PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8.

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Trulicity 0,75 mg injekční roztok v předplněném peru Trulicity 1,5 mg injekční roztok v předplněném peru

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Trulicity 0,75 mg injekční roztok Jedno předplněné pero obsahuje dulaglutidum* 0,75 mg v 0,5 ml roztoku.

Trulicity 1,5 mg injekční roztok Jedno předplněné pero obsahuje dulaglutidum* 1,5 mg v 0,5 ml roztoku.

*Vyrobeno na CHO buňkách pomocí rekombinantní DNA technologie.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok (injekce). Čirý, bezbarvý roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Trulicity je indikován u dospělých s diabetem mellitem 2. typu ke zlepšení kontroly glykémie jako: Monoterapie Jestliže dieta a cvičení samotné neposkytují dostatečnou kontrolu glykémie u pacientů, u kterých je užívání metforminu považováno za nevhodné v důsledku intolerance nebo kontraindikací.

Přídatná kombinační terapie

V kombinaci s dalšími hypoglykemiky, včetně inzulinu, pokud tyto přípravky spolu s dietou a cvičením nepostačují k dostatečné kontrole glykémie (viz bod 5.1 pro údaje o různých kombinacích).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Monoterapie

Doporučená dávka je 0,75 mg jednou týdně.

Přídatná kombinační terapie

Doporučená dávka je 1,5 mg jednou týdně. U potenciálně ohrožených populací, jako jsou pacienti ve věku ≥ 75 let, může být zvážena jako úvodní, dávka 0,75 mg jednou týdně.

Pokud je přípravek Trulicity přidán ke stávající léčbě metforminem a/nebo pioglitazonem, může být současná dávka metforminu a/nebo pioglitazonu ponechána. Pokud je přidán ke stávající léčbě derivátem sulfonylurey nebo inzulinem, může se zvážit snížení dávky derivátu sulfonylurey nebo inzulinu, aby se snížilo riziko hypoglykémie (viz body 4.4 a 4.8).

Užívání přípravku Trulicity nevyžaduje monitorování glykémie pacientem. Monitorování glykémie pacientem může být nutné pro úpravu dávky derivátu sulfonylurey nebo inzulinu. Starší pacienti Není nutná úprava dávky v závislosti na věku (viz bod 5.2). Terapeutické zkušenosti u pacientů ve věku ≥ 75 let jsou však velmi omezené (viz bod 5.1) a u těchto pacientů může být jako úvodní dávka zvážena dávka 0,75 mg jednou týdně.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s mírnou, středně závažnou nebo závažnou poruchou funkce ledvin (eGFR < 90 až ≥ 15 ml/min/1,73 m2) není nutná úprava dávkování.

Velmi omezené zkušenosti jsou u pacientů s konečným stadiem onemocnění ledvin (< 15 ml/min/1,73 m2), proto užívání přípravku Trulicity u této populace nelze doporučit (viz body 5.1 a 5.2). Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování. Pediatrická populace Bezpečnost a účinnost dulaglutidu u dětí mladších 18 let nebyla dosud stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání Přípravek Trulicity se aplikuje subkutánně do břicha, stehna nebo horní části paže. Přípravek se nemá podávat intravenózně nebo intramuskulárně.

Dávku je možné podat v kteroukoli denní dobu nezávisle na jídle.

Pokud dojde k vynechání dávky, měla by být podána co možná nejdříve, pokud zbývají alespoň 3 dny (72 hodin) do další plánované dávky. Pokud zbývá méně než 3 dny (72 hodin) do další plánované dávky, měla by být zapomenutá dávka vynechána a další dávka by měla být podána v pravidelně naplánovaný den. V obou případech pak mohou pacienti pokračovat podle plánu v pravidelném dávkování jednou týdně.

Den v týdnu, kdy je podávána dávka, se může změnit, je-li to nutné, pokud byla poslední dávka podána před 3 nebo více dny (72 hodin).

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Dulaglutid by neměli užívat pacienti s diabetem 1.typu a neměl by se užívat k léčbě diabetické ketoacidózy.

Použití agonistů GLP-1 receptoru může souviset s gastrointestinálními nežádoucími účinky. To je třeba zvážit při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin, protože tyto příhody, tj. nauzea, zvracení a/nebo průjem mohou způsobit dehydrataci, která může vést ke zhoršení funkce ledvin. Dulaglutid nebyl hodnocen u pacientů se závažným gastrointestinálním onemocněním, včetně závažné gastroparézy, a proto se jeho užívání u těchto pacientů nedoporučuje.

Akutní pankreatitida Používání agonistů GLP-1 receptorů bylo spojeno s rizikem rozvoje akutní pankreatitidy. V klinických studiích byla akutní pankreatitida hlášena v souvislosti s dulaglutidem (viz bod 4.8).

Pacienti by měli být informováni o příznacích akutní pankreatitidy. Pokud je podezření na pankreatitidu, měl by být dulaglutid vysazen. Pokud je pankreatitida potvrzena, neměl by být dulaglutid znovu podáván. Při chybění dalších známek a příznaků akutní pankreatitidy není zvýšení pankreatických enzymů samotných ukazatelem akutní pankreatitidy (viz bod 4.8).

Hypoglykémie Pacienti léčení dulaglutidem v kombinaci s derivátem sulfonylureay nebo inzulinem mohou mít zvýšené riziko hypoglykémie. Snížení dávky derivátu sulfonylurey nebo inzulinu může snížit riziko hypoglykémie (viz body 4.2 a 4.8).

Nehodnocená populace U pacientů s městnavým srdečním selháním jsou k dispozici omezené zkušenosti.

Obsah sodíku Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v dávce 1,5 mg, tj. je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Dulaglutid zpomaluje vyprazdňování žaludku a má potenciál ovlivnit rychlost absorpce současně podávaných perorálních léčivých přípravků. Dulaglutid by měl být používán s opatrností u pacientů užívajících perorální léčivé přípravky, které vyžadují rychlé vstřebání v gastrointestinálním traktu. U některých lékových forem s prodlouženým uvolňováním může zvýšení uvolňování v důsledku prodloužené doby setrvání v žaludku mírně zvýšit expozici léku.

Paracetamol Po první dávce 1 a 3 mg dulaglutidu se snížila Cmax paracetamolu o 36 % a 50 %, v uvedeném pořadí a střední tmax se prodloužila (3 a 4 hodiny, v uvedeném pořadí). Po současném podání až s 3 mg dulaglutidu v ustáleném stavu se nevyskytly žádné statisticky významné rozdíly v AUC(0-12), Cmax nebo tmax paracetamolu. Při podávání s dulaglutidem není nutná žádná úprava dávky paracetamolu.

Atorvastatin Současné podávání dulaglutidu s atorvastatinem snížilo Cmax a AUC(0-∞) až na 70 % a 21 %, v uvedeném pořadí u atorvastatinu a jeho hlavního metabolitu o -hydroxyatorvastatinu. Průměrný t1/2 atorvastatinu a o -hydroxyatorvastatinu se po podání dulaglutidu zvýšil o 17 % a 41 %, v uvedeném pořadí. Tato pozorování nejsou klinicky významná. Při podávání s dulaglutidem není nutná žádná úprava dávky atorvastatinu. Digoxin Po současném podání digoxinu v ustáleném stavu s 2 po sobě jdoucími dávkami dulaglutidu se celková odpověď (AUCτ) a tmax digoxinu nezměnily a Cmax se snížila až o 22 %. Neočekává se, že tato změna bude mít klinické důsledky. Při podávání s dulaglutidem není nutná žádná úprava dávky digoxinu.

Antihypertenzíva Současné podávání více dávek dulaglutidu s lisinoprilem v ustáleném stavu nevedlo k žádným klinickým změnám AUC nebo Cmax lisinoprilu. Statisticky významná prodloužení tmax o přibližně 1 hodinu byla pozorována ve 3. a 24. dni studie. Při současném podání jednotlivé dávky dulaglutidu a metoprololu se AUC a Cmax metoprololu zvýšily o 19 % a 32 %, v uvedeném pořadí. Zatímco tmax se prodloužila o 1 hodinu, tato změna nebyla statisticky významná. Tyto změny nebyly klinicky významné, a proto není nutná žádná úprava dávky lisinopriru nebo metoprololu při podávání s dulaglutidem.

Warfarin V návaznosti na podávání dulaglutidu nebyla ovlivněna expozice S- a R-warfarinu a Cmax R-warfarinu a Cmax S-warfarinu se snížila o 22 %. AUCINR se zvýšila o 2 %, což pravděpodobně není klinicky významné a nedošlo k žádnému ovlivnění maximální hodnoty mezinárodního normalizovaného poměru (INRmax). Doba odpovědi mezinárodního normalizovaného poměru (tINRmax) se prodloužila o 6 hodin, což odpovídá prodloužení tmax o přibližně 4 a 6 hodin pro S- a R- warfarin, v uvedeném pořadí. Tyto změny nejsou klinicky významné. Při současném podávání s dulaglutidem není nutná žádná úprava dávky warfarinu.

Perorální antikoncepce Současné podávání dulaglutidu s perorální antikoncepcí (norgestimát 0,18 mg/ethinylestradiol 0,025 mg) neovlivnilo celkovou expozici norelgestrominu a ethinyestradiolu. U norelgestrominu a ethinylestradiolu byla pozorována statisticky významná snížení Cmax o 26 % a 13 % a prodloužení tmax o 2 a 0,30 hodiny, v uvedeném pořadí. Tato pozorování nejsou klinicky významná. Při současném podávání s dulaglutidem není nutná žádná úprava dávky perorální antikoncepce. Metformin Po současném podání více dávek dulaglutidu s metforminem v ustáleném stavu (léková forma s okamžitým uvolňováním [IR]) se AUCτ metforminu zvýšila až na 15 % a Cmax se snížila až na 12 %, v uvedeném pořadí bez změn tmax. Tyto změny odpovídají zpomalení vyprazdňování žaludku u dulaglutidu a variabilitě farmakokinetiky metforminu a proto nejsou klinicky významné. Při současném podávání s dulaglutidem není nutná žádná úprava dávky metforminu s okamžitým uvolňováním.

Sitagliptin Expozice sitagliptinu nebyla ovlivněna při současném podávání s jednotlivou dávkou dulaglutidu. Po současném podávání 2 po sobě jdoucích dávek dulaglutidu se AUC(0-τ) a Cmax sitagliptinu snížily o 7,4 % a 23,1 %, v uvedeném pořadí. Po současném podávání s dulaglutidem se tmax sitagliptinu prodloužila přibližně o 0,5 hodiny v porovnání se samotným sitagliptinem.

Sitagliptin může způsobit až 80% inhibici DPP-4 během 24 hodin. Současné podávání dulaglutidu se sitagliptinem zvýšilo expozici dulaglutidu a Cmax přibližně o 38 % a 27 %, v uvedeném pořadí a tmax se prodloužila přibližně na 24 hodin. Proto má dulaglutid vysoký stupeň ochrany proti inaktivaci DPP-4 (viz bod 5.1). Zvýšená expozice může zvýšit účinky dulaglutidu na hladiny glykémie.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství Údaje o podávání dulaglutidu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Užívání dulaglutidu se proto v těhotenství nedoporučuje.

Kojení Není známo, zda se dulaglutid vylučuje do lidského mateřského mléka. Proto nelze riziko pro kojené novorozence/batolata vyloučit. Dulaglutid se během kojení nemá užívat.

Fertilita Účinek dulaglutidu na fertilitu u člověka není znám. U potkanů nedošlo k žádnému přímému účinku na páření nebo fertilitu po léčbě dulaglutidem (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Trulicity nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pokud je používán v kombinaci s derivátem sulfonylurey nebo inzulinem, měla by být pacientům doporučena taková opatření, aby během řízení a obsluhy strojů předešli hypoglykémii. (viz bod 4.4).

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu V ukončených registračních studiích fáze II a III užívalo 4 006 pacientů dulaglutid v monoterapii nebo v kombinaci s jinými přípravky snižujícími hladinu glukózy v krvi. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky v klinických studiích byly gastrointestinální nežádoucí účinky, zahrnující nauzeu, zvracení a průjem. Obecně byly tyto reakce mírné nebo středně závažné a přechodné.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků Následující nežádoucí účinky byly identifikovány na základě hodnocení klinických studií fáze II a III po celou dobu jejich trvání a postmarketingových hlášení a jsou uvedeny v tabulce 1 za použití klasifikace MedDRA, rozděleny podle tříd orgánových systémů a v pořadí s klesajícím výskytem (velmi časté: ≥ 1/10, časté: ≥ 1/100 to < 1/10; méně časté: ≥ 1/1 000 až < 1/100; vzácné: ≥ 1/10 000 až < 1/1 000; velmi vzácné: < 1/10 000 a není známo: z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.

Tabulka 1: Frekvence nežádoucích účinků dulaglutidu

Z postmarketingových hlášení.

Třída orgánových systémů

Velmi časté Časté

Méně časté

Vzácné

Poruchy imunitního systému

Hypersenzitivita Anafylaktická reakce# Poruchy metabolismu a výživy

Hypoglykémie (je-li užíván v kombinaci s inzulinem, glimepiridem, metforminem † nebo metforminem plus glimepiridem) Hypoglykémie (je-li užíván v monoterapii nebo v kombinaci s metforminem plus pioglitazonem)

Gastrointestinální poruchy

Nauzea, průjem, zvracení†, bolest břicha† Snížená chuť k jídlu, dyspepsie, zácpa, flatulence, abdominální distenze, gastroezofageální refluxní choroba, říhání Akutní pankreatitida Poruchy kůže a podkožní tkáně

Angioedém# Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Únava Reakce v místě aplikace injekce

Vyšetření

Sinusová tachykardie, atrioventrikulární blok prvního stupně (AVB)

• Dokumentovaná symptomatická hypoglykémie s glykémií ≤ 3,9 mmol/l † Pouze dávka dulaglutidu 1,5 mg. U dulaglutidu v dávce 0,75 mg splnil nežádoucí účinek frekvenci pro další skupinu s nižší frekvencí.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Hypoglykémie

Pokud byl dulaglutid 0,75 mg a 1,5 mg použit v monoterapii nebo v kombinaci s metforminem samotným nebo metforminem a pioglitazonem byla incidence dokumentované symptomatické hypoglykémie 5,9 % až 10,9 % s četností 0,14 až 0,62 příhod/pacienta/rok a nebyly hlášeny žádné epizody závažné hypoglykémie.

Pokud byl dulaglutid 0,75 mg a 1,5 mg použit v kombinaci s derivátem sulfonylurey a metforminem, byla incidence dokumentované symptomatické hypoglykémie 39,0 % a 40,3 % s četností 1,67 a 1,67 příhod/pacienta/rok, v uvedeném pořadí. Incidence případů závažné hypoglykémie byla 0 % a 0,7 % s četností 0,00 a 0,01 příhod/pacienta/rok pro každou dávku. Když byl dulaglutid 1,5 mg podáván pouze se sulfonylureou byl výskyt zdokumentované symptomatické hypoglykémie 11,3 % a četnost výskytu byla 0,90 příhod/pacienta/rok a nevyskytla se závažná hypoglykémie.

Když byl dulaglutid 1,5 mg podáván v kombinaci s inzulinem glarginem byl výskyt zdokumentované symptomatické hypoglykémie 35,3 % a četnost výskytu byla 3,38 příhod/pacienta/rok. Výskyt příhod závažné hypoglykémie byl 0,7 % a četnost výskytu byla 0,01 příhod/pacienta/rok.

Pokud byl dulaglutid 0,75 mg a 1,5 mg použit v kombinaci s prandiálním inzulinem, byla incidence dokumentované symptomatické hypoglykémie 85,3 % a 80,0 % s četností 35,66 a 31,06 příhod/pacienta/rok, v uvedeném pořadí. Incidence případů závažné hypoglykémie byla 2,4 % a 3,4 % s četností 0,05 a 0,06 příhod/pacienta/rok. Gastrointestinální nežádoucí účinky Kumulativní hlášení gastrointestinálních příhod až po dobu 104 týdnů u dulaglutidu 0,75 mg a 1,75 mg, v uvedeném pořadí, zahrnovalo nauzeu (12,9 % a 21,2 %) , průjem (10,7 % a 13,7 %) a zvracení (6,9 % a 11,5 %). Tyto příhody byly obvykle mírné nebo středně závažné a byly hlášeny nejvíce během prvních 2 týdnů léčby a rychle odeznívaly během dalších 4 týdnů a poté byl jejich výskyt relativně konstantní.

V klinických farmakologických studiích provedených u pacientů s diabetem mellitem 2. typu po dobu až 6 týdnů byla většina gastrointestinálních příhod hlášena během prvních 2-3 dnů po úvodní dávce a při následujících dávkách došlo k poklesu.

Akutní pankreatitida

Incidence akutní pankreatitidy v klinických studiích fáze II a III byla 0,07 % pro dulaglutid v porovnání s 0,14 % pro placebo a 0,19 % pro komparátory s nebo bez další základní antidiabetické léčby.

Pankreatické enzymy

Dulaglutid souvisel s průměrnými zvýšeními pankreatických enzymů (lipáza a/nebo pankreatická amyláza) oproti výchozímu stavu o 11 % až 21 % (viz bod 4.4). Při chybění dalších známek a příznaků akutní pankreatitidy není zvýšení pankreatických enzymů samotných ukazatelem akutní pankreatitidy.

Zvýšení srdeční frekvence

U dulaglutidu 0,75 mg a 1,5 mg, v uvedeném pořadí, byla hlášena malá průměrná zvýšení srdeční frekvence od 2 do 4 tepů za minutu a 1,3% a 1,4% incidence sinusové tachykardie, se současným zvýšením ≥ 15 tepů/min oproti výchozímu stavu.

AV blok prvního stupně/ prodloužení PR intervalu U dulaglutidu 0,75 mg a 1,5 mg, v uvedeném pořadí, byla hlášena malá průměrná prodloužení PR intervalu o 2 až 3 ms a 1,5% a 2,4% incidence AV bloku prvního stupně.

Imunogenicita

V klinických studiích souvisela léčba dulaglutidem s 1,6% incidencí protilátek proti dulaglutidu vyskytujících se během léčby, což ukazuje, že strukturální modifikace GLP-1 a modifikované části IgG4 molekuly dulaglutidu spolu s vysokou homologií nativního GLP-1 a nativního IgG4 minimalizují riziko imunitní odpovědi proti dulaglutidu. Pacienti s protilátkami proti dulaglutidu měli obecně nízké titry a ačkoli počet pacientů, u kterých se vyvinuly protilátky proti dulaglutidu, byl nízký, neodhalilo vyšetření údajů studie fáze III žádný jasný dopad protilátek proti dulaglutidu na změny HbA1c. U žádného pacienta se systémovou hypersenzitivitou se nevytvořily protilátky proti dulaglutidu.

Hypersenzitivita

V klinických studiích fáze II a III byly hlášeny příhody systémové hypersenzitivity (např. kopřivka, edém) u 0,5 % pacientů léčených dulaglutidem. Vzácně byly z postmarketingového použití dulaglutidu hlášeny případy anafylaktických reakcí.

Reakce v místě aplikace injekce

Reakce v místě aplikace injekce byly hlášeny u 1,9 % pacientů léčených dulaglutidem. Nežádoucí příhody zahrnující reakce v místě aplikace injekce potenciálně zprostředkované imunitou (např. vyrážka, erytém) byly hlášeny u 0,7 % pacientů a byly obvykle mírné.

Ukončení léčby v důsledku nežádoucí příhody

Ve studiích trvajících 26 týdnů byla incidence ukončení léčby v důsledku nežádoucích příhod 2,6 % (0,75 mg) a 6,1 % (1,5 mg) u dulaglutidu oproti 3,7 % u placeba. Během celé doby trvání studie (až 104 týdnů) byla incidence ukončení léčby v důsledku nežádoucích příhod u dulaglutidu 5,1 % (0,75 mg) a 8,4 % (1,5 mg). Nejčastěji hlášené nežádoucí příhody vedoucí k ukončení léčby u dulaglutidu 0,75 mg a 1,5 mg, v uvedeném pořadí, byly nauzea (1,0 %; 1,9 %), průjem (0,5 %; 0,6 %) a zvracení (0,4 %; 0,6 %) a byly obvykle hlášeny během prvních 4-6 týdnů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného Dodatku V.

4.9 Předávkování

Účinky předávkování dulaglutidem v klinických studiích zahrnovaly gastrointestinální poruchy a hypoglykémii. V případě předávkování by měla být zahájena příslušná podpůrná léčba podle klinických známek a příznaků pacienta.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii diabetu; antidiabetika, kromě inzulinů; analoga GLP-1 (peptidu podobného glukagonu 1); ATC kód: A10BJ05

Mechanismus účinku Dulaglutid je dlouhodobě působící agonista receptoru pro glukagon-like peptid 1 (GLP-1). Molekula se skládá z 2 identických disulfidových řetězců, z nichž každý obsahuje sekvenci modifikovaného humánního GLP-1 analogu kovalentně vázaného na fragment těžkého řetězce (Fc) modifikovaného humánního imunoglobulinu G4 (IgG4) malou peptidovou vazbou. Analogová část GLP-1 dulaglutidu je přibližně z 90% homologní s nativním humánním GLP-1 (7-37). Nativní GLP-1 má biologický poločas 1,5-2 minuty v důsledku degradace působením DPP-4 a renální clearance. Na rozdíl od nativního GLP-1 je dulaglutid rezistentní vůči degradaci působením DPP-4 a má velkou velikost, což zpomaluje absorpci a snižuje renální clearance. Tyto technické vlastnosti vedou k rozpustné formě a prodlouženému biologickému poločasu 4,7 dne, a proto je přípravek vhodný pro subkutánní podávání jednou týdně. Kromě toho byla molekula dulaglutidu vytvořena tak, aby nedošlo k imunitní odpovědi závislé na Fcγ receptoru a aby se snížil imunogenní potenciál.

Dulaglutid vykazuje několik antihyperglykemických účinků GLP-1. Při vyšších koncentracích glukózy zvyšuje dulaglutid intracelulární cyklický AMP (cAMP) v pankreatických beta buňkách, což vede k uvolnění inzulinu. Dulaglutid potlačuje sekreci glukagonu, o kterém je známo, že je nepřiměřeně zvýšen u pacientů s diabetem 2. typu. Nižší koncentrace glukagonu vedou ke snížené hepatální produkci glukózy. Dulaglutid také zpomaluje vyprazdňování žaludku.

Farmakodynamické účinky Dulaglutid zlepšuje glykemickou kontrolu prostřednictvím trvalého snížení glykémií nalačno, před jídlem a po jídle u pacientů s diabetem 2. typu, počínaje první aplikací dulaglutidu a trvající po celý dávkovací interval při dávkování jedenkrát týdně.

Farmakodynamická studie u dulaglutidu prokázala u pacientů s diabetem 2. typu obnovu první fáze sekrece inzulinu na úroveň, která překročila hladiny pozorované u zdravých jedinců na placebu a zlepšila druhou fázi sekrece inzulinu jako odpověď na intravenózní bolus glukózy. Ve stejné studii zvýšila jednorázová dávka 1,5 mg dulaglutidu maximální sekreci inzulinu z β buněk a zlepšila funkci β buněk u pacientů s diabetem mellitem 2. typu v porovnání s placebem.

V souladu s farmakokinetickým profilem má dulaglutid farmakodynamický profil vhodný pro podávání jednou týdně (viz bod 5.2).

Klinická účinnost a bezpečnost

Glykemická kontrola

Bezpečnost a účinnost dulaglutidu byly hodnoceny v osmi randomizovaných, kontrolovaných studiích fáze III zahrnujících 5 770 pacientů s diabetem 2. typu. Z těchto pacientů bylo 1139 ≥ 65 let, z nichž 115 bylo ≥ 75 let. Tyto studie zahrnovaly 3 525 pacientů léčených dulaglutidem, z nichž 2108 bylo léčeno přípravkem Trulicity 1,5 mg týdně a 1 417 bylo léčeno přípravkem Trulicity 0,75 mg týdně. Ve všech studiích vedl dulaglutid ke klinicky významnému zlepšení glykemické kontroly podle měření glykosylovaného hemoglobinu A1c (HbA1c).

Monoterapie

Dulaglutid byl hodnocen v 52 týdenní studii s aktivní kontrolou v porovnání s metforminem. Přípravek Trulicity 1,5 mg a 0,75 mg byl lepší než metformin (1 500-2 000 mg/den) ve snížení HbA1c a významně vyšší podíl pacientů dosáhl cíle HbA1c < 7,0 % a ≤ 6,5 % u přípravku Trulicity 1,5 mg a přípravku Trulicity 0,75 mg, v uvedeném pořadí v porovnání s metforminem v týdnu 26.

Tabulka 2: Výsledky 52 týdenní studie s aktivní kontrolou u monoterapie dulaglutidem v porovnání s metforminem Výchozí HbA1c

Průměrná změna HbA1c

Pacienti s cílovým HbA1c

Změna FBG

Změna tělesné

hmotnosti (%) (%)