Je stévie opravdu bezpečná?

Co je stévie?

Stevia rabaudia neboli stévie sladká je bíle kvetoucí rostlina, která má svůj původ v Jižní Americe a dorůstá asi půlmetrové výšky. Jako sladidlo se používá výtažek z jejích listů. Za sladivost zodpovídají glykosidy, souhrnně označované jako steviosid. Tato látka je asi 300x sladší než běžný řepný cukr. Na rozdíl od cukru má glykosid skoro nulovou kalorickou hodnotu a tělo ho nestráví, takže jím projde podobným způsobem jako třeba voda nebo vláknina.

Používání stévie

V Japonsku se stévie používá již více než 30 let. Evropský úřad pro kontrolu potravin si s jejím schválením ale dával na čas a až v roce 2011 na základě hloubkové a dlouhodobé analýzy uznal, že její použití coby potravinového doplňku a náhradního sladidla je zcela bezpečné. Steviol-glykosidy získaly označení E 960. I Spojeným státům americkým trvalo velmi dlouho než uznaly, že stevia jako sladidlo je bezpečná.

Za zmínku ale stojí fakt, že stévie nebyla nikdy schválena pro použití v dětské výživě a není doporučována ani těhotným a kojícím ženám. 

Výhody stévie

• nezvyšuje hladinu cukru v krvi
• neobsahuje sacharózu ani glukózu, proto je vhodná pro diabetiky
• hodí se jako náhražka za syntetická sladidla

Domácí využití stévie

Ačkoli u masivního využití stévie zůstává mnoho otazníků, u jejího domácího používání coby náhradního sladidla nemusíme mít v souvislosti s jejími účinky strach.

Jak už jsme zmínili, neobsahuje téměř žádné kalorie, a tak se hodí při redukci váhy. Na rozdíl od syntetických sladidel má přirozeně sladkou chuť a naopak nemá onen nepříjemný "ocásek".

K čemu se hodí stévie

Stévie se hodí například při dochucování domácích limonád nebo při pečení. Samozřejmě ale platí osvědčené: "všeho s mírou". Cukry ve stravě tedy raději omezte, případně částečně nahraďte alternativním sladidlem, než byste je zcela vyměnili za stévii.

Pěstování stévie

Svůj původ má tato bylina v Paraguayi, kde jsou výrazně odlišné klimatické podmínky než u nás, a tak je možné ji sice v létě pěstovat venku, na zimu je ale nutné ji přesouvat do vnitřních prostor. Nejlépe z toho tedy vychází, když bude stévie rostlina uchovávána v květináči, který můžeme snadno přemisťovat.

Dobře se jí daří v substrátu s vysokým obsahem humusu, jež je nutné udržovat stále vlhký. Sklízí se pak mladé části výhonků, když dosáhnou 40 - 50 cm. Ty se následně se suší, ale mohou se konzumovat i čerstvé. Po první sklizni je možné za dva až tři měsíce sklízet podruhé. Na zimu je pak dobré rostlinu zastřihnout přibližně na 10 cm.

Pokud si nejste jisti svým zdravotním stavem a vhodnosti použití stévie jako náhrady sladidla, vždy se poraďte se svým lékařem či lékárníkem.