Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.

Kapr 2016 - plovák

Vybíráme z naší nabídky

EDICIN 0,5 G 1X500MG Prášek pro inj. roztok

EDICIN 0,5 G  1X500MG Prášek pro  inj. roztok

Informace pouze pro odborníky ve zdravotnictví. Zásilkový prodej léků na předpis nepovoluje legislativa ČR i EU.
Cena doplatků přípravků se může v jednotlivých lékárnách lišit, proto ji zde neuvádíme.

Příbalová informace výrobku EDICIN 0,5 G 1X500MG Prášek pro inj. roztok


PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE
EDICIN, 0,5 g
EDICIN, 1 g
prášek pro přípravu infuzního roztoku
vancomycini hydrochloridum
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.
Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
V příbalové informaci naleznete:
1. Co je EDICIN a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete EDICIN používat
3. Jak se EDICIN používá
4. Možné nežádoucí účinky
5 Jak EDICIN uchovávat
6. Další informace
1. CO JE EDICIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Vankomycin patří do skupiny glykopeptidových antibiotik (léčiv používaných k léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi). Vankomycin se používá k léčení těžkých nfekcí vyvolaných citlivými bakteriemi, rezistentními (odolnými) proti četným jiným antbiotikům, anebo u pacientů alergických na peniciliny a cefalosporiny.
Vankomycin se používá k léčbě infekcí srdce, kostí (osteomyelitid), měkkých tkání, plic (pneumonie) a otrav krve (sepse).
Vankomycin se také používá k prevenci infekcí srdeční nitroblány při zubolékařských a chirurgických výkonech.
Váš lék je ve formě prášku pro přípravu roztoku. Než se podá pomalou infuzí (pomalou injekcí kapačkou), je nutné jej přiměřeně naředit.
Perorální užití: Po rozpuštění se vankomycin může užít i perorálně (ústy) k léčbě střevních infekcí. Může se také podat hadičkou zavedenou nosem.
2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE EDICIN POUŽÍVAT
Nepoužívejte EDICIN
jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na vankomycin.
Informujte svého lékaře, jestliže jste kdykoliv v minulosti měl(a) jakékoli problémy s tímto nebo kterýmkoli jiným lékem.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku EDICIN je zapotřebí
jestliže máte ledvinové problémy
jestliže máte sluchové potíže.
Informujte svého lékaře:
jestliže jste těhotná
jestliže kojíte.
Před použitím vankomycinu zajistěte, aby se Váš lékař dověděl o Vašich předchozích zdravotních problémech.
Lékař určí Vaši dávku vankomycinu. Jakou dávku tohoto léku budete dostávat, závisí na Vašem věku (jestliže je Vám více než 60 let, dávka bude nižší), na tom, jak fungují Vaše ledviny anebo zda špatně slyšíte, a jaké jiné léky případně užíváte. V průběhu léčení Vám Váš lékař může opakovaně odebírat krevní vzorky, aby podle zjištěné hladiny vankomycinu v krvi upravil dávkování, bude-li to třeba. Také může být nutné opakovaně kontrolovat Váš sluch.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu, o bylinných přípravcích a vyšších dávkách vitaminů a minerálů, protože některé z nich by mohly mít s vankomycinem interakci. Neužívejte také žádný nový lék bez porady se svým lékařem.
Některá léčiva, používaná současně s vankomycinem, s ním mohou vstupovat do interakcí. Jde například o tato léčiva:
jiná antibiotika (léčiva k léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi), která mohou poškodit Vaše ledviny, např. streptomycin, neomycin, gentamicin, kanamycin, amikacin, bacitracin, tobramycin, polymyxin B a kolistin
viomycin (léčivo k léčbě tuberkulózy)
amfotericin B (léčivo k léčbě houbových infekcí)
cisplatina (léčivo k léčbě rakoviny)
svalová relaxancia (léčiva vyvolávající ochabnutí svalstva v průběhu anestézie)
močopudné prostředky (diuretika) např. etakrynová kyselina a furosemid,
cholestyramin (léčivo používané při vysokých hladinách tuku v krvi)
anestetika (používaná k celkové anestézii, narkóze).
Může být nutné, aby Váš lékař kontroloval hladinu vankomycinu v krvi, jestliže se Vám vankomycin podává současně s jinými léky.
Těhotenství a kojení
Těhotenství
Jestliže jste (anebo si myslíte, že byste mohla být) těhotná, musíte o tom informovat Vašeho lékaře. Vankomycin se v průběhu těhotenství může podávat pouze v případě, že je to jednoznačně nutné.
Kojení
Jestliže kojíte, musíte o tom informovat Vašeho lékaře. Vankomycin se vylučuje do mateřského mléka. Vaš lékař rozhodne, zda vankomycin je jednoznačně nutný a jestli musíte kojení přerušit.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
O účincích tohoto přípravku na schopnost řídit a obsluhovat stroje nejsou k dispozici žádné údaje.
3. JAK SE EDICIN POUŽÍVÁ
Váš lékař rozhodne, kolik tohoto přípravku máte každodenně dostávat a jak dlouho Vaše léčba potrvá.
Dávka, kterou budete dostávat, závisí na Vašem věku, na infekci, kterou trpíte, na tom, jak fungují Vaše ledviny, zda špatně slyšíte a jaké jiné léky případně užíváte.
Použití vankomycinu ve formě intravenózní infuze
Intravenózní infuze znamená, že léčivo protéká z infuzní lahve nebo vaku hadičkou do jedné z Vašich cév a do Vašeho těla. Váš lékař (nebo sestra) podá vankomycin vždy do cévy, nikdy do svalu. Přípravek bude před podáním vždy naředěn, a poteče Vám pomalu do žíly po dobu nejméně 60 minut.
Dospělí a děti starší než 12 let
Obvyklá intravenózní dávka je 0,5 g každých 6 hodin anebo 1 g každých 12 hodin. Před podáním se toto léčivo vždy nejdříve rozpustí ve vodě pro injekci a pak dále naředí vhodným rozpoutědlem. Pak se Vám podá pomalou injekcí (kapací infuzí) do žíly. Každá infuze se bude obvykle podávat déle než 60 minut, ale může se také podávat nepřerušovaně po dobu 24 hodin. Další dávka se může měnit v závislosti na výsledcích krevních testů.
Děti mladší než 12 let
Novorozenci a děti do 7 dnů věku:
Úvodní dávka je15 mg/kg, potom 10 mg/kg každých 12 hodin.
Novorozenci a kojenci ve věku od 7 dnů do 1 měsíce:
Úvodní dávka je 15 mg/kg, potom 10 mg/kg každých 8 hodin.
Děti starší než 1 měsíc:
10 mg vankomycinu na 1 kg tělesné hmotnosti každých 6 hodin.
U pacientů s poruchou činnosti ledvin, u starších osob a předčasně narozených novorozenců lékař sníží dávku přípravku nebo prodlouží odstupy mezi dávkami.
Starší pacienti
Lékař upraví dávkování a odstupy mezi dávkami.
V průběhu léčby podstoupíte zkoušky krve, budete požádáni o vzorky moči a možná se u Vás provedou kontroly sluchu, aby se včas zjistily známky možných toxických nežádoucích účinků.
Trvání léčby
Potrvá 2 až 3 dny, než se léčebný účinek vankomycinu projeví. Trvání léčby záleží na infekci, kterou je třeba potlačit, a může trvat i řadu týdnů.
Perorální podání vankomycinu (podání ústy)
Vankomycin se může také podávat ústy k léčbě určitých střevních infekcí.
Dospělí
Obvyklá denní dáka je 0,5 g až 1 g, rozdělené do 3 nebo 4 stejně velkých dávek. Můžete dostávat až 2 g vankomycinu denně.
Léčba obvykle trvá 7 až 10 dní.
Děti
Obvyklá denní dávka je 40 mg/kg tělesné hmotnosti. Musí se rozdělit do 3 nebo 4 stejně velkých dávek. Děti mohou dostat až 2 g vankomycinu denně.
Léčba obvykle trvá 7 až 10 dní.
Příprava perorálního roztoku
Obsah jedné lahvičky s 0,5 g vankomycinu se rozpustí ve 30 ml; s 1 g vankomycinu se rozpustí v 60 ml vody. Vypijte dávku roztoku, kterou Vám lékař předepsal (také ji můžete dostat tzv. gastrickou sondou, tj. hadičkou zavedenou nosem do žaludku). Pro zlepšení chuti roztoku můžete přidat běžné sirupy.
Roztok vankomycinu má nepříjemnou chuť.
Jestliže jste použil(a) více přípravku EDICIN, než jste měl(a)
Protože se Vám tento lék bude podávat v nemocnici, není pravděpodobné, že byste dostal(a) vankomycinu příliš velkou dávku. Informujte však Vašeho lékaře nebo sestru bezodkladně, máte-li jakékoli pochybnosti.
4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Podobně jako všechny léky, může mít i EDICIN nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Bezodkladně informuje svého lékaře, zjistíte-li některý z těchto nežádoucích účinků:
těžká alergická reakce můžete pocítit náhlou svědivou vyrážku (kopřivku), otok rukou, nohou, kloubů, obličeje, rtů, úst nebo hrdla (to může způsobit poruchy polykání a dýchání) a můžete mít pocity omdlévání.
To jsou velmi vážné nežádoucí účinky. Budete možná potřebovat naléhavě lékařskou pomoc.
Pocítíte-li kterýkoli z následujících příznaků, oznamte to svému lékaři co nejdříve:
 ušní šelest nebo ztráta sluchu,
závratě,
pocit slabosti, palpitace (bušení srdce) a dušnost
bolest, otok, zčevenání nebo svědění v místě injekce,
zčervenání kůže se svěděním obličeje, krku a horní poloviny těla,
kožní poruchy včeně puchýřů a odlupování kůže. Objeví-li se u Vás kterýkoli z těchto příznaků, může být nutné ukončit podávání léku a vyhledat vyšetření kožním specialistou,
abnormánlní snížení nebo zvýšení počtu některého typu krvinek,
uvolnění chemické látky, tzv. histaminu, do krve, což může vyvolat třesavku, zvracení, vyrážky a horečku,
bolesti a křeče svalů na hrudi a v zádech,
zánět ledvin, který může způsobit změnu množství a zbarvení moči anebo zadržování tekutiny v těle,
užíváte-li vankomycin ústy, nejpravděpodobnější nežádoucí účinky jsou pocity nevolnosti, zvracení nebo průjem.
Zjistíte-li jakýkoli nežádoucí účinek, který není uveden v této příbalové informci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo sestře.
5. JAK EDICIN UCHOVÁVAT
Váš lékař nebo sestra zajistí, aby byl EDICIN vhodně uchováván.
Uchovávejte při teplotě do 25° C
Stabilita základního roztoku je uvedena níže v dodatku informací pro zdravotnické pracovníky.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.
Přípravek nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na štítku lahvičky a na krabičce.
Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.
6. DALŠÍ INFORMACE
Co EDICIN obsahuje
Léčivá látka je vancomycini hydrochloridum.
Přípravek neobsahuje pomocné látky.
Jedna lahvička přípravku EDICIN 0,5 g obsahuje vankomycinum 500 mg (ve formě vancomycini hydrochloridum).
Jedna lahvička přípravku EDICIN 1 g obsahuje vankomycinum 1000 mg (ve formě vancomycini hydrochloridum).
Prášek pro přípravu intravenózní infuze se nejdříve rozpustí ve vodě a potom dále naředí vhodným rozpouštědlem.
Vhodná rozpouštědla jsou: 5% roztok glukosy k injekci, 0,9% roztok chloridu sodného k injekci, anebo 5% roztok glukosy k injekci s 0,9% roztokem chloridu sodného k injekci.
Jak EDICIN vypadá a co obsahuje toto balení
EDICIN je bílý nebo téměř bílý lyofilizát..
EDICIN 0,5 g, prášek pro přípravu infuzního roztoku:
15 ml zapertlovaná lahvička z bezbarvého skla, hliníkový kryt, krabička.
EDICIN 1 g, prášek pro přípravu infuzního roztoku:
25 ml zapertlovaná lahvička z bezbarvého skla, hliníkový kryt, krabička.
Jedno balení obsahuje 1 lahvičku.
Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Držitel rozhodnutí o registraci:
Lek Pharmaceuticals d.d., Ljubljana, Slovinsko.
Další informace o tomto léčivém přípravku Vám poskytne místní zástupce držitele rozhodnutí o registraci: Sandoz s.r.o., Praha, Česká republika, office.cz@sandoz.com.
Výrobce:
Lek Pharmaceuticals d.d., Ljubljana , Slovinsko.
Tato příbalová informace byla naposledy schválena
16.12. 2009
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Následující informace je určena pouze pro zdravotnické pracovníky:
Dávkování a způsob podání
Vankomycin se podává intravenózní infuzí, nikoli jako injekce bolu nebo intramuskulárně. V určitých případech se může podat perorálně.
Parenterální podání
Dospělí a děti starší než 12 let
Obvyklá intravenózní denní dávka pro dospělé je 2 g. Podává se rozděleně ve 2 až 4 stejně velkých dávkách, tj. 0,5 g každých 6 hodin anebo 1 g každých 12 hodin.
Přípravek se musí infundovat pomalu, rychlostí nejvýše 10 mg/min, po dobu nejméně 60 minut. Koncentrace vankomycinu v naředěném roztoku nemá přesáhnout 5 mg/ml.
U starších pacientů se dávka obvykle sníží (viz také Dávkování pacientům s poruchou renálních funkcí).
Děti mladší než 12 let
Novorozenci ve věku do 7 dní: Úvodní dávka je 15 mg/kg, potom 10 mg/kg každých 12 hodin.
Novorozenci a kojenci ve věku od 7 dnů do 1 měsíce: Úvodní dávka je 15 mg/kg, potom 10 mg/kg každých 8 hodin.
Děti starší než 1 měsíc: 10 mg vankomycinu na 1 kg tělesné hmotnosti každých 6 hodin (tj. 40 mg/kg denně).
Koncentrace vankomycinu v roztoku určeném k aplikaci dětem nemá překročit 2,5 až 5 mg/ml. Přípravek se infunduje po dobu jedné hodiny anebo déle.
Maximální jednotlivá dávka pro děti je 15 mg/kg, maximální denní dávka je 60 mg/kg tělesné hmotnosti a nemá překročit denní dávku pro dospělé.
U novorozenců se doporučuje monitorovat koncentrace vankomycinu v séru. U předčasně narozených novorozenců je třeba dávku snížit, protože jsou sníženy funkce ledvin.
Dávkování pacientům s poruchou renálních funkcí
Pacientům s poruchou ledvin je třeba dávku přípravku a/nebo interval mezi dávkami upravit podle stupně poruchy. Protože farmakokinetika vankomycinu je u pacientů s renální poruchou variabilní, je nutné terapii monitorovat sledováním koncentrací léčiva v séru. Dávka vankomycinu je lineárně závislá na clearanci kreatininu. Denní dávka vankomycinu se dá určit z níže uvedené tabulky, založené na clearance kreatininu pacienta:
Clearance kreatininu(ml/s)
Denní dávka vankomycinu (mg)
1,67
1545
1,50
1390
1,33
1235
1,17
1080
1,00
925
0,83
770
0,67
620
0,50
465
0,33
310
0,17
155
U anefrických pacientů se podá nárazová dávka 15 mg/kg tělesné hmotnosti, a potom následuje dávkování 1,9 mg/kg/24 hodin. Protože jednotlivé udržovací dávky 250 mg až 1 g jsou u pacientů s výraznou poruchou ledvin dostačující, je možné aplikovat jednu dávku vždy za několik dní, spíše než každodenně.
Při anurii se doporučuje podat 1 g každých 7 10 dní.
U pacientů s hemodialýzou se látka hemodialýzou významně neodstraňuje. Dávka 1 g vankomycinu podaná každý sedmý den zajistí účinné hladiny v krvi. Hladiny v séru je třeba monitorovat, aby nevznikla kumulace látky a následná toxicita. Poločas v séru se pohybuje mezi 120 až 216 hodinami.
Příprava infuzního roztoku
Rozpusťte dávku 0,5 g vankomycinu v 10 ml vody pro injekci, anebo 1 g vankomycinu ve 20 ml vody pro injekci. Jeden ml takto připraveného základního roztoku obsahuje 50 mg vankomycinu. Takto připravený roztok se může uchovávat po 24 hodin při teplotách do 25°C anebo po 96 hodin v lednici při teplotách mezi 2°C a 8°C. Tento roztok se musí dále zředit v závislosti na způsobu podání.
Intermitentní infuze: Nařeďte základní roztok dále ve 100 nebo 200 ml buď 5% roztoku glukosy nebo 0,9% roztoku chloridu sodného. Koncentrace vankomycinu v takto naředěném roztoku nemá překročit 5 mg/ml. Infundujte pomalu, rychlostí 10 mg/min (při maximální rychlosti). Nejméně po 60 minut anebo i déle.
Kontinuální infuze: Ta se má použít pouze tehdy, jestliže terapie intermitentní infuzí není možná. Zřeďte 1 až 2 g vankomycinu v základním roztoku dostatečným množstvím 5% glukosy nebo 0,9% chloridu sodného a takto naředěný roztok podávejte ve formě kapací infuze, tak aby pacient předepsanou denní dávku dostal v průběhu 24 hodin.
Stabilita roztoků
Po dalším zředění základního roztoku vankomycinu (50 mg/ml) 5% roztokem glukosy nebo 0,9% roztokem chloridu sodného na koncentraci 5 mg/ml se tento naředěný roztok může uchovávat v lednici po dobu 14 dní bez významné ztráty účinnosti. Roztoky naředěné kombinací 0,5% glukosy plus 0,9% chloridu sodného se mohou uchovávat v lednici po 96 hodin.
Monitorování koncentrací v séru
Požadovaná maximální koncentrace vankomycinu v séru, naměřená 2 hodiny po ukončení infuze, se pohybuje mezi10 a 30 mg/l.
Nefrotoxicita vankomycinu se nejčastěji projeví, jestliže nejnižší koncentrace vankomycinu v séru je 10 mg/l nebo více. Ototoxicita se vzácně objeví při koncentracích vankomycinu v séru nižších než 30 mg/l.
Perorální podání
Obsah lahviček se dá také použít pro přípravu perorálního roztoku.
Dospělí
Obvyklá denní dávka je 0,5 g nebo 1 g, rozděleně do 3 nebo 4 stejně velkých dávek. Léčba trvá 7 až 10 dní. Maximální denní dávka 2 g se nemá překročit.
Děti
Obvyklá denní dávka je 40 mg/kg tělesné hmotnosti. Ta se rozdělí do 3 nebo 4 stejně velkých jednotlivých dávek. Léčba trvá 7 až 10 dní. Maximální denní dávka 2 g se nemá překročit.
Příprava perorálního roztoku
Perorální roztok se připraví rozpuštěním obsahu lahvičky s 0,5 g vankomycinu ve 30 ml vody, nebo rozpuštěním obsahu injekční lahvičky s 1 g vankomycinu v 60 ml vody. Pacientovi se takto připravený roztok může podat v několika dávkách denně k vypití anebo se mu podá nazogastrickou sondou.
K roztoku se mohou přidat běžné sirupy pro zlepšení chuti.
Inkompatibility: Roztok vankomycinu má nízké pH. V kombinaci s jinými látkami se může stát fyzikálně nebo chemicky nestabilní.
Roztok vankomycinu se nesmí mísit s jinými roztoky s výjimkou těch, jejichž kompatibilita byla spolehlivě ověřena.
Kombinovaná terapie:
Při kombinaci vankomycinu s jinými antibiotiky nebo chemoterapeutiky se jednotlivé přípravky musí aplikovat odděleně.
Poznámka:
Stejně jako u ostatních přípravků k parenterálnímu podání je třeba před aplikací roztok přípravku EDICIN vizuálně zkontrolovat na obsah částic a na diskoloraci, kdykoli to charakter roztoku nebo obalu umožní.
Vánoce 2016
Vybíráme z naší nabídky

Potřebujete odbornou radu?
Zeptejte se lékárníka

PharmDr. Pavel Škvor, MBA
466 444 233

Po - Pá 8 - 17 h
lekarnik@lekarna.cz

Potřebujete poradit
s objednávkou?

infolinka
466 444 233
Po - Pá 7 - 17 h
obchod@lekarna.cz

Asociace pro elektronickou komerci
Česká kvalita
Heureka.cz - ověřené hodnocení obchodu Lékárna.cz
Ověření legálního provozu E-shopu