Poradenství

Jak dlouho zraje ječné zrno? Doba zrání ječného zrna se může lišit u různých jedinců dle závažnosti infekce. Ječné zrno často začíná bolestí a zarudnutím na okraji očního víčka. Přibližně po jednom dni se objeví malý hrbolek, který může být bolestivý. Běžně trvá několik dní, než je ječné zrno zralé a praskne samo.

Ve většině případů zmizí ječné zrno samo. K úlevě je možné přikládat několikrát denně teplé obklady (s 3% borovou vodu, heřmánkem nebo světlíkem) či nanést dezinfekční mast. Ječné zrno nikdy nevymačkávejte a do zhojení nepoužívejte oční make-up. Pokud bolest do několika dní neustoupí a potíže se zhoršují, navštivte očního lékaře.

Místo výskytu oparu začíná v prvních dnech infekce nepříjemně brnět a svědit. Stejně jako na rtu, může se objevit i u nosu, těsně nad/pod rtem apod. Ve chvíli, kdy je cítit nepříjemné brnění, je nejlepší začít aplikovat krém s obsahem antivirotika, která pomůže bojovat s infekcí a případně ji ztlumit. Dalším krokem je podpoření imunity vitaminovými doplňky stravy. Nejlepší jsou vitaminy skupiny B, dále pak vitamin C a D, Zinek, Selen.

U zvýšené teploty a počínající horečky není naším cílem ji urychleně srážet, pomáhá tělu v boji s infekcí. Při vyšších horečkách už je potřeba zakročit, zaručený způsob pro zbavení se horečky ale bohužel neexistuje. V našich silách je udělat pro to maximum - odpočívat, doplňovat tekutiny, ochlazovat tělo vlažnou vodou/pomocí zábalů, případně použít léky pro snížení horečky. Platí, že tělesná teplota by měla do půl hodiny od podání antipyretika klesnout cca o 0,5°C.

Doba trvání horečky může být různá. Ve většině případů je krátká, záleží ale především na vyvolávající příčině - v případě infekce je rozhodující, jak rychle se tělo s patogenem dokáže vypořádat (může být pár dnů i týden), horečka po očkování většinou ustoupí během 1-2 dnů. Jsou i případy, kdy zvýšené teploty či horečky trvají déle než 3 týdny, pak je třeba důkladné vyšetření lékařem.

I u dětí platí, že dokud tělesná teplota nepřesáhne 38°C, nemusíme ji nijak srážet. Při překročení 38-38,5°C je již vhodné začít s léčbou. Ke snížení horečky mohou pomoci zábaly nebo omývání vlažnou vodou. Teplota použité vody nebo zábalu by měla být pocitově příjemná, okolo 25°C. Zábaly se přikládají po dobu 15 minut na hrudník a bříško, končetiny se nechávají volné. V případě studených končetin nebo mramorované kůže na končetinách nelze aplikovat zábaly ani ochlazovat vodou. Vždy dbáme na to, aby mělo dítě dostatečný přísun tekutin a pokud možno bylo více v klidu. Dětem můžeme při horečce…

Dokud tělesná teplota nepřesáhne 38°C, nemusíme ji nijak srážet. Tělo využívá zvýšenou teplotu k boji s množícími se patogeny. Při překročení 38-38,5°C je již vhodné začít s léčbou. U dospělých se využívají léčiva s obsahem paracetamolu, ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové. Jednotlivé dávky lze užívat v rozestupu nejméně 4 hodin, přičemž je třeba dávat pozor na maximální denní dávky (paracetamol 4 g, ibuprofen 2,4 g, kyselina acetylsalicylová 4 g). Během léčby je dobré více odpočívat a dostatečně pít, aby nedošlo k dehydrataci. V případě vyšších teplot se doporučuje i vlažná sprcha (ne,…

Horečka, stejně jako zvýšená teplota, je projevem těla obrany proti nemoci. O horečce mluvíme v případě naměřených hodnot převyšujících 38°C, zvýšená teplota je v rozmezí 37-38°C (měřeno v podpaží, při rektálním měření a pod jazykem bývá teplota o cca 0,5°C vyšší). Nejčastější příčinou je infekční onemocnění, u dětí se často setkáváme s postvakcinační horečkou nebo horečkou spojenou s prořezáváním zoubků. Zvýšená teplota a horečka může být doprovázena únavou, pocením, zimnicí, slabostí, bolestí svalů a hlavy. Při nastupující horečce bývá teplé tělo a chladné končetiny.

Příčinou zánětu mozkových blan mohou být bakterie, viry či plísně. V případě bakterií a virů dochází ke kapénkovému přenosu onemocnění, plísňové meningitidy se mohou vyskytnout u lidí se silně potlačeným imunitním systémem. Setkat se můžeme i se zánětem mozkových blan neinfekčního původu, způsobeného např. při otevřeném poranění lebky, přenosem zánětu z jiného zdroje (zánět středního ucha, dutin,...), rozšířením rakoviny nebo vlivem účinku některých léků.

Nejhorším možným následkem zánětu mozkových blan je úmrtí. Mezi další komplikace, které může zánět způsobit, patří zejména hluchota, slepota, zánět srdečního svalu, encefalitida nebo sepse. U dětí může vést k opožděnému tělesnému a duševnímu vývoji.