Maminkou: Bartíkův první rok

Musím říct, že to byl nejhezčí rok mého života. Stát se maminkou je úžasná věc. Nejdříve nechápavě pozorovat toho mrňouska v peřince a zvykat si na to, že jsem matkou, později se radovat z prvního úsměvu, užívat si ten pohled, když mi miminko usnulo v náručí, pak první přetočení, první zoubek, lezení, když se posadil, když sám vylezl na pohovku… Každý den mě překvapí něčím novým a já jen žasnu, jak rychle roste a objevuje ten složitý svět. Kromě těch krásných chvil jsme však zažili i různá trápení a nemoci. Se vším jsme se ale dokázali vypořádat a ve společném putování životem pokračujeme s radostí dál :-)

Bolesti bříška

Kromě pocitu štěstí, že mám své vytoužené miminko u sebe, jsem se první týdny trápila s Bartíkovými bolestmi bříška. Ne že by plakal celé dny, ale trápilo ho to hodně. A tak asi jako každý rodič v této situaci, jsme doma zkoušeli snad všechno. Ze stravy jsem vynechala opravdu spoustu potravin, prolévala jsem se kojícími čaji, vyzkoušeli jsme různé kapičky na prdíky… Bylo to náročné, ale nakonec to uteklo docela rychle a Bartík plakal méně a méně. Co nám nejvíc pomohlo? Řekla bych, že to bylo všechno dohromady. Nedám však dopustit na nosící šátek a houpací hačku. Později jsme zkusili bezplenkovou metodu, která také dokáže velmi ulevit.

Látkové pleny a bezplenkovka

Částečně z ekologického hlediska, ale hlavně ze zdravotního, používám často látkové pleny. Ne vždy, ale když jsme doma, není to nic složitého. Často nechávám Bartíka i bez plenky. Bezplenková metoda u nás funguje částečně. Asi do 10. měsíce to bylo dobrý a Bartík hezky spolupracoval. Teď se zdá, že se mu nechce a kbelíček, nočník i klasický záchod ho akorát zlobí. Je to jen období. Snažím se ho respektovat, ale přesto doufám, že si nočník brzy oblíbí.

Ochutnávání jídla

První ochutnávání jídla proběhlo v létě, kdy byla sezóna v plném proudu. Rajčata, melouny, okurky… Vše bylo spíš o poznávání chutí, než že by něco skutečně snědl. Rozhodla jsem se totiž vyzkoušet metodu BLW, nebo-li jídlo do tlapky. Do ručičky tedy dostal kousek ovoce nebo zeleniny, který ožužlával. Byla to zábava pro něj i pro nás :-) Na začátku podzimu, když už skutečně projevoval zájem o jídlo, jsem začala experimentovat a vyrábět různé placičky z ovoce a zeleniny, z červené čočky, z pohankové mouky a podobně. Dnes už jí s námi stejné jídlo, jen to musí dopilovat se lžičkou.

První zoubky

Ach ty zoubky! Z prvního má člověk obrovskou radost, ale jakmile se začnou prořezávat další, miminko je u toho nevrlé, má teplotu a prstíky furt v puse, už to takové radovánky nejsou. Ale co naplat, zuby musí ven. Kromě kousátek a kartáčků, které Bartík poctivě okousával, jsem mu mazala dásně olejíčkem První zoubek od Saloos. Nějaký účinek určitě měl, často se po něm Bartík zklidnil. Hlavně v noci, když se budil pláčem. Teď už si však do pusinky sahat nenechá.

Rýma, kašel a šestá nemoc

S podzimem se u nás objevila první rýma. Ale ta byla tedy pořádná. Bartík nemohl pít, spát, dýchat… Odsávačka jela na plné obrátky, aby se alespoň nakojil. Po pár dnech naštěstí odezněla. Pak se ještě párkrát vrátila, i když v menší intenzitě. Doteď se však snažím často větrat, zvlhčovat vzduch a občas dům provonět eukalyptovým olejíčkem.

Ještě o něco horší byl kašel s vysokými teplotami. Kdyby člověk nevěděl, že takto kašle miminko, pomyslel by si, že to kašle nějaký hodně nemocný stařec. Hluboký, suchý a dráždivý kašel, rýma, teplota přes 38, to dokáže čerstvou maminku pěkně vyvést z míry. Ale zalezlí v posteli s téměř nepřetržitým kojením jsme i tohle přečkali a Bartíkova imunita je zase o něco silnější. A nakonec stihl někde chytnout i šestou nemoc. To už ale byla brnkačka. Dva dny trochu kňoural, mírně zvýšená teplota, třetí den se osypal vyrážkou a čtvrtý den byl už v pohodě.

Bartíkův první rok byl i přes různá trápení skvělý. A teď už se těšíme na první krůčky v teplém jarním počasí. Doma totiž už všechno zná, ale naštěstí máme velkou zahradu a kolem domu spoustu přírody :-)

No a příště se s vámi podělím, jak jsem první Bartíkův rok prožila já jako máma.