Poradenství

Štítná žláza se nachází na přední straně krku těsně po ohryzkem, a svým tvarem může připomínat motýla. Je to žláza, která produkuje hormony, které proudí do krevního oběhu, kde přímo ovlivňují náš metabolismus živin, funkci srdce, mozku, činnost centrální nervové soustavy, vnímání tepla apod. Hormony, které produkuje se nazývají Tyroxin (označován jako T4, protože obsahuje 4 atomy jódu) a Trijodtyronin ( označován jako T3, obsahuje 3 atomy jódu). Dále štítná žláza produkuje Kalcitonin, který reguluje vychytávání a vstřebávání vápníku a fosforu.

Suchý kašel během těhotenství lze léčit přípravky, kde je účinnou látkou butamirát (Stoptussin) a dextrometorfan (Robitussin) . Zároveň je třeba dbát zvýšené opatrnosti, jelikož se látky dostávají do krevního oběhu a aby neměly za následek poškození plodu

Při léčbě vlkého kašle se poraďte se svým lékařem. Léčbu podpoříte bylinnými čaji s obsahem jitrocele, slézu a islandského lišejníku

Mezi nejpoužívanější léky na vlhký kašel patří ACC long (acetylcystein) a doporučuje se brát naposledy 4-5 hodin před spaním

V přípravku ACC long je účinnou látkou acetylcystein. Pro malé děti od 2 let se doporučuje sirup, kde je obsah účinné látky 20mg/ml. Děti starší šesti let už mohou užívat rozpustnou tabletu s obsahem 200mg/tbl. Dospělí a děti od 14 let mohou brát tablety s obsahem 600 mg acetylcysteinu v jedné tabletě.

Kašel je reakce organismu na cizorodou částici v dýchacích cestách. Neléčený kašel může mít za následek vyčerpání organismu a rozšíření patogenu. Kašel je třeba léčit antitusiky a expektoranciemi.

Ano, při zvýšené dávce mohou být léky toxické zejména pro játra. Při nadměrné konzumaci analgetik (paracetamol, ibuprofen, diklofenak…) může dojít k selhaní jater, srdce či ledvin. U paracetamolu je maximální denní dávka pro dospělého 4000mg, u dětí 60 mg/kg/den. U ibuprofenu je maximální denní dávka pro dospělého 1200mg, u dětí 20 mg/kg/den. U diklofenaku je maximální denní dávka pro dospělého 75-150 mg, pro děti se užívání diklofenaku nedoporučuje.

Zvýšená teplota je následek posunutí centra tělesné teploty, které se nachází v hypothalamu. Dochází při ní ke zvýšené aktivitě imunitního systému. Ovšem idealní tělesná teplota pro organimsus je 36 - 37 stupňů Celsia. Teplota v rozmezí 37-38 stupňů celsia je přirozený obranný jev organismu při boji s patogenem. Při vyšší teplotě jak 38 může dojít k poškození enzymů, DNA a s nimi spojených tělesných funkcí a je třeba ji snižovat antipyretiky.

Pokud horečka nad 38 stupňu Celsia neklesá ani po podání antipyretik a stále se zvyšuje tak horečka kolem 39 už může být životu ohrožující, pokud například trpíte kardiovaskulárními a je potřeba urychlená návštěva lékaře. U dětí, které například trpí cukrovkou, poruchou metabolismu nebo jsou chudokrevné, tak u nich při teplotě nad 38 stupňů Celsia dbejte zvýšené opatrnosti.

Ano, běžně se stává, že viry, které projdou nosní dutinou přes nosohltan se usadí v průduškách a vzniká tak akutní bronchitida (zánět průdušek). Typickým příznakem bývá suchý a dráždivý kašel, bolest na hrudi, rýma, bolest hlavy a bolest v krku… Při léčbě bronchitidy doporučujeme klidový režim, dostatečný příjem tekutin, léky proti kašli (Stoptusin, Robitusin, Mucosolvan), v případě horečky antipyretika (paralen, ibalgin).