Poradenství

Parkinsonova nemoc je zapřičiněna úbytkem buněk ve středním mozku, které tvoří dopamin. Dopamin je důležitý pro přenos signálů mezi centrální nervovou soustavou a periferní nervovou soustavou. To znamená, že mozek dá např. pokyn k pohybu a dopamin tuto informaci dopraví až ke svalům nohy a noha se pohne. Když dopamin chybí, mozek sice dá pokyn, ale k pohybu nedojde, protože informace nemůže být doručena. Pokud dojde k úbytku 60-80% buněk, které dopamin tvoří, dochází ke vzniku Parkinsonovy choroby. Jelikož není zcela známá příčina vzniku choroby, bohužel zatím neexistuje ani účinná prevence.…

Ano,  v tomto případě doporučuji navštívit lékaře. I když se to zdá jako maličkost, nemusí to tak vždy být. Jako rizikové faktory ALS můžeme uvést kouření, práce s toxickými látkami a pesticidy, přemíra fyzické aktivity, věk (nad 50 let) či genetické dispozice. Pro potvrzení ALS je třeba neurologické vyšetření.

Příznaky cukrovky závisí na délce onemocnění a hladině glukózy v krvi. Ze začátku si žádných příznaků nemusíme všimnout. Postupně může přicházet únava, motání hlavy a celkově pocit, že se člověk necítí dobře. Zhoršuje se hojení ran (tj. například kožní ranky se hojí pomaleji, hůře, případně se nezhojí vůbec). Zvyšuje se pocit žízně a člověk je nucen častěji chodit na malou. Objevuje se brnění konečků prstů, zejména na nohách, tvoří se otlaky (například i jen z lemu ponožek), které se nehojí. Může dojít ke zhoršení vidění. Postupně dochází k poškození ledvin (nadbytečná glukóza odchází s močí…

Postižené místo nejprve začne být citlivé a bolestivé na dotek a zhruba do dvou dnů se objeví červené puchýřky, které jsou naplněny čirou tekutinou, která postupně zežloutne a puchýřky vyschnou. Pásový opar se vyskytuje právě v pásech, a to nejčastěji na hrudníku, bedrech, výjimkou ale není ani obličej, nebo dokonce oko. Léčba pásového oparu vyžaduje konzultaci s lékařem.

Záškrt je vzácné, avšak velmi závažné, bakteriální onemocnění, za poslední rok bylo v ČR hlášeno 10 případů záškrtu. Z počátku se záškrt projevuje jako běžná angína - bolest v krku, bolestivé polykání, malátnost, teplota až horečka, nechutenství. Poté dojde k otoku hrtanu, nosní dutiny a zduření podčelistních uzlin. Mandle jsou potaženy žlutobílým povlakem. Pokud dojde k tom, že povlak přeroste i do okolí mandlí, objevuje se rychlé zhoršení stavu. Při neléčeném záškrtu může dojít až ke zneprůchodnění dýchacích cest. Komplikacemi záškrtu mohou být poškození srdce, ledvin, nervového systému…

Pátá nemoc je virové onemocnění, které se zpočátku projevuje jako běžné nachlazení. Jako první může nastoupit zvýšená teplota/horečka, únava nebo bolest hlavy. U dospělých většinou nedochází k výsevu vyrážky, spíše se přidávají bolesti kloubů (ruce, zápěstí, kolena, kotníky). V některých případech může onemocnění proběhnout i asymptomaticky, tedy bez příznaků.

Zvětšené a bolestivé mízní uzliny na krku (i u dětí) mohou být příčinou infekčního onemocnění nebo zánětu.Zduření či zánět lymfatických uzlin mohou způsobit záněty zubů, dutiny ústní, uší či horních cest dýchacích ( angína, zánět nosohltanu, infekční mononukleóza,..). Ke zvětšeným uzlinám se mohou přidat i horečka, nevolnost či únava. Nateklé zduřelé uzliny na jedné straně krku (i u dětí) mohou být také způsobeny problémy se zuby či zánětem. Přidat se mohou i zduřelá uzlina pod jazykem, zvětšené uzliny za krkem či zvětšená uzlina pod čelistí. Takto přes internet nedokáži určit přesnou…

Nejčastějším projevem zánětu dutin je bolest. Bývá obvykle tupá a vychází z oblasti horní čelisti, tváří nebo čela. Oblasti nad dutinami mohou být zvýšeně citlivé na poklep nebo i pouhý dotyk. Obtíže jsou nejvýraznější ráno, v průběhu dne se mohou postupně zlepšovat. Zhoršují se naopak při náhlých změnách polohy a tlaku, například vleže nebo při kašli. Dalším průvodním příznakem je ucpaný nos. Nemocní přitom mohou smrkat žluté nebo nazelenalé hleny. Se zánětem nosní sliznice souvisí i porucha čichu a chuťového vnímání. Zánět dutin je doprovázen zvýšenou teplotou.

Leukocyty jsou bílé krvinky a jsou běžnou součástí krve, spadají mezi buňky imunitního systému. Jejich přítomnost v moči vzniká poškozením (např. zánětem, karcinomem) filtrační membrány v nefronech, které normálně tyto krevní složky do moči nepropouští. Ano, někdy mohou být leukocyty v moči  příznakem karcinomu prostaty nebo močového měchýře. Zároveň ale mohou leukocyty v moči znamenat i zánět ledvin, nebo zánět močového měchýře. Často vedle leukocytů může být přítomna i krev v moči. Diagnózu po nálezu leukocytů musí vytvořit lékař a podle toho nastavit adekvátní léčbu.   

Inkubační doba, tedy čas od nakažení po objevení prvních obtíží, je u střevní chřipky zpravidla v rozmezí 1-3 dnů. Doba zotavení se ze střevní chřipky je různá, u někoho příznaky vymizí během jednoho dne, jiného mohou obtíže provázet i týden. Střevní viróza se projevuje nejčastěji průjmem, zvracením, někdy i zvýšenou teplotou. Léčba se odvíjí od projevených příznaků. V případě léků podáváme střevní adsorbencia (např. živočišné uhlí, Smecta). U dětí dbáme na dostatečný pitný režim a kontrolujeme správnou hydrataci a můžeme podávat i rehydratační roztoky, např. Enhydrol, Kulíšek. U horeček…