Poradenství

Horečka, stejně jako zvýšená teplota, je projevem těla obrany proti nemoci. O horečce mluvíme v případě naměřených hodnot převyšujících 38°C, zvýšená teplota je v rozmezí 37-38°C (měřeno v podpaží, při rektálním měření a pod jazykem bývá teplota o cca 0,5°C vyšší). Nejčastější příčinou je infekční onemocnění, u dětí se často setkáváme s postvakcinační horečkou nebo horečkou spojenou s prořezáváním zoubků. Zvýšená teplota a horečka může být doprovázena únavou, pocením, zimnicí, slabostí, bolestí svalů a hlavy. Při nastupující horečce bývá teplé tělo a chladné končetiny.

Příčinou zánětu mozkových blan mohou být bakterie, viry či plísně. V případě bakterií a virů dochází ke kapénkovému přenosu onemocnění, plísňové meningitidy se mohou vyskytnout u lidí se silně potlačeným imunitním systémem. Setkat se můžeme i se zánětem mozkových blan neinfekčního původu, způsobeného např. při otevřeném poranění lebky, přenosem zánětu z jiného zdroje (zánět středního ucha, dutin,...), rozšířením rakoviny nebo vlivem účinku některých léků.

Nejhorším možným následkem zánětu mozkových blan je úmrtí. Mezi další komplikace, které může zánět způsobit, patří zejména hluchota, slepota, zánět srdečního svalu, encefalitida nebo sepse. U dětí může vést k opožděnému tělesnému a duševnímu vývoji.

Zánět mozkových blan vyvolává vysoké horečky, prudké bolesti hlavy, ztuhlost šíje, nevolnost, zvracení, petechiální vyrážku, zvýšenou únavu, spavost, může dojít i k poruchám vědomí. U malých miminek a kojenců nás na probíhající zánět může navíc upozornit neutišitelný pláč, obtížné probouzení, neprobuzení se na kojení, líné sání při kojení nebo vypouklá fontanela. Tyto příznaky se objevují v rozmezí 1-8 dnů od nákazy, jejich nástup je velmi rychlý (během 24-48 hodin).

Pátá nemoc je vysoce infekční onemocnění, přenáší se zejména kapénkovou cestou. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 5-14 dnů. Nakažený je nejvíce infekční v začátku onemocnění, před výsevem vyrážky. V době výskytu vyrážky již infekční nebývá. Přenašečem však může být i bezpříznakový člověk.

Příznaky chřipky obvykle přicházejí rychle, inkubační doba se pohybuje od 1 do 7 dnů. Většinou se příznaky objeví do 2 až 3 dnů po kontaktu s virem.

Chřipka se přenáší z člověka na člověka. Chřipkové viry se šíří kapénkami, které vznikají, když nakažený člověk kašle, kýchá nebo mluví. Tyto kapénky se dostanou k dalšímu člověku přímo (např. do úst, do nosu, do očí), vdechnutím ze vzduchu do plic nebo kontaktem s kontaminovanou plochou.

Děti a miminka jsou v případě střevní chřipky ohrožené dehydratací mnohem více než dospělí, proto je i u nich zásadní dodržovat pitný režim. Kojené děti by měly být častěji přikládány na prsa, děti krmené umělým mlékem mají dostávat častěji láhev. U větších dětí je vhodná voda či slabý černý neslazený čaj, ideálně podávaný vychlazený po lžičkách. Pro doplnění minerálů jsou výborné rehydratační roztoky. V případě průjmů lze použít vhodné přípravky určené pro děti. Rovněž je během léčby přínosné doplňování probiotik k obnově střevního mikrobiomu.

Střevní chřipka se nejčastěji projevuje průjmem, nadýmáním, nevolností a zvracením, přítomné bývají křeče v břiše, únava a slabost. Může se také přidat horečka, bolesti hlavy, svalů a kloubů.

V průběhu léčby střevní chřipky je nejdůležitější dbát zejména na dostatečný příjem tekutin, které tělo při zvracení a průjmu ztrácí. Ze stejného důvodu je dobré doplňovat minerály. Čeho bychom se naopak první den průjmů a zvracení měli vyvarovat, je jídlo. To je dobré pozvolna zařazovat až další dny při zmírnění obtíží, začíná se lehkými, nesmaženými a nekořeněnými jídly. Pro léčbu průjmů způsobených infekčním původcem můžeme sáhnout po lécích s obsahem aktivního uhlí, disomektitu či racekadotrilu. V případě střevní chřipky bakteriálního původu se používá střevní desinficiens cloroxin, u…