Jak na teplotu u dětí?

Co je zvýšená teplota, co horečka a jak se měří?

Teplota se u dětí mění s věkem, denní dobou a tělesnou aktivitou. Kojenci mají většinou o něco vyšší tělesnou teplotu než starší děti. Během dne je teplota nejnižší ráno a naopak nejvyšší k večeru.

U novorozenců a kojenců je nejpřesnější měření teploty v konečníku. Od této teploty odečítáme 0,5°C, tzn. když v konečníku naměříme 37,5°C, reálná tělesná teplota dítěte je 37°C.

U starších dětí se již preferuje měření teploty v podpaží. Novinkou na trhu je kontinuální snímač teploty Thermeeno, který je propojen s mobilní aplikací a tak máte stálý přehled o průběhu a vývoji tělesné teploty. Teploměr Termeeno je vhodný pro všechny členy rodiny, včetně nejmenších dětí. Díky němu odpadá buzení dětí, abychom jim změřili teplotu.

Za zvýšenou teplotu se považuje teplota v rozmezí 37-38°C. Za horečku je považována tělesná teplota vyšší než 38°C.

Pokud má dítě zvýšenou teplotu, nejeví jiné známky nemoci a vypadá a chová se jako obvykle, není potřeba ve většině případů zvýšenou teplotu srážet.

Horečka – nebezpečí nebo pomocník?

Horečka není nemoc. Je to signál, že se v organismu něco děje, tj. organismus tak reaguje na nemoc. Velmi často se horečka vyskytuje při virovém onemocnění. U bakteriálního onemocnění je méně častá.

Při horečce dochází k aktivaci imunitního systému. Bílé krvinky, které jsou přední linií obrany těla, jsou při horečce pohyblivější a tím mají větší šanci vypořádat se s „nepřítelem“. Při teplotě nad 39°C se snižuje i schopnost patogenů množit se a rychleji hynou. Zároveň jsou požírány armádou nabuzených bílých krvinek.

Horečku můžeme rozdělit do dvou fází.

V první fázi teplota stoupá, ve druhé dochází k udržování teploty na účinné hladině. Poté co patogeny vstoupí do těla, začne správně fungující imunitní systém teplotu zvyšovat.

Dítě může mít studené ruce a nohy, může mít zimnici a třást se, citlivěji vnímat bolest. A právě tyto symptomy naznačují, že se teplota bude ještě zvyšovat. V této fázi je potřeba dodat teplo zvenku. Dítěti dáme teplé ponožky a svetr, nebo ho přikryjeme dekou.

Druhá fáze horečky nastupuje po několika hodinách či další den. Teplota kulminuje (většinou i přes 39°C). Organismus už teplotu nezadržuje,ale začíná ji posílat ven. Dítě začne sálat. Má horké ruce, nohy, obličej či celé tělo.  Pokud se dítě cítí dobře a nic ho nebolí, horečku nesrážíme a necháme ji pracovat. Tím se tělo s nemocí rychleji vypořádá.

Kdy k lékaři?

Vyhledat s dítětem lékaře bychom měli v případě, pokud horečkou trpí kojenec do 6 měsíců věku či pokud má dítě do 1 roku horečku vyšší než 39°C.

U starších dětí je vhodné navštívit lékaře pokud je dítě apatické, málo močí, nechce pít, zvrací, je zmatené, neklidné, má bolesti ucha, hlavy nebo krku, má vyrážku či mramorovanou kůži. S lékařem konzultujte i horečku trvající déle než 3 dny a vysokou neklesající horečku (39-40°C). Pokud teplota překročí 40°C a při výskytu febrilních křečí urychleně kontaktujeme lékaře či záchrannou službu.

Jak a kdy ulevit od horečky ?

U dětí, které mají tendence ke vzniku febrilních křečí, je vhodné podat léky ke snížení teploty již při prvních příznacích horečnatého onemocnění. Pozor bychom si v tomto případě měli dát na možný rychlý vzestup teploty po pominutí účinku léků. 

U dětí, které netrpí na vznik febrilních křečí, není většinou potřeba teplotu do 38°C nijak snižovat. Při horečce nad 38°C se pro snižování rozhodujeme na základě celkového stavu dítěte. Pokud dítě normálně jí, pije, hraje si, spí a nic ho nebolí, není nutné horečku snižovat. Naopak je velmi vhodné ji nechat pracovat a pomoci tělu se rychleji vypořádat s onemocněním. Pokud se však dítě necítí dobře, je unavené či podrážděné, něco ho bolí, je snížení horečky na místě.

Na snížení horečky a bolesti můžeme podat léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu.

Pro nejmenší děti jsou k dispozici čípky a sirupy. Starší již mohou užívat i tablety určené pro děti. Pro správné dávkování se řídíme hmotností dítěte. Pokud si nejste jisti, jak léky dítěti podat, obraťte se na lékaře nebo lékárníka, kteří vám s dávkováním poradí.

Jednotlivé dávky léku je možné podávat v intervalu po 6-8 hodinách od předchozí dávky. Pokud horečka po použití léku neklesá, je možné střídat léky s obsahem paracetamolu a ibuprofenu v kratším časovém intervalu po 4 hodinách. Tzn. podáme Paralen (či Panadol), po 4 hodinách můžeme podat Ibalgin (či Nurofen), po dalších 4 hodinách opět Paralen a za 4 hodiny Ibalgin.

Pokud má dítě horečku je důležité, aby dostatečně pilo a doplnilo tak pocením ztracené tekutiny.

Ulevit od horečky můžeme i jinak než podáním léků. Ke snižování teploty můžeme použít i zábaly a vlažnou sprchu. Zábaly provádíme pouze tehdy, když má dítě již teplé i ruce a nohy. Při studených rukou a nohou se zábaly a sprcha nedoporučují.

Zábal lze provést tak, že prostěradlo namočíme do vlažné vody (25-35°C, dle stáří dítěte. Malé děti a kojenci potřebují vodu teplejší, ti starší snesou i studenější), vyždímáme ho a do něj zabalíme dítě. To ještě zabalíme do suchého ručníku nebo deky. Zábal necháme 5-10 minut a poté sundáme. Po dalších cca 30 minutách zábal zopakujeme.

Pokud nedojde k potřebnému snížení teploty, můžeme po další půlhodině zábal zopakovat ještě jednou. Alternativou pro malé děti jsou místo zábalů celého těla pouze zábaly zápěstí, kotníků nebo lýtek. U nejmenších kojenců, lze aplikovat metodu tzv. tělo na tělo. Kdy na své nahé tělo položíme svlečené miminko, přikryjeme se lehčí dekou a necháme působit naši nižší teplotu těla.

Naše babičky používaly ke snížení teploty i kompotované borůvky.

Jelikož je při teplotě zvýšený výdej energie, dítě by mělo zůstat co nejvíce v klidu a více pít.

Febrilní křeče

Mnoho rodičů se bojí nechat horečku proběhnout, aby dítě nedostalo febrilní křeče. Horečka sama o sobě febrilní křeče nevyvolává. Ve většině případů se vyskytují při souhře více faktorů. Ať už se jedná o genetické dispozice, anomálie nervových buněk či nízký věk.

Křeče se nejčastěji objevují u dětí od 6 měsíců do 5 let (nejčastěji pak ve věku kolem 2 let). V tomto věku ještě mozek není zcela zralý a je citlivý na náhlý „skok“ teploty.  Křeče postihují  3-4% dětí. Křeče se vyskytují obvykle na počátku horečnatého onemocnění, když teplota rychle stoupá.

Dítě při křeči obvykle nejprve ztuhne, prohne se do oblouku a poté se začne nekontrolovatelně třást. Může upadnout i do bezvědomí. Tento stav může trvat až 5 minut, ve výjimečných případech až 15 minut. Jakmile se tělesná teplota ustálí (kolem 39°C), vznik křečí již nehrozí.