Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.

Kapr 2016 - plovák

Vybíráme z naší nabídky

HOLOXAN 500 MG 1X500MG Prášek pro inj. roztok

HOLOXAN 500 MG  1X500MG Prášek pro  inj. roztok

Informace pouze pro odborníky ve zdravotnictví. Zásilkový prodej léků na předpis nepovoluje legislativa ČR i EU.
Cena doplatků přípravků se může v jednotlivých lékárnách lišit, proto ji zde neuvádíme.

Příbalová informace výrobku HOLOXAN 500 MG 1X500MG Prášek pro inj. roztok


PŘÍBALOVÁ INFORMACE
HOLOXAN 500 mg
HOLOXAN 1 g
HOLOXAN 2 g
Prášek pro přípravu infuzního roztoku
(Ifosfamidum)
SLOŽENÍ
1 injekční lahvička Holoxan 500 mg obsahuje jako suchou substanci: Ifosfamidum 500 mg
1 injekční lahvička Holoxan 1 g obsahuje jako suchou substanci: Ifosfamidum 1 g
1 injekční lahvička Holoxan 2 g obsahuje jako suchou substanci: Ifosfamidum 2 g
INDIKACE
Holoxan musí podávat výhradně lékař se zkušenostmi v onkologii.
Nádory varlat
Pro kombinovanou chemoterapii pacientů s nádory v pokročilém stadiu (II IV) podle klasifikace TNM (seminomy a non-seminomy), reagujícími nedostatečně nebo nereagujícími vůbec na počáteční chemoterapii.
Karcinom vaječníků
Pro kombinovanou chemoterapii pacientek trpících nádory v pokročilém stadiu (FIGO III a IV) po selhání chemoterapie včetně platiny.
Karcinom děložního krčku
Jako monoterapie pro pacientky s nádory v pokročilém stadiu (FIGO III a IV) a s rekurentními nádory.
Nádory prsu
Pro paliativní léčbu pokročilých a těžko léčitelných nebo rekurentních nádorů prsu.
Nemalobuněčný bronchiální karcinom
Pro samostatnou nebo kombinovanou chemoterapii pacientů s inoperabilními nebo metastatickými nádory.
Malobuněčný bronchiální karcinom
Pro kombinovanou chemoterapii.
Sarkomy měkkých tkání (včetně osteosarkomu a rhabdomyosarkomu)
Pro samostatnou nebo kombinovanou chemoterapii rhabdomyosarkomu nebo osteosarkomu po selhání standardní léčby. Pro samostatnou nebo kombinovanou chemoterapii jiných sarkomů měkkých tkání po selhání chirurgické léčby a radiační terapie.
Ewingův sarkom
Pro kombinovanou chemoterapii po selhání primární terapie cytostatiky.
Karcinom slinivky
Pro samostatnou nebo kombinovanou chemoterapii u pokročilých nádorů po selhání jiných forem léčby.
Non-Hodgkinovy lymfomy
Pro kombinovanou chemoterapii u pacientů s vysoce maligními non-Hodgkinovými lymfomy, reagujícími na počáteční léčbu pouze nedostatečně nebo vůbec. Pro kombinovanou terapii pacientů s rekurentními nádory.
Hodgkinova choroba
Pro kombinovanou chemoterapii po selhání primární léčby cytostatiky u pacientů s rekurentními nebo těžko léčitelnými lymfomy.
DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ
Je třeba dbát na to, aby roztok ifosfamidu pro vlastní aplikaci nepřekročil koncentraci 4%.
Dávkování se musí vždy upravit individuální potřebě a při zvážení celkového zdravotního stavu a krevního obrazu.
Není-li předepsáno jinak, platí ohledně dávkování následující doporučení:
Frakcionované podání: 1,2 až 2,4 g/m2 povrchu těla (= 30-60 mg/kg tělesné hmotnosti) denně po dobu pěti po sobě následujících dnů.
Celková dávka v jednom cyklu dosahuje 6-12 g/m2 povrchu těla (= 150-300 mg/kg tělesné hmotnosti). Přípravek je podáván ve formě intravenózní krátkodobé infuze po dobu od 30 minut do dvou hodin podle na objemu infuze.
Kontinuální infuze: 5 g/m2 povrchu těla (= 125 mg/kg tělesné hmotnosti) jako jednotlivá dávka, obvykle podávaná ve formě 24-hodinové kontinuální infuze.
Celková dávka v jednom cyklu nesmí překročit 8 g/m2 povrchu těla (= 200 mg/kg tělesné hmotnosti).
Oproti frakcionovanému podání může vést podání ifosfamidu v jednotlivé vysoká dávce k závažnějším hematologické, urologické a nefrologické toxicitě a toxicitě CNS.
Poznámka:
Výše uvedená doporučení ohledně dávky platí především pro monoterapii ifosfamidem. Používá-li se přípravek pro kombinovanou chemoterapii v kombinaci s jinými cytostatiky, musí se dodržovat pokyny pro příslušné schéma léčby.
Používá-li se přípravek v kombinaci s jinými chemoterapeutiky s podobnou toxicitou, může být nezbytné snížení dávky a/nebo prodloužení intervalů mezi jednotlivými podáními.
Trvání léčby
Léčebné cykly lze opakovat každé 3 až 4 týdny. Doba trvání léčby a/nebo intervaly závisí na terapeutické indikaci, schématu kombinované léčby, celkovém zdravotním stavu pacienta, laboratorních parametrech a na normalizaci krevního obrazu.
Speciální doporučení ohledně léčby:
Děti a dospívající
Podle stanovených plánů léčby se u dětí i dospívajících používá podobné dávkování jako u dospělých.
Dříve narození nebo zesláblí pacienti
Výběr dávky u starších pacientů je obecně nutno provádět s velkou opatrností. Měl by se vzít v úvahu četnější výskyt snížené funkce jater, ledvin nebo srdce a souběžné onemocnění nebo jiná farmakologická léčba.
Pacienti se sníženou funkcí ledvin
U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin je použití ifosfamidu kontraindikováno. Pro tuto skupinu pacientů tedy žádné (stanovené) doporučené dávkování uvedeno není; dávka by se však měla snížit, protože ifosfamid a jeho metabolity se vylučují především ledvinami.
Pacienti se sníženou funkcí jater
Ifosfamid se metabolizuje pomocí mikrosomálních enzymů v játrech. Vzhledem k tomu, že u pacientů se zhoršenou funkcí jater nebyly provedeny žádné studie, neexistují pro tyto pacienty žádná doporučení ohledně dávkování.
Doporučení ohledně úpravy dávek u pacientů s myelosupresí
Počet leukocytů na l
Počet trombocytů na l
Dávka
Více než 4000
Více než 100 000
100% plánované dávky
4000 až 2500
100 000 až 50 000
50% plánované dávky
Méně než 2500
Méně než 50 000
Nutno odložit, než se hodnoty normalizují, nebo individuální rozhodnutí
KONTRAINDIKACE
Ifosfamid je kontraindikován u pacientů:
se známou přecitlivělostí na ifosfamid
s těžkým poškozením funkce kostní dřeně (především u pacientů, kteří byli dříve léčeni cytotoxickými přípravky nebo radioterapií)
trpících zánětem močového měchýře (cystitidou)
trpících zhoršenou funkcí ledvin a/nebo obstrukcí toku moči
s akutními infekcemi
těhotných pacientek nebo pacientek kojících (viz zvláštní část Těhotenství a kojení).
ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ
Poruchy krve a lymfatického systému/Vyšetření
Až do dosažení normální hodnoty je třeba pravidelně kontrolovat krevní obraz. U pacientů, kteří byli dříve léčeni chemoterapeutiky nebo pomocí radiační terapie, nebo u pacientů se sníženou funkcí ledvin je třeba očekávat závažnou myelosupresi. Proto se doporučuje důkladné hematologické monitorování. Před každým podání a ve vhodných intervalech, v případě nutnosti i denně, je třeba kontrolovat počet bílých krvinek, počet destiček a hodnotu hemoglobinu. Pokud to není naprosto nezbytné, neměl by se ifosfamid podávat pacientům s počtem bílých krvinek nižším než 2500/l. V případě horečky nebo leukopenie je potřeba profylaktické podání antibiotik a/nebo antimykotik.
Poruchy imunitního systému
Pacienti se sníženou imunitou (např. pacienti trpící cukrovkou nebo chronickým onemocněním jater či ledvin) musí být důkladně monitorováni.
Psychiatrické poruchy a poruchy nervového systému
Pacienty s metastázami na mozku nebo mozkovými symptomy je třeba pravidelně monitorovat.
Riziko toxických účinků ifosfamidu na CNS vyžaduje pečlivé sledování pacienta. V případě vzniku encefalopatie je třeba léčbu ifosfamidem přerušit a již neopakovat.
Rizikovými faktory pro vznik encefalopatie jsou snížená funkce ledvin (kreatinin přesahující hodnotu 1,5 mg/dl), předchozí léčba nefrotoxickými přípravky (např. cisplatinou) a postrenální obstrukce (např. nádory v oblasti pánve). Další rizikové faktory pro vznik encefalopatie zahrnují špatný celkový zdravotní stav, vyšší věk, alkoholismus v anamnéze, snížené hodnoty sérového albuminu nebo sérového hydrouhličitanu, acidóza a dysfunkce jater.
Léky působící na CNS (jako jsou antiemetika, trankvilizéry, narkotika nebo antihistaminika) je třeba v případech encefalopatie vyvolané ifosfamidem používat s opatrností, případně jejich užívání podle možnosti přerušit.
Srdeční poruchy/vyšetření
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům, u nichž je v anamnéze onemocnění srdce. Je třeba pravidelná kontrola elektrolytů. Kromě toho existují důkazy, že kardiotoxický účinek ifosfamidu může být zesílen u pacientů, kteří byli již dříve léčeni pomocí radiační terapie v oblasti srdce a/nebo adjuvantní terapie antracykliny.
Gastrointestinální poruchy
Aby se snížilo riziko stomatitidy, je třeba věnovat pozornost důkladné hygieně ústní dutiny.
Pro snížení četnosti a závažnosti nevolnosti a zvracení je třeba včas podat antiemetika.
Poruchy jater a žlučových cest
Podávání přípravku pacientům, kteří ještě před započetím léčby trpěli zhoršenou funkcí jater, musí být posouzeno individuálně případ od případu. Doporučuje se pečlivé monitorování těchto pacientů (viz také doporučení ohledně speciálního dávkování). Riziko vzniku dysfunkce ledvin se může zvýšit v důsledku požívání alkoholu.
Poruchy ledvin a močových cest
Použití přípravku u pacientů, kteří již před zahájením léčby trpí zhoršenou funkcí ledvin, musí být posuzováno individuálně případ o případu. Doporučuje se pečlivé monitorování těchto pacientů (viz také doporučení ohledně speciálního dávkování).
V průběhu léčby je třeba pravidelně kontrolovat funkci ledvin, stav moči a močový sediment.
Doporučuje se, aby se před každým podáním dávky ifosfamidu provedla analýza moči. Před zahájením léčby je třeba vyloučit nebo odstranit poruchy vylučování v důsledku poruch eferentního močového systému, cystitidy nebo infekcí a nerovnováhy elektrolytů. V případě, že se v průběhu léčby ifosfamidem vyskytne cystitida doprovázená zřejmou makroskopickou hematurií nebo mikrohematurií, je třeba léčbu přerušit do té doby, než se obnoví normální stav.
Při léčbě ifosfamidem je třeba věnovat zvláštní pozornost dostatečné hydrataci, pravidelnému vyprazdňování močového měchýře a podávání mesny. Holoxan by měl být podáván společně s  mesnou, aby se zabránilo urotheliální toxicitě, k níž může dojít po podání oxazafosforinů.
Nezbytné je zajistit dostatečnou diurézu a pravidelnou kontrolu funkce ledvin především v případech dlouhodobé léčby ifosfamidem. To platí zejména u dětí. V případě vývoje nefropatie je při pokračování léčby potřeba počítat s nevratným poškozením ledvin. Je nutné provést pečlivé zhodnocení poměru rizika vzhledem k přínosu.
Faktory zvyšující riziko nefrotoxicity zahrnují velké kumulativní dávky ifosfamidu (především u dětí mladších 3 let). Před zahájením léčby proto musí být vyhodnocena glomerulární a tubulární funkce ledvin, která se musí se v průběhu léčby a po ukončení léčby kontrolovat.
U pacientů po nefrektomii, u pacientů se zhoršenou funkcí ledvin a u pacientů předléčených nefrotoxickými přípravky (jako je cisplatina) je třeba postupovat s velkou opatrností. U těchto pacientů dochází ke zvýšení frekvence a intenzity myelotoxicity, nefrotoxicity a cerebrální toxicity.
Poruchy reprodukčního systému a prsu, vrozené, familiární a genetické vady
Ifosfamid má mutagenní potenciál a vykazuje genotoxický účinek. Muži léčení ifosfamidem by měli být před zahájením léčby informováni o možnosti uložení spermatu a neměli by v průběhu léčby a po dobu šesti měsíců po ukončení léčby zplodit dítě.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Protože k cytostatickému účinku ifosfamidu dochází až po jeho aktivaci v játrech, nehrozí v případech neúmyslného paravenózního podání roztoku ifosfamidu riziko poškození tkáně. V případě extravazace se však doporučuje okamžité přerušení infuze, nasátí obsahu paravenózně podaného přípravku do nasazené jehly a proplach fyziologickým roztokem s dalším znehybněním končetiny.
Vyšetření
U pacientů s cukrovkou by se měla pravidelně kontrolovat hladina cukru v krvi, aby se včas mohla upravit léčba antidiabetiky. Viz též část Interakce.
Interakce
V důsledku interakce s dalšími cytostatiky nebo při kombinaci s ozařováním je třeba vzít v úvahu zesílení myelotoxicity. Myelosupresivní účinek může být zesílen také současným podáváním ifosfamidu a allopurinolu nebo hydrochlorothiazidu.
Je třeba očekávat sníženou reakci na očkovací látky vzhledem k imunosupresivním účinkům ifosfamidu. V případě živých vakcín se tak může vyvinout i vakcínou vyvolaná infekce.
Současné podávání ifosfamidu a warfarinu může zesílit antikoagulační účinek warfarinu a tudíž zvýšit riziko krvácení.
Současné nebo předchozí podávání nefrotoxických léčiv jako je cisplatina, aminoglykosidy, acyklovir nebo amfotericin B může zesilovat nefrotoxický účinek ifosfamidu a následně i hematotoxicitu a toxicitu CNS.
Léčba může zvýšit účinek sulfonylmočovinových přípravků snižujících hladinu cukru v krvi (hypoglykemický účinek).
Léčiva ovlivňující CNS (např. antiemetika, trankvilizéry, narkotika a antihistaminika) je třeba podávat zvlášť opatrně v případě ifosfamidem indukované encefalopatie, nebo, je-li to možné, léčbu přerušit.
Výsledky experimentů in vitro naznačují, že bupropion je metabolizován především prostřednictvím mikrosomálního enzymu cytochromu P450 IIB6 (CYP2B6). Proto je třeba při současném podávání bupropionu a přípravků působících na izoenzym CYP2B6 (jako je orfenadrin, cyklofosfamid a ifosfamid) postupovat s opatrností. V případě dřívější nebo souběžné léčby fenobarbitalem, fenytoinem, benzodiazepiny, primidonem, karbamazepinem, rifampicinem nebo chloralhydrátem existuje riziko indukce všudypřítomných mikrosomálních izoenzymů CYP, vyskytujících se především v játrech.
Grapefruity obsahují látku vedoucí k inhibici izoenzymů CYP, a proto mohou snižovat metabolickou aktivaci ifosfamidu a v důsledku toho i jeho účinnost. Proto by neměli pacienti léčení ifosfamidem jíst grapefruity a měli by se vyhnout potravinám a nápojům obsahujícím toto ovoce.
Ifosfamid může zvyšovat kožní reakci na ozáření (tzv. radiation recall syndrome).
Analogicky jako u cyklofosfamidu může dojít k následujícím interakcím: terapeutický účinek a toxicita ifosfamidu se může zvýšit současným podáním chlorpromazinu, trijodthyroninu nebo inhibitorů aldehyd-dehydrogenázy jako je disulfiram (Antabus); může se také zvyšovat myorelaxační účinek suxamethonia.
TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ
V průběhu léčby ifosfamidem by ženy neměly otěhotnět.
Studie na zvířatech naznačují, že léčba ifosfamidem může mít při podání těhotným ženám genotoxický účinek a může vyvolat poškození plodu. V případě vitální indikace v prvním trimestru těhotenství je naprosto nezbytná porada s lékařem ohledně umělého přerušení těhotenství. Pokud nelze po prvním trimestru těhotenství léčbu odložit, může být po informování pacientky o malém, ale existujícím riziku teratogenních účinků a potenciálního rizika pro plod léčba zahájena.
Je-li nutno léčit ženu v plodném věku, je třeba, aby se v průběhu léčby a po dobu šesti měsíců po ukončení léčby používala spolehlivá antikoncepční metoda. Pokud se užívá ifosfamid v průběhu těhotenství nebo přijde-li pacientka při léčbě ifosfamidem do jiného stavu, měla by být pacientka příslušným způsobem informována o možných následcích.
Není známo, zda se ifosfamid vylučuje do mateřského mléka. Vzhledem k možnosti závažných nežádoucích účinků a potenciálu vyvolání nádorového bujení, prokázaného ve studiích ifosfamidu na zvířatech, by se mělo s ohledem na důležitost léku pro matku rozhodnout, zda se kojení přeruší nebo zda dojde k přerušení farmakologické léčby.
Možnost snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů
Ifosfamid může vést ke zhoršení schopností řídit motorové vozidlo nebo obsluhovat stroje, jednak přímo tím, že může vyvolávat encefalopatii, jednak nepřímo vyvoláváním nevolnosti a zvracení především v případě současného podání přípravků působících na CNS nebo při konzumaci alkoholu.
Nežádoucí účinky
U pacientů léčených pouze ifosfamidem je toxicitou omezující dávku myelosuprese a urotoxicita. Výskyt hematurie, především makroskopické, spojené s hemoragickou cystitidou, se může výrazně snížit podáním uroprotektiva mesna, rozsáhlou hydratací a frakcionací dávek. Pokud dojde k leukopenii, je obvykle jenom mírná nebo středně závažná. Další významné nežádoucí účinky zahrnují alopecii, nevolnost, zvracení a toxicitu vůči centrálnímu nervovému systému.
Infekce a infestace/Respirační,hrudní a mediastinální poruchy
Méně často byl hlášen zápal plic.
Velmi vzácně se může vyskytnout intersticiální pneumonitida a chronická intersticiální fibróza.
Vzácné jsou poruchy plic doprovázené klinickými známkami jako je kašel, dyspnoe, vedoucí velmi vzácně k respiračnímu selhání.
Byly popsány velmi vzácné případy toxicko-alergického edému plic.
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)
Stejně jako je tomu obecně v případě jiných alkylačních látek, představuje i léčba ifosfamidem méně často riziko vzniku sekundárních nádorů nebo jejich prekanceróz jako druhotných pozdních následků. Byl mimo jiné hlášen vznik karcinom močového ústrojí a myelodysplastického syndromu, vedoucího až k akutní leukémii. Studie u zvířat potvrdily, že riziko karcinomu močového měchýře lze významně snížit odpovídajícím podáním mesny.
Poruchy krve a lymfatického systému/Infekce a infestace/Cévní poruchy/Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Velmi častá je myelosuprese, která závisí na dávce a je zároveň faktorem, který dávku omezuje. Projevuje se především leukopenií a v menším rozsahu trombocytopenií, spojenou s vyšším rizikem krvácení. Při vyšších dávkách je leukopenie téměř všeobecná. Anémie je obecně vzácná a nevzniká dříve než po absolvování několika léčebných cyklů.
Myelosuprese je obvykle reverzibilní a léčbu je možno provádět každé 3 až 4 týdny. Užívá-li se ifosfamid v kombinaci s jinými myelosupresivními látkami, může být nezbytné dávku upravit. Vzhledem k neutropenii se může objevit zvýšená teplota, která může být doprovázena infekcemi. Pacienti, u kterých došlo k závažné myelosupresi, jsou potenciálně ohroženi vyšším rizikem infekce, která může vést až k život ohrožující sepsi.
Existují určité komplikace jako je tromboembolie, DIC (diseminovaná intravaskulární koagulace) nebo hemolytický uremický syndrom (HUS), které mohou být způsobeny nějakým základním onemocněním, k nimž však může se zvýšenou frekvencí docházet rovněž při chemoterapii ifosfamidem.
Poruchy imunitního systému/Cévní poruchy/Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácně byly hlášeny hypersenzitivní reakce. Obecnými klinickými projevy jsou vyrážka, horečnatá hypotenze atd. Velmi vzácně mohou alergické reakce vyústit v anafylaktický šok.
Endokrinní poruchy/Poruchy metabolismu a výživy
Vzácně byly pozorovány SIADH (syndrom neadekvátní sekrece ADH) s hyponatrémií a retencí vody a přidružené symptomy (zmatenost, křeče).
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Velmi vzácně může být kombinovaná chemoterapie využívající ifosfamid faktorem, který přispívá ke vzniku rhabdomyolýzy.
Psychiatrické poruchy/Poruchy nervového systému
Velmi často se může objevit encefalopatie. Může se vyvinout v průběhu několika hodin až několika dnů po zahájení léčby ifosfamidem. Encefalopatie a přidružené symptomy jsou obvykle reversibilní a spontánně zmizí v průběhu několika dnů po posledním podání ifosfamidu.
Nejčastěji hlášeným symptomem encefalopatie je ospalost, která může vzácně přerůst ve spavost a ve velmi vzácných případech přejít až do komatu. Další symptomy, ke kterým vyjímečně dochází, jsou zapomnětlivost, depresivní psychóza, dezorientace, neklid, závratě, zmatenost, halucinace a vzácně i cerebelární syndrom a inkontinence (stolice a moči). Velmi vzácně byly hlášeny epileptické záchvaty a koma s fatálními následky.
Existují i zprávy o rychlejší úlevě od symptomů po použití metylénové modři u pacientů, u nichž se vyvinula ifosfamidem indukovaná encefalopatie. Jiné zprávy však použití metylénové modři v této situaci nepodpořily. Metylénová modř by se tedy měla uvažovat jako možnost léčby po krátkém zhodnocení poměru rizika a přínosu pouze u těch pacientů, u kterých vznikla velmi závažná encefalopatie, vyvolaná ifosfamidem.
Vzácně se může vyskytnout polyneuropatie.
Poruchy oka
Vzácně bylo hlášeno přechodné zastřené vidění a v izolovaných případech i zhoršené vidění.
Srdeční poruchy/Vyšetření
Méně často byly hlášeny arytmie jako ventrikulární a supraventrikulární arytmie, vzestup ST-segmentu a selhání srdce, především po podání mimořádně vysokých dávek ifosfamidu. Velmi vzácně může arytmie vyústit ve fatální zástavu srdce. Velmi vzácně byl hlášen infarkt myokardu, který však nemůže být s jistotou připsán léčbě ifosfamidem.
Gastrointestinální poruchy/Poruchy metabolismu a výživy/Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Velmi častými vedlejšími účinky, závislými na dávce, jsou nevolnost a zvracení. U zhruba 50% pacientů se vyskytují středně těžké až těžké formy, které mohou vést k dehydrataci. Méně často byly pozorovány anorexie, průjmy, zácpa a vzácně i  mukositida či stomatitida.
Velmi vzácně může vzniknout akutní pankreatitida.
Poruchy jater a žlučových cest/Vyšetření
Méně často může docházet k poruchám funkce jater, doprovázeným vzestupem jaterních enzymů jako je SGOT, SGPT, gama-GT, ALP a/nebo bilirubinu.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi častým vedlejším účinkem je alopecie. V závislosti na podané dávce a době trvání léčby k ní může docházet až u 100% pacientů, obecně je však reversibilní.
Vzácně se může objevit dermatitida a velmi vzácně toxické kožní reakce.
Byly hlášeny velmi vzácné případy zesílených kožních reakcí na radioterapii (tzv. radiation recall syndrome).
Poruchy ledvin a močových cest/Poruchy metabolismu a výživy/Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Močový měchýř
Hematurie po podání ifosfamidu je velmi častou komplikací, která závisí na dávce. Podle závažnosti mikro-, makrohematurie nebo hemoragické cystitidy je třeba léčbu přerušit.
Dalšími klinickými projevy jsou dysurie, poruchy frekvence vyměšování a jiné symptomy podráždění močového měchýře.
Ledviny
Ifosfamid vyvolává nefropatie, které se běžně projevují jako tubulární, vzácně také jako glomerulární dysfunkce. Běžnými klinickými projevy nefropatie vyvolané ifosfamidem jsou pokles clearance kreatininu nebo vzrůst BUN a sérového kreatininu tyto příznaky jsou obvykle přechodné.
Tubulární dysfunkce ledvin vyvolaná ifosfamidem je vzácně doprovázena aminoacidurií, fosfáturií, tubulární acidózou, proteinurií a/nebo nerovnováhou elektrolytů.
Ifosfamidem vyvolaná acidóza je často hlášena jako metabolická acidóza.
Velmi vzácně, avšak často u dětí, se může u pacientů s chronickou tubulární dysfunkcí ledvin vyvinout Fanconiho syndrom. Ten může vést ke křivici a osteomalacii u dospělých. Velmi vzácné jsou také nefropatie, vyúsťující v akutní a chronické selhání ledvin, především v kombinaci s nefrotoxickými léčivy.
Velmi vzácně byla hlášena hypokalémie.
Poruchy reprodukčního systému a prsu/Endokrinní poruchy
Vzhledem k mechanismu účinku vyvolává ifosfamid jako alkylační činidlo často poruchy spermatogeneze vzácně ireverzibilní které mají za následek azoospermii a/nebo přetrvávající oligospermii.
Méně často byly hlášeny ireverzibilní poruchy ovulace, vedoucí k amenorrhoee a snížené hladině ženských pohlavních hormonů.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Při léčbě ifosfamidem se velmi často objevuje horečka jako důsledek neutropenie spojené s infekcí nebo v souvislosti s reakcemi přecitlivělosti, které mají někdy neznámý původ.
Častými komplikacemi u pacientů trpících nádorovými onemocněními jsou důsledky astenického stavu, jako je únava, slabost a neklid. Ifosfamid může stejně jako jiná cytostatika tyto symptomy zesilovat.
Vzácně se mohou objevit reakce v místě vpichu injekce.
Předávkování
Protože není známo žádné specifické antidotum ifosfamidu, doporučuje se zachovávat při každé jeho aplikaci zvláštní opatrnost.
Léčba předávkování by zahrnovala obecná podpůrná opatření pro stabilizaci pacienta po období projevované toxicity.
Ifosfamid je in vitro dialyzovatelný. Při léčbě předávkování, způsobeného neúmyslně nebo v důsledku sebevražedného pokusu či intoxikaci, je proto indikována rychlá hemodialýza. V případě předávkování lze mimo jiné očekávat myelosupresi, projevující se většinou leukopenií. Závažnost a trvání myelosuprese závisí na rozsahu předávkování. Nezbytné jsou potom časté kontroly krevního obrazu a důkladné monitorování pacienta. Vznikne-li neutropenie, je třeba kroky k profylaxi infekcí a případné infekce adekvátně léčit antibiotiky. Vyskytne-li se trombocytopenie, je třeba podle potřeby zajistit náhradu trombocytů. Aby se zamezilo urotoxickým reakcím, je třeba podat uroprotektivum mesnu. V případech ifosfamidem vyvolané encefalopatie lze uvažovat i o použití metylénové modři.
Uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25°C.
Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.
Pro rozpuštěné i pro zředěné roztoky byla prokázána chemická i fyzikální stabilita po dobu 48 hodin při teplotě 25°C.
Z mikrobiologického hlediska se doporučuje použít rozpuštěný či zředěný roztok ihned po přípravě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2 až 8°C, pokud rozpuštění/ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
Druh obalu a velikost balení
Zapertlovaná lahvička z bezbarvého skla s chráničem z plastické hmoty, krabička.
Velikost balení:
Holoxan 500 mg: 1 injekční lahvička s 500 mg suché substance
Holoxan 1 g: 1 injekční lahvička s 1 g suché substance
Holoxan 2 g: 1 injekční lahvička se 2 g suché substance
Návod k použití
Při přípravě roztoků Holoxanu je třeba zachovávat bezpečnostní předpisy týkající se manipulace s cytostatiky.
Veškeré nepoužité roztoky, prázdné injekční lahvičky i veškerý odpad likvidujte předepsaným způsobem.
Příprava infuzního roztoku
Aby připravený roztok ifosfamidu nepřekročil koncentraci 4%, je třeba postupovat velmi pečlivě.
Pro přípravu čtyřprocentního izotonického roztoku pro aplikaci rozpusťte lyofilizát ve vodě na injekci podle následujícího klíče: Holoxan 500 mg ve 13 ml, Holoxan 1 g ve 25 ml a Holoxan 2 g v 50 ml.
Po přidání rozpouštědla se látka během půl minuty až minuty při intenzivním protřepávání dobře rozpustí. Pokud nedojde ihned k úplnému rozpuštění, je vhodné ponechat roztok několik minut stát.
Pro účely infuze se doporučuje zředit rozpuštěný roztok 5% roztokem glukózy, 0,9% roztokem NaCl nebo Ringerovým roztokem. Jako vodítko může sloužit následující údaj: pro infuzi podávanou po dobu 30-60 minut se ředí ve 250 ml a pro infuzi podávanou po dobu jedné až dvou hodin se ředí v 500 ml. Pro kontinuální 24-hodinovou infuzi s vysokými dávkami Holoxanu se doporučuje zředit celkovou dávku (např. 5 g/m2) ve třech litrech 5% roztoku glukózy a/nebo v 0,9% roztoku NaCl.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI A VÝROBCE
Baxter Oncology GmbH, Kantstrasse 2, 33 790 Halle, Německo
DATUM REVIZE TEXTU
3.2. 2010
Vánoce 2016
Vybíráme z naší nabídky

Potřebujete odbornou radu?
Zeptejte se lékárníka

PharmDr. Pavel Škvor, MBA
466 444 233

Po - Pá 8 - 17 h
lekarnik@lekarna.cz

Potřebujete poradit
s objednávkou?

infolinka
466 444 233
Po - Pá 7 - 17 h
obchod@lekarna.cz

Asociace pro elektronickou komerci
Česká kvalita
Heureka.cz - ověřené hodnocení obchodu Lékárna.cz
Ověření legálního provozu E-shopu