PROTOPIC 0.1% MAST 1X60GM Mast - diskuze

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Protopic 0,03% mast

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

1 g Protopic 0,03% mast obsahuje tacrolimusum 0,3 mg jako tacrolimusum monohydricum (0,03%).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Mast

Bílá až lehce nažloutlá mast.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Protopic 0,03% mast je indikována k léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 2 let.

Léčba vzplanutí Dospělí a dospívající (16 let a starší)

Léčba středně závažných až těžkých atopických dermatitid dospělých, kteří adekvátně nereagují na konvenční léčbu jako jsou lokální kortikoidy, nebo kteří tuto léčbu netolerují.

Děti (2 roky a starší)

Léčba středně závažných až těžkých atopických dermatitid u dětí, které adekvátně nereagovaly na konvenční léčbu jako jsou lokální kortikoidy.

Udržovací léčba Léčba středně závažných až těžkých atopických dermatitid k prevenci vzplanutí a k prodloužení období bez vzplanutí u pacientů s vysokou frekvencí exacerbací (tj. 4 x ročně nebo více), kteří reagovali nejpozději do 6 týdnů na léčbu takrolimem v masti 2 x denně (léze vymizí zcela, téměř nebo přetrvávají pouze v mírné podobě).

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčbu přípravkem Protopic má zahajovat pouze lékař se zkušeností s diagnostikou a léčbou atopické dermatitis.

Protopic mast se vyrábí ve dvou koncentracích, Protopic 0,03% a Protopic 0,1%.

Dávkování

Léčba vzplanutí Protopic lze používat ke krátkodobé nebo přerušované dlouhodobé léčbě. Dlouhodobá léčba nemá být kontinuální. Léčba přípravkem Protopic by měla být zahájena při prvním výskytu příznaků. Každá postižená oblast kůže se léčí přípravkem Protopic, dokud léze nevymizí zcela, téměř, nebo nepřetrvává pouze v mírné podobě. Poté se u pacientů považuje za vhodné přejít na udržovací léčbu (viz níže). Při prvních známkách recidivy (vzplanutí) příznaků choroby by měla být léčba znovu zahájena. Dospělí a dospívající (16 let a starší)

Léčba by měla být zahájena nanášením masti Protopic 0,1% dvakrát denně a měla by pokračovat až do vymizení lézí. Jestliže se symptomy opět objeví, měla by se léčba mastí Protopic 0,1% dvakrát denně začít znovu. Pokud to klinický stav dovolí, je vhodné zkusit snížení frekvence nanášení masti nebo použít slabší koncentraci Protopic 0,03% mast.

Zlepšení lze obvykle pozorovat v průběhu prvního týdne léčby. Pokud se známky zlepšení neobjeví po dvou týdnech léčby, je třeba uvažovat o jiném způsobu terapie.

Starší lidé

Nebyly provedeny žádné speciální studie se staršími lidmi. Klinická zkušenost s podáváním přípravku této skupině pacientů nicméně neprokázala nutnost jakékoli úpravy dávky.

Pediatrická populace

Děti (2 roky a starší) by měly užívat nižší sílu Protopic 0,03% mast. V průběhu prvých tří týdnů by měl být Protopic aplikován dvakrát denně. Poté by měla být mast nanášena jednou denně až do vymizení léze (viz bod 4.4).

Podávání přípravku Protopic mast dětem do 2 let se nedoporučuje, dokud nebudou k dispozici další údaje.

Udržovací léčba Pro udržovací léčbu jsou vhodní pacienti, kteří na podávání takrolimu v masti 2 x denně reagují nejpozději do 6 týdnů (léze vymizí zcela, téměř nebo přetrvávají pouze v mírné podobě).

Dospělí a dospívající (16 let a starší)

Dospělí pacienti by měli užívat Protopic 0,1% mast. Mast Protopic by se měla nanášet jednou za den dvakrát týdně (např. v pondělí a ve čtvrtek) na oblasti obvykle postižené atopickou dermatitidou, aby se zabránilo vzplanutí. Mezi jednotlivými aplikacemi by měly zůstat 2 až 3 dny bez léčby mastí Protopic.

Vzhledem k tomu, že údaje o bezpečnosti udržovací léčby delší než 12 měsíců nejsou k dispozici, měl by ošetřující lékař po 12 měsících posoudit stav pacienta a rozhodnout, zda v udržovací terapii pokračovat.

Pokud se znovu objeví známky vzplanutí, je třeba opět zahájit každodenní léčbu dvakrát denně (viz bod Léčba vzplanutí výše).

Starší lidé

Nebyly provedeny žádné speciální studie se staršími lidmi (viz bod Léčba vzplanutí výše).

Pediatrická populace

Děti (2 roky a starší) by měly užívat pouze Protopic 0,03% mast. Mast Protopic by se měla nanášet jednou za den dvakrát týdně (např. v pondělí a ve čtvrtek) na oblasti obvykle postižené atopickou dermatitidou, aby se zabránilo vzplanutí. Mezi jednotlivými aplikacemi by měly zůstat 2 až 3 dny bez léčby mastí Protopic. Posouzení stavu u dětí po 12 měsících léčby by mělo zahrnovat přerušení léčby umožňující zvážit, zda je třeba dále pokračovat v tomto léčebném režimu, a zhodnotit průběh choroby.

Podávání přípravku Protopic dětem do 2 let se nedoporučuje, dokud nebudou k dispozici další údaje.

Způsob podání Protopic mast je třeba nanášet v tenké vrstvě na postižené nebo obvykle postižené oblasti kůže. Protopic mast může být aplikována na kterékoli části těla včetně obličeje, krku a oblasti flexur, ne však na sliznice. Mast Protopic by neměla být aplikována v okluzi, protože tato metoda podání nebyla na pacientech studována (viz bod 4.4). 4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, na makrolidy obecně, nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Vystavení kůže slunečnímu světlu by mělo být sníženo na minimum. Během aplikace masti Protopic by se pacienti měli vyhnout používání ultrafialového (UV) světla v soláriu a léčbě pomocí UVB anebo UVA v kombinaci s psoraleny (PUVA) (viz bod 5.3). Lékaři by měli seznámit pacienty s vhodnými metodami ochrany proti slunečnímu záření, jako je například minimalizace času stráveného na slunci, používání vhodných prostředků ochraňujících před slunečním zářením a chránění kůže vhodným oblečením. Mast Protopic by neměla být aplikována na léze, které jsou považovány za potenciálně maligní nebo premaligní.

Jakoukoli nově vzniklou změnu stávajícího obrazu ekzému v léčené oblasti by měl zkontrolovat lékař.

Používání takrolimové masti se nedoporučuje u pacientů s defektem kožní bariéry, jako je např. Nethertonův syndrom, lamelární ichtyóza, generalizovaná erytrodermie nebo kožní projevy reakce štěpu proti hostiteli. Tyto kožní choroby mohou zvyšovat systémovou absorpci takrolimu. Perorální užívání takrolimu se k léčbě těchto kožních chorob rovněž nedoporučuje. Během postmarketingového sledování byly u těchto stavů hlášeny případy zvýšené hladiny takrolimu v krvi.

S opatrností je třeba postupovat pokud je Protopic aplikován dlouhodobě na velké plochy kůže, zvláště u dětí (viz bod 4.2). Pacienti, zvláště pediatričtí, by měli být během léčby přípravkem Protopic pravidelně monitorování z hlediska reakce na léčbu a nutnosti pokračování v léčbě. Po 12 měsících by mělo být do vyhodnocení u pediatrických pacientů zahrnuto přerušení léčby přípravkem Protopic (viz bod 4.2).

Potenciál pro lokální imunosupresi, která by mohla mít za následek infekce anebo kožní malignity, není při dlouhodobé léčbě (tj. trvající roky) znám (viz bod 5.1). Protopic obsahuje jako léčivou látku takrolimus, inhibitor kalcineurinu. Dlouhodobá celková expozice intenzivní imunosupresi po systémovém podávání kalcineurinových inhibitorů byla u transplantovaných pacientů spojena se zvýšeným rizikem vývoje lymfomů a kožních malignit. U pacientů používajících takrolimus v masti byly hlášeny případy malignit, včetně kožních (tj. kožní lymfom z T-buněk) a jiných typů lymfomů a rakoviny kůže (viz bod 4.8). Protopic by neměl být podáván pacientům s vrozeným nebo získaným imunitním deficitem nebo pacientům podstupujícím léčbu způsobující imunosupresi.

U pacientů s atopickou dermatitis léčených přípravkem Protopic nebyly nalezeny významné systémové hladiny takrolimu.

Při klinických zkouškách byla ve výjimečných případech (0,8%) pozorována lymfadenopatie. Většina těchto případů byla ve vztahu k infekcím (kůže, respirační trakt, zuby), a vymizela po vhodné antibiotické léčbě. Pacienti po transplantaci, kteří jsou léčeni imunosupresivy ( např. takrolimus systémově ), mají zvýšené riziko vzniku lymfomu; proto by pacienti, kteří jsou léčeni mastí Protopic a u nichž dojde k lymfadenopatii, měli být sledováni, abychom se ujistili, že lymfadenopatie vymizela. Lymfadenopatie přítomná na počátku terapie by měla být vyšetřena a sledována. Pokud by lymfadenopatie přetrvávala, je třeba zjistit její etiologii. Pokud není etiologie jasná, anebo při akutní infekční mononukleóze, je třeba zvážit ukončení léčby přípravkem Protopic. Vliv léčby mastí Protopic na vyvíjející se imunitní systém dětí mladších 2 let ještě nebyl zjištěn (viz bod 4.1).

Účinnost a bezpečnost masti Protopic při léčbě klinicky infikované atopické dermatitidy nebyla hodnocena. Před zahájením léčby přípravkem Protopic mast by však měla být klinická infekce na místech předpokládaného ošetření vyléčena. Pacienti s atopickou dermatitidou jsou predisponovani k povrchovým kožním infekcím. Léčba mastí Protopic může být spojena se zvýšeným rizikem vzniku folikulitidy a herpetické virové infekce (herpes simplex dermatitis [eczema herpeticum], herpes simplex [herpes labialis], Kaposiho varicelliformní erupce) (viz bod 4.8). Pokud pacient trpí takovouto infekcí, je třeba zvážit rizika a prospěšnost léčby přípravkem Protopic.

Emoliencia by neměla být nanášena na ošetřovanou plochu do 2 hodin po aplikaci masti Protopic. Současné používání jiných lokálních preparátů nebylo hodnoceno. Nejsou rovněž zkušenosti se současným užíváním systémových steroidů a imunosupresivních látek.

Mast se nesmí dostat do kontaktu se sliznicemi a s očima. Pokud se náhodně dostane do těchto oblastí, je třeba ji důkladně otřít a opláchnout vodou. Používání masti Protopic pod překrytými plochami nebylo u pacientů studováno. Okluzivní obvazy se nedoporučují.

Jako po užívání každého léku k místní aplikaci by si pacienti po aplikaci měli umýt ruce, pokud ovšem postižené oblasti nejsou přímo na nich.

Takrolimus je do značné míry metabolizován v játrech a ačkoliv je po lokální léčbě jeho koncentrace v krvi nízká, měla by být mast používána u pacientů s jaterním selháním opatrně (viz bod 5.2).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Formální studie sledující lokální lékové interakce nebyly s mastí obsahující takrolimus provedeny.

Takrolimus není v lidské kůži metabolizován. Není tedy žádná možnost perkutánních interakcí, které by mohly ovlivnit metabolismus takrolimu.

Systémově dostupný takrolimus je metabolizován pomocí jaterního cytochromu P450 3A4 (CYP3A4). Po místní aplikaci masti obsahující takrolimus je systémová expozice nízká (méně než 1,0 ng/ml), a je nepravděpodobné, že by byla ovlivněna současným podáváním látek, o nichž je známo, že jsou inhibitory CYP3A4. Nicméně možnost interakce nemůže být vyloučena, a proto by mělo být současné systémové podávání látek, o nichž je známo, že jsou inhibitory CYP3A4 (např. erytromycin, itrakonazol, ketokonazol a diltiazem) prováděno opatrně u pacientů s rozsáhlým anebo s erytrodermickým onemocněním.

Pediatrická populace

Byla provedena studie interakce s konjugovanou vakcínou proti Neisseria meningitidis, sérotyp C na dětech ve věku 2-11 let. Nebyl pozorován žádný vliv na okamžitou odpověď na vakcinaci, na vytvoření imunitní paměti či na humorální a buňkami zprostředkovanou imunitu (viz bod 5.1).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita

O fertilitě nejsou k dispozici žádné údaje.

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání takrolimu masti těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu po systémovém podávání (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známé. Přípravek Protopic mast by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení

U lidí se ukázalo, že po systémovém podávání takrolimu se tento vylučoval do mateřského mléka. I když klinické údaje svědčí o tom, že systémové hladiny takrolimu po aplikaci masti jsou v organizmu nízké, kojení v průběhu léčby mastí Protopic se nedoporučuje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Mast Protopic nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V klinických studiích -přibližně 50% pacientů vykazuje určitý druh nežádoucího podráždění kůže v místě aplikace léku. Pocity pálení, pruritus a erytém byly velmi časté, obvykle mírné až středně závažné, a obvykle vymizely v průběhu prvého týdne léčby. Zvýšená citlivost kůže a pocity mravenčení patřily rovněž mezi časté nežádoucí účinky. Nesnášenlivost alkoholu (zčervenání obličeje anebo podráždění kůže po požití alkoholického nápoje) byla běžná. U pacientů může být zvýšené riziko vzniku folikulitidy, akné a herpetické virové infekce.

Nežádoucí reakce s možným vztahem k léčbě jsou uvedeny níže. Jejich frekvence je definována jako velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10) nebo méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třída orgánových systémů

Velmi časté

≥1/10 Časté ≥1/100,