Poradenství

Žlučníkové kameny mohou být bezpříznakové či se mohou projevovat formou biliární dyspepsie nebo koliky. Biliární dyspepsie se vyskytuje po požití např. smažených, tučných či dráždivých potravin (káva, ořechy, mák apod.) Mezi její příznaky patří říhání, pálení žáhy, pocit plnosti, nadýmání a plynatost, nechutenství, průjem či zácpa. Biliární kolika vzniká nejčastěji za několik hodin či večer po požití uvedených jídel, ale objevuje se např. i po rozrušení či fyzické námaze. Je spojena s bolestí pod pravým žeberním obloukem, která se může šířit do zad či ramene. Dalšími příznaky mohou být…

Neexistuje univerzální lék na žlučník, léčba záleží na příčině potíží a konkrétním stavu pacienta a patří spíše do rukou lékaře. Z volného prodeje se mohou použít léky při mírných potížích či jako doplňková léčba po poradě s lékařem. Nezastupitelné místo má v léčbě potíží se žlučníkem vhodná strava. Obecně pomáhá vyhnout se tučným, smaženým či dráždivým pokrmům, stejně tak kávě, alkoholu a syceným minerálním vodám. Člověk obvykle sám pozná, které potraviny či nápoje mu nedělají dobře. Správnou funkci žlučníku podporují i bylinky, které zvyšují tvorbu žluči ve žlučníku a zvyšují její…

Pokud se střídají etapy průjmu a zácpy, svědčí to o špatném fungování střev. Je třeba zejména upravit jídelníček a vhodné je pravidelné doplňování probiotik.

Miminka to mohou mít s vyprazdňováním trochu jinak. Často se stává, že u plně kojených dětí dochází k defekaci třeba i 1x za 2 týdny, nebo naopak 5-6x denně. Pokud miminko jinak prospívá, nevypadá, že by ho něco trápilo, pak není potřeba žádné opatření. U miminek krmených umělým mlékem a u větších dětí by měla být četnost stolice pravidelně každý den, ob den až 3x za týden. Pokud nastane zácpa u dětí, z drtivé většiny se jedná o funkční zácpu (bolest při vyprázdnění a strach z další defekace) a je potřeba zejména nastolit režimová opatření, tj. podávat dostatek tekutin, potraviny bohaté na…

Příroda nám pro úlevu od zácpy nabízí více možností. Osvědčené jsou minerální vody s projímavým účinkem, velkým pomocníkem mohou být i lněná semínka, která dokáží zvětšit objem stolice, čímž se zvýší peristaltika střev. Vhodné je navýšit příjem ovoce a zeleniny s bohatým obsahem vlákniny, oblíbené jsou například švestky v podobě kompotu. Pomoci mohou i jogurty a kefíry. A vždy platí pravidlo hlavně hodně pít (ideálně vodu, ne kávu a alkohol, které by mohly problém se zácpou zhoršit).

V případě zácpy by měla být na prvním místě úprava životosprávy - především dodržovat dostatečný pitný režim, zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu a více se hýbat (tím se zvýší i peristaltika našich střev). Akutní, náhle vzniklou zácpu lze řešit pomocí vhodných projímadel - ve formě sirupů, kapek, čípků či tablet, dostupné jsou i projímavé čaje. Nástup účinku se liší v závislosti na zvoleném přípravku, nejrychlejší bývá u čípků, které tak poskytují okamžitou pomoc. Pokud je zácpa problém trvalejší, je třeba ji řešit s lékařem - projímadla nelze užívat dlouhodobě.

Mezi příznaky Crohnovy nemoci patří: průjmy (mohou být i s příměsí krve), zvýšená teplota, časté nutkání na stolici, pocit nedokonalého vyprázdnění, bolest v oblasti konečníku, únava a vyčerpání, křeče v břiše, může se projevit i zánětlivými kožními projevy. Crohnova choroba se u každého pacienta může projevovat jinou intenzitou příznaků, stejně tak má aktivní fázi (relaps) a fázi klidovou, kdy jsou potíže mírnější.

Crohnova nemoc je autoimunitní zánětlivé onemocnění střev. Bohužel, neexistuje lék, který by tuto nemoc dokázal úplně vyléčit, dají se pouze potlačit příznaky. Projevuje se nejčastěji bolestí břicha, průjmy, ztrátou hmotnosti, špatným vstřebáváním živin z potravy a z toho vycházející podvýživou, únavou. Test, který by dokázal Crohnovu nemoc prokázat neexistuje. Při podezření na tuto nemoc se odebírá krev a testuje se na zánět, dále se musí vyšetřit střevo a stolice. Dále se mohou použít zobrazovací metody jako rentgen, CT nebo magnetická rezonance.

Při Crohnově chorobě není vhodné jíst smažená a tučná jídla, hodně kořeněná. Je vhodné se vyhýbat potravinám s vysokým obsahem vlákniny, která může postižené střevo zatížit a podráždit ho.

Zpočátku se doporučuje jíst suché starší pečivo a doplňovat tekutiny, dále např. odvar z rýže nebo mrkve, rýže, brambory, banány, dušená mrkev. Nevhodná jsou tučná, kořeněná, špatně stravitelná jídla. K běžné stravě je potřeba vrátit se postupně, pomalu přidat libové kuřecí maso nebo těstoviny.