Zápal plic je zánětlivé onemocnění plicní tkáně. Mohou ho způsobovat bakterie, viry, plísně, ale i různé chemické látky nebo alergie. V poslední době se spíš vžil odborný název pneumonie. Přečtěte si, jak vzniká, co vám na něj předepíše lékař a čím můžete léčbu doplnit sami.

Zápal plic (pneumonie) se zjišťuje z rentgenového snímku plic pacienta

Nejčastější zápal plic je bakteriální. Mezi bakterie, které ho způsobují, patří streptokoky (pneumokoky), hemofily, stafylokoky a další. Méně časté, ale přesto se vyskytující pneumonie jsou způsobeny nitrobuněčnými bakteriemi -  chlamydiemi, rickettsiemi nebo mykoplazmaty. 

Dalším typem je virová pneumonie. Tento typ zápalu způsobují chřipkový virus, herpes viry nebo cytomegalovirus. U lidí s poškozenou imunitou se mohou vyskytnout i pneumonie způsobené plísněmi. Zápal plic může být i následkem uzávěru některé průdušky vdechnutým cizím tělesem či chemickými látkami, nádorem, v důsledku alergické reakce nebo hlenem.

Jaká je inkubační doba a jak dlouho jsem infekční?

Inkubační doba závisí na původci onemocnění. U bakteriální pneumonie je inkubační doba 1-3 dny, u virové 4-6 dní. Když je způsobena chřipkovým virem, objeví se onemocnění 18-72 hodin po nakažení. Infekční je pacient zejména v období kašle, pokud vykašlává hleny, je nakažlivost vyšší. Infekce se šíří vzduchem (kapénková infekce) nebo dotykem (rukama).

Jak poznám zápal plic?

Projevy zápalu plic se mohou lišit v závislosti na původci onemocnění (bakterie vs. viry). Společnými projevy jsou kašel, zvýšená teplota až horečka, bolest na hrudi a obtížné dýchání. Kašel je u virové infekce suchý a dráždivý (až bolest plic při kašli), při bakteriální infekci se později mění na produktivní s hleny. Zvýšená teplota je spíše charakteristická pro virové onemocnění, horečka pro bakteriální. U virové infekce se mohou projevovat i příznaky připomínající chřipku, tedy bolesti kloubů a svalů, celková schvácenost, nevolnost až zvracení.

Jak se zápal plic léčí?

Hlavním vodítkem pro lékaře je rentgenový snímek, který prokáže zánětlivé změny v plicní tkáni, biochemické vyšetření moči a krve a fyzikální vyšetření. Mezi ně patří vyšetření poslechem a poklepem hrudníku, měření teploty a krevního tlaku.

Léčba pneumonie závisí na původci onemocnění, momentálním stavu pacienta, jeho věku a přítomnosti dalších onemocnění. Ve většině případů je zahájena léčba antibiotiky, jejichž účinnost se hodnotí po 3-4 dnech. Nejčastěji se používají antibiotika z řady aminopenicilinů a cefalosporinů. Po zjištění původce onemocnění mohou být nasazeny léky erytromycin nebo tetracykliny, antivirotika nebo antimykotika. 

Dále léčíme průvodní symptomy onemocnění. K léčbě suchého kašle použijeme antitussika, tedy léky proti suchému, dráždivému kašli. Vhodnými léky jsou například Robitussin, Tussin, Ditustat nebo Levopront. Na produktivní kašel s hleny použijeme expektorancia, tedy léky usnadňující vykašlávání. Oblíbený je ACC,   Bromhexin nebo Mucosolvan. Horečku můžeme snížit léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů se podávají kortikoidy. Léčba trvá obvykle 2-3 týdny. Rekonvalescence může trvat i měsíc.

Jak si můžeme pomoci sami?

V případě zápalu plic se vždy jedná o podpůrnou léčbu k lékům, které nám doporučí lékař. Během léčby je nutné dodržovat dostatečnou hygienu, klid na lůžku, vyhnout se alkoholu a nekouřit, jíst pestrou stravu bohatou na vitamíny a minerály. Důležité je dostatečně pít. Vhodné jsou minerální vody a bylinné čaje podporující dýchací cesty s obsahem proskurníku, jitrocelu, podbělu, slézu, lípy a divizny. Bylinky pomohou zklidnit podrážděné dýchací cesty. Prospěšné jsou zábaly hrudníku, zvlhčování vzduchu a podložení hlavy vyšším polštářem.

Imunitní systém můžeme podpořit přípravky z echinacey, hlívy ústřičné nebo rakytníku. Vhodnými doplňky jsou i Droserin napomáhající odkašlávání, Vironal vhodný k energetickému posílení plic a Spiron čistící vzduch v místnosti, kde pobýváme. Můžeme přidat vitamín C, beta karoten a probiotika, neboť až 70 % imunitního systému se nachází ve střevech.

Komplikace

Léčba včasně diagnostikovaného zápalu plic u jinak zdravého dospělého bývá úspěšná a bez následků. U neléčených pacientů může vzniknout trvalé poškození plicní tkáně, snížení funkce plic nebo zhoršení původního onemocnění. Může dojít k přenosu infekce z plic do jiných částí těla jako jsou klouby nebo srdce. Mezi nejohroženější skupinu patří novorozenci, kojenci, starší lidé, nemocní upoutaní na lůžko a lidé s oslabenou imunitou (AIDS, imunusupresiva).

U dětí patří mezi rizikové faktory pneumonie s těžším průběhem nízký věk dítěte, nedonošenost, chronické plicní onemocnění, vrozená srdeční vada, podvýživa a porucha obranyschopnosti. Negativní vliv mají i docházka do kolektivních zařízení, znečištění životního prostředí, expozice cigaretovému kouři, cestování v přeplněných dopravních prostředcích, pobyt v místech s vysokou koncentrací lidí, nízká sociální úroveň rodiny. Očkování má význam v prevenci zápalu plic s těžkým průběhem. Proti pneumokokovým nákazám, které mohou způsobovat i zápal plic, existuje dobrovolné očkování dětí.