Obecně prospěšná společnost Popálky už 20 let pomáhá dětem a jejich rodinám vypořádat se s následky úrazů popálením. U jejího vzniku stáli pacienti a personál Kliniky popálenin FN Brno Bohunice. Od víkendových setkání rodin s popálenými dětmi se činnost Popálek brzy rozšířila i na prevenci.
Vyžehlit hromadu prádla a všechno uklidit do skříní. Pro mámu tří malých dětí práce na půl dne. A děti samozřejmě pod nohama. Když dožehlila poslední kousek, vypnula žehličku a šla do skříně s první hromádkou. Cesta jí trvala jen pár vteřin. Právě během nich se život Kláry Mayerové změnil.
Srdceryvný dětský pláč mě nastartoval ke skoku zpátky k žehlicímu prknu, kde stála moje roční dcerka Agátka, dlaň položenou na ploše žehličky. Neucukla, ještě neměla ten reflex. Když jsem jí ručku odtáhla, před očima mi narůstal obrovský puchýř přes celou dlaň. Nepropadala jsem panice, neboť to byl JEN puchýř. Myslela jsem, že bude stačit v nemocnici převaz a brzy se to zahojí. Začala jsem dlaň chladit, rychle se oblékla, převázala postiženou ruku, skočila do auta a jela jsem s ní do nemocnice.
To byla další chyba, kterou jsem ten den udělala. Cesta autem sice trvala jen 12 minut, ale byly to důležité minuty. Přestala jsem totiž po cestě do nemocnice chladit. Už vím, že jsem měla zůstat doma, na dlaň nechat téct studenou vodu a zavolat záchrannou službu. Chlazení je totiž ta nejdůležitější věc, kterou popálenému musíte po úraze poskytnout.
V nemocnici totiž přišel druhý šok, když doktor nařídil okamžitě třítýdenní hospitalizaci. Po týdnu čištění a převazů přišly dny, které Agátka strávila pod prášky nebo pláčem. Bylo strašné sledovat vypalování nekrofilních buněk na dětské ručce kyselinou benzoovou.
Následovala autotransplantace. Maličké vzali štěpy z kůže ze zadečku a přišili je na dlaň. Nebyli jsme z nejhoršího venku - po roce přišla další operace, protože jizvy na prstíkách táhly a prsty se kroutily. A po dalším roce další operace. A ještě další čtyři jsou před námi.
A jak je dnes Agátce? Její ručička není tak hladká a jemná, jako mají jiné děti. Ve školce hodně pomáhá paní učitelka – sundává jí kompresní rukavičku a pak společně s ostatními dětmi lehce vmasírovávají do jizev krém. Zjemňuje to. Nejen kůži na ruce, ale i dětské duše. Děti už nemají problém chytnout Agátku za ruku, když jdou na vycházku. Už jim nevadí její ručka poznamenaná jizvou. Poznamenaná na celý život.
Je těžké si představit, čím dítě musí po úraze procházet. O nic lehčí to nemá rodič, který nechtěně dopustí, aby se takový úraz stal. Když si člověk přivodí úraz sám, sám si nese odpovědnost. Jakmile ale svými činy zraníte někoho jiného, tím spíše malé dítě, těžce se s tím smiřuje.
Když se stal úraz Agátce, chtěla jsem křičet do celého světa: „Rodiče, dejte si pozor, ať se vám něco takového nestane! A když už se stane, kéž všichni víte, jak se správně zachovat.“ Tehdy na nemocniční chodbě mě nikdo neslyšel. Nyní, díky odhodlanému týmu obecně prospěšné společnosti Popálky, jsem dostala možnost to světu sdělit a pomoci každému, kdo se v takové situaci ocitl. Je důležité vědět, že tu člověk není se svým problémem sám.
V polovině ledna 2015 jsme předali Popálkám šek na 117.424 Kč. Více než polovinu této částky jste přispěli Popálkám ze svého - drobnými příspěvky v košíku při nákupu na Lékárně.cz. Téměř 55.000 Kč pak přispěla Lékárna.cz v rámci své vánoční kampaně s kapříkem Šupináčem.
Více o výtěžku sbírky
I po skončení sbírky můžete Popálky podpořit libovolným příspěvkem přímo na jejich transparentní účet 2300543356/2010.
Sbírka byla osvědčena odborem daní Magistrátu hlavního města Prahy pod čj. SMHMP/733143/2014 ze dne 25. 6. 2014.
Více na www.popalky.cz
Nejdříve se musíte přihlásit.