Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Léky na předpis léčba nádorových onemocnění

NEXAVAR 200 MG 112X200MG Potahované tablety - diskuze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 70151

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

 
Podrobné informace
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Podrobné informace - NEXAVAR 200 MG 112X200MG Potahované tablety

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLOHA I 

 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

 

 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 

Nexavar 200 mg potahované tablety 

 

 

2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 

Jedna potahovaná tableta obsahuje sorafenibum 200 mg (ve formě sorafenibi tosilas). 

 

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 

 

 

3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 

Potahovaná tableta (tableta). 

 

Červené, kulaté, bikonvexní potahované tablety, označené na jedné straně logem Bayer (kříž) a na 

druhé straně „200“. 

 

 

4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 

4.1 

Terapeutické indikace 

 

Hepatocelulární karcinom 

 

Nexavar je indikován pro léčbu hepatocelulárního karcinomu (viz bod 5.1). 

 

Renální karcinom 

 

Přípravek Nexavar je indikován pro léčbu pacientů s pokročilým zhoubným nádorem ledvin, u nichž 

předchozí léčba založená na interferonu-alfa nebo interleukinu-2 nebyla úspěšná nebo je pro ně 

nevhodná. 

 

Diferencovaný karcinom štítné žlázy 

 

Nexavar je indikován pro léčbu pacientů s progresivním, lokálně pokročilým nebo metastazujícím 

diferencovaným (papilární/folikulární/z Hürthleho buněk) karcinomem štítné žlázy, který je rezistentní 

na léčbu radiojodem. 

 

4.2 

Dávkování a způsob podání 

 

Léčba přípravkem Nexavar by měla probíhat pod dohledem lékaře majícího zkušenosti v oblasti 

antikancerózní léčby.  

 

Dávkování 

 

Doporučená dávka přípravku Nexavar pro dospělé je 400 mg sorafenibu (dvě tablety po 200 mg) 

dvakrát denně (to odpovídá celkové denní dávce 800 mg).  

 

Léčba by měla pokračovat tak dlouho, dokud je pozorován klinický benefit, nebo dokud 

nenastane neakceptovatelná toxicita. 

 

Úprava dávkování 

 

V případě výskytu očekávaných nežádoucích účinků přípravku může být nezbytné přechodně léčbu 

přerušit nebo dávky sorafenibu snížit.  

 

Pakliže je snížení dávky během léčby hepatocelulárního karcinomu (HCC) a pokročilého renálního 

karcinomu (RCC) nezbytné, má být dávka Nexavaru redukována na dvě tablety o obsahu 200 mg 

sorafenibu jednou denně (viz bod 4.4). 

 

Pokud je snížení dávky během léčby diferencovaného karcinomu štítné žlázy (DTC) nezbytné, má být 

dávka Nexavaru snížena na 600 mg sorafenibu denně v rozdělených dávkách (dvě tablety o obsahu 

200 mg a jedna tableta o obsahu 200 mg s odstupem 12 hodin). 

Pokud je nezbytné další snížení dávky, může být dávka Nexavaru snížena na 400 mg sorafenibu denně 

v rozdělených dávkách (dvě tablety o obsahu 200 mg s odstupem 12 hodin) s následujícím podáním 

jedné tablety o obsahu 200 mg jednou denně. Po zlepšení nehematologických nežádoucích účinků 

může být dávka Nexavaru zvýšena. 

 

Pediatrická populace 

Bezpečnost a účinnost přípravku Nexavar u dětí a dospívajících (ve věku < 18let) nebyla dosud 

stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje. 

 

Starší pacienti 

Není třeba žádná úprava dávkování u starších pacientů (pacienti ve věku nad 65 let). 

 

Zhoršená funkce ledvin 

U pacientů s mírnou, středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin není třeba dávku upravovat. 

Nejsou dostupné žádné údaje o podávání u pacientů, jejichž stav vyžaduje dialýzu (viz bod 5.2). 

 

U pacientů s rizikem poruchy funkce ledvin se doporučuje monitorovat bilanci tekutin a elektrolyty. 

 

Zhoršená funkce jater 

Dávkování není třeba upravovat pro pacienty s Child Pugh A nebo B (mírně až středně) zhoršenou 

funkcí jater. Nejsou dostupné žádné údaje o podávání u pacientů s Child Pugh C (těžkou) poruchou 

funkce jater (viz body 4.4 a 5.2). 

 

Způsob podání 

 

Perorální podání. 

Doporučuje se, aby sorafenib byl podáván bez jídla, nebo s nízko, případně mírně tučným jídlem. 

Jestliže pacient zamýšlí jíst jídlo bohaté na tuky, tablety sorafenibu by měly být podány nejméně 1 

hodinu před jídlem, nebo 2 hodiny po jídle. Tableta má být zapita sklenicí vody. 

 

4.3 

Kontraindikace 

 

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 

 

4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 

Dermatologická toxicita 

 

Kožní reakce na dlaních a chodidlech (palmoplantární erytrodysestezie) a vyrážka představují 

nejčastější nežádoucí účinky při léčbě sorafenibem. Vyrážka a kožní reakce na dlaních a chodidlech 

jsou obvykle CTC (Common Toxicity Criteria) třídy 1 a 2 a obvykle se vyskytují v průběhu prvních 

šesti týdnů léčby sorafenibem. Léčba dermatologické toxicity může zahrnovat lokální terapii pro 

symptomatickou úlevu, přechodné přerušení léčby a/nebo úpravou dávky sorafenibu, případně v 

případech těžkých či přetrvávajících příznaků, trvalé přerušení léčby sorafenibem (viz bod 4.8). 

 

Hypertenze 

 

Byla pozorována zvýšená incidence arteriální hypertenze u pacientů léčených sorafenibem. 

Hypertenze byla většinou mírného až středně závažného charakteru, k jejímu vzniku docházelo brzy 

po započetí léčby a bylo jí možné upravit standardní antihypertenzní terapií. Krevní tlak by měl být 

pravidelně sledován a v případě potřeby upravován, v souladu se standardními léčebnými postupy. 

V případech těžké či přetrvávající hypertenze, nebo při hypertenzní krizi, kdy selhala antihypertenzní 

terapie, by mělo být zváženo trvalé přerušení léčby sorafenibem (viz bod 4.8). 

 

Krvácení 

 

Po podání sorafenibu může dojít k zvýšení rizika krvácení. Pakliže dojde k výskytu krvácení 

vyžadujícího léčbu, doporučuje se zvážit trvalé přerušení léčby sorafenibem (viz bod 4.8). 

 

Srdeční ischémie a/nebo infarkt 

 

V rámci randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené studie (studie 1, viz bod 5.1) byl 

zaznamenán zvýšený výskyt (4,9  %) případů srdeční ischémie/infarktu, vyžadujících okamžitou léčbu 

u skupiny pacientů léčených sorafenibem, oproti výskytu takových případů v placebo skupině (0,4 %). 

Ve studii 3 (viz bod 5.1) byla incidence případů srdeční ischémie/infarktu, které měly souvislost 

s léčbou, u skupiny pacientů léčených sorafenibem 2,7 % ve srovnání s 1,3 % v placebo skupině. 

Pacienti s nestabilním onemocněním koronárních tepen nebo nedávným infarktem myokardu byli z  

těchto studií vyloučeni. U pacientů, u kterých dojde ke vzniku srdeční ischémie a/nebo infarktu by 

mělo být zváženo přechodné nebo trvalé přerušení léčby sorafenibem (viz bod 4.8). 

 

Prodloužení QT intervalu 

 

Ukázalo se, že sorafenib prodlužuje QT/QTc interval (viz bod 5.10), což může vést ke zvýšenému 

riziku komorových arytmií. Sorafenib je třeba podávat s opatrností u pacientů, u kterých se rozvinulo 

nebo u kterých by se mohlo rozvinout prodloužení intervalu QTc, jako u pacientů se syndromem 

vrozeného dlouhého QT, u pacientů léčených vysokými kumulativními dávkami antracyklinové 

terapie, u pacientů užívajících určité antiarytmické léčivé přípravky nebo jiné léčivé přípravky vedoucí 

k prodloužení QT a u pacientů s poruchou elektrolytů jako hypokalémie, hypokalcémie nebo 

hypomagnesémie. Pokud se těmto pacientům sorafenib podává, je nutné zvážit pravidelné 

monitorování s kontrolou elektrokardiogramu a hodnot elektrolytů (magnesium, kalium, kalcium) 

během léčby. 

 

Gastrointestinální perforace 

 

Gastrointestinální perforace je méně často se vyskytující příhodou a její výskyt byl hlášen u méně než 

1% pacientů užívajících sorafenib. V některých případech nebyla spojena se zjevným intra-

abdominálním tumorem. Terapie sorafenibem by měla být přerušena (viz bod 4.8). 

 

Zhoršená funkce jater 

 

Nejsou dostupné žádné údaje o podávání přípravku u pacientů s těžkým (Child Pugh C) poškozením 

funkce jater. Protože se sorafenib eliminuje převážně játry, expozice může být zvýšená u pacientů 

s těžkým poškozením funkce jater (viz body 4.2 a 5.2). 

 

Společné podávání s warfarinem 

 

Občasné krvácivé příhody nebo zvýšené INR (International Normalized Ratio) bylo zjištěno u 

některých pacientů, kteří užívali warfarin a zároveň sorafenib. U pacientů, kteří současně užívají 

warfarin nebo fenprokumon, by měly být pravidelně sledovány změny protrombinového času, INR 

nebo klinické epizody krvácení (viz body 4.5 a 4.8). 

 

Zhoršení hojení ran 

 

Nebyly vykonány žádné formální studie na zjištění efektu sorafenibu na hojení ran. Přechodné 

přerušení léčby přípravkem Sorafenib je doporučováno z preventivních důvodů u pacientů 

podstupujících rozsáhlejší chirurgický zákrok. Pro určení doby obnovení léčby po rozsáhlejších 

chirurgických zákrocích je klinická zkušenost omezená. Proto  musí být rozhodnutí opět začít terapii 

sorafenibem po rozsáhlejších chirurgických zákrocích provedeno na základě klinického posouzení 

adekvátního zahojení ran. 

 

Starší pacienti 

 

Byly hlášeny případy renálního selhání. Monitorování funkce ledvin by mělo být zváženo. 

 

Interakce s jinými léčivými přípravky 

 

Obezřetnost je doporučována při současném podávání sorafenibu společně s látkami, které jsou 

metabolizovány/eliminovány převážně cestou UGT1A1 (např. irinotecan) nebo cestou UGT1A9 (viz 

bod 4.5). 

 

Při současném podávání sorafenibu a docetaxelu se doporučuje obezřetnost (viz bod 4.5). 

 

Současné podávání neomycinu nebo jiných antibiotik, která způsobují výrazné ekologické poruchy 

gastrointestinální mikroflory, může vést ke snížení biologické dostupnosti sorafenibu (viz bod 4.5). 

Před zahájením léčby antibiotiky by mělo být zváženo riziko snížení plasmatické koncentrace 

sorafenibu.  

 

V případě pacientů s karcinomem plic z dlaždicových buněk, kteří byli léčeni sorafenibem a současně 

chemoterapiemi založenými na platině, byla hlášena vyšší mortalita. Ve dvou randomizovaných 

studiích s pacienty s nemalobuněčným karcinomem plic byla v podskupině pacientů s karcinomem 

z dlaždicových buněk, léčených sorafenibem v kombinaci s paklitaxelem/karboplatinou, zjištěna 

hodnota HR pro celkové přežití 1,81 (95% CI 1,19;2,74) a v případě kombinace sorafenibu s 

gemcitabinem/cisplatinou 1,22 (95% CI 0,82; 1,80). Nepřevažovala jednotná příčina smrti, nicméně u 

pacientů léčených sorafenibem a současně chemoterapiemi založenými na platině, byla pozorována 

zvýšená incidence těchto nežádoucích účinků: respirační selhání, krvácení a infekce. 

 

Upozornění specifická pro určitá onemocnění 

 

Diferencovaný karcinom štítné žlázy (DTC) 

 

Před zahájením léčby se doporučuje, aby lékaři pečlivě posoudili prognózu každého pacienta 

individuálně, s ohledem na jeho maximální velikost léze (viz bod 5.1), příznaky související s 

onemocněním (viz bod 5.1) a míru progrese. 

 

Léčba suspektních nežádoucích účinků může vyžadovat dočasné přerušení nebo snížení dávky 

sorafenibu. Ve studii 5 (viz bod 5.1) byla léčba přerušena u 37 % pacientů a snížení dávky bylo 

provedeno u 35 % pacientů již v cyklu 1 léčby sorafenibem. 

 

Snížení dávky bylo pouze částečně úspěšné ve zmírnění nežádoucích účinků. Proto je doporučeno 

opakované vyhodnocování přínosu a rizika při zvážení protinádorové aktivity a snášenlivosti léčby. 

 

Krvácení u DTC 

V důsledku možného rizika krvácení by měla být u pacientů s DTC před podáváním sorafenibu 

lokálně léčena tracheální, bronchiální a esofageální infiltrace. 

 

Hypokalcémie u DTC 

Při užívání sorafenibu u pacientů s DTC je doporučeno pečlivé monitorování hladiny vápníku v krvi. 

V klinických studiích byla hypokalcémie častější a závažnější u pacientů s DTC, zvláště s anamnézou 

hypoparatyreózy, ve srovnání s pacienty s renálním nebo hepatocelulárním karcinomem. 

Hypokalcémie stupně 3 a 4 se vyskytla u 6,8 % a 3,4 % pacientů s DTC léčených sorafenibem (viz 

bod 4.8). Závažná hypokalcémie by měla být upravena, aby nedošlo ke komplikacím, jako je 

prodloužení QT intervalu nebo torsade de pointes (viz bod Prodloužení QT intervalu). 

 

Suprese TSH u DTC 

Ve studii 5 (viz bod 5.1) bylo u pacientů léčených sorafenibem pozorováno zvýšení hladin TSH nad 

0,5 mU/l. Při podávání sorafenibu pacientům s DTC jsou doporučeny časté kontroly hladiny TSH. 

 

Renální karcinom 

 

Vysoce rizikoví pacienti podle prognostické skupiny MSKCC (Memorial Sloan Kettering Cancer 

Center) nebyli zařazeni do studie fáze III u renálního karcinomu (viz studie 1 v bodě 5.1) a vztah 

přínos-riziko u těchto pacientů nebyl hodnocen. 

 

4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 

Induktory metabolických enzymů 

 

Podávání rifampicinu po dobu 5 dnů před podáním jednotlivé dávky sorafenibu mělo za následek 

snížení AUC sorafenibu v průměru o 37 %. Jiné induktory aktivity CYP3A4 a/nebo glukuronidace 

(např. Hypericum perforatum, známé jako třezalka tečkovaná, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital a 

dexametason) mohou také urychlit metabolizmus sorafenibu, a tak snížit jeho koncentraci. 

 

Inhibitory CYP3A4 

 

Ketokonazol, silný inhibitor CYP3A4, podávaný jednou denně po dobu 7 dnů zdravým 

dobrovolníkům mužského pohlaví nezměnil střední hodnotu AUC po podání jednorázové dávky 50mg 

sorafenibu. Z těchto dat lze usuzovat, že klinická farmakokinetická interakce sorafenibu s CYP3A4 

inhibitory je nepravděpodobná. 

 

Substráty CYP2B6, CYP2C8 a CYP2C19 

 

Sorafenib inhibuje in vitro CYP2B6, CYP2C8 a CYP2C19 s podobnou silou. V klinických 

farmakologických studiích však současné podávání sorafenibu 400 mg dvakrát denně 

s cyklofosfamidem, substrátem pro CYP2B6, nebo s paklitaxelem, substrátem pro CYP2C8, nevedlo 

ke klinicky významné inhibici. Tyto údaje naznačují, že sorafenib v doporučené dávce 400 mg dvakrát 

denně nemusí být in vivo inhibitor CYP2B6 nebo CYP2C8.  

Dále, současná léčba sorafenibem spolu s warfarinem, substrátem CYP2C9, nezpůsobila změnu 

ve střední hodnotě PT-INR oproti placebu. Proto lze také očekávat, že riziko pro klinicky významnou 

in vivo inhibici CYP2C9 sorafenibem je nízké. Přesto by hodnota INR u pacientů užívajících warfarin 

nebo fenprokumon měla být pravidelně kontrolována (viz bod 4.4). 

 

Substráty CYP2C9 

 

Sorafenib in vitro inhiboval CYP2C9. Není vyloučeno, že může zvýšit koncentrace současně 

podávaných substrátů CYP2C9. Současná léčba přípravkem Nexavar a warfarinem, substrátem 

CYP2C9, nezpůsobila změnu ve střední hodnotě PT-INR oproti placebu. Přesto by hodnota INR u 

pacientů užívajících warfarin nebo fenprokumon měla být pravidelně kontrolována (viz bod 4.4). 

 

Substráty CYP2B6 a CYP2C8 

 

Sorafenib in vitro inhiboval CYP2B6 a CYP2C8. Klinický význam inhibice CYP2B6 nebyl 

zhodnocen. Nelze vyloučit, že při současném podávání může sorafenib zapříčinit vzrůst koncentrací 

substrátů CYP2B6 (např. bupropion, cyklofosfamid, efavirenz, ifosfamid, metadon).  

V  klinické studii mělo současné podání sorafenibu s paklitaxelem za následek zvýšení expozice 6-OH 

paklitaxelu, což je aktivní metabolit paklitaxelu, který je tvořen CYP2C8, namísto jejího snížení. Tato 

data naznačují, že sorafenib možná není in vivo inhibitorem CYP2C8. 

 

Substráty CYP3A4, CYP2D6 a CYP2C19 

 

Současné podávání sorafenibu a midazolamu, dextrometorfanu nebo omeprazolu, jež jsou substráty 

pro cytochromy CYP3A4, CYP2D6 a CYP2C19, neovlivnily expozici těchto látek. To ukazuje, že 

sorafenib není ani inhibitorem ani induktorem těchto izoenzymů cytochromu P450. Proto je klinická 

farmatokinetická interakce sorafenibu se substráty těchto enzymů nepravděpodobná.  

 

Substráty UGT1A1 a UGT1A9 

 

In vitro sorafenib inhibuje glukuronidaci zprostředkovanou UGT1A1 a UGT1A9. Klinický význam 

těchto poznatků není znám (viz níže a bod 4.4). 

 

In vitro studie indukce CYP enzymů 

 

Hodnoty aktivit CYP1A2 a CYP3A4 se po léčbě kultivovaných lidských hepatocytů sorafenibem 

nezměnily, což naznačuje, že sorafenib pravděpodobně není induktorem CYP1A2 a CYP3A4. 

 

Substráty P-gp 

 

In vitro sorafenib prokazoval inhibici transportního proteinu p-glykoproteinu (P-gp). Zvýšení 

plasmatické koncentrace substrátů P-gp jako je digoxin nelze při současném podávání sorafenibu 

vyloučit. 

 

Kombinace s jinými antineoplastickými látkami 

 

V rámci klinických studií byl sorafenib podáván s rozličnými jinými antineoplastickými látkami, jako 

jsou kupříkladu gemcitabin, cisplatina, oxaliplatina, paklitaxel, karboplatina, kapecitabin, doxorubicin, 

irinotekan, docetaxel a cyklofosfamid, přičemž bylo použito jejich běžné dávkování. Sorafenib 

klinicky významně neovlivnil farmakokinetiku gemcitabinu, cisplatiny, karboplatiny, oxaliplatiny ani 

cyklofosfamidu.  

 

Paklitaxel/karboplatina 

 

Podání paklitaxelu (225 mg/m

2

) a karboplatiny (AUC = 6) se sorafenibem (≤ 400 mg dvakrát denně), 

s přerušením podávání sorafenibu na 3 dny (dva dny před a v den podání paklitaxelu/karboplatiny), 

mělo za následek výrazé ovlivnění farmakokinetiky paklitaxelu. 

Současné podávání paklitaxelu (225 mg/m

2

, jednou za tři týdny) a karboplatiny (AUC = 6) se 

sorafenibem (400 mg dvakrát denně, bez přerušení podávání) mělo za následek 47% zvýšení expozice 

sorafenibu, 29% zvýšení expozice paklitaxelu a 50% zvýšení expozice 6-OH paklitaxelu. 

Farmakokinetika karboplatiny nebyla ovlivněna. 

Tato data ukazují, že v případě, když je sorafenib podáván současně s paklitaxelem a karboplatinou 

s třídenní přestávkou podávání sorafenibu (dva dny před a v den podání paklitaxelu/karboplatiny), 

není potřeba úprava dávkování. Klinický význam zvýšení expozice sorafenibu a paklitaxelu po 

současném podávání sorafenibu, bez přestávky v podávání, není znám. 

 

Kapecitabin 

 

Současné podávání kapecitabinu (750-1050 mg/m

2

 dvakrát denně, den 1-14 každých 21 dnů) a 

sorafenibu (200 nebo 400 mg dvakrát denně, kontinuální nepřerušené podávání) nemělo za následek 

žádné významné změny v expozici sorafenibu, expozice kapecitabinu se však zvýšila o 15-50 % a 

expozice 5-FU se zvýšila o 0-52 %. Klinický význam tohoto malého až mírného zvýšení expozice 

kapecitabinu a 5-FU při současném podávání se sorafenibem není znám. 

 

Doxorubicin/Irinotekan 

 

Současné podávání sorafenibu vedlo ke zvýšení AUC doxorubicinu 21 %. Když byl podán 

s irinotekanem, jehož aktivní metabolit SN-38 je následně metabolizován cestou UGT1A1, došlo u 

SN-38 k 67 – 120 % vzestupu hodnoty AUC a hodnota AUC irinotekanu se zvýšila o 26 - 42 %. 

Klinický význam těchto poznatků není znám (viz bod 4.4). 

 

Docetaxel 

 

Společné podání docetaxelu (75 nebo 100 mg/m

2

, podávané jednou za 21 dní) se sorafenibem (200 mg 

dvakrát denně nebo 400 mg dvakrát denně, podávaným ode dne 2 do dne 19 v rámci dvacetijedna 

denního cyklu, s 3-denní přestávkou podávání okolo dne, kdy byl podán docetaxel) mělo za následek 

zvýšení AUC docetaxelu o 36 - 80 % a zvýšení C

max

 docetaxelu o 16 - 32 %. Při současném podávání 

sorafenibu a doxetacelu se doporučuje postupovat s opatrností (viz bod 4.4). 

 

Kombinace s dalšími látkami 

 

Neomycin 

Současné podání neomycinu, nesystémové antimikrobiální látky používané k eradikaci 

gastrointestinální flory, interferuje s enterohepatální recyklací sorafenibu (viz bod 5.2 Metabolizmus a 

eliminace), což má za následek sníženou expozici sorafenibu. U zdravých dobrovolníků, kteří 

podstoupili 5-ti denní léčbu neomycinem, se průměrná expozice sorafenibu snížila o 54 %. Účinky 

jiných antibiotik nebyly zkoumány, ale pravděpodobně budou závislé na jejich schopnosti interferovat 

s mikroorganismy, které vykazují glukuronidásovou aktivitu. 

 

4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 

Těhotenství 

 

Údaje o podávání sorafenibu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly 

reprodukční toxicitu včetně malformací (viz bod 5.3). U potkanů bylo demonstrováno, že sorafenib a 

jeho metabolity prostupují placentou a sorafenib pravděpodobně měl negativní účinky na plod. 

Sorafenib by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné, a lze tak učinit 

pouze po pečlivém zvážení poměru prospěšnosti pro matku a rizika pro plod. Ženy ve fertilním věku 

musí během léčby používat účinnou antikoncepci. 

 

Kojení 

 

Není známo, jestli se sorafenib vylučuje do lidského mateřského mléka. U zvířat se sorafenib a/nebo 

jeho metabolity do mléka vylučovaly. Protože sorafenib může narušit růst a vývoj dětí (viz bod 5.3), 

ženy během léčby sorafenibem nesmí kojit (viz bod 4.3). 

 

Fertilita 

 

Výsledky studií na zvířatech dále ukázaly, že sorafenib může narušit fertilitu jak u mužů, tak u žen 

(viz bod 5.3). 

 

4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 

Nebyly provedeny žádné studie týkající se účinků na schopnost řídit a obsluhovat stroje. O tom, že by 

sorafenib ovlivňoval schopnost řídit a obsluhovat stroje, není nic známo. 

 

4.8 

Nežádoucí účinky 

 

Nejdůležitějšími závažnými nežádoucími účinky, které byly zaznamenány, jsou infarkt 

myokardu/ischémie myokardu, gastrointestinální perforace, léky vyvolaná hepatitida, krvácení a 

hypertenze/hypertenzní krize. 

 

Nejčastějšími nežádoucími účinky spojenými s podáváním přípravku byly průjem, únava, alopecie, 

infekce, kožní reakce dlaní a chodidel (odpovídající syndromu palmoplantární erytrodysestézie 

v klasifikaci MedDRA) a vyrážka. 

 

Nežádoucí účinky hlášené v mnohočetných klinických studiích a po uvedení přípravku na trh jsou 

uvedeny níže v tabulce 1 podle tříd orgánových systémů (v MedDRA) a frekvence. Frekvence jsou 

definované jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), 

vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). 

 

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 

 

Tabulka 1: Všechny nežádoucí účinky hlášené u pacientů v mnohočetných klinických studiích a 

po uvedení přípravku na trh 

 

Třída 

orgánového 

systému 

Velmi časté 

Časté 

Méně časté 

Vzácné 

Není známo 

Infekce a 

infestace 

infekce 

folikulitida 

 

 

 

Poruchy krve 

lymfatického 

systému 

lymfopenie 

leukopenie 

neutropenie 

anémie 

trombocytopenie 

 

 

 

Poruchy 

imunitního 

systému 

 

 

hypersenzitivní 

reakce (včetně 

kožních reakcí a 

kopřivky) 
anafylaktická 

reakce 

angioedém   

Endokrinní 

poruchy 

 

hypotyreóza 

hypertyreóza 

 

 

Poruchy 

metabolismu 

a výživy 

anorexie 
hypofosfatémie 

hypokalcémie 

hypokalémie 

hyponatrémie 

dehydratace 

 

 

Psychiatrické 

poruchy 

 

deprese 

 

 

 

Poruchy 

nervového 

systému 

 

periferní 

senzorická 

neuropatie 
dysgeusie 

zadní reverzibilní 

leukoencefalopatie* 

 

encefalopatie° 

10 

Třída 

orgánového 

systému 

Velmi časté 

Časté 

Méně časté 

Vzácné 

Není známo 

Poruchy ucha 

a labyrintu 

 

tinitus 

 

 

 

Srdeční 

poruchy 

 

městnavé srdeční 

selhání*  
ischémie 

myokardu a 

infarkt 

myokardu* 

 

Prodlouže

ní QT 

intervalu 

 

Cévní 

poruchy 

hemoragie 

(včetně 

gastrointestináln

ího krvácení*, 

krvácení do 

respiračního 

traktu* a 

krvácení do 

mozku*) 

hypertenze 

návaly 

hypertenzní krize*   

 

Respirační, 

hrudní a 

mediastinální 

poruchy 

 

rinorea 
dysfonie 

příhody podobné 

intersticiálnímu 

onemocnění plic* 

(pneumonitidy, 

radiační 

pneumonitida, 

akutní respirační 

tíseň atd) 

 

 

Gastrointestin

ální poruchy 

průjem 

nausea 

zvracení 

zácpa 

stomatitida 

(zahrnující sucho 

v ústech a 

glosodynii) 

dyspepsie 

dysfagie 

refluxní 

onemocnění 

žaludku a jícnu 

pankreatitida 

gastritida 

gastrointestinální 

perforace* 

 

 

Poruchy jater 

a žlučových 

cest 

 

 

vzestup bilirubinu a 

žloutenka 

cholecystitis 
cholangitis 

léky 

indukovan

á 

hepatitida* 

 

11 

Třída 

orgánového 

systému 

Velmi časté 

Časté 

Méně časté 

Vzácné 

Není známo 

Poruchy kůže 

a podkožní 

tkáně 

suchá kůže 

vyrážka 

alopecie 

kožní reakce 

dlaní a 

chodidel** 

erytém 

svědění 

keratoakantom/ 

karcinom kůže 

z dlaždicových 

buněk 

exfoliativní 

dermatitida 

akné 

olupování kůže 

hyperkeratóza 

ekzém 

erythema 

multiforme 

 

znovu 

vyvolaná 

radiační 

dermatitid

a Stevens-

Johnsonův 

syndrom 

leukocytok

lastiká 

vaskulitida 

toxická 

epidermáln

í 

nekrolýza* 

 

Poruchy 

svalové a 

kosterní 

soustavy a 

pojivové 

tkáně 

artralgie 

myalgie 

svalové spasmy 

 

rabdomyol

ýza 

 

Poruchy 

ledvin a 

močových 

cest 

 

renální selhání 

proteinurie 

 

nefrotický 

syndrom 

 

Poruchy 

reprodukčníh

o systému a 

prsu 

 

erektilní 

dysfunkce 

gynekomastie 

 

 

Celkové 

poruchy a 

reakce v místě 

aplikace 

únava 

bolest (včetně 

úst, břicha, 

kostí, bolest 

tumoru a bolest 

hlavy) 

horečka 

astenie 

onemocnění 

připomínající 

chřipku 

zánět sliznic 

 

 

 

Vyšetření 

pokles 

hmotnosti 

zvýšení amyláz 

zvýšení lipáz 

přechodné 

zvýšení 

transamináz  

přechodné zvýšení 

alkalické fosfatázy 

v krvi  

abnormální INR 

abnormální hladina 

protrombinu 

 

 

 

*  Tyto nežádoucí účinky mohou mít život ohrožující nebo fatální následky. Tyto účinky jsou buď 

méně časté nebo se vyskytují s frekvencí nižší než méně časté.  

** Kožní reakce dlaní a chodidel odpovídá syndromu palmoplantární erytrodysestézie v klasifikaci 

MedDRA. 

°  Případy byly hlášeny po uvedení přípravku na trh. 

 

12 

Další informace o některých nežádoucích účincích 

 

Městnavé srdeční selhání 

V klinických studiích, které sponzorovala společnost, bylo městnavé srdeční selhání hlášeno jako 

nežádoucí příhoda u 1,9 % pacientů léčených sorafenibem (N=2276). Ve studii 11213 (RCC) byly 

nežádoucí příhody odpovídající městnavému srdečnímu selhání hlášeny u 1,7 % pacientů léčených 

sorafenibem a u 0,7 % pacientů dostávajících placebo. Ve studii 100554 (HCC) byly tyto příhody 

hlášeny u 0,99 % léčených sorafenibem a u 1,1 % dostávajících placebo. 

 

Další informace, týkající se zvláštních skupin pacientů 

V klinických studiích se vyskytly některé nežádoucí účinky, jako je kožní reakce dlaní a chodidel, 

průjem, alopecie, pokles hmotnosti, hypertenze, hypokalcémie a kereatoakantom/karcinom kůže 

z dlaždicových buněk podstatně častěji u pacientů s diferencovaným karcinomem štítné žlázy ve 

srovnání s pacienty ve studiích s renálním karcinomem nebo hepatocelulárním karcinomem. 

 

Abnormality laboratorních výsledků u pacientů s HCC (studie 3) a RCC (studie 1) 

 

Velmi často bylo zaznamenáno zvýšení lipáz a amyláz. Zvýšení lipáz stupně 3 nebo 4 dle CTCAE 

(Společná terminologická kritéria pro nežádoucí účinky) nastalo u 11 % a u 9 % pacientů ve skupině 

se sorafenibem ve studii 1 (renální karcinom) a ve studii 3 (hepatocelulární karcinom), oproti tomu ve 

skupině s placebem bylo toto zvýšení zaznamenáno u 7 % a 9 % pacientů. Vzestup amyláz stupně 3 

nebo 4 dle CTCAE byl ve skupině se sorafenibem zjištěn u 1 % pacientů ve studii 1 a u 2 % pacientů 

ve studii 3, v placebo skupině byl tento vzestup zjištěn u 3 % pacientů v obou studiích. Klinická 

pankreatitida byla hlášena u 2 ze 451 pacientů léčených sorafenibem (CTCAE stupeň 4) ve studii 1 a u 

1 pacienta z 297 pacientů léčených sorafenibem ve studii 3 (CTCAE stupeň 2), u 1 ze 451 pacientů 

v placebo skupině (CTCAE stupeň 2) ve studii 1. 

 

Hypofosfatémie byla častým nálezem při laboratorních vyšetřeních, ve skupině pacientů se 

sorafenibem u 45 % pacientů ve studii 1 a u 35 % pacientů ve studii 3, oproti tomu v placebo skupině 

u 12 % pacientů ve studii 1 a u 11 % pacientů ve studii 3. Hypofosfatémie stupně 3 (1 - 2 mg/dl) dle 

CTCAE se vyskytla ve studii 1 u 13 % pacientů léčených sorafenibem a u 3 % pacientů v placebo 

skupině, ve studii 3 se vyskytla u 11 % pacientů léčených sorafenibem a u 2 % pacientů v placebo 

skupině. Nebyly hlášeny žádné případy hypofosfatémie stupně 4 (< 1 mg/dl) dle CTCAE ani ve 

skupině pacientů léčených přípravkem Nexavar ani v placebo skupině ve studii 1, byl hlášen 1 případ 

v placebo skupině ve studii 3. Etiologie hypofosfatémie spojená s podáváním sorafenibu není známa. 

 

Stupeň 3 nebo 4 dle CTCAE abnormálních klinických nálezů včetně lymfopenie a neutropenie se 

vyskytl u ≥ 5 % pacientů léčených sorafenibem. 

 

Ve studii 1 a studii 3, v uvedeném pořadí, byla hypokalcemie hlášena u 12 % a 26,5 % pacientů 

léčených sorafenibem, ve srovnání se 7,5 % a 14,8 % pacientů, kteří užívali placebo. Většina hlášené 

hypokalcemie byla nízkého stupně (CTCAE stupeň 1 a 2). Ve studii 1 a 3 se, v uvedeném pořadí, se 

hypokalcemie stupně 3 podle CTCAE (6,0-7,0 mg/dl) vyskytla u 1,1 % a 1,8 % pacientů léčených 

sorafenibem a u 0,2 % a 1,1 % pacientů ve skupině placeba a hypokalcemie stupně 4 se, podle 

CTCAE (<6,0 mg/dl), vyskytla u 1,1 % a 0,4 % pacientů léčených sorafenibem a u 0,5 % a 0 % 

pacientů ve skupině placeba. Etiologie hypokalcemie související se sorafenibem není známa. 

 

Ve studiích 1 and 3 bylo pozorováno snížení hladiny draslíku u 5,4 % a 9,5 % pacientů léčených 

sorafenibem ve srovnání s 0,7 % a 5,9 % pacientů na placebu, v uvedeném pořadí. Většina hlášených 

případů hypokalémie byla nízkého stupně (CTCAE stupeň 1). V těchto studiích se stupeň 3 podle 

CTCAE vyskytl u 1,1 % a 0,4 % pacientů léčených sorafenibem a u 0,2 % a 0,7 % pacientů ve skupině 

placeba. Nebyla zaznamenána žádná hlášení hypokalémie stupně 4 podle CTCAE. 

 

Abnormality laboratorních testů u pacientů s DTC (studie 5) 

 

Hypokalcémie byla hlášena u 35,7 % pacientů léčených sorafenibem ve srovnání s 11,0 % pacientů na 

placebu. Většina hlášených případů hypokalcémie byla nízkého stupně. Hypokalcémie stupně 3 dle 

13 

CTCAE se vyskytla u 6,8 % pacientů léčených sorafenibem a u 1,9 % pacientů ve skupině placeba a 

hypokalcémie stupně 4 dle CTCAE se vyskytla u 3,4 % pacientů léčených sorafenibem a u 1,0 % 

pacientů ve skupině placeba. 

 

Jiné klinicky významné laboratorní abnormality pozorované ve studii 5 jsou uvedeny v tabulce 2. 

 

Tabulka 2: Abnormality laboratorních testů hlášené u pacientů s DTC (studie 5) ve dvojitě 

zaslepené fázi studie 

 

Laboratorní parametr,  

(u % hodnocených vzorků) 

Sorafenib N=207 

Placebo N=209 

Všechny 

stupně* 

Stupeň 

 3* 

Stupeň 

4* 

Všechny 

stupně* 

Stupeň 

3* 

Stupeň 

4* 

Poruchy krve a lymfatického systému 

Anémie 

30,9 

0,5 

23,4 

0,5 

Trombocytopenie 

18,4 

9,6 

Neutropenie  

19,8 

0,5 

0,5 

12 

Lymfopenie  

42 

9,7 

0,5 

25,8 

5,3 

Poruchy metabolismu a výživy 

Hypokalémie 

17,9 

1,9 

2,4 

Hypofosfatémie** 

19,3 

12,6 

2,4 

1,4 

Poruchy jater a žlučových cest 
Zvýšení hladiny bilirubinu 

8,7 

4,8 

Zvýšení hladiny ALT 

58,9 

3,4 

1,0 

24,4 

Zvýšení hladiny AST 

53,6 

1,0 

1,0 

14,8 

Vyšetření  
Zvýšení hladiny amylázy 

12,6 

2,4 

1,4 

6,2 

1,0 

Zvýšení hladiny lipázy 

11,1 

2,4 

2,9 

0,5 

*  Common Terminology Criteria for Adverse Events (CTCAE), verze 3.0 

**  Etiologie hypofosfatémie související se sorafenibem není známa. 

 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky 

 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 

účinků uvedeného v Dodatku V. 

 

4.9 

Předávkování 

 

Pro předávkování sorafenibem není žádná specifická léčba. Nejvyšší dávka sorafenibu, která byla 

v rámci klinických studií zkoumána, byla 800 mg 2x denně. Nežádoucími účinky pozorovanými při 

této dávce byli především průjem a dermatologické příhody. V případě podezření na předávkování by 

mělo být podávání sorafenibu přerušeno a v případě potřeby by měla být zahájena podpůrná léčba. 

 

 

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 

5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 

Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, inhibitory protein kinázy, ATC kód: L01XE05 

 

14 

Sorafenib je multikinázový inhibitor, má jak antiproliferační tak antiangiogenní vlastnosti, což bylo 

prokázáno jak in vitro, tak in vivo. 

 

Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky 

 

Sorafenib je multikinázový inhibitor, který snižuje proliferaci nádorových buněk in vitro. Sorafenib 

inhibuje růst nádorů u širokého spektra štěpů lidské nádorové tkáně u myší bez brzlíku a zároveň 

 redukuje nádorovou angiogenezi. Sorafenib inhibuje aktivitu cílových receptorů přítomných 

v nádorových buňkách (CRAF, BRAF, V600E BRAF, c-KIT, a FLT-3) a v cévním systému tumoru 

(CRAF, VEGFR – 2, VEGFR – 3 a PDGFR – β). RAF kinázy jsou serin/treoninkinázy, zatímco c-

KIT, FLT – 3, VEGFR – 2, VEGFR-3 a PDGFR – β jsou receptory tyrozinkináz. 

 

Klinická účinnost  

 

Klinická bezpečnost a účinnost sorafenibu byla sledována u pacientů s hepatocelulárním karcinomem 

(HCC), u pacientů s pokročilým renálním karcinomem (RCC) a u pacientů s diferencovaným 

karcinomem štítné žlázy (DTC). 

 

Hepatocelulární karcinom 

 

Studie 3 (studie 100554), mezinárodní, multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem 

kontrolované studie fáze III se zúčastnilo 602 pacientů s hepatocelulárním karcinomem. Demografické 

charakteristiky a charakteristiky základního onemocnění byly ve skupině pacientů léčených 

sorafenibem a v placebo skupině srovnatelné s ohledem na výkonnostní stav dle ECOG škály 

(výkonnostní stav 0: 54 % vs. 54 %; výkonnostní stav 1: 38 % vs. 39 %; výkonnostní stav 2: 8 % 

vs. 7 %), TNM klasifikaci (stadium I: < 1 % vs. < 1 %; stadium II: 10,4 % vs. 8,3 %; 

stadium III: 37,8 % vs. 43,6 %; stadium IV: 50,8 % vs. 46,9 %) a BCLC skóre (stadium B: 18,1 % 

vs. 16,8 %; stadium C: 81,6 % vs. 83,2 %; stadium D: < 1 % vs. 0 %). 

 

Studie byla zastavena poté, kdy hodnota OS (celkové přežití) v plánované interim analýze překročila 

předem stanovené hranice účinnosti. Tato analýza OS prokázala statisticky signifikantně lepší 

výsledky celkového přežití (OS) při léčbě sorafenibem, v porovnání s placebem (HR: 0,69; 

p = 0,00058, viz tabulka 3).  

Studie poskytla jen omezené údaje o pacientech s jaterním postižením Child-Pugh B a do studie byl 

zařazen pouze jeden pacient s jaterním postižením Child-Pugh C. 

 

Tabulka 3: Přehled výsledků účinnosti ze studie 3 (studie 100554) u pacientů  

s hepatocelulárním karcinomem 

 

Parametr účinnosti 

Sorafenib 

(N=299) 

Placebo 

(N=303) 

p-hodnota 

HR 

(95% CI) 

Celkové přežití 

(Overall Survival - OS) 

[medián, týdny (95% CI] 

46,3 

(40,9;57,9) 

34,4 

(29,4;39,4) 

0,00058* 

0,69 

(0,55;0,87) 

Doba do progrese  

(Time to Progression - TTP) 

[medián, týdny (95% CI] ** 

24,0 

(18,0;30,0) 

12,3 

(11,7;17,1) 

0,000007 

0,58 

(0,45;0,74) 

CI = interval spolehlivosti, HR = Hazard ratio ( Sorafenib oproti placebu) 

*   statisticky signifikantní, protože p-hodnota leží pod předem stanovenou hranicí statistické 

významnosti dle O‘Brien Fleming 0,0077.  

**  nezávislé radiologické hodnocení 

 

Druhá mezinárodní, multicentrická randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie 

fáze III (Studie 4, 11849) hodnotila klinický přínos sorafenibu u 226 pacientů s pokročilým 

hepatocelulárním karcinomem. Tato studie, která se prováděla v Číně, Koreji, a na Tchaj-wanu, 

potvrdila nálezy získané ve Studii 3 ohledně příznivého poměru prospěšnosti/rizik sorafenibu 

(HR(OS): 0,68, p = 0,01414). 

15 

 

Relativní riziko (Hazard ratio - HR) dle předem stanovených stratifikačních faktorů (výkonnostní stav 

dle ECOG škály, přítomnost nebo nepřítomnost makroskopické vaskulární invaze a/nebo 

extrahepatální šíření tumoru) ve Studii 3 i 4 bylo konzistentně menší při podávání sorafenibu než při 

podávání placeba. Explorativní analýzy zkoumaných podskupin naznačily, že pacienti, u kterých byly 

na začátku studie přítomny vzdálené metastázy, vykazovali méně výrazný léčebný účinek. 

 

Renální karcinom 

 

Bezpečnost a účinnost sorafenibu při léčbě pokročilého zhoubného nádoru ledvin (RCC, renal cell 

carcinoma) byla studována v rámci dvou klinických studií: 

 

Studie I (studie 11213) byla fáze III, multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem 

kontrolovaná studie s 903 pacienty. Do studie byli zahrnuti pouze pacienti s jasným karcinomem 

renálních buněk a nízkým nebo středním rizikem MSKCC (Memorial Sloan Kettering Cancer Center). 

Primárním cílovým parametrem bylo celkové přežití a přežití bez progrese (PFS – progression-free 

survival). 

Přibližně polovina pacientů byla dle klasifikace ECOG klasifikována jako stupeň 0 (ECOG 

performance status = 0), polovina byla v prognostické skupině s nízkým rizikem dle klasifikace 

MSKCC. 

PFS bylo hodnoceno pomocí zaslepeného nezávislého radiologického posudku s použitím RECIST 

kritérií. PFS analýza byla provedena u 769 pacientů ve 342 případech. Medián PFS byl 167 dní u 

pacientů randomizovaných do skupiny se sorafenibem v porovnání s 84 dny u pacientů v placebo 

skupině (HR = 0,44; 95  % interval spolehlivosti: 0,35 - 0,55; p < 0,000001). Věk, MSKCC 

prognostická skupina, ECOG PS a předchozí terapie neovlivnila rozsah léčebného účinku. 

 

Předběžná analýza (druhá předběžná analýza) celkového přežití byla provedena u 367 úmrtí z 903 

pacientů. Nominální alfa hodnota pro tuto analýzu byla 0,0094. Medián přežití byl 19,3 měsíců u 

pacientů randomizovaných do skupiny sorafenibu ve srovnání s 15,9 měsíci u pacientů v placebo 

skupině (HR = 0,77; 95 % interval spolehlivosti: 0,63 - 0,95; p = 0,015). V době této analýzy přešlo 

okolo 200 pacientů z placebo skupiny do skupiny sorafenibu. 

 

Studie 2 byla fáze II, studie s přerušením léčby s pacienty s metastatickými zhoubnými nádory včetně 

RCC. Pacienti se stabilním onemocněním se sorafenibem byli randomizováni do placebo skupiny 

nebo pokračovali s terapií přípravkem Nexavar. Přežití bez progrese u pacientů s RCC bylo výrazně 

delší ve skupině sorafenibu (163 dní), než ve skupině s placebem (41 dní) (p = 0,0001; HR = 0,29). 

 

Diferencovaný karcinom štítné žlázy (DTC) 

 

Studie 5 (studie 14295) byla mezinárodní, multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená, 

placebem kontrolovaná studie fáze III u 417 pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím DTC 

rezistentním na radioaktivní jod. Přežití bez progrese (PFS) hodnocené v zaslepené, nezávislé 

radiologické analýze podle RECIST kritérií bylo primárním cílovým ukazatelem studie. Sekundární 

cílové ukazatele zahrnovaly celkové přežití (OS), výskyt nádorové odpovědi a délku odpovědi. Po 

progresi mohli pacienti dostávat odslepený sorafenib. 

Pacienti byli zařazeni do studie, pokud měli progresi během 14 měsíců od zařazení a DTC, který byl 

rezistentní na léčbu radioaktivním jodem (RAI). DTC rezistentní na RAI byl definovaný jako léze bez 

vychytávání jodu na RAI snímku nebo kumulativní dávka RAI ≥ 22,2 GBq nebo progrese po RAI 

léčbě během 16 měsíců od zařazení nebo po dvou léčbách pomocí RAI s odstupem 16 měsíců. 

 

Výchozí demografické údaje a charakteristiky pacienta byly dobře vyvážené u obou léčebných skupin. 

Metastázy byly přítomny v plicích u 86 % pacientů, v lymfatických uzlinách u 51 % pacientů a v 

kostech u 27 % pacientů. Medián podané kumulativní aktivity radioaktivního jodu před zařazením byl 

přibližně 14,8 GBq. Většina pacientů měla papilární karcinom (56,8 %), dále folikulární (25,4 %) a 

málo diferencovaný karcinom (9,6 %). 

 

16 

Medián doby PFS byl 10,8 měsíců ve skupině sorafenibu ve srovnání s 5,8 měsíci v placebové 

skupině. (HR=0,587; 95% interval spolehlivosti (IS): 0,454, 0,758; jednostranný p<0,0001). 

Účinek sorafenibu na PFS byl trvale nezávislý na geografickém regionu, věku nad nebo pod 60 let, 

pohlaví, histologickém podtypu a přítomnosti nebo nepřítomnosti kostních metastáz. 

 

V OS analýze provedené 9 měsíců po ukončení sběru dat pro konečnou analýzu PFS se mezi 

léčebnými skupinami nevyskytl žádný statisticky významný rozdíl v celkovém přežití (HR 0,884; 95% 

IS: 0,633, 1,236, jednostranná p hodnota 0,236). Medián OS nebyl dosažen v ramenu se sorafenibem a 

v ramenu s placebem byl 36,5 měsíců. Sto padesát sedm (75 %) pacientů randomizovaných k 

podávání placeba a 61 (30 %) pacientů randomizovaných k podávání sorafenibu dostávalo odslepený 

sorafenib. 

 

Medián délky léčby ve dvojitě zaslepené fázi byl 46 týdnů (rozmezí 0,3-135) u pacientů léčených 

sorafenibem a 28 týdnů (rozmezí 1,7–132) u pacientů na placebu. 

 

Podle RECIST kritérií nebyla pozorována žádná kompletní odpověď (CR). Celkový výskyt odpovědi 

(CR + částečná odpověď (PR) podle nezávislého radiologického hodnocení byl vyšší ve skupině 

sorafenibu (24 pacientů, 12,2 %) než v placebové skupině (1 pacient, 0,5 %), jednostranný p<0,0001. 

Medián doby trvání odpovědi byl 309 dnů (95% IS: 226,505 dne u pacientů léčených přípravkem 

Nexavar, u kterých došlo k PR. 

 

Post-hoc analýza podskupin podle maximální velikosti nádoru ukázala léčebný účinek u PFS ve 

prospěch sorafenibu oproti placebu u pacientů s maximální velikostí nádoru 1,5 cm nebo větší (HR 

0,54 (0,41-0,71)), zatímco numericky nižší účinek byl udáván u pacientů s maximální velikostí nádoru 

do 1,5 cm (HR 0,87 (95% IS: 0,40-1,89). 

 

Post-hoc analýza podskupin podle symptomů karcinomu štítné žlázy na počátku léčby ukázala léčebný 

účinek u PFS ve prospěch sorafenibu oproti placebu u symptomatických i asymptomatických pacientů. 

HR PFS byl 0,39 (95% IS: 0,21 – 0,72) u patientů se symptomy na počátku léčby a 0,60 (95% IS: 0,45 

– 0,81) u pacientů bez symptomů na počátku léčby. 

 

Prodloužení intervalu QT 

 

V klinické farmakologické studii bylo u 31 pacienta zaznamenáváno měření QT/QTc před léčbou 

(výchozí hodnota) a po léčbě. Po jednom 28 denním léčebném cyklu, v době nejvyšší koncentrace 

sorafenibu, byla hodnota QTcB prodloužena o 4 ± 19 msec a  QTcF o 9 ± 18 msec ve srovnání s 

výchozí hodnotou (placebo). U žádného ze subjektů nebyly nalezeny během EKG monitorování po 

léčbě hodnoty QTcB a QTcF >500 msec (viz bod 4.4). 

 

Pediatrická populace 

 

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií u 

všech podskupin pediatrické populace pro karcinom ledvin a karcinom ledvinné pánvičky (kromě 

nefroblastomu, nefroblastomatózy, sarkomu ze světlých buněk, mesoblastického nefromu, 

medulárního karcinomu ledvin a rhabdoidního nádoru ledvin), karcinom jater, karcinom 

intrahepatálních žlučových cest (kromě hepatoblastomu) a diferencovaný karcinom štítné žlázy (viz 

bod 4.2, informace o podávání dětem). 

 

17 

5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

 

Absorpce a distribuce  

 

Po podání tablet sorafenibu je střední relativní biologická dostupnost 38 - 49 % v porovnání 

s perorálním roztokem. Absolutní biologická dostupnost není známa. Po perorálním podání sorafenibu 

je maximální plasmatické koncentrace dosaženo přibližně za 3 hodiny. Když byl sorafenib podán 

společně s velmi tučným jídlem, jeho absorpce se snížila o 30 % ve srovnání s absorpcí při podání 

nalačno. 

Po překročení dávky 400 mg dvakrát denně, střední C

max

 a AUC narůstají pomaleji než přímou 

úměrou. In vitro se sorafenib váže na lidské proteiny z 99,5 %. 

Opakované dávkování sorafenibu po dobu 7 dní vedlo k 2,5-7násobné akumulaci ve srovnání s 

podáním jedné dávky. Ustáleného stavu dosahuje plasmatická hladina sorafenibu do 7 dní s tím, že 

maximální střední koncentrace nedosahuje dvojnásobku údolní střední koncentrace. 

 

Ustálené koncentrace sorafenibu podávaného v dávce 400 mg dvakrát denně byly hodnoceny u 

pacientů s DTC, RCC a HCC. Nejvyšší průměrná koncentrace byla pozorována u pacientů s DTC 

(přibližně dvakrát vyšší než u pacientů s RCC a HCC), ačkoli variabilita byla vysoká pro všechny typy 

nádorů. Důvod zvýšené koncentrace u pacientů s DTC není znám. 

 

Biotransformace a eliminace  

 

Poločas eliminace sorafenibu je přibližně 25 - 48 hodin. Sorafenib je metabolizován primárně 

v játrech, kde podléhá oxidační přeměně, pomocí CYP3A4, stejně jako glukuronidaci prostřednictvím 

UGT1A9. Konjugáty sorafenibu mohou být štěpeny v gastrointestinálním traktu glukuronidásovou 

aktivitou bakterií, dovolující reabsorpci nekonjugované léčivé látky. Ukázalo se, že současné podávání 

neomycinu s tímto procesem interferuje a že dochází ke snížení střední biologické dostupnosti 

sorafenibu o 54 %. 

 

Sorafenib tvoří přibližně 70 – 85 % z analytů cirkulujících v krevní plazmě v ustáleném stavu. 

Bylo identifikováno 8 metabolitů sorafenibu, přitom pět z nich bylo detekováno v plazmě. Hlavní 

metabolit sorafenibu přítomný v plazmě, pyridin-N-oxid, vykazuje in vitro podobné vlastnosti jako 

sorafenib. Tento metabolit tvoří přibližně 9 - 16 % analytů v oběhu v ustáleném stavu. 

 

Po perorálním podání dávky 100 mg ve formě roztoku sorafenibu bylo 96 % dávky vyloučeno během 

14 dní, přitom se 77 % dávky vyloučilo stolicí a 19 % močí ve formě glukuronidovaných metabolitů. 

Nezměněný sorafenib, v množství 51 % z dávky, byl nalezen ve stolici, ale ne v moči, což naznačuje, 

že biliární exkrece nezměněné léčivé látky může přispět k eliminaci sorafenibu. 

 

Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů 

 

Analýza demografických dat ukazuje, že není žádný vztah mezi farmakokinetikou a  věkem (až do 

65 let), pohlavím nebo tělesnou váhou. 

 

Pediatrická populace 

 

Nebyly provedeny žádné studie zkoumající farmakokinetiku sorafenibu u pediatrických pacientů. 

 

Rasy 

 

Mezi subjekty-bělochy a asijskými subjekty nejsou klinicky relevantní rozdíly ve farmakokinetice. 

 

18 

Porucha funkce ledvin 

 

Ve čtyřech klinických studií fáze I byla expozice sorafenibu v ustáleném stavu u pacientů s mírnou 

nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin podobná expozicím u pacientů s normální funkcí ledvin. 

Ve studii klinické farmakologie (jednotlivá dávka 400 mg sorafenibu) nebyla pozorována souvislost 

mezi expozicí sorafenibem a renální funkcí u subjektů s normální renální funkcí a u subjektů 

s mírným, středně těžkým nebo těžkým renálním postižením. Nejsou dostupné žádné údaje u 

dialyzovaných pacientů. 

 

Porucha funkce jater 

 

U pacientů s hepatocelulárním karcinomem (HCC) s Child-Pugh A nebo B (mírnou až středně těžkou) 

poruchou funkce jater byly hodnoty expozice srovnatelné a v rozmezí hodnot pozorovaných u 

pacientů bez poruchy funkce jater. Farmakokinetika sorafenibu u pacientů s Child-Pugh A a B bez 

hepatocelulárního karcinomu byla podobná farmakokinetice u zdravých dobrovolníků. Nejsou k 

dispozici žádné údaje týkající se pacientů s Child Pugh C (těžkou) poruchou funkce jater. Sorafenib je 

převážně eliminován játry a expozice může být u těchto pacientů zvýšena. 

 

5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  

 

Předklinický bezpečnostní profil sorafenibu byl hodnocen u myší, psů a králíků. 

Studie zaměřená na vznik toxicity po opakovaném podávání odhalila změny (degenerační a 

regenerační) na mnoha orgánech při expozici nižší, než je očekávaná klinická expozice (založeno na 

porovnání AUC). 

Po opakovaném dávkování byly u mladých a rostoucích psů pozorovány změny na kostech a zubech 

při expozicích nižších než je klinická expozice. Změny spočívaly v nepravidelném ztluštění 

femorálních růstových plotének, v hypocelularitě kostní dřeně přiléhající ke změněným růstovým 

ploténkám a ve změnách složení dentinu. Podobné účinky u dospělých psů indukovány nebyly. 

 

Byla provedena standardní série genotoxických studií, byly získány pozitivní výsledky jako nárůst 

počtu aberací ve struktuře chromozómů, který byl pozorován při in vitro assay savčích buněk 

(vaječník Čínského křečka) na klastogenicitu za použití metabolické aktivace. Při Amesově testu ani 

při in vivo rozboru myšího mikronukleu nebyla pozorována genotoxicita sorafenibu. Pro jeden 

z intermediátů, který vzniká v rámci výrobního procesu a ve finální léčivé látce je také přítomen 

(< 0,15 %), byly získány pozitivní výsledky pro mutagenitu v rámci in vitro assay bakteriálních buněk 

(Amesův test). Mimoto, šarže sorafenibu testovaná v standardních genotoxických sériích obsahovala 

0,34 % PAPE. 

Studie kancerogenity nebyly pro sorafenib provedeny. 

 

Nebyly prováděny žádné specifické studie na zvířatech pro zjištění vlivu sorafenibu na fertilitu. 

Nicméně se může očekávat nežádoucí účinek na mužskou a ženskou plodnost, neboť při studiích 

opakovaného dávkování na zvířatech byly objeveny změny na samčích a samičích orgánech při 

expozicích nižších než jsou očekávané klinické expozice (založeno na AUC). Typické změny se 

projevovaly známkami degenerace a retardace ve varlatech, nadvarlatech, prostatě a semenných 

váčcích u potkanů. Samičky potkanů vykazovaly centrální nekrózu corpora lutea a přerušení vývoje 

folikulů v ováriích. Psi vykazovali tubulární degeneraci varlat a oligospermii. 

 

Při podávání potkanům a králíkům v dávkování nižším než při klinické expozici měl sorafenib 

embryotoxické a teratogenní účinky. Pozorované účinky zahrnovaly pokles tělesné hmotnosti jak 

matky, tak plodu, zvýšený počet resorpcí zárodků a zvýšení množství jak externích, tak viscerálních 

malformací. 

 

Studie hodnotící riziko pro životní prostředí prokázaly, že sorafenib-tosylát může přetrvávat 

v životním prostředí, může docházet k jeho biologické akumulaci a může být toxický pro životní 

prostředí. Informace o posouzení rizika pro životní prostředí jsou k dispozici v EPAR zprávě o tomto 

léčivém přípravku (viz bod 6.6). 

 

19 

 

6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 

6.1 

Seznam pomocných látek 

 

Jádro tablety: 

sodná sůl kroskarmelosy 

mikrokrystalická celulosa 

hydroxypropylmethylcelulosa 

natrium-lauryl-sulfát 

magnesium-stearát 

 

Potahová vrstva tablety: 

hydroxypropylmethylcelulosa 

makrogol (3350) 

oxid titaničitý (E171) 

červený oxid železitý (E172) 

 

6.2 

Inkompatibility 

 

Neuplatňuje se. 

 

6.3 

Doba použitelnosti 

 

3 roky 

 

6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

 

Uchovávejte při teplotě do 25°C. 

 

6.5 

Druh obalu a obsah balení 

 

112 potahovaných tablet (4x28) v průhledných (PP/Al) blistrech 

 

6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku  

 

Tento léčivý přípravek může představovat riziko pro životní prostředí. Všechen nepoužitý přípravek 

nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 

 

 

7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

Bayer Pharma AG 

13342 Berlin 

Německo 

 

 

8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO 

 

EU/1/06/342/001 

 

 

9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 

Datum první registrace: 19 červenec 2006 

Datum posledního prodloužení registrace: 21 červenec 2011 

 

20 

 

10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

 

 

 

 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 

agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

 

21 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLOHA II 

 

A.  VÝROBCE ODPOVĚDNÝ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 

B.  PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

 

C.  DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

 

D.  PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA 

BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO 

PŘÍPRAVKU 

22 

A. 

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 

Název a adresa výrobce odpovědného za propouštění šarží 

 

Bayer Pharma AG 

51368 Leverkusen 

Německo 

 

Bayer HealthCare Manufacturing Srl. 

Via delle Groane, 126 

20024 Garbagnate Milanese 

Itálie 

 

V příbalové informaci k léčivému přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného za 

propouštění dané šarže. 

 

 

B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

 

Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz Příloha I: Souhrn údajů o 

přípravku, bod 4.2). 

 

 

C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

 

• 

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti 

 

Držitel rozhodnutí o registraci předkládá pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti pro 

tento léčivý přípravek v souladu s požadavky uvedenými v seznamu referenčních dat Unie 

(seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst. 7 směrnice 2001/83/ES a zveřejněném na 

evropském webovém portálu pro léčivé přípravky. 

 

 

D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A 

ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

• 

Plán řízení rizik (RMP) 

 

Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance 

podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve veškerých 

schválených následných aktualizacích RMP. 

 

Aktualizovaný RMP je třeba předložit: 

• 

na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky, 

• 

při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které 

mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení 

význačného milníku (v rámci farmakovigilance nebo minimalizace rizik). 

 

Pokud se shodují data předložení aktualizované zprávy o bezpečnosti (PSUR) a aktualizovaného 

RMP, je možné je předložit současně. 

23 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLOHA III 

 

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

24 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A. OZNAČENÍ NA OBALU 

25 

 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 

 

KRABIČKA 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Nexavar 200 mg potahované tablety 

sorafenibum 

 

 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY 

 

Jedna tableta obsahuje sorafenibum 200 mg (ve formě sorafenibi tosilas). 

 

 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 

 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 

112 potahovaných tablet 

 

 

5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 

Perorální podání. 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

 

 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 

MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

 

 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 

 

8. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 

 

 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH 

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 

 

26 

11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

Bayer Pharma AG 

13342 Berlin 

Německo 

 

 

12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO 

 

EU/1/06/342/001 

 

 

13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 

č.š.: 

 

 

14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 

 

 

15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 

 

16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 

Nexavar 200 mg 

 

 

27 

 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 

BLISTR 

 

 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

Nexavar 200 mg tablety 

Sorafenib 

 

 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 

Bayer (Logo) 

 

 

3. 

POUŽITELNOST 

 

EXP 

 

 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 

Lot 

 

 

5. 

JINÉ 

 

PO 

UT 

ST 

CT 

PA 

SO 

NE 

 

 

28 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

29 

 

Příbalová informace: informace pro uživatele 

 

Nexavar 200 mg potahované tablety 

sorafenibum 

 

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 

protože obsahuje pro Vás důležité údaje. 

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy. 

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo 

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 

v této příbalové informaci. Viz bod 4. 

 

Co naleznete v této příbalové informaci 

1. 

Co je přípravek Nexavar a k čemu se používá 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Nexavar užívat 

3. 

Jak se přípravek Nexavar užívá 

4. 

Možné nežádoucí účinky 

5. 

Jak přípravek Nexavar uchovávat 

6. 

Obsah balení a další informace 

 

 

1. 

Co je přípravek Nexavar a k čemu se používá 

 

Přípravek Nexavar je určen pro léčbu rakoviny jater (hepatocelulárního karcinomu). 

Přípravek Nexavar se používá také k léčbě rakoviny ledvin v pokročilém stádiu poté, co se standardní 

terapií nepodařilo Vaši nemoc zastavit nebo tato léčba není vhodná. 

Nexavar se používá pro léčbu karcinomu štítné žlázy (diferencovaný karcinom štítné žlázy). 

 

Nexavar se také nazývá multikinázový inhibitor. Jeho účinek spočívá ve snižování rychlosti růstu 

rakovinných buněk a v přerušení cévního zásobení, které umožňuje jejich růst. 

 

 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Nexavar užívat 

 

Neužívejte přípravek Nexavar: 

Jestliže jste alergický(á) na sorafenib nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku 

(uvedenou v bodě 6). 

 

Upozornění a opatření 

Než začnete přípravek Nexavar užívat, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. 

 

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Nexavar je zapotřebí 

Jestliže se u Vás objeví kožní problémy. Přípravek Nexavar může zapříčinit vznik vyrážky a 

kožních reakcí, obzvláště na dlaních a chodidlech. To může obvykle být léčeno Vaším lékařem. 

Jestliže ne, Váš lékař může léčbu přerušit nebo úplně ukončit. 

Jestliže máte vysoký krevní tlak. Přípravek Nexavar může zvyšovat krevní tlak. Váš lékař 

bude obvykle Váš krevní tlak měřit a může Vám předepsat léčivé přípravky k jeho snížení. 

Jestliže se u Vás vyskytne krvácení, nebo užíváte warfarin nebo fenprokumon. Léčba 

přípravkem Nexavar může  zvýšit riziko krvácení. Jestliže užíváte warfarin nebo fenprokumon, 

léčivé přípravky, které ředí krev, aby se předešlo tvorbě krevních sraženin, riziko krvácení se 

může zvyšovat. 

Jestliže máte onemocnění srdce, jako například abnormální elektrické signály, zvané 

„prodloužení intervalu QT“.  

30 

Jestliže se chystáte podstoupit operaci, nebo jste ji nedávno podstoupili. Přípravek Nexavar 

může ovlivnit rychlost hojení Vašich ran. V případě, že se chystáte podstoupit operaci, bude 

Vám obvykle léčba přípravkem Nexavar přerušena. Váš lékař rozhodne o tom, kdy bude léčba 

přípravkem Nexavar opět zahájena. 

Jestliže užíváte irinotekan nebo je Vám podáván docetaxel, které se také používají k léčbě 

zhoubných nádorů. Přípravek Nexavar může zvýšit účinek a obzvláště nežádoucí účinky těchto 

léčivých přípravků. 

- 

Jestliže užíváte neomycin nebo jiná antibiotika. Účinek Nexavaru může být snížen.  

Jestliže máte těžké poškození jater. Můžete zaznamenat vážnější nežádoucí účinky, když 

budete užívat tento léčivý přípravek. 

Pokud máte poruchu funkce ledvin. Váš lékař bude sledovat rovnováhu tekutin a elektrolytů.  

Plodnost. Přípravek Nexavar může snížit plodnost jak u mužů, tak i u žen. Pokud se Vás to 

týká, zeptejte se lékaře. 

Proděravění stěny střeva (gastrointestinální perforace) se může vyskytnout během léčby (viz 

bod 4: Možné nežádoucí účinky). V tomto případě Váš lékař léčbu přeruší. 

Pokud máte karcinom štítné žlázy, bude Váš lékař sledovat hladiny vápníku a hormonů štítné 

žlázy v krvi. 

 

V kterémkoli z těchto případů informujte svého lékaře. Můžete potřebovat další léčbu, nebo Váš 

lékař může rozhodnout o změně dávkování přípravku Nexavar, případně léčbu zcela ukončit (viz také 

bod 4: Možné nežádoucí účinky). 

 

Děti a dospívající 

U dětí a dospívajících nebyl přípravek Nexavar doposud hodnocen. 

 

Další léčivé přípravky a přípravek Nexavar 

Některé léky mohou mít vliv na přípravek Nexavar, nebo jím mohou být ovlivňovány. Informujte 

svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo 

které možná budete užívat z tohoto seznamu nebo o jakýchkoli jiných lécích, včetně léků, které jsou 

k dispozici bez lékařského předpisu: 

Rifampicin, neomycin nebo jiné léky pro léčbu infekcí (antibiotika) 

Třezalka tečkovaná, bylina, užívá se pro léčbu depresí 

Fenytoin, karbamazepin nebo fenobarbital, užívané pro léčbu epilepsie a v jiných případech 

Dexametazon, kortikosteroid užívaný pro různé účely 

Warfarin nebo fenprokumon, antikoagulans (ředí krev), užívaný jako prevence tvorby 

krevních sraženin 

Doxorubicin, kapecitabin, docetaxel, paklitaxel a irinotekan užívané pro léčbu zhoubných 

nádorů 

Digoxin, užívaný k léčbě mírně nebo středně závažného srdečního selhání 

 

Těhotenství a kojení 

Vyvarujte se otěhotnění, jste-li léčena přípravkem Nexavar. Pokud můžete otěhotnět, chraňte se 

účinnou antikoncepcí. Jestliže v průběhu léčby otěhotníte, okamžitě o tom informujte svého lékaře, 

který rozhodne, jestli se s léčbou bude pokračovat. 

 

V průběhu léčby přípravkem Nexavar nesmíte kojit, protože tento léčivý přípravek může narušit 

vývoj a růst Vašeho dítěte. 

 

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů 

Není známo, že by přípravek Nexavar měl vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. 

 

 

3. 

Jak se přípravek Nexavar užívá 

 

Doporučená dávka přípravku Nexavar je u dospělých 2 tablety po 200 mg, 2 x denně. 

To odpovídá celkové denní dávce 800 mg nebo 4 tabletám denně. 

 

31 

Tablety se polykají a zapíjejí sklenicí vody, buď nalačno nebo s netučným případně mírně tučným 

jídlem. 

Neužívejte tyto tablety společně s tučným jídlem, protože by to mohlo snížit účinnost přípravku 

Nexavar. Pokud chcete jíst velmi tučné jídlo, vezměte si tablety nejméně jednu hodinu před nebo dvě 

hodiny po jídle. 

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se 

svým lékařem nebo lékárníkem. 

 

Je důležité užívat tento přípravek každý den ve stejném čase, protože tak se ustálí jeho hladina 

v krevním oběhu. 

Budete nejspíš užívat tento přípravek tak dlouho, dokud nebude patrné zlepšení Vašeho klinického 

stavu, aniž by se u Vás projevily nepřijatelné nežádoucí účinky. 

 

Jestliže jste užil(a) více přípravku Nexavar, než jste měl(a) 

Informujte okamžitě vašeho lékaře, pokud jste (nebo někdo jiný) užil(a) více tablet, než Vám bylo 

předepsáno. Pokud užijete příliš mnoho přípravku Nexavar, může to zvýšit pravděpodobnost výskytu 

nežádoucích účinků nebo budou vážnější, zejména průjem a kožní reakce. Váš lékař Vám může 

nařídit, abyste tento přípravek přestal(a) užívat. 

 

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Nexavar 

Jestliže jste si zapomněl(a) vzít dávku, vezměte si ji, jakmile si vzpomenete. Jestliže se však blíží čas 

pro další dávku, opomenutou dávku vynechte a pokračujte v normálním dávkování. Nezdvojnásobujte 

následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. 

 

 

4. 

Možné nežádoucí účinky 

 

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 

vyskytnout u každého. Tento léčivý přípravek také může ovlivnit výsledky některých krevních testů. 

 

Velmi časté:  

mohou postihnout více než 1 z 10 pacientů 

-  průjem 

-  nevolnost (nauzea) 

-  pocit slabosti nebo únava 

-  bolest (zahrnující bolesti úst, břicha, hlavy, kostí, nádoru) 

-  ztráta vlasů (alopecie) 

-  zarudlé nebo bolestivé dlaně a chodidla (kožní reakce dlaní a chodidel) 

-  svědění nebo vyrážka 

-  zvracení 

-  krvácení (včetně krvácení do mozku, ve střevní stěně a dýchacích cestách) 

-  vysoký krevní tlak nebo jeho zvýšení (hypertenze) 

-  infekce 

-  ztráta chuti k jídlu (anorexie) 

-  zácpa 

-  bolest kloubů (artralgie) 

-  horečka 

-  úbytek hmotnosti 

-  suchá kůže 

 

32 

Časté:  

mohou postihnout až 1 z 10 pacientů 

-  onemocnění připomínající chřipku 

-  zažívací potíže (dyspepsie) 

-  obtížné polykání (dysfagie) 

-  zánět nebo sucho v ústech, bolest jazyka (stomatitida a zánět sliznic) 

-  nízké hladiny vápníku v krvi (hypokalcémie) 

-  nízké hladiny draslíku v krvi (hypokalémie) 

-  bolest svalů (myalgie) 

-  porucha citlivosti prstů ruky a nohou, zahrnující brnění nebo znecitlivění (periferní senzorická 

neuropatie) 

-  deprese 

-  problémy s erekcí (impotence) 

-  změna hlasu (dysfonie) 

-  akné 

-  zanícená, suchá nebo šupinatá odlupující se kůže (dermatitida, olupování kůže) 

-  srdeční selhání 

-  srdeční infarkt (infarkt myokardu) nebo bolest na prsou 

-  hučení v uších (zvonivý zvuk v uších) 

-  selhání funkce ledvin 

-  abnormálně vysoké hladiny bílkoviny v moči (proteinurie) 

-  celková slabost nebo ztráta síly (astenie) 

-  snížení počtu bílých krvinek (leukopenie a neutropenie) 

-  snížení počtu červených krvinek (anémie) 

-  nízký počet krevních destiček v krvi (trombocytopenie) 

-  zánět vlasových váčků (folikulitida) 

-  snížená činnost štítné žlázy (hypotyreóza) 

-  nízké hladiny sodíku v krvi (hyponatrémie) 

-  porucha vnímání chuti (dysgeusie) 

-  zarudlý obličej a často další plochy kůže (návaly) 

-  výtok z nosu (rinorea) 

-  pálení žáhy (refluxní onemocnění žaludku a jícnu) 

-  rakovina kůže (keratoakantom/karcinom kůže z dlaždicových buněk) 

-  ztluštění vnější vrstvy kůže (hyperkeratóza) 

-  náhlá, mimovolní kontrakce svalu (svalový spasmus) 

 

Méně časté:  

mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů 

-  zánět žaludeční sliznice (gastritida) 

-  bolest v břiše způsobená zánětem slinivky břišní, zánětem žlučníku a/nebo žlučovodů 

-  zežloutnutí kůže nebo očí (žloutenka), způsobené vysokou hladinou žlučových barviv 

(hyperbilirubinémie) 

-  reakce podobné alergii (zahrnující kožní reakce a kopřivku) 

-  dehydratace 

-  zvětšení prsou (gynekomastie) 

-  dýchací obtíže (plicní onemocnění) 

-  ekzém 

-  zvýšená činnost štítné žlázy (hypertyreóza) 

-  mnohočetné praskliny kůže (erythema multiforme) 

-  nezvykle vysoký krevní tlak 

-  proděravění střevní stěny (gastrointestinální perforace) 

-  reverzibilní otok zadní části mozku, který může být spojený s bolestí hlavy, změnou vědomí, 

záchvaty a zrakovými příznaky, včetně ztráty zraku (zadní reverzibilní leukoencefalopatie) 

-  náhlá, závažná alergická reakce (anafylaktická reakce) 

 

33 

Vzácné:  

mohou postihnout až 1 z 1000 pacientů 

-  alergické reakce s otokem kůže (např. obličeje, jazyka), které mohou zapříčinit obtíže s dýcháním 

nebo polykáním (angioedém) 

-  abnormální srdeční rytmus (prodloužení QT intervalu) 

-  zánět jater, který může mít za následek nevolnost, zvracení, bolest břicha a žloutenku (léky 

vyvolaná hepatitida) 

-  může se vyskytnout vyrážka připomínající spálení od slunce na kůži, která byla předtím vystavena 

radioterapii (znovu vyvolaná radiační dermatitida), a tato vyrážka může být závažná 

-  závažné reakce kůže a/nebo sliznic, které mohou zahrnovat bolestivé puchýře a horečku, včetně 

rozsáhlého odloučení kůže (Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza) 

-  abnormální rozpad svalů, který může vést k problémům s ledvinami (rabdomyolýza) 

-  poškození ledvin, které vede ke ztrátě velkého množství bílkovin (nefrotický syndrom) 

-  zánět vlásečnic v kůži, který může mít za následek vyrážku (leukocytoklastická vaskulitida) 

 

Není známo: 

frekvenci z dostupných údajů nelze určit 

-  porucha funkce mozku, která může být spojena např. s ospalostí, změnami chování nebo 

zmateností (encefalopatie) 

 

 

Hlášení nežádoucích účinků 

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové 

informaci.

 

Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení 

nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět 

k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

 

 

 

5. 

Jak přípravek Nexavar uchovávat 

 

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. 

 

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a každém blistru 

po zkratce EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. 

 

Uchovávejte tento přípravek při teplotě do 25°C. 

 

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 

lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 

prostředí. 

 

 

6. 

Obsah balení a další informace 

 

Co přípravek Nexavar obsahuje 

− 

Léčivou látkou je sorafenib. Jedna potahovaná tableta obsahuje 200 mg sorafenibu (ve formě 

tosylátu). 

− 

Dalšími složkami jsou:  

Jádro tablety: sodná sůl kroskarmelosy, mikrokrystalická celulosa, 

hydroxypropylmethylcelulosa, natrium lauryl-sulfát, magnesium-stearát 

Obal tablety: hydroxypropylmethylcelulosa, makrogol, oxid titaničitý (E171), červený oxid 

železitý (E172) 

 

34 

Jak přípravek Nexavar vypadá a co obsahuje toto balení 

 

Přípravek Nexavar 200 mg jsou červené a kulaté, potahované tablety, označené na jedné straně logem 

Bayer (kříž) a na druhé „200“. Kalendářní balení obsahuje 112 tablet: 4 transparentní blistrová balení 

po 28 tabletách. 

 

Držitel rozhodnutí o registraci 

Bayer Pharma AG 

13342 Berlin 

Německo 

 

Výrobce 

Bayer Pharma AG 

51368 Leverkusen 

Německo 

 

Bayer HealthCare Manufacturing Srl. 

Via delle Groane, 126 

20024 Garbagnate Milanese 

Itálie 

 

 

35 

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:  

 

België/Belgique/Belgien 

Bayer SA-NV 

Tél/Tel: +32-(0)2-535 63 11 

Lietuva 

UAB Bayer 

Tel. +37 05 23 36 868 

България 

Байер България ЕООД 

Тел.: +359 02 81 401 01 

Luxembourg/Luxemburg 

Bayer SA-NV 

Tél/Tel: +32-(0)2-535 63 11 

Česká republika 

Bayer s.r.o. 

Tel: +420 266 101 111 

Magyarország 

Bayer Hungária KFT 

Tel:+36 14 87-41 00 

Danmark 

Bayer A/S 

Tlf: +45 45 23 50 00 

Malta 

Alfred Gera and Sons Ltd. 

Tel: +35 621 44 62 05 

Deutschland 

Bayer Vital GmbH 

Tel: +49 (0)214-30 513 48 

Nederland 

Bayer B.V. 

Tel: +31-(0)297-28 06 66 

Eesti 

Bayer OÜ 

Tel: +372 655 8565 

Norge 

Bayer AS 

Tlf: +47 24 11 18 00 

Ελλάδα 

Bayer Ελλάς ΑΒΕΕ 

Τηλ: +30 210 61 87 500 

Österreich 

Bayer Austria Ges.m.b.H. 

Tel: +43-(0)1-711 46-0 

España 

Bayer Hispania S.L. 

Tel: +34-93-495 65 00 

Polska 

Bayer Sp. z o.o. 

Tel: +48 22 572 35 00 

France 

Bayer HealthCare 

Tél (N° vert): +33-(0)800 87 54 54 

Portugal 

Bayer Portugal, Lda. 

Tel: +351 21 416 42 00 

Hrvatska 

Bayer d.o.o. 

Tel: +385-(0)1-6599 900 

România 

SC Bayer SRL  

Tel: +40 21 529 59 00 

Ireland 

Bayer Limited 

Tel: +353 1 2999313 

Slovenija 

Bayer d. o. o. 

Tel: +386 (0)1 58 14 400 

Ísland 

Icepharma hf. 

Sími: +354 540 8000 

Slovenská republika 

Bayer spol. s r.o. 

Tel. +421 2 59 21 31 11 

Italia 

Bayer S.p.A. 

Tel: +39 02 397 81 

Suomi/Finland 

Bayer Oy 

Puh/Tel: +358 20 785 21 

Κύπρος 

NOVAGEM Limited 

Τηλ: +357 22 48 38 58 

Sverige 

Bayer AB 

Tel: +46 (0) 8 580 223 00 

Latvija 

SIA Bayer 

Tel: +371 67 84 55 63 

United Kingdom 

Bayer plc 

Tel: +44 (0)1635 563000 

 

Tato příbalová informace byla naposledy revidována (měsíc RRRR) 

 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 

agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

 

Informace o produktu

Kód výrobku: 70151
Kód EAN: 8590322003176
Kód SÚKL: 36227

Registrovaný léčivý přípravek, pozorně čtěte příbalovou informaci.

Přípravek Nexavar je určený k léčbě zhoubných nádorů ledvin v pokročilém stádiu poté, co se standardní terapií nepodařilo Vaši nemoc zastavit nebo tato léčba není vhodná.

Recenze

Recenze produktu NEXAVAR 200 MG 112X200MG Potahované tablety

Diskuze

Diskuze k produktu NEXAVAR 200 MG 112X200MG Potahované tablety

Přidat nový příspěvek do diskuze

 

Mohlo by vás zajímat


Načítám

Nejprodávanější značky

Výhodné nabídky už nemusíte hledat

pošleme vám je e-mailem :)

Zkuste to, odhlásit se koneckonců můžete kdykoli.
Nahoru
OK
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Zjistit více
Zpracovávám
Chat - poradíme vám