LUVERIS 75 IU 10X75UT Prášek pro inj. roztok - příbalový leták

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Luveris 75 IU prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje 75 IU lutropinum alfa (rekombinantní lidský luteinizační hormon (r-hLH). Lutropinum alfa se vyrábí z buněk vaječníků čínského křečka modifikovaných genetickým inženýrstvím. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok. Vzhled prášku: bílé lyofilizované pelety Vzhled rozpouštědla: čirý bezbarvý roztok pH rozpuštěného roztoku je 7,5-8,5. Pro aplikaci přípravku pacienty je třeba zvážit jiné formy než jsou ampule. 4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Luveris spolu s přípravkem obsahujícím folikuly stimulující hormon (FSH) se doporučuje ke stimulaci vývoje folikulů u dospělých žen s vážnou nedostatečností luteinizačního hormonu (LH) a FSH. V klinických studiích byly tyto pacientky definovány endogenní hladinou LH v séru < 1,2 IU/l. 4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba přípravkem Luveris by měla být zahájena pod dohledem lékaře se zkušenostmi s léčbou problémů fertility. Dávkování U žen s nedostatečností LH a FSH je cílem léčby přípravkem Luveris spolu s FSH vznik jednoho zralého Graafova folikulu, ze kterého se po podání lidského choriového gonadotropinu (hCG) uvolní oocyt. Luveris by se měl podávát každý den v injekci společně s FSH. Jelikož tyto pacientky trpí amenoreou a mají nízkou sekreci endogenního estrogenu, může být léčba zahájena kdykoli. Luveris by měl být podáván současně s follitropinem alfa. Léčba by se měla upravit dle individuální odpovědi pacientky na základě měření velikosti folikulu ultrazvukem a estrogenní odpovědi. Doporučená léčba se zahajuje podáním 75 IU lutropinu alfa (tj. jedna injekční lahvička přípravku Luveris) denně spolu se 75-150 IU FSH. V klinických studiích zvyšoval Luveris citlivost vaječníků na follitropin alfa. Pokud se zdá, že by bylo třeba zvýšit dávku FSH, měla by se úprava provádět v intervalu 7-14 dní po dávkách 37,5 IU-75 IU. Je možno prodloužit délku stimulace v jednom cyklu až na 5 týdnů. Po dosažení optimální odpovědi by měla být podána jednorázová injekce 250 mikrogramů r-hCH nebo 5 000 až 10 000 IU hCG 24-48 hodin po poslední injekci přípravku Luveris a FSH. Pacientka by pak měla mít pohlavní styk v den podání hCG a následující den. Případně může být provedeno nitroděložní oplodnění. Lze uvažovat i o podpoře luteální fáze, jelikož nedostatek látek s luteotropní aktivitou (LH/hCG) po ovulaci může vést k předčasnému zániku žlutého tělíska. V případě nadměrné odpovědi by se měla léčba přerušit a hCG nepodávat. Léčba by měla být znovu zahájena v následujícím cyklu s nižšími dávkami FSH než v cyklu předchozím. Zvláštní populace

Starší lidé

Neexistuje žádné relevantní použití přípravku Luveris u starší populace. Bezpečnost a účinnost přípravku Luveris u starších pacientek nebyla stanovena. Porucha funkce ledvin a jater

Bezpečnost, účinnost a farmakokinetika přípravku Luveris u pacientek s nedostatečnou funkcí ledvin nebo jater nebyla stanovena. Pediatrická populace

Neexistuje žádné relevantní použití přípravku Luveris u pediatrické populace. Způsob podání Luveris je určen k subkutánnímu podání. První injekce přípravku Luveris by měla být podána pod přímým dohledem lékaře. Prášek rozpusťte bezprostředně před použitím pomocí přiloženého rozpouštědla. Samostatné podávání tohoto léčivého přípravku mohou provádět pouze pacientky, které jsou správně motivované, dostatečně proškolené a v případě potřeby mají přístup k odborné pomoci. Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6. 4.3 Kontraindikace

Luveris je kontraindikován u pacientek s:

• hypersensitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• nádorem hypotalamu a hypofýzy,
• zvětšením vaječníků nebo ovariálními cystami neznámého původu, nesouvisejícími s polycystickým ovariálním onemocněním,
• gynekologickým krvácením neznámého původu,
• rakovinou vaječníků, dělohy nebo prsu Luveris se nesmí používat v případě, že se u pacientky vyskytují stavy znemožňující normální těhotenství, jako je například:
• primární selhání vaječníků,
• novotvary pohlavních orgánů neslučitelné s těhotenstvím,
• fibroidní nádory dělohy neslučitelné s těhotenstvím. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před zahájením léčby by měla být neplodnost páru zhodnocena jako vhodná pro tento typ léčby a měly by být zváženy možné kontraindikace otěhotnění. Před zahájením léčby by pacientky měly být navíc vyšetřeny na hypotyreózu, nedostatečnost kůry nadledvin a hyperprolaktinemii a měly by absolvovat jejich vhodnou léčbu. Porfyrie U pacientek s porfyrií nebo s rodinnou anamnézou porfyrie může přípravek Luveris zvyšovat riziko akutní ataky. Poruchy nebo prvotní příznaky tohoto stavu mohou vyžadovat přerušení léčby. Ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS) Očekávaným účinkem řízení ovariální stimulace je určité zvětšení vaječníků. Častěji bývá pozorován u žen trpících polycystickým ovariálním syndromem a obvykle vymizí bez nutnosti léčby. Na rozdíl od nekomplikovaného zvětšení vaječníků je OHSS stav, který se může projevovat sám o sobě a to v různém stupni závažnosti. Sestává ze zjevného zvětšení vaječníků, vysoké hladiny pohlavních steroidů v séru a zvýšené vaskulární permeability, která může mít za následek hromadění tekutin v peritoneální a pleurální dutině a zřídka i v dutině perikardiální. Mírné projevy OHSS mohou zahrnovat bolest břicha, břišní nevolnost či distenzi nebo zvětšení vaječníků. Středně závažný OHSS se může projevovat ještě nevolností, zvracením nebo přítomností volné tekutiny v dutině břišní (ascitem) či zjevným zvětšením vaječníků prokazatelným při vyšetření ultrazvukem. Závažný OHSS dále zahrnuje například výrazné zvětšení vaječníků, nárůst hmotnosti, dyspnoe nebo oligurii. Klinickým vyšetřením lze odhalit například hypovolemii, hemokoncentraci, nerovnováhu elektrolytů, přítomnost ascitu, pleurální výpotek nebo akutní dechovou tíseň. Velmi vzácně může být OHSS komplikován přetočením vaječníku nebo tromboembolickými příhodami, například plicní embolií, ischemickou příhodou nebo infarktem myokardu. Mezi nezávislé rizikové faktory pro vznik OHSS patří mladý věk, malá tělesná hmotnost, polycystický ovariální syndrom, vyšší dávky exogenních gonadotropinů, vysoká nebo rychle vzrůstající absolutní hladina sérového estradiolu a dřívější výskyty OHSS, vysoký počet vznikajících ovariálních folikulů a vysoký počet oocytů odebraných během cyklů metody asistované reprodukce. Přesným dodržováním doporučeného dávkování přípravku Luveris a FSH a způsobu podání lze minimalizovat riziko ovariální hyperstimulace. Z důvodu časné identifikace rizikových faktorů se doporučuje sledovat cykly stimulace pomocí ultrazvuku a provádět měření hladiny estradiolu. Na základě ověřených důkazů lze předpokládat, že hCG hraje klíčovou roli pro spouštění OHSS a dojde-li k otěhotnění, může být tento syndrom závažnější a může mít delší trvání. Z toho důvodu se doporučuje, aby v případě, že jsou zjištěny známky ovariální hyperstimulace, nebyl podán hCG. Zároveň by se mělo pacientce doporučit, aby se zdržela pohlavního styku nebo používala bariérové metody antikoncepce po dobu nejméně 4 dní. Protože OHSS se může rozvinout velmi rychle (během 24 hodin) nebo v průběhu několika dní až na velmi vážný zdravotní stav, je třeba pacientky sledovat nejméně dva týdny po podání hCG. Mírný nebo středně závažný OHSS obvykle vymizí samovolně. Dojde-li k výskytu vážného OHSS, doporučuje se v případě probíhající léčby gonadotropiny podávání gonadotropinů zastavit, pacientku hospitalizovat a zahájit vhodnou léčbu. Přetočení vaječníků Přetočení vaječníků bylo zaznamenáno po léčbě jinými gonadotropiny. Může souviset s jinými rizikovými faktory, jako je OHSS, těhotenství, předchozí chirurgický zákrok v oblasti břišní, předchozí případ přetočení vaječníků, předchozí nebo aktuální ovariální cysty a polycystický ovariální syndrom. Poškození vaječníků v důsledku sníženého přísunu krve lze omezit včasnou diagnózou a okamžitým přetočením do správné polohy. Vícečetné těhotenství U pacientek podstupujících indukci ovulace se výskyt vícečetných těhotenství ve srovnání s přirozeným početím zvyšuje. Většinu vícečetných těhotenství tvoří dvojčetná těhotenství. Vícečetná těhotenství, zejména s větším počtem plodů, nesou vyšší riziko pro matku i riziko ukončení těhotenství v perinatálním období. K minimalizaci rizika vícečetného těhotenství s vyšším počtem plodů se doporučuje pečlivé sledování ovariální odpovědi. U pacientek, které podstupují proces asistované reprodukce, souvisí riziko vzniku vícečetného těhotenství zejména s počtem zavedených embryí, jejich kvalitou a věkem pacientky. Samovolný potrat U pacientek, které podstupují stimulaci tvorby folikulů pro navození ovulace, je výskyt samovolných potratů a předčasných ukončení těhotenství vyšší než v případě početí přirozenou cestou. Mimoděložní těhotenství U žen s onemocněním vejcovodů v anamnéze existuje riziko mimoděložního těhotenství, ať už k otěhotnění došlo přirozeným početím nebo metodou asistované reprodukce. Výskyt mimoděložního těhotenství po asistované reprodukci je dle ověřených údajů vyšší než u běžné populace. Vrozené malformace Po použití metod asistované reprodukce může být oproti přirozenému početí mírně zvýšený výskyt vrozených malformací. To může být důsledkem rodičovských faktorů (například věk rodičky, genetické faktory), s metodami asistované reprodukce nebo vícečetnými těhotenstvími. Tromboembolické příhody U žen, které nedávno prodělaly nebo aktuálně prodělávají tromboembolické onemocnění nebo vykazují obecně známé rizikové faktory vzniku tromboembolických příhod, například individuální nebo rodinnou anamnézu, trombofilie nebo těžká obezita (body mass index > 30 kg/m2), může léčba gonadotropiny ještě zvyšovat riziko zhoršení stavu nebo výskytu těchto příhod. V těchto případech je zapotřebí zvážit přínos podávání gonadotropinů v porovnání s možnými riziky. Je však nutné poznamenat, že samotné těhotenství, stejně jako OHSS, také přináší zvýšené riziko tromboembolických příhod. Novotvary reprodukčního systému U žen, které podstoupily různé režimy léčby neplodnosti, byly hlášeny benigní i maligní novotvary vaječníků a dalších reprodukčních orgánů. Dosud nebylo zjištěno, jestli léčba gonadotropiny zvyšuje riziko vzniku těchto nádorů u neplodných žen. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Luveris by se neměl podávat ve směsi s jinými léčivými přípravky, ve stejné injekci, s výjimkou follitropinu alfa, u kterého studie ukázaly, že současné podání nemění významně účinnost, stabilitu, farmakokinetické ani farmakodynamické vlastnosti účinných látek. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství K podávání přípravku Luveris během těhotenství není důvod. Údaje u omezeného počtu těhotenství, během kterých byl lék užíván, po řízené ovariální stimulaci ukazují, že gonadotropiny nemají nežádoucí účinky na těhotenství, vývoj embryí nebo plodů, porod nebo postnatální vývoj. Ve studiích na zvířatech nebyly zjištěny teratogenní účinky přípravku Luveris. Nejsou k dispozici dostatečná klinická data, která by vylučovala teratogenní účinky přípravku Luveris v případě jeho užívání během těhotenství. Kojení V době kojení není přípravek Luveris indikován. Fertilita Přípravek Luveris je indikován společně s FSH na stimulaci vývoje folikulů (viz bod 4.1). 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Přípravek Luveris nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu Přípravek Luveris se používá ke stimulaci tvorby folikulů spolu s follitropinem alfa. Proto je obtížné přiřadit nežádoucí účinky jedné z používaných látek. V klinických studiích byly zaznamenány mírné a středně vážné reakce v místě vpichu injekce (podlitiny, bolest, zarudnutí, svědění či otok) u 7,4 % a 0,9 % injekcí. Žádné závažné reakce v místě vpichu injekce nebyly zaznamenány. U méně než 6 % pacientek léčených přípravkem Luveris byl pozorován syndrom OHSS. Žádný závažný případ syndromu ovariální hyperstimulace nebyl zaznamenán (bod 4.4). Vzácně vedla léčba lidským menopauzálním gonadotropinem k adnexální torzi (komplikace při zvětšení vaječníků) a hemoperitoneu. Ačkoli nebyly tyto nežádoucí účinky pozorovány, je možné, že by se mohly vyskytnout i při léčbě přípravkem Luveris. Může se vyskytnout i mimoděložní těhotenství, zvláště u žen s anamnézou onemocnění vejcovodů. Seznam nežádoucích účinků Terminologie pro určení četnosti výskytu se držela následující definované konvence: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až