Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.

Kapr 2016 - plovák

Vybíráme z naší nabídky

FARMORUBICIN CS 1X5ML/10MG Injekční roztok

FARMORUBICIN CS  1X5ML/10MG Injekční roztok

Informace pouze pro odborníky ve zdravotnictví. Zásilkový prodej léků na předpis nepovoluje legislativa ČR i EU.
Cena doplatků přípravků se může v jednotlivých lékárnách lišit, proto ji zde neuvádíme.

Příbalová informace výrobku FARMORUBICIN CS 1X5ML/10MG Injekční roztok

1 / 12
Příloha č. 1 ke sdělení sp.zn. sukls42717/2011
Příbalová informace RP
Informace pro použití čtěte pozorně
NÁZEV PŘÍPRAVKU
FARMORUBICIN CS
Injekční roztok
epirubicini hydrochloridum
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Léčivá látka:
epirubicini hydrochloridum 2 mg v 1 ml
Úplný seznam pomocných látek viz bod Seznam pomocných látek..
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Pfizer spol. s r.o., Praha, Česká republika
VÝROBCE
Pfizer Service Company BVBA, Zaventem, Belgie
LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Popis přípravku: čirý červený roztok.
KLINICKÉ ÚDAJE
Terapeutické indikace
Na terapii epirubicinem příznivě reaguje široké spektrum nádorových onemocnění, mezi nimi:
časný karcinom prsu
metastazující/pokročilý karcinom prsu
karcinom ovaria
karcinom žaludku a jícnu¨
karcinom v oblasti hlavy a krku
primární hepatocelulární karcinom
akutní leukemie
nemalobuněčný karcinom plic
malobuněčný karcinom plic
karcinom močového měchýře z přechodných buněk
sarkomy měkkých tkání a kostí
non-hodgkinský lymfom a Hodgkinův lymfom
mnohočetný myelom
karcinom pankreatu
hormonálně refrakterní karcinom prostaty
karcinom rekta
2 / 12
Dávkování a způsob podání
Epirubicin je obvykle podáván intravenózně. Intravezikální podání je přínosné v léčbě povrchového karcinomu
močového měchýře stejně jako profylaxe rekurence tumoru po transuretrální resekci. Intraarteriální podání bylo
rovněž použito za účelem dosažení intenzívního lokálního účinku s redukovanou celkovou toxicitou (viz bod
Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Další varování a opatření pro ostatní způsoby aplikace).
Intravenózní (i.v.) podání
Dávkovací schéma podávání epirubicinu se může lišit podle jeho užití v rámci specifického léčebného režimu
(např. v monoterapii nebo v kombinaci s jinými cytotoxickými látkami) a v závislosti na indikaci.
Je doporučena aplikace kanylou volně protékající intravenózní infuzí (0,9% fyziologického roztoku nebo 5%
roztoku glukózy). Infuze by měla být běžně podávána v časovém rozmezí 3-20 minut dle dávky a objemu
infuzního roztoku, aby se minimalizovalo riziko vzniku trombózy nebo perivenózní extravazace. Přímé podání
injekce se nedoporučuje vzhledem k riziku extravazace, které se může objevit, i když aspirací se přesvědčíme o
návratu krve (viz také bod Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití).
Standardní iniciální dávkovací režimy
V případě monoterapie je doporučovaná standardní iniciální dávka pro epirubicin v jednom cyklu u dospělých
60-120 mg/m2 tělesného povrchu. Doporučená počáteční dávka pro užití epirubicinu jako součásti adjuvantní
terapie u karcinomu prsu s pozitivními axilárními uzlinami je 100 až 120 mg/m2. Celkovou počáteční dávku
pro jeden cyklus lze podat najednou nebo rozdělenou ve 2-3 po sobě následujících dnech.
Za stavu normálního zotavení po lékem indukované toxické reakci (zejména útlum kostní dřeně a stomatitida),
je možné každý léčebný cyklus opakovat každé tři až čtyři týdny. Pokud je epirubicin podáván v kombinaci
s dalšími cytotoxickýmu léky s možnými překrývajícími se toxicitami, měla by být doporučená dávka na
cyklus patřičně redukována (viz odkazy pro příslušné indikace).
Dávkovací režimy s vysokou počáteční dávkou
Vysoké počáteční dávky epirubicinu mohou být použity v léčbě karcinomu prsu a plic. Doporučená počáteční
dávka epirubicinu v monoterapii v jednom cyklu u dospělých (až 135 mg/m2) by měla být podána v den 1 nebo
v rozdělených dávkách v den 1, 2, 3, a to každé 3 až 4 týdny. V kombinované terapii by doporučená počáteční
dávka (až 120 mg/m2) měla být podána v den 1 každé 3 až 4 týdny.
Úpravy dávky
Renální postižení
Vzhledem k omezenému množství dostupných dat není doporučena zvláštní dávka u pacientů s renálním
postižením, ale měly by být zváženy nižší počáteční dávky u pacientů s těžkým renálním postižením (hodnota
sérového kreatininu >5 mg/dl, tj. 442 mol/l).
Jaterní dysfunkce
Snížení dávky je doporučeno u pacientů s následujícími hodnotami v séru:
Bilirubin 20 50 mmol/l nebo AST 2krát až 4krát vyšší než horní hranice normy:
doporučené počáteční dávky
Bilirubin > 50 mmol/l neboAST > 4krát vyšší než horní hranice normy:
doporučené počáteční dávky
Ostatní zvláštní skupiny pacientů
Nižší počáteční dávky nebo delší intervaly mezi cykly by měly být zváženy u pacientů po intenzivní
předcházející léčbě nebo u pacientů s neoplastickou infiltrací kostní dřeně (viz bod Zvláštní upozornění a
zvláštní opatření pro použití). U starších pacientů byly použity standardní počáteční dávky a režimy.
Intravezikální podání
3 / 12
K léčbě karcinomu močového měchýře z přechodných buněk je doporučena léčba: instilace 50 mg epirubicinu
v 25-50 ml fyziologického roztoku 1x týdně po dobu 8 týdnů.V případě místní reakce (chemická cystitida) je
doporučena redukce dávky na 30 mg.
V případě carcinoma-in-situ v závislosti na individuální toleranci může být dávka zvýšena až na 80 mg.
V profylaxi recidiv nádorů po transuretrální resekci (TUR) je doporučená dávka epirubicinu pro lokální
intravezikální terapii superficiálních tumorů močového měchýře instilace 50 mg 1x týdně po dobu 4 týdnů s
následující aplikací 1x za měsíc trvající 11 měsíců.
Epirubicin má být instilován kanylou a v měchýři ponechán po dobu 1 hodiny. Během instilace má být pacient
otáčen tak, aby byl zajištěn co nejrozsáhlejší kontakt roztoku se sliznicí měchýře. K omezení nežádoucího
naředění instilovaného roztoku močí, je třeba poučit nemocného, aby 12 hodin před výkonem nepil žádné
tekutiny. Po ukončení výkonu by se měl pacient vyprázdnit. Intravezikální instilace není vhodná pro léčbu
invanzivních tumorů, které penetrují svalovou vrstvou stěny měchýře.
Povrchové nádory močového měchýře
Jednorázová instilace: je doporučována jednorázová instilace 80-100 mg následující ihned po transuretrální
resekci.
4-8 týdenní cyklus, na nějž navazuje měsíční instilace: Je doporučeno osm týdenních instilací 50 mg (ve 25-
50 ml fyziologického roztoku) zahájených 2 až 7 dní po TUR. V případě rozvoje lokální toxicity (chemická
cystitida) by měla být dávka redukována na 30 mg. Pacienti mohou absolvovat čtyři týdenní aplikace o dávce
50 mg, které jsou následovány jedenácti měsíčními aplikacemi ve stejné dávce.
Intraarteriální aplikace
Pacientům s hepatocelulárním karcinomem může být aplikována bolusová infuze do hlavní hepatální arterie
v dávce 60 až 90 mg/m2 v intervalech od 3 týdnů do 3 měsíců nebo v dávkách 40 až 60 mg/m2 ve 4týdenních
cyklech.
Kontraindikace
Přecitlivělost na epirubicin nebo na kteroukoliv další složku léčiva, jiné antracykliny nebo antracendiony.
Laktace/kojení
Intravenózní podání:
trvalá myelosuprese
závažné jaterní poškození
významná myokardiální insuficience
nedávný infarkt myokardu
závažné arytmie
předchozí léčba epirubicinem a/nebo jinými antracykliny/antracendiony v maximální kumulativní dávce
(viz bod Zvláštní upozornění a opatření pro použití)
pacienti s akutními systémovými infekcemi
nestabilní angina pectoris
kardiomyopatie
Intravezikálního podání:
infekce močových cest,
zánět močového měchýře,
hematurie
4 / 12
invazivní tumory, které penetrují stěnou měchýře
katetrizační potíže
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Obecné:Léčbu epirubicinem má provádět pouze lékař se zkušenostmi s cytotoxickou léčbou.
Před zahájením léčby epirubicinem by se měl pacient zotavit z akutních toxických reakcí z předchozí
cytotoxické léčby (jako je stomatitida, neutropenie, trombocytopenie a generalizované infekce).
Léčba vysokými dávkami (např 90 mg/m2 každé 3-4 týdny) způsobuje nežádoucí účinky obecně/většinou
podobné těm, které jsou pozorovány při standardních dávkách (< 90 mg/m2 každé 3-4 týdny), ale závažnost
neutropenie a stomatitidy/mukositidy může být výraznější. Léčba vysokými dávkami vyžaduje zvláštní
pozornost vzhledem k možným klinickým komplikacím, způsobeným vážnou myelosupresí.
Srdeční funkce: rizikem antracyklinové léčby je kardiotoxicita, která se může manifestovat časnými (tj.
akutními) nebo pozdními (tj. opožděnými) příhodami.
Časné (tj. akutní) příhody. Časná kardiotoxicita epirubicinu spočívá zejména v sinusové tachykardii a/nebo
EKG abnormalitách jako jsou nespecifické změny ST-T vlny. Byly zaznamenány tachyarytmie včetně
předčasných ventrikulárních kontrakcí, ventrikulární tachykardie a bradykardie, rovněž jako atrioventrikulární
a raménkové blokády. Tyto účinky obvykle nepředurčují další rozvoj pozdní kardiotoxicity, jsou zřídkakdy
klinicky významné a nejsou důvodem k úvaze o přerušení léčby epirubicinem.
Pozdní (tj opožděné) příhody. Opožděná kardiotoxicita se většinou rozvíjí v pozdější fázi terapie epirubicinem
nebo v průběhu 2-3 měsíců po ukončení léčby, byly však hlášeny i pozdější příhody (několik měsíců až let po
ukončení léčby). Opožděná kardiomyopatie se manifestuje redukovanou ejekční frakcí levé komory (LVEF)
a/nebo znaky a symptomy městnavého srdečního selhání jako je dyspnoe, plicní edém, posturální edémy,
kardiomegalie a hepatomegalie, oligurie, ascites, pleurální efuze a gallop rytmus. Život ohrožující městnavé
srdeční selhání je nejzávažnější formou antracyklinem indukované kardiomyopatie a představuje limitující
toxicitu kumulativní dávky.
Riziko rozvoje městnavého srdečního selhání stoupá výrazně s celkovou kumulativní dávkou epirubicinu
přesahující 900 mg/m2; tato kumulativní dávka by měla být překročena pouze s krajní opatrností (viz bod
Farmakodynamické vlastnosti).
Srdeční funkce by měly být vyhodnoceny před započetím léčby a pečlivě sledovány během celé léčby, aby se
minimalizovalo riziko vzniku těžkého kardiálního poškození. Riziko může být sníženo pravidelným
monitorováním ejekční frakce levé komory (LVEF) v průběhu léčby s okamžitým přerušením podávání
epirubicinu při prvním projevu postižené funkce. Vhodnou kvantitativní metodou pro opakované hodnocení
srdeční funkce (vyhodnocení LVEF) je multisynchronizovaná radionuklidová angiografie (MUGA) nebo
echokardiografie (ECHO). Vstupní vyšetření srdeční funkce pomocí EKG a buďto MUGA skenem nebo
pomocí ECHO je doporučeno zvláště u pacientů s rizikovými faktory pro zvýšenou kardiotoxicitu. Prováděno
by mělo být opakované zhodnocení LVEF pomocí vyšetření MUGA nebo ECHO, a to zvláště při vyšších
kumulativních dávkách antracyklinu. Použité způsoby vyšetření by měly být po celou dobu sledování
konzistentní.
Vzhledem k existujícímu riziku kardiomyopatie by měla být kumulativní dávka 900 mg/m2 epirubicinu
překročena jen s maximální obezřetností.
Rizikovými faktory pro kardiální toxicitu jsou aktivní nebo latentní kardiovaskulární onemocnění, předchozí
nebo souběžná radioterapie mediastinální/perikardiální oblasti, předchozí terapie antracykliny nebo
antracendiony a souběžné užívání léků schopných potlačovat kontraktilitu srdce nebo kardiotoxických léků
(např. trastuzumab) (viz bod Interakce)..
Monitorování srdečních funkcí musí být zvláště přísné u pacientů s vysokými kumulativními dávkami a u
pacientů s rizikovými faktory. Nicméně kardiotoxicita epirubicinu se může objevit i u nižších kumulativních
dávek bez ohledu na to, zda jsou či nejsou přítomny faktory zvyšující srdeční riziko.
5 / 12
Je pravděpodobné, že toxicita epirubicinu a jiných antracyklinů/antracendionů je aditivní.
Hematologická toxicita stejně jako ostatní cytotoxické látky může i epirubicin způsobit myelosupresi. Před
zahájením a v průběhu každého terapeutického cyklu by měl být vyhodnocen hematologický profil včetně
diferenciálního bílého obrazu (WBC). Predominantní manifestací hematologické toxicity epirubicinu je
reverzibilní leukopenie a/nebo granulocytopenie (neutropenie) a je nejčastější akutní toxicitou limitující podání
tohoto léku. Leukopenie a neutropenie jsou obecně závažnější při režimech s vysokými dávkami, dosahují
nejvýznamnějšího minima mezi 10. a 14. dnem po podání léku. Ve většině případů jsou tranzientní s návratem
počtu neutrofilů/WBC k normálním hodnotám k 21. dni. Mohou se vyskytnout také trombocytopenie a
anemie. Těžká myelosuprese se klinicky projevuje horečkou, sepsí/septikemií, septickým šokem, hemoragií,
tkáňovou hypoxií nebo úmrtím.
Sekundární leukemie Sekundární leukemie, s nebo bez preleukemické fáze byla zaznamenána u pacientů
léčených antracykliny včetně epirubicinu. Její výskyt je častější při současném podávání s antineoplastickými
agens poškozujícími DNA, nebo pokud byli již dříve pacienti intenzivně léčeni cytotoxickými léky nebo pokud
byly dávky antracyklinu eskalovány. Tyto leukemie mohou mít latentní periodu 1 až 3 roky (viz bod
Farmakodynamické vlastnosti).
Gastrointestinalní - Epirubicin je emetogenní. Mukozitida/stomatitida se obecně dostaví brzy po podání léku
a pokud má těžký průběh, může během několika dní vyústit ve slizniční ulcerace. Většina pacientů se zotaví
z tohoto nežádoucího účinku do třetího týdne léčby.
Jaterní funkce. Eliminace epirubicinu probíhá převážně hepatobiliární cestou. Hladiny celkového bilirubinu a
AST by měly být zjištěny před započetím léčby a během léčby epirubicinem. U pacientů se zvýšenými
hodnotami bilirubinu a AST může dojít ke zpomalení eliminace léčiva a zvýšení celkové toxicity. U těchto
pacientů jsou doporučeny nižší dávky (viz bod Dávkování a způsob podání a Farmakokinetické vlastnosti).
Pacientům s těžkým postižením jater by neměl být epirubicin podáván (viz bod Kontraindikace).
Renální funkce Před zahájením terapie a během ní by měla být zjištěna hladina sérového kreatininu. Úprava
dávky je nezbytná u pacientů s hladinou sérového kreatininu > 5 mg/dl, tj. 442 mol/l (viz bod Dávkování a
způsob podání).
Účinky v místě aplikace Injekce do malé žíly nebo opakované injekce do stejné žíly mohou mít za následek
vznik flebosklerózy. Dodržování pokynů pro podání může minimalizovat riziko rozvoje
flebitidy/tromboflebitidy v místě vpichu (viz bod Dávkování a způsob podání).
Extravazace. Extravazální podání epirubicinu v průběhu intravenózní aplikace může způsobit lokální bolest,
těžké postižení tkáně (vezikace, těžká celulitida) a nekrózu. V případě, že se objeví příznaky a známky
extravazace v průběhu intravenózního podávání epirubicinu, infuze léku musí být okamžitě ukončena.
Pacientovi lze ulevit od bolesti zchlazením místa podání a dále udržováním chlazení po dobu 24 hodin. Pacient
musí být v následujícím období pečlivě sledován, protože nekróza se může objevit několik týdnů po
extravazaci, a měl by být za účelem možné excize konzultován plastický chirurg.
Jiné Stejně jako u jiných cytotoxických agens byly při podávání epirubicinu hlášeny případy
tromboflebitických a tromboembolických jevů včetně plicní embolie (v některých případech fatální).
Syndrom lýzy tumoru - epirubicin může indukovat hyperurikemii vzhledem k významnému purinovému
katabolismu, který doprovází lékem indukovanou rychlou lýzu neoplastických buněk (syndrom lýzy tumoru).
Po zahájení léčby by měly být zjištěny hladiny kyseliny močové, draslíku, kalcium fosfátu a kreatininu. Vznik
hyperurikemie a následných komplikací způsobených syndromem lýzy tumoru může být minimalizován
hydratací, alkalizací moče a profylaxí alopurinolem.
6 / 12
Imunosupresivní účinky/zvýšená vnímavost vůči infekcím podání živých či atenuovaných vakcín
pacientům imunokompromitovaným podáním chemoterapeutických agens včetně epirubicinu může mít za
následek vážné či fatální infekce (viz bod Interakce).
Reprodukční systém: Epirubicin může působit genotoxicky. Muži i ženy léčení epirubicinem by měli užívat
vhodnou antikoncepci. Pacientům, kteří plánují mít děti po dokončení léčby, by mělo být doporučeno genetické
vyšetření, je-li to vhodné a dostupné.
Další varování a opatření pro ostatní způsoby aplikace
Intravezikální podání podání epirubicinu může způsobit symptomy chemické cystitidy (jako je dysurie,
polyurie, nokturie, strangurie, hematurie, pocit dyskomfortu močového měchýře, nekrózu stěny měchýře) a
konstrikci měchýře. Je nutno věnovat zvláštní pozornost katetrizačním komplikacím (např. uretrální obstrukce
způsobená rozsáhlými intravezikálními tumory).
Intrarteriální podání intraarteriální podání epirubicinu (transkatetrová arteriálni embolizace v rámci lokální
či regionální terapie primárního hepatocelulárního karcinomu nebo jaterních metastáz) může způsobit (kromě
systémové toxicity kvalitativně podobné té při intravenózním podání epirubicinu) lokalizované nebo regionální
příhody včetně gastroduodenálních vředů (pravděpodobně v důsledku refluxu léku do gastrické artérie) a
zúžení žlučových cest v důsledku sklerotizující cholangitidy indukované podáním léku. Tato cesta podání může
také vést k rozsáhlé nekróze perfundované tkáně.
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Epirubicin se většinou podává v kombinaci s jinými cytotoxickými látkami přičemž přidružená toxicita může
vzniknout zejména v důsledku hematologické, gastrointestinální toxicity a působením na kostní dřeň (viz bod
Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití). Podávání epirubicinu jako součásti kombinované
chemoterapie s potenciálně kardiotoxickými léky a současné užívání jiných látek s kardiovaskulárním účinkem
(například blokátorů kalciového kanálu) vyžaduje důkladné sledování srdečních funkcí během léčby.
Epirubicin je ve značné míře metabolizován v játrech; změny v jaterních funkcích indukované současným
podáváním jiných léků mohou mít vliv na metabolismus, farmakokinetiku nebo léčebnou účinnost epirubicinu
anebo na jeho toxicitu. (viz bod Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Antracykliny včetně epirubicinu by neměly být podávány v kombinaci s dalšími kardiotoxickými léky, pokud
srdeční funkce nejsou pečlivě monitorovány. Pacienti, kterým jsou podávány antracykliny po ukončení léčby
jinými kardiotoxickými agens, zvláště takovými, které mají dlouhý biologický poločas jako je trastuzumab,
mohou být také vystaveni zvýšenému riziku rozvoje kardiotoxicity. Biologický poločas trastuzumabu je
přibližně 28,5 dne a může přetrvávat v oběhu až po dobu 24 týdnů. Proto by se lékaři měli vyhnout zahájení
terapie antracykliny po dobu 24 týdnů po ukončení terapie trastuzumabem, pokud je to možné. Pokud jsou
antracykliny podány před tímto časovým intervalem, je doporučeno důkladné monitorování srdečních funkcí.
Pacienti užívající epirubicin by se měli vyvarovat vakcinaci živou vakcínou. Usmrcené či inaktivované vakcíny
mohou být aplikovány, nicméně odpověď na tyto vakcíny může být snížená.
Cimetidin zvyšuje velikost AUC epirubicinu o 50% a jeho podávání by mělo být během léčby epirubicinem
zastaveno.
Pokud je paclitaxel podán před epirubicinem, může způsobit zvýšení plazmatických koncetrací nezměněného
epirubicinu a jeho metabolitů, které však nejsou toxické ani aktivní. Současné podání paklitaxelu nebo
docetaxelu neovlivnilo farmakokinetiku epirubicinu, pokud byl podán před taxanem.
Tuto kombinaci lze aplikovat, pokud se podání obou látek střídá. Infúze epirubicinu a paklitaxelu by se měly
podávat s nejméně 24hodinovým intervalem mezi oběma přípravky.
7 / 12
Dexverapamil může měnit farmakokinetiku epirubicinu a případně tak zvýšit jeho tlumící účinek na kostní
dřeň.
Jedna studie prokázala, že docetaxel, je-li podán okamžitě po epirubicinu, může zvýšit plazmatické
koncentrace metabolitů epirubicinu.
Chinin může urychlit počáteční distribuci epirubicinu z krve do tkání a může mít vliv na štěpění erytrocytů
způsobené epirubicinem.
Souběžné podání interferonu 2b může redukovat jak poločas konečné eliminace tak celkové clearance
epirubicinu.
Při léčbě (přípravě na léčbu) přípravky, které ovlivňují kostní dřeň (t.j. cytostatika, sulfonamidy,
chloramfenikol, difenylhydantoin, derivát amidopyrinu, antiretrovirální léky) je třeba mít na paměti možnost
/významného narušení tvorby kostní dřeně.
Těhotenství a kojení
(Viz bod Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti)
Poškození fertility
Epirubicin může indukovat poškození chromozomů lidských spermií. Muži léčení epirubicinem by měli
používat účinnou antikoncepci a je-li vhodné a dostupné, poradit se o uchování/uložení spermatu pro případ
nevratné neplodnosti způsobené léčbou.
Epirubicin může způsobit amenoreu nebo předčasnou menopauzu u premenopauzálních žen.
Těhotenství
Experimentální údaje u zvířat nasvědčují tomu, že epirubicin může způsobit poškození plodu, pokud je podán
těhotným ženám. Při použití během těhotenství nebo pokud pacientka otěhotní během podávání léku, měla by
být seznámena s možným nebezpečím pro plod.
U těhotných žen nebyly provedeny žádné klinické studie. Epirubicin by měl být použit během těhotenství
pouze pokud přínos opodstatňuje možné riziko pro plod.
Kojení
Není známo, zda je epirubicin vylučován do lidského mateřského mléka. Vzhledem k tomu, že mnoho léků
včetně ostatních antracyklinů je vylučováno do lidského mléka a protože existuje možnost rozvoje závažných
nežádoucích příhod u kojených dětí, matky by měly přestat s kojením před aplikací léku.
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Účinek epirubicinu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyl systematicky hodnocen.
Nežádoucí účinky
Uvedené nežádoucí účinky byly pozorovány a hlášeny během léčby epirubicinem s četností výskytu
definovanými jako: Velmi časté (1/10); časté (1/100 až <1/10); méně časté (1/1,000 až 1/100); vzácné
(1/10,000 až 1/1,000); velmi vzácné (1/10,000), není známo (nelze stanovit z dostupných údajů)
U více než 10 % léčených pacientů lze očekávat rozvoj nežádoucích účinků. Nejčastějšími nežádoucími účinky
jsou myelosuprese, gastrointestinální nežádoucí účinky, anorexie, alopecie, infekce.
Orgánový systém Četnost Nežádoucí účinky
Infekce a zamoření Časté Infekce
8 / 12
Není známo Septický šok, sepse, pneumonie
Novotvary benigní, maligní a
blíže neurčené (zahrnující cysty
a polypy)
Vzácné Akutní lymfatická leukemie, akutní myeloidní
leukemie
Poruchy krve a lymfatického
systému
Velmi časté Myelosuprese (leukopenie, granulocytopenie a
neutropenie, anemie a febrilní neutropenie)
Méně časté Trombocytopenie
Není známo Hemoragie a hypoxie tkání jako důsledek
myelosuprese.
Poruchy imunitního systému Vzácné Anafylaxe
Poruchy metabolismu a výživy Časté Anorexie, dehydratace
Vzácné Hyperurikémie (viz bod 4.4 )
Poruchy nervového systému Vzácné Závrať
Poruchy oka Není známo Konjunctivitida, keratitida
Srdeční poruchy Vzácné Městnavé srdeční selhání, (dyspnoea; otok,
hepatomegalie, ascites, pulmonární edém,
pleurální effuse, cválavý srdeční rytmus)
kardiotoxicita (např EKG abnormality, arytmie,
kardiomyopatie), ventrikulární tachykardie,
bradykardie, AV blokáda, blokáda Tawarova
raménka.
Cévní poruchy Časté Návaly horka
Méně časté Flebitida, tromboflebitida
Není známo Šok, tromboembolie, včetně pulmonární embolie
Gastrointestinální poruchy Časté Mukositida, esofagitida, stomatitida, zvracení,
průjem, nausea
Poruchy kůže a podkožní tkáně Velmi časté Alopecie
Vzácné Kopřivka
Není známo Lokální toxicita, vyrážka, svědění, kožní změny,
erytém, zarudnutí, hyperpigmentace kůže a nehtů,
fotosensitivita, hypersenzitivita ozářené kůže
(radiation-recall reaction)
Poruchy ledvin a močových cest Velmi časté Červené zabarvení moče po dobu 1 až 2 dny po
podání
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Vzácné Amenorea, azoospermie
Celkové poruchy a reakce v
místě vpichu
Časté Erytém v místě infuze
Vzácné Malátnost,/astenie, horečka, zimnice
Vícenásobná vyšetření Vzácné Změny hladin transamináz
Není známo Asymptomatický pokles ejekční frakce levé
komory
Poranění, otravy a procedurální
komplikace
Časté Chemická cystitida, někdy hemoragická, byla
pozorována po intravezikálním podání (viz bod
4.4).
Intravesikální podání:
Vzhledem k tomu, že po intravezikální instilaci je reabsorbováno pouze malé množství aktivní látky, závažné
systémové nežádoucí reakce na lék, stejně jako alergické reakce jsou vzácné. Často hlášeny jsou lokální reakce
9 / 12
jako pocit pálení a časté nucení na moč (pollakisuria). Příležitostně byly hlášeny bakterální nebo chemické
cystitidy (viz bod Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Tyto nežádoucí účinky jsou většinou
reverzibilní.
Předávkování
Akutní předávkování epirubicinem má za následek těžkou myelosupresi (zejména leukopenii a
trombocytopenii), gastrointestinální toxické účinky (zejména mukositidu) a akutní změny srdečních funkcí.
Latentní srdeční selhání bylo pozorováno při podání antracyklinů několik měsíců až let po dokončení léčby
(viz bod Zvláštní upozornění a opatření pro použití) Pacienti by měli být pečlivě sledováni. Pokud se objeví
známky srdečního selhání, pacienti musí být léčeni podle obecně platných zásad.
Léčba:
Symptomatická. Epirubicin nelze odstranit dialýzou.
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika
Farmakodynamické vlastnosti
Epirubicin je cytotoxické agens. Přestože je známo, že antracykliny mají schopnost zasahovat do řady
biochemických a biologických funkcí eukaryotických buněk, přesný mechanismus cytotoxických a/nebo
antiproliferativních účinků epirubicinu nebyl dosud plně objasněn.
Epirubicin tvoří komplex s DNA interkalací svých planárních prstenců mezi páry nukleotidových bazí.
Důsledkem tohoto vsunutí je výrazné narušení syntézy nukleových kyselin (DNA a RNA) a syntézy proteinů.
Navíc taková interakce DNA spouští štěpení DNA pomocí topoizomerázy-II, což má za následek cytocidní
účinek. Epirubicin také inhibuje aktivitu DNA helikázy, což zabraňuje enzymatickému štěpení dvojitého
řetězce a interferuje s replikací a transkripcí. Epirubicin také ovlivňuje oxidačně redukční děje tvorbou
cytotoxických volných radikálů. Cytotoxická a antiproliferativní aktivita epirubicinu je pak považována za
následek těchto a podobných možných mechanismů. In vitro je epirubicin cytotoxický vůči rozmanitým
druhům myších a lidských buněčných řad a primárních kultur lidských tumorů. In vivo je rovněž účinný proti
velkému množství myších tumorů a lidských štěpů transplantovaným atymickým myším, včetně nádorů prsu.
Klinické studie
Adjuvantní léčba časného karcinomu prsu
Byly provedeny dvě randomizované, odslepené, multicentrické studie (MA-5 a GFEA-05) hodnotící účinnost
epirubicinu v dávce 100 až 120 mg/m2 v kombinaci s cyklofosfamidem a fluorouracilem v adjuvantní léčbě
pacientek s karcinomem prsu, a to s pozitivními axilárními uzlinami bez vzdálených metastáz (stadium II nebo
III). Celkově se těchto studií zúčastnilo 1281 žen. Pacientky s tumorem klasifikace T4 nebyly zařazeny.
Ve studii MA-5 tato kombinovaná terapie (CEF-120) prokázala signifikantně delší přežití bez relapsu (RFS)
než CMF (kombinace cyklofosfamid, metotrexát, fluorouracil) s odhadovanou pravděpodobností 5letého
přežití 62% versus 53% (stratifikovaný logrank test p=0,013). Odhadované snížení rizika relapsu bylo 24% za
5 let. Celkové přežití bylo rovněž delší u režimu CEF-120 než u režimu CMF (5leté přežití 77% versus 70%;
stratifikovaný logrank test p=0,043; nestratifikovaný logrank test p=0,13). Odhadovaná redukce rizika úmrtí
za 5 let byla 29%.
Ve studii GFEA-05 byly pacientky léčeny vyššími dávkami epirubicinu v režimu fluorouracil, epirubicin,
cyklofosfamid (FEC-100) se signifikantně delším 5letým přežitím bez relapsu (65% versus 52%, logrank test
p=0,007) a celkovým přežitím (76% versus 65%, logrank test p=0,007) ve srovnání s pacientkami léčenými
režimem s použitím nižších dávek (FEC-50). Odhadované snížení rizika relapsu za 5 let bylo 32%.
Odhadovaná redukce rizika úmrtí za 5 let bylo 31%.
10 / 12
Ačkoliv tyto klinické studie nebyly zaměřeny na analýzy podskupin,, ve studii MA-5 bylo pozorováno zlepšení
ve prospěch CEF-120 vs. CMF v parametrech přežití bez relapsu i celkového přežití jak u pacientek s 1-3
pozitivními uzlinami tak u pacientek s 4 pozitivními uzlinami. Ve studii GFEA-05 bylo pozorováno zlepšení
stejných parametrů jak u premenopauzálních tak u postmenopauzálních žen léčených kombinací FEC-100 ve
srování s léčebnou kombinací FEC-50.
Srdeční funkce
V rámci retrospektivního průzkumu, do kterého bylo zahrnuto 9144 pacientů, většinou se solidními nádory v
pokročilém stádiu, se pravděpodobnost rozvoje městnavého srdečního selhání zvyšovala s nárůstem
kumulativních dávek epirubicinu. Odhadované riziko rozvoje klinicky prokázaného chronického srdečního
selhání u pacientů léčených epirubicinem bylo 0,9 % při kumulativní dávce 550 mg/m2, 1,6 % při dávce 700
mg/m2 a 3,3 % při 900 mg/m2. Při adjuvantní léčbě karcinomu prsu byla maximální kumulativní dávka podaná
v klinických studiích 720 mg/m2. Riziko rozvoje městnavého srdečního selhání bez přítomnosti dalších
rizikových faktorů se výrazně zvýšilo po kumulativní dávce epirubicinu 900 mg/m2. V jiném retrospektivním
průzkumu 469 pacientů s metastatickým nebo časným karcinomem prsu, bylo zaznamenané riziko městnavého
srdečního selhání srovnatelné s rizikem pozorovaným ve velkých studiích s více než 9000 pacienty.
Sekundární leukemie
Analýza 7110 pacientů kontrolovaných klinických studií, kterým byl podáván epirubicin v adjuvantní terapii
jako součást polychemoterapeutického léčebného režimu časného karcinom prsu, prokázala kumulativní riziko
sekundární akutní myeloidní leukemie nebo myelodysplastického syndromu (AML/MDS) okolo 0,27%
(přibližně 95% interval spolehlivosti, 0,14-0,40) za 3 roky, 0,46% (přibližně 95% interval spolehlivosti, 0,28-
0,65) za 5 let a 0,55% (přibližně 95% interval spolehlivosti, 0.33-0.78) za 8 let. Riziko rozvoje AML/MDS se
zvyšovalo s narůstající kumulativní dávkou epirubicinu.
Poměry rizika rozvoje AML/MDS se zvyšovaly v závislosti na dávce epirubicinu v průběhu cyklu a v
závislosti na kumulativní dávce. Například ve studii MA-5 u pacientů dostávajících intenzivní dávky
epirubicinu (120 mg/m2) byla incidence AML/MDS 1,1 % v 5 letech, bez výskytu dalších případů v průběhu
dalších 5 let (rozmezí 6-10 let) následného sledování.
Kumulativní pravděpodobnost rozvoje AML/MDS byla výrazně zvýšená zejména u pacientů, kterým byla
podávána větší než maximální doporučená kumulativní dávka epirubicinu (720 mg/m2) nebo cyklofosfamidu
(6 300 mg/m2).
Farmakokinetické vlastnosti
Farmakokinetika epirubicinu je lineární v dávkovacím rozmezí 60 to 150 mg/m2 a plazmatická clearance není
ovlivněna trváním infuze nebo rozpisem podání.
Distribuce. Epirubicin se rychle a rozsáhle distribuuje do tkání. Epirubicin se váže na plazmatické proteiny,
zejména albumin, ze 77% a tato vazba není ovlivněna koncentrací léku. Epirubicin se koncentruje v červených
krvinkách; koncentrace v plné krvi je přibližně dvojnásobná než v samotné plazmě.
Metabolismus. Epirubicin je metabolizován ve značném rozsahu a rychle játry a rovněž dalšími orgány a
buňkami včetně červených krvinek . Byly idnetifikovány čtyři hlavní metabolické cesty:
(1) redukce C-13 keto-skupiny s tvorbou 13(S)-dihydro-derivátu, epirubicinolu;
(2) konjugace jak nezměněného léku, tak epirubicinolu glukuronovou kyselinou;
(3) ztráta amino části cukru hydrolytickým procesem s tvorbou doxorubicinu a doxorubicinolových aglykonů;
(4)ztráta amino části cukru redukčním procesem s tvorbou 7-deoxy-doxorubicinového aglykonu a 7-deoxy-
doxorubicinolového aglykonu. Epirubicinol má in vitro cytotoxickou aktivitu rovnající se jedné desetině
aktivity epirubicinu. Plazmatické hladiny epirubicinolu jsou nižší než nezměněného léku, je nepravděpodobné,
že by mohly dosáhnout dostačujících cytotoxických koncentrací in vivo. Pro tyto metabolity nebyly hlášeny
žádné signifikantní účinky či toxické projevy.
11 / 12
Exkrece: Epirubicin a jeho hlavní metabolity jsou vylučovány biliární exkrecí a v menším rozsahu močí.
Zůstatkové množstevní údaje od 1 pacienta odhalily 60% celkové radioaktivní dávky ve stolici (34%) a v moči
(27%). Tato data jsou konzistentní s daty od 3 pacientů s extrahepatální obstrukcí a perkutánní drenáží, u
nichž se obnovilo přibližně 35% a 20% podané dávky buďto ve formě epirubicinu nebo jeho hlavních
metabolitů ve žluči a moči, během 4 dnů, následujících po léčbě.
Farmakokinetika u zvláštních populací
Jaterní poškození. Epirubicin je vylučován jaterním metabolismem a biliární exkrecí a clearance je
redukována u pacientů s jaterní dysfunkcí. Ve studii efektu hepatální dysfunkce byli pacienti se solidními
tumory rozděleni do 3 skupin. Pacienti ve skupině 1 (n=22) měli sérové hladiny AST (SGOT) nad horní
hranici normy (medián: 93 IU/l) a normální hladiny sérového bilirubinu (medián: 0.5 mg/dl) a byla jim podána
dávka epirubicinu 12,5-90 mg/m2. Pacienti ve skupině 2 měli alteraci jak sérového AST (medián: 175 IU/l),
tak hladiny bilirubinu (medián: 2,7 mg/dl) a byli léčeni dávkou epirubicinu 25 mg/m2 (n=8). Jejich
farmakokinetické hodnoty byly srovnány s hodnotami pacientů s normálními hladinami sérového AST a
hladiny bilirubinu, kteří dostali dávku epirubicinu 12,5-120 mg/m2. Medián plazmatické clearance epirubicinu
byl nižší ve srování s pacienty s normálními jaterními funkcemi přibližně o 30% ve skupině pacientů 1 a o
50% u pacientů ve skupině 2. Pacienti se závažnějším jaterním poškozením nebyli hodnoceni (viz body
Dávkování a způsob podání a Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Ledvinné poškození. U pacientů se sérovým kreatininem< 5 mg/dl nebyly pozorovány žádné významné
alterace farmakokinetiky epirubicinu a jeho hlavního metabolitu epirubicinolu. U čtyř pacientů s hladinou
sérového kreatininu 5 mg/dl byla popsána 50% redukce plazmatické koncentrace (viz body Dávkování a způsob
podání a Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Dialyzovaní pacienti nebyli hodnoceni.
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Epirubicin je u zvířat mutagenní, klastogenní a karcinogenní.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
Seznam pomocných látek
Chlorid sodný, roztok kyseliny chlorovodíkové, voda na injekci.
Inkompatibilita
Epirubicin by neměl být míchán s jinými léky.
Je třeba zabránit kontaktu přípravku se zásaditými roztoky, neboť to může vést k hydrolýze léku.
Epirubicinby neměl být míchán s heparinem kvůli chemické inkompatibilitě, která může vést až k precipitaci
Doba použitelnosti
2 roky
Po naředění ihned spotřebujte!
Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce ( 2°C - 8 °C).
Uchovávání roztoku pro injekci za chladících podmínek může mít za následek tvorbu krystalizovaného
produktu. Tento produkt se navrátí do lehce viskózního až proměnlivého roztoku po dvou až maximálně
čtyřech hodinách uvádění do rovnovážného stavu za kontrolované teploty místnosti (15 25°C).
12 / 12
Druh obalu a velikost balení
Zapertlovaná lahvička typu cytosafe z polypropylenu, pryžová zátka s teflonovým povrchem, Al kryt,
odtrhávací PE chránič, krabička.
Velikost balení
1x10 mg/5 ml; 1x20 mg/10 ml; 1x50 mg/25 ml; 1x200 mg/100 ml
Návod k použití přípravku, zacházení s ním
Vzhledem k toxické povaze této látky platí následující ochranná doporučení:
Pro manipulaci s přípravkem FARMORUBICIN CS platí obecná pravidla pro manipulaci s cytostatiky.
Kontaminovaný odpad je nutno ukládat izolovaně a likvidovat jako toxický odpad.
Bezpečnostní opatření. Následující bezpečnostní doporučení jsou dána toxickou povahou léčivé látky a jsou
platná pro všechny antineoplastické látky:
- Personál musí být vyškolen ve správných technikách rekonstituce a zacházení s přípravkem.
- Těhotné ženy nesmí pracovat s tímto léčivým přípravkem.
- Personál manipulující s epirubicinem musí nosit ochranné prostředky: ochranné brýle, plášť, rukavice na
jedno použití a respirátor.
- Pro rekonstituci musí být určen/vyhrazen zvláštní/oddělený prostor (pokud možno s laminárním prouděním
vzduchu). Pracovní plochy musí být chráněny absorpčním papírem na jedno použití s vrstvou plastu na spodní
straně.
- Veškerý materiál použitý pro rekonstituci, aplikaci přípravku nebo čištění, včetně rukavic, musí být umístěn
do odpadních nádob pro vysoce nebezpečný odpad, určený ke spalování za vysokých teplot.
- Povrch pokapaný nebo politý přípravkem nebo jeho roztokem je třeba očistit 1 % roztokem chlornanu
sodného a omýt vodou.
- Veškeré předměty použité při čištění je nutné zlikvidovat výše uvedeným způsobem.
- Náhodný kontakt roztoku s kůží nebo s očima je nutné okamžitě ošetřit opakovaným výplachem vodou,
mýdlem a vodou nebo roztokem hydrogenuhličitanu sodného a je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
- Nepoužitý roztok je nutné zlikvidovat.
Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 17.3.2011
Vánoce 2016
Vybíráme z naší nabídky

Potřebujete odbornou radu?
Zeptejte se lékárníka

PharmDr. Pavel Škvor, MBA
466 444 233

Po - Pá 8 - 17 h
lekarnik@lekarna.cz

Potřebujete poradit
s objednávkou?

infolinka
466 444 233
Po - Pá 7 - 17 h
obchod@lekarna.cz

Asociace pro elektronickou komerci
Česká kvalita
Heureka.cz - ověřené hodnocení obchodu Lékárna.cz
Ověření legálního provozu E-shopu