Tento článek má pouze edukativní charakter, nenahrazuje poradu s lékařem nebo lékárníkem.
Co je zápal plic
Zápal plic je zánětlivé onemocnění plicní tkáně. Mohou ho způsobovat bakterie, viry, plísně, ale i různé chemické látky nebo alergie. Jeho odborný název zní - pneumonie.
Druhy zápalu plic
Nejčastější zápal plic je bakteriální. Mezi bakterie, které ho způsobují, patří streptokoky (pneumokoky), hemofily, stafylokoky a další. Méně časté, ale přesto se vyskytující pneumonie jsou způsobeny nitrobuněčnými bakteriemi - chlamydiemi, rickettsiemi nebo mykoplazmaty.
Dalším typem je virová pneumonie. Tento typ zápalu způsobují chřipkový virus, herpes viry nebo cytomegalovirus. U lidí s poškozenou imunitou se mohou vyskytnout i pneumonie způsobené plísněmi. Zápal plic může být i následkem uzávěru některé průdušky vdechnutým cizím tělesem či chemickými látkami, nádorem, v důsledku alergické reakce nebo hlenem.
Jaká je inkubační doba a jak dlouho jsem infekční?
Inkubační doba závisí na původci onemocnění. U bakteriální pneumonie je inkubační doba 1-3 dny, u virové 4-6 dní. Když je způsobena chřipkovým virem, objeví se onemocnění 18-72 hodin po nakažení. Infekční je pacient zejména v období kašle, pokud vykašlává hleny, je nakažlivost vyšší. Infekce se šíří vzduchem (kapénková infekce) nebo dotykem (rukama).
Jak poznám zápal plic?
Projevy zápalu plic se mohou lišit v závislosti na původci onemocnění (bakterie vs. viry). Společnými projevy jsou kašel, zvýšená teplota až horečka, bolest na hrudi a obtížné dýchání. Kašel je u virové infekce suchý a dráždivý (až bolest plic při kašli), při bakteriální infekci se později mění na produktivní s hleny. Zvýšená teplota je spíše charakteristická pro virové onemocnění, horečka pro bakteriální. U virové infekce se mohou projevovat i příznaky připomínající chřipku, tedy bolesti kloubů a svalů, celková schvácenost, nevolnost až zvracení.
Jak se zápal plic léčí?
Hlavním vodítkem pro lékaře je
- rentgenový snímek, který prokáže zánětlivé změny v plicní tkáni,
- biochemické vyšetření moči a krve a
- fyzikální vyšetření. Mezi ně patří vyšetření poslechem a poklepem hrudníku, měření teploty a krevního tlaku.
Léčba pneumonie závisí na původci onemocnění, momentálním stavu pacienta, jeho věku a přítomnosti dalších onemocnění. Ve většině případů je zahájena léčba antibiotiky, jejichž účinnost se hodnotí po 3-4 dnech. Nejčastěji se používají antibiotika z řady aminopenicilinů a cefalosporinů. Po zjištění původce onemocnění mohou být nasazeny léky erytromycin nebo tetracykliny, antivirotika nebo antimykotika.
Léčí se i průvodní symptomy onemocnění. K léčbě suchého kašle použijeme antitussika, tedy léky proti suchému, dráždivému kašli. Na produktivní kašel s hleny použijeme expektorancia, tedy léky usnadňující vykašlávání. Horečku můžeme snížit léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů se podávají kortikoidy. Léčba trvá obvykle 2-3 týdny. Rekonvalescence může trvat i měsíc.
Náš tip
Kašli uleví i chladný vhlký vzduch, a proto více větrejte. V ložnici udržujte teplotu pro spaní ideálně mezi 17 a 19°C. (Mgr. Pavla Horáková)
Jak si můžeme pomoci sami?
V případě zápalu plic se vždy jedná o podpůrnou léčbu k lékům, které nám doporučí lékař.
Během léčby je nutné dodržovat
- dostatečnou hygienu,
- klid na lůžku,
- vyhnout se alkoholu a nekouřit,
- jíst pestrou stravu bohatou na vitamíny a minerály,
- dostatečně pít. Vhodné jsou minerální vody a bylinné čaje podporující dýchací cesty s obsahem proskurníku, jitrocelu, podbělu, slézu, lípy a divizny. Bylinky pomohou zklidnit podrážděné dýchací cesty.
Náš tip
Prospěšné jsou zábaly hrudníku, zvlhčování vzduchu a podložení hlavy vyšším polštářem.
Imunitní systém můžeme podpořit přípravky z echinacey, reishi nebo rakytníku. Můžeme přidat vitamín C, beta karoten a probiotika, neboť až 70 % imunitního systému se nachází ve střevech.
Komplikace
Léčba včasně diagnostikovaného zápalu plic u jinak zdravého dospělého bývá úspěšná a bez následků. U neléčených pacientů může vzniknout trvalé poškození plicní tkáně, snížení funkce plic nebo zhoršení původního onemocnění. Může dojít k přenosu infekce z plic do jiných částí těla jako jsou klouby nebo srdce. Mezi nejohroženější skupinu patří novorozenci, kojenci, starší lidé, nemocní upoutaní na lůžko a lidé s oslabenou imunitou (AIDS, imunosupresiva).
U dětí patří mezi rizikové faktory pneumonie s těžším průběhem
- nízký věk dítěte,
- nedonošenost,
- chronické plicní onemocnění,
- vrozená srdeční vada,
- podvýživa a
- porucha obranyschopnosti.
Negativní vliv mají i
- docházka do kolektivních zařízení,
- znečištění životního prostředí,
- expozice cigaretovému kouři,
- cestování v přeplněných dopravních prostředcích,
- pobyt v místech s vysokou koncentrací lidí.
Očkování má význam v prevenci zápalu plic s těžkým průběhem. Proti pneumokokovým nákazám, které mohou způsobovat i zápal plic, existuje dobrovolné očkování dětí.
Symptomy nemoci či zdravotního problému popsané v tomto článku se u každého mohou projevit jinak. V každém případě konzultujte své zdravotní potíže vždy s lékařem.
