Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Protiinfekční léky na předpis » Léky na předpis na virovou infekci organismu

COMBIVIR 60-LAH Potahované tablety - diskuze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 25878

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Kód výrobku: 25878
Kód EAN: 8590335592216
Kód SÚKL: 27443
Combivir se užívá ke kombinované antiretrovirové léčbě pacientů infikovaných virem lidské imunodeficience (HIV) s hmotností více než 14 kg. Combivir snižuje množství viru HIV ve Vašem těle a udržuje ho na nízké úrovni. Také zvyšuje počet lymfocytů CD4. CD4 buňky jsou druhem bílých krvinek, které hrají důležitou úlohu ve zdravém přirozeném imunitním systému, kde pomáhají v boji proti infekci. Bylo prokázáno, že Combivir významně omezuje riziko progrese (nebezpečí dalšího zhoršování) onemocnění. Přípravek působí na každého pacienta jinak. Průběh Vaší léčby bude sledovat Váš lékař.

Příbalový leták

 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA I 

 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

 

 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Combivir 150 mg/300 mg potahované tablety 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 150 mg a zidovudinum 300 mg. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Potahovaná tableta. 
 
Bílé až téměř bílé potahované tablety tvaru tobolky s půlicí rýhou, na obou stranách s vyrytým 
„GXFC3“. 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1 

Terapeutické indikace 

 
Combivir je indikován ke kombinované antiretrovirové farmakoterapii pacientů infikovaných virem 
lidské imunodeficience (HIV) (viz bod 4.2). 
 
4.2 

Dávkování a způsob podání 

 
Léčbu by měl zahájit lékař, který má zkušenosti s léčbou infekce virem HIV. 
 
Combivir lze užívat spolu s jídlem nebo nalačno. 
 
K zajištění podání celé dávky má být tableta nejlépe spolknuta bez drcení. Pro pacienty, kteří nejsou 
schopní tablety polykat, se mohou tablety rozdrtit a přimíchat do malého množství polotuhé stravy 
nebo tekutiny, které se má ihned sníst/vypít (viz bod 5.2). 
 
Dospělí a dospívající s hmotností alespoň 30 kg: Doporučovaná dávka přípravku Combivir je jedna 
tableta dvakrát denně. 
 
Děti s hmotností 21 kg až 30 kg: Doporučená perorální dávka přípravku Combivir je půlka tablety 
užitá ráno a jedna celá tableta užitá večer. 
 
Děti s hmotností od 14 kg do 21 kg: Doporučená perorální dávka přípravku Combivir je půlka tablety 
užitá dvakrát denně. 
 
Dávkovací režim u pediatrických pacientů s hmotností 14-30 kg je primárně odvozen od 
farmakokinetických modelů a podpořen daty získanými z klinických studií užívajících jednotlivé 
složky, lamivudin a zidovudin. Může se vyskytnout zvýšená farmakokinetická expozice zidovudinem, 
proto je u těchto pacientů nutné pečlivé sledování bezpečnosti. Pokud se u pacientů s hmotností 
21-30 kg vyskytne gastrointestinální nesnášenlivost, může se použít alternativní dávkovací schéma 
s podáním poloviny tablety třikrát denně, a tím se pokusit zlepšit toleranci. 
 
Tablety přípravku Combivir by neměly být podány dětem s hmotností menší než 14 kg, jelikož dávky 
pro tuto hmotnost dítěte nemohou být vhodně upravovány. Těmto pacientům by měly být podávány 

 

 

samostatně lamivudin a zidovudin podle předepsaného dávkovacího doporučení pro tyto přípravky. 
Pro tyto pacienty a pro pacienty, kteří nejsou schopní tablety polykat, jsou lamivudin a zidovudin 
dostupné ve formě perorálního roztoku. 
 
Je-li nezbytné vysazení jedné z léčivých látek přípravku Combivir nebo snížení její dávky, jsou 
k dispozici přípravky obsahující pouze lamivudin nebo pouze zidovudin, tablety/tobolky a roztok 
k perorálnímu podání. 
 
Porucha funkce ledvin: U pacientů s poruchou funkce ledvin jsou v důsledku snížené clearance 
zvýšeny koncentrace lamivudinu a zidovudinu. Při potřebě úpravy dávkování těchto léčiv se 
u pacientů s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 

 50 ml/min) doporučuje podávat lamivudin 

a zidovudin jako samostatné přípravky. Lékaři se mají řídit informacemi pro preskripci dotyčných 
přípravků. 
 
Porucha funkce jater: Omezené údaje o pacientech s jaterní cirhózou naznačují, že u pacientů 
s cirhózou může v důsledku snížené glukuronidace docházet ke kumulaci zidovudinu. 
Údaje získané sledováním pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater ukazují, že 
poškození funkce jater nemá podstatný vliv na farmakokinetiku lamivudinu. 
Pokud je u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nutná úprava dávkování zidovudinu, 
doporučuje se podávat lamivudin a zidovudin jako samostatné přípravky. Lékaři se mají řídit 
informacemi pro preskripci dotyčných přípravků. 
 
Úprava dávkování u pacientů s hematologickými nežádoucími reakcemi: Při poklesu hladiny 
hemoglobinu pod hodnotu 9 g/dl nebo 5,59 mmol/l nebo poklesu počtu neutrofilních leukocytů pod 
hodnotu 1,0x 10

9

/l by se dávkování zidovudinu mělo upravit (viz body 4.3 a 4.4). Protože úprava 

dávkování přípravku Combivir není možná, zidovudin a lamivudin by měly být použity jako 
samostatné přípravky. Lékaři se mají řídit informacemi pro preskripci dotyčných přípravků. 
 
Dávkování u starších pacientů: Specifické údaje nejsou k dispozici, doporučuje se však věnovat 
pacientům této věkové skupiny zvláštní péči s ohledem na změny související se stárnutím, jako je 
pokles renální funkce a změny hematologických parametrů. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 
Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Zidovudin je kontraindikován u pacientů s abnormálně nízkým počtem neutrofilních leukocytů 
(< 0,75x 10

9

/l) nebo s abnormálně nízkými hladinami hemoglobinu (< 7,5 g/dl neboli 4,65 mmol/l). 

U těchto pacientů je proto kontraindikován také přípravek Combivir (viz bod 4.4). 
 
4.4 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

 
Přestože se prokázalo, že efektivní virová suprese antiretrovirovou léčbou významně snižuje riziko 
sexuálního přenosu, nelze vyloučit reziduální riziko. Je nutno dodržet opatření k zabránění přenosu 
v souladu s národními doporučeními. 
 
Do tohoto odstavce jsou zahrnuta zvláštní upozornění a opatření platná pro lamivudin i pro zidovudin. 
Pro kombinovaný přípravek Combivir neplatí žádná další, dodatečná upozornění ani bezpečnostní 
opatření. 
 
Doporučuje se, aby v případech vyžadujících úpravu dávkování (viz bod 4.2) byla terapie 
lamivudinem a zidovudinem vedena souběžnou aplikací těchto léčiv. V těchto případech by se lékaři 
měli řídit informacemi pro preskripci dotyčných přípravků. 
 
Je třeba se vyhnout souběžnému podávání stavudinu se zidovudinem (viz bod 4.5). 

 

 

 
Oportunní infekce: U pacientů užívajících přípravek Combivir nebo jakékoli jiné antiretrovirotikum se 
přesto mohou vyvinout oportunní infekce a jiné komplikace infekce HIV. Pacienti proto musejí zůstat 
pod pečlivým klinickým dohledem lékařů, kteří mají zkušenosti s léčbou HIV infekce. 
 
Hematologické nežádoucí reakce: U pacientů užívajících zidovudin lze očekávat výskyt anemie, 
neutropenie a leukopenie (která obvykle bývá sekundární k neutropenii). Tyto reakce se vyskytují 
častěji při vyšším dávkování zidovudinu (1 200 až 1 500 mg denně) a u pacientů, kteří již před 
zahájením terapie zidovudinem měli slabou rezervu kostní dřeně, zejména u pacientů s pokročilým 
onemocněním HIV. U pacientů užívajících Combivir je proto zapotřebí pečlivě pravidelně sledovat 
hematologické parametry (viz bod 4.3). Uvedené hematologické změny obvykle nebývají pozorovány 
dříve než po čtyřech až šesti týdnech terapie. Obecně se doporučuje, aby se u pacientů s pokročilým 
symptomatickým onemocněním HIV prováděla vyšetření hematologických parametrů v prvních třech 
měsících terapie nejméně ve čtrnáctidenních intervalech a potom nejméně jednou měsíčně. 
 
U pacientů s časným onemocněním HIV nebývají hematologické nežádoucí reakce časté. V závislosti 
na celkovém stavu pacienta lze vyšetření hematologických parametrů provádět ve větších časových 
odstupech, např. v intervalu jednoho až tří měsíců. U pacientů s těžkou anemií nebo myelosupresí 
vzniklou v průběhu terapie přípravkem Combivir nebo u pacientů s preexistujícím útlumem funkce 
kostní dřeně, např. při hladině hemoglobinu < 9 g/dl (5,59 mmol/l) nebo při počtu neutrofilních 
leukocytů < 1,0x 10

9

/l (viz bod 4.2), může být nezbytná dodatečná úprava dávkování zidovudinu. 

Protože úprava dávkování přípravku Combivir není možná, má být další kombinovaná terapie 
lamivudinem a zidovudinem vedena souběžnou aplikací těchto léčiv v monokomponentních 
přípravcích. Lékaři by se měli řídit informacemi pro preskripci těchto přípravků. 
 
Pankreatitida: U pacientů léčených lamivudinem a zidovudinem se vzácně vyskytly případy 
pankreatitidy. Není však jasné, zda tyto případy byly způsobeny terapií antiretrovirotiky, nebo 
základním onemocněním HIV. Vyskytnou-li se klinické známky, symptomy nebo laboratorní 
abnormality svědčící pro pankreatitidu, musí být terapie přípravkem Combivir neprodleně zastavena. 
 
Laktátová acidóza: 
Při používání zidovudinu byla hlášena laktátová acidóza, obvykle spojená 
s hepatomegalií a steatózou jater. Časné příznaky (symptomatická hyperlaktatemie) zahrnují benigní 
gastrointestinální příznaky (nauzeu, zvracení a bolest břicha), nespecifickou malátnost, ztrátu chuti 
k jídlu, úbytek tělesné hmotnosti, respirační příznaky (rychlé a/nebo prohloubené dýchání) nebo 
neurologické příznaky (včetně motorické slabosti). 
 
Laktátová acidóza má vysokou úmrtnost a může být spojována s pankreatitidou, jaterním selháním 
nebo renálním selháním. 
 
Obecně k vývoji laktátové acidózy dochází po málo nebo několika měsících léčby. 
 
V případě symptomatické laktatemie a metabolické/laktátové acidózy, progredující hepatomegalie 
nebo rychle se zvyšujících hladin aminotransferáz má být léčba zidovudinem ukončena. 
 
Opatrnosti je třeba při podávání zidovudinu jakémukoli pacientovi (zejména obézní ženě) 
s hepatomegalií, hepatitidou nebo jinými známými rizikovými faktory onemocnění jater a steatózy 
jater (včetně některých léčivých přípravků a alkoholu). Pacienti současně infikovaní hepatitidou C 
a léčení alfa interferonem a ribavirinem představují zvláštní riziko. 
 
Pacienty se zvýšeným rizikem je nutno důkladně sledovat. 
 
Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero: Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým 
způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu 
a zidovudiunu. Existují zprávy o mitochondriální dysfunkci u HIV negativních dětí, které byly 
vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů; ty se hlavně týkaly léčby s režimy 

 

 

zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími hlášenými nežádoucími účinky jsou hematologické poruchy 
(anemie, neutropenie) a metabolické poruchy (hyperlaktatemie, hyperlipazemie). Tyto účinky byly 
často přechodné. Vzácně byly hlášeny i některé neurologické poruchy s pozdním nástupem 
(hypertonie, křeče, neobvyklé chování). V současné době není známo, zda jsou neurologické poruchy 
přechodné nebo stálé. Tato zjištění mají být zvážena u každého dítěte, které bylo in utero vystaveno 
působení analogů nukleosidů nebo nukleotidů a které má závažné klinické nálezy neznámé etiologie, 
zvláště neurologické. Tyto nálezy nemají vliv na současná národní doporučení užívat antiretrovirovou 
léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV. 
 
Lipoatrofie: Léčba zidovudinem byla spojena s úbytkem podkožního tuku, což se váže 
k mitochondriální toxicitě. Výskyt a závažnost lipoatrofie jsou spojeny s kumulující se expozicí. Tento 
úbytek tuku, který je nejvýraznější v obličeji, na končetinách a na hýždích, nemusí být při přechodu na 
léčbu bez zidovudinu reverzibilní. U pacientů je nutno při léčbě zidovudinem a léčivými přípravky 
obsahujícími zidovudin (Combivir a Trizivir) pravidelně hodnotit příznaky lipoatrofie. Při podezření 
na vývoj lipoatrofie je léčbu nutno změnit na jiný režim. 
 
Tělesná hmotnost a metabolické parametry: V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout 
zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny 
s kontrolou onemocnění a životním stylem. U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku 
léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při 
monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů 
je třeba léčit podle klinické potřeby. 
 
Syndrom imunitní reaktivace: Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination 
antiretroviral therapy, CART)
 se u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může 
vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může 
způsobit klinicky závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji 
pozorovány během několika prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například 
o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii 
způsobenou Pneumocystis jiroveci (dříve známá jako Pneumocystis carinii). Jakékoli příznaky zánětu 
by měly být vyhodnoceny a v případě potřeby by měla být zahájena příslušná léčba. V souvislosti 
s imunitní reaktivací byly hlášeny také autoimunitní poruchy (jako je Gravesova choroba); hlášená 
doba do jejich výskytu je však více variabilní, mohou se objevit až po mnoha měsících od zahájení 
léčby. 
 
Porucha funkce jater: Je-li lamivudin použit současně k léčbě HIV infekce a HBV, další informace 
týkající se použití lamivudinu k léčbě hepatitidy B jsou dostupné v SPC přípravku Zeffix. 
 
U pacientů se zjevnými známkami poškození funkce jater nebyly bezpečnost a účinnost zidovudinu 
stanoveny. 
 
Pacienti s chronickou hepatitidou B nebo C a pacienti léčení kombinovanou antiretrovirovou terapií 
mají zvýšené riziko výskytu těžkých a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích příhod. V případě 
současné antivirové léčby hepatitidy B nebo C, prosím, obraťte se rovněž na příslušné informace 
o přípravku. 
 
Zastaví-li se podávání přípravku Combivir pacientům koinfikovaným virem hepatitidy B, má se zvážit 
pravidelné vyšetření laboratorních indikátorů funkce jater a markerů replikace HBV po dobu 4 měsíců, 
jelikož ukončení podávání lamivudinu může vést k akutní exacerbaci hepatitidy. 
 
Pacienti s již dříve existujícími jaterními poruchami, včetně chronické aktivní hepatitidy, mají 
v průběhu kombinované antiretrovirové léčby zvýšenou frekvenci výskytu poruch jaterních funkcí, 
a mají být proto pravidelně sledováni podle standardních požadavků. Je-li u těchto pacientů prokázané 
zhoršování jaterního onemocnění, musí se zvážit přerušení nebo zastavení léčby. 
 

 

 

Pacienti současně infikovaní virem hepatitidy C: Souběžné podávání ribavirinu se zidovudinem se 
nedoporučuje vzhledem ke zvýšenému riziku vzniku anemie (viz bod 4.5). 
 
Osteonekróza: Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání 
kortikosteroidů, konzumaci alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly 
případy osteonekrózy hlášeny především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při 
dlouhodobé expozici kombinované antiretrovirové terapii (CART). Pacienti mají být poučeni, aby 
vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají 
pohybové potíže. 
 
Combivir nemá být užíván s žádnými jinými přípravky obsahujícími lamivudin ani s přípravky 
obsahujícími emtricitabin. 
 
Kombinace lamivudinu s kladribinem se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
4.5 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

 
Combivir obsahuje lamivudin a zidovudin, proto jsou všechny interakce zjištěné u těchto jednotlivých 
látek relevantní i pro Combivir. Klinické studie prokázaly, že nejsou žádné klinicky významné 
interakce mezi lamivudinem a zidovudinem. 
 
Zidovudin je primárně metabolizován enzymy UGT; současné podávání s induktory nebo inhibitory 
enzymů UGT proto může ovlivnit expozici zidovudinu. Lamivudin je vylučován renálně. Aktivní 
renální sekrece lamivudinu do moči je zprostředkována organickými kationtovými přenašeči (OKP), 
současné podávání lamivudinu s inhibitory OKP nebo nefrotoxickými léčivy proto může zvýšit 
expozici lamivudinu. 
 
Lamivudin a zidovudin nejsou významně metabolizovány prostřednictvím enzymů cytochromu P

450

 

(jako jsou CYP 3A4, CYP 2C9 nebo CYP 2D6), ani neinhibují ani neindukují tento enzymatický 
systém. Proto je potenciál k interakcím s antiretrovirovými inhibitory proteázy, nenukleosidy 
a ostatními léčivými přípravky metabolizovanými hlavními enzymy cytochromu P

450

 nízký. 

 
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Následující seznam by neměl být považován za 
vyčerpávající výčet, ale za zástupce jednotlivých studovaných skupin. 
 
Léčiva podle terapeutické 
oblasti
 

Interakce 
Střední geometrická změna 
(%) 
(možný mechanismus)
 

Doporučení týkající se 
současného podávání
 

ANTIRETROVIROVÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY 
Didanosin/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

Úprava dávky není nutná. 

Didanosin/zidovudin 

Interakce nebyly studovány. 

Stavudin/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

Kombinace těchto léčiv se 
nedoporučuje. 

Stavudin/zidovudin 

In vitro antagonismus anti-HIV 
aktivity mezi stavudinem 
a zidovudinem může vyústit ve 
snížení účinnosti obou léčiv. 

ANTIINFEKTIVA 
Atovachon/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

K dispozici jsou pouze omezené 
údaje, klinický význam tedy 
není znám. 

Atovachon/zidovudin (750 mg 
dvakrát denně s jídlem/200 mg 
třikrát denně 

Zidovudin AUC 

 33 % 

Atovachon AUC 

 

Klarithromycin/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

Combivir a klarithromycin se 
mají podávat odděleně 

Klarithromycin/zidovudin 

Zidovudin AUC 

 12 % 

 

 

(500 mg dvakrát denně/100 mg 
každé 4 hodiny) 

s odstupem nejméně 2 hodiny. 

Trimethoprim/sulfamethoxazol 
(Kotrimoxazol)/lamivudin 
(160 mg/800 mg jednou denně 
5 dní/300 mg jednotlivá dávka) 

Lamivudin: AUC 

 40 % 

 
Trimethoprim: AUC 

 

Sulfamethoxazol: AUC 

 

 
(inhibice organických 
kationtových přenašečů) 

Úprava dávky přípravku 
Combivir není nutná, pokud 
pacient netrpí renálním 
poškozením (viz bod 4.2). 
 
V případě současného podávání 
s kotrimoxazolem musí být 
pacienti klinicky sledováni. 
Vysoké dávky 
trimethoprimu/sulfamethoxazolu 
k léčbě pneumonie způsobené 
Pneumocystis jiroveci (PCP) 
a toxoplazmózy nebyly 
studovány a nemají být 
používány. 

Trimethoprim/sulfamethoxazol 
(Kotrimoxazol)/zidovudin 

Interakce nebyly studovány. 

ANTIMYKOTIKA 
Flukonazol/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

K dispozici jsou pouze omezené 
údaje, klinický význam tedy 
není znám. 
Je zapotřebí monitorovat 
známky toxicity zidovudinu (viz 
bod 4.8). 

Flukonazol/zidovudin 
(400 mg jednou denně/200 mg 
třikrát denně) 

Zidovudin AUC 

 74 % 

 
(inhibice UGT) 

ANTITUBERKULOTIKA 
Rifampicin/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

Nejsou k dispozici dostatečné 
údaje pro doporučení úpravy 
dávky. 

Rifampicin/zidovudin 
(600 mg jednou denně/200 mg 
třikrát denně) 

Zidovudin AUC 

 48 % 

 
(indukce UGT) 

ANTIKONVULZIVA 
Fenobarbital/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

Nejsou k dispozici dostatečné 
údaje pro doporučení úpravy 
dávky. 

Fenobarbital/zidovudin 

Interakce nebyly studovány. 
 
Je možné mírné snížení 
koncentrací zidovudinu 
v plazmě způsobené indukcí 
UGT. 

Fenytoin/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

Je zapotřebí monitorovat 
koncentrace fenytoinu. 

Fenytoin/zidovudin 

Fenytoin AUC 



 

Kyselina valproová/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

K dispozici jsou pouze omezené 
údaje, klinický význam tedy 
není znám. 
Je zapotřebí monitorovat 
známky toxicity zidovudinu (viz 
bod 4.8). 

Kyselina valproová/zidovudin 
(250 mg nebo 500 mg třikrát 
denně/100 mg třikrát denně) 

Zidovudin AUC 

 80 % 

 
(inhibice UGT) 

ANTIHISTAMINIKA (ANTAGONISTÉ H1 HISTAMINOVÉHO RECEPTORU) 
Ranitidin/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 
 
Klinicky významné interakce 
jsou nepravděpodobné. 
Ranitidin je pouze částečně 
vylučován prostřednictvím 
systému renálních organických 
kationtových přenašečů. 

Úprava dávky není nutná. 

 

 

Ranitidin/zidovudin 

Interakce nebyly studovány. 
 

Cimetidin/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 
 
Klinicky významné interakce 
jsou nepravděpodobné. 
Cimetidin je pouze částečně 
vylučován prostřednictvím 
systému renálních organických 
kationtových přenašečů. 

Úprava dávky není nutná. 

Cimetidin/zidovudin 

Interakce nebyly studovány. 

CYTOTOXICKÁ LÉČIVA 
Kladribin/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 
 
Lamivudin in vitro inhibuje 
intracelulární fosforylaci 
kladribinu, což vede 
k potenciálnímu riziku ztráty 
účinnosti kladribinu v případě 
léčby kombinací těchto látek. 
Také některá klinická zjištění 
ukazují na možnou interakci 
mezi lamivudinem 
a kladribinem. 

Z tohoto důvodu se současné 
podávání lamivudinu 
a kladribinu nedoporučuje (viz 
bod 4.4). 

OPIOIDY 
Methadon/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

K dispozici jsou pouze omezené 
údaje, klinický význam tedy 
není znám. 
Je zapotřebí monitorovat 
známky toxicity zidovudinu (viz 
bod 4.8). 
 
U většiny pacientů není potřeba 
úpravy dávky pravděpodobná, 
v některých případech však 
může být zapotřebí nová titrace 
methadonu. 

Methadon/lamivudin 
(30 až 90 mg jednou 
denně/200 mg každé 4 hodiny) 

Zidovudin AUC 

 43 % 

Methadon AUC 

 

ANTIURATIKA 
Probenecid/lamivudin 

Interakce nebyly studovány. 

K dispozici jsou pouze omezené 
údaje, klinický význam tedy 
není znám. 
Je zapotřebí monitorovat 
známky toxicity zidovudinu (viz 
bod 4.8). 

Probenecid/zidovudin 
(500 mg čtyřikrát 
denně/2 mg/kg třikrát denně) 

Zidovudin AUC 

 106 % 

 
(inhibice UGT) 

Zkratky: 

 = zvýšení; 

 = snížení; 

 = žádná významná změna; AUC = plocha pod křivkou grafu 

koncentrace versus čas, C

max

 = maximální zaznamenaná koncentrace; CL/F = zdánlivá perorální 

clearance 

 

Exacerbace anemie způsobená ribavirinem byla hlášena v případech, kdy byl zidovudin součástí 
režimu užívaného k léčbě HIV, přesný mechanismus však musí být ještě objasněn. Současné podávání 
ribavirinu a zidovudinu se nedoporučuje z důvodu zvýšeného rizika anemie (viz bod 4.4). 
 

 

 

Pokud je zidovudin součástí již stanoveného kombinovaného ART režimu, má být zváženo nahrazení 
zidovudinu jinou léčivou látkou. Toto je důležité zejména u pacientů s anamnézou anemie způsobené 
zidovudinem. 
 
Současná léčba, zejména akutní terapie, s potenciálně nefrotoxickými nebo myelosupresivními 
léčivými přípravky (např. systémový pentamidin, dapson, pyrimethamin, kotrimoxazol, amfotericin, 
flucytosin, ganciklovir, interferon, vinkristin, vinblastin a doxorubicin), může rovněž zvyšovat riziko 
nežádoucích reakcí na zidovudin. Pokud je současná léčba přípravkem Combivir s některým 
z uvedených přípravků nezbytná, musí být věnována zvláštní pozornost monitorování renálních funkcí 
a hematologických parametrů, a pokud je to nutné, dávka jednoho nebo více přípravků musí být 
snížena. 
Omezené údaje z klinických studií nenaznačují významné zvýšení rizika nežádoucích reakcí na 
zidovudin v kombinaci s kotrimoxazolem (viz informace o interakcích lamivudinu a kotrimoxazolu 
výše), pentamidinem ve formě aerosolu, pyrimethaminem a acyklovirem v dávkách užívaných 
k profylaxi. 
 
4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 
Těhotenství 
 
Obecným pravidlem je, že při rozhodování o podání antiretrovirových přípravků k léčbě infekce virem 
HIV u těhotných žen a následnému omezení rizika vertikálního přenosu na novorozence, mají být 
zváženy údaje získané ze studií na zvířatech, stejně jako klinické zkušenosti u těhotných žen. 
V současnosti bylo prokázáno, že použití zidovudinu u těhotných žen a jeho následující aplikace 
u novorozenců narozených těmto ženám snížily podíl případů maternálně-fetálního přenosu HIV. 
Velké množství údajů získaných u těhotných žen užívajících lamivudin nebo zidovudin nenaznačuje 
malformativní toxicitu (více než 3 000 výsledků z expozice v průběhu prvního trimestru pro každou 
z obou léčivých látek, z nichž více než 2 000 zahrnovalo expozici kombinaci lamivudinu 
a zidovudinu). Riziko vzniku malformací u lidí je nepravděpodobné, jak vyplývá ze zmíněného 
velkého množství údajů. 
 
Léčivé látky přípravku Combivir mohou inhibovat replikaci buněčné DNA a v jedné studii se zvířaty 
bylo prokázáno, že zidovudin je transplacentární kancerogen (viz bod 5.3). Klinický význam těchto 
zjištění není znám. 
 
U pacientek infikovaných hepatitidou a zároveň léčených přípravkem obsahujícím lamivudin, jako je 
Combivir, které v průběhu léčby otěhotní, musí být věnována pozornost možnosti opětovného 
propuknutí hepatitidy po vysazení lamivudinu. 
 
Mitochondriální dysfunkce: Bylo prokázáno jak in vitro, tak in vivo, že nukleosidové a nukleotidové 
analogy způsobují poškození mitochondrií různého stupně. Existují údaje o mitochondriální dysfunkci 
u HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analogů nukleosidů 
(viz bod 4.4). 
 
Kojení 
 
Jak lamivudin tak zidovudin jsou vylučovány do mateřského mléka v koncentracích podobných 
koncentracím nacházejícím se v séru. 
 
Na základě výsledků od více než 200 párů matka/dítě léčených na HIV infekci jsou koncentrace 
lamivudinu v séru u kojených dětí matek léčených na HIV infekci velmi nízké (˂ 4 % maternálních 
koncentrací v séru) a progresivně se snižují až na nedetekovatelné hladiny, když kojené děti dosáhnou 
24 týdnů věku. O bezpečnosti podání lamivudinu kojencům mladším než tři měsíce nejsou dostupné 
žádné údaje. 
 

 

10 

 

Po podání jednorázové dávky zidovudinu 200 mg ženám infikovaným HIV byly průměrné 
koncentrace zidovudinu podobné v mléce a séru. 
 
Doporučuje se, aby ženy infikované HIV své děti vůbec nekojily, aby se zabránilo přenosu HIV. 
 
Fertilita 
 
Studie fertility provedené u samců i samic laboratorních potkanů prokázaly, že ani zidovudin ani 
lamivudin nemají vliv na fertilitu. O jejich vlivu na fertilitu u lidí nejsou k dispozici žádné údaje. 
U mužů bylo prokázáno, že zidovudin neovlivňuje počet, morfologii ani motilitu spermií. 
 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny. 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
V průběhu terapie onemocnění HIV lamivudinem a zidovudinem, ať už byla tato léčiva užívána 
samostatně, nebo v kombinaci, byly hlášeny nežádoucí účinky. U mnoha z nich není jasné, zda 
souvisejí s lamivudinem, zidovudinem nebo širokou paletou léčiv používaných v léčbě onemocnění 
HIV, nebo zda jsou výsledkem chorobného procesu. 
 
Protože Combivir obsahuje lamivudin a zidovudin, lze očekávat typy a závažnost nežádoucích reakcí 
souvisejících s oběma těmito léčivy. Nebylo prokázáno, že by jejich souběžná aplikace vedla 
k přídatným toxickým projevům. 
 
Při užívání zidovudinu byly hlášeny případy laktátové acidózy, občas  fatální, obvykle spojené se 
závažnou hepatomegalií a steatózou jater (viz bod 4.4). 
 
Léčba zidovudinem byla spojena s úbytkem podkožního tuku, který je nejvýraznější v obličeji, na 
končetinách a na hýždích. Pacienty léčené přípravkem Combivir je nutno častěji vyšetřovat 
a dotazovat se jich na známky lipoatrofie. Objeví-li se takovýto vývoj, je nutno léčbu přípravkem 
Combivir ukončit (viz bod 4.4). 
 
Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz 
bod 4.4). 
 
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se u pacientů infikovaných HIV s těžkou 
imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 
infekce. V souvislosti s imunitní reaktivací byly hlášeny také autoimunitní poruchy (jako je Gravesova 
choroba); hlášená doba do jejich výskytu je však více variabilní, mohou se objevit až po mnoha 
měsících od zahájení léčby (viz bod 4.4). 
 
Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, 
s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici kombinované antiretrovirové terapii 
(CART). Jejich frekvence není známa (viz bod 4.4). 
 
Lamivudin: 
 
Nežádoucí účinky, které jsou považovány za přinejmenším pravděpodobně související s léčbou, jsou 
uvedeny níže podle orgánových systémů, orgánových tříd a frekvence výskytů. Četnost je definována 
jako velmi časté (

 1/10), časté (≥ 1/100 až 

 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až 

 1/100), vzácné 

(≥ 1/10 000 až 

 1/1 000), velmi vzácné (

 1/10 000). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky 

seřazeny podle klesající závažnosti. 
 

 

11 

 

Poruchy krve a lymfatického systému 
Méně časté: neutropenie a anemie (obě někdy těžké), trombocytopenie. 
Velmi vzácné: samostatná aplazie červených krvinek. 
 
Poruchy metabolismu a výživy 
Velmi vzácné: laktátová acidóza 
 
Poruchy nervového systému 
Časté: bolest hlavy, nespavost. 
Velmi vzácné: periferní neuropatie (nebo parestezie). 
 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Časté: kašel, nosní symptomy. 
 
Gastrointestinální poruchy 
Časté: nauzea, zvracení, abdominální bolesti nebo křeče, diarhoe. 
Vzácné: pankreatitidy, zvýšení hladin amyláz v séru. 
 
Poruchy jater a žlučových cest 
Méně časté: přechodné zvýšení jaterních enzymů (AST, ALT). 
Vzácné: hepatitis. 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Časté: kopřivka, alopecie. 
Vzácné: angioedém. 
 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Časté: artralgie, svalové poruchy. 
Vzácné: rhabdomyolýza. 
 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Časté: únava, malátnost, horečka. 
 
Zidovudin: 
 
Zdá se, že profil nežádoucích účinků je podobný u dospělých a dospívajících. K nejzávažnějším 
nežádoucím účinkům patří anemie (vyžadující někdy transfuze), neutropenie a leukopenie. Tyto 
projevy jsou častější při vyšším dávkování (1 200 až 1 500 mg denně) a u pacientů s pokročilým 
onemocněním HIV (zejména u pacientů, kteří již před zahájením terapie měli sníženou funkci kostní 
dřeně) a zvláště u pacientů s počtem buněk CD4 menším než 100/mm

3

 (viz bod 4.4). 

 
Výskyt neutropenie byl rovněž častější u pacientů vykazujících na počátku léčby zidovudinem nízký 
počet neutrofilních leukocytů, nízké hodnoty hemoglobinu nebo nízké sérové hladiny vitaminu B

12

 
Nežádoucí účinky, které jsou považovány za přinejmenším pravděpodobně související s léčbou, jsou 
uvedeny níže podle orgánových systémů, orgánových tříd a frekvence výskytů. Četnost je definována 
jako velmi časté (

 1/10), časté (≥ 1/100 až, 

 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až 

 1/100), vzácné 

(≥ 1/10 000 až 

 1/1 000), velmi vzácné (

 1/10 000). 

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Časté: anemie, neutropenie a leukopenie. 
Méně časté: trombocytopenie a pancytopenie (s hypoplazií kostní dřeně). 
Vzácné: čistá aplazie červených krvinek. 
Velmi vzácné: aplastická anemie. 

 

12 

 

 
Poruchy metabolismu a výživy 
Vzácné: laktátová acidóza s absencí hypoxemie, anorexie. 
 
Psychiatrické poruchy 
Vzácné: úzkost a deprese. 
 
Poruchy nervového systému 
Velmi časté: bolesti hlavy. 
Časté: závratě. 
Vzácné: nespavost, parestézie, somnolence, snížení psychické aktivity, konvulze. 
 
Srdeční poruchy 
Vzácné: kardiomyopatie. 
 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Méně časté: dyspnoe. 
Vzácné: kašel. 
 
Gastrointestinální poruchy 
Velmi časté: nauzea. 
Časté: zvracení, abdominální bolesti nebo diarhoe. 
Méně časté: plynatost. 
Vzácné: pigmentace sliznice dutiny ústní, zvrácené chutě a dyspepsie. Pankreatitida. 
 
Poruchy jater a žlučových cest 
Časté: zvýšení krevních hladin jaterních enzymů a bilirubinu. 
Vzácné: porucha funkce jater jako těžká hepatomegalie se steatózou. 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Méně časté: exantém a pruritus. 
Časté: pigmentace nehtů a kůže, kopřivka a pocení. 
 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Časté: myalgie. 
Méně časté: myopatie. 
 
Poruchy ledvin a močových cest 
Vzácné: častější močení. 
 
Poruchy reprodukčního systému a prsu 
Vzácné: gynekomastie. 
 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Časté: malátnost. 
Méně časté: horečka, generalizované bolesti a asténie. 
Vzácné: zimnice, bolesti na hrudi a syndrom podobný chřipce. 
 
Dostupné údaje ze studií kontrolovaných placebem i z otevřených studií svědčí o tom, že výskyt 
nauzey a jiných často hlášených klinických nežádoucích příhod v prvních několika týdnech terapie 
zidovudinem klesá s postupujícím časem. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 

 

13 

 

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v

 Dodatku V.

 

 
4.9 

Předávkování 

 
Zkušenosti s předávkováním přípravku Combivir jsou omezené. Při akutním předávkování 
zidovudinem ani při akutním předávkování lamivudinem nebyly zjištěny žádné specifické příznaky, 
než jaké jsou zde uvedeny mezi nežádoucími účinky. Nevyskytly se fatální případy a všichni pacienti 
se zotavili. 
 
Dojde-li k předávkování, má být pacient sledován se zaměřením na známky toxických projevů (viz 
bod 4.8) a v případě potřeby mu má být poskytována standardní podpůrná léčba. Jelikož je lamivudin 
dialyzovatelný, v léčbě předávkování by se mohla použít kontinuální hemodialýza, i když to nebylo 
studováno. Zdá se, že hemodialýza a peritoneální dialýza mají na eliminaci zidovudinu jen omezený 
vliv, urychlují však eliminaci jeho glukuronidovaného metabolitu. Podrobnější údaje by lékaře měl 
získat v informacích pro preskripci jednotlivých přípravků lamivudinu a zidovudinu. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: antivirotika k léčbě infekce HIV, kombinace, ATC kód: J05AR01. 
 
Lamivudin a zidovudin jsou nukleosidové analogy působící proti HIV. Navíc lamivudin působí také 
proti viru hepatitidy B (HBV). Obě léčivé látky jsou nitrobuněčně metabolizovány na aktivní formy 
lamivudin 5’-trifosfát (TP) a zidovudin 5‘-TP. Jejich hlavním účinkem je ukončení řetězce virové 
reverzní transkriptázy. Lamivudin-TP a zidovudin-TP působí selektivní inhibici replikace viru HIV-1 
a HIV-2 in vitro. Lamivudin je také účinný u zidovudin rezistentních klinicky izolovaných forem HIV. 
In vitro nebyl pozorován antagonistický účinek lamivudinu a jiných antiretrovirotik (testované látky: 
abakavir, didanosin a nevirapin). In vitro nebyl pozorován antagonistický účinek zidovudinu a jiných 
antiretrovirotik (testované látky: abakavir, didanosin a interferon-alfa). 
 
Rezistence HIV-1 na lamivudin zahrnuje změnu aminokyseliny M184V poblíž aktivního místa virové 
reverzní transkriptázy (RT). Tato rezistentní varianta HIV-1 se vyskytuje jak in vitro, tak 
i u infikovaných pacientů léčených antiretrovirovým režimem obsahujícím lamivudin. Mutanty 
M184V mají významně sníženou citlivost na lamivudin a vykazují sníženou schopnost virové 
replikace in vitro. Z in vitro studií vyplývá, že virus rezistentní k zidovudinu se může stát zidovudin 
senzitivním, pokud současně získá rezistenci k lamivudinu. Klinický význam těchto nálezů není zcela 
objasněn. 
 
Na základě údajů získaných ze studií in vitro lze předpokládat, že další podávání lamivudinu v rámci 
antiretrovirového režimu přesto, že došlo ke vzniku M184V, by mohlo vést k reziduální 
antiretrovirové aktivitě (pravděpodobně v důsledku zhoršené virové odolnosti). Klinický význam 
těchto nálezů nebyl stanoven. Dostupná klinická data jsou opravdu velmi omezená a na jejich základě 
nelze učinit žádné spolehlivé závěry. V každém případě by měla být dána přednost zahájení léčby 
NRTI s plnou citlivostí před udržovací léčbou lamivudinem. Proto by pokračování v léčbě 
lamivudinem navzdory vzniku mutace M184V mělo být zvažováno pouze v případě, kdy není 
dostupný žádný jiný účinný NRTI přípravek. 
 
Zkřížená rezistence daná M184V RT je omezena jen na antiretrovirové přípravky ze skupiny 
nukleosidových inhibitorů. Zidovudin a stavudin si uchovávají svou antiretrovirovou účinnost proti 
kmenům HIV-1 rezistentním na lamivudin. Abakavir si uchovává svou antiretrovirovou účinnost proti 
HIV-1, když je rezistence k lamivudinu vyvolána jen mutací M184V. Mutanta M184V RT vykazuje 

 

14 

 

4násobně nižší citlivost na didanosin; klinický význam těchto nálezů není znám. Neexistuje standardní 
metoda testování citlivosti in vitro, a tak se výsledky mohou lišit na základě metodických faktorů. 
 
Lamivudin vykazuje nízkou in vitro cytotoxicitu vůči lymfocytům periferní krve, zavedeným 
buněčným liniím lymfocytů a monocytů-makrofágů a různým zárodečným buňkám kostní dřeně. 
Rezistence k thymidinovým analogům, z nichž jedním je zidovudin, je dobře prozkoumána a vyvolána 
vzestupnou kumulací až 6 specifických mutací reverzní transkriptázy HIV v kodonech 41, 67, 70, 210, 
215 a 219. Viry získávají fenotypovou rezistenci k thymidinovým analogům kombinací mutací na 
kodonech 41 a 215 nebo nabytím alespoň 4 ze 6 mutací. Tyto mutace vedoucí k rezistenci 
k thymidinovým analogům samy o sobě nevyvolávají vysokou hladinu zkřížené rezistence k ostatním 
nukleosidům, což umožňuje následné užití jiných schválených inhibitorů reverzní transkriptázy. 
 
Dva druhy mutací s mnohočetnou lékovou rezistencí, první charakterizovaný mutacemi HIV reverzní 
transkriptázy v kodonech 62, 75, 77, 116 a 151 a druhý zahrnující mutaci T69S a vmezeření 6 párů 
bází na stejném místě, vedou k fenotypové rezistenci k AZT stejně jako k ostatním schváleným 
inhibitorům nuklesidové reverzní transkriptázy. Kterýkoliv z těchto 2 druhů mutací závažně ovlivňuje 
budoucí léčebné možnosti. 
 
Klinické zkušenosti 
 
Klinické studie ukázaly, že lamivudin v kombinaci se zidovudinem snižuje virovou zátěž HIV-1 
a zvyšuje počet buněk CD4. Závěry klinických dat svědčí o tom, že lamivudin v kombinaci se 
zidovudinem výrazně snižuje riziko progrese choroby a úmrtnost. 
 
Lamivudin a zidovudin byly široce užívány jako součást antiretrovirové kombinované léčby s dalšími 
antiretrovirovými léčivy stejné (NRTI) i jiných tříd (PI, nenukleosidové inhibitory reverzní 
transkriptázy). 
 
Antiretrovirová léčba složená z více léčiv a obsahující lamivudin byla účinná u pacientů před tím 
neléčených, jakož i u pacientů infikovaných viry obsahujícími mutaci M184V. 
 
Výsledky klinických studií ukazují, že lamivudin a zidovudin zpožďují objevení se izolované 
rezistence proti zidovudinu u pacientů bez předchozí antiretrovirové léčby. Pacienti léčení 
lamivudinem a zidovudinem s nebo bez přídatné antiretrovirové léčby a mající již přítomnu M184V 
mutantu viru mají také oddálení nástupu mutací, které vedou k rezistenci na zidovudin a stavudin 
(Analogní mutace thymidinu; TAM). 
 
Vztah mezi in vitro citlivostí HIV k lamivudinu a zidovudinu a klinickou odpovědí na léčbu obsahující 
lamivudin a zidovudin je stále ještě předmětem výzkumu. 
 
Lamivudin v dávce 100 mg jednou denně byl účinný i v léčbě chronické infekce HBV u dospělých 
pacientů (podrobnosti týkající se klinických studií viz informace o preskripci přípravku Zeffix). Bylo 
však zjištěno, že v léčbě HIV infekce je účinná pouze dávka 300 mg lamivudinu denně (v kombinaci 
s jinými antiretrovirovými látkami). 
 
Lamivudin nebyl zvlášť zkoumán u pacientů současně infikovaných HIV a HBV. 
 
5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

 
Absorpce 
 
Lamivudin a zidovudin se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu. Biologická dostupnost po 
perorálním podání u dospělých je u lamivudinu v rozmezí 80 až 85 % a u zidovudinu v rozmezí 60 až 
70 %. 
 

 

15 

 

Bioekvivalenční studie porovnávala Combivir se společně užitými tabletami s obsahem 150 mg 
lamivudinu a 300 mg zidovudinu. V rámci této studie byl sledován také vliv potravy na rychlost 
a rozsah absorpce. Prokázalo se, že při užití nalačno je přípravek Combivir bioekvivalentní společně 
užitým tabletám s obsahem 150 mg lamivudinu a 300 mg zidovudinu. 
 
Po aplikaci jednotlivé dávky přípravku Combivir zdravým dobrovolníkům činily průměrné (CV) 
hodnoty lamivudinu a zidovudinu C

max

 1,6 μg/ml (32 %) a 0,6 μg/ml (40 %) a odpovídající hodnoty 

AUC byly 6,1 μg.h/ml (20 %) a 2,4 μg.h/ml (29 %). Medián (v závorce je uvedeno rozpětí) hodnot t

max

 

byl u lamivudinu 0,75 (0,50-2,00) hodiny a u zidovudinu 0,50 (0,25-2,00) hodiny. Rozsah absorpce 
lamivudinu a zidovudinu (AUC

) a odhadované hodnoty poločasu po aplikaci přípravku Combivir 

zároveň s jídlem byly podobné hodnotám zjištěným při podávání nalačno, i když rychlost absorpce 
(C

max

, t

max

) byla menší. Na základě těchto údajů lze přípravek Combivir podávat zároveň s jídlem 

i nalačno. 
 
Neočekává se, že by podání drcených tablet v malém množství polotuhé stravy nebo tekutiny mělo 
vliv na farmaceutickou kvalitu přípravku, a proto se při takovém podání neočekává změna klinického 
účinku. Tento závěr je založen na fyziochemických a farmakokinetických údajích, které předpokládají, 
že pacient rozdrtí a do úst přenese 100 % tablety a že ji ihned spolkne. 
 
Distribuce 
 
Studie nitrožilní aplikace lamivudinu a zidovudinu prokázaly, že průměrný zdánlivý distribuční objem 
činí u lamivudinu 1,3 l/kg a u zidovudinu 1,6 l/kg. Lamivudin vykazuje lineární farmakokinetiku 
v rozmezí terapeutických dávek a omezenou vazbu na hlavní plazmatickou bílkovinu – albumin 
(

 36 % na sérový albumin in vitro). Zidovudin se na plazmatické proteiny váže z 34 % až 38 %. 

Lékové interakce spočívající ve vytěsňování z vazby na plazmatické proteiny se u přípravku Combivir 
nepředpokládají. 
 
Získané údaje prokazují, že lamivudin a zidovudin pronikají do centrálního nervového systému (CNS) 
a dostávají se do mozkomíšního moku (MMM). Průměrné poměry koncentrací v MMM a v séru 2 až 
4 hodiny po perorálním podání byly u lamivudinu přibližně 0,12 a u zidovudinu přibližně 0,5. 
Skutečný rozsah pronikání lamivudinu do CNS a jeho vztah ke klinické účinnosti však dosud nejsou 
známy. 
 
Biotransformace 
 
Metabolizace lamivudinu je podružnou cestou jeho eliminace. Lamivudin je odstraňován z krevní 
plazmy převážně renální exkrecí v metabolicky intaktní formě. Pravděpodobnost metabolických 
lékových interakcí je u lamivudinu nízká, vzhledem k malému rozsahu jeho hepatální biotransformace 
(5-10 %) a k jeho omezené vazbě na plazmatické proteiny. 
 
Hlavním metabolitem zidovudinu v plazmě i v moči je jeho 5'-glukuronid, který představuje přibližně 
50-80 % podané dávky eliminované renální exkrecí. Po nitrožilním podání zidovudinu byl jako jeho 
metabolit identifikován 3'-amino-3'-deoxythymidin (AMT). 
 
Eliminace 
 
Pozorovaný poločas eliminace lamivudinu je 5 až 7 hodin. Průměrná systémová clearance lamivudinu 
je přibližně 0,32 l/h/kg, přičemž za hlavní část (> 70 %) lamivudinu odstraněného z plazmy je 
zodpovědná renální clearance cestou transportního systému pro organické kationty. Studie u pacientů 
s poruchou funkce ledvin prokázaly, že narušená funkce ledvin ovlivňuje eliminaci lamivudinu. 
U pacientů s clearance kreatininu 

 50 ml/min je nezbytná redukce dávkování (viz bod 4.2). 

 
Ve studiích, v nichž byl nitrožilně podáván zidovudin, činil jeho průměrný terminální plazmatický 
poločas 1,1 hodiny a průměrná systémová clearance byla 1,6 l/h/kg. Renální clearance zidovudinu se 

 

16 

 

odhaduje na 0,34 l/h/kg, což svědčí o glomerulární filtraci a aktivní tubulární sekreci ledvinami. 
U pacientů s pokročilým renálním selháním jsou koncentrace zidovudinu vyšší. 
 
Farmakokinetika u dětí: U dětí starších než 5-6 měsíců je farmakokinetický profil zidovudinu 
podobný jako u dospělých. Zidovudin je dobře absorbován ze střeva a ve všech studovaných hladinách 
dávky u dospělých a dětí se biologická dostupnost pohybovala mezi 60-74 % s průměrem 65 %. C

ssmax

 

hladiny byly 4,45 μM (1,19 μg/ml) při dávce 120 mg zidovudinu (v roztoku)/m

2

 tělesného povrchu 

a 7,7 μM (2,06 μg/ml) při dávce 180 mg/m

2

 tělesného povrchu. Dávkování 180 mg/m

2

 čtyřikrát denně 

u dětí vytvářelo podobnou systémovou expozicí (AUC 0-24 byla 40,0 h.μM nebo 10,7 h.μg/ml) jako 
dávky 200 mg šestkrát denně u dospělých (40,7 hodin μM nebo 10,9 hodin μg/ml). 
 
U šesti HIV infikovaných dětí ve věku od 2 do 13 let byla hodnocena farmakokinetika zidovudinu 
v plazmě při podávání 120 mg/m

2

 zidovudinu třikrát denně a poté po změně na 180 mg/m

dvakrát 

denně. Systémová expozice (denní AUC a C

max

) v plazmě při režimu podávání dvakrát denně se jevila 

ekvivalentní hodnotám expozice při podávání stejné celkové denní dávky podané ve třech rozdělených 
dávkách. 
 
Farmakokinetika lamivudinu u pediatrických pacientů je obecně podobná jako u dospělých. 
U pediatrických pacientů mladších než 12 let však byla nižší absolutní biologická dostupnost (jejíž 
hodnota je u dospělých přibližně 55 až 65 %). Kromě toho byly u mladších pediatrických pacientů 
vyšší hodnoty systémové clearance, ale s přibývajícím věkem se snižovaly, až se kolem 12. roku věku 
přiblížily hodnotám dospělých. Vzhledem k těmto rozdílům jsou doporučenou dávkou lamivudinu pro 
děti (starší než tři měsíce a s hmotností méně než 30 kg) 4 mg/kg dvakrát denně. Touto dávkou se 
dosáhne průměrné hodnoty AUC

0-12

, která je v rozsahu přibližně od 3,800 do 5,300 ng.h/ml. Nedávné 

výsledky ukazují, že expozice u dětí < 6 let může být snížená o zhruba 30 % ve srovnání s jinými 
věkovými skupinami. Další údaje zabývající se tímto problémem jsou průběžně očekávány. Nicméně 
v současnosti dostupné údaje nenaznačují, že by byl lamivudin v této věkové skupině méně účinný. 
 
Farmakokinetika v těhotenství: Farmakokinetika lamivudinu i zidovudinu u těhotných žen byla 
podobná jako u netěhotných. 
 
5.3 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

 
Klinicky relevantní účinky lamivudinu a zidovudinu podávaných v kombinaci jsou anemie, 
neutropenie a leukopenie. 
 
Mutagenita a kancerogenita 
 
V testech na bakteriích ani lamivudin ani zidovudin nevyvolaly mutagenní účinky, avšak, stejně jako 
jiné nukleosidové analogy, inhibují replikaci buněčné DNA in vitro v savčích testech, jako je test 
myšího lymfomu. 
 
Lamivudin nebyl ve studiích in vivo genotoxický ani v dávkách poskytujících plazmatické koncentrace 
přibližně 40krát až 50krát vyšší, než jsou klinické plazmatické hladiny. Zidovudin při opakovaném 
perorálním podání v mikronukleárním testu u myší vykázal klastogenní účinky. Rovněž byl pozorován 
větší počet chromozomálních zlomů v lymfocytech periferní krve pacientů trpících AIDS a léčených 
zidovudinem. 
 
Pilotní studie prokázala, že zidovudin je začleněn do DNA jádra leukocytů u dospělých, včetně 
těhotných žen, kteří užívají zidovudin k léčbě HIV infekce nebo k prevenci přenosu viru z matky na 
dítě. Zidovudin byl rovněž začleněn do DNA leukocytů u kojenců matek léčených zidovudinem. 
Studie transplacentární genotoxicity, která byla provedena na opicích, srovnávala samotný zidovudin 
s kombinací zidovudinu a lamivudinu v expozici ekvivalentní humánní. Studie prokázala, že plod 
vystavený in utero kombinaci nukleosidových DNA analogů měl vyšší úroveň jejich včlenění do 

 

17 

 

mnohočetných fetálních orgánů, a prokázala zkrácení telomery oproti expozici samotnému 
zidovudinu. Klinické dopady těchto nálezů nejsou jasné. 
 
Hodnocení kancerogenního potenciálu kombinace lamivudinu a zidovudinu nebyla testována. 
 
V dlouhodobých testech na kancerogenitu perorálně podávaného lamivudinu u potkanů a myší nebyly 
prokázány žádné známky kancerogenního potenciálu. 
 
V testech na kancerogenitu perorálně podávaného zidovudinu u potkanů a myší byly pozorovány 
pozdní vaginální epiteliální tumory. Následující intravaginální studie kancerogenity potvrdila 
hypotézu, že vaginální tumory byly následkem dlouhodobé lokální expozice vaginálního epitelu 
hlodavců vysokým koncentracím metabolicky intaktního zidovudinu v moči. U jedinců obou pohlaví 
obou zvířecích druhů nebyly pozorovány žádné jiné tumory související s aplikací zidovudinu. 
 
Dále byly uskutečněny dvě studie transplacentární kancerogenity u myší. V jedné studii, provedené 
v US National Cancer Institute, byl zidovudin aplikován v maximálních snášených dávkách březím 
myším samicím od 12. do 18. dne gestace. U jejich potomků, kteří byli exponováni nejvyšším dávkám 
(420 mg/kg tělesné hmotnosti březí samice), byl jeden rok po narození zjištěn zvýšený výskyt tumorů 
plic, jater a samičího rozmnožovacího ústrojí. 
 
Ve druhé studii byl myším podáván zidovudin v dávkách až 40 mg/kg po dobu 24 měsíců, přičemž 
expozice byla zahájena prenatálně v 10. dnu gestace. Nálezy související s léčivem byly omezeny na 
pozdní vaginální epiteliální tumory, jejichž četnost výskytu i doba jejich vzniku byly podobné jako ve 
standardním testu na kancerogenitu perorálního zidovudinu. Tato druhá studie tedy nepotvrdila, že by 
zidovudin působil jako transplacentární kancerogen. 
 
Klinický význam těchto zjištění sice není znám, ale tato data naznačují, že potenciální klinický přínos 
převažuje nad rizikem kancerogenity u lidí. 
 
Ve studiích reprodukční toxicity bylo prokázáno, že lamivudin, byl-li podáván březím králičím 
samicím, způsobil vzestup časné embryonální letality, a to při relativně malých systémových 
expozicích, srovnatelných s expozicemi dosahovanými u lidí. Po podávání lamivudinu březím 
potkaním samicím nebyl tento efekt pozorován, a to ani při velmi velké systémové expozici. 
Zidovudin měl podobný efekt u obou uvedených druhů experimentálních zvířat, ale pouze při velmi 
velkých systémových expozicích. Lamivudin ve studiích na zvířatech nebyl teratogenní. Zidovudin 
podávaný březím potkaním samicím v období organogeneze způsobil vyšší výskyt malformací při 
dávkách toxických pro matku; při nízkých dávkách nebyly zjištěny známky fetálních abnormalit. 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1 

Seznam pomocných látek 

 
Jádro tablety: 
mikrokrystalická celulosa (E460), 
sodná sůl karboxymethylškrobu, 
koloidní bezvodý oxid křemičitý, 
magnesium-stearát 
 
Potahová vrstva tablety: 
hypromelosa (E464), 
oxid titaničitý (E171), 
makrogol 400, 
polysorbát 80 
 

 

18 

 

6.2 

Inkompatibility 

 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 

Doba použitelnosti 

 
2 roky. 
 
6.4 

Zvláštní opatření pro uchovávání 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 
6.5 

Druh obalu a obsah balení 

 
Krabičky obsahující neprůhledné polyvinylchlorid/foliové blistry. Krabičky obsahující bílou lahvičku 
z polyethylenu o vysoké hustotě (HDPE) s dětským bezpečnostním uzávěrem. Jedno balení obsahuje 
60 potahovaných tablet. 
 
6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 

 
Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci. 
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
ViiV Healthcare UK Limited 
980 Great West Road 
Brentford 
Middlesex 
TW8 9GS 
Velká Británie 
 
 
8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/98/058/001 
EU/1/98/058/002 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 18. března 1998 
Datum posledního prodloužení registrace: 13. února 2008 
 
 
10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

 
 
 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách 
Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu

 

19 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA II 

 

A. 

VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 

B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

 
C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

 
D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA 
BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO 
PŘÍPRAVKU 
 

 

20 

 

A. 

VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 
Název a adresa výrobce odpovědného/výrobců odpovědných za propouštění šarží 
 
Glaxo Operations U.K. Limited (trading as Glaxo Wellcome Operations), 
Priory Street, 
Ware, 
Hertfordshire, SG12 0DJ, 
Velká Británie. 
 
nebo 
 
GlaxoSmithKline Pharmaceuticals S.A. 
ul. Grunwaldzka 189 
60-322 Poznaň 
Polsko 
 
V příbalové informaci k léčivému přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného za 
propouštění dané šarže. 
 
 
B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

 
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz Příloha I: Souhrn údajů 
o přípravku, bod 4.2). 
 
 
C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

 

 

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti 

 
Držitel rozhodnutí o registraci předkládá pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti pro tento 
léčivý přípravek v souladu s požadavky uvedenými v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) 
stanoveném v čl. 107c odst. 7 směrnice 2001/83/ES a zveřejněném na evropském webovém portálu 
pro léčivé přípravky. 
 
 
D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ 
A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

 

Plán řízení rizik (RMP) 

 
Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance 
podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve veškerých 
schválených následných aktualizacích RMP. 
 
Aktualizovaný RMP je třeba předložit: 

 

na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky, 

 

při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které 
mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení 
význačného milníku (v rámci farmakovigilance nebo minimalizace rizik). 

 
Pokud se shodují data předložení aktualizované zprávy o bezpečnosti (PSUR) a aktualizovaného 
RMP, je možné je předložit současně. 
 

 

21 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA III 

 

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

 

22 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A. OZNAČENÍ NA OBALU 

 

23 

 

 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A VNITŘNÍM OBALU 
 
KRABIČKA 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Combivir 150 mg/300 mg potahované tablety 
Lamivudinum/zidovudinum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 
Jedna potahovaná tableta obsahuje: 
lamivudinum 150 mg 
zidovudinum 300 mg 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
60 potahovaných tablet 
Tablety s půlicí rýhou. 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
Perorální podání. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 

 

24 

 

 
 
10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
ViiV Healthcare UK Limited 
980 Great West Road 
Brentford 
Middlesex 
TW8 9GS 
Velká Británie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/98/058/002 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 

16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 
combivir 
 
 

17. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 
 
 
18. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 
PC: 
SN: 
NN: 

 

25 

 

 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A VNITŘNÍM OBALU 
 
ŠTÍTEK NA LAHVIČCE 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Combivir 150 mg/300 mg potahované tablety 
Lamivudinum/zidovudinum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 
Jedna potahovaná tableta obsahuje: 
lamivudinum 150 mg 
zidovudinum 300 mg 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
60 potahovaných tablet 
Tableta s půlicí rýhou. 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
Perorální podání. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 

 

26 

 

 
 
10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
ViiV Healthcare UK Limited 
980 Great West Road 
Brentford 
Middlesex 
TW8 9GS 
Velká Británie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/98/058/002 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 

16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 
 

17. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 
 
18. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 

 

27 

 

 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU BLISTRŮ 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Combivir 150 mg/300 mg potahované tablety 
Lamivudinum/zidovudinum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK 

 
Jedna potahovaná tableta obsahuje: 
lamivudinum 150 mg 
zidovudinum 300 mg 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
60 potahovaných tablet 
Tablety s půlicí rýhou. 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ 

 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
Perorální podání. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C 
 
 

 

28 

 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
ViiV Healthcare UK Limited 
980 Great West Road 
Brentford 
Middlesex 
TW8 9GS 
Velká Británie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/98/058/001 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

 
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

 
combivir 
 
 
17. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 
 
 
18. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 

 
PC: 
SN: 
NN: 

 

29 

 

 
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Combivir 150 mg/300 mg tablety 
Lamivudinum/zidovudinum 
 
 
2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
ViiV Healthcare UK Ltd 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

JINÉ 

 

30 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

 

 

31 

 

 

Příbalová informace: informace pro uživatele 

 

Combivir 150 mg/300 mg potahované tablety 

Lamivudinum/zidovudinum 

 
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje. 

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 

Máte-li případně další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy. 

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo 
lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. 

 
Co naleznete v této příbalové informaci 
1. 

Co je Combivir a k čemu se používá 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Combivir užívat 

3. 

Jak se Combivir užívá 

4. 

Možné nežádoucí účinky 

5. 

Jak Combivir uchovávat 

6. 

Obsah balení a další informace 

 
 
1. 

Co je Combivir a k čemu se používá 

 
Přípravek Combivir je určený k léčbě infekce virem HIV (virus lidské imunodeficience) 
u dospělých a dětí. 
 
Přípravek Combivir obsahuje dvě léčivé látky, které se používají k léčbě infekce HIV: lamivudin 
a zidovudin. Obě patří do skupiny antiretrovirových léků, které se nazývají inhibitory reverzní 
transkriptázy ze skupiny nukleosidových analogů
 (NRTI). 
 
Přípravek Combivir nevyléčí infekci HIV úplně, sníží však množství viru v těle a udržuje ho na nízké 
úrovni. Rovněž zvyšuje počet buněk CD4 v krvi. Buňky CD4 jsou druhem bílých krvinek, které jsou 
důležité v boji proti infekci. 
 
Ne všichni pacienti reagují na léčbu přípravkem Combivir stejným způsobem. Lékař bude sledovat 
účinnost Vaší léčby. 
 
 
2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Combivir užívat 

 
Neužívejte přípravek Combivir 

 

jestliže jste alergický(á) na lamivudin nebo zidovudin nebo na kteroukoliv další složku tohoto 
přípravku (uvedenou v bodě 6). 

 

jestliže máte velmi nízký počet červených krvinek (anemie) nebo velmi nízký počet bílých 
krvinek
 (neutropenie). 
Poraďte se se svým lékařem, pokud máte zdravotní problémy uvedené výše. 

 
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Combivir je zapotřebí 
U některých pacientů, kteří užívají přípravek Combivir nebo další kombinovanou léčbu HIV infekce, 
je zvýšené riziko vzniku závažných nežádoucích účinků. Je nutné, abyste si byl(a) vědom(a) většího 
rizika: 

 

32 

 

 

 

pokud jste někdy měl(a) onemocnění jater, včetně hepatitidy typu B nebo C (virový zánět jater 
typu B nebo C) (pokud máte infekci virem hepatitidy typu B, nepřestávejte přípravek Combivir 
užívat bez toho, že byste se poradil(a) se svým lékařem, protože hepatitida by se mohla vrátit 
zpět); 

 

pokud máte onemocnění ledvin; 

 

pokud trpíte výraznou nadváhou (zvláště pokud jste žena). 

 

Poraďte se se svým lékařem, pokud se Vás cokoli z toho týká. Váš lékař rozhodne, zda jsou 
léčivé látky obsažené v přípravku Combivir pro Vás vhodné. Je možné, že v době užívání 
přípravku Combivir bude potřeba provádět některá další vyšetření, např. krevní testy. Pro další 
informace viz bod 4. 

 
Sledujte, zda se u Vás při léčbě přípravkem Combivir neobjeví důležité příznaky 
U některých pacientů užívajících léčiva proti infekci virem HIV dochází k rozvoji dalších 
onemocnění, která mohou být závažná. Je zapotřebí, abyste byl(a) informován(a), jakým důležitým 
známkám onemocnění a příznakům máte během léčby přípravkem Combivir věnovat pozornost 
a sledovat, zda se u Vás neobjeví. 
Přečtěte si informace v odstavci „Další možné nežádoucí účinky kombinované léčby infekce 
HIV“ v bodě 4 této příbalové informace. 
 
Chraňte ostatní osoby před nákazou virem HIV 
Infekce virem HIV se přenáší sexuálním kontaktem s někým, kdo je virem infikován nebo přenosem 
krve, ve které je přítomen virus HIV (např. při používání společných injekčních jehel). I když užíváte 
tento léčivý přípravek, stále můžete šířit HIV, ačkoli riziko je účinnou antiretrovirovou léčbou 
sníženo. Poraďte se s lékařem o opatřeních potřebných k zabránění přenosu infekce na další osoby. 
 
Další léčivé přípravky a Combivir 
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, nebo jste užíval(a) 
v nedávné době, 
včetně rostlinných přípravků a přípravků dostupných bez lékařského předpisu. 
 
Nezapomeňte informovat svého lékaře či lékárníka, pokud během léčby přípravkem Combivir začnete 
užívat nějaký další léčivý přípravek. 
 
Následující léky se nemají s přípravkem Combivir užívat: 

 

jiné léčivé přípravky obsahující lamivudin, používané k léčbě infekce virem HIV nebo 
hepatitidy B

 

emtricitabin, používaný k léčbě HIV infekce; 

 

stavudin, používaný k léčbě HIV infekce

 

ribavirin nebo injekce gancikloviru, používané k léčbě virových infekcí; 

 

vysoké dávky kotrimoxazolu, což je antibiotikum; 

 

kladribin, užívaný k léčbě vlasatobuněčné leukemie
Informujte svého lékaře, pokud je Vám kterékoliv z výše uvedených léčiv podáváno. 

 
Některé léky mohou způsobit, že se u Vás s větší pravděpodobností objeví nežádoucí účinky, 
nebo mohou nežádoucí účinky zhoršovat. 
Patří mezi ně: 

 

valproát sodný, k léčbě epilepsie; 

 

interferon, k léčbě virových infekcí; 

 

pyrimethamin, k léčbě malárie a dalších parazitárních infekcí; 

 

dapson, k prevenci pneumonie (zápalu plic) a k léčbě kožních infekcí; 

 

flukonazol nebo flucytosin, k léčbě plísňových infekcí, jako jsou kvasinky; 

 

pentamidin nebo atovachon, k léčbě parazitárních infekcí, jako je PCP (pneumocystová 
pneumonie - zápal plic); 

 

33 

 

 

amfotericin nebo kotrimoxazol, k léčbě plísňových nebo bakteriálních infekcí; 

 

probenecid, k léčbě dny nebo podobných onemocnění a podávaný s určitými antibiotiky ke 
zlepšení jejich účinku; 

 

methadon, užívaný jako léčba závislosti na heroinu; 

 

vinkristin, vinblastin nebo doxorubicin, k léčbě nádorového onemocnění. 
Informujte svého lékaře, pokud je Vám kterékoliv z výše uvedených léčiv podáváno. 

 
Některé léky mohou s přípravkem Combivir vzájemně působit 
Patří mezi ně: 

 

klarithromycin, antibiotikum. 
Pokud užíváte klarithromycin, vezměte si jeho dávku alespoň 2 hodiny před tím nebo poté, co 
užíváte přípravek Combivir. 

 

fenytoin, k léčbě epilepsie. 
Informujte svého lékaře, pokud užíváte fenytoin. Lékař může v tomto případě potřebovat 
monitorovat Váš zdravotní stav během současné léčby přípravkem Combivir. 

 

Těhotenství 
Pokud jste těhotná, pokud otěhotníte nebo pokud těhotenství plánujete, promluvte si se svým lékařem 
o možných rizicích a přínosech vyplývajících z užívání přípravku Combivir pro Vás a pro Vaše dítě. 
 
Přípravek Combivir a podobné léky mohou u nenarozeného dítěte způsobit nežádoucí účinky. 
 
Pokud jste v průběhu těhotenství užívala přípravek Combivir, může lékař požadovat v zájmu 
sledování vývoje dítěte pravidelné krevní a jiné diagnostické testy. U dětí, jejichž matky užívaly 
v průběhu těhotenství NRTI, převažuje přínos z ochrany proti HIV nad rizikem nežádoucích účinků. 
 
Kojení 
Ženy infikované virem HIV nesmějí kojit, 
protože infekce HIV může být přenesena mateřským 
mlékem na dítě. 
 
Malé množství složek přípravku Combivir může také přecházet do mateřského mléka. 
 
Pokud již kojíte nebo uvažujete o tom, že začnete kojit: 

Poraďte se neprodleně se svým lékařem

 
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů 
Přípravek Combivir může způsobovat závratě
 a může mít další nežádoucí účinky, které snižují 
pozornost. 
Neřiďte dopravní prostředky ani neobsluhujte stroje, pokud se necítíte dobře. 
 
 
3. 

Jak se Combivir užívá 

 
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. 
Pokud si nejste 
jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. 
 
Tablety Combivir spolkněte a zapijte vodou. Tablety lze užívat spolu s jídlem nebo nalačno. 
 
Nejste-li schopen (schopna) tabletu(y) polykat, můžete ji(je) rozdrtit a přidat k malému množství jídla 
nebo nápoje. Celou dávku je pak třeba okamžitě spolknout. 
 
Zůstaňte v pravidelném kontaktu se svým lékařem 

 

34 

 

Přípravek Combivir pomáhá upravit Váš zdravotní stav. Aby mohl zabránit ve zhoršování nemoci, je 
třeba ho užívat každý den. I tak se ale u Vás mohou rozvinout další infekce a onemocnění, která 
souvisejí s infekcí virem HIV. 
 
 

Je důležité, abyste zůstal(a) v kontaktu se svým lékařem a abyste neukončoval(a) léčbu 
přípravkem Combivir
 dříve, než se poradíte se svým lékařem. 

 
Kolik přípravku se užívá 
 
Dospělí a děti s hmotností 30 kg a více: 
Obvyklá dávka přípravku Combivir je jedna tableta 2x denně. 
Užívejte tablety vždy ve stejný čas a ponechejte mezi nimi rozestup přibližně 12 hodin. 
 
Děti s hmotností mezi 21 a 30 kg: 
Obvyklá úvodní dávka přípravku Combivir je půl tablety (1/2) ráno a jedna celá tableta večer. 
 
Děti s hmotností mezi 14 a 21 kg: 
Obvyklá úvodní dávka přípravku Combivir je půl tablety (1/2) ráno a půl tablety (1/2) večer. 
 
Děti s hmotností nižší než 14 kg mají lamivudin a zidovudin (složky přípravku Combivir) užívat 
odděleně. 
 
Jestliže jste užil(a) více přípravku Combivir, než jste měl(a) 
 
Pokud jste omylem užil(a) více přípravku Combivir, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi nebo se 
obraťte na pohotovostní oddělení nejbližší nemocnice. 
 
Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Combivir 
 
Jestliže jste zapomněl(a) užít dávku, vezměte si ji, jakmile si vzpomenete. Poté pokračujte v léčbě jako 
dříve. Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. 
 
 
4. 

Možné nežádoucí účinky 

 
Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy 
v krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů 
v krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil. 
 
Léčba přípravkem Combivir často způsobuje úbytek tuku z nohou, paží a obličeje (lipoatrofie). 
Ukázalo se, že tento úbytek tělesného tuku se po ukončení podávání zidovudinu nevrátí úplně do 
původního stavu. Váš lékař u Vás bude sledovat známky lipoatrofie. Oznamte svému lékaři, pokud 
zaznamenáte jakýkoli úbytek tuku z nohou, paží a obličeje. Pokud se tyto příznaky objeví, je nutno 
Combivir přestat podávat a Vaši léčbu HIV změnit. 
 
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého. 
 
Při léčbě infekce virem HIV nelze vždy říci, zda některé nežádoucí účinky byly způsobeny 
přípravkem Combivir nebo jinými léčivy, která souběžně užíváte, nebo vlastním onemocněním HIV. 
Proto je velmi důležité, abyste informoval(a) svého lékaře o jakýchkoli změnách svého 
zdravotního stavu.
 
 
Stejně jako nežádoucí účinky přípravku Combivir shrnuté níže, mohou se v průběhu 
kombinované léčby infekce virem HIV rozvinout i další zdravotní potíže. 

 

35 

 

 

Je důležité, abyste si přečetla(a) další informace v tomto bodě s názvem „Další možné 
nežádoucí účinky kombinované léčby infekce HIV“. 

 
Velmi časté nežádoucí účinky 
Mohou postihnout více než 1 osobu z 10

 

bolest hlavy; 

 

nevolnost (nauzea). 

 
Časté nežádoucí účinky 
Mohou postihnout až 1 osobu z 10: 

 

zvracení; 

 

průjem; 

 

bolesti břicha; 

 

ztráta chuti k jídlu; 

 

pocit závrati; 

 

únava a nedostatek energie; 

 

horečka (vysoká teplota); 

 

celkový pocit nemoci; 

 

nespavost (insomnie); 

 

bolest svalů a nepříjemný pocit ve svalech; 

 

bolest kloubů; 

 

kašel; 

 

dráždění v nose nebo rýma; 

 

kožní vyrážka; 

 

ztráta vlasů (alopecie). 

 
Časté nežádoucí účinky, které se mohou projevit v krevních testech, jsou: 

 

nízký počet červených krvinek (anemie) nebo nízký počet bílých krvinek (neutropenie nebo 
leukopenie
); 

 

zvýšení hladiny jaterních enzymů; 

 

zvýšené množství bilirubinu v krvi (látka, která je tvořena v játrech), která může způsobovat 
žlutavé zabarvení kůže. 

 
Méně časté nežádoucí účinky
 
Mohou postihnout až 1 osobu ze 100

 

pocit dušnosti; 

 

plynatost (flatulence); 

 

svědění; 

 

svalová slabost. 

 

Méně časté nežádoucí účinky, které se mohou projevit v krevních testech, jsou: 

 

snížení počtu krevních destiček, které se podílejí na srážení krve (trombocytopenie) nebo 
snížení počtu všech druhů krevních buněk (pancytopenie). 

 
Vzácné nežádoucí účinky
 
Mohou postihnout až 1 osobu z 1 000: 

 

závažná alergická reakce způsobující otok obličeje, jazyka a hrdla, což může vést k obtížnému 
polykání nebo dýchání (dušnosti); 

 

jaterní poruchy, jako je žloutenka, zvětšení jater nebo jejich ztukovatění, zánět (hepatitida); 

 

laktátová acidóza (vzestup kyseliny mléčné v krvi, viz další bod „Další možné nežádoucí účinky 
kombinované léčby infekce HIV“); 

 

zánět slinivky břišní (pankreatitida); 

 

bolest na hrudi, onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie); 

 

36 

 

 

křeče (konvulze); 

 

pocit deprese nebo úzkosti, neschopnost koncentrace, pocit ospalosti; 

 

poruchy trávení a poruchy chuti; 

 

změna barvy nehtů, kůže nebo sliznice uvnitř dutiny ústní; 

 

příznaky podobné chřipce – zimnice a pocení; 

 

abnormální pocity na kůži (brnění či mravenčení); 

 

pocit slabosti končetin; 

 

rozpad svalové tkáně; 

 

snížení citlivosti; 

 

častější močení; 

 

zvětšení prsů u mužů. 

 
Vzácné nežádoucí účinky, které se mohou projevit v krevních testech, jsou: 

 

zvýšení hladiny enzymu nazývaného amyláza; 

 

selhání tvorby nových červených krvinek v kostní dřeni (aplazie červených krvinek). 

 
Velmi vzácné nežádoucí účinky 
Mohou postihnout až 1 osobu z 10 000
 
Velmi vzácné nežádoucí účinky, které se mohou projevit v krevních testech, jsou: 

 

selhání tvorby nových červených nebo bílých krvinek v kostní dřeni (aplastická anemie). 

 
Pokud se u Vás objeví nežádoucí účinky 
 

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete 
jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte 
to svému lékaři nebo lékárníkovi. 

 
Další možné nežádoucí účinky kombinované léčby infekce HIV 
Kombinovaná léčba, jako je např. přípravek Combivir, může způsobovat další zdravotní potíže, které 
se mohou objevit v průběhu léčby infekce virem HIV. 
 
Staré infekce mohou znovu propuknout 
Osoby s pokročilou infekcí virem HIV (AIDS) mají slabý imunitní systém a mohou se u nich s větší 
pravděpodobností vyvinout závažné infekce (oportunní infekce). Pokud tito pacienti zahájí léčbu, 
může se stát, že staré, skryté infekce znovu vzplanou a projeví se příznaky i objektivními známkami 
zánětu. Tyto příznaky jsou pravděpodobně způsobeny tím, že se imunitní systém stává silnějším a tělo 
pak může začít proti těmto infekcím bojovat. 
 
Kromě těchto oportunních infekcí může po zahájení užívání léků k léčbě infekce HIV dojít rovněž 
k rozvoji autoimunitních poruch (stavy, které vznikají, když vlastní imunitní systém napadne zdravou 
tkáň v těle). Autoimunitní poruchy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. Jestliže 
zaznamenáte jakékoli příznaky infekce nebo příznaky, jako je svalová slabost, slabost začínající 
v rukou a nohou a postupující směrem k trupu, bušení srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím, 
informujte okamžitě svého lékaře, aby mohla být zahájena potřebná léčba. 
 
Pokud se u Vás projeví jakékoli příznaky infekce v průběhu užívání přípravku Combivir: 
 

Sdělte to okamžitě svému lékaři. Neužívejte další léky proti infekci dříve, než se poradíte se 
svým lékařem. 

 
Laktátová acidóza je vzácný, ale závažný nežádoucí účinek 
U některých osob užívajících přípravek Combivir se může vyvinout stav zvaný laktátová acidóza 
spolu se zvětšením jater. 
 

 

37 

 

Laktátová acidóza je způsobena hromaděním kyseliny mléčné v těle. Je vzácná, ale pokud se objeví, je 
to obvykle v průběhu několika prvních měsíců léčby. Může být život ohrožující, protože může vést 
k selhání vnitřních orgánů. Laktátová acidóza se s větší pravděpodobností objeví u osob, které mají 
onemocnění jater, nebo u obézních osob (s výraznou nadváhou), zvláště u žen. 
 
Příznaky laktátové acidózy zahrnují: 

 

hluboké, zrychlené a obtížné dýchání; 

 

ospalost (netečnost); 

 

pocit snížené citlivosti nebo slabosti končetin; 

 

nevolnost (nauzea) a zvracení; 

 

bolesti břicha. 

 
V průběhu léčby Vás lékař bude pečlivě sledovat s ohledem na přítomnost příznaků laktátové acidózy. 
Pokud se u Vás objeví jakýkoli z příznaků zmíněných výše nebo pokud Vás některý z jiných příznaků 
znepokojuje: 
Navštivte co nejdříve svého lékaře. 
 
Mohou se u Vás objevit problémy s kostmi 
U některých osob, které užívají kombinovanou léčbu infekce virem HIV, se může objevit onemocnění 
nazývané osteonekróza. Při tomto onemocnění části kostní tkáně odumírají z důvodu nedostatku 
cévního zásobení kostí. S větší pravděpodobností se toto onemocnění objeví u osob: 

 

pokud užívají kombinovanou léčbu již delší dobu; 

 

pokud rovněž užívají protizánětlivé léky, nazývané kortikosteroidy; 

 

pokud konzumují alkohol; 

 

pokud je jejich imunitní systém velmi slabý; 

 

pokud mají nadváhu. 

 
Příznaky osteonekrózy jsou: 

 

ztuhlost kloubů; 

 

bolesti (zvláště kyčlí, kolen a ramen); 

 

obtíže s pohybem. 

Pokud zaznamenáte jakýkoli z těchto příznaků: 

Sdělte to svému lékaři. 

 
Další příznaky, které se mohou projevit v krevních testech 
Kombinovaná léčba infekce virem HIV může rovněž způsobit: 

 

zvýšení hladiny kyseliny mléčné v krvi, což může ve velmi vzácných případech vést až 
k laktátové acidóze. 

 
Hlášení nežádoucích účinků 
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové 
informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení 
nežádoucích účinků uvedeného v

 Dodatku V.

 Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět 

k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku. 
 
 
5. 

Jak Combivir uchovávat 

 
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. 
 
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu. 
 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 

 

38 

 

 
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 
prostředí. 
 
 
6. 

Obsah balení a další informace 

 
Co Combivir obsahuje 
 

Léčivými látkami jsou lamivudin a zidovudin. 

Pomocnými látkami jsou: 
jádro tablety: mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu (bez glutenu), 
magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý; 
potahová vrstva tablety: hypromelosa, oxid titaničitý, makrogol 400 a polysorbát 80. 

 
Jak Combivir vypadá a co obsahuje toto balení 
 
Combivir potahované tablety se dodávají v krabičkách obsahujících balení s blistry nebo lahvičkami 
s dětským bezpečnostním uzávěrem. Jedno balení obsahuje 60 tablet. Tablety jsou bílé nebo téměř 
bílé, mají tvar tobolky s půlicí rýhou a na obou stranách jsou označeny kódem GXFC3. 
 
Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce 
 

Výrobce 

Držitel rozhodnutí o registraci 

 
Glaxo Operations UK Limited 

ViiV Healthcare UK Limited 

(trading as Glaxo Wellcome Operations) 

980 Great West Road 

Priory Street 

Brentford 

Ware 

Middlesex 

Herts SG12 0DJ 

TW8 9GS 

Velká Británie 

Velká Británie 

 

 

 

 

 

nebo 
 
GlaxoSmithKline Pharmaceuticals S.A. 
ul. Grunwaldzka 189 
60-322 Poznaň 
Polsko 
 

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci: 
 

België/Belgique/Belgien 
ViiV Healthcare sprl/bvba 
Tél/Tel: + 32 (0)10 85 65 00 
 

Lietuva 
GlaxoSmithKline Lietuva UAB 
Tel: + 370 5 264 90 00 
info.lt@gsk.com 
 

Бългapия 
ГлaкcoCмитКлaин EOOД 
Teл. : + 359 2 953 10 34 

Luxembourg/Luxemburg 
ViiV Healthcare sprl/bvba 
Belgique/Belgien 
Tél/Tel: + 32 (0)10 85 65 00 
 

 

39 

 

Česká republika 
GlaxoSmithKline s.r.o. 
Tel: + 420 222 001 111 
cz.info@gsk.com 
 

Magyarország 
GlaxoSmithKline Kft. 
Tel.: + 36 1 225 5300 
 

Danmark 
GlaxoSmithKline Pharma A/S 
Tlf: + 45 36 35 91 00 
dk-info@gsk.com 
 
 

Malta 
GlaxoSmithKline Malta 
Tel: + 356 21 238131 
 

Deutschland 
ViiV Healthcare GmbH Tel.: + 49 (0)89 203 
0038-10 

viiv.med.info@viivhealthcare.com 

 

Nederland 
ViiV Healthcare BV 
Tel: + 31 (0)30 6986060 
contact-nl@viivhealthcare.com 
 

Eesti 
GlaxoSmithKline Export Ltd. Eesti filiaal 
Tel: + 372 6676 900 
estonia@gsk.com 
 

Norge 
GlaxoSmithKline AS 
Tlf: + 47 22 70 20 00 
firmapost@gsk.no 
 

Ελλάδα 
GlaxoSmithKline A.E.B.E. 
Τηλ: + 30 210 68 82 100 
 

Österreich 
GlaxoSmithKline Pharma GmbH 
Tel: + 43 (0)1 97075 0 
at.info@gsk.com 
 

España 
Laboratorios ViiV Healthcare, S.L. 
Tel: + 34 902 051 260 

es-ci@viivhealthcare.com 

 
 

Polska 
GSK Services Sp. z o.o. 
Tel.: + 48 (0)22 576 9000 
 

France 
ViiV Healthcare SAS 
Tél: + 33 (0)1 39 17 6969 
Infomed@viivhealthcare.com 
 

Portugal 
VIIV HIV HEALTHCARE, UNIPESSOAL, 
LDA. 
Tel: + 351 21 094 08 01 
viiv.fi.pt@viivhealthcare.com 
 

Hrvatska 
GlaxoSmithKline d.o.o. 
Tel: + 385 1 6051 999 
 

România 
GlaxoSmithKline (GSK) S.R.L. 
Tel: +4021 3028 208 
 

Ireland 
GlaxoSmithKline (Ireland) Limited 
Tel: + 353 (0)1 4955000 
 

Slovenija 
GlaxoSmithKline d.o.o. 
Tel: + 386 (0)1 280 25 00 
gqq41253@glaxowellcome.co.uk 
 

Ísland 
Vistor hf. 
Sími: + 354 535 7000 
 

Slovenská republika 
GlaxoSmithKline Slovakia s. r. o. 
Tel: + 421 (0)2 48 26 11 11 
recepcia.sk@gsk.com 
 

 

40 

 

Italia 
ViiV Healthcare S.r.l. 
Tel: + 39 (0)45 9212611 
 

Suomi/Finland 
GlaxoSmithKline Oy 
Puh/Tel: + 358 (0)10 30 30 30 
Finland.tuoteinfo@gsk.com 
 

Κύπρος 
GlaxoSmithKline (Cyprus) Ltd 
Τηλ: + 357 22 39 70 00 

gskcyprus@gsk.com 

Sverige 
GlaxoSmithKline AB 
Tel: + 46 (0)31 67 09 00 
info.produkt@gsk.com 
 

Latvija 
GlaxoSmithKline Latvia SIA 
Tel: + 371 67312687 
lv-epasts@gsk.com 
 

United Kingdom 
ViiV Healthcare UK Limited  
Tel: + 44 (0)800 221441 
customercontactuk@gsk.com 
 

 

 

 
Tato příbalová informace byla naposledy revidována 
 
 
 
Podrobné  informace  o tomto  léčivém  přípravku  jsou  k dispozici  na  webových  stránkách  Evropské 
agentury pro léčivé přípravky na adrese

 http://www.ema.europa.eu 

 

Recenze

Recenze produktu COMBIVIR 60-LAH Potahované tablety

Diskuze

Diskuze k produktu COMBIVIR 60-LAH Potahované tablety

Přidat nový příspěvek do diskuze

 

Mohlo by vás zajímat


Načítám

Nejprodávanější značky

Výhodné nabídky už nemusíte hledat

pošleme vám je e-mailem :)

Zkuste to, odhlásit se koneckonců můžete kdykoli.
Nahoru
OK
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Zjistit více
Zpracovávám