování v léčbě s častějším monitorováním jaterních funkcí. Jestliže došlo k vysazení přípravku 

Pegasys či redukci jeho dávky, lze opět zahájit léčbu přípravkem Pegasys či zvýšit jeho dávku po 

odeznění vysokých hodnot ALT (viz bod 4.4).  

Zvláštní skupiny pacientů 

Starší pacienti 

Pokud podáváme přípravek Pegasys starším pacientům, není nutné upravovat doporučovanou dávku 

180 mikrogramů jednou týdně (viz bod 5.2). 

Porucha funkce ledvin 

Není požadována žádná úprava dávkování u dospělých pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou 

funkce ledvin. Snížená dávka 135 mikrogramů jednou týdně je doporučena u dospělých pacientů 

s těžkou poruchou funkce ledvin nebo u pacientů s renální poruchou v závěrečném stádiu (viz bod 5.2). 

Bez ohledu na počáteční dávku či stupeň renální poruchy, musí být pacienti v průběhu léčby 

8 

monitorováni a v případě výskytu nežádoucích účinků má být dávka přípravku Pegasys odpovídajícím 

způsobem snížena. 

Porucha funkce jater  

U nemocných s kompenzovanou jaterní cirhózou (například Child-Pugh A) byla prokázána účinnost a 

bezpečnost přípravku Pegasys. Přípravek Pegasys nebyl testován u nemocných s dekompenzovanou 

cirhózou (například Child-Pugh B/C nebo při krvácení z jícnových varixů) (viz bod 4.3). 

Klasifikace Child-Pugh rozděluje pacienty do skupin A, B, a C nebo na "mírnou", "středně těžkou" a 

"těžkou" formu s ohledem na dosažené skóre 5-6, 7-9 a 10-15. 

Modifikované vyhodnocení 

Nález  

Stupeň abnormality 

Skóre 

Encefalopatie 

Není 

Stupeň 1-2 

Stupeň 3-4* 

1  

2  

3 

Ascites 

Není 

Nepatrný 

Středně těžký 

1  

2  

3 

S-bilirubin (mg/dl) 

SI jednotky = 

µ

mol/l) 

<2 

2,0-3  

>3 

<34  

34-51  

>51 

1  

2  

3 

1  

2  

3 

S-albumin (g/dl) 

>3,5  

3,5-2,8  

<2,8 

1  

2  

3 

INR 

<1,7  

1,7-2,3 

>2,3 

1  

2  

3 

* Třídění podle autorů - Trey, Burns and Saunders (1966) 

Pediatrická populace 

Přípravek Pegasys je kontraindikován u novorozenců a malých dětí ve věku do 3 let, protože obsahuje 

pomocnou látku benzylalkohol (viz body 4.3 a 4.4). 

Doporučuje se, aby u pediatrických pacientů byl používán přípravek Pegasys v předplněných 

injekčních stříkačkách. Předplněná pera s přípravkem Pegasys neumožňují u těchto pacientů správné 

úpravy dávkování. U pacientů, kteří zahájí léčbu před 18. narozeninami, má být až do dokončení léčby 

zachováno pediatrické dávkování.  

Dávkování přípravku Pegasys u pediatrických pacientů vychází z plochy tělesného povrchu (BSA). 

Pro výpočet BSA se doporučuje použití Mostellerovy rovnice: 

Doporučená délka léčby u pacientů s CHB je 48 týdnů.  

Před zahájením léčby u pacientů s CHB má být zaznamenána persistentní elevace sérových hladin 

ALT. Četnost odpovědí byla nižší u pacientů s žádným až minimálním zvýšením hladiny ALT na 

počátku léčby (viz bod 5.1).  

9 

Délka léčby přípravkem Pegasys v kombinaci s ribavirinem u pediatrických pacientů s CHC závisí na 

virovém genotypu. Pacienti s virovým genotypem 2 nebo 3 mají být léčeni po dobu 24 týdnů, zatímco 

pacienti s jakýmkoliv jiným genotypem mají být léčeni po dobu 48 týdnů.  

Pacienti, u kterých bude i přesto po počátečních 24 týdnech léčby dosud detekovatelná hladina HCV 

RNA, mají léčbu ukončit, protože není pravděpodobné, že by se další léčbou dosáhlo trvalé 

virologické odpovědi. 

U dětí a dospívajících ve věku 3 až 17 let s CHB, kteří mají BSA vyšší než 0,54 m

2

, a u dětí a 

dospívajících ve věku 5 až 17 let s CHC, kteří mají BSA vyšší než 0,71 m

2

, jsou doporučené dávky 

přípravku Pegasys uvedené v Tabulce 4. 

Tabulka  4:  Doporučené  dávkování  přípravku  Pegasys  u  pediatrických  pacientů  s chronickou 

hepatitidou B a chronickou hepatitidou C 

Rozmezí (m

2

) plochy tělesného povrchu (BSA) 

Týdenní dávka (µg) 

CHC 

CHB 

0,71-0,74 

0,54-0,74 

65 

0,75-1,08 

90 

1,09-1,51 

135 

>1,51 

180 

U pediatrických pacientů lze v závislosti na toxicitách provést až tři stupně úpravy dávkování předtím, 

než bude zvažováno přerušení nebo ukončení podávání (viz tabulka 5). 

Tabulka 5:  Doporučené  úpravy  dávkování  přípravku  Pegasys  u  pediatrických  pacientů 

s chronickou hepatitidou B nebo chronickou hepatitidou C 

Počáteční dávka  

(µg) 

1. stupeň snížení 

(µg) 

2. stupeň snížení 

(µg) 

3. stupeň snížení 

(µg) 

65 

45 

30 

20 

90 

65 

45 

20 

135 

90 

65 

30 

180 

135 

90 

45 

Doporučení pro úpravu dávkování přípravku Pegasys při projevech toxicity u pediatrické populace 

s CHB a s CHC jsou uvedena v Tabulce 6.  

10 

Tabulka 6: Doporučené úpravy dávkování přípravku Pegasys při projevech toxicit u 

pediatrických pacientů s chronickou hepatitidou B nebo chronickou hepatitidou C 

Toxicita 

Úprava dávkování přípravku Pegasys 

Neutropenie 

500 až < 750 buněk/mm

3

: okamžitá úprava 1. stupně 

250 až < 500 buněk/mm

3

: přerušení podávání do ≥ 1 000 buněk/mm

3

, pak 

pokračování v dávce s úpravami  2. stupně a monitorování 

< 250 buněk/mm

3

 (nebo febrilní neutropenie): ukončení léčby 

Trombocytopenie  

Krevní destičky 25 000 až < 50 000 buněk/mm

3

: úprava 2. stupně 

Krevní destičky < 25 000 buněk/mm

3

: ukončení léčby 

Elevace 

alaninaminotransferázy 

(ALT) 

U persistentních nebo rostoucích elevací  ≥ 5 ale < 10 x ULN - snížení 

dávky s úpravou 1. stupně a týdenní kontrola k zajištění stabilní nebo 

klesající hodnoty ALT 

U persistentních hodnot ALT  ≥ 10 x ULN: ukončení léčby 

Úpravy dávky u pediatrických pacientů při duální léčbě přípravkem Pegasys a ribavirinem 

Doporučená dávka ribavirinu u dětí a dospívajících s CHC ve věku 5 až 17 let vychází z tělesné 

hmotnosti pacienta, s cílovou dávkou 15 mg/kg/den rozdělenou do dvou denních dávek. Dávkovací 

schéma u dětí a dospívajících s hmotností 23 kg a více pro tablety ribavirinu 200 mg je uvedeno 

v tabulce 7. Pacienti a opatrovníci se nesmí snažit 200 mg tablety rozlomit. 

Tabulka 7: Doporučené dávkování ribavirinu u pediatrických pacientů ve věku 5 až 17 let 

s chronickou hepatitidou C 

Tělesná hmotnost kg (lb) 

Denní dávka ribavirinu  

(cca 15 mg/kg/den) 

Počet tablet ribavirinu 

23 – 33 (51-73) 

400 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

1 x 200 mg tableta odpoledne 

34 – 46 (75-101) 

600 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

2 x 200 mg tablety odpoledne 

47 – 59 (103-131) 

800 mg/den 

2 x 200 mg tablety ráno 

2 x 200 mg tablety odpoledne 

60 – 74 (132-163) 

1 000 mg/den 

2 x 200 mg tablety ráno 

3 x 200 mg tablety odpoledne 

≥ 75 (> 165) 

1 200 mg/den 

3 x 200 mg tablety ráno 

3 x 200 mg tablety odpoledne 

Upozorňujeme na to, že ribavirin nesmí být nikdy podáván v monoterapii. Není-li uvedeno jinak, 

léčba všech ostatních toxicit se musí řídit doporučeními pro dospělé. 

U pediatrických pacientů se toxicita související s léčbou ribavirinem, jako je anémie vznikající 

při léčbě, léčí snížením plné dávky. Úroveň snížení dávky je uvedena v tabulce 8. 

11 

Tabulka 8: Doporučená úprava dávkování ribavirinu u pediatrických pacientů s chronickou 

hepatitidou C 

Plná dávka 

(přibližně 15 mg/kg/den) 

Jednostupňová úprava 

dávky 

(přibližně 7,5 mg/kg/den) 

Počet tablet ribavirinu 

400 mg/den 

200 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

600 mg/den 

400 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

1 x 200 mg tableta odpoledne 

800 mg/den 

400 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

1 x 200 mg tableta odpoledne 

1000 mg/den 

600 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

2 x 200 mg tablety odpoledne 

1200 mg/den 

600 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

2 x 200 mg tablety odpoledne 

U pediatrických pacientů s CHC ve věku 3 až 5 let, nebo u pacientů, u kterých selhala předchozí léčba, 

jsou k dispozici omezené zkušenosti s léčbou přípravkem Pegasys. K dispozici nejsou žádné údaje 

týkající se pediatrických pacientů koinfikovaných viry HCV/HIV nebo s poruchou renálních funkcí.  

Způsob podání 

Přípravek Pegasys je podáván subkutánně do břicha nebo stehna. Ve studiích po podání přípravku 

Pegasys do ramene byla expozice přípravku Pegasys snížená (viz bod 5.2). 

Přípravek Pegasys je určen k podání pacientem nebo opatrovníkem. Jedna injekční lahvička se má 

použít pouze jednou osobou a je určena pro jednorázové použití. 

Je doporučeno příslušné vyškolení pro jiné než zdravotnické pracovníky, kteří podávají tento léčivý 

přípravek. „Instrukce pro uživatele“, které jsou poskytnuty v krabičce, musí být pacientem důsledně 

dodrženy. 

4.3 

Kontraindikace 

•

Hypersenzitivita na léčivou látku, alfa interferony, nebo na kteroukoli pomocnou látku 

uvedenou v bodě 6.1 

•

Autoimunitní hepatitida 

•

Závažná jaterní dysfunkce nebo dekompenzace jaterní cirhózy 

•

Závažné preexistující kardiovaskulární onemocnění v anamnéze, včetně nestabilních či 

nekontrolovatelných srdečních onemocnění v předchozích 6 měsících (viz bod 4.4)  

•

Pacienti koinfikovaní HIV-HCV s cirhózou, kteří mají Child-Pugh skóre ≥ 6, výjimkou je skóre 

podmíněné pouze nepřímou hyperbilirubinemií vyvolanou léčivými přípravky, jako jsou 

atazanavir a indinavir 

•

Kombinace s telbivudinem (viz bod 4.5) 

•

Novorozenci a malé děti do 3 let věku – vzhledem k přítomnosti pomocné látky benzylalkohol 

(údaje o benzylalkoholu viz bod 4.4) 

•

U pediatrických pacientů, kteří v současné době trpí závažným psychiatrickým onemocněním 

nebo jej mají v anamnéze, zvláště pak závažnou depresi, sebevražedné představy nebo 

sebevražedný pokus.  

12 

4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

Psychiatrické obtíže a centrální nervový systém (CNS): U některých pacientů bylo v průběhu 

terapie přípravkem Pegasys, a také dokonce i po přerušení léčby především po dobu následujících 6ti 

měsíců, pozorováno závažné ovlivnění centrálního nervového systému (CNS), zejména výskyt 

depresí, myšlenek na sebevraždu a pokusů o ni. Dalšími projevy terapie interferony alfa v oblasti 

CNS byly agresivní chování (někdy namířené proti ostatním v podobě vražedných představ), 

bipolární poruchy, mánie, zmatenost a změny mentálního stavu. U všech pacientů má být pozorně 

sledován výskyt jakýchkoliv známek nebo příznaků psychiatrických poruch. Jestliže se příznaky 

psychiatrické poruchy objeví, ošetřující lékař musí vzít na vědomí možnou závažnost těchto 

nežádoucích účinků a zvážit případnou nutnost odpovídající léčby. V případě, že psychiatrické 

symptomy přetrvávají nebo se zhoršují, nebo jsou identifikovány sebevražedné sklony, je 

doporučováno léčbu přípravkem Pegasys přerušit a u pacienta zahájit odpovídající psychiatrickou 

léčbu. 

Pacienti trpící závažnými psychiatrickými obtížemi nebo mající tyto obtíže v anamnéze: Pokud je u 

pacientů, kteří mají v anamnéze závažné psychiatrické obtíže, považována léčba přípravkem Pegasys 

za nezbytnou, má být k ní přikročeno po zajištění příslušných individuálních diagnostických a 

terapeutických prostředků pro udržování psychiatrického stavu pacienta. 

Použití přípravku Pegasys je kontraindikováno u dětí a dospívajících, kteří v současné době trpí 

závažným psychiatrickým onemocněním nebo jej mají v anamnéze (viz bod 4.3). 

Pacienti užívající návykovou látku/se závislostí na návykovou látku: U HCV infikovaných pacientů 

léčených α-interferonem, kteří mají poruchu spojenou s užíváním návykové látky (alkohol, konopí, 

atd.), je vyšší riziko rozvoje psychiatrických poruch nebo exacerbace již stávajících psychiatrických 

poruch. Pokud je u těchto pacientů léčba α-interferonem považována za nezbytnou, má být pečlivě 

zváženo a odpovídajícím způsobem léčeno probíhající psychiatrické onemocnění a sklon k užívání 

dalších návykových látek dříve, než bude léčba zahájena. Je-li to nutné, má být zvážen 

interdisciplinární přístup, včetně zásahu psychiatra nebo specialisty na závislosti z důvodu 

vyhodnocení stavu, následné léčby a sledování pacienta. Pacienti mají být pozorně sledováni 

v průběhu léčby i po jejím skončení. Je doporučen včasný zásah při opětovném vzniku nebo rozvoji 

duševních poruch a užívání návykových látek. 

Růst a vývoj (děti a dospívající):  

Během léčby přípravkem Pegasys +/- ribavirin trvající až 48 týdnů u pacientů ve věku od 3 do 17 let 

byl častý pokles tělesné hmotnosti a inhibice růstu (viz body 4.8 a 5.1). 

Očekávaný prospěch z léčby má být pečlivě zvážen oproti bezpečnostním nálezům pozorovaným u 

dětí a dospívajících v klinických studiích založených na jednotlivých kazuistikách (viz body 4.8 a 5.1). 

Je důležité vzít v úvahu, že  léčba přípravkem Pegays +/- ribavirin indukuje inhibici růstu v průběhu  

léčby, jejíž reverzibilita je nejistá. 

Riziko inhibice růstu má být zváženo oproti charakteristikám onemocnění u jednotlivého dítěte,  jako 

je průkaz progrese onemocnění (zejména fibrózy), komorbidity, které mohou negativně ovlivnit 

progresi onemocnění (jako je koinfekce virem HIV), stejně jako prognostické faktory odpovědi na 

léčbu (v případě infekce HBV především genotyp HBV a hladiny ALT; v případě infekce HCV 

především genotyp HCV a hladiny HCV RNA) (viz bod 5.1). 

Kdykoli je to možné, má být dítě léčeno až po ukončení růstového spurtu v pubertě, aby se snížilo 

riziko inhibice růstu. K dispozici nejsou údaje týkající se dlouhodobých účinků na pohlavní dospívání. 

Z důvodu snadnější zpětné zjistitelnosti biologických léčivých přípravků mají být obchodní název a 

číslo šarže podávaného přípravku zřetelně zaznamenány (nebo vyznačeny) v pacientově dokumentaci. 

13 

Laboratorní vyšetření před zahájením a v průběhu léčby  

Pro všechny pacienty jsou před zahájením léčby přípravkem Pegasys doporučována standardní 

hematologická a biochemická laboratorní vyšetření. 

Pro zahájení léčby jsou nezbytné dále uvedené předpoklady  

- 

Počet trombocytů ≥ 90 000 buněk/mm

3

- 

ANC ≥ 1 500 buněk/mm

3 

- 

Adekvátně kontrolované funkce štítné žlázy (TSH a T4) 

Hematologické testy mají být opakovány po 2 až 4 týdnech a biochemické testy je nutno zopakovat ve 

4. týdnu. Další vyšetření mají být prováděna periodicky v průběhu léčby (včetně sledování hladiny 

glukózy). 

Podávání přípravku Pegasys bylo v klinických studiích provázeno poklesem celkového počtu bílých 

krvinek (WBC) a ANC, docházelo k němu obvykle v průběhu prvních dvou týdnů léčby (viz bod 4.8). 

Po 8 týdnech léčby již zpravidla k dalšímu poklesu nedocházelo. Po úpravě dávky nebo po přerušení 

léčby byl pokles ANC vratný (viz bod 4.2), u většiny pacientů bylo normálních hodnot dosaženo do 8 

týdnů a k návratu na hodnoty před zahájením léčby došlo přibližně po 16 týdnech. 

Léčba přípravkem Pegasys byla provázena poklesem počtu trombocytů, který se po ukončení léčby 

navracel k původním hodnotám (viz bod 4.8). V některých případech byla nezbytná úprava dávkování 

(viz bod 4.2). 

Anémie (hemoglobin <10 g/dl) byla v klinických studiích pozorována až u 15 % pacientů s CHC, 

léčených kombinací přípravku Pegasys s ribavirinem. Frekvence výskytu anémie závisela na délce 

léčby a na dávce ribavirinu (viz bod 4.8). Riziko výskytu anémie je vyšší u žen.  

Podávání přípravku Pegasys v kombinaci s jinými léky s potenciálními myelosupresivními účinky 

vyžaduje zvýšenou pozornost. 

V literatuře byl hlášen výskyt pancytopenie a útlum kostní dřeně, ke kterým došlo v průběhu 3 až 

7 týdnů současného podávání peginterferonu a ribavirinu s azathioprinem. Tato myelotoxicita byla 

reverzibilní v průběhu 4 až 6 týdnů po vysazení antivirové terapie proti hepatitidě C a současně 

podávaného azathioprinu a znovu se neobjevila, pokud byla obnovena pouze jedna ze dvou terapií, 

tj. buď pouze léčba peginterferonem a ribavirinem, nebo pouze azathioprinem (viz bod 4.5). 

Užití kombinované terapie přípravkem Pegasys s ribavirinem u pacientů s CHC, u kterých selhala 

přecházející léčba, nebylo adekvátně studováno u pacientů, kteří přerušili předchozí terapii kvůli 

hematologickým nežádoucím účinkům. Lékaři vedoucí léčbu u těchto pacientů mají opatrně 

zvažovat poměr rizika oproti prospěchu při opakovaném zahájení léčby. 

Endokrinní systém 

Při podávání alfa interferonů, včetně přípravku Pegasys, byly popisovány abnormality ve funkcích 

štítné žlázy, popřípadě zhoršení již existující poruchy štítné žlázy. Před zahájením léčby přípravkem 

Pegasys je nutno stanovit hladiny TSH a T4. Terapie může být zahájena, popřípadě v ní může být 

pokračováno, za předpokladu, že jsou hladiny TSH farmakologicky udržovány v mezích normy. 

Dojde-li v průběhu léčby k rozvoji klinických příznaků odpovídajících možné dysfunkci štítné žlázy, 

je třeba zkontrolovat hladinu TSH (viz bod 4.8). Při podávání přípravku Pegasys byl pozorován výskyt 

hypoglykemie, hyperglykemie a diabetes mellitus (viz bod 4.8). U pacientů s těmito onemocněními, 

která není možno účinně kontrolovat odpovídající medikací, nemá být zahájena ani monoterapie 

přípravkem Pegasys, ani kombinovaná terapie přípravkem Pegasys a ribavirinem. Projeví-li se tato 

onemocnění u pacientů během léčby a nelze je kontrolovat medikací, je třeba léčbu přípravkem 

Pegasys nebo Pegasys/ribavirin přerušit.  

Kardiovaskulární systém 

Léčba alfa interferony včetně přípravku Pegasys byla provázena rozvojem hypertenze, 

supraventrikulárních arytmií, kongestivního srdečního selhávání, bolestmi na hrudi a infarktem 

14 

myokardu. U pacientů s preexistujícími srdečními abnormalitami je doporučována před zahájením 

léčby přípravkem Pegasys kontrola elektrokardiogramu. Při výskytu jakékoli poruchy 

kardiovaskulárního systému je třeba intenzitu léčby snížit nebo ji zastavit. U pacientů 

s kardiovaskulárním onemocněním musí vést výskyt anémie ke snížení dávek nebo přerušení podávání 

ribavirinu (viz bod 4.2). 

Jaterní funkce 

Pokud dojde v průběhu léčby k jaterní dekompenzaci, musí být podávání přípravku Pegasys přerušeno. 

Při léčbě přípravkem Pegasys bylo pozorováno zvýšení hladin ALT nad hodnoty naměřené před 

zahájením léčby, a to i u pacientů s virologickou odpovědí. Pokud se i přes redukci dávky hladina 

ALT dále zvyšuje a je klinicky významná nebo je provázena zvýšením přímého bilirubinu, léčba musí 

být přerušena (viz bod 4.2 a bod 4.8). 

Pro CHB na rozdíl od CHC nejsou neobvyklé exacerbace onemocnění během léčby, pro které jsou 

charakteristické přechodné a potenciálně závažné vzestupy hodnot sérové ALT. V klinických studiích 

s přípravkem Pegasys užívaným v léčbě hepatitidy B byly pozorované vzestupy hodnot transamináz 

doprovázeny mírnými změnami v dalších testech jaterních funkcí bez známek dekompenzace jater. 

Asi v polovině případů, kdy došlo k více než desetinásobnému vzestupu hodnot transamináz nad ULN, 

byla dávka přípravku Pegasys snížena nebo byl přípravkem Pegasys vysazen až do poklesu hodnot 

transamináz, zatímco u zbytku pacientů léčba pokračovala v původním dávkování. Ve všech případech 

byly doporučeny častější kontroly jaterních funkcí. 

Hypersenzitivita 

Závažné akutní hypersenzitivní reakce (například kopřivka, angioedém, bronchokonstrikce, 

anafylaktické reakce) byly během léčby alfa interferony pozorovány jen zřídka. Pokud se vyskytnou, 

podávání přípravku musí být přerušeno a neprodleně musí být zahájena příslušná léčba. Přechodné 

exantémy nemusí nutně vést k přerušení léčby. 

Autoimunitní choroby  

Při léčbě alfa interferony byl popsán vznik autoprotilátek a rozvoj autoimunitních onemocnění. 

Zvýšené riziko existuje u nemocných s predispozicí k rozvoji autoimunních onemocnění. Pozorně 

musí být sledováni nemocní s příznaky autoimunních onemocnění; musí být posouzen přínos a riziko 

pokračující terapie interferonem (viz také bod 4.4 Endokrinní systém a bod 4.8) 

U pacientů s CHC léčených interferonem byly hlášeny případy výskytu Vogt-Koyanagi-Haradova 

(VKH) syndromu. Tento syndrom je granulomatózní zánětlivé onemocnění postihující oči, sluchový 

systém, mozkové pleny a kůži. Pokud je podezření na VKH syndrom, antivirová léčba má být 

přerušena a zvážena léčba kortikosteroidy (viz bod 4.8).  

Horečka/Infekce 

I když se horečka může vyskytovat jako součást pseudochřipkových příznaků (flu-like syndrom), které 

jsou častým průvodním jevem léčby interferony, je nutno vyloučit jiné příčiny perzistující horečky, 

hlavně závažné infekce (bakteriální, virové, plísňové), a to zejména u pacientů s neutropenií. Během 

léčby interferony alfa, včetně přípravku Pegasys, byly hlášeny závažné infekce (bakteriální, virové, 

mykotické) a sepse. Je třeba ihned zahájit vhodnou antiinfekční terapii a uvážit přerušení léčby 

přípravkem Pegasys.  

Oční změny 

Při léčbě přípravkem Pegasys byly ve vzácných případech popsány retinopatie zahrnující hemoragie 

sítnice, tečky před očima (mušky), edém oční papily, optická neuropatie a obstrukce retinální artérie či 

vény, které mohou vést ke ztrátě zraku. Před zahájením léčby přípravkem Pegasys musí všichni 

nemocní podstoupit vstupní oftalmologické vyšetření. Každý pacient, který si stěžuje na snížení či 

ztrátu zraku, musí prodělat kompletní oční vyšetření. Dospělí a pediatričtí pacienti s preexistujícím 

očním onemocněním (jako například nemocní s diabetickou nebo hypertenzní retinopatií) musí být 

v průběhu léčby přípravkem Pegasys opakovaně vyšetřováni očním lékařem. Léčba přípravkem 

Pegasys musí být ukončena při objevení se nových nebo zhoršení dřívějších očních poruch. 

15 

Plicní změny 

Během léčby přípravkem Pegasys byly pozorovány plicní příznaky včetně dyspnoe, plicních infiltrátů, 

pneumonie a pneumonitidy. Léčba musí být přerušena při výskytu přetrvávajících či nevysvětlitelných 

plicních infiltrátů nebo plicního funkčního postižení. 

Kožní onemocnění 

Podávání alfa interferonů bývá spojeno s exacerbací nebo rozvojem psoriázy a sarkoidózy. Přípravek 

Pegasys musí být podáván u pacientů s psoriázou obezřetně a v případě objevení se nebo zhoršení 

psoriatických lézí musí být vysazen. 

Transplantace 

Bezpečnost a účinnost léčby přípravky Pegasys a ribavirin nebyla u pacientů po transplantaci jater a 

jiných transplantacích stanovena. Při užití přípravku Pegasys (ať už samotného, nebo v kombinaci 

s ribavirinem) byly hlášeny případy odmítnutí jaterního a ledvinového transplantátu. 

Současná infekce viry HIV a HCV 

Prosíme, prostudujte si příslušný souhrn údajů o přípravku pro antiretrovirové léky, které jsou užívány 

současně s léčbou HCV k porozumění a zvládnutí toxických účinků každého jednotlivého přípravku a 

možnosti překrytí těchto toxických účinků s přípravkem Pegasys, a to jak v kombinaci s ribavirinem 

nebo bez něho. Ve studii NR15961 u pacientů, kteří byli léčeni současně stavudinem a interferonem 

jak s ribavirinem nebo bez něho, byla četnost výskytu pankreatitidy a/nebo laktátové acidózy 3 % 

(12/398). 

Pacienti současně infikovaní HIV, kteří jsou léčeni vysoce aktivní antiretrovirovou terapií (HAART), 

mají vyšší riziko rozvoje laktátové acidózy. Přidání přípravku Pegasys a ribavirinu k HAART 

vyžaduje zvýšené sledování nemocných (viz Souhrn údajů o přípravku obsahujícího ribavirin). 

Koinfikovaní pacienti s pokročilou cirhózou, kteří dostávají HAART, mají při léčení kombinací 

ribavirinu s interferony (včetně přípravku Pegasys) vyšší riziko jaterní dekompenzace a případného 

úmrtí. Změny základních parametrů, které mohou být u koinfikovaných pacientů s cirhózou spojeny 

s jaterní dekompenzací, zahrnují zvýšenou hladinu bilirubinu v séru, sníženou hladinu hemoglobinu, 

zvýšenou alkalickou fosfatázu nebo snížený počet trombocytů a léčbu didanosinem (ddI). 

Nedoporučuje se současné podávání ribavirinu se zidovudinem z důvodu zvýšeného rizika anémie (viz 

bod 4.5). 

Koinfikovaní pacienti musí být během léčby pečlivě monitorováni na zjištění známek a symptomů 

jaterní dekompenzace (včetně ascitu, encefalopatie, krvácení z varixů, snížené jaterní syntetické 

funkce, např. Child-Pugh skóre 7 nebo více). Child-Pugh skóre může být ovlivněno faktory, které se 

vztahují k léčbě (tj. nepřímá hyperbilirubinemie, snížený albumin), a nemusí nutně znamenat jaterní 

dekompenzaci. Léčba přípravkem Pegasys má být neprodleně přerušena u pacientů s jaterní 

dekompenzací. 

U pacientů koinfikovaných HIV-HCV jsou k dispozici omezené údaje týkající se bezpečnosti a 

účinnosti léčby u pacientů s počtem CD4 buněk nižším než 200 buněk/µl. V léčbě pacientů s nízkým 

počtem CD4 je proto třeba postupovat opatrně. 

Dentální a periodontální onemocnění 

U pacientů léčených kombinací přípravku Pegasys a ribavirinu byla hlášena onemocnění zubů a 

periodontu, která mohou vést až ke ztrátě zubů. Při dlouhodobé kombinované léčbě přípravkem 

Pegasys a ribavirinem může navíc vznikat sucho v ústech, což může mít škodlivý vliv na zuby a 

sliznici dutiny ústní. Pacienti si mají pravidelně dvakrát denně pečlivě čistit zuby a chodit 

na pravidelné prohlídky k zubnímu lékaři. Mimoto může u některých pacientů docházet ke zvracení. 

Pokud se tato reakce vyskytne, doporučuje se po zvracení důkladně vypláchnout ústa.   

16 

Užití peginterferonu jako dlouhodobé udržovací monoterapie (neschválené použití) 

V randomizované, kontrolované americké studii (HALT-C) u nereagujících pacientů s různým 

stupněm fibrózy, která vyhodnocovala 3,5letou monoterapii přípravkem Pegasys v dávce 90 µg/týden, 

nebylo pozorováno žádné významné snížení ve stupni progrese fibrózy nebo přidružených klinických 

příznaků.  

Pomocná látka 

Přípravek Pegasys obsahuje benzylalkohol. Nesmí být podáván předčasně narozeným dětem nebo 

novorozencům. Může způsobit toxické reakce a anafylaktoidní reakce u dětí do 3 let věku. 

4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 

Podávání 180 mikrogramů přípravku Pegasys jednou týdně po dobu jednoho měsíce u zdravých mužů 

nevedlo ke změnám farmakokinetických profilů mefenytoinu, dapsonu, debrisochinu a tolbutamidu a 

lze předpokládat, že přípravek Pegasys nemá vliv na metabolickou aktivitu izoenzymů 3A4, 2C9, 

2C19 a 2D6 cytochromu P450 in vivo. 

Ve stejné studii bylo pozorováno 25 % zvýšení plochy pod křivkou plazmatické koncentrace (AUC) 

theofylinu (markeru aktivity cytochromu P450 1A2), což dokládá inhibiční vliv přípravku Pegasys 

na aktivitu cytochromu P450 1A2. U pacientů, kteří užívají theofylin a přípravek Pegasys, mají být 

monitorovány sérové hladiny theofylinu a podle nich upravována dávka přípravku. Interakce mezi 

theofylinem a přípravkem Pegasys je nejvyšší po více než 4 týdnech terapie. 

Pacienti infikovaní pouze virem hepatitidy C nebo pouze virem hepatitidy B 

Ve farmakokinetické studii zahrnující 24 pacientů s HCV, kteří současně dostávali udržovací léčbu 

methadonu (střední dávka 95 mg; rozsah 30 mg až 150 mg), byla léčba přípravkem Pegasys 180 mg 

s.c. jednou týdně po dobu čtyř týdnů spojena s průměrnými hladinami methadonu vyššími o 10 % až 

15 % oproti hladinám na začátku studie. Klinická významnost tohoto nálezu není známa; přesto 

u pacientů mají být monitorovány příznaky a symptomy toxicity methadonu. Zejména u pacientů 

dostávajících vysokou dávku methadonu je třeba mít na paměti riziko prodloužení QTc. 

Vzhledem k inhibičnímu účinku na inozin-monofosfátdehydrogenázu může ribavirin ovlivnit 

metabolizmus azathioprinu, což případně může vést ke kumulaci 6-methyltioinozin-monofosfátu 

(6-MTIMP), který bývá spojován se vznikem myelotoxicity u pacientů léčených azathioprinem. 

Současné podávání peginterferonu alfa-2a a ribavirinu s azathioprinem proto má být vyloučeno. 

V jednotlivých případech, kdy přínos podávání ribavirinu současně s azathioprinem opravňuje 

podstoupit možné riziko, je doporučováno důkladné monitorování hematologických parametrů 

po celou dobu souběžného podávání azathioprinu se zřetelem na odhalení známek myelotoxicity. 

V případě, že k ní dojde, má být léčba těmito léčivými přípravky ukončena (viz bod 4.4). 

Výsledky farmakokinetických substudií v klíčových studiích fáze III neprokázaly farmakokinetické 

interakce mezi lamivudinem a přípravkem Pegasys u pacientů s infekcí HBV nebo mezi přípravkem 

Pegasys a ribavirinem u pacientů s infekcí HCV. 

Klinická studie, která zkoumala podávání telbivudinu v dávce 600 mg denně v kombinaci 

s pegylovaným interferonem alfa-2a v dávce 180 mikrogramů jednou týdně, podávaným podkožně 

pro léčbu HBV, naznačuje, že tato kombinace je spojena s vyšším rizikem vzniku periferní neuropatie. 

Mechanismus vzniku těchto příhod není znám; a proto společná léčba telbivudinem a jinými 

interferony (pegylovanými nebo standardními) může také ve výsledku znamenat zvýšené riziko. Navíc, 

prospěch podání kombinace telbivudinu s interferonem alfa (pegylovaným či standardním) není dosud 

stanoven. Proto je kombinace přípravku Pegasys s telbivudinem kontraindikována (viz bod 4.3). 

17 

Pacienti infikovaní současně virem HIV a HCV 

Žádná zjevná léková interakce nebyla zaznamenána u 47 pacientů infikovaných současně virem HIV a 

HCV, kteří ukončili 12týdenní farmakokinetickou část klinické studie zkoumající účinek ribavirinu 

na intracelulární fosforylaci některých nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy (lamivudin a 

zidovudin nebo stavudin). Nicméně vzhledem k vysoké variabilitě výsledků byly intervaly 

spolehlivosti poněkud široké. Plazmatická expozice ribavirinu se nezdála být ovlivněna současným 

podáváním nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy (NRTI). 

Společné podávání ribavirinu a didanosinu není doporučeno. Expozice didanosinu nebo jeho 

aktivnímu metabolitu (dideoxyadenosin 5´-trifosfátu) je zvýšena in vitro, pokud je didanosin podáván 

společně s ribavirinem. Při užití s ribavirinem byly hlášeny případy fatálního jaterního selhání, stejně 

jako periferní neuropatie, pankreatitidy a symptomatické hyperlaktémie/laktátové acidózy. 

Jestliže byl při léčbě HIV součástí léčebného režimu zidovudin, bylo hlášeno zhoršení anémie 

přisuzované ribavirinu, ačkoli přesný mechanismus je třeba ještě objasnit. Konkomitantní použití 

ribavirinu a zidovudinu se kvůli zvýšenému riziku anémie nedoporučuje (viz bod 4.4).  

Je třeba uvážit náhradu zidovudinu v používané kombinované antiretrovirové terapii, pokud je tento 

již zaveden. To by mohlo být důležité zejména u pacientů, kteří mají zidovudinem indukovanou 

anémii v anamnéze. 

4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

Těhotenství 

K dispozici nejsou žádné nebo pouze omezené údaje o použití peginterferonu alfa-2a u těhotných žen. 

Podávání interferonu alfa-2a u zvířat bylo provázeno reprodukční toxicitou (viz bod 5.3), potenciální 

riziko u lidí není známo. V těhotenství má být přípravek Pegasys použit jen tehdy, jestliže možný 

prospěch z léčby ospravedlňuje případné riziko pro plod. 

Kojení 

Není známo, zda peginterferon alfa-2a/metabolity jsou vylučovány do lidského mléka. Z důvodu 

možného výskytu nežádoucích účinků u kojených dětí má být kojení před zahájením léčby přerušeno. 

Fertilita 

Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu peginterferonu alfa-2a na fertilitu u žen. Při podání 

peginterferonu alfa-2a samicím opic bylo pozorováno prodloužení menstruačního cyklu (viz bod 5.3). 

Užití s ribavirinem 

Na všech zvířecích druzích vystavených expozici ribavirinu byl prokázán jednoznačný teratogenní 

a/nebo embryocidní účinek tohoto přípravku. U těhotných žen je podávání ribavirinu 

kontraindikováno. Maximální péče musí být věnována tomu, aby ženy léčené přípravkem Pegasys 

v kombinaci s ribavirinem a partnerky mužů léčených touto kombinací neotěhotněly. Pacientky ve 

fertilním věku musí užívat účinnou antikoncepci v průběhu léčby a po dobu 4 měsíců po jejím 

ukončení. Mužští pacienti nebo jejich partnerky musí užívat účinnou antikoncepci v průběhu léčby a 

po dobu 7 měsíců po jejím ukončení. Další informace naleznete v SPC pro ribavirin.  

4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

Přípravek Pegasys má zanedbatelný nebo mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pacienti, 

u nichž dojde k výskytu závratí, zmatenosti, somnolence nebo únavy, mají být upozorněni, aby se 

vyvarovali řízení vozidel a obsluhy strojů. 

18 

4.8 

Nežádoucí účinky 

Shrnutí bezpečnostního profilu 

Chronická hepatitida B u dospělých pacientů 

V klinických studiích s dobou léčby 48 týdnů a s následným 24týdenním obdobím sledování byl 

bezpečnostní profil přípravku Pegasys u CHB podobný tomu, jaký byl zaznamenán u CHC. 

S výjimkou pyrexie byla četnost většiny hlášených nežádoucích účinků nápadně nižší u pacientů 

s CHB léčených přípravkem Pegasys v monoterapii oproti četnosti u pacientů s CHC léčených 

přípravkem Pegasys v monoterapii (viz tabulka 9). Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických 

studiích se vyskytly u 88 % pacientů léčených přípravkem Pegasys oproti 53 % pacientů ve srovnávací 

skupině léčené lamivudinem; závažné nežádoucí účinky se v těchto studiích vyskytly u 6 % pacientů 

léčených přípravkem Pegasys oproti 4 % pacientů léčených lamivudinem. Nežádoucí účinky nebo 

laboratorní odchylky, které vedly k ukončení léčby přípravkem Pegasys, se vyskytly u 5 % pacientů, 

zatímco ve skupině léčené lamivudinem ukončilo z těchto důvodů účast méně než 1 % pacientů. 

Procentuální zastoupení pacientů s cirhózou, kteří ukončili léčbu, bylo podobné jako v celkovém 

souboru pacientů obou léčebných skupin. 

Chronická hepatitida C u dospělých pacientů 

Výskyt a závažnost nejčastějších nežádoucích účinků po podání přípravku Pegasys byly obdobné jako 

u ostatních alfa-2a interferonů (viz tabulka 9). Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky po podání 

180 mikrogramů přípravku Pegasys byly zpravidla mírné až střední závažnosti a bylo je možné zvládat 

bez nutnosti úpravy dávkování nebo přerušení léčby. 

Chronická hepatitida C u dříve nereagujících pacientů 

Celkový bezpečnostní profil přípravku Pegasys v kombinaci s ribavirinem u dříve nereagujících 

pacientů byl podobný jako u pacientů dosud neléčených. V klinické studii s pacienty nereagujícími 

na předchozí léčbu pegylovaným interferonem alfa-2b/ribavirinem, kde pacienti podstupovali léčbu 

trvající 48 nebo 72 týdnů, byla frekvence ukončení pro nežádoucí účinky nebo laboratorní abnormality 

spojené s léčbou přípravkem Pegasys a ribavirinem 6 % pro nežádoucí účinky a 7 % kvůli 

laboratorním abnormalitám při délce léčby 48 týdnů a 12 % pro nežádoucí účinky a 13 % kvůli 

laboratorním abnormalitám při délce léčby 72 týdnů. Podobně u pacientů s cirhózou nebo s přechodem 

do cirhózy byla frekvence ukončení kvůli nežádoucím účinkům léčby přípravkem Pegasys a 

ribavirinem vyšší u 72týdenní léčby (13 % u pacientů s cirhózou a 15 % u pacientů s přechodem 

do cirhózy) než u 48týdenní léčby (6 % u pacientů s cirhózou a 6 % u pacientů s přechodem 

do cirhózy). Pacienti, kteří ukončili předchozí terapii pegylovaným interferonem alfa-2b/ribavirinem 

kvůli hematologické toxicitě, byli ze zařazení do studie vyloučeni. 

V další klinické studii byli pacienti nereagující na terapii s pokročilou fibrózou nebo cirhózou (Ishak 

skóre 3 až 6) a s výchozím počtem trombocytů dosahujícím jen 50 000 buněk/mm

3

 léčeni po dobu 

48 týdnů. Hematologické laboratorní abnormality pozorované v průběhu prvních 20 týdnů studie 

zahrnovaly anémii (26 % pacientů mělo hladinu hemoglobinu < 10 g/dl), neutropenii (30 % pacientů 

mělo ANC < 750 buněk/mm

3

), a trombocytopenii (13% pacientů mělo počet trombocytů 

<

 50 000 buněk/mm

3

) (viz bod 4.4). 

Chronická hepatitida C a koinfekce virem HIV 

U nemocných současně infikovaných HIV-HCV byl po podání přípravku Pegasys samostatně nebo 

v kombinaci s ribavirinem popsán podobný klinický profil nežádoucích účinků jako u pacientů 

infikovaných pouze HCV. U pacientů s HIV-HCV s kombinovanou léčbou přípravkem Pegasys a 

ribavirinem byly u ≥ 1% až ≤ 2% pacientů hlášeny následující nežádoucí účinky: 

hyperlaktacidemie/laktátová acidóza, chřipka, pneumonie, afektivní labilita, apatie, tinitus, 

faryngolaryngeální bolest, cheilitida, získaná lipodystrofie a chromaturie. Podávání přípravku Pegasys 

bylo spojeno se snížením absolutního počtu CD4+ buněk v průběhu prvních čtyř týdnů léčby, aniž 

19 

došlo ke snížení procentuálního zastoupení CD4+ buněk. Úbytek CD4+ buněk byl reverzibilní 

v závislosti na snížení dávky nebo přerušení terapie. Při použití přípravku Pegasys nebyl pozorován 

žádný negativní dopad na kontrolu viremie HIV, a to ani v průběhu terapie ani při následném 

sledování nemocných. Údaje o bezpečnosti jsou k dispozici pouze u omezeného počtu koinfikovaných 

nemocných s počtem CD4+ buněk < 200/µl. 

Seznam nežádoucích účinků v tabulce  

Tabulka 9 shrnuje nežádoucí účinky hlášené při monoterapii přípravkem Pegasys u dospělých pacientů 

s CHB či CHC a při kombinované léčbě přípravkem Pegasys a ribavirinem u pacientů s CHC. 

Nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích jsou seskupeny podle četnosti následovně: velmi časté 

(≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), 

velmi vzácné (< 1/10000). U spontánních hlášení nežádoucích účinků po uvedení přípravku na trh 

není četnost známa (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky 

řazeny podle klesající závažnosti.    

Tabulka 9: Nežádoucí účinky hlášené při monoterapii přípravkem Pegasys u pacientů 

infikovaných CHB či CHC nebo při léčbě kombinované s ribavirinem u pacientů 

infikovaných CHC v klinických studiích a po uvedení přípravku na trh 

Orgánový 

systém 

Velmi časté   Časté 

Méně časté  

Vzácné  

Velmi 

vzácné  

Četnost není 

známa 

Infekce a 

infestace 

Bronchitida, 

infekce horních 

cest dýchacích, 

kandidová infekce 

úst, herpes 

simplex, 

mykotické, virové 

a bakteriální 

infekce 

Pneumonie, 

infekce kůže 

Endokarditida, 

zánět zevního 

zvukovodu  

Sepse 

Novotvary 

benigní 

a maligní  

Nádor jater 

Poruchy krve 

a lymfatického 

systému  

Trombocytopenie, 

anémie, 

lymfadenopatie 

Pancytopenie 

Aplastická 

anémie 

Čistá aplazie 

buněk červené 

krevní řady 

Poruchy 

imunitního 

systému 

Sarkoidóza, 

tyreoiditida 

Anafylaxe, 

systémový lupus 

erythematodes,  

revmatoidní 

artritida 

Idiopatická 

nebo 

trombotická 

trombocyto-

penická 

purpura 

Odmítnutí 

jaterního a 

ledvinového 

transplantátu, 

Vogt-

Koyanagi-

Haradova 

choroba 

Endokrinní 

poruchy 

Hypotyreóza 

Hypertyreóza 

Diabetes 

mellitus 

Diabetická 

ketoacidóza 

Poruchy 

metabolismu a 

výživy 

Anorexie  

Dehydratace   

Psychiatrické 

poruchy 

Deprese*, 

úzkost, 

insomnie*  

Agrese, změny 

nálady, emoční 

poruchy, nervozita, 

snížení libida  

Sebevražedné 

úmysly, 

halucinace 

Sebevražda, 

psychotické 

poruchy  

Mánie, 

bipolární 

poruchy, 

vražedné 

myšlenky 

20 

Orgánový 

systém 

Velmi časté   Časté 

Méně časté  

Vzácné  

Velmi 

vzácné  

Četnost není 

známa 

Poruchy 

nervového 

systému 

Bolest hlavy, 

závratě*, 

poruchy 

koncentrace 

Synkopa, migréna, 

poruchy paměti, 

slabost, hypestézie, 

hyperestézie, 

parestézie, třes, 

poruchy chuti, 

noční můry, 

somnolence 

Periferní 

neuropatie 

Kóma, křeče, 

obrna lícního 

nervu  

Cerebrální 

ischemie 

Poruchy oka 

Rozmazané vidění, 

bolest oka, zánět 

oka, xeroftalmie  

Retinální 

krvácení 

Optická 

neuropatie, edém 

oční papily, 

retinální vaskulární 

poruchy, 

retinopatie, vřed 

rohovky  

Ztráta zraku   Serózní 

odchlípení 

sítnice 

Poruchy ucha a 

labyrintu 

Vertigo, bolest 

ucha 

Ztráta sluchu   

Srdeční poruchy   

Tachykardie, 

periferní otoky, 

palpitace  

Infarkt myokardu, 

kongestivní selhání 

srdce, 

kardiomyopatie, 

angina pectoris, 

arytmie, fibrilace 

síní, perikarditida, 

supraventrikulární 

tachykardie 

Cévní poruchy   

Náhlé zrudnutí 

Hypertenze 

Krvácení do 

mozku, vaskulitida 

Periferní 

ischemie 

Respirační, 

hrudní 

a mediastinální 

poruchy 

Dušnost, 

kašel  

Námahová 

dušnost, epistaxe, 

nasofaryngitida, 

zduření sliznic 

vedlejších nosních 

dutin, zduření 

nosní sliznice, 

rýma, bolest v krku  

Sípání 

Intersticiální 

pneumonitida 

včetně fatálního 

průběhu, plicní 

embolie 

Plicní arteriální 

hypertenze

§

Gastrointestinál

ní poruchy 

Průjem*, 

nauzea*, 

bolest břicha* 

Zvracení, 

dyspepsie, 

dysfagie, ulcerace 

ústní dutiny, 

krvácení z dásní, 

glositida, 

stomatitida, 

plynatost, sucho 

v ústech  

Krvácení do 

zažívacího 

traktu 

Peptický vřed, 

pankreatitida   

Ischemická 

kolitida, 

pigmentace 

jazyka 

Poruchy jater a 

žlučových cest 

Jaterní 

dysfunkce  

Selhání jater, zánět 

žlučových cest, 

steatóza jater 

Poruchy kůže a 

podkožní tkáně 

Alopecie, 

dermatitida, 

pruritus, 

suchá kůže  

Psoriáza, kopřivka, 

ekzém, vyrážka, 

zvýšená potivost, 

kožní poruchy, 

fotosenzitivní 

reakce, noční 

pocení  

Stevens-

Johnsonův 

syndrom, 

toxická 

epidermální 

nekrolýza, 

angioedém, 

multiformní 

erytém 

21 

Orgánový 

systém 

Velmi časté   Časté 

Méně časté  

Vzácné  

Velmi 

vzácné  

Četnost není 

známa 

Poruchy svalové 

a kosterní 

soustavy a 

pojivové tkáně  

Myalgie, 

artralgie 

Bolest zad, 

artritida, svalová 

slabost, bolest 

kostí, bolest šíje, 

muskuloskeletální 

bolest, svalové 

křeče  

Myositida 

Rabdomyolýza 

Poruchy ledvin 

a močových cest 

Renální 

insuficience 

Poruchy 

reprodukčního 

systému a prsu  

Impotence 

Celkové 

poruchy a 

reakce v místě 

aplikace 

Pyrexie, 

ztuhlost*, 

bolest*, 

astenie, 

únava, reakce 

v místě 

vpichu, 

podrážděnost  

Bolest na hrudi, 

onemocnění 

podobné chřipce, 

malátnost, letargie, 

návaly horka, žízeň  

Vyšetření 

Úbytek tělesné 

hmotnosti 

Poranění, otravy 

a procedurální 

komplikace 

Předávkování 

* Tyto nežádoucí účinky byly časté (≥1/100 až < 1/10) u pacientů s chronickou hepatitidou B léčených 

přípravkem Pegasys v monoterapii.  

§ 

Znění textu dle druhu přípravků obsahujících interferon viz dále Plicní arteriální hypertenze. 

Popis vybraných nežádoucích účinků 

Plicní arteriální hypertenze 

U přípravků s interferonem alfa byly hlášeny případy plicní arteriální hypertenze (PAH), zejména 

u pacientů s rizikovými faktory PAH (např. portální hypertenzí, infekcí HIV, cirhózou). Projevy byly 

hlášeny v různých časových odstupech, v typickém případě několik měsíců od zahájení léčby 

interferonem alfa. 

Laboratorní hodnoty 

Léčba přípravkem Pegasys byla spojena s abnormálními laboratorními hodnotami: zvýšením ALT, 

zvýšením bilirubinu, poruchami elektrolytů (hypokalemií, hypokalcemií, hypofosfatemií), 

hyperglykemií, hypoglykemií a elevací hladiny triglyceridů (viz bod 4.4). Až u 2 % pacientů léčených 

přípravkem Pegasys v monoterapii nebo v kombinaci s ribavirinem byly zaznamenány zvýšené 

hodnoty ALT, které vedly k úpravě dávky nebo k přerušení léčby. 

Léčba přípravkem Pegasys byla provázena poklesem hodnot hematologických parametrů (leukopenie, 

neutropenie, lymfopenie, trombocytopenie a hemoglobinu). Po úpravě dávek přípravku došlo 

zpravidla k jejich zlepšení a v průběhu 4-8 týdnů po přerušení léčby k návratu hodnot na úroveň 

před léčbou (viz bod 4.2 a bod 4.4).  

Středně závažná (ANC: 0,749 – 0,5 x 10

9

/l) a závažná (ANC: < 0,5 x 10

9

/l) neutropenie byla 

pozorována u 24 % (216/887), resp. 5 % (41/887) pacientů léčených po dobu 48 týdnů 

180 mikrogramy přípravku Pegasys v kombinaci s 1000/1200 miligramy ribavirinu. 

Anti-interferonové protilátky 

Produkce neutralizujících anti-interferonových protilátek byla prokázána u 1-5 % pacientů léčených 

přípravkem Pegasys. Stejně jako v případě ostatních interferonů byl u CHB zaznamenán zvýšený 

22 

výskyt neutralizujících protilátek. U žádného z onemocnění to však nekorelovalo se ztrátou 

terapeutické odpovědi. 

Tyreoidální funkce 

Terapie přípravkem Pegasys byla spojena s nálezem klinicky významných odchylek v tyreoidálních 

laboratorních hodnotách, které vyžadovaly klinickou intervenci (viz bod 4.4). Frekvence výskytu  

(4,9 %) těchto odchylek byla u pacientů léčených kombinací přípravku Pegasys s ribavirinem 

(NV15801) obdobná jako u jiných interferonů. 

Laboratorní hodnoty u pacientů koinfikovaných HIV-HCV 

Ačkoli u nemocných současně infikovaných HIV-HCV docházelo k častějšímu výskytu 

hematologických projevů toxicity (neutropenie, trombocytopenie a anémie), ve většině případů 

postačovala úprava dávkování a podání růstových faktorů; vzácně bylo nutno předčasně přerušit léčbu. 

Snížení hladin ANC pod 500 buněk/mm

3

 bylo pozorováno u 13 % pacientů na monoterapii 

přípravkem Pegasys a u 11 % pacientů s kombinovanou terapií. Ke snížení počtu trombocytů 

pod 50 000 buněk/mm

3

 došlo u 10 % pacientů na monoterapii přípravkem Pegasys a u 8 % pacientů s 

kombinovanou terapií. Anémie (hodnota hemoglobinu < 10 g/dl) byla zaznamenána u 7 % pacientů 

na monoterapii přípravkem Pegasys a u 14 % pacientů s kombinovanou terapií. 

Pediatrická populace 

Chronická hepatitida B  

V klinické studii (YV25718) se 111 pediatrickými pacienty (ve věku 3 až 17 let) léčenými přípravkem 

Pegasys po dobu 48 týdnů byl bezpečnostní profil konzistentní s tím, který byl pozorován u dospělých 

pacientů s CHB a pediatrických pacientů s CHC.  

Průměrné změny výšky a hmotnosti oproti výchozím hodnotám pro Z skóre podle věku ve 48. týdnu 

léčby ve studii YV25718 byly -0,07 a -0,21 (n = 108, resp. n = 106) u pacientů léčených přípravkem 

Pegasys oproti -0,01 a -0,08 (n = 47 v obou případech) u neléčených pacientů. Ve 48. týdnu léčby 

přípravkem Pegasys byl pozorován pokles výškových nebo hmotnostních percentilů o více než 15 

percentilů na normativních růstových křivkách u 6 % pacientů pro výšku a 11 % pacientů pro 

hmotnost, zatímco v neléčené skupině to byla 2 % pacientů pro výšku a 9 % pro hmotnost. U těchto 

pacientů nejsou k dispozici žádné údaje o dlouhodobém sledování po léčbě (viz bod 4.4). 

Chronická hepatitida C 

V klinickém hodnocení se 114 pediatrickými pacienty (ve věku 5 až 17 let) léčenými přípravkem 

Pegasys v monoterapii nebo v kombinaci s ribavirinem (viz bod 5.1) byla úprava dávky vyžadována 

přibližně u jedné třetiny pacientů, a to nejčastěji z důvodu neutropenie a anémie. Obvykle byl 

bezpečnostní profil pozorovaný u pediatrických pacientů podobný profilu pozorovanému u dospělých. 

V této pediatrické studii byly nejčastějšími nežádoucími účinky u pacientů léčených kombinovanou 

léčbou přípravkem Pegasys a ribavirin po dobu až 48 týdnů onemocnění podobné chřipce (91 %), 

bolest hlavy (64 %), gastrointestinální porucha (56 %) a reakce v místě aplikace injekce (45 %). Úplný 

seznam nežádoucích účinků hlášených v této léčebné skupině (n=55) je uvedený v tabulce 10. Sedm 

pacientů, kteří byli léčeni kombinovanou léčbou přípravkem Pegasys a ribavirin po dobu 48 týdnů, 

ukončilo léčbu z důvodu bezpečnosti (deprese, abnormální výsledky při psychiatrickém vyšetření, 

přechodná slepota, retinální exsudáty, hyperglykemie, diabetes mellitus 1.typu a anémie). Nežádoucí 

účinky hlášené v této studii byly většinou mírné nebo středně závažné. Závažné nežádoucí účinky byly 

hlášeny u dvou pacientů ze skupiny léčené kombinovanou léčbou přípravkem Pegasys a ribavirin 

(hyperglykemie a cholecystektomie).  

U pediatrických pacientů byla pozorována inhibice růstu (viz bod 4.4). Pediatričtí pacienti léčení 

kombinovanou léčbou přípravkem Pegasys s ribavirinem vykazovali opoždění nárůstu tělesné 

hmotnosti a výšky po 48 týdnech léčby ve srovnání s výchozími hodnotami. Percentily normativní 

populace „tělesné hmotnosti k věku“ a „výšky k věku“ u pacientů během léčby klesaly. Na konci 

2letého období následného sledování po léčbě se většina pacientů vrátila k výchozím hodnotám 

23 

percentilů normativní růstové křivky pro tělesnou hmotnost a výšku (průměrný percentil tělesné 

hmotnosti byl 64 % v úvodu léčby a 60 % po 2 letech od ukončení léčby, průměrný percentil tělesné 

výšky byl 54 % v úvodu léčby a 56 % po dvou letech od ukončení léčby). Na konci léčby došlo u 

43 % pacientů k poklesu percentilu tělesné hmotnosti o 15 percentilů nebo více, a u 25 % (13 z 53) 

pacientů došlo k poklesu percentilu tělesné výšky o 15 percentilů nebo více na normativních růstových 

křivkách. Po dvou letech od ukončení léčby zůstávalo 16 % (6 z 38) pacientů 15 percentilů nebo více 

pod svojí výchozí hodnotou na křivce tělesné hmotnosti a 11 % (4 z 38) pacientů zůstávalo 

15 percentilů nebo více pod svojí výchozí hodnotou na křivce tělesné výšky.   

55 % (21 z 38) subjektů, které dokončily původní studii, bylo zařazeno do dlouhodobého rozšířeného 

sledování po léčbě v délce 6 let. Studie prokázala, že návrat k původní růstové křivce po 2 letech od 

ukončení léčby se udržel do 6 let po ukončení léčby. U několika málo subjektů, které byly po 2 letech 

od ukončení léčby o více než 15 percentilů pod svojí počáteční křivkou tělesné výšky, došlo k návratu 

k výchozím srovnatelným percentilům tělesné výšky do 6 let po ukončení léčby nebo u nich byly 

zaznamenány příčiny nesouvisející s léčbou. Kvůli nedostatečnému rozsahu dostupných údajů nelze 

jednoznačně vyvodit, že inhibice růstu způsobená užíváním přípravku Pegasys je vždy reverzibilní. 

24 

Tabulka 10: Nežádoucí účinky hlášené u pediatrických pacientů infikovaných virem HCV a 

přiřazené k léčbě přípravkem Pegasys v kombinaci s ribavirinem ve studii NV17424 

Orgánový systém 

Velmi časté 

Časté 

Infekce a infestace 

Infekční mononukleóza, 

streptokoková faryngitida, chřipka, 

virová gastroenteritida, kandidóza, 

gastroenteritida, zubní absces, 

hordeolum, infekce močových cest, 

nazofaryngitida 

Poruchy krve a lymfatického 

systému 

Anémie 

Poruchy metabolismu a výživy 

Snížení chuti k jídlu 

Hyperglykémie, diabetes mellitus 

1.typu  

Psychiatrické poruchy 

Insomnie 

Deprese, úzkost, halucinace, 

abnormální chování, agrese, vztek, 

porucha se zhoršenou 

pozorností/hyperaktivitou 

Poruchy nervového systému 

Bolest hlavy 

Závrať, porucha v pozornosti, 

migréna 

Poruchy oka 

Přechodná slepota, retinální 

exsudáty, poruchy zraku, 

podráždění oka, bolest oka, svědění 

oka 

Poruchy ucha a labyrintu 

Bolest ucha 

Respirační, hrudní a mediastinální 

poruchy 

Dyspnoe, epistaxe 

Gastrointestinální poruchy 

Gastrointestinální porucha 

Bolest horní poloviny břicha, 

stomatitida, nauzea, aftózní 

stomatitida, porucha úst 

Poruchy kůže a podkožní tkáně 

Vyrážka, pruritus, alopecie 

Otok obličeje, polékový kožní 

výsev 

Poruchy svalové a kosterní 

soustavy a pojivové tkáně 

Muskuloskeletální bolest 

Bolest zad, bolest končetin 

Poruchy ledvin a močových cest 

Dysurie, inkontinence, porucha 

močových cest 

Poruchy reprodukčního systému a 

prsu 

Vaginální výtok 

Celkové poruchy a reakce v místě 

aplikace 

Onemocnění podobné chřipce, 

reakce v místě injekce, 

podrážděnost, únava 

Pyrexie, hematom v místě punkce 

cévy, bolest 

Vyšetření 

Psychiatrické zhodnocení 

abnormální 

Chirurgické a léčebné postupy 

Extrakce zubu, cholecystektomie 

Sociální okolnosti 

Vzdělávací problém 

Laboratorní hodnoty 

Pokles hladiny hemoglobinu, počtu neutrofilů, krevních destiček nebo zvýšení ALT může vyžadovat 

snížení dávky nebo trvalé ukončení léčby (viz bod 4.2). Většina laboratorních abnormalit, které byly 

zaznamenány během klinického hodnocení, se krátce po ukončení léčby navrátila k původním 

hodnotám. 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 

účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

25 

4.9 

Předávkování 

Popsána byla předávkování od dvou injekcí ve dvou dnech (místo 1x týdně) až po každodenní aplikaci 

po dobu jednoho týdne (například 1260 µg / týden). Žádný pacient neměl neobvyklé, závažné či léčbu 

limitující příznaky. Týdenní dávky do 540 a 630 mikrogramů byly podávány v rámci klinických studií 

u nemocných s karcinomem ledvin a chronickou myeloidní leukemií. Projevem toxicity, která 

limitovala dávkování, byla únava, zvýšení jaterních enzymů, neutropenie a trombocytopenie, které 

provázejí léčbu interferony. 

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

Farmakoterapeutická skupina: imunostimulancia, interferony, ATC kód: L03AB11  

Mechanismus účinku 

Navázáním PEG reagencie (bis-monometoxypolyetylenglykol) na interferon alfa-2a vzniká 

pegylovaný interferon alfa-2a (Pegasys). Přípravek Pegasys vykazuje in vitro antivirové a 

antiproliferační vlastnosti, které jsou charakteristické pro interferon alfa-2a. 

Interferon alfa-2a je konjugován s bis-[monometoxypolyetylenglykolem] v substitučním poměru jeden 

mol polymeru / jeden mol proteinu. Průměrná molekulová hmotnost komplexu je přibližně 60000, 

přičemž proteinová složka má hmotnost zhruba 20000.  

Farmakodynamické účinky 

U pacientů s chronickou hepatitidou C, kteří odpovídají na léčbu 180 mikrogramy přípravku Pegasys, 

klesají hladiny HCV RNA bifázicky. První fáze poklesu se objevuje 24 až 36 hodin po podání první 

dávky přípravku Pegasys, po ní následuje fáze druhá, která u nemocných se setrvalou odpovědi 

probíhá následující 4 – 16 týdnů. V průběhu prvních 4 – 6 týdnů léčby kombinací ribavirinu 

s pegylovaným interferonem alfa-2a nebo interferonem alfa ribavirin prokazatelně neovlivňuje počáteční 

kinetiku virů. 

Klinická účinnost a bezpečnost 

Chronická hepatitida B 

Předpověditelnost odpovědi 

Metaanalýza údajů o pacientech z 9 klinických studií přípravku Pegasys (n=1423) provedené u pacientů 

s CHB HBeAg-pozitivních a HBeAg-negativních ukázaly, že hladiny HBsAg a HBV DNA ve 12. týdnu 

léčby předpovídají u některých genotypů konečný výsledek léčby ve 24. týdnu po ukončení léčby. 

Funkční charakteristiky těchto biomarkerů jsou uvedené v tabulce 11. Pro optimalizaci všech funkčních 

charakteristik (prediktivní hodnota negativního testu [NPV], senzitivita, specifičnost) a praktických 

charakteristik (jednoduchost, vhodnost) nelze použít pouze jeden biomarker s uvedenou hraniční 

hodnotou. Rozhodnutí o předčasném ukončení léčby má být přehodnoceno dle kontextu konkrétní 

klinické situace. 

U HBeAg-pozitivních pacientů s infekcí HBV genotypu B a C s hodnotou HBsAg > 20 000 IU/ml nebo 

HBV DNA > 8 log

10

 IU/ml ve 12. týdnu je následné zahájení léčby spojeno s vysokou pravděpodobností 

selhání dosažením sérokonverze HBeAg a HBV DNA < 2000 IU/ml ve 24. týdnu po ukončení léčby 

(NPV > 90 %). U HBV genotypu A a D nebyla velikost podskupiny na analýzu dostatečná. 

26 

U HBeAg-negativních pacientů s infekcí HBV genotypu D s hodnotou HBsAg > 20 000 IU/ml nebo 

HBV DNA > 6,5 log

10

 IU/ml ve 12. týdnu je následné zahájení léčby spojeno s vysokou 

pravděpodobností selhání dosažením sérokonverze HBV DNA < 2 000 IU/ml a normalizace hodnot 

ALT ve 24. týdnu po ukončení léčby. U HBV genotypu A nebyla velikost podskupiny na analýzu 

dostatečná. U HBeAg-negativních pacientů s infekcí HBV genotypu B nebo C nelze stanovit žádný 

biomarker, který by byl dostatečně účinný. 

Mohou být zváženy i další dostupné biomarkery pro stanovení léčby, které by dokázaly předpovídat 

konečný výsledek léčby přípravkem Pegasys. 

Tabulka 11: Vyhodnocení jednotlivých biomarkerů ve 12. týdnu léčby u pacientů s CHB HBeAg-

pozitivních a HBeAg-negativních dle genotypu  

Genotyp 

Mezní hodnota (IU/ml) 

NPV 

Senzitivita 

Specifičnost 

HBeAg-pozitivní

(a)

B 

HBsAg > 20 000 

0,93 

0,96 

0,23 

HBV DNA > 8 log

10

0,90 

0,94 

0,26 

C 

HBsAg > 20 000 

0,96 

0,97 

0,22 

HBV DNA > 8 log

10

0,98 

0,98 

0,19 

HBeAg-negativní

(a)

D 

HBsAg > 20 000 

0,91 

0,94 

0,16 

HBV DNA > 6,5 log

10

1,00 

1,00 

0,11 

NPV = prediktivní hodnota negativního testu; Senzitivita = % všech respondérů, kteří nesplňují kritéria pro ukončení léčby; 

Specifičnost = % všech non-respondérů splňující kritéria pro ukončení léčby 

(a) 

Odpověď na léčbu u pacientů s pozitivitou na HBeAg byla definována jako sérokonverze HBeAg (definováno jako ztráta 

HBeAg a přítomnost antiHBe) + HBV DNA < 2 000 IU/ml po 6 měsících po léčbě a odpověď na léčbu u pacientů s negativitou 

na HBeAg byla definována jako HBV DNA < 2 000 IU/ml + normalizace hodnot ALT po 6 měsících po léčbě. 

Do všech klinických studií byli zařazeni pacienti s CHB , u kterých byla aktivní virová replikace 

prokázána stanovením HBV DNA, zvýšením hodnot ALT a jaterní biopsií potvrzující chronickou 

hepatitidu. Do studie WV 16240 byli zařazeni pacienti s pozitivitou na HBeAg, zatímco do studie 

WV16241 byli zařazeni pacienti s negativním průkazem HBeAg a pozitivitou na anti-HBe. V obou 

studiích byla délka léčby 48 týdnů, následné sledování po dobu 24 týdnů. V obou studiích byl 

porovnáván přípravek Pegasys s placebem proti přípravku Pegasys s lamivudinem nebo proti 

lamivudinu samotnému. Do těchto studií nebyli zařazeni pacienti současně infikovaní virem HIV. 

Procento odpovědí na léčbu na konci následného sledování v těchto dvou studiích je uvedeno 

v tabulce 12. Ve studii WV16240 byly primárními cílovými parametry účinnosti léčby sérokonverze 

HBeAg a počet kopií HBV-DNA nižší než 10

5

 kopií/ml. Ve studii WV16241 byly primárními 

cílovými parametry účinnosti léčby normalizace hodnot ALT a počet kopií HBV-DNA nižší než 2 x 

10

4

 kopií/ml. HBV DNA byla stanovena za využití COBAS AMPLICOR HBV MONITOR testu 

(citlivost stanovení 200 kopií/ml). 

Celkem 283 z 1351 (21 %) pacientů mělo pokročilou fibrózu nebo cirhózu jater, 85 pacientů z 1351 

(6 %) trpělo cirhózou. Nebyl zjištěn žádný rozdíl v odpovědi na léčbu u těchto pacientů ve srovnání 

s pacienty bez pokročilé fibrózy nebo cirhózy. 

27 

Tabulka 12:  Sérologické, virologické a biochemické odpovědi u chronické hepatitidy B  

HBeAg pozitivní 

Studie WV16240 

HBeAg negativní / anti-HBe pozitivní 

Studie WV16241 

Parametry 

odpovědi 

Pegasys 

180 μg 

& 

Placebo 

(n=271) 

Pegasys 

180 μg 

& 

Lamivudin 

100 mg 

(n=271) 

Lamivudin 

100 mg 

(n=272) 

Pegasys 

180 μg 

& 

Placebo 

(n=177) 

Pegasys 

180 μg 

& 

Lamivudin 

100 mg 

(n=179) 

Lamivudin 

100 mg 

(n=181) 

HBeAg 

Sérokonverze 

32 %

 # 

27 % 

19 % 

N/A 

N/A 

N/A 

Pokles HBV 

DNA * 

32 %

 #

34 % 

22 % 

43 % 

#

44 % 

29 % 

ALT 

Normalizace 

41 %

 #

39 % 

28 % 

59 % 

# 

60 % 

44 % 

HBsAg 

Sérokonverze 

3 %

 #

3 % 

0 % 

3 %

2 % 

0 % 

* pro HBeAg pozitivní pacienty: HBV DNA < 10

5

 kopií/ml 

  pro HBeAg negativní/anti-HBe – pozitivní pacienty: HBV DNA < 2 x 10

4

 kopií/ml 

#hodnoty p (ve srovnání s lamivudinem) < 0,01 (stratifikace testem Cochran-Mantel-Haenszel)  

Histologická odpověď byla obdobná ve všech třech léčebných skupinách v každé studii; u pacientů se 

setrvalou odpovědí 24 týdnů po skončení léčby byla také významně vyšší pravděpodobnost 

histologického zlepšení. 

Všichni pacienti, kteří ukončili klinické studie III. fáze, mohli být zařazeni do studie dlouhodobého 

následného sledování (WV16866). U pacientů, kteří ukončili studii WV16240, kde byli léčeni 

monoterapií přípravkem Pegasys, a kteří byli poté zařazeni do studie dlouhodobého následného 

sledování, byla stabilní sérokonverze HBeAg po 12 měsících od ukončení léčby zjištěna u 48 % 

(73/153) pacientů. U pacientů léčených monoterapií přípravkem Pegasys ve studii WV16241 byly po 

12 měsících od ukončení léčby stanoveny nízké hodnoty HBV DNA u 42 % (41/97) a normalizace 

hodnot ALT u 59 % (58/99) pacientů. 

Chronická hepatitida C 

Předpověditelnost odpovědi 

Odkaz na bod 4.2, tabulku 2. 

Odpověď ve vztahu k dávce při monoterapii 

Při přímém porovnání byla u nemocných s cirhózou dávka 180 mikrogramů přípravku Pegasys spojena 

s lepší setrvalou virologickou odpovědí než dávka 90 mikrogramů. U nemocných bez cirhózy bylo 

obdobných výsledků dosaženo při aplikaci 135 a 180 mikrogramů přípravku.  

Konfirmační klinické studie u dosud neléčených dospělých pacientů 

Do všech klinických studií byli zařazováni nemocní s CHC potvrzenou měřitelnou hladinou sérové 

HCV RNA, zvýšenými hladinami ALT (s výjimkou studie NR16071) a jaterní biopsií s nálezem 

chronické hepatitidy, kteří dosud nebyli léčeni interferonem. Do studie NV15495 byli specificky 

zařazeni nemocní s histologickou diagnózou cirhózy (asi 80 %) nebo s přechodem do cirhózy (asi 

20 %). Do studie NR15961 (viz tabulka 21) byli zařazeni pouze pacienti současně infikovaní virem 

HIV a HCV. U těchto pacientů bylo onemocnění vyvolané virem HIV stabilní a průměrný počet T-

lymfocytů CD4 byl přibližně 500 buněk/µl.  

Léčebná schémata, trvání léčby a průběh studií u pacientů infikovaných HCV a pacientů současně 

infikovaných HIV-HCV, jsou zachycena v tabulkách 13, 14, 15 a v tabulce 21. Virologická odpověď 

28 

byla definována jako neměřitelná HCV RNA pomocí HCV testu na přístroji COBAS AMPLICOR

TM

, 

verze 2 (s detekčním limitem 100 kopií/ml resp. 50 mezinárodních jednotek/ml) a setrvalá odpověď 

byla definována jako jeden negativní vzorek naměřený přibližně 6 měsíců po ukončení léčby. 

Tabulka 13:Virologická odpověď u CHC pacientů 

Monoterapie s přípravkem Pegasys 

Kombinovaná terapie s přípravkem 

Pegasys 

Cirhóza a bez cirhózy 

Cirhóza 

Cirhóza a bez cirhózy 

Studie NV15496 + 

NV15497 + NV15801 

Studie NV15495 

Studie 

NV15942 

Studie NV15801 

Pegasys 

180 µg 

(n=701) 

48 týdnů 

Interferon 

alfa-2a 

6 MIU/3 

MIU 

+ 

3 MIU 

(n=478) 

48 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

(n= 87) 

48 týdnů 

Interferon 

alfa-2a 

3 MIU 

(n=88) 

48 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

+ 

Ribavirin 

1000/1200 

mg 

(n=436) 

48 týdnů 

Pegasys  

180 µg 

+ 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

(n=453) 

48 týdnů 

Interferon 

alfa-2b 

3 MIU 

+ 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

(n=444) 

48 týdnů 

Odpověď 

na konci 

léčby 

55-69 % 

22-28 % 

44 % 

14 % 

68 % 

69 % 

52 % 

Celková 

setrvalá 

odpověď 

28-39 % 

11-19 % 

30 %∗ 

8 %∗ 

63 % 

54 %∗∗ 

45 %** 

∗

     95% CI pro rozdíl: 11 %-33 %          p- hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-Haenszel test) = 0,001 

∗∗

   95% CI pro rozdíl: 3 % - 16 %          p- hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-Haenszel test) = 0,003 

V tabulce 14a tabulce  15 jsou shrnuty údaje o virologické odpovědi u pacientů monoinfikovaných 

HCV léčených přípravkem Pegasys v kombinaci s ribavirinem ve vztahu ke genotypu a virové náloži 

před léčbou, respektive ve vztahu ke genotypu, virové náloži před léčbou a rychlé virologické 

odpovědi v týdnu 4. Výsledky studie NV15942 dávají podklad pro léčebná doporučení u jednotlivých 

genotypů viru, virové náloži na počátku léčby a virologické odpovědi v týdnu 4 (viz tabulky 1, 14 a 

15). 

Rozdíly mezi jednotlivými léčebnými schématy nebyly významněji ovlivněny přítomností nebo 

nepřítomností cirhózy, proto léčebná doporučení pro genotyp 1, 2 nebo 3 nejsou ovlivněna touto 

vstupní charakteristikou. 

29 

Tabulka 14: Setrvalá virologická odpověď na terapii kombinací přípravku Pegasys 

s ribavirinem v závislosti na genotypu a virové náloži před léčbou u CHC 

pacientů 

Studie NV15942 

Studie NV15801 

Pegasys 

180 µg 

& 

Ribavirin 

800 mg 

24 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

24 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

& 

Ribavirin 

800 mg 

48 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Interferon 

alfa-2b 

3 MIU 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Genotyp 1 

Malá virová nálož 

Velká virová 

nálož 

29 % 

(29/101) 

41 % 

(21/51) 

16 % (8/50) 

42 % 

(49/118)* 

52 % (37/71) 

26 % (12/47) 

41 % 

(102/250)* 

55 % (33/60) 

36 % (69/190) 

52 % 

(142/271)* 

65 % (55/85) 

47 % (87/186) 

45 % 

(134/298) 

53 % (61/115) 

40 % (73/182) 

36 % 

(103/285) 

44 % (41/94) 

33 % (62/189) 

Genotyp 2/3 

Malá virová nálož 

Velká virová 

nálož 

84 % 

(81/96) 

85 % 

(29/34) 

84 % 

(52/62) 

81 % 

(117/144) 

83 % (39/47) 

80 % (78/97) 

79 % (78/99) 

88 % (29/33) 

74 % (49/66) 

80 % (123/153) 

77 % (37/48) 

82 % (86/105) 

71 % 

(100/140) 

76 % (28/37) 

70 % (72/103) 

61 % (88/145) 

65 % (34/52) 

58 % (54/93) 

Genotyp 4 

(0/5) 

(8/12) 

(5/8) 

(9/11) 

(10/13) 

(5/11) 

Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml  

∗

 Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 1000/1200 miligramů, 48 týdnů vs. Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 

800 miligramů, 48 týdnů: poměr pravděpodobnosti (95 % CI) = 1,52 (1,07-2,17) p-hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-

Haenszel test) = 0,020 

∗

 Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 1000/1200 miligramů, 48 týdnů vs. Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 

1000/1200 miligramů, 24 týdnů: poměr pravděpodobnosti (95 % CI) = 2,12 (1,30-3,46) p-hodnota (stratifikovaný Cochran-

Mantel-Haenszel test) = 0,002 

Možnost zkrácení léčby na 24 týdnů byla u pacientů s genotypem 1 a 4 zkoumána na základě dosažení 

setrvalé rychlé virologické odpovědi pozorované u pacientů s rychlou virologickou odpovědí v týdnu 

4 ve studiích NV15942 a ML17131 (viz tabulka 15). 

Tabulka 15: Setrvalá virologická odpověď na základě rychlé protivirové odpovědi dosažené 

v týdnu 4 u CHC pacientů s genotypem 1 a 4 po léčbě přípravkem Pegasys 

v kombinaci s ribavirinem  

                                         Studie NV15942 

Studie ML17131 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

24 týdnů 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

24 týdnů 

Genotyp 1 RVR 

Nízká virová nálož 

Vysoká virová nálož  

90 % (28/31) 

93 % (25/27) 

75 % (3/4) 

92 % (47/51) 

96 % (26/27) 

88 % (21/24) 

77 % (59/77) 

80 % (52/65) 

58 % (7/12) 

Genotyp 1 bez RVR 

Nízká virová nálož 

Vysoká virová nálož 

24 % (21/87) 

27 % (12/44) 

21 % (9/43) 

43 % (95/220) 

50 % (31/62) 

41 % (64/158) 

- 

- 

- 

Genotyp 4 RVR 

(5/6) 

(5/5) 

92% (22/24) 

Genotyp 4 bez RVR 

(3/6) 

(4/6) 

- 

Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml 

RVR = rychlá protivirová odpověď (nedetekovatelná HCV RNA) v týdnu 4 a nedetekovatelná HCV RNA v týdnu 24  

Navzdory omezenému množství údajů dostupná data ukazují, že zkrácení doby léčby na 24 týdnů 

může být spojeno s vyšším rizikem relapsu (viz tabulka 16). 

30 

Tabulka 16:  Relaps virologické odpovědi na konci léčby u pacientů s rychlou odpovědí na léčbu 

Studie NV15942 

Studie  NV15801 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

24 týdnů 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Genotyp 1 RVR 

Nízká virová nálož 

Vysoká virová nálož 

6,7 % (2/30) 

3,8 % (1/26) 

25 % (1/4) 

4,3 % (2/47) 

0 % (0/25) 

9,1 % (2/22) 

0 % (0/24) 

0 % (0/17) 

0 % (0/7) 

Genotyp 4 RVR 

(0/5) 

(0/5) 

0 % (0/4) 

Možnost zkrácení léčby na 16 týdnů u pacientů s genotypem 2 nebo 3 na základě setrvalé virologické 

odpovědi zjištěné u pacientů s rychlou virologickou odpovědí v týdnu 4 byla zkoumána ve studii 

NV17317 (viz tabulka 17). 

Ve studii NV17317, která zahrnovala pacienty infikované virem o genotypu 2 nebo 3, dostávali 

všichni pacienti přípravek Pegasys 180 mikrogramů s.c. jednou týdně a ribavirin v dávce 800 mg a 

byli randomizováni do skupiny léčené buď 16, nebo 24 týdnů. Celková léčba po dobu 16 týdnů vedla 

k nižší setrvalé virologické odpovědi (65 %) ve srovnání s 24týdenní léčbou (76 %) (p<0,0001). 

Setrvalá virologická odpověď dosažená po 16 týdnech léčby a po 24 týdnech léčby byla také 

sledována retrospektivní analýzou pacientů, kteří byli HCV RNA negativní ve 4. týdnu a měli iniciální 

LVL (viz tabulka 17). 

Tabulka 17:  Setrvalá virologická odpověď dosahovaná celkově a v závislosti na rychlé virové 

odpovědi v týdnu 4 u pacientů s CHC genotypu 2 nebo 3 po léčbě přípravkem 

Pegasys v kombinaci s ribavirinem 

Studie NV17317 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

ribavirin 800 mg 

16 týdnů 

Pegasys 

180 mikrogramů  

& 

ribavirin 800 mg 

24 týdnů 

Rozdíl v léčbě 

[95% CI] 

p-

hodnota 

Genotyp 2 nebo 3 

65 % (443/679)  

76 % (478/630) 

-10,6 % [-15,5 %; -0,06 %]  p<0,0001 

Genotyp 2 nebo 3 RVR 

Nízká virová nálož 

Vysoká virová nálož 

82 % (378/461) 

89 % (147/166) 

78 % (231/295) 

90 % (370/410) 

94 % (141/150) 

88 % (229/260) 

-8,2 % [-12,8 %; -3,7 %] 

-5,4 % [-12 %; 0,9 %] 

-9,7 % [-15,9 %;-3,6 %] 

p=0,0006 

p=0,11 

p=0,002 

Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml 

RVR = rychlá protivirová odpověď (nedetekovatelná HCV RNA) v týdnu 4 

V současné době není jasné, jestli vyšší dávka ribavirinu (t.j. 1000 nebo 1200 mg/den, v závislosti 

na hmotnosti pacienta) má za následek vyšší počet SVR (trvalé virologické odpovědi) než dávka 

800 mg/den, pokud je léčba zkrácena na 16 týdnů. 

Získaná data naznačují, že zkrácení léčby na 16 týdnů je spojeno s vyšším rizikem relapsu (viz 

tabulka 18).  

31 

Tabulka 18: Relaps virologické odpovědi po ukončení léčby u pacientů s genotypem 2 nebo 3 

s rychlou virologickou odpovědí  

Studie NV17317 

Pegasys  

180 mikrogramů 

& 

ribavirin  

800 mg 

16 týdnů 

Pegasys  

180 mikrogramů 

& 

ribavirin  

800 mg 

24 týdnů 

Rozdíl v léčbě 

[95% CI] 

p- hodnota 

Genotyp 2 nebo 3 s RVR 

Nízká virová nálož 

Vysoká virová nálož 

15 % (67/439) 

6 % (10/155) 

20 % (57/284) 

6 % (23/386) 

1 % (2/141) 

9 % (21/245) 

9,3 % [5,2 %; 13,6 %] 

5 % [0,6 % ; 10,3 %] 

11,5 % [5,6 % ; 17,4 %] 

p<0,0001 

p=0,04 

p=0,0002 

Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml 

RVR = rychlá protivirová odpověď (nedetekovatelná HCV RNA) v týdnu 4 

Lepší účinnost přípravku Pegasys ve srovnání s interferonem alfa-2a byla prokázána také 

na histologické odpovědi, a to i u pacientů s cirhózou a/nebo s koinfekcí HIV-HCV. 

Léčba chronické hepatitidy C u dříve nereagujících dospělých pacientů 

Ve studii MV17150 byli pacienti, kteří nereagovali na předchozí terapii pegylovaným interferonem 

alfa-2b s ribavirinem, randomizováni do čtyř rozdílných skupin léčby:  

•

Pegasys 360 µg/týden po dobu 12 týdnů, následovaných 180 µg/týden po dobu dalších 

60 týdnů;  

•

Pegasys 360 µg/týden po dobu 12 týdnů následovaných 180 µg/týden po dobu dalších 36 týdnů; 

•

Pegasys 180 µg/týden po dobu 72 týdnů;  

•

Pegasys 180 µg/týden po dobu 48 týdnů.  

Všichni pacienti dostávali ribavirin (1000 nebo 1200 mg/denně) v kombinaci s přípravkem Pegasys. 

Všechna ramena léčby měla 24týdenní další sledování bez léčby.  

Mnohočetná regrese a průměrné analýzy skupin hodnotící trvání léčby a užití zaváděcí dávky 

jednoznačně prokázaly, že trvání léčby po dobu 72 týdnů je primárním činitelem pro dosažení setrvalé 

virologické odpovědi. Rozdíly v udržení setrvalé virologické odpovědi (SVR) založené na trvání léčby, 

demografických parametrech a nejlepších dosažených odpovědích na předcházející léčbu, jsou 

přehledně shrnuty v tabulce 19. 

32 

Tabulka 19: Virologická odpověď (VR) a setrvalá virologická odpověď (SVR) u pacientů 

s virologickou odpovědí v týdnu 12 po kombinované léčbě přípravkem 

PEGASYS a ribavirinem u pacientů, kteří neodpovídali na předchozí 

kombinovanou léčbu peginterferonem alfa-2b + ribavirinem 

Studie MV17150 

Pegasys 360/180 

nebo 

180 mikrogramů  

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

72 nebo 48 týdnů 

(n = 942) 

Pacienti s 

VR (virologická 

odpověď) v týdnu 

12 

a

(n = 876)

Pegasys 360/180 

nebo 

180 mikrogramů  

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

72 týdnů 

(n = 473) 

SVR u pacientů s 

VR (virologická 

odpověď) v týdnu 

12

 b

(n = 100)

Pegasys 360/180 

nebo 

180 mikrogramů  

& 

Ribavirin  

1000/1200 mg 

48 týdnů 

(n = 469) 

SVR u pacientů s 

VR (virologická 

odpověď) v týdnu 

12

 b

(n = 57)

Celkově

Nízká virová nálož

Vysoká virová nálož

   18 % (157/876)

   35 % (56/159)

   14 % (97/686)

    57 % (57/100)

    63 % (22/35)

    54 % (34/63)

     35 % (20/57)

     38 % (8/21)

     32 % (11/34)

Genotyp 1 / 4 

Nízká virová nálož

    Vysoká virová nálož 

   17 % (140/846) 

   35 % (54/154) 

   13 % (84/663)

55 % (52/94) 

63 % (22/35) 

52 % (30/58)

     35 % (16/46) 

     37 % (7/19) 

     35 % (9/26)

Genotyp 2 / 3 

Nízká virová nálož

   Vysoká virová nálož

   58 % (15/26) 

           (2/5) 

           (11/19)

             (4/5) 

— 

         (3/4) 

             (3/10) 

             (1/2) 

             (1/7)

Cirhóza - status 

Cirhóza 

Bez cirhózy 

     8 % (19/239) 

   22 % (137/633)

             (6/13) 

    59 % (51/87)

              (3/6) 

     34 % (17/50)

Nejlepší odpověď během 

předchozí léčby 

≥

2log

10

 pokles HCV RNA 

<2log

10

 pokles HCV RNA 

Chybějící nejlepší předchozí 

odpověď  

   28 % (34/121) 

   12 % (39/323) 

   19 % (84/432) 

    68 % (15/22) 

    64 % (16/25) 

    49 % (26/53)

              (6/12) 

              (5/14) 

     29 % (9/31)

Vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml, nízká virová nálož = ≤  800 000 IU/ml. 

a Pacienti, kteří dosáhli virové suprese (neprokazatelná HCV RNA, < 50 IU/ml) v týdnu 12 byli považováni za 

pacienty, kteří dosáhli virologické odpovědi v týdnu 12 Pacienti s chybějícím výsledkem HCV RNA v týdnu 

12 byli vyřazeni z analýzy. 

b Pacienti, kteří dosáhli virové suprese v týdnu 12, ale chyběly výsledky HCV RNA na konci sledovaného 

období, byli považováni za pacienty bez dosažené odpovědi. 

Ve studii HALT-C byli pacienti s CHC  a pokročilou fibrózou nebo cirhózou, kteří nereagovali na 

předchozí monoterapii interferonem alfa, pegylovaným interferonem alfa nebo kombinovanou terapii 

s ribavirinem, léčeni přípravkem Pegasys v dávce 180 µg/týden a ribavirinem 1000/1200 mg denně. 

Pacienti, kteří dosáhli nedetekovatelných hladin HCV RNA po 20 týdnech léčby, zůstali na léčbě 

přípravkem Pegasys s ribavirinem v kombinované terapii po celkovou dobu 48 týdnů a poté byli 

sledováni dalších 24 týdnů po ukončení terapie. Pravděpodobnost setrvalé virologické odpovědi se 

různila v závislosti na předchozím léčebném režimu; viz tabulka 20. 

33 

Tabulka 20: Setrvalá virologická odpověď ve studii HALT-C u dříve léčených, ale nereagujících 

pacientů 

Předchozí léčba 

Pegasys 180 

mikrogramů

a 

ribavirin 1000/1200 mg 

48 týdnů 

Interferon 

27 % (70/255) 

Pegylovaný interferon 

34 % (13/38) 

Interferon a ribavirin 

13 % (90/692) 

Pegylovaný interferon a ribavirin 

11 % (7/61) 

Pacienti koinfikovaní HIV-HCV 

Virologické odpovědi dosažené u HIV-HCV koinfikovaných pacientů léčených přípravkem Pegasys 

v monoterapii a léčených kombinací přípravku Pegasys a ribavirinu ve vztahu ke genotypu a virové 

náloži před léčbou jsou shrnuty níže v tabulce 21.  

Tabulka 21:  Setrvalá virologická odpověď na terapii kombinací přípravku Pegasys 

s ribavirinem v závislosti na genotypu a virové náloži před léčbou u pacientů 

koinfikovaných HIV-HCV  

Studie NR15961

Interferon alfa-2a 

 3 MIU  

+ 

Ribavirin 800 mg 

48 týdnů

Pegasys 

180 mikrogramů 

+ 

Placebo 

48 týdnů

Pegasys 

180 mikrogramů 

+ 

Ribavirin 800 mg 

48 týdnů

Všichni pacienti 

12 % (33/285)* 

20 % (58/286)* 

40 % (116/289)* 

Genotyp 1 

7 % (12/171) 

14 % (24/175) 

29 % (51/176) 

Malá virová nálož 

19 % (8/42) 

38 % (17/45) 

61 % (28/46) 

Velká virová nálož 

3 % (4/129) 

5 % (7/130) 

18 % (23/130) 

Genotyp 2-3 

20 % (18/89) 

36 % (32/90) 

62 % (59/95) 

Malá virová nálož 

27 % (8/30) 

38 % (9/24) 

61 % (17/28) 

Velká virová nálož 

17 % (10/59) 

35 % (23/66) 

63 % (42/67) 

Malá virová nálož = ≤ 800,000 IU/ml; velká virová nálož = > 800,000 IU/ml 

* Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 800 mg vs. Interferon alfa-2a 3 MIU & ribavirin 800 mg: poměr pravděpodobnosti 

(95 % CI) = 5,40 (3,42 až 8,54), p-hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-Haenszel test) = < 0,0001 

* Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 800 mg vs. Pegasys 180 mikrogramů: poměr pravděpodobnosti (95 % CI) = 2,89 

(1,93 až 4,32), p-hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-Haenszel test) = < 0,0001 

* Interferon alfa-2a 3 MIU & ribavirin 800 mg vs. Pegasys 180 mikrogramů: poměr pravděpodobnosti (95 % CI) = 0,53 

(0,33 až 0,85), p-hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-Haenszel test) = < 0,0084 

Následná studie (NV18209) s koinfikovanými pacienty HCV genotyp 1 a HIV srovnávala léčbu, kdy 

byl podáván přípravek Pegasys 180 µg/týden, s ribavirinem 800 mg nebo 1000 mg (<75 kg)/1200 mg 

(≥75 kg) denně po dobu 48 týdnů. Studie neměla dostatečnou sílu k hodnocení účinnosti. 

Bezpečnostní profily v obou skupinách s ribavirinem odpovídaly známému bezpečnostnímu profilu 

přípravku Pegasys v kombinované léčbě s ribavirinem a nenaznačily žádné významné odchylky, 

s výjimkou mírného zvýšení anémie v rameni s vysokou dávkou ribavirinu. 

Pacienti s HCV s normálními hodnotami ALT 

Ve studii NR16071 byli HCV pacienti s normálními hodnotami ALT randomizováni do skupiny 

léčené přípravkem Pegasys 180 mikrogramů týdně společně s ribavirinem 800 miligramů denně 

po dobu 24 nebo 48 týdnů s následujícím obdobím bez léčby v délce trvání 24 nebo 72 týdnů. 

Udávaná délka doby setrvalé virologické odpovědi byla obdobná skupinám s odpovídající léčbou ve 

studii NV15942.  

34 

Pediatrická populace 

Chronická hepatitida B 

Studie YV25718 byla prováděna u dříve neléčených pediatrických pacientů ve věku 3 až 17 let (51 % 

< 12 let) s HBeAg pozitivní CHB a ALT > ULN, ale < 10 x ULN ve dvou vzorcích krve odebraných 

v intervalu ≥ 14 dnů během 6 měsíců před první dávkou hodnoceného přípravku. Pacienti s cirhózou 

nebyli do této studie zařazeni. Celkem 151 pacientů bez pokročilé fibrózy bylo v poměru 2:1 

randomizováno k přípravku Pegasys (skupina A, n=101) nebo do kontrolní skupiny bez léčby (skupina 

B, n=50). Pacienti s pokročilou fibrózou byli přiděleni k léčbě přípravkem Pegasys (skupina C, n=10). 

Pacienti ve skupinách A a C (n=111) byli léčeni přípravkem Pegasys jednou týdně po dobu 48 týdnů 

podle BSA kategorií, zatímco pacienti ve skupině B byli pozorováni po dobu 48 týdnů (hlavní 

pozorovací období). Pacienti ve skupině B měli po 48. týdnu hlavního pozorovacího období možnost 

přejít k léčbě přípravkem Pegasys. Všichni pacienti byli po dobu 24 týdnů po léčbě (skupiny A a C), 

nebo po hlavním sledovacím období (skupina B) sledováni. Po následné návštěvě ve 24. týdnu 

vstoupili pacienti ze skupin A, B a C do dlouhodobého následného období (trvajícího po dobu 5 let po 

ukončení léčby). Míry odpovědí ve skupinách A a B na konci 24týdenního sledování jsou uvedeny 

v tabulce 22. Účinné odpovědi ve skupině C na léčbu přípravkem Pegasys byla v souladu s tou, která 

byla pozorovaná ve skupině A. U pediatrických pacientů nebyla stanovena účinnost u HBV genotypů 

jiných, než jsou genotypy A-D.  

Tabulka 22: Sérologické, virologické a biochemické odpovědi u pediatrických pacientů 

s chronickou hepatitidou B 

Skupina A 

(léčba 

přípravkem 

Pegasys) 

(n=101) 

Skupina B** 

Bez léčby  

(n=50) 

Poměr 

pravděpodobnosti 

(95% CI) 

Hodnota p 

HBeAg sérokonverze 

25,7 %

6,0 % 

5,4 

(1,5 – 19,2) 

0,0043 

1

HBV DNA < 20 000 IU/ml* 

33,7 %

4,0 % 

12,2 

(2,9 – 108,3) 

<0,0001 

2

HBV DNA < 2 000 IU/ml  

28,7 %

2,0 % 

19,7 

(3,0 – 822,2) 

<0,0001 

2

ALT normalizace 

51,5 %

12,0 % 

7,8 

(2,9 – 24,1) 

<0,0001 

2

HBsAg sérokonverze 

7,9 %

0,0 % 

- 

0,0528 

2

Vymizení HBsAg 

8,9 % 

0,0 % 

- 

0,0300

 2

* Podobné cílovému bodu HBV DNA < 10

5

 kopií/ml. COBAS AMPLICOR HBV MONITOR: HBV-DNA (IU/ml) = HBV-DNA (kopií/ml) 

/ 5,26) 

** Pacienti převedení na léčbu přípravkem Pegasys po hlavním pozorovacím období a před sledováním ve 24. týdnu byli počítáni jako non-

respondéři. 

1

  Cochran-Mantel-Haenszel test, stratifikovaný podle genotypu (A vs. non-A) a výchozí hodnoty ALT (< 5 × ULN a >= 5 × ULN)

2

  Fisherův exaktní test 

Míra odpovědi sérokonverze HBeAg byla nižší u pacientů s genotypem HBV D a u pacientů s nulovou 

či minimální elevací výchozí hladiny ALT (viz tabulka 23). 

35 

Tabulka 23: Míry sérokonverze HBeAg (%) podle genotypu HBV a výchozích hladin ALT 

Skupina A 

(léčba přípravkem 

Pegasys) 

(n=101) 

Skupina B** 

Bez léčby 

(n=50) 

Poměr 

pravděpodobnosti 

(95% CI)

Genotyp HBV A 

3/9 (33,3 %) 

1/3 (33,3 %) 

1,0 (0,04; 78,4) 

  B 

7/21 (33,3 %) 

0/6 (0,0 %) 

- 

  C 

13/34 (38,2 %) 

1/23 (4,3 %) 

13,62 (1,7; 604,5) 

  D* 

3/31 (9,7 %) 

1/18 (5,6 %) 

1,8 (0,1; 101,2) 

  Ostatní 

0/6 (0,0 %) 

0/0 

- 

ALT < 1 x ULN 

0/7 (0,0 %) 

0/5 (0,0 %) 

- 

>= 1 x ULN - 

< 1,5 x ULN 

2/22 (9,1 %) 

0/8 (0,0%) 

- 

>= 1,5 x ULN - 

< 2 x ULN 

7/19 (36,8 %) 

0/11 (0,0 %) 

- 

>= 2 x ULN - 

< 5 x ULN 

15/43 (34,9 %) 

1/17 (5,9 %) 

8,6 (1,1; 383,0) 

>= 5 x ULN - 

< 10 x ULN 

2/8 (25,0 %) 

2/9 (22,2 %) 

1,2 (0,06; 20,7) 

>= 10 x ULN 

0/2 (0,0 %) 

0/0 

- 

* Podskupina pacientů s genotypem D měla vyšší zastoupení s výchozí hladinou ALT < 1,5 x ULN (13/31) ve srovnání se skupinami 

s ostatními genotypy (16/70). 

** Pacienti převedení na léčbu přípravkem Pegasys po hlavním pozorovacím období a před sledováním ve 24. týdnu byli počítáni jako non-

respondéři. 

Explorační analýzy založené na omezených údajích ukazují, že u pediatrických pacientů s vyšším 

poklesem HBV-DNA ve 12. týdnu léčby bylo více pravděpodobné dosažení sérokonverze HBeAg po 

24 týdnech sledování (tabulka 24). 

Tabulka 24: Míry sérokonverze HBeAg (%) u pediatrických pacientů na základě poklesu 

výchozích hodnot HBV-DNA až po hodnoty ve 12. týdnu léčby přípravkem Pegasys 

Míry 

sérokonverze 

HBeAg 

Podle poklesu od výchozích hodnot HBV-DNA 

až po hodnoty ve 12. týdnu (IU/ml)  

pokles <1 log

10

   pokles 1 - <2 

log

10

pokles  ≥2 

log

10

Všechny genotypy (n=101) 
Respondéři 

26/101 (25,7 %) 

6/44 (13,6 %) 

5/24 (20,8 %) 

15/30 

(50,0 %) 

Genotyp A (n=9) 
Respondéři 

3/9 (33,3 %) 

0/6 (0,0 %) 

2/2 (100,0 %) 

1/1 (100,0 %) 

Genotyp B (n=21) 
Respondéři 

7/21 (33,3 %) 

1/6 (16,7 %) 

1/5 (20,0 %) 

5/10 (50,0 %) 

Genotyp C (n=34) 
Respondéři 

13/34 (38,2 %) 

3/10 (30,0 %) 

2/12 (16,7 %) 

8/12 (66,7 %) 

Genotyp D (n=31) 
Respondéři 

3/31 (9,7 %) 

2/20 (10,0 %) 

0/5 (0,0 %) 

1/5 (20,0 %) 

Chronická hepatitida C 

Do řešitelem sponzorované studie CHIPS (Chronic Hepatitis C International Paediatric Study – 

Mezinárodní pediatrická studie s chronickou hepatitidou C) bylo zařazeno 65 dětí a dospívajících 

36 

(6-18 let) s chronickou HCV infekcí, kteří byli léčeni přípravkem Pegasys v dávce 100 μg/m

2

subkutánně jednou týdně a ribavirinem v dávce 15 mg/kg/den po dobu 24 týdnů (genotypy 2 a 3), 

nebo 48 týdnů (všechny ostatní genotypy). Předběžné a omezené údaje týkající se bezpečnosti 

neukázaly žádné neobvyklé odchýlení od známého bezpečnostního profilu této léčebné kombinace 

u dospělých s chronickou HCV infekcí, především ale, což je důležité, nebyl zaznamenán možný vliv 

na růst. Výsledky ohledně účinnosti byly podobné výsledkům zaznamenaným u dospělých. 

Ve studii NV17424 (PEDS-C) byli dříve neléčení pediatričtí pacienti ve věku 5 až 17 let (55 % <12 let 

věku) s kompenzovanou CHC  a detekovatelným HCV RNA léčeni přípravkem Pegasys v dávce 180 

µg x BSA/1,73 m

2

 jednou týdně po dobu 48 týdnů podávaným společně s ribavirinem nebo bez 

ribavirinu v dávce 15 mg/kg/den. Všichni pacienti byli sledováni po dobu 24 týdnů po léčbě. Celkem 

55 pacientů dostalo úvodní kombinovanou léčbu přípravkem Pegasys a ribavirin a 51 % z nich byly 

dívky a 82 % běloši a 82 % pacientů bylo infikováno virem HCV genotypu 1. Výsledky této studie 

hodnotící účinnost u těchto pacientů jsou shrnuty v tabulce 25. 

Tabulka 25: Setrvalá virologická odpověď ve studii NV17424  

Pegasys 

180 µg x BSA/1,73 m² + 

Ribavirin 15 mg/kg (n=55)*

Všechny genotypy HCV**

29 (53 %)

HCV genotyp 1

21/45 (47 %)

HCV genotyp 2 a 3

8/10 (80 %)

*Výsledky naznačují nedetekovatelnou HCV-RNA definovanou jako HCV-RNA méně než 50 IU/ml ve 24. 

týdnu po léčbě za použití testu AMPLICOR HCV verze 2. 

**Schéma trvání léčby bylo 48 týdnů bez ohledu na genotyp. 

5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

Absorpce 

Po jednorázovém podání subkutánní injekce 180 mikrogramů přípravku Pegasys zdravým 

dobrovolníkům byly sérové koncentrace peginterferonu alfa-2a měřitelné za 3 až 6 hodin. Přibližně 

80 % maxima sérových koncentrací bylo dosaženo v průběhu 24 hodin. Absorpce přípravku Pegasys 

se stávala setrvalou s maximálními sérovými koncentracemi během 72 až 96 hodin po podání. 

Absolutní biologická dostupnost přípravku Pegasys byla obdobně jako u interferonu alfa-2a 84 %. 

Distribuce 

Peginterferon alfa-2a se shromažďoval přednostně v krevním řečišti a extracelulární tekutině, čemuž 

odpovídá distribuční objem v rovnovážném stavu (V

d

), který je u lidí po intravenózní aplikaci 6 až 14 l. 

Výsledky studií hmotnostní bilance, tkáňové distribuce a celotělové autoradioluminografie, které byly 

provedené na potkanech, prokazují, že kromě vysoké koncentrace v krvi byl peginterferon alfa-2a 

distribuován do jater, ledvin a kostní dřeně.  

Biotransformace 

Metabolismus přípravku Pegasys nebyl kompletně prostudován, ale studie na potkanech ukázaly, že 

hlavním vylučovacím orgánem radioaktivně označeného materiálu jsou ledviny.  

Eliminace 

U lidí byla systémová clearance peginterferonu alfa-2a asi 100x nižší než u nativního interferonu 

alfa-2a. Po intravenózním podání zdravým dobrovolníkům byl terminální poločas peginterferonu 

alfa-2a průměrně 60 až 80 hodin v porovnání se 3-4 hodinami u standardního interferonu. Terminální 

poločas po subkutánní aplikaci pacientům byl delší, s průměrnou hodnotou 160 hodin (84 až 

353 hodin). Terminální poločas nemusí odrážet pouze eliminační fázi látky, ale také setrvalou absorpci 

přípravku Pegasys. 

37 

Linearita/nelinearita 

Proporčně k dávce přípravku Pegasys byla při dávkování jednou týdně pozorována stoupající expozice 

u zdravých dobrovolníků i u pacientů s chronickou hepatitidou B nebo C.  

U pacientů s CHB nebo CHC byly sérové koncentrace peginterferonu alfa-2a po 6-8 týdnech podávání 

1x týdně 2 – 3x vyšší než po jednorázovém podání. Po 8 týdnech podávání 1x týdně již nebyla 

pozorována další kumulace. Poměr maximální a minimální hladiny po 48 týdnech léčby se pohyboval 

v rozmezí 1,5 až 2. Sérové koncentrace peginterferonu alfa-2a byly setrvalé po celý týden (168 hodin). 

Pacienti s renálním postižením  

Klinická studie vyhodnotila 50 CHC pacientů s buď středně těžkou (clearance kreatininu 30 až 

50 ml/min) nebo těžkou (clearance kreatininu méně než 30 ml/min) poruchou funkce ledvin, anebo 

s konečným stádiem onemocnění ledvin vyžadujícím opakovaně hemodialýzu. Pacienti se středně 

těžkou poruchou funkce ledvin, kterým byl podáván přípravek Pegasys 180 mikrogramů jednou týdně, 

vykazovali obdobné plazmatické expozice peginterferonu alfa-2a jako pacienti s normální funkcí 

ledvin. Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin, kterým byl podáván přípravek Pegasys 

180 mikrogramů jednou týdně, vykazovali o 60 % vyšší expozice peginterferonu alfa-2a než pacienti 

s normální funkcí ledvin, proto je u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin doporučena snížená 

dávka přípravku Pegasys 135 mikrogramů jednou týdně. U 13 pacientů s konečným stádiem 

onemocnění ledvin vyžadujícím opakovaně hemodialýzu, mělo podání přípravku Pegasys 

135 mikrogramů jednou týdně za následek o 34 % nižší expozici peginterferonu alfa-2a než u pacientů 

s normální funkcí ledvin. Nicméně několik nezávislých studií prokázalo, že dávka 135 mikrogramů je 

bezpečná, účinná a dobře tolerovaná u pacientů s konečným stádiem onemocnění ledvin (viz bod 4.2). 

Pohlaví  

Farmakokinetika přípravku Pegasys po jednorázových subkutánních injekcích byla u zdravých mužů a 

žen srovnatelná.  

Pediatrická populace 

Farmakokinetika přípravku Pegasys byla charakterizována u pediatrických pacientů s CHB 

(YV25718) i u pediatrických pacientů s CHC (NR16141) za pomoci populační farmakokinetiky. 

Zdánlivá clearance a zdánlivý distribuční objem přípravku Pegasys byly v obou studiích lineárně 

závislé na velikosti těla, tj. na BSA (NR16141) nebo tělesné hmotnosti (YV25718). 

Celkem 31 pediatrických pacientů ze studie YV25718 ve věku 3 až 17 let s CHB se účastnilo dílčí 

farmakokinetické studie a užívalo přípravek Pegasys v režimu dávkování podle kategorie BSA. Podle 

modelu populační farmakokinetiky byla průměrná expozice (AUC) v průběhu dávkovacího intervalu 

v každé BSA kategorii srovnatelná s tou, která byla pozorována u dospělých, kteří dostávali fixní 

dávku 180 µg.  

Ve studii NR16141 dostávalo 14 dětí ve věku 2 až 8 let s chronickou hepatitidou C přípravek Pegasys 

v monoterapii v dávce: 180 µg x BSA dítěte/1,73 m

2

.  Farmakokinetický model odvozený z této studie 

ukazuje lineární vliv BSA na zdánlivou clearance léku u studovaných věkových rozmezí. Tudíž čím 

nižší BSA dítěte, tím nižší clearance léku a vyšší výsledná expozice. Průměrná expozice (AUC) 

během dávkovacího intervalu se předpokládá o 25 až 70 % vyšší než AUC pozorovaná u dospělých 

pacientů dostávajících fixní dávku 180 µg. 

Starší pacienti  

U lidí starších 62 let byla absorpce přípravku Pegasys po jednorázové subkutánní aplikaci 

180 mikrogramů v porovnání s mladými zdravými dobrovolníky opožděná, ale stále setrvalá 

(t

max 

115 hodin u starších vs. 82 hodin u mladších). Hodnota AUC byla mírně zvýšena (1663 vs. 

1295 ng·h/ml), ale vrcholová koncentrace (9,1 vs. 10,3 ng/ml) byla u lidí starších 62 let podobná. 

S ohledem na výsledky expozice účinkům léku, farmakodynamickou odpověď a tolerabilitu není 

u geriatrických pacientů nutné dávku přípravku Pegasys snižovat (viz bod 4.2). 

38 

Jaterní poruchy  

Farmakokinetika přípravku Pegasys byla u pacientů s hepatitidou B nebo C podobná jako u zdravých 

dobrovolníků. Srovnatelné expozice a farmakokinetické profily byly pozorovány u pacientů s cirhózou 

(Child-Pugh stupeň A) i bez ní. 

Místo podání 

Pro podkožní aplikaci přípravku Pegasys je doporučována oblast břicha a stehen, protože při aplikaci 

v těchto místech byla absorpce přípravku podle hodnot AUC vyšší asi o 20 – 30 %. Ve studiích byla 

expozice přípravku Pegasys při aplikaci do ramene při porovnání s podáním do podkoží břicha a 

stehna snížena. 

5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

Počet neklinických studií věnujících se toxicitě přípravku Pegasys je omezen z důvodu druhové 

specifity interferonů. Studie akutní a chronické toxicity byly prováděny na opicích rodu cynomolgus a 

nálezy pozorované po podávání peginterferonu byly podobné jako u interferonu alfa-2a. 

S přípravkem Pegasys nebyly prováděny studie reprodukční toxicity. Podobně jako u jiných alfa 

interferonů bylo po podání peginterferonu alfa-2a opičím samičkám pozorováno prodloužení 

menstruačního cyklu. U opic rodu makak rhesus vedla léčba interferonem alfa-2a ke statisticky 

významnému zvýšení počtu samovolných potratů. Ačkoli teratogenní vliv na novorozená mláďata 

porozená v termínu nebyl pozorován, u lidí nelze vyloučit výskyt nežádoucích účinků.  

Přípravek Pegasys + ribavirin 

Užití přípravku Pegasys společně s ribavirinem u opic nevedlo ke vzniku nových příznaků, které by 

nebyly dříve pozorovány při podávání jednotlivých látek samostatně. Hlavní změnou provázející léčbu 

byla reverzibilní mírná až středně těžká anémie, jejíž míra byla vyšší, než při podávání jednotlivých 

přípravků samostatně. 

6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

6.1 

Seznam pomocných látek 

Chlorid sodný 

Polysorbát 80 

Benzylalkohol  

Trihydrát natrium-acetátu 

Ledová kyselina octová  

Voda pro injekci 

6.2 

Inkompatibility 

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými 

léčivými přípravky. 

6.3 

Doba použitelnosti 

Pegasys 180 mikrogramů injekční roztok  

4 roky. 

6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. 

Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.  

39 

6.5 

Druh obalu a obsah balení 

1 ml injekčního roztoku v injekční lahvičce (sklo typu I), s čepičkou (butylová pryž). Velikost balení: 

1 nebo 4 injekční lahvičky. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 

6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 

Injekční roztok je pouze pro jedno použití. Před podáním se doporučuje provést vizuální kontrolu 

roztoku (přítomnost viditelných částic, změna barvy). 

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 

7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Roche Registration Limited 

6 Falcon Way 

Shire Park 

Welwyn Garden City 

AL7 1TW 

Velká Británie 

8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLA 

Pegasys 180 mikrogramů injekční roztok  

EU/1/02/221/003 

EU/1/02/221/004 

9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

Datum první registrace: 20. června 2002  

Datum posledního prodloužení registrace: 20. června 2007  

10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 

agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu

. 

40 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

Pegasys 90 mikrogramů injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 

Pegasys 135 mikrogramů injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 

Pegasys 180 mikrogramů injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 

2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

Pegasys 90 mikrogramů injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 

Jedna předplněná injekční stříkačka s 0,5 ml roztoku obsahuje 90 mikrogramů peginterferonum 

alfa-2a*.  

Pegasys 135 mikrogramů injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 

Jedna předplněná injekční stříkačka s 0,5 ml roztoku obsahuje 135 mikrogramů peginterferonum 

alfa-2a*. 

Pegasys 180 mikrogramů injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 

Jedna předplněná injekční stříkačka s 0,5 ml roztoku obsahuje 180 mikrogramů peginterferonum 

alfa-2a*. 

Síla vypovídá o množství interferonu alfa-2a jako složky peginterferonu alfa-2a, bez ohledu na podíl 

pegylace. 

*Léčivá látka, peginterferonum alfa-2a, vzniká kovalentní konjugací proteinu interferonu alfa-2a, 

který je produkován technologií rekombinantní DNA v Escherichia coli, s bis-

[monometoxypolyethylenglykolem]. 

Síla léčivého přípravku nemá být srovnávána s jinými pegylovanými či nepegylovanými proteiny 

stejné terapeutické třídy. Další informace viz bod 5.1. 

Pomocná látka se známým účinkem: Benzylalkohol (10 mg/1 ml) 

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 

3. 

LÉKOVÁ FORMA 

Injekční roztok (injekce). 

Roztok je čirý bezbarvý až světle nažloutlý.  

4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

4.1 

Terapeutické indikace 

Chronická hepatitida B 

Dospělí pacienti 

Přípravek Pegasys je indikován k léčbě dospělých pacientů s chronickou hepatitidou B, HBeAg 

pozitivních nebo negativních, s kompenzovaným jaterním onemocněním a u kterých je prokázána 

virová replikace, zvýšené hodnoty alanin aminotransferázy (ALT) a s histologicky prokázaným 

zánětem a/nebo fibrózou jater (viz body 4.4 a 5.1). 

41 

Pediatričtí pacienti ve věku 3 let a starší  

Přípravek Pegasys je indikován k léčbě HBeAg-pozitivní CHB u dětí a dospívajících, kteří nemají 

cirhózu, a jsou ve věku 3 let a starší a mají prokázánu replikaci viru a persistentní elevaci sérových 

hladin ALT. Informace související s rozhodnutím o zahájení léčby u pediatrických pacientů naleznete 

v bodech 4.2, 4.4 a 5.1.  

Chronická hepatitida C 

Dospělí pacienti 

Přípravek Pegasys je indikován v kombinaci s dalšími léčivými přípravky k léčbě chronické hepatitidy 

C (CHC) u pacientů s kompenzovaným onemocněním jater (viz body 4.2, 4.4 a 5.1). 

Informace o specifické aktivitě genotypové infekce viru hepatitidy C (HCV) naleznete v bodech 4.2 a 

5.1. 

Pediatričtí pacienti ve věku 5 let a starší 

Přípravek Pegasys v kombinaci s ribavirinem je indikován k léčbě CHC u dosud neléčených dětí a 

dospívajících ve věku 5 let a starších, kteří mají pozitivní nález HCV-RNA v séru. 

Při rozhodování o zahájení léčby v dětství je důležité vzít v úvahu, že kombinovaná léčba vede 

k inhibici růstu. Reverzibilita inhibice růstu je nejistá. Rozhodnutí o léčbě má být provedeno 

na základě individuálního zhodnocení pacienta (viz bod 4.4). 

4.2 

Dávkování a způsob podání 

Terapie může být vedena pouze lékařem, který má zkušenosti s léčením pacientů s hepatitidou B nebo 

C.  

Věnujte také pozornost souhrnu údajů o přípravku příslušných léčivých přípravků, které jsou použity 

v kombinaci s přípravkem Pegasys. 

Monoterapie při léčbě hepatitidy C má být zvážena pouze v případě kontraindikace s dalšími léčivými 

přípravky. 

Dávkování 

Chronická hepatitida B – dospělí pacienti 

Doporučené dávkování a trvání léčby přípravkem Pegasys jak u HBeAg-pozitivní, tak 

u HBeAg-negativní CHB je 180 mikrogramů podávaných jednou týdně po dobu 48 týdnů. Informace 

o prediktivních hodnotách odpovědi na léčbu, viz bod 5.1. 

Chronická hepatitida C  

Dospělí pacienti dosud neléčení 

Doporučená dávka přípravku Pegasys podávaného v monoterapii nebo v kombinaci s perorálním 

ribavirinem je 180 mikrogramů jednou týdně. 

Doporučená dávka ribavirinu pro použití v kombinaci s přípravkem Pegasys je uvedena v tabulce 1. 

Dávka ribavirinu má být užívána s jídlem. 

42 

Trvání léčby – léčba přípravkem Pegasys v kombinaci s ribavirinem  

Doba podávání terapie kombinované s ribavirinem u CHC závisí na genotypu viru. Pacienti infikovaní 

virem HCV genotypu 1, kteří měli v týdnu 4 detekovatelnou HCV RNA, mají být léčeni 48 týdnů bez 

ohledu na virovou nálož před léčbou.  

Léčbu v trvání 24 týdnů je třeba uvážit u pacientů infikovaných  

- 

virem genotypu 1, u nichž byla virová nálož na počátku léčby nízká (LVL) (≤ 800 000 IU/ml) 

- 

nebo virem genotypu 4,  

u nichž byla HCV RNA ve 4. týdnu léčby již negativní a negativní zůstala i v týdnu 24.  

Celková doba léčby trvající 24 týdnů však může být spojena s vyšším rizikem relapsu než léčba 

trvající 48 týdnů (viz bod 5.1). U těchto pacientů je při rozhodování o délce léčby zapotřebí vzít 

v úvahu snášenlivost kombinované terapie a další prognostické faktory, např. stupeň fibrózy. 

Při uvažování o zkrácení doby léčby u pacientů s genotypem 1 a vysokou virovou náloží na počátku 

léčby (> 800 000 IU/ml) má být postupováno se zvýšenou opatrností vzhledem k tomu, že jsou 

k dispozici omezené údaje naznačující negativní dopad na setrvalou virologickou odpověď.  

Pacienti infikovaní HCV o genotypu 2 nebo 3, kteří mají detekovatelnou HCV RNA v týdnu 4, mají 

dostávat léčbu trvající 24 týdnů bez ohledu na virovou nálož před léčbou. O léčbě trvající pouze 

16 týdnů lze uvažovat u vybraných pacientů s genotypem 2 nebo 3 s nízkou virovou náloží (LVL) 

(≤ 800 000 IU/ml) na počátku léčby, kteří měli po 4 týdnech léčby negativní HCV a zůstávají 

negativní do 16. týdne. Celkově může být 16týdenní léčba spojena s nižší možností odpovědi a je 

spojena s vyšším rizikem relapsu než 24týdenní léčba (viz bod 5.1). Při zvažování jiné než standardní 

24týdenní doby trvání léčby je u těchto pacientů třeba brát v úvahu snášenlivost kombinované terapie 

a přítomnost dalších klinických nebo prognostických faktorů, jako je např. stupeň fibrózy. 

Při zkracování doby léčby u pacientů infikovaných virem o genotypu 2 nebo 3, kteří měli na počátku 

léčby vysokou virovou nálož (HVL) (> 800 000 IU/ml) a kteří byli po 4 týdnech léčby HCV negativní, 

je třeba postupovat se zvýšenou opatrností, neboť zkrácení léčby může mít významný negativní dopad 

na setrvalou virologickou odpověď (viz tabulka 1).  

U pacientů infikovaných virem o genotypu 5 nebo 6 jsou k dispozici pouze omezené údaje, proto se 

doporučuje léčba kombinovaná s ribavirinem v dávce 1000/1200 mg, která má trvat 48 týdnů.  

Tabulka 1:  Doporučené dávkování kombinované terapie u dospělých pacientů s chronickou 

hepatitidou C  

Genotyp 

Dávka přípravku 

Pegasys 

Dávka ribavirinu 

Délka léčby 

Genotyp 1 LVL s RVR* 

180 mikrogramů 

<

 75 kg = 1000 mg 

≥

 75 kg = 1200 mg 

24 týdnů nebo 

48 týdnů 

Genotyp 1 HVL s RVR* 

180 mikrogramů 

<

 75 kg = 1000 mg 

≥

 75 kg = 1200 mg 

48 týdnů 

Genotyp 4 s RVR 

180 mikrogramů 

<

 75 kg = 1000 mg 

≥

 75 kg = 1200 mg 

24 týdnů nebo 

48 týdnů  

Genotyp 1 nebo 4 

bez RVR 

180 mikrogramů 

<

 75 kg = 1000 mg 

≥

 75 kg = 1200 mg 

48 týdnů 

Genotyp 2 nebo 3 

bez RVR** 

180 mikrogramů 

800 mg 

24 týdnů 

Genotyp 2 nebo 3  

LVL s RVR** 

180 mikrogramů 

800 mg

(a)

16 týdnů

(a)

 nebo 

24 týdnů 

Genotyp 2 nebo 3  

HVL s RVR** 

180 mikrogramů 

800 mg 

24 týdnů 

*RVR ("rapid viral response") = rychlá protivirová odpověď (nedetekovatelná HCV RNA) v týdnu 4 a 

nedetekovatelná HCV RNA v týdnu 24 

**RVR ("rapid viral response") = rychlá protivirová odpověď (negativní HCV RNA) v týdnu 4 

LVL = ≤ 800 000 IU/ml; HVL = > 800 000 IU/ml 

(a) 

V současné době není jasné, jestli vyšší dávka ribavirinu (t.j. 1000 nebo 1200 mg/den, v závislosti na tělesné 

hmotnosti pacienta) má za následek vyšší počet SVR (trvalé virologické odpovědi) než dávka 800 mg/den, 

pokud je léčba zkrácena na 16 týdnů. 

43 

Konečný klinický účinek zkrácené 16týdenní léčby v porovnání s 24týdenní léčbou není známý 

vzhledem k potřebě opakované léčby u pacientů, kteří na léčbu neodpověděli, a u pacientů s relapsem. 

Doporučovaná délka monoterapie přípravkem Pegasys je 48 týdnů. 

Již léčení dospělí pacienti 

Doporučená dávka přípravku Pegasys v kombinaci s ribavirinem je 180 µg jednou týdně subkutánně. 

Pacientům s tělesnou hmotností nižší než 75 kg má být bez ohledu na genotyp podávána dávka 

1000 mg ribavirinu denně, pacientům s hmotností 75 kg a více má být bez ohledu na genotyp 

podávána dávka 1200 mg ribavirinu denně.  

Pacienti s detekovatelným virem v týdnu 12 mají terapii ukončit. Doporučená celková délka léčby je 

48 týdnů. Pokud jsou léčeni pacienti infikovaní virem genotypu 1, kteří dříve neodpovídali na léčbu 

peginterferonem v kombinaci s ribavirinem, je doporučená celková délka léčby 72 týdnů (viz bod 5.1). 

Dospělí pacienti koinfikovaní HIV-HCV 

Doporučené dávkování přípravku Pegasys podávaného samostatně nebo v kombinaci s ribavirinem je 

180 mikrogramů podkožně jednou týdně po dobu 48 týdnů. Pacienti infikovaní HCV genotypem 1 

s tělesnou hmotností <75 kg by měli dostávat dávku ribavirinu 1000 mg denně a pacienti s hmotností 

≥

75 kg 1200 mg denně. Pacienti infikovaní jiným genotypem HCV než genotypem 1 mají dostávat 

800 mg ribavirinu denně. Léčba trvající méně než 48 týdnů nebyla dostatečně studována.  

Trvání léčby při použití přípravku Pegasys v kombinaci s dalšími léčivými přípravky 

Věnujte také pozornost souhrnu údajů o přípravku příslušných léčivých přípravků, které jsou použity 

v kombinaci s přípravkem Pegasys. 

Předpověditelnost odpovědi a nedostatečné odpovědi při léčbě přípravkem Pegasys v kombinaci 

s ribavirinem - u dříve neléčených pacientů  

Dosažení trvalé odpovědi lze předpokládat při časné virologické odpovědi hodnocené ve 12. týdnu, 

která je definována jako 2 log poklesu hladiny HCV RNA nebo její neměřitelné hodnoty (viz tabulky 

2 a 13). 

Tabulka 2:  Předpokládaná virologická odpověď při doporučeném dávkovacím schématu 

kombinované léčby s přípravkem Pegasys hodnocená ve 12. týdnu u dospělých 

pacientů s chronickou hepatitidou C 

Genotyp 

Negativní 

Pozitivní 

Bez 

odpovědi 

ve 12. týdnu 

Bez setrvalé 

odpovědi 

Prediktivní 

hodnota 

Odpověď 

ve 12. týdnu 

Setrvalá 

odpověď 

Prediktivní 

hodnota 

Genotyp 1 

(n=569) 

102 

97 

95 % 

(97/102) 

467 

271 

58 % 

(271/467) 

Genotyp 2 a 3 

(n=96) 

3 

3 

100 % 

(3/3) 

93 

81 

87 % 

(81/93) 

Negativní předpokládaná hodnota setrvalé odpovědi u nemocných léčených přípravkem Pegasys 

v monoterapii dosáhla 98 %. 

Podobná negativní předpokládaná hodnota byla zjištěna u pacientů koinfikovaných HIV-HCV 

léčených monoterapií přípravkem Pegasys resp. kombinací s ribavirinem (100 % (130/130) resp. 98 % 

(83/85)). Pozitivní předpokládaná hodnota 45 % (50/110) a 70 % (59/84) byla zjištěna u genotypu 1 a 

genotypu 2/3 u pacientů současně infikovaných HIV i HCV, kteří obdrželi kombinovanou terapii. 

44 

Předpověditelnost odpovědi a nedostatečné odpovědi při léčbě přípravkem Pegasys v kombinaci 

s ribavirinem - u již léčených pacientů   

Při znovu zahájení léčby v délce 48 nebo 72 týdnů u dříve nereagujících pacientů bylo prokázáno, že 

virová suprese v týdnu 12 (nedetekovatelná HCV RNA je definována jako <50 IU/ml) předpovídá 

setrvalou virologickou odpověď. Pravděpodobnost nedosažení setrvalé virologické odpovědi v týdnu 

48 nebo 72 léčby, pokud virové suprese nebylo dosaženo v týdnu 12, byla 96 % (363/380), resp. 96 % 

(324/339). Pravděpodobnost udržení setrvalé virologické odpovědi v týdnu 48 nebo 72 léčby, pokud 

virové suprese bylo dosaženo v týdnu 12, byla 35 % (20 z 57), resp. 57 % (57 ze 100). 

Přizpůsobení dávek při výskytu nežádoucích účinků u dospělých pacientů 

Obecně 

Pokud je vyžadováno přizpůsobení dávek z důvodu výskytu středně závažných až závažných 

nežádoucích účinků (klinických a/nebo laboratorních), obecně se doporučuje iniciální redukce dávky 

u dospělých pacientů na 135 mikrogramů. V některých případech je nezbytné snížit dávku na 90 nebo 

až na 45 mikrogramů. Opětovný návrat k původnímu dávkování může být uskutečněn až po ústupu 

nežádoucích účinků (viz body 4.4 a 4.8).  

Hematologické reakce (viz také tabulka 3) 

Snížení dávky u dospělých pacientů je doporučováno při absolutním počtu neutrofilních granulocytů 

(ANC) 500 až < 750 buněk/mm

3

. Pokud ANC poklesne na < 500 buněk/mm

3

, léčba má být přerušena 

na tak dlouho, dokud se počet neutrofilů nevrátí na hodnoty > 1 000 buněk/mm

3

. Léčba je opětovně 

zahajována dávkou přípravku Pegasys 90 mikrogramů za současné kontroly počtu neutrofilních 

granulocytů.  

Snížení dávky na 90 mikrogramů je doporučováno v případě poklesu počtu trombocytů na hodnoty 

25 000 až < 50 000 buněk/mm

3

. Přerušení terapie je doporučováno při snížení počtu trombocytů na 

<

 25 000 buněk/mm

3

. 

Specifická doporučení pro zvládnutí léčbou vyvolané anémie u dospělých: dávka ribavirinu se 

redukuje na 600 miligramů za den (200 miligramů ráno a 400 miligramů večer), pokud se vyskytne 

kterákoliv z následujících situací: (1) u pacienta bez kardiovaskulárního onemocnění dojde k poklesu 

hemoglobinu na hodnoty < 10 g/dl a ≥ 8,5 g/dl; nebo (2) u pacienta se stabilizovaným 

kardiovaskulárním onemocněním klesne hemoglobin o hodnotu ≥ 2 g/dl v průběhu 4 týdnů léčby. 

Návrat k původnímu dávkování se nedoporučuje. Ribavirin je nutno vysadit v následujících situacích: 

(1) u pacienta bez zřejmého kardiovaskulárního onemocnění, u kterého došlo k poklesu hemoglobinu 

na hodnoty < 8,5 g/dl; (2) u pacienta se stabilizovaným kardiovaskulárním onemocněním, který 

vykazuje dále hodnoty hemoglobinu < 12 g/dl i přesto, že mu byly dávky na dobu 4 týdnů sníženy. 

Pokud dojde k úpravě abnormalit, může být znovu zahájeno podávání ribavirinu v dávkách 

600 miligramů denně s následným zvýšením na 800 miligramů denně – podle uvážení ošetřujícího 

lékaře. Návrat k původním dávkám se nedoporučuje. 

45 

Tabulka 3: Přizpůsobení dávek při výskytu nežádoucích účinků u dospělých pacientů 

(podrobnější návod viz předchozí text)  

Snížení 

ribavirinu 

na 600 mg 

Přerušení 

podávání 

ribavirinu 

Snížení přípravku 

Pegasys 

na 135/90/45 

mikrogramů 

Přerušení 

podávání 

přípravku 

Pegasys 

Vysazení kombinace 

Absolutní počet 

neutrofilních 

granulocytů  

500 až 

< 750 buněk/mm

3

< 500 buněk/mm

3

Počet 

trombocytů 

25 000 až 

< 50 000 buněk/mm

3

< 25 000 buněk/mm

3 

Hladina 

hemoglobinu 

-  bez 

srdečního  

     onemocnění 

< 10 g/dl, 

a 

≥ 8,5 g/dl 

< 8,5 g/dl   

Hladina 

hemoglobinu 

-  stabilní 

srdeční  

     onemocnění 

Snížení o 

≥ 2 g/dl 

během 4 

týdnů 

< 12 g/dl  

i přes 

redukci 

dávky na 

dobu 4 

týdnů 

Při intoleranci k ribavirinu pokračujeme v monoterapii přípravkem Pegasys. 

Jaterní funkce 

Kolísání hodnot jaterních testů je u pacientů s CHC běžné. U pacientů léčených přípravkem Pegasys, 

včetně pacientů s virologickou odpovědí, bylo pozorováno zvýšení hladin ALT oproti hodnotám 

vstupním (BL). 

Izolované zvýšení hodnoty ALT (≥ 10x horní hranice normy [ULN], nebo ≥ 2x BL u pacientů s BL 

ALT ≥ 10x ULN), které se upravilo bez nutnosti modifikovat dávky, bylo v klinických studiích s CHC 

u dospělých pacientů pozorováno u 8 ze 451 pacientů léčených kombinovanou terapií. V případech 

progredujícího či perzistujícího zvýšení ALT má být dávka snížena nejprve na 135 mikrogramů. 

Pokud zvyšování hladiny ALT pokračuje i při snížení dávky nebo je spojeno s nálezy zvýšeného 

bilirubinu či jaterní dekompenzace, je nutno léčbu přerušit (viz bod 4.4). 

Pro pacienty s CHB nejsou neobvyklá přechodná zvýšení hodnot ALT, která mohou překročit až 

desetinásobek ULN a mohou být odrazem imunitní reakce eliminující virus. Léčba nemá být zahájena, 

pokud hodnota ALT překračuje desetinásobek ULN. Při výskytu vysokých hodnot ALT se má zvážit 

pokračování v léčbě s častějším monitorováním jaterních funkcí. Jestliže došlo k vysazení přípravku 

Pegasys či redukci jeho dávky, lze opět zahájit léčbu přípravkem Pegasys či zvýšit jeho dávku po 

odeznění vysokých hodnot ALT (viz bod 4.4).  

Zvláštní skupiny pacientů 

Starší pacienti 

Pokud podáváme přípravek Pegasys starším pacientům, není nutné upravovat doporučovanou dávku 

180 mikrogramů jednou týdně (viz bod 5.2). 

Porucha funkce ledvin 

Není požadována žádná úprava dávkování u dospělých pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou 

funkce ledvin. Snížená dávka 135 mikrogramů jednou týdně je doporučena u dospělých pacientů 

s těžkou poruchou funkce ledvin nebo u pacientů s renální poruchou v závěrečném stádiu (viz bod 5.2). 

Bez ohledu na počáteční dávku či stupeň renální poruchy, musí být pacienti v průběhu léčby 

monitorováni a v případě výskytu nežádoucích účinků má být dávka přípravku Pegasys odpovídajícím 

způsobem snížena. 

46 

Porucha funkce jater  

U nemocných s kompenzovanou jaterní cirhózou (například Child-Pugh A) byla prokázána účinnost a 

bezpečnost přípravku Pegasys. Přípravek Pegasys nebyl testován u nemocných s dekompenzovanou 

cirhózou (například Child-Pugh B/C nebo při krvácení z jícnových varixů) (viz bod 4.3). 

Klasifikace Child-Pugh rozděluje pacienty do skupin A, B, a C nebo na "mírnou", "středně těžkou" a 

"těžkou" formu s ohledem na dosažené skóre 5-6, 7-9 a 10-15. 

Modifikované vyhodnocení 

Nález 

Stupeň abnormality 

Skóre 

Encefalopatie 

Není 

Stupeň 1-2 

Stupeň 3-4* 

1  

2  

3 

Ascites 

Není 

Nepatrný 

Středně těžký 

1  

2  

3 

S-bilirubin (mg/dl) 

SI jednotky = 

µ

mol/l) 

<2 

2,0-3  

>3 

<34  

34-51  

>51 

1  

2  

3 

1  

2  

3 

S-albumin (g/dl) 

>3,5  

3,5-2,8  

<2,8 

1  

2  

3 

INR 

<1,7  

1,7-2,3 

>2,3 

1  

2  

3 

* Třídění podle autorů - Trey, Burns and Saunders (1966) 

Pediatrická populace 

Přípravek Pegasys je kontraindikován u novorozenců a malých dětí ve věku do 3 let, protože obsahuje 

pomocnou látku benzylalkohol (viz body 4.3 a 4.4). 

Doporučuje se, aby u pediatrických pacientů byl používán přípravek Pegasys v předplněných 

injekčních stříkačkách. Předplněná pera s přípravkem Pegasys neumožňují u těchto pacientů správné 

úpravy dávkování. U pacientů, kteří zahájí léčbu před 18. narozeninami, má být až do dokončení léčby 

zachováno pediatrické dávkování.  

Dávkování přípravku Pegasys u pediatrických pacientů vychází z plochy tělesného povrchu (BSA). 

Pro výpočet BSA se doporučuje použití Mostellerovy rovnice: 

Doporučená délka léčby u pacientů s CHB je 48 týdnů. 

Před zahájením léčby u pacientů s CHB má být zaznamenána persistentní elevace sérových hladin 

ALT. Četnost odpovědí byla nižší u pacientů s minimálním zvýšením hladiny ALT na počátku léčby 

(viz bod 5.1).  

Délka léčby přípravkem Pegasys v kombinaci s ribavirinem u pediatrických pacientů s CHC závisí na 

virovém genotypu. Pacienti s virovým genotypem 2 nebo 3 mají být léčeni po dobu 24 týdnů, zatímco 

pacienti s jakýmkoliv jiným genotypem mají být léčeni po dobu 48 týdnů.  

47 

Pacienti, u kterých bude i přesto po počátečních 24 týdnech léčby dosud detekovatelná hladina HCV 

RNA, mají léčbu ukončit, protože není pravděpodobné, že by se další léčbou dosáhlo trvalé 

virologické odpovědi. 

U dětí a dospívajících ve věku 3 až 17 let s CHB, kteří mají BSA vyšší než 0,54 m

2

, a u dětí a 

dospívajících ve věku 5 až 17 let s CHC, kteří mají BSA vyšší než 0,71 m

2

, jsou doporučené dávky 

přípravku Pegasys uvedené v Tabulce 4. 

Tabulka  4:  Doporučené  dávkování  přípravku  Pegasys  u  pediatrických  pacientů  s chronickou 

hepatitidou B a chronickou hepatitidou C 

Rozmezí (m

2

) plochy tělesného povrchu (BSA) 

Týdenní dávka (µg) 

CHC 

CHB 

0,71-0,74 

0,54-0,74 

65 

0,75-1,08 

90 

1,09-1,51 

135 

>1,51 

180 

U pediatrických pacientů lze v závislosti na toxicitách provést až tři stupně úpravy dávkování předtím, 

než bude zvažováno přerušení nebo ukončení podávání (viz tabulka 5). 

Tabulka 5:  Doporučené  úpravy  dávkování  přípravku  Pegasys  u  pediatrických  pacientů 

s chronickou hepatitidou B nebo chronickou hepatitidou C 

Počáteční dávka  

(µg) 

1. stupeň snížení 

(µg) 

2. stupeň snížení 

(µg) 

3. stupeň snížení 

(µg) 

65 

45 

30 

20 

90 

65 

45 

20 

135 

90 

65 

30 

180 

135 

90 

45 

Doporučení pro úpravu dávkování přípravku Pegasys při projevech toxicity u pediatrické populace 

s CHB a CHC jsou uvedena v tabulce 6.  

48 

abulka 6: Doporučené úpravy dávkování přípravku Pegasys  při projevech toxicit u 

pediatrických pacientů s chronickou hepatitidou B nebo chronickou hepatitidou C 

Toxicita 

Úprava dávkování přípravku Pegasys 

Neutropenie 

500 až < 750 buněk/mm

3

: okamžitá úprava 1. stupně 

250 až < 500 buněk/mm

3

: přerušení podávání do ≥ 1 000 buněk/mm

3

, 

pak pokračování v dávce s úpravami 2. stupně a monitorování 

< 250 buněk/mm

3

 (nebo febrilní neutropenie): ukončení léčby 

Trombocytopenie  

Krevní destičky 25 000 až < 50 000 buněk/mm

3

: úprava 2. stupně 

Krevní destičky < 25 000 buněk/mm

3

: ukončení léčby 

Elevace 

alaninaminotransferáz

y (ALT) 

U persistentních nebo rostoucích elevací ≥ 5 ale < 10 x ULN - snížení 

dávky s úpravou 1. stupně a týdenní kontrola k zajištění stabilní nebo 

klesající hodnoty ALT 

U persistentních hodnot ALT ≥ 10 x ULN: ukončení léčby 

Úpravy dávky u pediatrických pacientů při duální léčbě přípravkem Pegasys a ribavirinem 

U dětí a dospívajících ve věku 5 až 17 let s CHC je doporučená dávka ribavirinu založena na tělesné 

hmotnosti pacienta s cílovou dávkou 15 mg/kg/den, která je rozdělena do dvou denních dávek. 

Dávkovací schéma u dětí a dospívajících s tělesnou hmotností 23 kg a více pro tablety ribavirinu 200 

mg je uvedeno v tabulce 7.. Pacienti a opatrovníci se nesmí snažit 200 mg tablety rozlomit. 

49 

Tabulka 7: Doporučenédávkování ribavirinu u pediatrických pacientů s chronickou hepatitidou 

C ve věku 5 až 17 let 

Tělesná hmotnost kg (lb) 

Denní dávka ribavirinu 

(přibližně 15 mg/kg/den) 

Počet tablet ribavirinu 

23 – 33 (51-73) 

400 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

1 x 200 mg tableta odpoledne 

34 – 46 (75-101) 

600 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

2 x 200 mg tablety odpoledne 

47 – 59 (103-131) 

800 mg/den 

2 x 200 mg tablety ráno 

2 x 200 mg tablety odpoledne 

60 – 74 (132-163) 

1000 mg/den 

2 x 200 mg tablety ráno 

3 x 200 mg tablety odpoledne 

≥75 (>165) 

1200 mg/den 

3 x 200 mg tablety ráno 

3 x 200 mg tablety odpoledne 

Upozorňujeme na to, že ribavirin nesmí být nikdy podáván v monoterapii. Není-li uvedeno jinak, 

léčba všech ostatních toxicit se musí řídit doporučeními pro dospělé. 

U pediatrických pacientů se toxicita související s léčbou ribavirinem, jako je anémie vznikající 

při léčbě, léčí snížením plné dávky. Úroveň snížení dávky je uvedena v tabulce 8. 

Tabulka 8: Doporučená úprava dávkování ribavirinu u pediatrických pacientů s chronickou 

hepatitidou C 

Plná dávka 

(přibližně 15 mg/kg/den) 

Jednostupňová úprava 

dávky 

(přibližně 7,5 mg/kg/den) 

Počet tablet ribavirinu 

400 mg/den 

200 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

600 mg/den 

400 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

1 x 200 mg tableta odpoledne 

800 mg/den 

400 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

1 x 200 mg tableta odpoledne 

1000 mg/den 

600 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

2 x 200 mg tablety odpoledne 

1200 mg/den 

600 mg/den 

1 x 200 mg tableta ráno 

2 x 200 mg tablety odpoledne 

U pediatrických pacientů s CHC ve věku 3 až 5 let, nebo u pacientů, u kterých selhala předchozí léčba, 

jsou k dispozici omezené zkušenosti s léčbou přípravkem Pegasys. K dispozici nejsou žádné údaje 

týkající se pediatrických pacientů koinfikovaných viry HCV/HIV nebo s poruchou renálních funkcí.  

Způsob podání 

Přípravek Pegasys je podáván subkutánně do břicha nebo stehna. Ve studiích po podání přípravku 

Pegasys do ramene byla expozice přípravku Pegasys snížená (viz bod 5.2). 

Přípravek Pegasys je určen k podání pacientem nebo opatrovníkem. Jedna injekční stříkačka se má 

použít pouze jednou osobou a je určena pro jednorázové použití. 

Je doporučeno příslušné vyškolení pro jiné než zdravotnické pracovníky, kteří podávají tento léčivý 

přípravek. „Instrukce pro uživatele“, které jsou poskytnuty v krabičce, musí být pacientem důsledně 

dodrženy. 

50 

4.3 

Kontraindikace 

•

Hypersenzitivita na léčivou látku, alfa interferony, nebo na kteroukoli pomocnou látku 

uvedenou v bodě 6.1 

•

Autoimunitní hepatitida 

•

Závažná jaterní dysfunkce nebo dekompenzace jaterní cirhózy 

•

Závažné preexistující kardiovaskulární onemocnění v anamnéze, včetně nestabilních či 

nekontrolovatelných srdečních onemocnění v předchozích 6 měsících (viz bod 4.4)  

•

Pacienti koinfikovaní HIV-HCV s cirhózou, kteří mají Child-Pugh skóre ≥ 6, výjimkou je skóre 

podmíněné pouze nepřímou hyperbilirubinemií vyvolanou léčivými přípravky, jako jsou 

atazanavir a indinavir 

•

Kombinace s telbivudinem (viz bod 4.5) 

•

Novorozenci a malé děti do 3 let věku – vzhledem k přítomnosti pomocné látky benzylalkohol 

(údaje o benzylalkoholu viz bod 4.4) 

•

U pediatrických pacientů, kteří v současné době trpí závažným psychiatrickým onemocněním 

nebo jej mají v anamnéze, zvláště pak závažnou depresi, sebevražedné představy nebo 

sebevražedný pokus.  

4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

Psychiatrické obtíže a centrální nervový systém (CNS): U některých pacientů bylo v průběhu 

terapie přípravkem Pegasys, a také dokonce i po přerušení léčby především po dobu následujících 6ti 

měsíců, pozorováno závažné ovlivnění centrálního nervového systému (CNS), zejména výskyt 

depresí, myšlenek na sebevraždu a pokusů o ni. Dalšími projevy terapie interferony alfa v oblasti 

CNS byly agresivní chování (někdy namířené proti ostatním v podobě vražedných představ), 

bipolární poruchy, mánie, zmatenost a změny mentálního stavu. U všech pacientů má být pozorně 

sledován výskyt jakýchkoliv známek nebo příznaků psychiatrických poruch. Jestliže se příznaky 

psychiatrické poruchy objeví, ošetřující lékař musí vzít na vědomí možnou závažnost těchto 

nežádoucích účinků a zvážit případnou nutnost odpovídající léčby. V případě, že psychiatrické 

symptomy přetrvávají nebo se zhoršují, nebo jsou identifikovány sebevražedné sklony, je 

doporučováno léčbu přípravkem Pegasys přerušit a u pacienta zahájit odpovídající psychiatrickou 

léčbu. 

Pacienti trpící závažnými psychiatrickými obtížemi nebo mající tyto obtíže v anamnéze: Pokud je 

u pacientů, kteří mají v anamnéze závažné psychiatrické obtíže, považována léčba přípravkem 

Pegasys za nezbytnou, má být k ní přikročeno po zajištění příslušných individuálních diagnostických 

a terapeutických prostředků pro udržování psychiatrického stavu pacienta. 

Použití přípravku Pegasys je kontraindikováno u dětí a dospívajících, kteří v současné době trpí 

závažným psychiatrickým onemocněním nebo jej mají v anamnéze (viz bod 4.3). 

Pacienti užívající návykovou látku/se závislostí na návykovou látku: U HCV infikovaných pacientů 

léčených α-interferonem, kteří mají poruchu spojenou s užíváním návykové látky (alkohol, konopí, 

atd.), je vyšší riziko rozvoje psychiatrických poruch nebo exacerbace již stávajících psychiatrických 

poruch. Pokud je u těchto pacientů léčba α-interferonem považována za nezbytnou, má být pečlivě 

zváženo a odpovídajícím způsobem léčeno probíhající psychiatrické onemocnění a sklon k užívání 

dalších návykových látek dříve, než bude léčba zahájena. Je-li to nutné, má být zvážen 

interdisciplinární přístup, včetně zásahu psychiatra nebo specialisty na závislosti z důvodu 

vyhodnocení stavu, následné léčby a sledování pacienta. Pacienti mají být pozorně sledováni 

v průběhu léčby i po jejím skončení. Je doporučen včasný zásah při opětovném vzniku nebo rozvoji 

duševních poruch a užívání návykových látek. 

51 

Růst a vývoj (děti a dospívající):  

Během léčby přípravkem Pegasys +/- ribavirin trvající až 48 týdnů u pacientů ve věku od 3 do 17 let 

byl častý pokles tělesné hmotnosti a inhibice růstu (viz body 4.8 a 5.1). 

Očekávaný prospěch z léčby má být pečlivě zvážen oproti bezpečnostním nálezům pozorovaným u 

dětí a dospívajících v klinických studiích založených na jednotlivých kazuistikách (viz body 4.8 a 5.1). 

Je důležité vzít v úvahu, že léčba přípravkem Pegays +/- ribavirin indukuje inhibici růstu v průběhu 

léčby, jejíž reverzibilita je nejistá. 

Riziko inhibice růstu má být zváženo oproti charakteristikám onemocnění u jednotlivého dítěte, jako 

je průkaz progrese onemocnění (zejména fibrózy), komorbidity, které mohou negativně ovlivnit 

progresi onemocnění (jako je koinfekce virem HIV), stejně jako prognostické faktory odpovědi na 

léčbu (v případě infekce HBV především genotyp HBV a hladiny ALT; v případě infekce HCV 

především genotyp HCV a hladiny HCV RNA)(viz bod 5.1). 

Kdykoli je to možné, má být dítě léčeno až po ukončení růstového spurtu v pubertě, aby se snížilo 

riziko inhibice růstu. K dispozici nejsou údaje týkající se dlouhodobých účinků na pohlavní dospívání. 

Z důvodu snadnější zpětné zjistitelnosti biologických léčivých přípravků mají být obchodní název a 

číslo šarže podávaného přípravku zřetelně zaznamenány (nebo vyznačeny) v pacientově dokumentaci. 

Laboratorní vyšetření před zahájením a v průběhu léčby  

Pro všechny pacienty jsou před zahájením léčby přípravkem Pegasys doporučována standardní 

hematologická a biochemická laboratorní vyšetření. 

Pro zahájení léčby jsou nezbytné dále uvedené předpoklady  

- 

Počet trombocytů ≥ 90 000 buněk/mm

3

- 

ANC ≥ 1 500 buněk/mm

3 

- 

Adekvátně kontrolované funkce štítné žlázy (TSH a T4) 

Hematologické testy mají být opakovány po 2 až 4 týdnech a biochemické testy je nutno zopakovat 

ve 4. týdnu. Další vyšetření mají být prováděna periodicky v průběhu léčby (včetně sledování hladiny 

glukózy). 

Podávání přípravku Pegasys bylo v klinických studiích provázeno poklesem celkového počtu bílých 

krvinek (WBC) a poklesem ANC, docházelo k němu obvykle v průběhu prvních dvou týdnů léčby (viz 

bod 4.8). Po 8 týdnech léčby již zpravidla k dalšímu poklesu nedocházelo. Po úpravě dávky nebo po 

přerušení léčby byl pokles ANC vratný (viz bod 4.2), u většiny pacientů bylo normálních hodnot 

dosaženo do 8 týdnů a k návratu na hodnoty před zahájením léčby došlo přibližně po 16 týdnech. 

Léčba přípravkem Pegasys byla provázena poklesem počtu trombocytů, který se po ukončení léčby 

navracel k původním hodnotám (viz bod 4.8). V některých případech byla nezbytná úprava dávkování 

(viz bod 4.2). 

Anémie (hemoglobin <10 g/dl) byla v klinických studiích pozorována až u 15 % pacientů s CHC 

léčených kombinací přípravku Pegasys s ribavirinem. Frekvence výskytu anémie závisela na délce 

léčby a na dávce ribavirinu (viz bod 4.8). Riziko výskytu anémie je vyšší u žen. 

Podávání přípravku Pegasys v kombinaci s jinými léky s potenciálními myelosupresivními účinky 

vyžaduje zvýšenou pozornost. 

V literatuře byl hlášen výskyt pancytopenie a útlum kostní dřeně, ke kterým došlo v průběhu 3 až 

7 týdnů současného podávání peginterferonu a ribavirinu s azathioprinem. Tato myelotoxicita byla 

reverzibilní v průběhu 4 až 6 týdnů po vysazení antivirové terapie proti hepatitidě C a současně 

podávaného azathioprinu a znovu se neobjevila, pokud byla obnovena pouze jedna ze dvou terapií, 

tj. buď pouze léčba peginterferonem a ribavirinem, nebo pouze azathioprinem (viz bod 4.5). 

52 

Užití kombinované terapie přípravkem Pegasys s ribavirinem u pacientů s CHC, u kterých selhala 

přecházející léčba, nebylo adekvátně studováno u pacientů, kteří přerušili předchozí terapii kvůli 

hematologickým nežádoucím účinkům. Lékaři vedoucí léčbu u těchto pacientů mají opatrně 

zvažovat poměr rizika oproti prospěchu při opakovaném zahájení léčby. 

Endokrinní systém 

Při podávání alfa interferonů včetně přípravku Pegasys byly popisovány abnormality ve funkcích 

štítné žlázy, popřípadě zhoršení již existující poruchy štítné žlázy. Před zahájením léčby přípravkem 

Pegasys je nutno stanovit hladiny TSH a T4. Terapie může být zahájena, popřípadě v ní může být 

pokračováno, za předpokladu, že jsou hladiny TSH farmakologicky udržovány v mezích normy. 

Dojde-li v průběhu léčby k rozvoji klinických příznaků odpovídajících možné dysfunkci štítné žlázy, 

je třeba zkontrolovat hladinu TSH (viz bod 4.8). Při podávání přípravku Pegasys byl pozorován výskyt 

hypoglykemie, hyperglykemie a diabetes mellitus (viz bod 4.8). U pacientů s těmito onemocněními, 

která není možno účinně kontrolovat odpovídající medikací, nemá být zahájena ani monoterapie 

přípravkem Pegasys, ani kombinovaná terapie přípravkem Pegasys a ribavirinem. Projeví-li se tato 

onemocnění u pacientů během léčby a nelze je kontrolovat medikací, je třeba léčbu přípravkem 

Pegasys nebo Pegasys/ribavirin přerušit. 

Kardiovaskulární systém 

Léčba alfa interferony včetně přípravku Pegasys byla provázena rozvojem hypertenze, 

supraventrikulárních arytmií, kongestivního srdečního selhávání, bolestmi na hrudi a infarktem 

myokardu. U pacientů s preexistujícími srdečními abnormalitami je doporučována před zahájením 

léčby přípravkem Pegasys kontrola elektrokardiogramu. Při výskytu jakékoli poruchy 

kardiovaskulárního systému, je třeba intenzitu léčby snížit nebo ji zastavit. U pacientů 

s kardiovaskulárním onemocněním musí vést výskyt anémie ke snížení dávek nebo přerušení podávání 

ribavirinu (viz bod 4.2). 

Jaterní funkce 

Pokud dojde v průběhu léčby k jaterní dekompenzaci, musí být podávání přípravku Pegasys přerušeno. 

Při léčbě přípravkem Pegasys bylo pozorováno zvýšení hladin ALT nad hodnoty naměřené 

před zahájením léčby, a to i u pacientů s virologickou odpovědí. Pokud se i přes redukci dávky hladina 

ALT dále zvyšuje a je klinicky významná nebo je provázena zvýšením přímého bilirubinu, léčba musí 

být přerušena (viz bod 4.2 a bod 4.8). 

Pro CHB, na rozdíl od CHC, nejsou neobvyklé exacerbace onemocnění během léčby, pro které jsou 

charakteristické přechodné a potenciálně závažné vzestupy hodnot sérové ALT. V klinických studiích 

s přípravkem Pegasys užívaným v léčbě hepatitidy B byly pozorované vzestupy hodnot transamináz 

doprovázeny mírnými změnami v dalších testech jaterních funkcí bez známek dekompenzace jater. 

Asi v polovině případů, kdy došlo k více než desetinásobnému vzestupu hodnot transamináz nad ULN, 

byla dávka přípravku Pegasys snížena nebo byl Pegasys vysazen až do poklesu hodnot transamináz, 

zatímco u zbytku pacientů léčba pokračovala v původním dávkování. Ve všech případech byly 

doporučeny častější kontroly jaterních funkcí. 

Hypersenzitivita 

Závažné akutní hypersenzitivní reakce (například kopřivka, angioedém, bronchokonstrikce, 

anafylaktické reakce) byly během léčby alfa interferony pozorovány jen zřídka. Pokud se vyskytnou, 

podávání přípravku musí být přerušeno a neprodleně musí být zahájena příslušná léčba. Přechodné 

exantémy nemusí nutně vést k přerušení léčby. 

Autoimunitní choroby  

Při léčbě alfa interferony byl popsán vznik autoprotilátek a rozvoj autoimunitních onemocnění. 

Zvýšené riziko existuje u nemocných s predispozicí k rozvoji autoimunních onemocnění. Pozorně 

musí být sledováni nemocní s příznaky autoimunních onemocnění; musí být posouzen přínos a riziko 

pokračující terapie interferonem (viz také bod 4.4 Endokrinní systém a bod 4.8). 

53 

U pacientů s CHC léčených interferonem byly hlášeny případy výskytu Vogt-Koyanagi-Haradova 

(VKH) syndromu. Tento syndrom je granulomatózní zánětlivé onemocnění postihující oči, sluchový 

systém, mozkové pleny a kůži. Pokud je podezření na VKH syndrom, antivirová léčba má být 

přerušena a zvážena léčba kortikosteroidy (viz bod 4.8).  

Horečka/Infekce 

I když se horečka může vyskytovat jako součást pseudochřipkových příznaků (flu-like syndrom), které 

jsou častým průvodním jevem léčby interferony, je nutno vyloučit jiné příčiny perzistující horečky, 

hlavně závažné infekce (bakteriální, virové, plísňové) a to zejména u pacientů s neutropenií. Během 

léčby interferony alfa, včetně přípravku Pegasys, byly hlášeny závažné infekce (bakteriální, virové, 

mykotické) a sepse. Je třeba ihned zahájit vhodnou antiinfekční terapii a uvážit přerušení léčby 

přípravkem Pegasys. 

Oční změny 

Při léčbě přípravkem Pegasys byly ve vzácných případech popsány retinopatie zahrnující hemoragie 

sítnice, tečky před očima (mušky), edém oční papily, optická neuropatie a obstrukce retinální artérie či 

vény, které mohou vést ke ztrátě zraku. Před zahájením léčby přípravkem Pegasys musí všichni 

nemocní podstoupit vstupní oftalmologické vyšetření. Každý pacient, který si stěžuje na snížení či 

ztrátu zraku, musí prodělat kompletní oční vyšetření. Dospělí a pediatričtí pacienti s preexistujícím 

očním onemocněním (jako například nemocní s diabetickou nebo hypertenzní retinopatií) musí být 

v průběhu léčby přípravkem Pegasys opakovaně vyšetřováni očním lékařem. Léčba přípravkem 

Pegasys musí být ukončena při objevení se nových nebo zhoršení dřívějších očních poruch. 

Plicní změny 

Během léčby přípravkem Pegasys byly pozorovány plicní příznaky včetně dyspnoe, plicních infiltrátů, 

pneumonie a pneumonitidy. Léčba musí být přerušena při výskytu přetrvávajících či nevysvětlitelných 

plicních infiltrátů nebo plicního funkčního postižení. 

Kožní onemocnění 

Podávání alfa interferonů bývá spojeno s exacerbací nebo rozvojem psoriázy a sarkoidózy. Přípravek 

Pegasys musí být podáván u pacientů s psoriázou obezřetně a v případě objevení se nebo zhoršení 

psoriatických lézí musí být vysazen.  

Transplantace 

Bezpečnost a účinnost léčby přípravky Pegasys a ribavirin nebyla u pacientů po transplantaci jater a 

jiných transplantacích stanovena. Při užití přípravku Pegasys (ať už samotného, nebo v kombinaci 

s ribavirinem) byly hlášeny případy odmítnutí jaterního a ledvinového transplantátu. 

Současná infekce viry HIV a HCV 

Prosíme, prostudujte si příslušný souhrn údajů o přípravku pro antiretrovirové léky, které jsou užívány 

současně s léčbou HCV k porozumění a zvládnutí toxických účinků každého jednotlivého přípravku a 

možnosti překrytí těchto toxických účinků s přípravkem Pegasys, a to jak v kombinaci s ribavirinem 

nebo bez něho. Ve studii NR15961 u pacientů, kteří byli léčeni současně stavudinem a interferonem 

jak s ribavirinem nebo bez něho, byla četnost výskytu pankreatitidy a/nebo laktátové acidózy 3 % 

(12/398). 

Pacienti současně infikovaní HIV, kteří jsou léčeni vysoce aktivní antiretrovirovou terapií (HAART), 

mají vyšší riziko rozvoje laktátové acidózy. Přidání přípravku Pegasys a ribavirinu k HAART 

vyžaduje zvýšené sledování nemocných (viz Souhrn údajů o přípravku obsahujícího ribavirin). 

Koinfikovaní pacienti s pokročilou cirhózou, kteří dostávají HAART, mají při léčení kombinací 

ribavirinu s interferony (včetně přípravku Pegasys) vyšší riziko jaterní dekompenzace a případného 

úmrtí. Změny základních parametrů, které mohou být u koinfikovaných pacientů s cirhózou spojeny 

s jaterní dekompenzací, zahrnují zvýšenou hladinu bilirubinu v séru, sníženou hladinu hemoglobinu, 

zvýšenou alkalickou fosfatázu nebo snížený počet trombocytů a léčbu didanosinem (ddI). 

54 

Nedoporučuje se současné podávání ribavirinu se zidovudinem z důvodu zvýšeného rizika anémie (viz 

bod 4.5). 

Koinfikovaní pacienti musí být během léčby pečlivě monitorováni na zjištění známek a symptomů 

jaterní dekompenzace (včetně ascitu, encefalopatie, krvácení z varixů, snížené jaterní syntetické 

funkce, např. Child-Pugh skóre 7 nebo více). Child-Pugh skóre může být ovlivněno faktory, které se 

vztahují k léčbě (tj. nepřímá hyperbilirubinemie, snížený albumin), a nemusí nutně znamenat jaterní 

dekompenzaci. Léčba přípravkem Pegasys má být neprodleně přerušena u pacientů s jaterní 

dekompenzací. 

U pacientů koinfikovaných HIV-HCV jsou k dispozici omezené údaje týkající se bezpečnosti a 

účinnosti léčby u pacientů s počtem CD4 buněk nižším než 200 buněk/µl. V léčbě pacientů s nízkým 

počtem CD4 je proto třeba postupovat opatrně. 

Dentální a periodontální onemocnění 

U pacientů léčených kombinací přípravku Pegasys a ribavirinu byla hlášena onemocnění zubů a 

periodontu, která mohou vést až ke ztrátě zubů. Při dlouhodobé kombinované léčbě přípravkem 

Pegasys a ribavirinem může navíc vznikat sucho v ústech, což může mít škodlivý vliv na zuby a 

sliznici dutiny ústní. Pacienti si mají pravidelně dvakrát denně pečlivě čistit zuby a chodit 

na pravidelné prohlídky k zubnímu lékaři. Mimoto může u některých pacientů docházet ke zvracení. 

Pokud se tato reakce vyskytne, doporučuje se po zvracení důkladně vypláchnout ústa.   

Užití peginterferonu jako dlouhodobé udržovací monoterapie (neschválené použití) 

V randomizované, kontrolované americké studii (HALT-C) u nereagujících pacientů s různým 

stupněm fibrózy, která vyhodnocovala 3,5 letou monoterapii přípravkem Pegasys v dávce 90 µg/týden, 

nebylo pozorováno žádné významné snížení ve stupni progrese fibrózy nebo přidružených klinických 

příznaků.  

Pomocná látka 

Přípravek Pegasys obsahuje benzylalkohol. Nesmí být podáván předčasně narozeným dětem nebo 

novorozencům. Může způsobit toxické reakce a anafylaktoidní reakce u dětí do 3 let věku. 

4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 

Podávání 180 mikrogramů přípravku Pegasys jednou týdně po dobu jednoho měsíce u zdravých mužů 

nevedlo ke změnám farmakokinetických profilů mefenytoinu, dapsonu, debrisochinu a tolbutamidu a 

lze předpokládat, že Pegasys nemá vliv na metabolickou aktivitu izoenzymů 3A4, 2C9, 2C19 a 2D6 

cytochromu P450 in vivo. 

Ve stejné studii bylo pozorováno 25 % zvýšení plochy pod křivkou plazmatické koncentrace (AUC) 

theofylinu (markeru aktivity cytochromu P450 1A2), což dokládá inhibiční vliv přípravku Pegasys 

na aktivitu cytochromu P450 1A2. U pacientů, kteří užívají theofylin a přípravek Pegasys, mají být 

monitorovány sérové hladiny theofylinu a podle nich upravována dávka přípravku. Interakce mezi 

theofylinem a přípravkem Pegasys je nejvyšší po více než 4 týdnech terapie. 

Pacienti infikovaní pouze virem hepatitidy C nebo pouze virem hepatitidy B 

Ve farmakokinetické studii zahrnující 24 pacientů s HCV, kteří současně dostávali udržovací léčbu 

methadonu (střední dávka 95 mg; rozsah 30 mg až 150 mg), byla léčba přípravkem Pegasys 180 mg 

s.c. jednou týdně po dobu čtyř týdnů spojena s průměrnými hladinami methadonu vyššími o 10 % až 

15 % oproti hladinám na začátku studie. Klinická významnost tohoto nálezu není známa; přesto 

u pacientů mají být monitorovány příznaky a symptomy toxicity methadonu. Zejména u pacientů 

dostávajících vysokou dávku methadonu je třeba mít na paměti riziko prodloužení QTc. 

Vzhledem k inhibičnímu účinku na inozin-monofosfátdehydrogenázu může ribavirin ovlivnit 

metabolizmus azathioprinu, což případně může vést ke kumulaci 6-methyltioinozin-monofosfátu 

55 

(6-MTIMP), který bývá spojován se vznikem myelotoxicity u pacientů léčených azathioprinem. 

Současné podávání peginterferonu alfa-2a a ribavirinu s azathioprinem proto má být vyloučeno. 

V jednotlivých případech, kdy přínos podávání ribavirinu současně s azathioprinem opravňuje 

podstoupit možné riziko, je doporučováno důkladné monitorování hematologických parametrů 

po celou dobu souběžného podávání azathioprinu se zřetelem na odhalení známek myelotoxicity. 

V případě, že k ní dojde, má být léčba těmito léčivými přípravky ukončena (viz bod 4.4). 

Výsledky farmakokinetických substudií v klíčových studiích fáze III neprokazují farmakokinetické 

interakce mezi lamivudinem a přípravkem Pegasys u pacientů s infekcí HBV nebo mezi přípravkem 

Pegasys a ribavirinem u pacientů s infekcí HCV. 

Klinická studie, která zkoumala podávání telbivudinu v dávce 600 mg denně v kombinaci 

s pegylovaným interferonem alfa-2a v dávce 180 mikrogramů jednou týdně, podávaným podkožně 

pro léčbu HBV, naznačuje, že tato kombinace je spojena s vyšším rizikem vzniku periferní neuropatie. 

Mechanismus vzniku těchto příhod není znám; a proto společná léčba telbivudinem a jinými 

interferony (pegylovanými nebo standardními) může také ve výsledku znamenat zvýšené riziko. Navíc, 

prospěch podání kombinace telbivudinu s interferonem alfa (pegylovaným či standardním) není dosud 

stanoven. Proto je kombinace přípravku Pegasys s telbivudinem kontraindikována (viz bod 4.3). 

Pacienti infikovaní současně virem HIV a HCV 

Žádná zjevná léková interakce nebyla zaznamenána u 47 pacientů infikovaných současně virem HIV a 

HCV, kteří ukončili 12týdenní farmakokinetickou část klinické studie zkoumající účinek ribavirinu 

na intracelulární fosforylaci některých nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy (lamivudin a 

zidovudin nebo stavudin). Nicméně vzhledem k vysoké variabilitě výsledků byly intervaly 

spolehlivosti poněkud široké. Plazmatická expozice ribavirinu se nezdála být ovlivněna současným 

podáváním nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy (NRTI). 

Společné podávání ribavirinu a didanosinu není doporučeno. Expozice didanosinu nebo jeho 

aktivnímu metabolitu (dideoxyadenosin 5´-trifosfátu) je zvýšena in vitro, pokud je didanosin podáván 

společně s ribavirinem. Při užití s ribavirinem byly hlášeny případy fatálního jaterního selhání, stejně 

jako periferní neuropatie, pankreatitidy a symptomatické hyperlaktémie/laktátové acidózy. 

Jestliže byl při léčbě HIV součástí léčebného režimu zidovudin, bylo hlášeno zhoršení anémie 

přisuzované ribavirinu, ačkoli přesný mechanismus je třeba ještě objasnit. Konkomitantní použití 

ribavirinu a zidovudinu se kvůli zvýšenému riziku anémie nedoporučuje (viz bod 4.4). Je třeba uvážit 

náhradu zidovudinu v používané kombinované antiretrovirové terapii, pokud je tento již zaveden. To 

by mohlo být důležité zejména u pacientů, kteří mají zidovudinem indukovanou anémii v anamnéze. 

4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

Těhotenství 

K dispozici nejsou žádné nebo pouze omezené údaje o použití peginterferonu alfa-2a u těhotných žen. 

Podávání interferonu alfa-2a u zvířat bylo provázeno reprodukční toxicitou (viz bod 5.3), potenciální 

riziko u lidí není známo. V těhotenství má být přípravek Pegasys použit jen tehdy, jestliže možný 

prospěch z léčby převáží případné riziko pro plod. 

Kojení 

Není známo, zda peginterferon alfa-2a/metabolity jsou vylučovány do lidského mléka. Z důvodu 

možného výskytu nežádoucích účinků u kojených dětí má být kojení před zahájením léčby přerušeno. 

Fertilita 

Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu peginterferonu alfa-2a na fertilitu u žen. Při podání 

peginterferonu alfa-2a samicím opic bylo pozorováno prodloužení menstruačního cyklu (viz bod 5.3). 

56 

Užití s ribavirinem 

Na všech zvířecích druzích vystavených expozici ribavirinu byl prokázán jednoznačný teratogenní 

a/nebo embryocidní účinek tohoto přípravku. U těhotných žen je podávání ribavirinu 

kontraindikováno. Maximální péče musí být věnována tomu, aby ženy léčené přípravkem Pegasys 

v kombinaci s ribavirinem a partnerky mužů léčených touto kombinací neotěhotněly. Pacientky ve 

fertilním věku musí užívat účinnou antikoncepci v průběhu léčby a po dobu 4 měsíců po jejím 

ukončení. Mužští pacienti nebo jejich partnerky musí užívat účinnou antikoncepci v průběhu léčby a 

po dobu 7 měsíců po ukončení léčby. Další informace naleznete v SPC pro ribavirin. 

4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

Přípravek Pegasys má zanedbatelný nebo mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pacienti, 

u nichž dojde k výskytu závratí, zmatenosti, somnolence nebo únavy, mají být upozorněni, aby se 

vyvarovali řízení vozidel a obsluhy strojů.  

4.8 

Nežádoucí účinky 

Shrnutí bezpečnostního profilu 

Chronická hepatitida B u dospělých pacientů 

V klinických studiích s dobou léčby 48 týdnů a s následným 24týdenním obdobím sledování byl 

bezpečnostní profil přípravku Pegasys u CHB podobný tomu, jaký byl zaznamenán u CHC. 

S výjimkou pyrexie byla četnost většiny hlášených nežádoucích účinků nápadně nižší u pacientů s 

CHB léčených přípravkem Pegasys v monoterapii oproti četnosti u pacientů s CHC léčených 

přípravkem Pegasys v monoterapii (viz tabulka 9). Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických 

studiích se vyskytly u 88 % pacientů léčených přípravkem Pegasys oproti 53 % pacientů ve srovnávací 

skupině léčené lamivudinem; závažné nežádoucí účinky se v těchto studiích vyskytly u 6 % pacientů 

léčených přípravkem Pegasys oproti 4 % pacientů léčených lamivudinem. Nežádoucí účinky nebo 

laboratorní odchylky, které vedly k ukončení léčby přípravkem Pegasys, se vyskytly u 5 % pacientů, 

zatímco ve skupině léčené lamivudinem ukončilo z těchto důvodů účast méně než 1 % pacientů. 

Procentuální zastoupení pacientů s cirhózou, kteří ukončili léčbu, bylo podobné jako v celkovém 

souboru pacientů obou léčebných skupin. 

Chronická hepatitida C u dospělých pacientů 

Výskyt a závažnost nejčastějších nežádoucích účinků po podání přípravku Pegasys byly obdobné jako 

u ostatních alfa-2a interferonů (viz tabulka 9). Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky po podání 

180 mikrogramů přípravku Pegasys byly zpravidla mírné až střední závažnosti a bylo je možné zvládat 

bez nutnosti úpravy dávkování nebo přerušení léčby. 

Chronická hepatitida C u dříve nereagujících pacientů 

Celkový bezpečnostní profil přípravku Pegasys v kombinaci s ribavirinem u dříve nereagujících 

pacientů byl podobný jako u pacientů dosud neléčených. V klinické studii s pacienty nereagujícími 

na předchozí léčbu pegylovaným interferonem alfa-2b/ribavirinem, kde pacienti podstupovali léčbu 

trvající 48 nebo 72 týdnů, byla frekvence ukončení pro nežádoucí účinky nebo laboratorní abnormality 

spojené s léčbou přípravkem Pegasys a ribavirinem 6 % pro nežádoucí účinky a 7 % kvůli 

laboratorním abnormalitám při délce léčby 48 týdnů a 12 % pro nežádoucí účinky a 13 % kvůli 

laboratorním abnormalitám při délce léčby 72 týdnů. Podobně u pacientů s cirhózou nebo s přechodem 

do cirhózy byla frekvence ukončení kvůli nežádoucím účinkům léčby přípravkem Pegasys a 

ribavirinem vyšší u 72týdenní léčby (13 % u pacientů s cirhózou a 15 % u pacientů s přechodem 

do cirhózy) než u 48týdenní léčby (6 % u pacientů s cirhózou a 6 % u pacientů s přechodem 

do cirhózy). Pacienti, kteří ukončili předchozí terapii pegylovaným interferonem alfa-2b/ribavirinem 

kvůli hematologické toxicitě, byli ze zařazení do studie vyloučeni. 

57 

V další klinické studii byli pacienti nereagující na terapii s pokročilou fibrózou nebo cirhózou (Ishak 

skóre 3 až 6) a s výchozím počtem trombocytů dosahujícím jen 50 000 buněk/mm

3

 léčeni po dobu 48 

týdnů. Hematologické laboratorní abnormality pozorované v průběhu prvních 20 týdnů studie 

zahrnovaly anémii (26 % pacientů mělo hladinu hemoglobinu < 10 g/dl), neutropenii (30 % pacientů 

mělo ANC <750 buněk/mm

3

), a trombocytopenii (13% pacientů mělo počet trombocytů 

<

 50 000 buněk/mm

3

) (viz bod 4.4). 

Chronická hepatitida C a koinfekce virem HIV 

U nemocných současně infikovaných HIV-HCV byl po podání přípravku Pegasys samostatně nebo 

v kombinaci s ribavirinem popsán podobný klinický profil nežádoucích účinků jako u pacientů 

infikovaných pouze HCV. U pacientů s HIV-HCV s kombinovanou léčbou přípravkem Pegasys a 

ribavirinem byly u ≥ 1% až ≤ 2% pacientů hlášeny následující nežádoucí účinky: 

hyperlaktacidemie/laktátová acidóza, chřipka, pneumonie, afektivní labilita, apatie, tinitus, 

faryngolaryngeální bolest, cheilitida, získaná lipodystrofie a chromaturie. Podávání přípravku Pegasys 

bylo spojeno se snížením absolutního počtu CD4+ buněk v průběhu prvních čtyř týdnů léčby, aniž 

došlo ke snížení procentuálního zastoupení CD4+ buněk. Úbytek CD4+ buněk byl reverzibilní 

v závislosti na snížení dávky nebo přerušení terapie. Při použití přípravku Pegasys nebyl pozorován 

žádný negativní dopad na kontrolu viremie HIV, a to ani v průběhu terapie, ani při následném 

sledování nemocných. Údaje o bezpečnosti jsou k dispozici pouze u omezeného počtu koinfikovaných 

nemocných s počtem CD4+ buněk < 200/µl.  

Seznam nežádoucích účinků v tabulce 

Tabulka 9 shrnuje nežádoucí účinky hlášené při monoterapii přípravkem Pegasys u dospělých pacientů 

s CHB či CHC a při kombinované léčbě přípravkem Pegasys a ribavirinem u pacientů s CHC. 

Nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích jsou seskupeny podle četnosti následovně: velmi časté 

(≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), 

velmi vzácné (< 1/10000). U spontánních hlášení nežádoucích účinků po uvedení přípravku na trh 

není četnost známa (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky 

řazeny podle klesající závažnosti.    

Tabulka 9:  Nežádoucí účinky hlášené při monoterapii přípravkem Pegasys u pacientů 

infikovaných CHB či CHC nebo při léčbě kombinované s ribavirinem u pacientů 

infikovaných CHC v klinických studiích a po uvedení přípravku na trh 

Orgánový 

systém 

Velmi časté   Časté 

Méně časté  

Vzácné  

Velmi 

vzácné  

Četnost není 

známa 

Infekce a 

infestace 

Bronchitida, 

infekce horních 

cest dýchacích, 

kandidová infekce 

úst, herpes 

simplex, 

mykotické, virové 

a bakteriální 

infekce 

Pneumonie, 

infekce kůže 

Endokarditida, 

zánět zevního 

zvukovodu  

Sepse 

Novotvary 

benigní 

a maligní  

Nádor jater 

Poruchy krve 

a lymfatického 

systému  

Trombocytopenie, 

anémie, 

lymfadenopatie 

Pancytopenie 

Aplastická 

anémie 

Čistá aplazie 

buněk červené 

krevní řady 

58 

Orgánový 

systém 

Velmi časté   Časté 

Méně časté  

Vzácné  

Velmi 

vzácné  

Četnost není 

známa 

Poruchy 

imunitního 

systému 

Sarkoidóza, 

tyreoiditida 

Anafylaxe, 

systémový lupus 

erythematodes,  

revmatoidní 

artritida 

Idiopatická 

nebo 

trombotická 

trombocyto-

penická 

purpura 

Odmítnutí 

jaterního a 

ledvinového 

transplantátu, 

Vogt-

Koyanagi-

Haradova 

choroba 

Endokrinní 

poruchy 

Hypotyreóza 

Hypertyreóza 

Diabetes 

mellitus 

Diabetická 

ketoacidóza 

Poruchy 

metabolismu a 

výživy 

Anorexie  

Dehydratace   

Psychiatrické 

poruchy 

Deprese*, 

úzkost, 

insomnie*  

Agrese, změny 

nálady, emoční 

poruchy, nervozita, 

snížení libida  

Sebevražedné 

úmysly, 

halucinace 

Sebevražda, 

psychotické 

poruchy  

Mánie, 

bipolární 

poruchy, 

vražedné 

myšlenky 

Poruchy 

nervového 

systému 

Bolest hlavy, 

závratě*, 

poruchy 

koncentrace 

Synkopa, migréna, 

poruchy paměti, 

slabost, hypestézie, 

hyperestézie, 

parestézie, třes, 

poruchy chuti, 

noční můry, 

somnolence 

Periferní 

neuropatie 

Kóma, křeče, 

obrna lícního 

nervu  

Cerebrální 

ischemie 

Poruchy oka 

Rozmazané vidění, 

bolest oka, zánět 

oka, xeroftalmie  

Retinální 

krvácení 

Optická 

neuropatie, edém 

oční papily, 

retinální vaskulární 

poruchy, 

retinopatie, vřed 

rohovky  

Ztráta zraku   Serózní 

odchlípení 

sítnice 

Poruchy ucha a 

labyrintu 

Vertigo, bolest 

ucha 

Ztráta sluchu   

Srdeční poruchy   

Tachykardie, 

periferní otoky, 

palpitace  

Infarkt myokardu, 

kongestivní selhání 

srdce, 

kardiomyopatie, 

angina pectoris, 

arytmie, fibrilace 

síní, perikarditida, 

supraventrikulární 

tachykardie 

Cévní poruchy   

Náhlé zrudnutí 

Hypertenze 

Krvácení do 

mozku, vaskulitida 

Periferní 

ischemie 

Respirační, 

hrudní 

a mediastinální 

poruchy 

Dušnost, 

kašel  

Námahová 

dušnost, epistaxe, 

nasofaryngitida, 

zduření sliznic 

vedlejších nosních 

dutin, zduření 

nosní sliznice, 

rýma, bolest v krku  

Sípání 

Intersticiální 

pneumonitida 

včetně fatálního 

průběhu, plicní 

embolie 

Plicní arteriální 

hypertenze

§

59 

Orgánový 

systém 

Velmi časté   Časté 

Méně časté  

Vzácné  

Velmi 

vzácné  

Četnost není 

známa 

Gastrointestinál

ní poruchy 

Průjem*, 

nauzea*, 

bolest břicha* 

Zvracení, 

dyspepsie, 

dysfagie, ulcerace 

ústní dutiny, 

krvácení z dásní, 

glositida, 

stomatitida, 

plynatost, sucho 

v ústech  

Krvácení do 

zažívacího 

traktu 

Peptický vřed, 

pankreatitida   

Ischemická 

kolitida, 

pigmentace 

jazyka 

Poruchy jater a 

žlučových cest 

Jaterní 

dysfunkce  

Selhání jater, zánět 

žlučových cest, 

steatóza jater 

Poruchy kůže a 

podkožní tkáně 

Alopecie, 

dermatitida, 

pruritus, 

suchá kůže  

Psoriáza, kopřivka, 

ekzém, vyrážka, 

zvýšená potivost, 

kožní poruchy, 

fotosenzitivní 

reakce, noční 

pocení  

Stevens-

Johnsonův 

syndrom, 

toxická 

epidermální 

nekrolýza, 

angioedém, 

multiformní 

erytém 

Poruchy svalové 

a kosterní 

soustavy a 

pojivové tkáně  

Myalgie, 

artralgie 

Bolest zad, 

artritida, svalová 

slabost, bolest 

kostí, bolest šíje, 

muskuloskeletální 

bolest, svalové 

křeče  

Myositida 

Rabdomyolýza 

Poruchy ledvin 

a močových cest 

Renální 

insuficience 

Poruchy 

reprodukčního 

systému a prsu  

Impotence 

Celkové 

poruchy a 

reakce v místě 

aplikace 

Pyrexie, 

ztuhlost*, 

bolest*, 

astenie, 

únava, reakce 

v místě 

vpichu, 

podrážděnost  

Bolest na hrudi, 

onemocnění 

podobné chřipce, 

malátnost, letargie, 

návaly horka, žízeň  

Vyšetření 

Úbytek tělesné 

hmotnosti 

Poranění, otravy 

a procedurální 

komplikace 

Předávkování 

* Tyto nežádoucí účinky byly časté (≥1/100 až < 1/10) u pacientů s chronickou hepatitidou B léčených 

přípravkem Pegasys v monoterapii 

§ 

Znění textu dle druhu přípravků obsahujících interferon viz dále Plicní arteriální hypertenze. 

Popis vybraných nežádoucích účinků 

Plicní arteriální hypertenze 

U přípravků s interferonem alfa byly hlášeny případy plicní arteriální hypertenze (PAH), zejména 

u pacientů s rizikovými faktory PAH (např. portální hypertenzí, infekcí HIV, cirhózou). Projevy byly 

hlášeny v různých časových odstupech, v typickém případě několik měsíců od zahájení léčby 

interferonem alfa. 

60 

Laboratorní hodnoty 

Léčba přípravkem Pegasys byla spojena s abnormálními laboratorními hodnotami: zvýšením ALT, 

zvýšením bilirubinu, poruchami elektrolytů (hypokalemií, hypokalcemií, hypofosfatemií), 

hyperglykemií, hypoglykemií a elevací hladiny triglyceridů (viz bod 4.4). Až u 2 % pacientů léčených 

přípravkem Pegasys v monoterapii nebo v kombinaci s ribavirinem byly zaznamenány zvýšené 

hodnoty ALT, které vedly k úpravě dávky nebo k přerušení léčby. 

Léčba přípravkem Pegasys byla provázena poklesem hodnot hematologických parametrů (leukopenie, 

neutropenie, lymfopenie, trombocytopenie a hemoglobinu). Po úpravě dávek přípravku došlo 

zpravidla k jejich zlepšení a v průběhu 4-8 týdnů po přerušení léčby k návratu hodnot na úroveň 

před léčbou (viz bod 4.2 a bod 4.4).  

Středně závažná (ANC: 0,749 – 0,5 x 10

9

/l) a závažná (ANC: < 0,5 x 10

9

/l) neutropenie byla 

pozorována u 24 % (216/887), resp. 5 % (41/887) pacientů léčených po dobu 48 týdnů 

180 mikrogramy přípravku Pegasys v kombinaci s 1000/1200 miligramy ribavirinu. 

Anti-interferonové protilátky 

Produkce neutralizujících anti-interferonových protilátek byla prokázána u 1-5 % pacientů léčených 

přípravkem Pegasys. Stejně jako v případě ostatních interferonů byl u CHB zaznamenán zvýšený 

výskyt neutralizujících protilátek. U žádného z onemocnění to však nekorelovalo se ztrátou 

terapeutické odpovědi. 

Tyreoidální funkce 

Terapie přípravkem Pegasys byla spojena s nálezem klinicky významných odchylek v tyreoidálních 

laboratorních hodnotách, které vyžadovaly klinickou intervenci (viz bod 4.4). Frekvence výskytu  

(4,9 %) těchto odchylek byla u pacientů léčených kombinací přípravku Pegasys s ribavirinem 

(NV15801) obdobná jako u jiných interferonů. 

Laboratorní hodnoty u pacientů koinfikovaných HIV-HCV 

Ačkoli u nemocných současně infikovaných HIV-HCV docházelo k častějšímu výskytu 

hematologických projevů toxicity (neutropenie, trombocytopenie a anémie), ve většině případů 

postačovala úprava dávkování a podání růstových faktorů; vzácně bylo nutno předčasně přerušit léčbu. 

Snížení hladin ANC pod 500 buněk/mm

3

 bylo pozorováno u 13 % pacientů na monoterapii 

přípravkem Pegasys a u 11 % pacientů s kombinovanou terapií. Ke snížení počtu trombocytů 

pod 50 000 buněk/mm

3

 došlo u 10 % pacientů na monoterapii přípravkem Pegasys a u 8 % pacientů 

s kombinovanou terapií. Anémie (hodnota hemoglobinu < 10 g/dl) byla zaznamenána u 7 % pacientů 

na monoterapii přípravkem Pegasys a u 14 % pacientů s kombinovanou terapií. 

Pediatrická populace 

Chronická hepatitida B  

V klinické studii (YV25718) se 111 pediatrickými pacienty (ve věku 3 až 17 let) léčenými přípravkem 

Pegasys po dobu 48 týdnů byl bezpečnostní profil konzistentní s tím, který byl pozorován u dospělých 

pacientů s CHB a pediatrických pacientů s CHC.  

Průměrné změny výšky a hmotnosti oproti výchozím hodnotám pro Z skóre podle věku ve 48. týdnu 

léčby ve studii YV25718 byly -0,07 a -0,21 (n = 108, resp. n = 106) u pacientů léčených přípravkem 

Pegasys oproti -0,01 a -0,08 (n = 47 v obou případech) u neléčených pacientů. Ve 48. týdnu léčby 

přípravkem Pegasys byl pozorován pokles výškových nebo hmotnostních percentilů o více než 15 

percentilů na normativních růstových křivkách u 6 % pacientů pro výšku a 11 % pacientů pro 

hmotnost, zatímco v neléčené skupině to byla 2 % pacientů pro výšku a 9 % pro hmotnost. U těchto 

pacientů nejsou k dispozici žádné údaje o dlouhodobém sledování po léčbě (viz bod 4.4). 

61 

Chronická hepatitida C 

V klinickém hodnocení se 114 pediatrickými pacienty (ve věku 5 až 17 let) léčenými přípravkem 

Pegasys v monoterapii nebo v kombinaci s ribavirinem (viz bod 5.1) byla úprava dávky vyžadována 

přibližně u jedné třetiny pacientů, a to nejčastěji z důvodu neutropenie a anémie. Obvykle byl 

bezpečnostní profil pozorovaný u pediatrických pacientů podobný profilu pozorovanému u dospělých. 

V této pediatrické studii byly nejčastějšími nežádoucími účinky u pacientů léčených kombinovanou 

léčbou přípravkem Pegasys a ribavirin po dobu až 48 týdnů onemocnění podobné chřipce (91 %), 

bolest hlavy (64 %), gastrointestinální porucha (56 %) a reakce v místě aplikace injekce (45 %). Úplný 

seznam nežádoucích účinků hlášených v této léčebné skupině (n=55) je uvedený v tabulce 10. Sedm 

pacientů, kteří byli léčeni kombinovanou léčbou přípravkem Pegasys a ribavirin po dobu 48 týdnů, 

ukončilo léčbu z důvodu bezpečnosti (deprese, abnormální výsledky při psychiatrickém vyšetření, 

přechodná slepota, retinální exsudáty, hyperglykemie, diabetes mellitus 1.typu a anémie). Nežádoucí 

účinky hlášené v této studii byly většinou mírné nebo středně závažné. Závažné nežádoucí účinky byly 

hlášeny u dvou pacientů ze skupiny léčené kombinovanou léčbou přípravkem Pegasys a ribavirin 

(hyperglykemie a cholecystektomie).  

U pediatrických pacientů byla pozorována inhibice růstu (viz bod 4.4). Pediatričtí pacienti léčení 

kombinovanou léčbou přípravkem Pegasys s ribavirinem vykazovali opoždění nárůstu tělesné 

hmotnosti a výšky po 48 týdnech léčby ve srovnání s výchozími hodnotami. Percentily normativní 

populace „tělesné hmotnosti k věku“ a „výšky k věku“ u pacientů během léčby klesaly. Na konci 

2letého období následného sledování po léčbě se většina pacientů vrátila k výchozím hodnotám  

percentilů normativní růstové křivky pro tělesnou hmotnost a výšku (průměrný percentil tělesné 

hmotnosti byl 64 % v úvodu léčby a 60 % po 2 letech od ukončení léčby, průměrný percentil tělesné 

výšky byl 54 % v úvodu léčby a 56 % po dvou letech od ukončení léčby). Na konci léčby došlo u 

43 % pacientů k poklesu percentilu tělesné hmotnosti o 15 percentilů nebo více, a u 25 % (13 z 53) 

pacientů došlo k poklesu percentilu tělesné výšky o 15 percentilů nebo více na normativních růstových 

křivkách. Po dvou letech od ukončení léčby zůstávalo 16 % (6 z 38) pacientů 15 percentilů nebo více 

pod svojí výchozí hodnotou na křivce tělesné hmotnosti a 11 % (4 z 38) pacientů zůstávalo 

15 percentilů nebo více pod svojí výchozí hodnotou na křivce tělesné výšky.   

55 % (21 z 38) subjektů, které dokončily původní studii, bylo zařazeno do dlouhodobého rozšířeného 

sledování po léčbě v délce 6 let. Studie prokázala, že návrat k původní růstové křivce po 2 letech od 

ukončení léčby se udržel do 6 let po ukončení léčby. U několika málo subjektů, které byly po 2 letech 

od ukončení léčby o více než 15 percentilů pod svojí počáteční křivkou tělesné výšky, došlo k návratu 

k výchozím srovnatelným percentilům tělesné výšky do 6 let po ukončení léčby nebo u nich byly 

zaznamenány příčiny nesouvisející s léčbou. Kvůli nedostatečnému rozsahu dostupných údajů nelze 

jednoznačně vyvodit, že inhibice růstu způsobená užíváním přípravku Pegasys je vždy reverzibilní. 

62 

Tabulka 10:  Nežádoucí účinky hlášené u pediatrických pacientů infikovaných virem HCV a  

přiřazené k léčbě přípravkem Pegasys v kombinaci s ribavirinem ve studii  

NV17424 

Orgánový systém 

Velmi časté 

Časté 

Infekce a infestace 

Infekční mononukleóza, 

streptokoková faryngitida, chřipka, 

virová gastroenteritida, kandidóza, 

gastroenteritida, zubní absces, 

hordeolum, infekce močových cest, 

nazofaryngitida 

Poruchy krve a lymfatického 

systému 

Anémie 

Poruchy metabolismu a výživy 

Snížení chuti k jídlu 

Hyperglykémie, diabetes mellitus 

1.typu  

Psychiatrické poruchy 

Insomnie 

Deprese, úzkost, halucinace, 

abnormální chování, agrese, vztek, 

porucha se zhoršenou 

pozorností/hyperaktivitou 

Poruchy nervového systému 

Bolest hlavy 

Závrať, porucha v pozornosti, 

migréna 

Poruchy oka 

Přechodná slepota, retinální 

exsudáty, poruchy zraku, 

podráždění oka, bolest oka, svědění 

oka 

Poruchy ucha a labyrintu 

Bolest ucha 

Respirační, hrudní a mediastinální 

poruchy 

Dyspnoe, epistaxe 

Gastrointestinální poruchy 

Gastrointestinální porucha 

Bolest horní poloviny břicha, 

stomatitida, nauzea, aftózní 

stomatitida, porucha úst 

Poruchy kůže a podkožní tkáně 

Vyrážka, pruritus, alopecie 

Otok obličeje, polékový kožní 

výsev 

Poruchy svalové a kosterní 

soustavy a pojivové tkáně 

Muskuloskeletální bolest 

Bolest zad, bolest končetin 

Poruchy ledvin a močových cest 

Dysurie, inkontinence, porucha 

močových cest 

Poruchy reprodukčního systému a 

prsu 

Vaginální výtok 

Celkové poruchy a reakce v místě 

aplikace 

Onemocnění podobné chřipce, 

reakce v místě injekce, 

podrážděnost, únava 

Pyrexie, hematom v místě punkce 

cévy, bolest 

Vyšetření 

Psychiatrické zhodnocení 

abnormální 

Chirurgické a léčebné postupy 

Extrakce zubu, cholecystektomie 

Sociální okolnosti 

Vzdělávací problém 

Laboratorní hodnoty 

Pokles hladiny hemoglobinu, počtu neutrofilů, krevních destiček nebo zvýšení ALT může vyžadovat 

snížení dávky nebo trvalé ukončení léčby (viz bod 4.2). Většina laboratorních abnormalit, které byly 

zaznamenány během klinického hodnocení, se krátce po ukončení léčby navrátila k původním 

hodnotám. 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 

účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

63 

4.9 

Předávkování 

Popsána byla předávkování od dvou injekcí ve dvou dnech (místo 1x týdně) až po každodenní aplikaci 

po dobu jednoho týdne (například 1260 µg / týden). Žádný pacient neměl neobvyklé, závažné či léčbu 

limitující příznaky. Týdenní dávky do 540 a 630 mikrogramů byly podávány v rámci klinických studií 

u nemocných s karcinomem ledvin a chronickou myeloidní leukemií. Projevem toxicity, která 

limitovala dávkování, byla únava, zvýšení jaterních enzymů, neutropenie a trombocytopenie, které 

provázejí léčbu interferony. 

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

Farmakoterapeutická skupina: imunostimulancia, interferony, ATC kód: L03AB11  

Mechanismus účinku 

Navázáním PEG reagencie (bis-monometoxypolyetylenglykol) na interferon alfa-2a vzniká 

pegylovaný interferon alfa-2a (Pegasys). Přípravek Pegasys vykazuje in vitro antivirové a 

antiproliferační vlastnosti, které jsou charakteristické pro interferon alfa-2a. 

Interferon alfa-2a je konjugován s bis-[monometoxypolyetylenglykolem] v substitučním poměru jeden 

mol polymeru / jeden mol proteinu. Průměrná molekulová hmotnost komplexu je přibližně 60000, 

přičemž proteinová složka má hmotnost zhruba 20000.  

Farmakodynamické účinky 

U pacientů s chronickou hepatitidou C, kteří odpovídají na léčbu 180 mikrogramy přípravku Pegasys, 

klesají hladiny HCV RNA bifázicky. První fáze poklesu se objevuje 24 až 36 hodin po podání první 

dávky přípravku Pegasys, po ní následuje fáze druhá, která u nemocných se setrvalou odpovědi 

probíhá následující 4 – 16 týdnů. V průběhu prvních 4 – 6 týdnů léčby kombinací ribavirinu 

s pegylovaným interferonem alfa-2a nebo interferonem alfa ribavirin prokazatelně neovlivňuje počáteční 

kinetiku virů. 

Klinická účinnost a bezpečnost 

Chronická hepatitida B 

Předpověditelnost odpovědi 

Metaanalýza údajů o pacientech z 9 klinických studií přípravku Pegasys (n=1423) provedené u pacientů 

s CHB HBeAg-pozitivních a HBeAg-negativních ukázaly, že hladiny HBsAg a HBV DNA ve 12.týdnu 

léčby předpovídají u některých genotypů konečný výsledek léčby ve 24.týdnu po ukončení léčby. 

Funkční charakteristiky těchto biomarkerů jsou uvedené v tabulce 11. Pro optimalizaci všech funkčních 

charakteristik (prediktivní hodnota negativního testu [NPV], senzitivita, specifičnost) a praktických 

charakteristik (jednoduchost, vhodnost) nelze použít pouze jeden biomarker s uvedenou hraniční 

hodnotou. Rozhodnutí o předčasném ukončení léčby má být přehodnoceno dle kontextu konkrétní 

klinické situace. 

U HBeAg-pozitivních pacientů s infekcí HBV genotypu B a C s hodnotou HBsAg > 20 000 IU/ml nebo 

HBV DNA > 8 log

10

 IU/ml ve 12.týdnu je následné zahájení léčby spojeno s vysokou pravděpodobností 

selhání dosažením sérokonverze HBeAg a HBV DNA < 2000 IU/ml ve 24.týdnu po ukončení léčby 

(NPV > 90 %). U HBV genotypu A a D nebyla velikost podskupiny na analýzu dostatečná. 

U HBeAg-negativních pacientů s infekcí HBV genotypu D s hodnotou HBsAg > 20 000 IU/ml nebo 

HBV DNA > 6,5 log

10

 IU/ml ve 12.týdnu je následné zahájení léčby spojeno s vysokou 

64 

pravděpodobností selhání dosažením sérokonverze HBV DNA < 2 000 IU/ml a normalizace hodnot 

ALT ve 24. týdnu po ukončení léčby. U HBV genotypu A nebyla velikost podskupiny na analýzu 

dostatečná. U HBeAg-negativních pacientů s infekcí HBV genotypu B nebo C nelze stanovit žádný 

biomarker, který by byl dostatečně účinný. 

Mohou být zváženy i další dostupné biomarkery pro stanovení léčby, které by dokázaly předpovídat 

konečný výsledek léčby přípravkem Pegasys. 

Tabulka 11: Vyhodnocení jednotlivých biomarkerů ve 12. týdnu léčby u pacientů s CHB HBeAg-

pozitivních a HBeAg-negativních dle genotypu  

Genotyp 

Mezní hodnota (IU/ml) 

NPV 

Senzitivita 

Specifičnost 

HBeAg-pozitivní

(a)

B 

HBsAg > 20 000 

0,93 

0,96 

0,23 

HBV DNA > 8 log

10

0,90 

0,94 

0,26 

C 

HBsAg > 20 000 

0,96 

0,97 

0,22 

HBV DNA > 8 log

10

0,98 

0,98 

0,19 

HBeAg-negativní

(a)

D 

HBsAg > 20 000 

0,91 

0,94 

0,16 

HBV DNA > 6,5 log

10

1,00 

1,00 

0,11 

NPV = prediktivní hodnota negativního testu; Senzitivita = % všech respondérů, kteří nesplňují kritéria pro ukončení léčby; 

Specifičnost = % všech non-respondérů splňující kritéria pro ukončení léčby 

(a) 

Odpověď na léčbu u pacientů s pozitivitou na HBeAg byla definována jako sérokonverze HBeAg (definováno jako ztráta 

HBeAg a přítomnost antiHBe) + HBV DNA < 2 000 IU/ml po 6 měsících po léčbě a odpověď na léčbu u pacientů s negativitou 

na HBeAg byla definována jako HBV DNA < 2 000 IU/ml + normalizace hodnot ALT po 6 měsících po léčbě. 

Do všech klinických studií byli zařazeni pacienti s CHB, u kterých byla aktivní virová replikace 

prokázána stanovením HBV DNA, zvýšením hodnot ALT a jaterní biopsií potvrzující chronickou 

hepatitidu. Do studie WV 16240 byli zařazeni pacienti s pozitivitou na HBeAg, zatímco do studie 

WV16241 byli zařazeni pacienti s negativním průkazem HBeAg a pozitivitou na anti-HBe. V obou 

studiích byla délka léčby 48 týdnů, následné sledování po dobu 24 týdnů. V obou studiích byl 

porovnáván přípravek Pegasys s placebem proti přípravku Pegasys s lamivudinem nebo proti 

lamivudinu samotnému. Do těchto studií nebyli zařazeni pacienti současně infikovaní virem HIV. 

Procento odpovědí na léčbu na konci následného sledování v těchto dvou studiích je uvedeno 

v tabulce 12. Ve studii WV16240 byly primárními cílovými parametry účinnosti léčby sérokonverze 

HBeAg a počet kopií HBV-DNA nižší než 10

5

 kopií/ml. Ve studii WV16241 byly primárními 

cílovými parametry účinnosti léčby normalizace hodnot ALT a počet kopií HBV-DNA nižší než 2 x 

10

4

 kopií/ml. HBV DNA byla stanovena za využití COBAS AMPLICOR HBV MONITOR testu 

(citlivost stanovení 200 kopií/ml). 

Celkem 283 z 1351 (21 %) pacientů mělo pokročilou fibrózu nebo cirhózu jater, 85 pacientů z 1351 

(6 %) trpělo cirhózou. Nebyl zjištěn žádný rozdíl v odpovědi na léčbu u těchto pacientů ve srovnání 

s pacienty bez pokročilé fibrózy nebo cirhózy. 

65 

Tabulka 12:  Sérologické, virologické a biochemické odpovědi u chronické hepatitidy B 

HBeAg pozitivní 

Studie WV16240 

HBeAg negativní / anti-HBe pozitivní 

Studie WV16241 

Parametry 

odpovědi 

Pegasys 

180 μg 

& 

Placebo 

(n=271) 

Pegasys 

180 μg 

& 

Lamivudin 

100 mg 

(n=271) 

Lamivudin 

100 mg 

(n=272) 

Pegasys 

180 μg 

& 

Placebo 

(n=177) 

Pegasys 

180 μg 

& 

Lamivudin 

100 mg 

(n=179) 

Lamivudin 

100 mg 

(n=181) 

HBeAg 

Sérokonverze 

32 %

 # 

27 % 

19 % 

N/A 

N/A 

N/A 

Pokles HBV 

DNA * 

32 %

 #

34 % 

22 % 

43 % 

#

44 % 

29 % 

ALT 

Normalizace 

41 %

 #

39 % 

28 % 

59 % 

# 

60 % 

44 % 

HBsAg 

Sérokonverze 

3 %

 #

3 % 

0 % 

3 %

2 % 

0 % 

* pro HBeAg pozitivní pacienty: HBV DNA < 10

5

 kopií/ml 

  pro HBeAg negativní/anti-HBe – pozitivní pacienty: HBV DNA < 2 x 10

4

 kopií/ml 

#hodnoty p (ve srovnání s lamivudinem) < 0,01 (stratifikace testem Cochran-Mantel-Haenszel)  

Histologická odpověď byla obdobná ve všech třech léčebných skupinách v každé studii; u pacientů se 

setrvalou odpovědí 24 týdnů po skončení léčby byla také významně vyšší pravděpodobnost 

histologického zlepšení. 

Všichni pacienti, kteří ukončili klinické studie III. fáze, mohli být zařazeni do studie dlouhodobého 

následného sledování (WV16866). U pacientů, kteří ukončili studii WV16240, kde byli léčeni 

monoterapií přípravkem Pegasys, a kteří byli poté zařazeni do studie dlouhodobého následného 

sledování, byla stabilní sérokonverze HBeAg po 12 měsících od ukončení léčby zjištěna u 48 % 

(73/153) pacientů. U pacientů léčených monoterapií přípravkem Pegasys ve studii WV16241 byly po 

12 měsících od ukončení léčby stanoveny nízké hodnoty HBV DNA u 42 % (41/97) a normalizace 

hodnot ALT u 59 % (58/99) pacientů. 

Chronická hepatitida C 

Předpověditelnost odpovědi 

Odkaz na bod 4.2, tabulku 2. 

Odpověď ve vztahu k dávce při monoterapii 

Při přímém porovnání byla u nemocných s cirhózou dávka 180 mikrogramů přípravku Pegasys spojena 

s lepší setrvalou virologickou odpovědí než dávka 90 mikrogramů. U nemocných bez cirhózy bylo 

obdobných výsledků dosaženo při aplikaci 135 a 180 mikrogramů přípravku.  

Konfirmační klinické studie u dosud neléčených dospělých pacientů 

Do všech klinických studií byli zařazováni nemocní s CHC potvrzenou měřitelnou hladinou sérové 

HCV RNA, zvýšenými hladinami ALT (s výjimkou studie NR16071) a jaterní biopsií s nálezem 

chronické hepatitidy, kteří dosud nebyli léčeni interferonem. Do studie NV15495 byli specificky 

zařazeni nemocní s histologickou diagnózou cirhózy (asi 80 %) nebo s přechodem do cirhózy (asi 

20 %). Do studie NR15961 (viz tabulka 21) byli zařazeni pouze pacienti současně infikovaní virem 

HIV a HCV. U těchto pacientů bylo onemocnění vyvolané virem HIV stabilní a průměrný počet T-

lymfocytů CD4 byl přibližně 500 buněk/µl.  

Léčebná schémata, trvání léčby a průběh studií u pacientů infikovaných HCV a pacientů současně 

infikovaných HIV-HCV, jsou zachycena v tabulkách 13, 14, 15 a v tabulce 21. Virologická odpověď 

66 

byla definována jako neměřitelná HCV RNA pomocí HCV testu na přístroji COBAS AMPLICOR

TM

, 

verze 2 (s detekčním limitem 100 kopií/ml resp. 50 mezinárodních jednotek/ml) a setrvalá odpověď 

byla definována jako jeden negativní vzorek naměřený přibližně 6 měsíců po ukončení léčby. 

Tabulka 13: Virologická odpověď u CHC pacientů 

Monoterapie s přípravkem Pegasys 

Kombinovaná terapie s přípravkem 

Pegasys 

Cirhóza a bez cirhózy 

Cirhóza 

Cirhóza a bez cirhózy 

Studie NV15496 + 

NV15497 + NV15801 

Studie NV15495 

Studie 

NV15942 

Studie NV15801 

Pegasys 

180 µg 

(n=701) 

48 týdnů 

Interferon 

alfa-2a 

6 MIU/3 MIU 

+ 

3 MIU 

(n=478) 

48 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

(n= 87) 

48 týdnů 

Interferon 

alfa-2a 

3 MIU 

(n=88) 

48 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

+ 

Ribavirin 

1000/1200 

mg 

(n=436) 

48 týdnů 

Pegasys  

180 µg 

+ 

Ribavirin 

1000/1200 

mg 

(n=453) 

48 týdnů 

Interferon 

alfa-2b 

3 MIU 

+ 

Ribavirin 

1000/1200 

mg 

(n=444) 

48 týdnů 

Odpověď 

na konci 

léčby 

55-69 % 

22-28 % 

44 % 

14 % 

68 % 

69 % 

52 % 

Celková 

setrvalá 

odpověď 

28-39 % 

11-19 % 

30 %∗ 

8 %∗ 

63 % 

54 %∗∗ 

45 %** 

∗

      95% CI pro rozdíl: 11 %-33 %          p- hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-Haenszel test) = 0,001 

∗∗

    95% CI pro rozdíl: 3 % - 16 %          p- hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-Haenszel test) = 0,003 

V tabulce 14 a tabulce 15 jsou shrnuty údaje o virologické odpovědi u pacientů monoinfikovaných 

HCV léčených přípravkem Pegasys v kombinaci s ribavirinem ve vztahu ke genotypu a virové náloži 

před léčbou, respektive ve vztahu ke genotypu, virové náloži před léčbou a rychlé virologické 

odpovědi v týdnu 4. Výsledky studie NV15942 dávají podklad pro léčebná doporučení u jednotlivých 

genotypů viru, virové náloži na začátku léčby studie a virologické odpovědi v týdnu 4 (viz tabulky 1, 

14 a 15). 

Rozdíly mezi jednotlivými léčebnými schématy nebyly významněji ovlivněny přítomností nebo 

nepřítomností cirhózy, proto léčebná doporučení pro genotyp 1, 2 nebo 3 nejsou ovlivněna touto 

vstupní charakteristikou. 

67 

Tabulka 14:Setrvalá virologická odpověď na terapii kombinací přípravku Pegasys s ribavirinem 

v závislosti na genotypu a virové náloži před léčbou u CHC pacientů 

Studie NV15942 

Studie NV15801 

Pegasys 

180 µg 

& 

Ribavirin 

800 mg 

24 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

24 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

& 

Ribavirin 

800 mg 

48 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Pegasys 

180 µg 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Interferon 

alfa-2b 

3 MIU 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Genotyp 1 

Malá virová nálož 

Velká virová 

nálož 

29 % 

(29/101) 

41 % 

(21/51) 

16 % (8/50) 

42 % 

(49/118)* 

52 % (37/71) 

26 % (12/47) 

41% 

(102/250)* 

55 % (33/60) 

36 % (69/190) 

52 % 

(142/271)* 

65 % (55/85) 

47 % (87/186) 

45 % 

(134/298) 

53 % (61/115) 

40 % (73/182) 

36 % 

(103/285) 

44 % (41/94) 

33 % (62/189) 

Genotyp 2/3 

Malá virová nálož 

Velká virová 

nálož 

84 % 

(81/96) 

85 % 

(29/34) 

84 % 

(52/62) 

81 % 

(117/144) 

83 % (39/47) 

80 % (78/97) 

79 % (78/99) 

88 % (29/33) 

74 % (49/66) 

80 % (123/153) 

77 % (37/48) 

82 % (86/105) 

71 % 

(100/140) 

76 % (28/37) 

70 % (72/103) 

61 % (88/145) 

65 % (34/52) 

58 % (54/93) 

Genotyp 4 

(0/5) 

(8/12) 

(5/8) 

(9/11) 

(10/13) 

(5/11) 

Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml  

∗

 Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 1000/1200 miligramů, 48 týdnů vs. Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 

800 miligramů, 48 týdnů: poměr pravděpodobnosti (95 % CI) = 1.52 (1,07-2,17) p-hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-

Haenszel test) = 0,020 

∗

 Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 1000/1200 miligramů, 48 týdnů vs. Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 

1000/1200 miligramů, 24 týdnů: poměr pravděpodobnosti (95 % CI) = 2,12 (1,30-3,46) p-hodnota (stratifikovaný Cochran-

Mantel-Haenszel test) = 0,002 

Možnost zkrácení léčby na 24 týdnů byla u pacientů s genotypem 1 a 4 zkoumána na základě dosažení 

setrvalé rychlé virologické odpovědi pozorované u pacientů s rychlou virologickou odpovědí v týdnu 

4 ve studiích NV15942 a ML17131 (viz tabulka 15). 

Tabulka 15: Setrvalá virologická odpověď na základě rychlé protivirové odpovědi dosažené 

v týdnu 4 u CHC pacientů s genotypem 1 a 4 po léčbě přípravkem Pegasys v 

kombinaci s ribavirinem  

                                         Studie NV15942 

Studie ML17131 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

24 týdnů 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

24 týdnů 

Genotyp 1 RVR 

Nízká virová nálož 

Vysoká virová nálož  

90 % (28/31) 

93 % (25/27) 

75 % (3/4) 

92 % (47/51) 

96 % (26/27) 

88 % (21/24) 

77 % (59/77) 

80 % (52/65) 

58 % (7/12) 

Genotyp 1 bez RVR 

Nízká virová nálož 

Vysoká virová nálož 

24 % (21/87) 

27 % (12/44) 

21 % (9/43) 

43 % (95/220) 

50 % (31/62) 

41 % (64/158) 

- 

- 

- 

Genotyp 4 RVR 

(5/6) 

(5/5) 

92 % (22/24) 

Genotyp 4 bez RVR 

(3/6) 

(4/6) 

- 

Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml 

RVR = rychlá protivirová odpověď (nedetekovatelná HCV RNA) v týdnu 4 a nedetekovatelná HCV RNA 

v týdnu 24  

Navzdory omezenému množství údajů, dostupná data ukazují, že zkrácení doby léčby na 24 týdnů 

může být spojeno s vyšším rizikem relapsu (viz tabulka 16). 

68 

Tabulka 16: Relaps virologické odpovědi na konci léčby u pacientů s rychlou odpovědí na léčbu 

Studie NV15942 

Studie NV15801 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

24 týdnů 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

48 týdnů 

Genotyp 1 RVR 

Nízká virová nálož 

Vysoká virová nálož 

6,7 % (2/30) 

3,8 % (1/26) 

25 % (1/4) 

4,3 % (2/47) 

0 % (0/25) 

9,1 % (2/22) 

0 % (0/24) 

0 % (0/17) 

0 % (0/7) 

Genotyp 4 RVR 

(0/5) 

(0/5) 

0 % (0/4) 

Možnost zkrácení léčby na 16 týdnů u pacientů s genotypem 2 nebo 3 na základě setrvalé virologické 

odpovědi zjištěné u pacientů s rychlou virologickou odpovědí v týdnu 4 byla zkoumána ve studii 

NV17317 (viz tabulka 17). 

Ve studii NV17317, která zahrnovala pacienty infikované virem o genotypu 2 nebo 3, dostávali 

všichni pacienti Pegasys 180 mikrogramů s.c. jednou týdně a ribavirin v dávce 800 mg a byli 

randomizováni do skupiny léčené buď 16, nebo 24 týdnů. Celková léčba po dobu 16 týdnů vedla 

k nižší setrvalé virologické odpovědi (65 %) ve srovnání s 24týdenní léčbou (76 %) (p<0,0001). 

Setrvalá virologická odpověď dosažená po 16 týdnech léčby a po 24 týdnech léčby byla také 

sledována retrospektivní analýzou pacientů, kteří byli HCV RNA negativní ve 4. týdnu a měli iniciální 

LVL (viz tabulka 17). 

Tabulka 17: Setrvalá virologická odpověď dosahovaná celkově a v závislosti na rychlé virové 

odpovědi v týdnu 4 u pacientů s CHC genotypu 2 nebo 3 po léčbě přípravkem 

Pegasys v kombinaci s ribavirinem 

Studie NV17317 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

ribavirin 800 mg 

16 týdnů 

Pegasys 

180 mikrogramů 

& 

ribavirin 800 mg 

24 týdnů 

Rozdíl v léčbě 

[95% CI] 

p-hodnota 

Genotyp 2 nebo 3 

65 % (443/679)  

76 % (478/630) 

-10,6 % [-15,5 %; -0,06 %]  p<0,0001 

Genotyp 2 nebo 3 RVR 

Nízká virová nálož 

Vysoká virová nálož 

82 % (378/461) 

89 % (147/166) 

78 % (231/295) 

90 % (370/410) 

94 % (141/150) 

88 % (229/260) 

-8,2 % [-12,8 %; -3,7 %] 

-5,4 % [-12 %; 0,9 %] 

-9,7 % [-15,9 %;-3,6 %] 

p=0,0006 

p=0,11 

p=0,002 

Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml 

RVR = rychlá protivirová odpověď (nedetekovatelná HCV RNA) v týdnu 4 

V současné době není jasné, jestli vyšší dávka ribavirinu (t.j. 1000 nebo 1200 mg/den, v závislosti 

na hmotnosti pacienta) má za následek vyšší počet SVR (trvalé virologické odpovědi) než dávka 

800 mg/den, pokud je léčba zkrácena na 16 týdnů. 

Získaná data naznačují, že zkrácení léčby na 16 týdnů je spojeno s vyšším rizikem relapsu (viz 

tabulka 18).  

69 

Tabulka 18: Relaps virologické odpovědi po ukončení léčby u pacientů s genotypem 2 nebo 3 

s rychlou virologickou odpovědí  

Studie NV17317 

Pegasys  

180 mikrogramů 

& 

ribavirin  

800 mg 

16 týdnů 

Pegasys  

180 mikrogramů 

& 

ribavirin  

800 mg 

24 týdnů 

Rozdíl v léčbě 

[95% CI] 

p- hodnota 

Genotyp 2 nebo 3 s RVR 

Nízká virová nálož 

Vysoká virová nálož 

15 % (67/439) 

6 % (10/155) 

20 % (57/284) 

6 % (23/386) 

1 % (2/141) 

9 % (21/245) 

9,3 % [5,2 %; 13,6 %] 

5 % [0,6 % ; 10,3 %] 

11,5 % [5,6 % ; 17,4 %] 

p<0,0001 

p=0,04 

p=0,0002 

Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml 

RVR = rychlá protivirová odpověď (nedetekovatelná HCV RNA) v týdnu 4 

Lepší účinnost přípravku Pegasys ve srovnání s interferonem alfa-2a byla prokázána také 

na histologické odpovědi, a to i u pacientů s cirhózou a/nebo s koinfekcí HIV-HCV. 

Léčba chronické hepatitidy C u dříve nereagujících dospělých pacientů 

Ve studii MV17150 byli pacienti, kteří nereagovali na předchozí terapii pegylovaným interferonem 

alfa-2b s ribavirinem, randomizováni do čtyř rozdílných skupin léčby:  

•

Pegasys 360 µg/týden po dobu 12 týdnů, následovaných 180 µg/týden po dobu dalších 

60 týdnů;  

•

Pegasys 360 µg/týden po dobu 12 týdnů následovaných 180 µg/týden po dobu dalších 36 týdnů; 

•

Pegasys 180 µg/týden po dobu 72 týdnů;  

•

Pegasys 180 µg/týden po dobu 48 týdnů.  

Všichni pacienti dostávali ribavirin (1000 nebo 1200 mg/denně) v kombinaci s přípravkem Pegasys. 

Všechna ramena léčby měla 24týdenní další sledování bez léčby.  

Mnohočetná regrese a průměrné analýzy skupin hodnotící trvání léčby a užití zaváděcí dávky 

jednoznačně prokázaly, že trvání léčby po dobu 72 týdnů je primárním činitelem pro dosažení setrvalé 

virologické odpovědi. Rozdíly v udržení setrvalé virologické odpovědi (SVR) založené na trvání léčby, 

demografických parametrech a nejlepších dosažených odpovědích na předcházející léčbu, jsou 

přehledně shrnuty v tabulce 19. 

70 

Tabulka 19: Virologická odpověď (VR) a setrvalá virologická odpověď (SVR) u pacientů 

s virologickou odpovědí v týdnu 12 po kombinované léčbě přípravkem PEGASYS 

a ribavirinem u pacientů, kteří neodpovídali na předchozí kombinovanou léčbu 

peginterferonem alfa-2b + ribavirinem 

Studie MV17150 

Pegasys 360/180 

nebo 180 

mikrogramů  

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

72 nebo 48 týdnů 

(n = 942) 

Pacienti s 

VR (virologická 

odpověď) v týdnu 

12 

a

(n = 876)

Pegasys 360/180 

nebo 180 

mikrogramů  

& 

Ribavirin 

1000/1200 mg 

72 týdnů 

(n = 473) 

SVR u pacientů s 

VR (virologická 

odpověď) v týdnu 

12

 b

(n = 100)

Pegasys 360/180 

nebo 180 

mikrogramů  

& 

Ribavirin  

1000/1200 mg 

48 týdnů 

(n = 469) 

SVR u pacientů s 

VR (virologická 

odpověď) v týdnu 

12

 b

(n = 57)

Celkově

Nízká virová nálož

Vysoká virová nálož

   18 % (157/876)

   35 % (56/159)

   14 % (97/686)

    57 % (57/100)

    63 % (22/35)

    54 % (34/63)

     35 % (20/57)

     38 % (8/21)

     32 % (11/34)

Genotyp 1 / 4 

Nízká virová nálož

    Vysoká virová nálož 

   17 % (140/846) 

   35 % (54/154) 

   13 % (84/663)

55 % (52/94) 

63 % (22/35) 

52 % (30/58)

     35 % (16/46) 

     37 % (7/19) 

     35 % (9/26)

Genotyp 2 / 3 

Nízká virová nálož

   Vysoká virová nálož

   58 % (15/26) 

           (2/5) 

           (11/19)

             (4/5) 

— 

         (3/4) 

             (3/10) 

             (1/2) 

             (1/7)

Cirhóza - status 

Cirhóza 

Bez cirhózy 

     8 % (19/239) 

   22 % (137/633)

             (6/13) 

    59 % (51/87)

              (3/6) 

     34 % (17/50)

Nejlepší odpověď během 

předchozí léčby 

≥

2log

10

 pokles HCV RNA 

<2log

10

 pokles HCV RNA 

Chybějící nejlepší předchozí 

odpověď  

   28 % (34/121) 

   12 % (39/323) 

   19 % (84/432) 

    68 % (15/22) 

    64 % (16/25) 

    49 % (26/53)

              (6/12) 

              (5/14) 

     29 % (9/31)

Vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml, nízká virová nálož = ≤  800 000 IU/ml. 

a Pacienti, kteří dosáhli virové suprese (neprokazatelná HCV RNA, < 50 IU/ml) v týdnu 12 byli považováni 

za pacienty, kteří dosáhli virologické odpovědi v týdnu 12 Pacienti s chybějícím výsledkem HCV RNA 

v týdnu 12 byli vyřazeni z analýzy. 

b Pacienti, kteří dosáhli virové suprese v týdnu 12, ale chyběly výsledky HCV RNA na konci sledovaného 

období, byli považováni za pacienty bez dosažené odpovědi. 

Ve studii HALT-C byli pacienti s CHC a pokročilou fibrózou nebo cirhózou, kteří nereagovali na 

předchozí monoterapii interferonem alfa, pegylovaným interferonem alfa nebo kombinovanou terapii 

s ribavirinem, léčeni přípravkem Pegasys v dávce 180 µg/týden a ribavirinem 1000/1200 mg denně. 

Pacienti, kteří dosáhli nedetekovatelných hladin HCV RNA po 20 týdnech léčby, zůstali na léčbě 

přípravkem Pegasys s ribavirinem v kombinované terapii po celkovou dobu 48 týdnů a poté byli 

sledováni dalších 24 týdnů po ukončení terapie. Pravděpodobnost setrvalé virologické odpovědi se 

různila v závislosti na předchozím léčebném režimu; viz tabulka 20. 

71 

Tabulka 20: Setrvalá virologická odpověď ve studii HALT-C u dříve léčených, ale nereagujících 

pacientů 

Předchozí léčba 

Pegasys 180 

mikrogramů

a 

ribavirin 1000/1200 mg 

48 týdnů 

Interferon 

27 % (70/255) 

Pegylovaný interferon 

34 % (13/38) 

Interferon a ribavirin 

13 % (90/692) 

Pegylovaný interferon a ribavirin 

11 % (7/61) 

Pacienti koinfikovaní HIV-HCV 

Virologické odpovědi dosažené u HIV-HCV koinfikovaných pacientů léčených přípravkem Pegasys 

v monoterapii a léčených kombinací přípravku Pegasys a ribavirinu ve vztahu ke genotypu a virové 

náloži před léčbou jsou shrnuty níže v tabulce 21.  

Tabulka 21: Setrvalá virologická odpověď na terapii kombinací přípravku Pegasys 

s ribavirinem v závislosti na genotypu a virové náloži před léčbou u pacientů 

koinfikovaných HIV-HCV  

Studie NR15961

Interferon alfa-2a 

 3 MIU  

+ 

Ribavirin 800 mg 

48 týdnů

Pegasys 

180 mikrogramů 

+ 

Placebo 

48 týdnů

Pegasys 

180 mikrogramů 

+ 

Ribavirin 800 mg 

48 týdnů

Všichni pacienti 

12 % (33/285)* 

20 % (58/286)* 

40 % (116/289)* 

Genotyp 1 

7 % (12/171) 

14 % (24/175) 

29 % (51/176) 

Malá virová nálož 

19 % (8/42) 

38 % (17/45) 

61 % (28/46) 

Velká virová nálož 

3 % (4/129) 

5 % (7/130) 

18 % (23/130) 

Genotyp 2-3 

20 % (18/89) 

36 % (32/90) 

62 % (59/95) 

Malá virová nálož 

27 % (8/30) 

38 % (9/24) 

61 % (17/28) 

Velká virová nálož 

17 % (10/59) 

35 % (23/66) 

63 % (42/67) 

Malá virová nálož = ≤ 800,000 IU/ml; velká virová nálož = > 800,000 IU/ml 

* Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 800 mg vs. Interferon alfa-2a 3 MIU & ribavirin 800 mg: poměr 

pravděpodobnosti (95 % CI) = 5,40 (3,42 až 8,54), p-hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-Haenszel test) = 

< 0,0001 

* Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 800 mg vs. Pegasys 180 mikrogramů: poměr pravděpodobnosti (95% CI) 

= 2,89 (1,93 až 4,32), p-hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-Haenszel test) = < 0,0001 

* Interferon alfa-2a 3 MIU & ribavirin 800 mg vs. Pegasys 180 mikrogramů: poměr pravděpodobnosti (95% CI) 

= 0,53 (0,33 až 0,85), p-hodnota (stratifikovaný Cochran-Mantel-Haenszel test) = < 0,0084 

Následná studie (NV18209) s koinfikovanými pacienty HCV genotyp 1 a HIV srovnávala léčbu, kdy 

byl podáván přípravek Pegasys 180 µg/týden, s ribavirinem 800 mg nebo 1000 mg (<75 kg)/1200 mg 

(≥75 kg) denně po dobu 48 týdnů. Studie neměla dostatečnou sílu k hodnocení účinnosti.