Dle platné legislativy nelze tento produkt koupit v online lékárnách.
Potřebujete poradit s výběrem léků? Obraťte se na naše lékárníky v odborné poradně!
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Jedna potahovaná tableta obsahuje efavirenzum 600 mg, emtricitabinum 200 mg a tenofovirum disoproxilum 245 mg (ve formě tenofoviri disoproxili fumaras). Pomocná látka se známým účinkem Jedna tableta obsahuje 1 mmol (23,6 mg) sodíku. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta. Růžová potahovaná tableta ve tvaru tobolky o rozměrech 20 mm x 10,4 mm, na jedné straně je vytlačeno “123”, na druhé straně je bez potisku. 4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Atripla je kombinací pevně stanovených dávek efavirenzu, emtricitabinu a tenofovir- disoproxil-fumarátu. Je indikován k léčbě infekce virem lidské imunodeficience 1 (HIV-1) u dospělých ve věku od 18 let s virovou supresí do stupně RNA HIV-1 < 50 kopií/ml trvající při současné kombinované antiretrovirové terapii více než tři měsíce. Pacienti nesmí mít v anamnéze virologické selhání předchozí antiretrovirové terapie a musí být o nich známo, že se u nich nevyskytly kmeny viru s mutací prokazující významnou rezistenci na kteroukoli ze tří složek obsažených v přípravku Atripla před zahájením jejich prvního antiretrovirového režimu léčby (viz body 4.4 a 5.1). Důkaz přínosu přípravku Atripla je založen zejména na údajích z 48týdenní klinické studie, ve které pacienti se stabilizovanou virovou supresí přešli z kombinované antiretrovirové terapie na přípravek Atripla (viz bod 5.1). V současnosti nejsou k dispozici údaje z klinických studií s přípravkem Atripla u dosud neléčených pacientů, ani u pacientů intenzivně předléčených. Nejsou k dispozici žádné údaje podporující kombinaci přípravku Atripla a jiných antiretrovirových látek. 4.2 Dávkování a způsob podání
Terapii má zahájit lékař, který má zkušenosti s léčbou HIV infekce. Dávkování Dospělí
Doporučená dávka přípravku Atripla je jedna tableta užívaná perorálně jednou denně. Pokud pacient zmešká dávku přípravku Atripla do 12 hodin od doby, kdy je obvykle užita, měl by užít přípravek Atripla co nejdříve a pokračovat v normálním dávkovacím schématu. Pokud pacient zmešká dávku přípravku Atripla o více než 12 hodin a je téměř čas na další dávku, neměl by užít zmeškanou dávku a měl by pokračovat v obvyklém plánu dávek. Pokud pacient zvrací během jedné hodiny po užití přípravku Atripla, měla by být užita další tableta. Pokud pacient zvrací více než jednu hodinu po užití přípravku Atripla, nemusí užívat další dávku. Doporučuje se, aby se přípravek Atripla užíval nalačno, protože jídlo může zvýšit expozici efavirenzu a může vést ke zvýšení výskytu nežádoucích účinků (viz body 4.4 a 4.8). Ke zlepšení snášenlivosti efavirenzu s ohledem na nežádoucí účinky na nervový systém se doporučuje podávání před spaním (viz bod 4.8). Předpokládá se, že expozice tenofoviru (AUC) bude přibližně o 30 % nižší po podání přípravku Atripla nalačno ve srovnání s užitím jednotlivé složky tenofovir-disoproxilu s jídlem (viz bod 5.2). Údaje o klinickém významu snížení farmakokinetické expozice nejsou dostupné. U virologicky suprimovaných pacientů se předpokládá omezený klinický význam tohoto snížení (viz bod 5.1). Tam, kde je indikováno přerušení léčby jednou složkou přípravku Atripla nebo kde je nezbytná úprava dávkování, jsou k dispozici samostatné přípravky s efavirenzem, emtricitabinem a tenofovir- disoproxilem. Prosím podívejte se do Souhrnu údajů o přípravku těchto léčivých přípravků. Jestliže se léčba přípravkem Atripla vysadí, musí se vzít v úvahu dlouhý poločas efavirenzu (viz bod 5.2) a dlouhé intracelulární poločasy tenofoviru a emtricitabinu. Kvůli variabilitě těchto parametrů mezi pacienty a obavám z rozvoje rezistence se má postupovat podle pravidel léčby HIV a je třeba také vzít v úvahu důvod přerušení léčby. Úprava dávky:
Jestliže je pacientům vážícím 50 kg nebo více podávána Atripla současně s rifampicinem, je možné zvážit přidání 200 mg/den (800 mg celkem) efavirenzu (viz bod 4.5). Speciální populace Starší pacienti
Při podávání přípravku Atripla starším pacientům je zapotřebí opatrnosti (viz bod 4.4). Porucha funkce ledvin Atripla se nedoporučuje podávat pacientům se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu (CrCl) < 50 ml/min). Pacienti se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin vyžadují úpravu intervalu dávkování emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu, kterého nelze dosáhnout kombinovanou tabletou (viz body 4.4 a 5.2). Porucha funkce jater
Farmakokinetika přípravku Atripla nebyla studována u pacientů s poruchou funkce jater. Pacienti s mírným onemocněním jater (Child-Pugh-Turcotte (CPT), třída A) mohou být léčeni běžně doporučenou dávkou přípravku Atripla (viz body 4.3, 4.4 a 5.2). U pacientů by se měly pozorně sledovat nežádoucí účinky, zejména neurologické symptomy související s efavirenzem (viz body 4.3 a 4.4). Jestliže se přeruší léčba přípravkem Atripla u pacientů infikovaných současně HIV a HBV, mají se u těchto pacientů pozorně sledovat příznaky exacerbace hepatitidy (viz bod 4.4). Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Atripla u dětí do 18 let věku nebyla ještě stanovena (viz bod 5.2). Způsob podání Doporučuje se spolknout celou tabletu Atripla a zapít ji vodou, jednou denně. 4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1. Pacienti se závažnou poruchou funkce jater (CPT, třída C) (viz bod 5.2). Současné podávání s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy (například ergotaminem, dihydroergotaminem, ergonovinem a methylergonovinem). Kompetice o cytochrom P450 (CYP) 3A4 s efavirenzem by mohla vést k inhibici metabolismu a případným závažným a/nebo život ohrožujícím nežádoucím účinkům (například srdeční arytmie, prodloužená sedace nebo respirační deprese) (viz bod 4.5). Současné podávání s elbasvirem/grazoprevirem vzhledem k předpokládanému významnému poklesu plazmatických koncentrací elbasviru a grazopreviru. Tento účinek je způsoben indukcí CYP3A4 nebo P-gp působením efavirenzu a může mít za důsledek snížení terapeutického účinku elbasviru/grazopreviru (viz bod 4.5). Současné podávání s vorikonazolem. Efavirenz významně snižuje plazmatickou koncentraci vorikonazolu, zatímco vorikonazol významně zvyšuje plazmatickou koncentraci efavirenzu. Protože Atripla je přípravek s fixní kombinací dávek, dávka efavirenzu nemůže být změněna (viz bod 4.5). Současné podávání s rostlinnými přípravky obsahujícími třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum ) kvůli riziku snížených plazmatických koncentrací a snížení klinických účinků efavirenzu (viz bod 4.5). Podávání pacientům, kteří mají:
Současné podání s jinými léčivými přípravky Jako fixní kombinace se Atripla nemá podávat současně s jinými léčivými přípravky obsahujícími stejné účinné složky, emtricitabin nebo tenofovir-disoproxil. Atripla se nemá podávat současně s přípravky obsahujícími efavirenz, pokud to není zapotřebí pro úpravu nastavení dávky, např. s rifampicinem (viz bod 4.2). Vzhledem k podobnosti s emtricitabinem se Atripla nemá podávat současně s jinými cytidinovými analogy, jako je lamivudin (viz bod 4.5). Atripla se nemá podávat současně s adefovir dipivoxilem nebo s léčivými přípravky obsahujícími tenofovir alafenamid. Současné podávání přípravku Atripla a didanosinu se nedoporučuje, protože expozice didanosinu se po současném podávání s tenofovir-disoproxilem významně zvýšila, což může zvýšit riziko nežádoucích reakcí spojených s didanosinem (viz bod 4.5). Vzácně byla hlášena pankreatitida a laktátová acidóza, někdy fatální. Současné podávání přípravku Atripla a sofosbuviru/velpatasviru nebo sofosbuviru/velpatasviru/ voxilapreviru se nedoporučuje, protože se očekává, že plazmatická koncentrace velpatasviru a voxilapreviru po současném podávání s efanvirenzem klesne, což povede ke snížení terapeutického účinku sofosbuviru/velpatasviru nebo sofosbuviru/velpatasviru/voxilapreviru (viz bod 4.5). Nejsou k dispozici žádné údaje o bezpečnosti a účinnosti přípravku Atripla v kombinaci s jinými antiretrovirovými léky. Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se nedoporučuje (viz bod 4.5). Převedení z léčby inhibitory proteáz Nyní dostupné údaje naznačují trend, že u pacientů léčených inhibitory proteáz může vést převedení na přípravek Atripla ke snížení odpovědi na léčbu (viz bod 5.1). Tito pacienti by měli být pečlivě sledováni kvůli vzestupu virové zátěže, a také kvůli nežádoucím účinkům, jelikož bezpečnostní profil efavirenzu se liší od bezpečnostního profilu inhibitorů proteáz. Oportunní infekce U pacientů užívajících přípravek Atripla nebo kteroukoli jinou antiretrovirovou léčbu se mohou dále rozvíjet oportunní infekce a jiné komplikace infekce HIV, a proto musí zůstat pod pečlivým klinickým dozorem lékařů, kteří mají zkušenosti s léčbou pacientů s onemocněními spojenými s HIV. Přenos HIV Přestože se prokázalo, že efektivní virová suprese antiretrovirovou léčbou významně snižuje riziko sexuálního přenosu, nelze vyloučit reziduální riziko. Je nutno dodržet opatření k zabránění přenosu v souladu s národními doporučeními. Vliv jídla Podávání přípravku Atripla spolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu (viz bod 5.2) a může vést ke zvýšení výskytu nežádoucích účinků (viz bod 4.8). Doporučuje se užívat přípravek Atripla nalačno, nejlépe před spaním. Onemocnění jater Farmakokinetika, bezpečnost a účinnost přípravku Atripla nebyly stanoveny u pacientů s významnými doprovodnými poruchami jater (viz bod 5.2). Atripla je kontraindikována u pacientů se závažnou poruchou funkce jater (viz bod 4.3) a nedoporučuje se u pacientů se středně závažnou poruchou jater. Protože efavirenz je metabolizován hlavně systémem CYP, je třeba dbát opatrnosti při podávání přípravku Atripla pacientům s mírnou poruchou jater. U těchto pacientů musí být pozorně sledován výskyt nežádoucích účinků efavirenzu, zejména neurologických příznaků. Pravidelně se mají provádět laboratorní testy k vyhodnocení onemocnění jater (viz bod 4.2). U pacientů s předchozí dysfunkcí jater včetně chronické aktivní hepatitidy se objevuje během kombinované antiretrovirové léčby (CART) zvýšená frekvence abnormalit jaterních funkcí a měli by být monitorováni podle standardní praxe. Jestliže se objeví zhoršení jaterního onemocnění nebo trvalé zvýšení sérových transamináz na více než pětinásobek horní hranice normálního rozsahu, je třeba zvážit přínos pokračující léčby přípravkem Atripla proti možným rizikům významné jaterní toxicity. U takových pacientů se musí zvážit přerušení nebo vysazení léčby (viz bod 4.8). U pacientů léčených jinými léčivými přípravky spojovanými s jaterní toxicitou se také doporučuje monitorování jaterních enzymů. Hepatální příhody Selhání funkce jater bylo po uvedení přípravku na trh hlášeno u pacientů bez předchozího jaterního onemocnění či jiných známých rizikových faktorů (viz bod 4.8). Monitorování jaterních enzymů nutno uvážit u všech pacientů, a to nezávisle na předchozí jaterní dysfunkci nebo jiných rizikových faktorech. Pacienti se souběžnou infekcí HIV a hepatitidou B (HBV) nebo C (HCV)
Pacienti s chronickou hepatitidou B nebo C a léčení CART jsou vystaveni zvýšenému riziku závažných a potencionálně fatálních hepatických nežádoucích účinků. Pro optimální léčbu infekce HIV u pacientů souběžně nakažených HBV by se měli lékaři řídit současnými pokyny pro léčbu HIV. V případě souběžné antivirové terapie pro hepatitidu B nebo C věnujte, prosím, také pozornost příslušným Souhrnům údajů o přípravku pro tyto léčivé přípravky. Bezpečnost a účinnost přípravku Atripla nebyla stanovena pro léčbu chronické infekce HBV. Emtricitabin a tenofovir samostatně i v kombinaci prokázaly ve farmakodynamických studiích účinnost proti HBV (viz bod 5.1). Omezené klinické zkušenosti naznačují, že emtricitabin a tenofovir- disoproxil působí proti HBV, když jsou používány v kombinované antiretrovirové léčbě infekce HIV. Po přerušení léčby přípravkem Atripla může u pacientů infikovaných HIV a současně HBV dojít k závažné akutní exacerbaci hepatitidy. Pacienti s infekcí HIV a souběžně infikovaní HBV, kteří přestanou užívat přípravek Atripla, by měli být pečlivě sledováni klinickými i laboratorními kontrolami nejméně po dobu čtyř měsíců po přerušení léčby přípravkem Atripla. Je-li to vhodné, může být indikováno obnovení terapie hepatitidy B. U pacientů se závažnějším onemocněním jater nebo cirhózou není přerušení léčby doporučeno, protože by následná exacerbace hepatitidy mohla vést k jaterní dekompenzaci. Prodloužení intervalu QTc Při použití s efavirenzem bylo pozorováno prodloužení intervalu QTc (viz body 4.5 a 5.1). U pacientů se zvýšeným rizikem vzniku torsade de pointes nebo užívajících léky se známým rizikem vzniku torsade de pointes je třeba zvážit alternativní léčiva místo přípravku Atripla. Psychiatrické symptomy U pacientů léčených efavirenzem byly popsány nežádoucí psychiatrické účinky. Pacienti s psychiatrickými poruchami v předchozí anamnéze jsou zřejmě vystaveni většímu riziku závažných nežádoucích psychiatrických účinků. Zejména těžká deprese byla častější u pacientů s depresí v anamnéze. Po uvedení přípravku na trh se objevila i hlášení závažné deprese, smrti sebevraždou, bludů, chování podobného psychóze a katatonie. Pacienti mají být poučeni, aby v případě, že se u nich objeví symptomy jako těžká deprese, psychóza nebo sebevražedné sklony, okamžitě vyhledali svého lékaře, který posoudí možnost, zda mohou tyto symptomy souviset s užíváním efavirenzu, a v kladném případě rozhodne, zda rizika pokračující terapie převáží nad přínosy (viz bod 4.8). Neurologické symptomy U pacientů v klinických studiích, užívajících efavirenz 600 mg denně, jsou často hlášenými nežádoucími účinky kromě jiných neurologické symptomy včetně závrati, insomnie, somnolence, poruch koncentrace a abnormálního snění. Závrať byla také pozorována v klinických studiích s emtricitabinem a tenofovir-disoproxilem. V klinických studiích s emtricitabinem byla hlášena bolest hlavy (viz bod 4.8). Neurologické symptomy spojované s efavirenzem obvykle začínají během prvního nebo druhého dne léčby a obvykle ustupují po prvních dvou až čtyřech týdnech. Pacienty je nutno informovat o tom, že pokud se tyto časté symptomy vyskytnou, nejspíše se v dalším průběhu terapie zmírní, a neznamená to, že následně dojde k rozvoji některého z méně častých psychiatrických symptomů. Záchvaty U pacientů užívajících efavirenz byly pozorovány křeče, obvykle v případě známé anamnézy záchvatů. Pacienti, kteří užívají souběžně antikonvulzivní léčivé přípravky primárně metabolizované játry, jako je fenytoin, karbamazepin a fenobarbital, mohou vyžadovat periodické monitorování jejich plazmatické hladiny. Ve studii lékových interakcí se koncentrace karbamazepinu v plazmě snížily, když byl karbamazepin podáván společně s efavirenzem (viz bod 4.5). Opatrnosti je třeba u pacientů se záchvaty v anamnéze. Poruchy funkce ledvin Atripla se nedoporučuje pacientům se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 50 ml/min). Pacienti se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin vyžadují úpravu dávky emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu, které nelze dosáhnout kombinovanou tabletou (viz body 4.2 a 5.2). Přípravek Atripla by se neměl užívat současně nebo bezprostředně po užívání nefrotoxických léčivých přípravků. Pokud je současné užívání přípravku Atripla a nefrotoxických látek (např. aminoglykosidů, amfotericinu B, foskarnetu, gancikloviru, pentamidinu, vankomycinu, cidofoviru, interleukinu 2) nevyhnutelné, je nutné sledovat funkci ledvin každý týden (viz bod 4.5). U pacientů s rizikovým faktorem pro renální dysfunkci užívajících tenofovir-disoproxil byly po zahájení léčby vysokými dávkami nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSAID) nebo kombinací více NSAID pozorovány případy akutního renálního selhání. Pokud je přípravek Atripla podáván současně s NSAID, je nutné odpovídajícím způsobem sledovat funkci ledvin. V klinické praxi bylo při užívání tenofovir-disoproxilu hlášeno renální selhání, renální nedostatečnost, zvýšený kreatinin, hypofosfatémie a proximální tubulopatie (včetně Fanconiho syndromu) (viz bod 4.8). Před začátkem léčby přípravkem Atripla se doporučuje provést výpočet clearance kreatininu u všech pacientů a rovněž sledovat funkci ledvin (clearance kreatininu a sérových fosfátů) po dvou až čtyřech týdnech léčby, po třech měsících léčby a každé tři až šest měsíců poté u pacientů bez renálních rizikových faktorů. U pacientů s renální dysfunkcí v anamnéze nebo u pacientů s rizikem renální dysfunkce je nutné častější sledování funkce ledvin. Jsou-li u pacientů užívajících přípravek Atripla sérové fosfáty < 1,5 mg/dl (0,48 mmol/l) nebo je-li clearance kreatininu snížena na < 50 ml/min, měla by se do jednoho týdne znovu vyhodnotit funkce ledvin, včetně stanovení koncentrace glukózy a draslíku v krvi a koncentrace glukózy v moči (viz bod 4.8, proximální tubulopatie). Protože Atripla je kombinovaný přípravek a interval dávkování jednotlivých složek nelze změnit, léčba přípravkem Atripla se musí přerušit u pacientů s potvrzenou clearance kreatininu < 50 ml/min nebo snížením sérového fosfátu na < 1,0 mg/dl (0,32 mmol/l). Přerušení léčby přípravkem Atripla by se má také zvážit v případě progresivního poklesu funkce ledvin, když nebyla identifikována žádná jiná příčina. Tam, kde je indikováno přerušení léčby jednou ze složek přípravku Atripla nebo kde je nezbytná úprava dávky, jsou k dispozici samostatné přípravky efavirenz, emtricitabin a tenofovir-disoproxil. Působení na kosti Ve 144týdenní kontrolované klinické studii, která srovnávala tenofovir-disoproxil se stavudinem v kombinaci s lamivudinem a efavirenzem u pacientů bez zkušenosti s antiretrovirovou léčbou, bylo pozorováno malé snížení kostní denzity kyčle a páteře v obou léčebných skupinách. Snížení kostní denzity páteře a změny kostních biomarkerů oproti výchozí hodnotě byly po 144 týdnech významně větší v léčebné skupině s tenofovir-disoproxilem. Snížení kostní denzity kyčle bylo v této skupině významně vyšší do 96. týdne. Avšak po celých 144 týdnů se nezvýšilo riziko fraktur ani se neobjevily známky klinicky relevantních abnormalit kostí. V jiných studiích (prospektivní a průřezové) bylo nejvýraznější snížení BMD pozorováno u pacientů léčených tenofovir-disoproxilem v rámci léčebného režimu obsahujícího posílený inhibitor proteázy. U pacientů s osteoporózou, kteří mají vyšší riziko zlomenin, mají být zváženy alternativní dávkovací režimy. Abnormality kostí (nepříliš často přispívající k frakturám) mohou být spojovány s proximální renální tubulopatií (viz bod 4.8). Pokud je podezření na abnormality kostí, měla by být provedena příslušná konzultace. Kožní reakce U jednotlivých složek přípravku Atripla byly hlášeny mírné až středně těžké vyrážky. Vyrážka spojená se složkou efavirenz obvykle ustoupí s pokračující léčbou. Snášenlivost mohou zlepšit a zhojení vyrážky urychlit vhodná antihistaminika a/nebo kortikosteroidy. Závažná vyrážka s tvorbou puchýřů, s vlhkou deskvamací nebo ulcerací byla hlášena u méně než 1 % pacientů léčených efavirenzem. Incidence erythema multiforme nebo Stevens-Johnsonova syndromu byla přibližně 0,1 %. Léčba přípravkem Atripla musí být přerušena u pacientů s rozvojem závažné vyrážky spojené s tvorbou puchýřů, deskvamací, postižením sliznice nebo horečkou. Zkušenosti s efavirenzem u pacientů, kteří přerušili léčbu jinými antiretrovirovými přípravky skupiny NNRTI, jsou omezené. Atripla se nedoporučuje u pacientů, kteří měli během léčby NNRTI život ohrožující kožní reakci (např. Stevens- Johnsonův syndrom). Tělesná hmotnost a metabolické parametry V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby. Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero
Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudinu. Existují zprávy o mitochondriální dysfunkci u HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů; ty se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími hlášenými nežádoucími účinky jsou hematologické poruchy (anemie, neutropenie) a metabolické poruchy (hyperlaktátemie, hyperlipázemie). Tyto účinky byly často přechodné. Vzácně byly hlášeny i neurologické poruchy s pozdním nástupem (hypertonie, křeče, neobvyklé chování). V současné době není známo, zda jsou takové neurologické poruchy přechodné nebo stálé. Tato zjištění mají být zvážena u každého dítěte, které bylo in utero vystaveno působení analog nukleosidů nebo nukleotidů a které má závažné klinické nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické. Tyto nálezy nemají vliv na současná národní doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV. Syndrom imunitní reaktivace Při zahájení CART se u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii Pneumocystis jirovecii . Jakékoli příznaky zánětu by měly být vyhodnoceny a v případě potřeby by měla být zahájena příslušná léčba. Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba a autoimunitní hepatitida), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. Osteonekróza Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání kortikosteroidů, konzumaci alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly případy osteonekrózy hlášeny především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART. Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže. Pacienti s mutacemi HIV-1 Podávání přípravku Atripla je třeba se vyhnout u pacientů s HIV-1 mutacemi K65R, M184V/I nebo K103N (viz body 4.1 a 5.1). Starší pacienti Přípravek Atripla nebyl hodnocen u lidí starších 65 let. U starších pacientů je větší pravděpodobnost, že u nich dojde ke snížení funkce jater nebo ledvin, proto je třeba dbát opatrnosti při léčbě starších pacientů přípravkem Atripla (viz bod 4.2). Pomocné látky Tento léčivý přípravek obsahuje 23,6 mg sodíku v jedné dávce, což odpovídá 1,2 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Protože přípravek Atripla obsahuje efavirenz, emtricitabin a tenofovir-disoproxil, mohou se u přípravku Atripla objevit jakékoli interakce, které byly zjištěny u jednotlivých látek jednotlivě. Studie interakcí s těmito látkami byly provedeny pouze u dospělých. Jako fixní kombinace se přípravek Atripla nemá podávat současně s jinými léčivými přípravky obsahujícími složky - emtricitabin nebo tenofovir-disoproxil. Atripla se nemá podávat současně s přípravky obsahujícími efavirenz, pokud to není zapotřebí pro úpravu nastavení dávky, např. s rifampicinem (viz bod 4.2). Kvůli podobnosti s emtricitabinem se přípravek Atripla nemá podávat současně s jinými analogy cytidinu, jako je lamivudin. Atripla se nemá podávat současně s adefovir dipivoxilem nebo s léčivými přípravky obsahujícími tenofovir alafenamid. Efavirenz je in vivo induktorem CYP3A4, CYP2B6 a UGT1A1. Sloučeniny, jež jsou substráty těchto enzymů, mohou mít snížené plazmatické koncentrace při podání spolu s efavirenzem. Efavirenz může být induktorem CYP2C19 a CYP2C9, přesto lze inhbici také sledovat in vitro a výsledný účinek společného podávání se substráty těchto enzymů není jasný (viz bod 5.2). Expozici efavirenzu lze zvýšit, pokud se podá spolu s léčivými přípravky (např. ritonavir) nebo potravinami (například grapefruitový džus), které inhibují aktivitu CYP3A4 nebo CYP2B6. Sloučeniny nebo rostlinné přípravky (například výtažky z Ginkgo biloba a třezalky tečkované), které indukují tyto enzymy, mohou vést ke snížení plazmatické koncentrace efavirenzu. Současné užívání třezalky tečkované je kontraindikováno (viz bod 4.3). Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se nedoporučuje (viz bod 4.4). Studie in vitro a klinické farmakokinetické studie ukázaly, že interakce emtricitabinu a tenofovir- disoproxilu s jinými léčivými přípravky zprostředkované CYP jsou málo pravděpodobné. Interakce s testem na kanabinoidy Efavirenz se neváže na receptory pro kanabinoidy. U subjektů neinfikovaných i infikovaných HIV, kteří dostali efavirenz, byly u některých testů hlášeny falešně pozitivní výsledky testů na kanabinoidní látky v moči. V takových případech se doporučuje provést potvrzující vyšetření pomocí přesnější metody, jako je např. chromatografie / hmotnostní spektrometrie. Kontraindikace při souběžném užívání Přípravek Atripla se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotaminem, dihydroergotaminem, ergometrinem a methylergometrinem), protože inhibice jejich metabolizmu může vést k závažným, život ohrožujícím příhodám (viz bod 4.3). Elbasvir/grazoprevir:
Souběžné podávání přípravku Atripla s elbasvirem/grazoprevirem je kontraindikováno, protože může způsobit oslabení virologické odpovědi na elbasvir/grazoprevir (viz bod 4.3 a Tabulka 1). Vorikonazol:
Současné podávání standardních dávek efavirenzu a vorikonazolu je kontraindikováno. Atripla je přípravek s fixní kombinací dávek, dávku efavirenzu nelze změnit; proto se vorikonazol a Atripla nesmí podávat současně (viz bod 4.3 a Tabulka 3). Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum):
Společné podávání přípravku Atripla a třezalky nebo rostlinných přípravků obsahujících třezalku je kontraindikováno. Plazmatické hladiny přípravku efavirenz mohou být sníženy při současném použití třezalky v důsledku indukce enzymů lékového metabolismu a/nebo transportních proteinů působením třezalky. Pokud již pacient užívá třezalku, ukončete toto podávání, zkontrolujte virové hladiny a pokud možno hladiny efavirenzu. Hladiny efavirenzu se mohou zvyšovat při zastavení podávání třezalky tečkované. Indukční vliv třezalky může přetrvávat minimálně 2 týdny po ukončení léčby (viz bod 4.3). Léky prodlužující interval QT:
Přípravek Atripla je kontraindikován při souběžném podávání léků, u nichž je známo, že prodlužují interval QTc a mohly by vyvolat vznik torsade de pointes, například antiarytmika tříd IA a III, neuroleptika a antidepresiva, některá antibiotika včetně některých látek z následujících skupin: makrolidy, fluorochinolony, imidazol a triazolová antimykotika, některá nesedativní antihistaminika (terfenadin, astemizol), cisaprid, flekainid, některá antimalarika a methadon (viz bod 4.3). Nedoporučuje se souběžné užívání Atazanavir/ritonavir:
Nejsou k dispozici dostatečné údaje pro doporučení dávkování atazanaviru/ritonaviru v kombinaci s přípravkem Atripla. Proto se společné podávání atazanaviru/ritonaviru a přípravku Atripla nedoporučuje (viz Tabulka 1). Didanosin:
Společné podávání přípravku Atripla a didanosinu se nedoporučuje (viz bod 4.4 a Tabulka 1). Sofosbuvir/velpatasvir a sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir
: Současné podávání přípravku Atripla a sofosbuviru/velpatasviru nebo sofosbuviru/velpatasviru/voxilapreviru se nedoporučuje (viz bod 4.4 a tabulka 1). Léčivé přípravky vylučované ledvinami:
Protože emtricitabin a tenofovir jsou primárně vylučovány ledvinami, společné podávání přípravku Atripla s léčivými přípravky, které snižují činnost ledvin nebo jsou kompetitory aktivní tubulární sekrece (např. cidofovir), může zvýšit sérové koncentrace emtricitabinu, tenofoviru a/nebo společně podávaných léčivých přípravků. Je třeba se vyhnout užívání přípravku Atripla s užíváním nefrotoxického léčivého přípravku současně nebo v nedávné době. Mezi ně kromě jiných patří aminoglykosidy, amfotericin B, foskarnet, ganciklovir, pentamidin, vankomycin, cidofovir nebo interleukin 2 (viz bod 4.4). Další interakce Interakce mezi přípravkem Atripla nebo jeho jednotlivými složkami a jinými léčivými přípravky jsou uvedeny v Tabulce 1 níže (nárůst je označen “↑”, snížení “↓”, beze změny “↔”, dvakrát denně “b.i.d.”, jednou denně “q.d.” a jednou každých 8 hodin “q8h”). Jsou-li k dispozici, jsou v závorkách uvedeny 90 % intervaly spolehlivosti. Tabulka 1: Interakce mezi přípravkem Atripla nebo jeho jednotlivými složkami a jinými léčivými přípravky
Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
ANTIINFEKTIVA HIV antivirotika Inhibitory proteáz Atazanavir/ritonavir/ten ofovir-disoproxil (300 mg q.d./100 mg q.d./245 mg q.d.) Atazanavir: AUC: ↓ 25 % (↓ 42 až ↓ 3) Cmax: ↓ 28 % (↓ 50 až ↑ 5) Cmin: ↓ 26 % (↓ 46 až ↑ 10) Společné podávání atazanaviru/ritonaviru s tenofovirem mělo za následek zvýšenou expozici tenofoviru. Vyšší koncentrace tenofoviru by mohly potencovat nežádoucí účinky spojené s tenofovirem, včetně poruch ledvin. Společné podávání atazanaviru/ritonaviru a přípravku Atripla se nedoporučuje. Atazanavir/ritonavir/efa virenz (400 mg q.d./100 mg q.d ./600 mg q.d., s jídlem) Atazanavir/ritonavir/efa virenz (400 mg q.d./200 mg q.d ./600 mg q.d., s jídlem) Atazanavir (večer): AUC: ↔ (↓ 9 % až ↑ 10 %) Cmax: ↑ 17 % (↑ 8 až ↑ 27) Cmin: ↓ 42 % (↓ 31 až ↓ 51) Atazanavir (večer): AUC: ↔/ (↓ 10 % až ↑ 26 %) Cmax: ↔*/* (↓ 5 % až ↑ 26 %) Cmin: ↑ 12 %/ (↓ 16 až ↑ 49) (indukce CYP3A4).
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Darunavir/ritonavir/teno fovir-disoproxil (300 mg b.i.d./100 mg b.i.d./245 mg q.d.) nižší než doporučená dávka Darunavir: AUC: ↔ Cmin: ↔ Tenofovir: AUC: ↑ 22 % Cmin: ↑ 37 % Darunavir/ritonavir by se měly používat s opatrností v kombinaci s přípravkem Atripla. Viz řádek ritonaviru níže. Monitorování renální funkce může být indikováno, zejména u pacientů s jiným základním systémovým onemocněním nebo onemocněním ledvin nebo u pacientů, kteří užívají nefrotoxické léky. Darunavir/ritonavir/emtr icitabin Interakce nebyly studovány. Na základě různých cest eliminace se neočekávají žádné interakce. Fosamprenavir/ritonavir/ efavirenz (700 mg b.i.d./100 mg b. i.d./600 mg q.d.) Žádné klinicky významné farmakokinetické interakce. Atripla a fosamprenavir/ritonavir mohou být podávány současně bez úpravy dávky. Viz řádek ritonavir níže. Fosamprenavir/ritonavir/ emtricitabin Interakce nebyly studovány. Fosamprenavir/ritonavir/ tenofovir-disoproxil Interakce nebyly studovány. Indinavir/efavirenz (800 mg q8h/200 mg q.d.) Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Indinavir: AUC: ↓ 31 % (↓ 8 až ↓ 47) Cmin: ↓ 40 % Podobné snížení expozic indinaviru bylo pozorováno v případě, kdy byl indinavir 1000 mg q8h podáván spolu s efavirenzem 600 mg q.d. (indukce CYP3A4) Společné podávání efavirenzu s nízkými dávkami ritonaviru v kombinaci s inhibitorem proteázy, viz bod o ritonaviru níže. K dispozici nejsou dostatečné údaje pro určení doporučeného dávkování indinaviru, pokud se podává s přípravkem Atripla. I když klinická významnost snížených koncentrací indinaviru nebyla stanovena, je třeba vzít v úvahu velikost pozorované farmakokinetické interakce při volbě léčebného režimu obsahujícího jak efavirenz, tak indinavir. Indinavir/emtricitabin (800 mg q8h/200 mg q.d.) Indinavir: AUC: ↔ Cmax: ↔ Emtricitabin: AUC: ↔ Cmax: ↔ Indinavir/tenofovir- disoproxil (800 mg q8h/245 mg q.d.) Indinavir: AUC: ↔ Cmax: ↔ Tenofovir: AUC: ↔ Cmax: ↔ Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Lopinavir/ritonavir/tenof ovir-disoproxil (400 mg b.i.d./100 mg b.i.d./245 mg q.d.) Lopinavir/ritonavir: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Tenofovir: AUC: ↑ 32 % (↑ 25 až ↑ 38) Cmax: ↔ Cmin: ↑ 51 % (↑ 37 až ↑ 66) Vyšší koncentrace tenofoviru by mohly potencovat nepříznivé účinky spojené s tenofovirem, včetně poruch ledvin. K dispozici nejsou dostatečné údaje k určení doporučeného dávkování pro lopinavir/ritonavir podávaný s přípravkem Atripla. Současné podávání lopinaviru/ritonaviru a přípravku Atripla se nedoporučuje. Lopinavir/ritonavir měkké tobolky nebo perorální roztok/efavirenz Lopinavir/ritonavir tablety/efavirenz (400/100 mg b.i.d./600 mg q.d.) (500/125 mg b.i.d./600 mg q.d.) Podstatný pokles expozice lopinaviru, což si vynutilo úpravu dávkování lopinaviru/ritonaviru. Při použití v kombinaci s efavirenzem a dvěma NRTI, 533/133 mg lopinaviru/ritonaviru (měkké tobolky) dvakrát denně přineslo podobné plazmatické koncentrace lopinaviru ve srovnání s lopinavirem/ritonavirem (měkké tobolky) 400/100 mg dvakrát denně bez efavirenzu (historická data). Koncentrace lopinaviru: ↓ 30 - 40 % Koncentrace lopinaviru: podobné kombinaci lopinaviru/ritonaviru 400/100 mg dvakrát denně bez efavirenzu. Úprava dávky lopinaviru/ritonaviru je nezbytná při podávání s efavirenzem. Společné podávání efavirenzu s nízkou dávkou ritonaviru v kombinaci s inhibitorem proteázy, viz bod o ritonaviru níže. Lopinavir/ritonavir/emtri citabin Interakce nebyly studovány. Ritonavir/efavirenz (500 mg b.i.d./600 mg q.d.) Ritonavir: Ráno AUC: ↑ 18 % (↑ 6 až ↑ 33) Večer AUC: ↔ Ráno Cmax: ↑ 24 % (↑ 12 až ↑ 38) Večer Cmax: ↔ Ráno Cmin: ↑ 42 % (↑ 9 až ↑ 86) Večer Cmin: ↑ 24 % (↑ 3 až ↑ 50) Efavirenz: AUC: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 34) Cmax: ↑ 14 % (↑ 4 až ↑ 26) Cmin: ↑ 25 % (↑ 7 až ↑ 46) (inhibice oxidačního metabolismu zprostředkovaného CYP) Když byl efavirenz podáván s ritonavirem 500 mg nebo 600 mg dvakrát denně, nebyla tato kombinace dobře snášena (objevily se například závrať, nevolnost, parestézie a zvýšené jaterní enzymy). Nejsou k dispozici dostatečné údaje o snášenlivosti efavirenzu s nízkou dávkou ritonaviru (100 mg, jednou nebo dvakrát denně). Společné podávání ritonaviru v dávkách 600 mg a přípravku Atripla se nedoporučuje. Pokud je přípravek Atripla užíván s ritonavirem v nízkých dávkách, měla by se v důsledku farmakokinetických interakcí zvážit možnost zvýšení výskytu nežádoucích účinků souvisejících s efavirenzem. Ritonavir/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Ritonavir/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Sachinavir/ritonavir/efav irenz Interakce nebyly studovány. Společné podávání efavirenzu s nízkou dávkou ritonaviru v kombinaci s inhibitorem proteázy viz bod o ritonaviru výše. Nejsou k dispozici dostatečné údaje k doporučení dávkování sachinaviru/ritonaviru, pokud je podáván s přípravkem Atripla. Společné podávání sachinaviru/ritonaviru s přípravkem Atripla se nedoporučuje. Použití přípravku Atripla v kombinaci se sachinavirem jako jediného proteázového inhibitoru se nedoporučuje. Sachinavir/ritonavir/teno fovir-disoproxil Nevyskytly se žádné klinicky významné farmakokinetické interakce, pokud byl tenofovir- disoproxil podáván současně s sachinavirem podpořeným ritonavirem. Sachinavir/ritonavir/emt ricitabin Interakce nebyly studovány. CCR5 antagonista
Maravirok/efavirenz (100 mg b.i.d./600 mg q. d.) Maravirok: AUC12h: ↓ 45 % (↓ 38 až ↓ 51) Cmax: ↓ 51 % (↓ 37 až ↓ 62) Koncentrace efavirenzu nebyly měřeny, neočekává se žádný účinek Viz Souhrn údajů o přípravku týkající se léčivého přípravku obsahujícího maravirok. Maravirok/tenofovir- disoproxil (300 mg b.i.d./245 mg q. d.) Maravirok: AUC12h: ↔ Cmax: ↔ Koncentrace tenofoviru nebyly změřeny, neočekává se žádný účinek. Maravirok/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Inhibitor přenosu řetězce integrázou
Raltegravir/efavirenz (400 mg jedna dávka/-) Raltegravir: AUC: ↓ 36 % C12h: ↓ 21 % Cmax: ↓ 36 % (indukce UGT1A1) Atripla a raltegravir mohou být podávány současně bez úpravy dávky. Raltegravir/tenofovir- disoproxil (400 mg b.i.d./-) Raltegravir: AUC: ↑ 49 % C12h: ↑ 3 % Cmax: ↑ 64 % (mechanismus interakce není znám) Tenofovir: AUC: ↓ 10 % C12h: ↓ 13 % Cmax: ↓ 23 % Raltegravir/emtricitabin Interakce nebyly studovány. NRTI a NNRTI
NRTI/efavirenz Nebyly provedeny specifické studie interakce s efavirenzem a NRTI jinými než lamivudin, zidovudin a tenofovir-disoproxil. Klinicky významné interakce nebyly nalezeny a neočekávají se, protože NRTI jsou metabolizovány jinou cestou než efavirenz a je nepravděpodobné, že by soupeřily o stejné metabolické enzymy a cesty eliminace. Vzhledem k podobnosti mezi lamivudinem a emtricitabinem, složkou přípravku Atripla, by se přípravek Atripla neměl podávat současně s lamivudinem (viz bod 4.4). Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
NNRTI/efavirenz Interakce nebyly studovány. Protože použití dvou NNRTI neprokázalo prospěch, pokud jde o účinnost a bezpečnost, současné podávání přípravku Atripla a jiných NNRTI se nedoporučuje. Didanosin/tenofovir- disoproxil Společné podávání tenofovir-disoproxilu a didanosinu má za následek 40-60 % nárůst systémové expozice didanosinu, který může zvýšit riziko nežádoucích reakcí spojených s didanosinem. Vzácně byla hlášena pankreatitida a laktátová acidóza, někdy fatální. Společné podávání tenofovir-disoproxilu a didanosinu v dávce 400 mg denně bylo spojováno s významným snížením počtu CD4 buněk, zřejmě kvůli intracelulární interakci zvyšující fosforylovaný (tj. aktivní) didanosin. Snížená dávka 250 mg didanosinu podávaného s tenofovir-disoproxilem byla spojovaná s vysokým počtem hlášení virologických selhání v rámci několika testovaných kombinací. Společné podávání přípravku Atripla a didanosinu se nedoporučuje (viz bod 4.4). Didanosine/efavirenz Interakce nebyly studovány Didanosine/emtricitabin e Interakce nebyly studovány Antivirotika proti hepatitidě C
Elbasvir/grazoprevir + efavirenz Elbasvir: AUC: ↓ 54 % Cmax: ↓ 45 % (indukce CYP3A4 nebo P-gp - účinek na elbasvir) Grazoprevir: AUC: ↓ 83 % Cmax: ↓ 87 % (indukce CYP3A4 nebo P-gp - účinek na grazoprevir) Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↔ Souběžné podávání přípravku Atripla s elbasvirem/grazoprevirem je kontraindikováno, protože může způsobit oslabení virologické odpovědi na elbasvir/grazoprevir. Toto oslabení je důsledkem významného poklesu plazmatických koncentrací elbasviru/grazopreviru způsobeného indukcí CYP3A4 nebo P-gp. Další informace o elbasviru/grazopreviru naleznete v souhrnu údajů o přípravku. Boceprevir/efavirenz (800 mg q8h/600 mg q.d) Boceprevir: AUC: ↔ 19 % Cmax: ↔ 8 % Cmin: ↓ 44 % Efavirenz: AUC: ↔ 20 % Cmax: ↔ 11 % (indukce CYP3A - účinek na boceprevir) 0-8 hodin Bez účinku (↔) rovná se snížení odhadovaného středního poměru o ≤ 20 % nebo zvýšení odhadovaného středního poměru o ≤ 25 % Minimální plasmatické koncentrace bocepreviru byly sníženy při současném podávání s efavirenzem, obsaženém v přípravku Atripla. Klinický výsledek tohoto pozorovaného snížení minimální plasmatické koncentrace bocepreviru nebyl přímo hodnocen. Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Ledipasvir/sofosbuvir (90 mg/400 mg q.d.) + efavirenz/emtricitabin/te nofovir-disoproxil (600 mg/200 mg/245 mg q.d.) Ledipasvir: AUC: ↓ 34 % (↓ 41 až ↓ 25) Cmax: ↓ 34 % (↓ 41 až ↑ 25) Cmin: ↓ 34 % (↓ 43 až ↑ 24) Sofosbuvir: AUC: ↔ Cmax: ↔ GS-3310071: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Emtricitabin: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Tenofovir: AUC: ↑ 98 % (↑ 77 až ↑ 123) Cmax: ↑ 79 % (↑ 56 až ↑ 104) Cmin: ↑ 163 % (↑ 137 až ↑ 197) Není doporučena žádná úprava dávkování. Zvýšená expozice tenofoviru může umocnit nežádoucí účinky spojené s tenofovir- disoproxilem, včetně poruch funkce ledvin. Je třeba pozorně sledovat funkci ledvin (viz bod 4.4). Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Sofosbuvir/velpatasvir (400 mg/100 mg q.d.) + efavirenz/emtricitabin/ tenofovir-disoproxil (600 mg/200 mg/245 mg q.d.) Sofosbuvir: AUC: ↔ Cmax: ↑ 38 % (↑ 14 až ↑ 67) GS-3310071 : AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Velpatasvir: AUC: ↓ 53 % (↓ 61 až ↓ 43) Cmax: ↓ 47 % (↓ 57 až ↓ 36) Cmin: ↓ 57 % (↓ 64 až ↓ 48) Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Emtricitabin: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Tenofovir: AUC: ↑ 81 % (↑ 68 až ↑ 94) Cmax: ↑ 77 % (↑ 53 až ↑ 104) Cmin: ↑ 121 % (↑ 100 až ↑ 143) Očekává se, že současné podávání přípravku Atripla a sofosbuviru/velpatasviru nebo sofosbuviru/velpatasviru/ voxilapreviru sníží plazmatickou koncentraci velpatasiru a voxilapreviru. Současné podávání přípravku Atripla se sofosbuvirem/velpatasvirem nebo sofosbuvirem/velpatasvirem/ voxilaprevirem se nedoporučuje (bod 4.4). Sofosbuvir/velpatasvir/ voxilaprevir (400 mg/100 mg/100 mg q.d.) + efavirenz/emtricitabin/te nofovir-disoproxil (600 mg/200 mg/245 mg q.d.) Interakce zkoumány pouze s sofosbuvirem/ velpatasvirem. Předpokládáno:
Voxilaprevir:↓ Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Sofosbuvir (400 mg q.d.) + efavirenz/emtricitabin/te nofovir-disoproxil (600 mg/200 mg/245 mg q.d.) Sofosbuvir: AUC: ↔ Cmax: ↓ 19 % (↓ 40 až ↑ 10) GS-3310071: AUC: ↔ Cmax: ↓ 23 % (↓ 30 až ↑ 16) Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Emtricitabin: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Tenofovir: AUC: ↔ Cmax: ↑ 25 % (↑ 8 až ↑ 45) Cmin: ↔ Přípravek Atripla a sofosbuvir mohou být podávány současně bez úpravy dávky. Simeprevir/efavirenz (150 mg q.d./600 mg q.d.) Simeprevir: AUC: ↓ 71 % (↓ 67 až ↓ 74) Cmax: ↓ 51 % (↓ 46 až ↓ 56) Cmin: ↓ 91 % (↓ 88 až ↓ 92) Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Žádný účinek (↔) se rovná poklesu průměrné hodnoty odhadu o ≤ 20 % nebo zvýšení průměrné hodnoty odhadu o ≤ 25 %. (Indukce CYP3A4) Současné podávání simepreviru s efavirenzem, obsaženém v přípravku Atripla, vedlo, vzhledem k indukci CYP3A4 efavirenzem, k významnému poklesu plazmatických koncentrací simepreviru, který může mít za následek ztrátu terapeutické účinnosti simepreviru. Současné podávání simepreviru s Atripla se nedoporučuje. Simeprevir/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Neočekávají se klinicky významné interakce, protože simeprevir a emtricitabin jsou vylučovány různými cestami. Simeprevir/tenofovir- disoproxil (150 mg q.d. /245 mg q.d.) Simeprevir: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Tenofovir: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Žádný účinek (↔) se rovná poklesu průměrné hodnoty odhadu o ≤ 20 % nebo zvýšení průměrné hodnoty odhadu o ≤ 25 %. Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Antibiotika
Klarithromycin/efaviren z (500 mg b.i.d./400 mg q.d.) Klarithromycin: AUC: ↓ 39 % (↓ 30 až ↓ 46) Cmax: ↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 35) Klarithromycin 14-hydroxymetabolit: AUC: ↑ 34 % (↑ 18 až ↑ 53) Cmax: ↑ 49 % (↑ 32 až ↑ 69) Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↑ 11 % (↑ 3 až ↑ 19) (indukce CYP3A4) Vyrážka se rozvinula u 46 % neinfikovaných dobrovolníků užívajících efavirenz a klarithomycin. Klinická významnost těchto změn plazmatické hladiny klarithromycinu není známa. Mohou se zvážit alternativy ke klarithromycinu (např. azithromycin). Jiná makrolidová antibiotika, jako je erythromycin, nebyla studována v kombinaci s přírpavkem Atripla. Klarithromycin/emtricita bin Interakce nebyly studovány. Klarithromycin/tenofovi r-disoproxil Interakce nebyly studovány. Antimykobakteriální léčiva
Rifabutin/efavirenz (300 mg q.d./600 mg q.d.) Rifabutin: AUC: ↓ 38 % (↓ 28 až ↓ 47) Cmax: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46) Cmin: ↓ 45 % (↓ 31 až ↓ 56) Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↓ 12 % (↓ 24 až ↑ 1) (indukce CYP3A4) Denní dávka rifabutinu by se měla zvýšit o 50 %, jestliže se podává s přípravkem Atripla. Zvažte zdvojení dávky rifabutinu v léčebných režimech, kdy se rifabutin podává dvakrát nebo třikrát týdně v kombinaci s přípravkem Atripla. Klinický účinek této úpravy dávky nebyl adekvátně hodnocen. Při úpravě dávky je nutno zvážit individuální toleranci a virologickou odpověď (viz bod 5.2). Rifabutin/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Rifabutin/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Rifampicin/efavirenz (600 mg q.d./600 mg q.d.) Efavirenz: AUC: ↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 36) Cmax: ↓ 20 % (↓ 11 až ↓ 28) Cmin: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46) (indukce CYP3A4 a CYP2B6) Pokud je přípravek Atripla užíván pacienty vážícími 50 kg nebo více s rifampicinem, může dalších 200 mg/den (800 mg celkem) efavirenzu poskytnout podobnou expozici efavirenzu, jaká je po denní dávce 600 mg při užívání bez rifampicinu. Klinický účinek této úpravy dávky nebyl adekvátně hodnocen. Při úpravě dávky by se měla zvážit individuální tolerance a virologická odpověď.(viz bod 5.2). Rifampicin/tenofovir- disoproxil (600 mg q.d./245 mg q.d.) Rifampicin: AUC: ↔ Cmax: ↔ Tenofovir: AUC: ↔ Cmax: ↔ Rifampicin/Emtricitabin Interakce nebyly studovány. Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Antimykotika
Itrakonazol/efavirenz (200 mg b.i.d./600 mg q.d.) Itrakonazol: AUC: ↓ 39 % (↓ 21 až ↓ 53) Cmax: ↓ 37 % (↓ 20 až ↓ 51) Cmin: ↓ 44 % (↓ 27 až ↓ 58) (snížení koncentrací itrakonazolu: indukce CYP3A4) Hydroxyitrakonazol: AUC: ↓ 37 % (↓ 14 až ↓ 55) Cmax: ↓ 35 % (↓ 12 až ↓ 52) Cmin: ↓ 43 % (↓ 18 až ↓ 60) Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Vzhledem k tomu, že nelze doporučit dávkování pro itrakonazol podávaný spolu s přípravkem Atripla, je třeba zvážit alternativní antimykotickou léčbu. Itrakonazol/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Itrakonazol/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Posakonazol/efavirenz (-/400 mg q.d.) Posakonazol: AUC: ↓ 50 % Cmax: ↓ 45 % (indukce UDP-G) Je třeba se vyhýbat současnému podávání posakonazolu a přípravku Atripla, pokud přínos nepřevyšuje potenciální riziko pro pacienta. Posakonazol/emtricitabi n Interakce nebyly studovány. Posakonazol/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Vorikonazol/efavirenz (200 mg b.i.d./400 mg q.d.) Vorikonazol: AUC: ↓ 77 % Cmax: ↓ 61 % Efavirenz: AUC: ↑ 44 % Cmax: ↑ 38 % (kompetitivní inhibice oxidačního metabolismu) Společné podávání standardních dávek efavirenzu a vorikonazolu je kontraindikováno (viz bod 4.3). Jelikož je Atripla přípravek s fixní kombinací dávek, dávku efavirenzu nelze změnit; proto vorikonazol a Atripla nemohou být podávány současně. Vorikonazol/emtricitabi n Interakce nebyly studovány. Vorikonazol/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Antimalarika
Artemether/lumefantrin/ efavirenz není důvod k psaní velkých písmen - jde o léčivé látky, které se píší s malým písmenem, pouze na začátku příslušného bodu (Artemether) lze vysvětlit psaní velkého písmena. (20/120mg tableta, 6 dávek po 4 tabletách každá po dobu 3 dnů/600 mg q.d.) Artemether: AUC: ↓ 51 % Cmax: ↓ 21 % Dihydroartemisinin (aktivní metabolit): AUC: ↓ 46 % Cmax: ↓ 38 % Lumefantrin: AUC: ↓ 21 % Cmax: ↔ Efavirenz: AUC: ↓ 17% Cmax: ↔ (indukce CYP3A4) Protože snížené koncentrace artemetheru, dihydroartemisininu či lumefantrinu mohou vést ke snížení antimalarického účinku, doporučuje se při souběžném podávání tablet přípravku Atripla a artemetheru/lumefantrinu obezřetnost. Artemether/lumefantrin/ emtricitabin Interakce nebyly studovány. Artemether/lumefantrin/t enofovir-disoproxil Interakce nebyly studovány. Atovachon a proguanil- hydrochlorid/efavirenz (250/100 mg jednotlivá dávka/600 mg každý den) Atovachon: AUC: ↓ 75 % (↓ 62 až ↓ 84) Cmax: ↓ 44 % (↓ 20 až ↓ 61) Proguanil: AUC: ↓ 43 % (↓ 7 až ↓ 65) Cmax: ↔ Má se zabránit souběžnému podávání atovachonu/proguanilu s přípravkem Atripla. Atovachon a proguanil- hydrochlorid /emtricitabin Interakce nebyly studovány. Atovachon a proguanil- hydrochlorid /tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. ANTIKONVULZIVA Karbamazepin/efavirenz (400 mg q.d./600 mg q.d.) Karbamazepin: AUC: ↓ 27 % (↓ 20 až ↓ 33) Cmax: ↓ 20 % (↓ 15 až ↓ 24) Cmin: ↓ 35 % (↓ 24 až ↓ 44) Efavirenz: AUC: ↓ 36 % (↓ 32 až ↓ 40) Cmax: ↓ 21 % (↓ 15 až ↓ 26) Cmin: ↓ 47 % (↓ 41 až ↓ 53) (snížení koncentrací karbamazepinu: indukce CYP3A4; snížení koncentrací efavirenzu: indukce CYP3A4 a CYP2B6) Společné podávání vyšších dávek efavirenzu ani karbamazepinu nebylo studováno. Nejsou k dispozici dostatečné údaje k doporučení dávkování přípravku Atripla s karbamazepinem. Je třeba zvážit alternativní antikonvulzant. Plazmatické hodnoty karbamazepinu by se měly periodicky sledovat. Karbamazepin/emtricita bin Interakce nebyly studovány. Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Karbamazepin/tenofovir -disoproxil Interakce nebyly studovány. Fenytoin, fenobarbital a jiná antikonvulziva než substráty izozymů CYP Nebyly studovány interakce s efavirenzem, emtricitabinem nebo tenofovir-disoproxilem. Nejsou k dispozici žádné údaje o potenciální interakci efavirenzu s fenytoinem, fenobarbitálem nebo jinými antikonvulzivy, které jsou substráty izozymů CYP. Pokud se přípravek Atripla podává současně s antikonvulzivem, které je substrátem izozymů CYP, mělo by se provádět pravidelné sledování. Valproová kyselina/efavirenz (250 mg b.i.d./600 mg q. d.) Žádné klinicky významné účinky na farmakokinetiku přípravku efavirenz. Omezené údaje naznačují, že neexistuje žádný klinicky významný účinek na farmakokinetiku valproové kyseliny. Atripla a kyselina valproová se mohou podávat současně bez úpravy dávky. Pacienty je třeba sledovat s ohledem na kontrolu vzniku záchvatů. Valproová kyselina/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Valproová kyselina/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Vigabatrin/efavirenz gabapentin/efavirenz Interakce nebyly studovány. Klinicky významné interakce se neočekávají, protože vigabatrin a gabapentin jsou vylučovány výlučně nezměněny močí a je nepravděpodobné, že by soutěžily o stejné metabolické enzymy a cesty eliminace jako efavirenz. Přípravek Atripla a vigabatrin nebo gabapentin se mohou podávat současně bez úpravy dávky. Vigabatrin/emtricitabin gabapentin/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Vigabatrin/tenofovir- disoproxil gabapentin/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. ANTIKOAGULANCIA Warfarin/efavirenz acenokumarol/efavirenz Interakce nebyly studovány. Plazmatické koncentrace a účinky warfarinu nebo acenokumarolu se efavirenzem potenciálně zvyšují nebo snižují. V případě současného podávání s přípravkem Atripla může být úprava dávky warfarinu nebo acenokumarolu nutná. ANTIDEPRESIVA Selektivní inhibitory reabsorpce serotoninu (SSRI) Sertralin/efavirenz (50 mg q.d./600 mg q.d.) Sertralin: AUC: ↓ 39 % (↓ 27 až ↓ 50) Cmax: ↓ 29 % (↓ 15 až ↓ 40) Cmin: ↓ 46 % (↓ 31 až ↓ 58) Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↑ 11 % (↑ 6 až ↑ 16) Cmin: ↔ (indukce CYP3A4) Pokud se podává společně s přípravkem Atripla měla by se dávka zvýšit podle klinické odpovědi. Sertralin/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Sertralin/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Paroxetin/efavirenz (20 mg q.d./600 mg q.d.) Paroxetin: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Efavirenz: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Přípravek Atripla a paroxetin se mohou podávat společně bez úpravy dávky. Interakce nebyly studovány. Paroxetin/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Paroxetin/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Fluoxetin/efavirenz Interakce nebyly studovány. Protože fluoxetin má podobný metabolický profil jako paroxetin, tj. silný inhibiční účinek na CYP2D6, očekává se podobná nepřítomnost interakce i u fluoxetinu. Přípravek Atripla a fluoxetin se mohou podávat společně bez úpravy dávky. Fluoxetin/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Fluoxetin/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Norepinefrin a inhibitor zpětného příjmu dopaminu
Bupropion/efavirenz [150 mg jediná dávka (postupně uvolňovaná)/600 mg kaž dý den] Bupropion: AUC: ↓ 55 % (↓ 48 až ↓ 62) Cmax: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 47) Hydroxybupropion: AUC: ↔ Cmax: ↑ 50 % (↑ 20 až ↑ 80) (indukce CYP2B6) Zvýšení dávkování bupropionu by mělo být prováděno v závislosti na klinické odpovědi, ale maximální doporučená dávka bupropionu by neměla být překročena. Pro efavirenz není nezbytná žádná úprava dávek. Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Bupropion/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Bupropion/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. KARDIAKA Blokátory kalciových kanálů Diltiazem/efavirenz (240 mg q.d./600 mg q.d.) Diltiazem: AUC: ↓ 69 % (↓ 55 až ↓ 79) Cmax: ↓ 60 % (↓ 50 až ↓ 68) Cmin: ↓ 63 % (↓ 44 až ↓ 75) Desacetyl-diltiazem: AUC: ↓ 75 % (↓ 59 až ↓ 84) Cmax: ↓ 64 % (↓ 57 až ↓ 69) Cmin: ↓ 62 % (↓ 44 až ↓ 75) N-monodesmethyl-diltiazem: AUC: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52) Cmax: ↓ 28 % (↓ 7 až ↓ 44) Cmin: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52) Efavirenz: AUC: ↑ 11 % (↑ 5 až ↑ 18) Cmax: ↑ 16 % (↑ 6 až ↑ 26) Cmin: ↑ 13 % (↑ 1 až ↑ 26) (indukce CYP3A4) Nárůst farmakokinetických parametrů efavirenzu není považován za klinicky významný. Úpravy dávky diltiazemu, pokud se podává společně s přípravkem Atripla, by se měly řídit klinickou odpovědí (viz Souhrn údajů o přípravku pro diltiazem). Diltiazem/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Diltiazem/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Verapamil, felodipin, nifedipin a nikardipin Interakce s efavirenzem, embtricitabinem nebo tenofovir-disoproxilem nebyly studovány. Pokud se efavirenz podává společně s blokátorem kalciových kanálů, který je substrátem enzymu CYP3A4, existuje potenciál pro redukci plazmatických koncentrací blokátoru kalciových kanálů. Úpravy dávky blokátorů kalciových kanálů, pokud se podává společně s přípravkem Atripla, by se měly řídit klinickou odpovědí (viz Souhrn údajů o přípravku pro blokátory kalciových kanálů). LÉČIVA SNIŽUJÍCÍ HLADINU LIPIDŮ Inhibitory HMG Co-A reduktázy Atorvastatin/efavirenz (10 mg q.d./600 mg q.d.) Atorvastatin: AUC: ↓ 43 % (↓ 34 až ↓ 50) Cmax: ↓ 12 % (↓ 1 až ↓ 26) 2-hydroxyatorvastatin: AUC: ↓ 35 % (↓ 13 až ↓ 40) Cmax: ↓ 13 % (↓ 0 až ↓ 23) 4-hydroxyatorvastatin: AUC: ↓ 4 % (↓ 0 až ↓ 31) Cmax: ↓ 47 % (↓ 9 až ↓ 51) Celkové aktivní inhibitory HMG Co-A reduktázy: AUC: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 41) Cmax: ↓ 20 % (↓ 2 až ↓ 26) Hladiny cholesterolu by se měly pravidelně monitorovat. Při současném podávání s přípravkem Atripla může být nutná úprava dávky atorvastatinu (viz Souhrn údajů o přípravku pro atorvastatin) Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Atorvastatin/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Atorvastatin/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Pravastatin/efavirenz (40 mg q.d./600 mg q.d.) Pravastatin: AUC: ↓ 40 % (↓ 26 až ↓ 57) Cmax: ↓ 18 % (↓ 59 až ↑ 12) Hladiny cholesterolu by se měly pravidelně monitorovat. Při současném podávání s přípravkem Atripla může být nutná úprava dávky pravastatinu (viz Souhrn údajů o přípravku pro pravastatin). Pravastatin/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Pravastatin/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Simvastatin/efavirenz (40 mg q.d./600 mg q.d.) Simvastatin: AUC: ↓ 69 % (↓ 62 až ↓ 73) Cmax: ↓ 76 % (↓ 63 až ↓ 79) Kyselina simvastatinová: AUC: ↓ 58 % (↓ 39 až ↓ 68) Cmax: ↓ 51 % (↓ 32 až ↓ 58) Celkové aktivní inhibitory HMG Co-A reduktázy: AUC: ↓ 60 % (↓ 52 až ↓ 68) Cmax: ↓ 62 % (↓ 55 až ↓ 78) (indukce CYP3A4) Společné podávání efavirenzu s atorvastatinem, pravastatinem nebo simvastatinem neovlivnilo hodnoty AUC nebo Cmax efavirenzu. Hladiny cholesterolu by se měly pravidelně monitorovat. Při současném podávání s přípravkem Atripla může být nutná úprava dávky simvastatinu (viz Souhrn údajů o přípravku pro simvastatin). Simvastatin/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Simvastatin/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Rosuvastatin/efavirenz Interakce nebyly studovány. Rosuvastatin je převážně vylučován nezměněn stolicí, a proto se interakce s přípravkem efavirenz neočekává. Atripla a rosuvastatin mohou být podávány současně bez úpravy dávky. Rosuvastatin/emtricitabi n Interakce nebyly studovány. Rosuvastatin/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. HORMONÁLNÍ KONTRACEPTIVA Peorální: ethinylestradiol + norgestimát/efavirenz (0,035 mg+0,25 mg q.d./600 mg q.d.) Ethinylestradiol: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↓ 8 % (↑ 14 až ↓ 25) Norelgestromin (aktivní metabolit): AUC: ↓ 64 % (↓ 62 až ↓ 67) Cmax: ↓ 46 % (↓ 39 až ↓ 52) Cmin: ↓ 82 % (↓ 79 až ↓ 85) Levonorgestrel (aktivní metabolit): AUC: ↓ 83 % (↓ 79 až ↓ 87) Cmax: ↓ 80 % (↓ 77 až ↓ 83) Cmin: ↓ 86 % (↓ 80 až ↓ 90) (indukce metabolismu) Efavirenz: žádná klinicky významná interakce. Klinická významnost těchto účinků není známa. Kromě hormonální antikoncepce musí být použita spolehlivá metoda bariérové antikoncepce (viz bod 4.6). Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Ethinylestradiol/tenofovi r-disoproxil (-/245 mg q.d.) Ethinylestradiol: AUC: ↔ Cmax: ↔ Tenofovir: AUC: ↔ Cmax: ↔ Norgestimat/ethinylestra diol/ emtricitabin Interakce nebyly studovány. Injekce: depomedroxyprogestero n acetát (DMPA)/efavirenz (150 mg i.m. jedna dávka DMPA) V 3měsíční studii hodnotící lékové interakce nebyly nalezeny žádné významné rozdíly ve farmakokinetice MPA mezi subjekty, které dostávaly antiretrovirovou léčbu obsahující efavirenz, a subjekty bez antiretrovirové léčby. Podobné výsledky byly nalezeny jinými zkoušejícími, i když byly plazmatické hladiny MPA ve druhé studii proměnlivější. V obou studiích zůstaly plazmatické hladiny progesteronu u subjektů, které dostávaly efavirenz a DMPA, na nízké úrovni, což je v souladu se supresí ovulace. Vzhledem k omezeným informacím je nutné vedle podávání hormonální antikoncepce používat spolehlivou bariérovou metodu antikoncepce (viz bod 4.6). DMPA/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. DMPA/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Implantát: etonogestrel/efavirenz Interakce nebyly studovány. Lze očekávat sníženou expozici etonogestrelu (indukce CYP3A4). Po uvedení na trh se objevily občasné zprávy o selhání antikoncepce při podávání etonogestrelu u pacientů exponovaných přípravku efavirenz. Vedle hormonální antikoncepce je nutné používat spolehlivou bariérovou metodu antikoncepce (viz bod 4.6). Etonogestrel/tenofovir- disoproxil Interakce nebyly studovány. Etonogestrel/emtricitabi n Interakce nebyly studovány. IMUNOSUPRESIVA Imunosupresiva metabolizovaná prostřednictvím CP3A4 (například cyklosporin, takrolimus, sirolimus)/efavirenz Interakce nebyly studovány. ↓ expozice imunosupresiv může být očekávána (indukce cytochromu CYP3A4). U těchto imunosupresiv se neočekává vliv na expozici efavirenzu. Mohou být vyžadovány úpravy dávkování imunosupresiva. Při zahájení nebo ukončení léčby přípravkem Atripla se doporučuje podrobné monitorování koncentrací imunosupresiv po dobu minimálně dvou týdnů (do dosažení stabilních koncentrací). Léčivý přípravek podle terapeutické oblasti
Účinky na lékové hladiny Střední procentuální změna AUC, Cmax, Cmin s 90%
intervalem spolehlivosti, jestliže je k dispozici (mechanismus)
Doporučení zahrnující současné podávání
s přípravkem Atripla (efavirenz 600 mg,
emtricitabin 200 mg, tenofovir-disoproxil 245 mg)
Takrolimus/emtricitabin/ tenofovir-disoproxil (0,1 mg/kg q.d./200 mg/245 mg q.d.) Takrolimus: AUC: ↔ Cmax: ↔ C24h: ↔ Emtricitabin: AUC: ↔ Cmax: ↔ C24h : ↔ Tenofovir-disoproxil: AUC: ↔ Cmax: ↔ C24h : ↔ OPIÁTY Methadon/efavirenz (35-100 mg q.d./600 mg q.d.) Methadon: AUC: ↓ 52 % (↓ 33 až ↓ 66) Cmax: ↓ 45 % (↓ 25 až ↓ 59) (indukce CYP3A4) Studie u pacientů infikovaných HIV užívajících intravenózní léčiva, společné podávání efavirenzu s methadonem vedlo ke snížení plazmatických hladin methadonu a k abstinenčním příznakům. Aby byly abstinenční příznaky eliminovány, byla dávka methadonu zvýšena průměrně o 22 % k eliminaci abstinenčních příznaků. Má se zabránit souběžnému podávání s přípravkem Atripla vzhledem k riziku prodloužení intervalu QTc (viz bod 4.3). Methadon/tenofovir- disoproxil (40-110 mg q.d./245 mg q.d.) Methadon: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Tenofovir: AUC: ↔ Cmax: ↔ Cmin: ↔ Methadon/emtricitabin Interakce nebyly studovány. Buprenorphin/naloxon/e favirenz Buprenorphin: AUC: ↓ 50 % Norbuprenorphin: AUC: ↓ 71 % Efavirenz: Žádné klinicky významné farmakokinetické interakce. Navzdory poklesu expozice buprenorphinu se u žádného pacienta nevyskytly abstineční příznaky. Úprava dávky buprenorphinu nemusí být nutná, pokud se současně podává s přípravkem Atripla. Buprenorphin/naloxon/e mtricitabin Interakce nebyly studovány. Buprenorphin/naloxon/te nofovir-disoproxil Interakce nebyly studovány. 1 Hlavní cirkulující metabolit sofosbuviru. Studie provedené s jinými léčivými přípravky Žádné klinicky významné farmakokinetické interakce se nevyskytly, když byl efavirenz podáván spolu s azithromycinem, cetirizinem, fosamprenavirem/ritonavirem, lorazepamem, nelfinavirem, zidovudinem, antacidy hydroxidu hlinito-hořečnatého, famotidinem nebo flukonazolem. Potenciál pro interakce s efavirenzem a jinými azolovými antimykotiky, jako je ketokonazol, nebyl studován. Nevyskytly se žádné klinicky významné farmakokinetické interakce, když byl emtricitabin podáván se stavudinem, zidovudinem nebo famciklovirem. Nevyskytly se žádné klinicky významné farmakokinetické interakce, když byl tenofovir-disoproxil podáván společně s emtricitabinem, nelfinavirem nebo ribavirinem. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Ženy ve fertilním věku (viz níže a bod 5.3) Ženy užívající přípravek Atripla by se měly vyhnout těhotenství. Ženy v plodném věku by měly před zahájením léčby přípravkem Atripla podstoupit těhotenský test. Antikoncepce u mužů a žen Vždy je třeba použít bariérovou antikoncepci v kombinaci s jinými metodami antikoncepce (například perorální nebo jinou hormonální antikoncepcí, viz bod 4.5) během léčby přípravkem Atripla. Vzhledem k dlouhému poločasu efavirenzu se doporučují vhodné antikoncepční prostředky ještě 12 týdnů po vysazení přípravku Atripla. Těhotenství Efavirenz:
Bylo sedm retrospektivních hlášení, která odpovídala nálezu vad neurální trubice, včetně meningomyelokély, všechna u matek vystavených v prvním trimestru režimům zahrnujícím efavirenz (s výjimkou jakýchkoli tablet s fixní kombinací dávek obsahujících efavirenz). U tablety s fixní kombinací dávek obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovir-disoproxil byly hlášeny dva další případy (1 prospektivní a 1 retrospektivní) včetně příhod, které odpovídaly nálezu vad neurální trubice. Příčinná souvislost těchto příhod s podáním efavirenzu nebyla stanovena, přičemž společný jmenovatel není znám. Jelikož k vadám neurální trubice dochází během prvních 4 týdnů vývoje plodu (kdy se nervová trubice uzavírá), toto potenciální riziko by se týkalo žen vystavených efavirenzu v prvním trimestru těhotenství. Registr těhotenství vystavených antiretrovirovým látkám (Antiretroviral Pregnancy Registry − APR) obdržel do července 2013 prospektivní hlášení o 904 těhotenstvích, která byla v prvním trimestru vystavena režimům zahrnujícím efavirenz, jenž vedla k 766 porodům živých dětí. U jednoho dítěte byla hlášena vada neurální trubice, přičemž četnost a charakter jiných vrozených vad byly podobné jako u dětí, které byly vystaveny režimům neobsahujícím efavirenz, i u dětí s HIV negativními kontrolními nálezy. Incidence vad neurální trubice v celkové populaci se pohybuje v rozmezí od 0,5 do 1 případu na 1 000 živě narozených dětí. Malformace byly pozorovány u plodů opic léčených efavirenzem (viz bod 5.3). Emtricitabin a tenofovir-disoproxil:
Údaje získané z velkého souboru těhotných žen (více než 1 000 ukončených těhotenství) nenaznačují žádné malformační nebo fetální/neonatální toxické účinky spojené s emtricitabinem a tenofovir-disoproxilem. Studie na zvířatech neprokazují reprodukční toxicitu při podávání emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu (viz bod 5.3). Přípravek Atripla by neměl být používán během těhotenství, pokud klinický stav ženy nevyžaduje léčbu s efavirenz/emtricitabine/tenofovir-disoproxilem. Kojení Bylo prokázáno, že efavirenz, emtricitabin a tenofovir jsou vylučovány do mateřského mléka. Informace o účincích efavirenzu, emtricitabinu a tenofoviru na novorozence/děti jsou nedostatečné. Nelze vyloučit riziko pro novorozence. Přípravek Atripla by neměl být užíván během kojení. Obecným pravidlem je, že se doporučuje, aby HIV pozitivní ženy nekojily své děti, aby nedošlo k přenosu HIV na dítě. Fertilita Nejsou dostupné žádné údaje o účincích přípravku Atripla na člověka. Studie na zvířatech neprokázaly škodlivé účinky efavirenzu, emtricitabinu nebo tenofovir-disoproxilu na fertilitu. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly provedeny žádné studie hodnotící účinek na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Avšak během léčby efavirenzem, emtricitabinem a tenofovirem disoproxilem byly hlášeny závratě. Efavirenz může také způsobit zhoršenou koncentraci a/nebo ospalost. Pacienti by měli být poučeni, že pokud u sebe zjistí uvedené příznaky, nesmí vykonávat potenciálně nebezpečné činnosti, jako je řízení vozidel nebo obsluha strojů. 4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu Kombinace efavirenzu, emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu byla hodnocena u 460 pacientů buď jako fixní kombinace tablet Atripla (studie AI266073) nebo jako komponenty (studie GS-01-934). Nežádoucí účinky byly většinou v souladu s těmi, které byly pozorovány v předchozích studiích jednotlivých komponentů. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky, které byly považovány za možná nebo pravděpodobně spojené s užíváním přípravku Atripla u pacientů léčených po dobu až 48 týdnů ve studii AI266073, byly psychiatrické poruchy (16 %), poruchy nervového systému (13 %)a gastrointestinální poruchy (7 %). Byly hlášeny závažné kožní reakce, jako je Stevens-Johnsonův syndrom a erythema multiforme; neuropsychiatrické nežádoucí účinky (včetně závažné deprese, spáchání sebevraždy, chování podobného psychóze, záchvatů); závažné hepatální příhody; pankreatitida a laktátová acidόza (někdy smrtelná). Vzácně byly hlášeny také poruchy funkce ledvin, renální selhání a méně časté případy proximální renální tubulopatie (včetně Fanconiho syndromu), které někdy vedly ke kostním abnormalitám (zřídka přispívající k frakturám). Monitorování funkce ledvin se doporučuje u pacientů léčených přípravkem Atripla (viz bod 4.4). Přerušení léčby přípravkem Atripla u pacientů infikovaných současně HIV a HBV může být spojeno se závažnými exacerbacemi hepatitidy (viz bod 4.4). Podávání přípravku Atripla s jídlem může zvýšit expozici efavirenzu a může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.4 a 5.2). Tabulkový přehled nežádoucích účinků Nežádoucí účinky z klinické studie a zkušenosti po uvedení přípravku na trh s přípravkem Atripla a jednotlivými složkami přípravku Atripla v antiretrovirové kombinované terapii jsou uvedeny v Tabulce 2 podle tříd orgánových systémů, frekvence a komponent/y přípravku Atripla, které jsou považovány za příčinu vzniku nežádoucích účinků. U jednotlivých skupin četnosti jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti. Frekvence jsou uváděny jako velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100) nebo vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000). Nežádoucí účinky spojené s podáním přípravku Atripla:
Nežádoucí účinky, které se objevily během léčby a jsou považovány za možná či pravděpodobně spojené s užíváním přípravku Artripla, hlášené během studie AI266073 (více než 48 týdnů; n = 203), které nebyly spojeny s žádným z jednotlivých komponentů přípravku Atripla, zahrnují: Časté: - anorexie Méně časté: - sucho v ústech
Atripla Efavirenz Emtricitabin Tenofovir-disoproxil
Poruchy krve a lymfatického systému:
Časté neutropenie Méně časté anémie1 Poruchy imunitního systému:
Časté alergická reakce Méně časté hypersenzitivita Poruchy metabolismu a výživy:
Velmi časté hypofosfatémie2 Časté hypertriglyceridémie hyperglykémie, hypertriglyceridémie Méně časté hypercholesterolémie hypokalémie2 Vzácné laktátová acidόza Psychiatrické poruchy:
Časté deprese (vážná u 1,6 %)3, úzkost3, abnormální sny3, nespavost3 abnormální sny, nespavost Méně časté sebevražedné pokusy3, sebevražedné myšlenky3, psychóza3, mánie3, paranoia3, halucinace3, euforie3, citová labilita3, zmatenost3, agresivita4, katatonie3 Vzácné dokonaná sebevražda3,4, přeludy3,4, neuróza3,4 Atripla Efavirenz Emtricitabin Tenofovir-disoproxil
Poruchy nervového systému:
Velmi časté bolest hlavy závrať Časté poruchy cerebelární koordinace a rovnováhy3, ospalost (2,0 %)3, bolest hlavy (5,7 %)3, poruchy pozornosti (3,6%)3, závrať (8,5%)3 závrať bolest hlavy Méně časté křeče3, amnézie3, abnormální myšlenky3, ataxie3, abnormální koordinace3, neklid3, tremor Poruchy oka:
Méně časté rozmazané viděníPoruchy ucha a labyrintu: Méně časté tinitus, vertigo Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:Cévní poruchy:
Méně časté návaly Gastrointestinální poruchy:
Velmi časté průjem, nausea průjem, zvracení, nausea Časté průjem, zvracení, bolesti břicha, nausea zvýšená amyláza včetně zvýšené pankreatické amylázy, zvýšená lipáza v séru, zvracení, bolest břicha, dyspepsie bolest břicha, břišní distenze, flatulence Méně časté pankreatitida pankreatitida Poruchy jater a žlučových cest:
Časté zvýšená aspartátaminotransferáz a (AST), zvýšená alaninaminotransferáza (ALT), zvýšená gama- glutamyltransferáza (GGT) zvýšená AST v séru a/nebo zvýšená ALT v séru, hyperbilirubinémie zvýšené transaminázy Méně časté akutní hepatitida Vzácné selhání jater3,4 hepatická steatóza, hepatitida Atripla Efavirenz Emtricitabin Tenofovir-disoproxil
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Velmi časté vyrážka (středně závažná-závažná, 11.6%; (všechny stupně, 18 %)3 Vyrážka Časté pruritus vezikulobulózní vyrážka, pustulární vyrážka, makulopapulární vyrážka, vyrážka, pruritus, urtikarie, zbarvení kůže (zvýšená pigmentace)1 Méně časté Stevens-Johnsonův syndrom, erythema3, závažná vyrážka (< 1 %) angioedém5 Vzácné fotoalergická dermatitida angioedém Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Velmi časté zvýšená kreatinkináza Méně časté rhabdomyolýza2, svalová slabost2 Vzácné osteomalacie (projevuje se bolestmi kostí a zřídka přispívá k frakturám)2,4, myopatie2 Poruchy ledvin a močových cest:
Méně časté zvýšený kreatinin, proteinurie, proximální renální tubulopatie včetně Fanconiho syndromu Vzácné selhání ledvin (akutní a chronické), akutní tubulární nekróza, nefritida, (včetně akutní intersticiální nefritidy5), nefrogenní diabetický insipidus Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Méně časté gynekomastie Atripla Efavirenz Emtricitabin Tenofovir-disoproxil
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Velmi časté astenie Časté únava bolest, astenie 1 Anemie byla častá a zbarvení kůže (zvýšená pigmentace) bylo velmi časté, když byl emtricitabin podán pediatrickým pacientům. 2 K tomuto nežádoucímu účinku může dojít v důsledku proximální renální tubulopatie. Nepovažuje se za příčinně související s léčbou tenofovir-disoproxilem bez existence tohoto onemocnění. 3 Viz bod 4.8 Popis vybraných nežádoucích účinků k získání více informací. 4 Tento nežádoucí účinek byla zjištěna z postmarketingových sledování po uvedení přípravku na trh buď u efavirenzu, emtricitabinu nebo tenofovir-disoproxilu. Kategorie četnosti byla získána ze statistických výpočtů na základě celkového počtu pacientů léčených efavirenzem během klinických studií (n = 3969) nebo vystavených emtricitabinu během randomizovaných kontrolovaných klinických studií (n = 1563) nebo vystavených tenofovir-disoproxilu během randomizovaných kontrolovaných klinických studií (n = 7319). Popis vybraných nežádoucích účinků Vyrážka:
Během klinických studií s efavirenzem byly vyrážky obvykle mírné až středně závažné makulopapulární kožní výsevy, které se objevily během prvních dvou týdnů po zahájení léčby efavirenzem. U většiny pacientů vyrážka odezněla do jednoho měsíce od zahájení léčby efavirenzem. U pacientů, kteří přerušili léčbu kvůli vyrážce, může být přípravek Atripla znovu podán. Při opětovném zahájení léčby přípravkem Atripla se doporučují vhodná antihistaminika a/nebo kortikosteroidy. Psychiatrické symptomy:
Pacienti s psychiatrickou poruchou v anamnéze mají zřejmě větší riziko závažných psychiatrických nežádoucích účinků uvedených ve sloupci efavirenz v Tabulce 2. Neurologické symptomy:
Neurologické symptomy jsou časté u efavirenzu, jednoho z komponentů přípravku Atripla. U klinických kontrolovaných studií s efavirenzem byly neurologické symptomy střední až závažné intenzity pociťovány u 19 % (závažné 2 %) pacientů a 2 % pacientů ukončilo léčbu v důsledku těchto symptomů. Obvykle začínají během prvního nebo druhého dne léčby efavirenzem a obecně odeznívají po prvních dvou až čtyřech týdnech. Mohou se vyskytnout častěji, když je přípravek Atripla užíván současně s jídlem, případně kvůli zvýšené plazmatické hladině efavirenzu (viz bod 5.2). Zdá se, že podávání před spaním zlepšilo snášenlivost těchto symptomů (viz bod 4.2). Jaterní selhání po efavirenzu:
jaterní selhání po uvedení přípravku na trh, včetně u pacientů bez předchozího jaterního onemocnění či jiných známých rizikových faktorů, bylo někdy charakterizováno fulminantním průběhem, který v některých případech měl za následek transplantaci nebo smrt. Porucha funkce ledvin:
Jelikož přípravek Atripla může způsobit poškození ledvin, doporučuje se monitorovat funkci ledvin (viz bod 4.4 a 4.8 Souhrn bezpečnostního profilu). Proximální renální tubulopatie se obecně vyřešila nebo zlepšila po ukončení léčby tenofovir-disoproxilem. U některých pacientů se však clearance kreatininu úplně nevyřešila i přes přerušení léčby tenofovir-disoproxilem. Pacienti s rizikem poruchy funkce ledvin (jako jsou pacienti s výchozími renálními rizikovými faktory, pokročilým onemocněním HIV nebo pacienti léčení současně nefrotoxickými léky) mají zvýšené riziko neúplného obnovení funkce ledvin i přes ukončení léčby tenofovir-disoproxilem (viz bod 4.4). Interakce s didanosinem:
Podávání přípravku Atripla současně s didanosinem se nedoporučuje, neboť to má za následek 40-60% zvýšení systémové expozice didanosinu, což může zvýšit riziko vzniku nežádoucích reakcí spojených s didanosinem (viz bod 4.5). Vzácně byla hlášena pankreatitida a laktátová acidόza, některé končící smrtí. Metabolické parametry: Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz bod 4.4). Syndrom imunitní reaktivace:
U pacientů infikovaných HIV se závažnou imunitní nedostatečností v době zahájení CART se může objevit zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba a autoimunitní hepatitida), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby (viz bod 4.4). Osteonekróza:
Případy osteonekrózy byly hlášeny zejména u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, pokročilým onemocněním HIV nebo dlouhodobou expozicí CART. Jejich frekvence je neznámá (viz bod 4.4). Pediatrická populace K dispozici nejsou dostatečné údaje ohledně podávání přípravku dětem mladším 18 let. Přípravek Atripla se u této populace nedoporučuje (viz bod 4.2). Jiné speciální populace Starší pacienti:
Přípravek Atripla nebyl hodnocen u pacientů starších 65 let. U starších pacientů je větší pravděpodobnost, že u nich dojde ke snížení funkce jater nebo ledvin, proto je třeba dbát opatrnosti při léčbě starších pacientů přípravkem Atripla (viz bod 4.2). Pacienti s poruchou ledvin:
Jelikož může tenofovir-disoproxil způsobit renální toxicitu, doporučuje se všech pacientů s poruchou ledvin, kteří jsou léčeni přípravkem Atripla, pečlivě sledovat funkci ledvin (viz bod 4.2, 4.4 a 5.2). Pacienti se souběžnou infekcí HIV/HBV nebo HCV:
Pouze malý počet pacientů měl souběžnou infekci HBV (n = 13) nebo HCV (n = 26) ve studii GS-01-934. Profil nežádoucí účinek u efavirenzu, emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu u pacientů se souběžnou infekcí HIV/HBV nebo HIV/HCV byl podobný profilu, který byl pozorován u pacientů s infekcí HIV bez souběžné infekce. Jak by se však dalo očekávat u této populace pacientů, ke zvýšené hladině AST a ALT docházelo mnohem častěji než u běžné populace s infekcí HIV. Exacerbace hepatitidy po přerušení léčby:
U pacientů s infekcí HIV se souběžnou infekcí HBV může po přerušení léčby dojít k výskytu klinických a laboratorních příznaků hepatitidy (viz bod 4.4). Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. 4.9 Předávkování
Někteří pacienti, kteří omylem užili 600 mg efavirenzu dvakrát denně, hlásili zvýšený výskyt neurologických symptomů. Jeden pacient pociťoval mimovolné svalové kontrakce. Jestliže dojde k předávkování, musí být u pacienta sledován výskyt příznaků toxicity (viz bod 4.8) a podle potřeby se musí aplikovat standardní podpůrná léčba. Odstranění neabsorbovaného efavirenzu lze napomoci podáním živočišného uhlí. Pro předávkování efavirenzem neexistuje specifické antidotum. Protože se efavirenz silně váže na proteiny, není pravděpodobné, že by dialýza odstranila významné množství efavirenzu z krve. Hemodialýzou lze odstranit až 30 % dávky emtricitabinu a přibližně 10 % dávky tenofoviru. Není známo, zda emtricitabin nebo tenofovir mohou být odstraněny peritoneální dialýzou. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antivirotikum pro systémové použití, antivirotika k léčbě infekce HIV, kombinace, ATC kód: J05AR06 Mechanismus působení a farmakodynamické účinky Efavirenz je NNRTI pro HIV-1. Efavirenz nekompetitivně inhibuje reverzní transkriptázu (RT) HIV-1 a významně neinhibuje RT viru lidské imunodeficience 2 (HIV-2) ani polymerázy buněčné kyseliny dezoxyribonukleové (DNA) (α, β, γ a δ). Emtricitabin je nukleosidový analog cytidinu. Tenofovir- disoproxil se konvertuje in vivo na tenofovir, nukleosidový monofosfát, (nukleotid), analog adenosinmonofosfátu. Emtricitabin a tenofovir jsou fosforylovány buněčnými enzymy a vytvářejí trifosfát emtricitabinu a difosfát tenofoviru. In vitro studie ukázaly, že emtricitabin i tenofovir mohou být zcela fosforylované, když se spolu kombinují v buňkách. Trifosfát emtricitabinu a difosfát tenofoviru kompetitivně inhibují reverzní transkriptázu HIV-1, což má za následek terminaci řetězce DNA. Trifosfát emtricitabinu i difosfát tenofoviru jsou slabými inhibitory polymeráz savčí DNA a nebyla prokázána mitochondriální toxicita in vitro ani in vivo . Srdeční elektrofyziologie Účinek efavirenzu na interval QTc byl hodnocen v otevřené, pozitivně a placebem kontrolované, zkřížené studii QT s jednou fixní sekvencí se 3 fázemi a 3 léčbami u 58 zdravých subjektů s polymorfismem CYP2B6. Průměrná hodnota Cmax pro efavirenz u subjektů s genotypem CYP2B6 6/6 po podávání denní dávky 600 mg po dobu 14 dnů byla 2,25násobná oproti průměrné hodnotě Cmax pozorované u subjektů s genotypem CYP2B6 1/1. Byl pozorován pozitivní vztah mezi koncentrací efavirenzu a prodloužením intervalu QTc. Na základě vztahu koncentrace a QTc jsou průměrné prodloužení intervalu QTc a horní hranice 90% intervalu spolehlivosti 8,7 ms a 11,3 ms u subjektů s genotypem CYP2B66/6 po podávání denní dávky 600 mg po dobu 14 dnů (viz bod 4.5). Antivirová aktivita in vitro Efavirenz prokázal antivirovou aktivitu proti většině vývojově nepříbuzných izolátů B (subtypy A, AE, AG, C, D, F, G, J a N), ale měl sníženou antivirovou aktivitu proti virům skupiny O. Emtricitabin vykázal antivirovou aktivitu proti vývojově příbuzným typům A, B, C, D, E, F a G HIV-1. Tenofovir vykázal antivirový účinek proti vývojově příbuzným typům A, B, C, D, E, F, G a O HIV-1. Jak emtricitabin, tak tenofovir vykázaly specifické působení proti kmenům HIV-2 a antivirový účinek proti HBV. V kombinačních studiích hodnotících in vitro antivirovou aktivitu efavirenzu a emtricitabinu společně, efavirenzu a tenofoviru společně a emtricitabinu a tenofoviru společně byly pozorovány aditivní až synergické antivirové účinky. Rezistence Rezistence na efavirenz může být selektována in vitro a má za následek jednoduchou nebo vícenásobnou substituci aminokyselin u HIV-1 RT, včetně L100I, V108I, V179D a Y181C. Nejčastěji pozorovanou RT substitucí byla K103N u virových izolátů od pacientů, u kterých došlo během klinické studie efavirenzu k nárůstu virové zátěže. Byly také pozorovány substituce na RT pozicích 98, 100, 101, 108, 138, 188, 190 nebo 225, ale s nižší frekvencí a často jen v kombinaci s K103N. Profily zkřížené rezistence pro efavirenz, nevirapin a delavirdin in vitro demonstrovaly, že substituce K103N přináší ztrátu citlivosti ke všem třem NNRTI. Potenciál pro zkříženou rezistenci mezi efavirenzem a NRTI je nízký díky různým cílovým vazebným místům a mechanismu působení. Potenciál pro zkříženou rezistenci mezi efavirenzem a PI je nízký kvůli různým cílovým enzymům. In vitro
a u některých pacientů infikovaných HIV-1 byla pozorována rezistence na emtricitabin nebo tenofovir, z důvodu substituce M184V nebo M184I v RT pro emtricitabin nebo substituce K65R v RT tenofovir. Viry s mutací M184V/I rezistentní na emtricitabin byly křížově rezistentní na lamivudin, ale podržely si senzitivitu k didanosinu, stavudinu, tenofoviru a zidovudinu. Mutace K65R může být také selektována abakavirem nebo didanosinem a má za následek sníženou citlivost k těmto lékům plus lamivudinu, emtricitabinu a tenofoviru. Tenofovir-disoproxil se nesmí používat u pacientů s HIV-1 s mutací K65R. Obě mutace, K65R i M184V/I, zůstávají plně vnímavé k efavirenzu. Navíc byla tenofovirem u reverzní transkriptázy HIV 1 selektována substituce K70E, která vede ke snížené citlivosti na abakavir, emtricitabin, lamivudin a tenofovir. Pacienti s HIV-1 vykazující tři nebo více mutací spojených s thymidinovým analogem (TAM), které zahrnovaly substituci M41L nebo L210W v RT, vykázaly sníženou vnímavost na tenofovir-disoproxil. Rezistence in vivo (pacienti dříve neléčení antiretrovirotiky):
V otevřené randomizované klinické studii trvající 144 týdnů (GS-01-934) u pacientů dříve neléčených antiretrovirotiky, ve které byl použit efavirenz, emtricitabin a tenofovir-disoproxil jako jednotlivé přípravky (nebo jako efavirenz a smíšená kombinace emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu (Truvada) v 96. až 144. týdnu), byla provedena genotypizace na plazmatických HIV-1 izolátech všech pacientů s potvrzenou hodnotou HIV RNA > 400 kopií/ml ve 144. týdnu nebo s časným vyřazením ze studie (viz bod Klinické zkušenosti ). Do 144. týdne:
Efavirenz+ emtricitabin+
tenofovir-disoproxil(N = 244)
Efavirenz+lamivudin /zidovudin (N = 243) Analýza rezistence do 144. týdne 19 31 Genotypy v terapii 19 (100 %) 29 (100 %) Rezistence na efavirenz1 13 (68 %) 21 (72 %) K103N 8 (42 %) 18 (62 %) K101E 3 (16 %) 3 (10 %) G190A/S 2 (10,5 %) 4 (14 %) Y188C/H 1 (5 %) 2 (7 %) V108I 1 (5 %) 1 (3 %) P225H 0 2 (7 %) M184V/I 2 (10,5 %) 10 (34,5 %) K65R 0 0 K07E 0 0 TAM2 0 2 (7 %)
Terapeutická skupina
Cílový parametr
Atripla (N = 203) n/N (%)
Zůstává na původním
režimu léčby (n = 97) n/N (%)
Rozdíl mezi přípravkem Atripla a původním režimem
léčby (95% CI)
Pacienti s HIV-1 RNA < 50 kopií/ml
PVR (KM) 94,5 % 85,5 % 8,9 % (-7,7% až 25,6 %) M=Vyřazení 179/181 (98,9 %) 85/87 (97,7 %) 1,2 % (-2,3 % až 6,7 %) M=Selhání 179/203 (88,2 %) 85/97 (87,6 %) 0,5 % (-7.0 % až 9,3 %) Modified LOCF 190/203 (93.6%) 94/97 (96,9%) -3.3 % (-8.3% až 2,7%) Pacienti s HIV-1 RNA < 200 kopií/ml
PVR (KM) 98,4 % 98,9 % -0,5 % (-3,2 % až 2,2 %) M=Vyřazení 181/181 (100 %) 87/87 (100 %) 0 % (-2,4 % až 4,2 %) M=Selhání 181/203 (89,2 %) 87/97 (89,7 %) -0,5 % (-7,6 % až 7,9 %) PVR (KM): Čistá virologická odpověď (Pure virologic response) odhadnutá pomocí Kaplanovy-Meierovy metody (KM) M: Chybějící Modifikované LOCF: Post-hoc analýza, kde pacienti, u kterých selhala virologická léčba nebo přerušili léčbu kvůli nežádoucím účinkům, byli hodnoceni jako selhání; pro další vyřazené byla použita metoda posledního pozorování LOCF (last observation carried forward) Když byly analyzovány dvě skupiny odděleně, četnost odpovědí skupiny s předchozí PI-léčbou byla numericky nižší u pacientů převedených na přípravek Atripla [92,4 % versus 94,0 % pro PVR (analýzy citlivosti) pro přípravek Atripla a SBR pacienty; rozdíl (95% CI) -1,6 % (-10,0 %, 6,7 %)]. V předchozí skupině NNRTI četnost odpovědí byla 98,9 % vs 97,4 % pro přípravek Atripla a SBR pacienty; rozdíl (95% CI) 1,4% (-4,0 %, 6,9 %). Podobný trend byl pozorován v analýze podskupiny pacientů dříve léčených s výchozí hladinou HIV- 1 RNA < 75 kopií/ml z retrospektivní kohortové studie (data shromážděna v průběhu 20 měsíců, viz tabulka 5). Tabulka 5: Udržení čisté virologické odpovědi (Kaplan Meier % (standardní chyba) [95% interval spolehlivosti]) v 48. týdnu pro dříve léčené pacienty s výchozí hladinou HIV-1 RNA < 75 kopií/ml, u nichž došlo k převedení léčby na Atripla dle typu předchozího anti- retrovirového režimu (databáze pacientů Kaiser Permanente) Předchozí komponenty Atripla
(N = 299)
Předchozí režim založený na NNRTI
(N = 104)Předchozí režim založený na PI
(N = 34)
98,9 % (0,6 %) [96,8 %, 99,7 %] 98,0 % (1,4 %) [92,3 %, 99,5 %] 93,4 % (4,5 %) [76,2 %, 98,3 %] V současnosti nejsou k dispozici údaje z klinických studií s přípravkem Atripla u pacientů bez zkušenosti s léčbou nebo silně přeléčených pacientů. Nejsou žádné klinické zkušenosti s přípravkem Atripla u pacientů, u nichž selhala antiretrovirová léčba první linie nebo kombinace s jinými antiretrovirovými léky. Pacienti se souběžnou infekcí HIV a HBV Omezené klinické zkušenosti u pacientů infikovaných zároveň HIV a HBV naznačují, že léčba emtricitabinem nebo tenofovir-disoproxilem v antiretrovirové kombinační terapii pro kontrolu infekce HIV má také za následek redukci HBV DNA (3 log10 redukce nebo 4 až 5 log10 redukce) (viz bod 4.4). Pediatrická populace Bezpečnost a účinnost přípravku Atripla u dětí do 18 let věku nebyla ještě stanovena. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Ke zjištění farmakokinetiky efavirenzu, emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu byly použity samostatné lékové formy efavirenzu, emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu, podávané jednotlivým pacientům infikovaným HIV. Ve studii GS-US-177-0105 byla stanovena bioekvivalence jedné potahované tablety přípravku Atripla s jednou 600 mg potahovanou tabletou efavirenzu plus jednou tvrdou tobolkou emtricitabinu 200 mg plus jednou potahovanou tabletou tenofovir-disoproxilu 245 mg (ekvivalent 300 mg tenofovir-disoproxil), podávaných společně, po jednorázovém podání subjektům nalačno (viz Tabulka 6). Tabulka 6: Souhrn farmakokinetických dat ze studie GS-US-177-0105
Efavirenz (n = 45)
Emtricitabin (n = 45)
Tenofovir-disoproxil (n = 45)
Parametry Test Reference GMR (%) (90% CI) Test Reference GMR (%)(90% CI) Test Reference
GMR (%)(90% CI)
Cmax (ng/ml)
2 264,3 (26,8) 2 308,6 (30,3) 98,79 (92,28, 105,76) 2 130,6 (25,3) 2 384,4 (20,4) 88,84 (84,02, 93,94) 325,1 (34,2) 352,9 (29,6) 91,46 (84,64, 98,83) AUC0-posl(ng∙hod/ml)
125 623,6 (25,7) 132 795,7 (27,0) 95,84 (90,73, 101,23) 10 682,6 (18,1) 10 874,4 (14,9) 97,98 (94,90, 101,16) 1 948,8 (32,9) 1 969,0 (32,8) 99,29 (91,02, 108,32) AUCin(ng∙hod/ml)
146 074,9 (33,1) 155 518,6 (34,6) 95,87 (89,63, 102,55) 10 854,9 (17,9) 11 054,3 (14,9) 97,96 (94,86, 101,16) 2 314,0 (29,2) 2 319,4 (30,3) 100,45 (93,22, 108,23) T1/2 (hod)
180,6 (45,3) 182,5 (38,3) 14,5 (53,8) 14,6 (47,8) 18,9 (20,8) 17,8 (22,6) Test: jednorázové podání kombinované tablety s fixní dávkou užívaná nalačno. Reference: jednorázové podání 600mg tablety efavirenzu, 200mg tobolky emtricitabinu a 300mg tablety tenofovir-disoproxilu užité nalačno. Hodnoty pro test a reference jsou průměrné hodnoty (%koeficient variace) GMR: geometrický střední poměr nejmenších čtverců, CI = interval spolehlivosti Absorpce U pacientů infikovaných HIV bylo vrcholu plazmatické koncentrace efavirenzu dosaženo do 5 hodin a ustálený stav byl dosažen za 6 až 7 dní. U 35 pacientů dostávajících efavirenz 600 mg jednou denně byl vrchol koncentrace v ustáleném stavu (Cmax) 12,9 ± 3,7 μM (29 %) [průměr ± standardní deviace (S.D.) (koeficient variace (%CV))], minimální koncentrace v ustáleném stavu Cmin byla 5,6 ± 3,2 μM (57 %) a AUC byla 184 ± 73 μM-hod (40 %). Emtricitabin je rychle absorbován a jeho vrchol plazmatické koncentrace se vyskytuje 1 až 2 hodiny po dávce. Po opakovaném perorálním podání emtricitabinu 20 pacientům infikovaným HIV byla maximální koncentrace v ustáleném stavu Cmax 1,8 ± 0,7 μg/ml (průměr ± S.D.) (39 % CV), minimální koncentrace v ustáleném stavu Cmin byl 0,09 ± 0,07 μg/ml (80 %) a AUC byla 10,0 ± 3,1 μg-hod/ml (31 %) po celý 24-hodinový interval dávkování. Po perorálním podání jediné 300 mg dávky tenofovir-disoproxilu pacientům infikovaným HIV-1 nalačno byla maximální koncentrace tenofoviru dosažena do jedné hodiny a Cmax a AUC (střed ± S.D.) (%CV) byly 296 ± 90 ng/ml (30 %) a 2287 ± 685 ng-hod/ml (30 %). Perorální biodostupnost tenofoviru z tenofovir-disoproxilu u pacientů nalačno byla přibližně 25 %. Účinek jídla Atripla nebyla hodnocena při podávání spolu s jídlem. Podání tobolky efavirenzu s velmi tučným jídlem zvýšilo střední AUC a Cmax efavirenzu o 28 % a 79 % ve srovnání s podáním nalačno. Ve srovnání s podáním nalačno zvýšilo podání tenofovir- disoproxilu a emtricitabinu v kombinaci s velmi tučným jídlem střední AUC tenofoviru o 43,6 % a Cmax tenofoviru o 16 %, v kombinaci s lehkým jídlem se zvýšila střední AUC tenofoviru o 40,5 % a Cmax tenofoviru o 13,5 % ve srovnání s podáním nalačno, expozice emtricitabinu nebyly ovlivněny. Doporučuje se podávat přípravek Atripla nalačno, protože jídlo může zvýšit expozici efavirenzu a může vést ke zvýšení frekvence nežádoucích účinků (viz body 4.4 a 4.8). Předpokládá se, že expozice tenofoviru (AUC) bude přibližně o 30 % nižší po podání přípravku Atripla nalačno ve srovnání s podáním samotného tenofovir-disoproxilu, když je podán s jídlem (viz bod 5.1). Distribuce v organismu Efavirenz se silně váže na proteiny v lidské plazmě (> 99 %), přednostně na albumin. Vazba emtricitabinu in vitro na proteiny v lidské plazmě je < 4 % a je nezávislá na koncentracích v rozsahu 0,02 až 200 μg/ml. Po intravenózním podání byl distribuční objem emtricitabinu přibližně 1,4 l/kg. Po perorálním podání je emtricitabin rozsáhle distribuován do celého těla. Střední poměr koncentrace v plazmě ke koncentraci v krvi byl přibližně 1,0 a střední poměr koncentrace ve spermatu ke koncentraci v plazmě byl přibližně 4,0. Vazba tenofoviru in vitro na proteiny lidské plazmy nebo séra je < 0,7 % a 7,2 % v celém rozsahu koncentrace tenofoviru 0,01 až 25 μg/ml. Po intravenózním podání byl objem distribuce tenofoviru přibližně 800 ml/kg. Po perorálním podání se tenofovir rozsáhle distribuuje do celého těla. Biotransformace Studie u lidí a in vitro s využitím mikrozómů lidských jater demonstrovaly, že efavirenz je principiálně metabolizován systémem CYP na hydroxylované metabolity s následnou glukuronidací těchto hydroxylovaných metabolitů. Tyto metabolity jsou v podstatě neúčinné proti HIV-1. Studie in vitro
naznačují, že CYP3A4 a CYP2B6 jsou hlavními izozymy odpovědnými za metabolismus efavirenzu a že efavirenz inhibuje izozymy CYP 2C9, 2C19 a 3A4. Ve studiích in vitro efavirenz neinhiboval CYP2E1 a inhiboval CYP2D6 a CYP1A2 pouze v koncentracích mnohem vyšších, než jaké byly dosaženy klinicky. Expozice efavirenzu v plazmě se může zvýšit u pacientů s homozygotní genetickou variantou G516T izozymu CYP2B6. Klinické implikace takového spojení jsou neznámé; avšak potenciál pro zvýšenou frekvenci a závažnost nežádoucích účinků spojovaných s efavirenzem nelze vyloučit. Ukázalo se, že efavirenz indukuje CYP3A4 and CYP2B6, což vede k indukci jeho vlastního metabolismu, který může být u některých pacientů klinicky relevantní. U neinfikovaných dobrovolníků mělo opakované podávání dávky 200 až 400 mg denně po 10 dnů za následek nižší rozsah kumulace než se předpokládalo (o 22 až 42 % nižší) a kratší terminální poločas o 40 až 55 hodin (poločas po jednorázovém podání je 52 až 76 hodin). Ukázalo se také, že efavirenz indukuje UGT1A1. Expozice raltegraviru (substrátu UGT1A1) se v přítomnosti efavirenzu snižuje (viz bod 4.5, tabulka 1). I když in vitro údaje naznačují, že efavirenz inhibuje CYP2C9 a CYP2C19, existují protichůdné zprávy o snížení i zvýšení expozic substrátů těchto enzymů, když jsou podávány in vivo spolu s efavirenzem. Výsledný efekt společného podávání není jasný. Metabolismus emtricitabinu je limitován. Biotransformace emtricitabinu zahrnuje oxidaci poloviny thiolu a tvorbu 3’-sulfoxid diastereomerů (přibližně 9 % dávky) a sloučení s kyselinou glukuronovou tvoří 2’-O-glukuronid (přibližně 4 % dávky). Studie in vitro ukázaly, že ani tenofovir-disoproxil, ani tenofovir není substrátem pro enzymy CYP. Ani emtricitabin, ani tenofovir neinhiboval in vitro metabolismus léků zprostředkovaný kteroukoli hlavní lidskou izoformou CYP podílející se na biotransformaci léků. Emtricitabin také neinhiboval uridin-5’-difosfoglukuronylovou transferázu, enzym odpovědný za glukuronidaci. Eliminace z organismu Efavirenz má relativně dlouhý poločas nejméně 52 hodin po jednorázové dávce (viz také údaje z bioekvivalenční studie popsané níže) a 40 až 55 hodin po opakovaném podání. Přibližně 14 až 34 % radioaktivně označené dávky efavirenzu bylo zjištěno v moči a méně než 1 % dávky bylo vyloučeno v moči jako nezměněný efavirenz. Po perorálním podání je poločas eliminace emtricitabinu přibližně 10 hodin. Emtricitabin je primárně vylučován ledvinami s dosažením úplného vyloučení v moči (přibližně 86 %) a stolici (přibližně 14 %). 13 % dávky emtricitabinu bylo nalezeno v moči jako tři metabolity. Systémová clearance emtricitabinu byla v průměru 307 ml/min. Po perorálním podání je poločas eliminace tenofoviru přibližně 12 až 18 hodin. Tenofovir je primárně vylučován ledvinami jak filtrací, tak aktivním tubulárním transportním systémem s přibližně 70 až 80 % dávky vyloučenými beze změny v moči po intravenózní aplikaci. Zjevná clearance tenofoviru byla průměrně přibližně 307 ml/min. Renální clearance se odhaduje na přibližně 210 ml/min, což přesahuje míru glomerulární filtrace. To naznačuje, že aktivní tubulární sekrece je důležitou součástí eliminace tenofoviru. Farmakokinetika u speciálních populací Věk
Farmakokinetické studie s efavirenzem, emtricitabinem ani tenofovirem nebyly provedeny u starších pacientů (starších 65 let). Pohlaví
Farmakokinetika efavirenzu, emtricitabinu a tenofoviru je podobná u mužských i ženských pacientů. I když omezená data naznačují, že ženy mohou mít vyšší expozice efavirenzu, nezdá se, že by efavirenz hůře snášely. Etnický původ
I když omezená data naznačují, že pacienti z Asie a tichomořských ostrovů mohou mít vyšší expozice efavirenzu, nezdá se, že by efavirenz hůře snášeli. Pediatrická populace
Farmakokinetické studie s přípravkem Atripla nebyly provedeny u kojenců a dětí starších 18 let (viz bod 4.2). Poruchy funkce ledvin
Farmakokinetika efavirenzu, emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu po společném podávání oddělených farmaceutických forem nebo jako přípravku Atripla nebyla studována u pacientů infikovaných HIV s poruchami ledvin. Farmakokinetické parametry byly zjišťovány po jednorázovém podání jednotlivých přípravků emtricitabinu 200 mg nebo tenofovir-disoproxilu 245 mg pacientům neinfikovaným HIV s různým stupněm poruchy ledvin. Stupeň poruchy ledvin byl definován podle výchozí clearance kreatininu (normální funkce ledvin je tehdy, když je clearance kreatininu > 80 ml/min; mírné zhoršení při clearance kreatininu = 50 až 79 ml/min; středně závažné zhoršení při clearance kreatininu = 30 až 49 ml/min a závažné zhoršení při clearance kreatininu = 10 až 29 ml/min). Průměrná (%CV) expozice emtricitabinu se zvýšila z 12 μg-hod/ml (25 %) u osob s normální funkcí ledvin na 20 μg-hod/ml (6 %) u pacientů s mírnou poruchou, na 25 μg-hod/ml (23 %) se střední a 34 μg-hod/ml (6 %) se závažnou poruchou ledvin. Průměrná (%CV) vystavení tenofoviru se zvýšilo z 2,185 ng-hod/ml (12 %) u pacientů s normální funkcí ledvin na 3,064 ng-hod/ml (30 %) u pacientů s mírnou, 6,009 ng-hod/ml (42 %) se střední a 15,985 ng-hod/ml (45 %) s vážnou poruchou ledvin. U pacientů s onemocněním ledvin v konečné fázi (ESRD) vyžadujících hemodialýzu se expozice léku mezi dialýzami podstatně zvýšila po 72 hodinách na 53 μg-hod/ml (19 %) emtricitabinu a po 48 hodinách na 42,857 ng-hod/ml (29 %) tenofoviru. Farmakokinetika efavirenzu nebyla studována u pacientů s poruchou funkce ledvin. Avšak méně než 1 % dávky efavirenzu je vyloučeno beze změny v moči, takže dopad poruchy ledvin na expozici efavirenzu je pravděpodobně minimální. Atripla se nedoporučuje pro pacienty se středně závažnou až závažnou poruchou ledvin (clearance kreatininu < 50 ml/min). Pacienti se střední až závažnou poruchou ledvin vyžadují úpravu intervalu dávkování emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu, kterou nelze dosáhnout kombinovanou tabletou (viz body 4.2 a 4.4). Porucha funkce jater
Farmakokinetika přípravku Atripla nebyla studována u pacientů infikovaných HIV s poruchou funkce jater. Atripla musí být podávána s opatrností pacientům s mírnou poruchou jater (viz body 4.3 a 4.4). Atripla se nesmí používat u pacientů se závažnou poruchou jater (viz bod 4.3) a nedoporučuje se u pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater. Během studie hodnotící jednorázové podání efavirenzu byl poločas u jednoho pacienta se závažnou poruchou jater (Child Pugh -Turcotte třída C) zdvojnásoben, což signalizuje možnost pro mnohem větší stupeň kumulace. Studie hodnotící opakované podávání efavirenzu neprokázala žádný významný účinek na farmakokinetiku efavirenzu u pacientů s mírnou poruchou (Child-Pugh -Turcotte třída A) ve srovnání s kontrolními pacienty. K dispozici byly nedostatečné údaje ke stanovení, zdali má středně závažná až závažná porucha jater (Child-Pugh -Turcotte třída B nebo C) nějaký vliv na farmakokinetiku efavirenzu. Farmakokinetika emtricitabinu nebyla studována u pacientů neinfikovaných HBV s různým stupněm nedostatečnosti jater. Obecně byla farmakokinetika emtricitabinu u pacientů infikovaných HBV podobná farmakokinetice zdravých osob a osob infikovaných HIV. Jednorázová 245mg dávka tenofovir-disoproxilu byla podána pacientům neinfikovaným HIV s různým stupněm poruchy jater definované podle klasifikace CPT. Farmakokinetika tenofoviru se u osob s poruchou funkce jater podstatně nezměnila, což naznačuje, že u těchto osob není třeba žádná úprava dávky tenofovir-disoproxilu. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Efavirenz:
Neklinické farmakologické studie bezpečnosti u efavirenzu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Ve studiích toxicity opakované dávky byla pozorována biliární hyperplazie u makaků, kterým byl podáván efavirenz po dobu ≥ 1 rok v dávce vedoucí k průměrným hodnotám AUC přibližně dvakrát vyšší než u člověka při doporučeném dávkování. Biliární hyperplazie ustoupila po vysazení léčby. Biliární fibróza byla pozorována u potkanů. Nesetrvalé křeče byly pozorovány u některých opic, kterým byl podáván efavirenz po dobu ≥ 1 rok v dávkách vedoucích k hodnotám AUC v plazmě 4 až 13krát vyšším, než které byly dosaženy u člověka při doporučeném dávkování. Efavirenz neprokázal mutagenní či klastogenní účinky při konvenčních studiích genotoxicity. Studie karcinogenity prokázaly zvýšený výskyt jaterních a plicních nádorů u samic myší, ale nikoli u samců myší. Mechanismus tvorby nádoru a možný význam pro člověka není znám. Studie karcinogenity u samců a samic myší byly negativní. Studie reprodukční toxicity prokázaly zvýšenou fetální resorpci u potkanů. Nebyly pozorovány žádné malformace u plodů u potkanů a králíků, kterým byl podáván efavirenz. Byly však pozorovány malformace u tří z dvaceti plodů/novorozenců makaků léčených efavirenzem po podání dávek vedoucích k plazmatické koncentraci efavirenzu podobné, jako je pozorována u lidí. U jednoho plodu byla pozorována anencefalie a jednostranná anoftalmie se sekundárním zvětšením jazyka, u jiného plodu byla pozorována mikrooftalmie a u třetího rozštěp patra. Emtricitabin:
Neklinické údaje emtricitabinu získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Tenofovir-disoproxil:
Neklinické farmakologické studie bezpečnosti u tenofovir-disoproxilu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Nálezy ze studií toxicity po opakovaném podání u potkanů, psů a opic při úrovních expozice vyšších nebo rovných klinické expozici a s možnou relevancí ke klinickému použití zahrnují renální a kostní toxicitu a snížení koncentrace fosfátů v séru. Kostní toxicita byla diagnostikována jako osteomalacie (u opic) a snížila se hustota minerálů v kosti (BMD) (u potkanů a psů). Kostní toxicita u mladých dospělých potkanů a psů se vyskytovala při expozicích ≥ 5násobek expozice u pediatrických a dospělých pacientů; kostní toxicita se vyskytovala u mladých infikovaných opic při velmi vysokých expozicích po podkožním podání (≥ 40násobek expozice u pacientů). Nálezy u potkanů a opic ukázaly, že došlo ke snížení intestinální absorpce fosfátu závislé na dávce s možným sekundárním snížením BMD. Studie genotoxicity odhalily pozitivní výsledky u in vitro analýzy myšího lymfomu, nejednoznačné výsledky u jednoho z kmenů používaného u Amesova testu a slabě pozitivní výsledky u UDS testu na primárních hepatocytech potkanů. Byly však negativní u in vivo testu mikrojader kostní dřeně u myší. Perorální studie karcinogenity u potkanů a myší ukázaly pouze nízkou incidenci nádorů duodena v extrémně vysoké dávce u myší. Je nepravděpodobný jakýkoliv vztah těchto nádorů k člověku. Studie reprodukční toxicity u potkanů a myší neprokázaly žádné účinky na páření, fertilitu, březost nebo fetální parametry. Tenofovir-disoproxil však snižoval index přežití a hmotnost mláďat ve studiích peri-postnatální toxicity při dávkách toxických pro matku. Kombinace emtricitabinu a tenofovir-disoproxilu:
Studie genotoxicity a studie toxicity opakované dávky v délce jednoho měsíce nebo kratší v kombinaci s těmito dvěma látkami nezjistily žádné zhoršení toxikologických účinků v porovnání se studiemi s oddělenými složkami. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety
Sodná sůl kroskarmelosy Hyprolosa Magnesium-stearát (E572) Mikrokrystalická celulosa (E460) Natrium-lauryl-sulfát Potahová vrstva tablety Černý oxid železitý Červený oxid železitý Makrogol 3350 Polyvinylalkohol Mastek Oxid titaničitý (E171) 6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce. 6.5 Druh obalu a obsah balení
Lahvička z vysokodenzitního polyethylenu (HDPE) s polypropylenovým uzávěrem s dětským bezpečnostním uzávěrem obsahující 30 potahovaných tablet a vysoušedlo silikagel. K dispozici jsou následující velikosti balení: krabičky s 1 lahvičkou obsahující 30 potahovaných tablet a 90 potahovaných tablet (3 lahvičky po 30 tabletách). Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Bristol-Myers Squibb and Gilead Sciences Limited IDA Business & Technology Park Carrigtohill County Cork Irsko 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
EU/1/07/430/001 EU/1/07/430/002 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 13. prosince 2007 Datum posledního prodloužení registrace: 17. září 2012 10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu. PŘÍLOHA II
A. VÝROBCE ODPOVĚDNÝ / VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
A. VÝROBCE ODPOVĚDNÝ / VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ
Název a adresa výrobce odpovědného / výrobců odpovědných za propouštění šarží Gilead Sciences Ireland UC IDA Business & Technology Park Carrigtohill County Cork Irsko B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. (Viz Příloha I: Souhrn údajů o přípravku, bod 4.2). C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE
OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE
A. OZNAČENÍ NA OBALU
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM A VNITŘNÍM OBALU
OZNAČENÍ NA LAHVIČCE A KRABIČCE
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Atripla 600 mg/200 mg/245 mg potahované tablety Efavirenzum/emtricitabinum/tenofovirum disoproxilum 2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Jedna tableta obsahuje 600 mg efavirenzum, 200 mg emtricitabinum a 245 mg tenofovirum disoproxilum (ve formě tenofoviri disoproxili fumaras). 3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
Obsahuje sodík, další informace viz příbalová informace. 4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
30 potahovaných tablet 90 potahovaných tablet (3 lahvičky po 30 tabletách) 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Perorální podání. 6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
EXP 9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce.
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Bristol-Myers Squibb and Gilead Sciences Limited IDA Business & Technology Park Carrigtohill County Cork Irsko 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
EU/1/07/430/001 30 potahovaných tablet EU/1/07/430/002 90 potahovaných tablet (3 lahvičky po 30 tabletách) 13. ČÍSLO ŠARŽE
č. š.: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ
15. NÁVOD K POUŽITÍ
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU
Atripla [pouze na vnějším obalu] 17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR - 2D ČÁROVÝ KÓD
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. [pouze vnější obal] 18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR - DATA ČITELNÁ OKEM
PC: {číslo} SN: {číslo} NN: {číslo} [pouze vnější obal] B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE
Příbalová informace: informace pro uživatele
Atripla 600 mg/200 mg/245 mg potahované tablety
efavirenzum/emtricitabinum/tenofovirum disoproxilum Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
Atripla obsahuje tři léčivé látky, které se používají k léčbě infekce virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV):
u dospělých starších 18 let, kteří byli již předtím léčeni jinými antiretrovirovými léky a měli infekci HIV-1 pod kontrolou nejméně tři měsíce. Pacienti nesmí mít v anamnéze selháním předchozí léčby HIV. 2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Atripla užívat
Neužívejte přípravek Atripla:
Před užitím přípravku Atripla se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.
(viz výše bod 2, Neužívejte přípravek Atripla).
Jestliže jste infikován(a) hepatitidou B, lékař pečlivě uváží Vaší nejvhodnější léčbu. Tenofovir-disoproxil a emtricitabin, dvě z účinných látek přípravku Atripla, prokázaly do jisté míry působení proti viru hepatitidy B, emtricitabin však není schválen pro léčbu infekce hepatitidy B. Příznaky hepatitidy se mohou po ukončení léčby přípravkem Atripla zhoršit. Lékař pak může v pravidelných intervalech provádět krevní testy, aby zkontroloval, jak pracují Vaše játra (viz bod 3, odst. Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Atripla).
Nedávejte přípravek Atripla dětem a dospívajícím mladším 18 let. Použití přípravku Atripla u dětí a dospívajících nebylo dosud studováno. Další léčivé přípravky a přípravek Atripla
Nesmíte užívat přípravek Atripla s některými léky.
Tyto léky jsou uvedeny v bodu Neužívejte přípravek Atripla, na začátku bodu 2. Mezi ně patří některé běžné léčivé přípravky a některé rostlinné přípravky (včetně třezalky tečkované), které mohou vyvolat závažné interakce. Informujte svého lékaře
nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat. Atripla se nesmí užívat také s žádnými jinými léky, které obsahují efavirenz (pokud to nedoporučí váš lékař), emtricitabin, tenofovir-disoproxil, tenofovir alafenamid, lamivudin nebo adefovir dipivoxil. Sdělte svému lékaři,
že užíváte jiné léky, které mohou poškodit Vaše ledviny. Zde je několik příkladů:
Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat. Ženy nesmí otěhotnět během léčby přípravkem Atripla a 12 týdnů po ní
. Lékař Vás může požádat o provedení těhotenského testu, aby se ujistil, že nejste těhotná, dříve než zahájíte léčbu přípravkem Atripla. Pokud byste mohla otěhotnět během užívání přípravku Atripla
, musíte používat spolehlivou formu bariérové antikoncepce (například kondom) s jinými metodami antikoncepce včetně perorální antikoncepce (pilulky) nebo jiné hormonální antikoncepce (například implantáty, injekce). Efavirenz, jedna z léčivých látek přípravku Atripla, může zůstávat v krvi určitou dobu po ukončení léčby. Proto musíte dále pokračovat v dodržování antikoncepčních opatření, popsaných výše, po dobu 12 týdnů po ukončení užívání přípravku Atripla. Informujte svého lékaře okamžitě, jestliže jste těhotná nebo zamýšlíte otěhotnět. Jestliže jste těhotná, smíte užívat přípravek Atripla, pouze pokud se Vy a Váš lékař rozhodnete, že je to nezbytně nutné. U plodů zvířat a u dětí žen léčených efavirenzem během těhotenství byly pozorovány závažné vrozené defekty. Než začnete užívat jakýkoli lék, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem. Pokud jste v průběhu těhotenství užívala přípravek Atripla, může lékař požadovat v zájmu sledování vývoje dítěte pravidelné krevní a jiné diagnostické testy. U dětí, jejichž matky užívaly v průběhu těhotenství NRTI, převažuje přínos z ochrany proti HIV nad rizikem nežádoucích účinků. Nekojte během léčby přípravkem Atripla.
Mateřským mlékem se může přenést HIV i složky přípravku Atripla a mohou vážně ublížit Vašemu dítěti. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Atripla může způsobit závrať, zhoršenou koncentraci a ospalost. Pokud zpozorujete tyto účinky, neřiďte a nepoužívejte jakékoli nástroje nebo stroje. Přípravek Atripla obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje 23,6 mg sodíku (hlavní složka kuchyňské soli) v jedné tabletě. To odpovídá 1,2 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou pro dospělého. 3. Jak se přípravek Atripla užívá
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Doporučená dávka přípravku je:
Jedna tableta každý den, užívaná ústy. Atripla se má užívat nalačno (obvykle jednu hodinu před nebo dvě hodiny po jídle) nejlépe před spaním. Některé nežádoucí účinky (například závrať, ospalost) mohou být díky tomu méně nepříjemné. Tabletu Atripla spolkněte celou a zapijte vodou. Atripla se musí užívat každý den. Jestliže se lékař rozhodne vysadit jednu ze složek přípravku Atripla, můžete dostat efavirenz, emtricitabin a/nebo tenofovir-disoproxil samostatně nebo s jinými léčivými přípravky k léčbě infekce HIV. Jestliže jste užil(a) více přípravku Atripla, než jste měl(a)
Jestliže si omylem vezmete příliš mnoho tablet přípravku Atripla, existuje riziko, že se dostaví možné nežádoucí účinky tohoto přípravku (viz část 4, Možné nežádoucí účinky ). Kontaktujte svého lékaře nebo nejbližší pohotovost a požádejte je o radu. Lahvičku s tabletami vezměte s sebou, abyste dokázal(a) snadno popsat, co jste si vzal(a). Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Atripla
Je důležité, abyste nevynechal(a) dávku přípravku Atripla. Jestliže vynecháte dávku přípravku Atripla (v rozmezí 12 hodin běžného užívání)
, vezměte ji co nejdříve a potom si vezměte svou další dávku v obvyklém čase. Jestliže už je téměř čas pro další dávku (méně než 12 hodin) , vynechanou dávku neužívejte. Počkejte s další dávkou do jejího pravidelného času. Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Jestliže vyzvracíte tabletu (do 1 hodiny po užití přípravku Atripla)
, měl(a) byste užít další tabletu. Nečekejte do doby, kdy si máte vzít další dávku. Nemusíte užívat další tabletu, pokud Vám bylo špatně více než 1 hodinu po užití přípravku Atripla. Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Atripla
Nepřestávejte užívat přípravek Atripla bez domluvy s lékařem. Vysazení přípravku Atripla může závažným způsobem ovlivnit Vaši reakci na další léčbu. Je-li Atripla vysazena, poraďte se s lékařem dříve, než opět začnete užívat tablety Atripla. Lékař může zvážit podávání samostatných složek přípravku Atripla, jestliže máte problémy nebo potřebujete upravit dávkování. Když Vám dochází zásoba přípravku Atripla,
požádejte o další svého lékaře nebo lékárníka. To je velmi důležité, protože množství virů se může zvyšovat, i když se lék vysadí jen na krátkou dobu. Pak se může stát, že se onemocnění bude hůře léčit. Jestliže máte infekci HIV a zároveň hepatitidu B,
je obzvlášť důležité nepřerušovat léčbu přípravkem Atripla bez předchozí domluvy s lékařem. Někteří pacienti měli krevní testy nebo symptomy naznačující, že se jejich hepatitida zhoršila po vysazení emtricitabinu nebo tenofovir- disoproxilu (dvou ze tří složek přípravku Atripla). Pokud léčbu přípravkem Atripla přerušíte, může vám lékař doporučit obnovení léčby hepatitidy B. Měl(a) byste požadovat krevní testy pro kontrolu funkce jater po dobu 4 měsíců po ukončení léčby. U některých pacientů se závažnějším onemocněním jater nebo cirhózou není přerušení léčby doporučeno, protože by mohlo vést ke zhoršení hepatitidy, která může být život ohrožující. Oznamte svému lékaři okamžitě všechny nové nebo nezvyklé příznaky po vysazení léčby, zejména příznaky, které spojujete s hepatitidou B. Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 4. Možné nežádoucí účinky
Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy v krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů v krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil. Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Možné závažné nežádoucí účinky: ihned informujte svého lékaře
- Laktátová acidóza (nadměrné množství kyseliny mléčné v krvi) je vzácný (může postihovat až 1 z 1 000 pacientů), ale závažný nežádoucí účinek, který může ohrožovat život. Následující nežádoucí účinky mohou být příznaky laktátové acidózy:
Následující nežádoucí účinky jsou méně časté (mohou postihovat 1 ze 100 pacientů):
Nejčastější nežádoucí účinky
Následující nežádoucí účinky jsou velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 pacientů)
Následující nežádoucí účinky jsou časté (mohou postihnout 1 z 10 pacientů)
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na lahvičce nebo na krabičce za EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Uchovávejte lahvičku dobře uzavřenou. Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 6. Obsah balení a další informace
Co přípravek Atripla obsahuje
Potahované tablety Atripla jsou růžové tablety ve tvaru tobolky na jedné straně je vytlačeno “123”, na druhé straně jsou bez potisku. Přípravek Atripla je k dispozici v lahvičkách po 30 tabletách (se sáčkem se silikagelem, který musí zůstat v lahvičce, aby pomáhal chránit tablety před vlhkostí). Vysoušedlo silikagel je v samostatném sáčku a nesmí být spolknuto. K dispozici jsou následující velikosti balení: krabičky s 1 lahvička obsahující 30 potahovaných tablet a 90 potahovaných tablet (3 lahvičky po 30). Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Držitel rozhodnutí o registraci: Bristol-Myers Squibb and Gilead Sciences Limited IDA Business & Technology Park Carrigtohill County Cork Irsko Výrobce: Gilead Sciences Ireland UC IDA Business & Technology Park Carrigtohill County Cork Irsko Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci: België/Belgique/Belgien
Gilead Sciences Belgium SPRL-BVBA Tel/Tel: + 32 (0) 24 01 35 50 Lietuva
Bristol-Myers Sqiubb Gyógyszerkereskedelmi Kft. Tel: + 370 5 2790 762 България Bristol-Myers Squibb Gyógyszerkereskedelmi Kft. Тел.: + 359 800 12 400 Luxembourg/Luxemburg
Gilead Sciences Belgium SPRL-BVBA Tél/Tel: + 32 (0) 24 01 35 50 Česká republika
Bristol-Myers Squibb spol. s r.o. Tel: + 420 221 016 111 Magyarország
Bristol-Myers Squibb Gyógyszerkereskedelmi Kft. Tel.: + 36 1 301 9700 Danmark
Gilead Sciences Sweden AB Tlf: + 46 (0) 8 5057 1849 Malta
Gilead Sciences Ireland UC Tel: + 353 (0) 1 686 1888 Deutschland
Gilead Sciences GmbH Tel: + 49 (0) 89 899890-0 Nederland
Gilead Sciences Netherlands B.V. Tel: + 31 (0) 20 718 36 98 Eesti
Bristol-Myers Squibb Gyógyszerkereskedelmi Kft. Tel: + 372 6827 400 Norge
Gilead Sciences Sweden AB Tlf: + 46 (0) 8 5057 1849 Ελλάδα
Gilead Sciences Ελλάς Μ.ΕΠΕ. Τηλ: + 30 210 8930 100 Österreich
Gilead Sciences GesmbH Tel: + 43 1 260 830 España
Gilead Sciences, S.L. Tel: + 34 91 378 98 30 Polska
Gilead Sciences Poland Sp. z o.o. Tel: + 48 22 262 8702 France
Gilead Sciences Tél: + 33 (0) 1 46 09 41 00 Portugal
Gilead Sciences, Lda. Tel: + 351 21 7928790 Hrvatska
Gilead Sciences Ireland UC Tel: + 353 (0) 1 686 1888 România
Bristol-Myers Squibb Gyógyszerkereskedelmi Kft. Tel: + 40 (0) 21 272 16 00 Ireland
Gilead Sciences Ireland UC Tel: +353 (0) 214 825 999 Slovenija
Bristol-Myers Squibb spol. s r.o. Tel: + 386 1 236 47 00 Ísland
Gilead Sciences Sweden AB Sími: + 46 (0) 8 5057 1849 Slovenská republika
Bristol-Myers Squibb spol. s r.o. Tel: + 421 2 59298411 Italia
Gilead Sciences S.r.l. Tel: + 39 02 439201 Suomi/Finland
Gilead Sciences Sweden AB Puh/Tel: + 46 (0) 8 5057 1849 Κύπρος
Gilead Sciences Ελλάς Μ.ΕΠΕ. Τηλ: + 30 210 8930 100 Sverige
Gilead Sciences Sweden AB Tel: + 46 (0) 8 5057 1849 Latvija United Kingdom
Bristol-Myers Squibb Gyógyszerkereskedelmi Kft. Tel: + 371 67 50 21 85 Gilead Sciences Ltd Tel: + 44 (0) 8000 113 700 Tato příbalová informace byla naposledy revidována
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu.
Abyste na našich stránkách rychle našli to, co hledáte, ušetřili spoustu klikání a nezobrazovaly se vám reklamy na věci, které vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies, tj. malých souborů, které se ukládají ve vašem prohlížeči.
Podle cookies vás na našich stránkách poznáme a zobrazíme vám je tak, aby fungovaly správně a dle vašich preferencí.
Pokud nesouhlasíte, můžete
povolit pouze nezbytné
soubory cookies. Projděte si podrobný
přehled cookies a podmínky jejich užívání.
Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie podle kategorií, v souladu s vlastními preferencemi.
Tyto cookies jsou nezbytné kvůli správnému fungování, bezpečnosti, řádnému zobrazování na počítači nebo na mobilu, uchovávání produktů v košíku, fungujícímu vyplňování i odesílání formulářů a podobně. Technické cookies není možné vypnout, bez nich by naše stránky nefungovaly správně.
Zobrazit více Zobrazit méněČím víc lidí má statistické cookies zapnuté, tím lépe můžeme naše stránky vyladit. Třeba tak, že hojně navštěvované části stránek přesuneme hned na hlavní stránku a ušetříme tak hledání našim návštěvníkům. Díky nim jsme schopni zjistit odkud k nám lidé přicházejí, na co klikají, jak dlouho u nás zůstávají apod. Všechny informace, které soubory cookie shromažďují, jsou souhrnné a anonymní. Zpracování statistických cookies je našim oprávněným zájmem. Proti tomuto zpracování zde můžete uplatnit námitku a zastavit jejich zpracování.
Zobrazit více Zobrazit méněDíky marketingovým cookies třetích stran vám můžeme připomenout nabídky, které jste si prohlíželi na našich stránkách, i jinde na internetu: na Facebooku, na Googlu nebo třeba na Seznamu. Když tyto cookies zakážete, reklam bude pořád stejně. Ovšem na věci, které vás nezajímají. Pro dosažení tohoto účelu může docházet k profilování. Tyto cookies zpracováváme na základě vašeho souhlasu.
Zobrazit více Zobrazit méněPro přidání položky do oblíbených musíte být přihlášeni.
Nejdříve se musíte přihlásit.
DOPRAVA ZDARMA
k nákupu nad 599 Kč
Přihlaste se k odběru novinek
a slevový kód vám pošleme e-mailem.
