Poradenství

I u dětí platí, že dokud tělesná teplota nepřesáhne 38°C, nemusíme ji nijak srážet. Při překročení 38-38,5°C je již vhodné začít s léčbou. Ke snížení horečky mohou pomoci zábaly nebo omývání vlažnou vodou. Teplota použité vody nebo zábalu by měla být pocitově příjemná, okolo 25°C. Zábaly se přikládají po dobu 15 minut na hrudník a bříško, končetiny se nechávají volné. V případě studených končetin nebo mramorované kůže na končetinách nelze aplikovat zábaly ani ochlazovat vodou. Vždy dbáme na to, aby mělo dítě dostatečný přísun tekutin a pokud možno bylo více v klidu. Dětem můžeme při horečce…

Dokud tělesná teplota nepřesáhne 38°C, nemusíme ji nijak srážet. Tělo využívá zvýšenou teplotu k boji s množícími se patogeny. Při překročení 38-38,5°C je již vhodné začít s léčbou. U dospělých se využívají léčiva s obsahem paracetamolu, ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové. Jednotlivé dávky lze užívat v rozestupu nejméně 4 hodin, přičemž je třeba dávat pozor na maximální denní dávky (paracetamol 4 g, ibuprofen 2,4 g, kyselina acetylsalicylová 4 g). Během léčby je dobré více odpočívat a dostatečně pít, aby nedošlo k dehydrataci. V případě vyšších teplot se doporučuje i vlažná sprcha (ne,…

Horečka, stejně jako zvýšená teplota, je projevem těla obrany proti nemoci. O horečce mluvíme v případě naměřených hodnot převyšujících 38°C, zvýšená teplota je v rozmezí 37-38°C (měřeno v podpaží, při rektálním měření a pod jazykem bývá teplota o cca 0,5°C vyšší). Nejčastější příčinou je infekční onemocnění, u dětí se často setkáváme s postvakcinační horečkou nebo horečkou spojenou s prořezáváním zoubků. Zvýšená teplota a horečka může být doprovázena únavou, pocením, zimnicí, slabostí, bolestí svalů a hlavy. Při nastupující horečce bývá teplé tělo a chladné končetiny.

Příčinou zánětu mozkových blan mohou být bakterie, viry či plísně. V případě bakterií a virů dochází ke kapénkovému přenosu onemocnění, plísňové meningitidy se mohou vyskytnout u lidí se silně potlačeným imunitním systémem. Setkat se můžeme i se zánětem mozkových blan neinfekčního původu, způsobeného např. při otevřeném poranění lebky, přenosem zánětu z jiného zdroje (zánět středního ucha, dutin,...), rozšířením rakoviny nebo vlivem účinku některých léků.

Nejhorším možným následkem zánětu mozkových blan je úmrtí. Mezi další komplikace, které může zánět způsobit, patří zejména hluchota, slepota, zánět srdečního svalu, encefalitida nebo sepse. U dětí může vést k opožděnému tělesnému a duševnímu vývoji.

Léčba zánětu mozkových blan musí být zahájena ihned po jeho prokázání. Většinou se podává kombinace kortikosteroidů, které zabraňují otoku mozku, a antibiotik bojujícím proti bakteriím. Důležité je doplňovat tělu tekutiny a minerály. V případě zánětu mozkových blan virového původu se mohou podávat antivirotika a léky na zmírnění doprovodných symptomů (horečky, zvracení, aj.)..

Zánět mozkových blan vyvolává vysoké horečky, prudké bolesti hlavy, ztuhlost šíje, nevolnost, zvracení, petechiální vyrážku, zvýšenou únavu, spavost, může dojít i k poruchám vědomí. U malých miminek a kojenců nás na probíhající zánět může navíc upozornit neutišitelný pláč, obtížné probouzení, neprobuzení se na kojení, líné sání při kojení nebo vypouklá fontanela. Tyto příznaky se objevují v rozmezí 1-8 dnů od nákazy, jejich nástup je velmi rychlý (během 24-48 hodin).

Plíseň nehtů se projevuje jako ztluštění nehtu, změna barvy nehtu a jeho deformace. Nehet je většinou zažloutlý až tmavý nebo zelený, často bývá zkroucený, nerovný. Dále se nehet může třepit nebo drolit a je zpomalený jeho růst.

Na mykózu nehtů se doporučují roztoky, nebo masti s obsahem antimykotické složky, která pomáhá hubit plísně, houby a kvasinky. Nejlepší je nohy namočit na pár minut do teplé vody, aby kůže a nehet změkly, dále je nutné nehet seshora zbrousit pilníkem (máme speciální pilník, nepilujeme tím, který používáme i na zdravé nehty) a poté nanést bud roztok, nebo krém. Plíseň se může vyskytnout i na okolní kůži, v tom případě ji namažeme také. Také při výskytu plísně pod nehtem, nanášíme léčivý přípravek i zde.

Při chronickém zánětu není bolest břicha tak ostrá a zhoršuje se po jídle. Pacienti s chronickým zánětem slinivky mívají tekutou, mastnou stolici. Kvůli potížím s trávením, mohou i hůře vstřebávat další podstatné živiny z potravy. Akutní zánět slinivky může být až život ohrožující stav, při kterém bývá přítomna velice ostrá bolest v nadbřišku, která může vystřelovat až do zad.V obou případech může docházet k nevolnostem, zvracení, zvýšené teplotě a tepové frekvenci.