Poradenství

Leukocyty jsou bílé krvinky a jsou běžnou součástí krve, spadají mezi buňky imunitního systému. Jejich přítomnost v moči vzniká poškozením (např. zánětem, karcinomem) filtrační membrány v nefronech, které normálně tyto krevní složky do moči nepropouští. Ano, někdy mohou být leukocyty v moči  příznakem karcinomu prostaty nebo močového měchýře. Zároveň ale mohou leukocyty v moči znamenat i zánět ledvin, nebo zánět močového měchýře. Často vedle leukocytů může být přítomna i krev v moči. Diagnózu po nálezu leukocytů musí vytvořit lékař a podle toho nastavit adekvátní léčbu.   

Inkubační doba, tedy čas od nakažení po objevení prvních obtíží, je u střevní chřipky zpravidla v rozmezí 1-3 dnů. Doba zotavení se ze střevní chřipky je různá, u někoho příznaky vymizí během jednoho dne, jiného mohou obtíže provázet i týden. Střevní viróza se projevuje nejčastěji průjmem, zvracením, někdy i zvýšenou teplotou. Léčba se odvíjí od projevených příznaků. V případě léků podáváme střevní adsorbencia (např. živočišné uhlí, Smecta). U dětí dbáme na dostatečný pitný režim a kontrolujeme správnou hydrataci a můžeme podávat i rehydratační roztoky, např. Enhydrol, Kulíšek. U horeček…

Léčba lupusu je individuální a závisí na závažnosti a projevech onemocnění. Mezi běžné terapeutické přístupy patří: Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): Používají se k úlevě od bolesti a zánětu kloubů. Antimalarika: Léky jako hydroxychlorochin pomáhají kontrolovat kožní příznaky a únavu. Kortikosteroidy: Snižují zánět, ale při dlouhodobém užívání mohou mít vedlejší účinky. Imunosupresiva: Léky potlačující imunitní systém, používané při závažnějších formách lupusu. Biologická léčba: Novější terapie zaměřené na specifické části imunitního systému. Je důležité pravidelně konzultovat léčbu s…

Lupus, známý také jako systémový lupus erythematodes (SLE), je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní tkáně a orgány. Toto onemocnění může postihnout kůži, klouby, ledviny, srdce, plíce a mozek. Varovné příznaky lupusu jsou: trvalá únava, která neustupuje ani po odpočinku, bolesti a otoky kloubů a svalů, zejména ráno, charakteristická "motýlovitá" vyrážka na tvářích a nose, která se může zhoršovat po vystavení slunci, opakující se zvýšená teplota bez zjevné příčiny, řídnutí nebo ztráta vlasů či zvýšená citlivost na sluneční záření, vedoucí k vyrážkám nebo…

Akutní zánět dutin se léčí dle příčiny antibiotiky, antihistaminiky (u alergiků), použít lze i tablety se speciální směsi bylin (např. Sinupret), příp. se používají analgetika v kombinaci s phenylephrinem nebo pseudoefedrinem (např. Coldrex, Modafen). Ty však nejsou vhodné u pacientů léčících se se srdcem, vysokým tlakem nebo u diabetiků. Lékař může na recept předepsat antihistaminikum v kombinaci s pseudoefedrinem. Ucpané dutiny lze rovněž uvolnit nahříváním a inhalací, aby se uvolnila rýma a tím snížila bolest a tlak v dutinách.  Za chronický zánět dutin se označuje takový, který trvá déle…

Angína, neboli zánět krčních mandlí je z 90% bakteriální onemocnění, které se léčí antibiotiky a k přenosu dochází především blízkým kontaktem a kapénkovou infekcí. Způsobují ji bakterie streptokokové, nebo stafylokokové a někdy se jí říká též hnisavá angína.  V prvních dnech, pokud není léčena, je vysoce nakažlivá.  Projevuje se vysokou horečkou, zduřením a bolestí krčních mandlí, bolestí hlavy,  zimnicí, zvětšením uzlin a otokem krku. Pacient po užití antibiotik přestává být infekční do 48 hodin od začátku léčby. Neléčení přenašeči mohou být infekční i několik týdnů. Inkubační doba bývá…

Zánět nosohltanu bývá detekován jako virové onemocnění a nezabírá na léčbu antibiotiky. Zánět nosohltanu je zpravila virové onemocnění, tudíž na něj nezabere léčba antibiotiky a tělo si s tím musí poradit samo. Nejčastěji ho způsobují některé z respiračních virů - adenoviry, RS viry, rhinoviry apod. Projevy tohoto onemocnění jsou většinou typické pro virózy- rýma, pálení a bolest nosohltanu, zvýšená teplota, bolest hlavy, únava. Přenos probíhá jako u jiných virových infekcí kapénkami, infikovanými předměty (nádobí, kapeník, madla v MHD, skleničky atd.) a je vysoce infekční. Od samotné rýmy…

Černý kašel je vysoce infekční onemocnění. Inkubační doba černého kašle je 6-21 dní. Na počátku má černý kašel příznaky podobné nachlazení - rýma, zvýšená teplota, chrapot, bolest v krku, kýchání. Bohužel neodezní jako nachlazení. Po cca 14 dnech se začínají objevovat záchvaty dusivého kašle, které mohou být provázeny zvracením hlenu, křečemi průdušek, krvácením z nosu nebo modráním kůže. Záchvat bývá zakončen hlasitým zajíkavým nádechem, který připomíná kokrhání. Záchvaty kašle velmi vyčerpávají. Komplikacemi černého kašle mohou být zápal plic, dehydratace, křeče, dušnost, zlomeniny žeber či…

Černý kašel způsobuje bakterie Bordetella pertussis. K jejímu přenosu dochází zejména kapénkovou cestou od nakaženého člověka, který může být ale i bezpříznakový. Inkubační doba černého kašle je 6-21 dní.  Již koncem srpna doporučuji začít podporovat imunitu. Pokud jste to nestihli, začněte i teď. Nikdy není pozdě na podporu imunity. Silný imunitní systém napomáhá snižovat riziko vzniku respiračních onemocnění.

Zánět dutin bakteriálního původu se léčí pomocí antibiotik a je proto třeba navštívit lékaře. Léčba obvykle trvá 10 dní. Při zánětu dutin je vždy potřeba uvolnit nos. V případě „ucpaného nosu“ se používají spreje nebo kapky s obsahem tzv. lokálních dekongestiv, které zmírňují otok nosní sliznice. Vhodná je i kombinace s mořskou vodou, která nos vyčistí, a tyto látky budou lépe působit. Přípravky s obsahem dekongestiv se mohou používat maximálně 7 dní. Pro rychlejší efekt léčby je potřeba zajistit dostatek tekutin. K uvolnění dutin lze použít i tablety se speciální směsi bylin (např.…