Poradenství

V těhotenství by veškerá léčiva, která by žena zaváděla, měla být konzultována s lékařem. Zvenku do okolí vulvy je možné nanášet krémy s antimykotickou složkou, které pomohou zklidnit svědění a pálení.

Jak dlouho zraje ječné zrno? Doba zrání ječného zrna se může lišit u různých jedinců dle závažnosti infekce. Ječné zrno často začíná bolestí a zarudnutím na okraji očního víčka. Přibližně po jednom dni se objeví malý hrbolek, který může být bolestivý. Běžně trvá několik dní, než je ječné zrno zralé a praskne samo.

Ve většině případů zmizí ječné zrno samo. K úlevě je možné přikládat několikrát denně teplé obklady (s 3% borovou vodu, heřmánkem nebo světlíkem) či nanést dezinfekční mast. Ječné zrno nikdy nevymačkávejte a do zhojení nepoužívejte oční make-up. Pokud bolest do několika dní neustoupí a potíže se zhoršují, navštivte očního lékaře.

Místo výskytu oparu začíná v prvních dnech infekce nepříjemně brnět a svědit. Stejně jako na rtu, může se objevit i u nosu, těsně nad/pod rtem apod. Ve chvíli, kdy je cítit nepříjemné brnění, je nejlepší začít aplikovat krém s obsahem antivirotika, která pomůže bojovat s infekcí a případně ji ztlumit. Dalším krokem je podpoření imunity vitaminovými doplňky stravy. Nejlepší jsou vitaminy skupiny B, dále pak vitamin C a D, Zinek, Selen.

U zvýšené teploty a počínající horečky není naším cílem ji urychleně srážet, pomáhá tělu v boji s infekcí. Při vyšších horečkách už je potřeba zakročit, zaručený způsob pro zbavení se horečky ale bohužel neexistuje. V našich silách je udělat pro to maximum - odpočívat, doplňovat tekutiny, ochlazovat tělo vlažnou vodou/pomocí zábalů, případně použít léky pro snížení horečky. Platí, že tělesná teplota by měla do půl hodiny od podání antipyretika klesnout cca o 0,5°C.

Doba trvání horečky může být různá. Ve většině případů je krátká, záleží ale především na vyvolávající příčině - v případě infekce je rozhodující, jak rychle se tělo s patogenem dokáže vypořádat (může být pár dnů i týden), horečka po očkování většinou ustoupí během 1-2 dnů. Jsou i případy, kdy zvýšené teploty či horečky trvají déle než 3 týdny, pak je třeba důkladné vyšetření lékařem.

I u dětí platí, že dokud tělesná teplota nepřesáhne 38°C, nemusíme ji nijak srážet. Při překročení 38-38,5°C je již vhodné začít s léčbou. Ke snížení horečky mohou pomoci zábaly nebo omývání vlažnou vodou. Teplota použité vody nebo zábalu by měla být pocitově příjemná, okolo 25°C. Zábaly se přikládají po dobu 15 minut na hrudník a bříško, končetiny se nechávají volné. V případě studených končetin nebo mramorované kůže na končetinách nelze aplikovat zábaly ani ochlazovat vodou. Vždy dbáme na to, aby mělo dítě dostatečný přísun tekutin a pokud možno bylo více v klidu. Dětem můžeme při horečce…

Dokud tělesná teplota nepřesáhne 38°C, nemusíme ji nijak srážet. Tělo využívá zvýšenou teplotu k boji s množícími se patogeny. Při překročení 38-38,5°C je již vhodné začít s léčbou. U dospělých se využívají léčiva s obsahem paracetamolu, ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové. Jednotlivé dávky lze užívat v rozestupu nejméně 4 hodin, přičemž je třeba dávat pozor na maximální denní dávky (paracetamol 4 g, ibuprofen 2,4 g, kyselina acetylsalicylová 4 g). Během léčby je dobré více odpočívat a dostatečně pít, aby nedošlo k dehydrataci. V případě vyšších teplot se doporučuje i vlažná sprcha (ne,…

Horečka, stejně jako zvýšená teplota, je projevem těla obrany proti nemoci. O horečce mluvíme v případě naměřených hodnot převyšujících 38°C, zvýšená teplota je v rozmezí 37-38°C (měřeno v podpaží, při rektálním měření a pod jazykem bývá teplota o cca 0,5°C vyšší). Nejčastější příčinou je infekční onemocnění, u dětí se často setkáváme s postvakcinační horečkou nebo horečkou spojenou s prořezáváním zoubků. Zvýšená teplota a horečka může být doprovázena únavou, pocením, zimnicí, slabostí, bolestí svalů a hlavy. Při nastupující horečce bývá teplé tělo a chladné končetiny.

Příčinou zánětu mozkových blan mohou být bakterie, viry či plísně. V případě bakterií a virů dochází ke kapénkovému přenosu onemocnění, plísňové meningitidy se mohou vyskytnout u lidí se silně potlačeným imunitním systémem. Setkat se můžeme i se zánětem mozkových blan neinfekčního původu, způsobeného např. při otevřeném poranění lebky, přenosem zánětu z jiného zdroje (zánět středního ucha, dutin,...), rozšířením rakoviny nebo vlivem účinku některých léků.