Poradenství

Zvýšená teplota je následek posunutí centra tělesné teploty, které se nachází v hypothalamu. Dochází při ní ke zvýšené aktivitě imunitního systému. Ovšem idealní tělesná teplota pro organimsus je 36 - 37 stupňů Celsia. Teplota v rozmezí 37-38 stupňů celsia je přirozený obranný jev organismu při boji s patogenem. Při vyšší teplotě jak 38 může dojít k poškození enzymů, DNA a s nimi spojených tělesných funkcí a je třeba ji snižovat antipyretiky.

Pokud horečka nad 38 stupňu Celsia neklesá ani po podání antipyretik a stále se zvyšuje tak horečka kolem 39 už může být životu ohrožující, pokud například trpíte kardiovaskulárními a je potřeba urychlená návštěva lékaře. U dětí, které například trpí cukrovkou, poruchou metabolismu nebo jsou chudokrevné, tak u nich při teplotě nad 38 stupňů Celsia dbejte zvýšené opatrnosti.

Ano, běžně se stává, že viry, které projdou nosní dutinou přes nosohltan se usadí v průduškách a vzniká tak akutní bronchitida (zánět průdušek). Typickým příznakem bývá suchý a dráždivý kašel, bolest na hrudi, rýma, bolest hlavy a bolest v krku… Při léčbě bronchitidy doporučujeme klidový režim, dostatečný příjem tekutin, léky proti kašli (Stoptusin, Robitusin, Mucosolvan), v případě horečky antipyretika (paralen, ibalgin).

Z doplňků stravy hlavně bylinky a probiotika. Svůj imunitní systém můžete též podpořit pravidelnou fyzickou aktivitou, otužováním či saunováním. Mezi bylinky, které pomohou nastartovat váš imunitní systém patří například echinacea, rakytník, šípek, zázvor a šalvěj.

Krizové měsíce bývají pro náš organismus zejména ty, ve kterých dochází k vysokým teplotním výkyvům (březen, duben,září, říjen, listopad). Zejména v těchto měsících je nutná zvýšená péče o imunitní systém. S prevencí začněte dostatečně dopředu, ideálně 3-5 týdnů před začátkem tzv. chřipkových období.

Nejlepší prevencí nachlazení je zvýšená péče o imunitu pomocí příjmu vitamínů, minerálů, betaglukanů a probiotik v chřipkovém období ale i mimo něj. Dále je důležitý pravidelný pohyb (3x-5x týdně), otužování či saunování. Též vám pomohou také bylinky (echinacea, šípek, šalvěj, rakytník). S prevencí by se mělo začít zejména s příchodem jara a podzimu (březen, září)

Základní rozdělení chřipkových virů je dle druhu chřipkových virů na A,B a C. Nejzávažnější je chřipkový virus A, který může mít hodně gen. mutací a proto může vyvolat onemocnění každý rok. Jako prevence proti chřipce se doporučuje v chřipkových obdobích dbát na imunitu (pohyb, zvýšený přísun vitamínů a minerálů, otužování…).

Ano, chřipka je velmi závažné infekční onemocnění a může se šířit celou populací tzv. kapénkami. Proto, pokud máte některé z příznaků chřipky, tak se snažte vyhýbat lidem, ať nedojde k dalšímu přenosu. Zabránit přenosu lze i pomocí zdravotních roušek či respirátorů a důkladnou hygienou.

Mezi nejčastější příznaky chřipky patří horečka, malátnost, rýma, kašel, bolest v krku, bolest svalů a kloubů

Vodnatá rýma bývá většinou alergického původu, čili doporučujeme odstranit přítomnost dráždivého alergenu a nasadit antihistaminika ve formě spreje do nosu (Levokabastin, Azelastin)