Když jeden doktor nestačí...

Tento článek má pouze edukativní charakter, nenahrazuje poradu s lékařem nebo lékárníkem.

Naše zdravotnictví je přece velmi kvalitní a dostupné. Až 90 % všech nákladů je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, tzn. že i ty poslední pokroky vědy a vývoje jsou pacientům k dispozici skoro zdarma. Taky jsem přesvědčen, že většina lékařů má zájem se vzdělávat, osvojovat si novinky a ty smysluplně ordinovat svým pacientům.

Ale je tomu skutečně tak? Proč tedy potřebují lidé slyšet či vidět druhý názor odborníka, který dokáže stávající postup posoudit? Napadly mě hned dva důvody:

Každý potřebuje uklidnit, získat pocit, že udělal pro sebe či své blízké maximum, tzn. hledá ubezpečení, že je v nejlepších rukách. A pak je tu skutečná pochybnost o správném postupu, nedůvěra vycházející z nejistoty v daného odborníka či jeho erudici a postup. A tento pocit může být umocněn nekomunikativností či nesrozumitelností ze strany zdravotnického personálu.

Oba důvody jsou pochopitelné.  V souladu s tzv. švédským stolem našeho zdravotnictví (rozuměj absolutní svobodou volby lékaře) lidé někdy vyhledají ve svém městě jiného specialistu a s ním projdou celou proceduru včetně diagnostiky znovu. Možná ti méně důvěřiví si vyhledají ještě třetího, čtvrtého. Když to domyslím, pak náš systém je z tohoto pohledu vlastně dokonale přístupný až zneužitelný. A tak za jednu diagnózu všichni de facto zaplatíme třikrát až čtyřikrát. Ale jedná se vůbec o zneužívání? A bohužel nikde není zaručeno, že s počtem navštívených odborníků poroste i míra klidu.

A tak co tedy dělat? Kvalitní lékaři se této služby ujmou jen v situaci, kdy je o to požádá jejich příbuzný, přítel či kamarád, protože systémově na to čas ani kapacitu zkrátka nemají. Cestou je pak snad i šedá ekonomika. Mějte to někomu za zlé, když se potřebuje uklidnit a na druhé straně je lékař, který využije příležitost. Otázkou je, co je pro systém lepší. Tedy hradit znovu a znovu tuto turistiku z pojištění, nebo kazit charaktery na obou stranách s tím, že se na to dá bohužel asi zvyknout. O čemž svědčí naše nelichotivé místo v žebříčku států k náchylnosti ke korupci.

Jak z toho ven?  Lze vyžadovat po státu, aby součástí nároku na zdravotní péči byl klid a jistota? Určitě, ale to hned v té první instanci. Pacienti by si měli umět vybrat s pomocí různých informačních zdrojů, kdo je pro jejich zdravotní stav tím nejlepším lékařem či zařízením v dosahu. A pokud pak snad náhodou potřebují druhý názor, tak by si za něj měli transparentně zaplatit. Problémem je, že nejsou dostupné informace o výsledcích péče zdravotnických zařízení, natož jednotlivých lékařů a současně neexistuje skutečně kvalifikovaný systém druhého názoru, který by nebyl vnímán jako šikana lékařů, ale jako velmi důležitý popř. i samoregulační prvek kvality a potřeby vzdělávání lékařů.

Dokážu si představit různé možnosti, jak pacientům poskytnout klid na těle i na duši. A stejně tak si dokážu představit, že se najdou pacienti a rodinní příslušníci na jedné straně, kteří si hodnotu svého klidu  spočítají, a zkušení a respektovaní lékaři na druhé straně, kteří umí uklidnit pacienta a vědí, jak poskytnout informaci svému kolegovi, když zjistí postup nikoli lege artis, tedy podle umění lékařského. A samozřejmě třetím základem jsou primární lékaři, kteří sami od sebe budou rádi, když jim někdo pomůže s potvrzením jejich postupu či je navede na vhodnější cestu bez averze a nedůtklivosti.

Pro nás ostatní je pak bonusem jistota, že se odbourají opakované návštěvy u dalších a dalších specialistů s reálným vyšetřením a reálnými náklady. Za ušetřené peníze bychom mohli hradit péči třeba dětem či lidem trpících vzácnými onemocněními a nemuseli se skládat ve sbírkách na problémy, které by pojištění mělo hradit. Až se stydím, že ten náš systém toleruje pohodlnost před odpovědností.

Váš Vladimír

PharmDr. Vladimír Finsterle, MBA

Absolvoval Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy, v roce 1999 založil společnost Pears Health Cyber a v roce 2003 spustil první lékárnu na českém internetu, Lékárna.cz. Vše, co dělá, dělá s přesvědčením, že pacient by měl vždy mít možnost volby, pokud jde o jeho zdraví.

Symptomy nemoci či zdravotního problému popsané v tomto článku se u každého mohou projevit jinak. V každém případě konzultujte své zdravotní potíže vždy s lékařem.