Pětina Čechů prevenci ignoruje, čtvrtina čeká na výzvu lékaře
Češi často začínají řešit své zdraví až ve chvíli, kdy se objeví problém – pravidelnou prevenci zanedbává velká část populace, ukazuje to reprezentativní průzkum Lékárna.cz z dubna 2025. Průzkum potvrzuje, že pouze 45 % lidí si hlídá preventivní prohlídky samo - na výzvu lékaře reaguje 26 % a každý pátý je zcela ignoruje. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změny, které mají motivovat veřejnost k větší zodpovědnosti za vlastní zdraví a počítá s tím, že nově budou pacienty aktivně oslovovat praktici. Aktuální čísla ale potvrzují, že na systému “pobídek” k prevenci je v České republice třeba pořádně zapracovat.
“Je nejvyšší čas aktivizovat k prevenci: pacienti na ni moc nemyslí, praktici se zčásti snaží, pojišťovny hledají pod tlakem růstu nákladů na prevenci prostředky . Pro mě osobně jsou největším varováním, informace z průzkumu o vztahu mezi praktickým lékařem a pacientem – více než polovina lidí (58%) má pocit, že jejich zdraví lékaře vlastně moc nezajímá a 40% Čechů poukazuje na nedostupnou základní lékařskou péči v blízkosti svého bydliště (praktický, dětský lékař, zubař),“ říká PharmDr. Vladimír Finsterle, zakladatel první a největší lékárny na českém internetu, Lékárna.cz a iniciátor průzkumu
Zubař a gynekolog: výjimky, které potvrzují pravidlo
Češi a prevence? Češi na ni moc nejsou. Slyšíme hlavně na zubaře, gynekologa a mamograf. Ale jakmile jde o vyšetření, která jsou trochu „nepříjemnější“ nebo náročnější na čas, máme tendenci je odkládat nebo ignorovat. K zubaři chodí většina z nás (75 %), ženy si navíc pečlivě hlídají pravidelné kontroly u gynekologa (76 %). A když přijde řeč na mamograf, taky jsou zodpovědné – 63 % žen nad 45 let si na něj pravidelně najde čas. Jenže pak už to trochu drhne. Třeba kolonoskopie, která může včas odhalit rakovinu, tu mezi padesátkou a sedmdesátkou podstupuje jen 18 % lidí. A muži? Ti to mají podobně – na vyšetření prostaty dorazí jen každý pátý. Lepší je to u starších ročníků ( 61 - 70 let), tady si už skoro polovina k urologovi zajde (43 %).
A proč to tak máme? Průzkum odhalil několik důvodů:
- Třetina lidí není spokojená s odborností lékařů (33%)
- Špatné zkušenosti s chováním lékařů má 42 %
- 43% Čechů není spokojena s účinnosti předepsané nebo doporučené léčby,
Zdravotní gramotnost jako klíčová bariéra
Kdo přesně neví, proč a kam jít, ten tam obvykle ani nedojde. Pouze 60 % Čechů se aktivně stará o své zdraví. Další významnou překážkou je časová náročnost a nízká úroveň zdravotní gramotnosti, která mnohým ztěžuje orientaci v preventivních možnostech. Nízká gramotnost vede k tomu, že mnoho lidí neví, jak správně využívat dostupné preventivní vyšetření a jaký mají nárok na různé služby. A právě tady je prostor pro změnu.
Motivace místo pasivity: Jak změnit přístup k prevenci
V České republice má každý pojištěnec nárok na pravidelné preventivní prohlídky* – například u praktického lékaře jednou za dva roky, u zubaře dvakrát ročně a u gynekologa každý rok. Kromě toho existují programy cíleného screeningu*, například rakoviny prsu, děložního hrdla či tlustého střeva. Přesto účast na těchto prohlídkách výrazně klesá. Na to reaguje nový návrh Ministerstva zdravotnictví*. Nově bude možné cíleně odměňovat pojištěnce, kteří se aktivně účastní preventivních programů, například formou příspěvků na očkování, sport či dentální hygienu.
„Změna v přístupu k prevenci je nezbytná a vyžaduje zejména jasnou motivaci pro ty, kteří se o prevenci nezajímají. V současné úpravě vidím riziko v tom, že systém bude dále podporovat ty, kteří se o své zdraví starají tak jako tak a bude nás to stát jen více prostředků. Zdravotní pojišťovny by měly aktivně vyhodnocovat záznamy kohort pacientů, kteří nechodí na prevenci a cíleně je motivovat k pravidelným kontrolám – podobně, jako když sledují historii u pojištění aut. K tomu ale potřebujeme např. definovat obsah standardní preventivní prohlídky, což u nás není. Zkrátka každý lékař si stanoví obsah preventivní prohlídky podle svého uvážení. Tedy základem jsou jednoznačná doporučení, jejich proplácení pojišťovnami a vyhodnocování výkonu resp. výstupy lékařů či účast pacientů v programech, které by byly “akreditovány pro prevenci”. Klíčová je také srozumitelná a cílená informovanost pacientů. Dobře nastavená a motivující prevence přinese nejen zdravější populaci, ale i dlouhodobé úspory pro zdravotní systém,“ uzavírá Vladimír Finsterle.
