Kontraindikace
Nevhodný pro děti do 6 let.
Fakta
Složení: Nať meduňky 100%.
Doporučená příprava: Nálevový sáček zalijte 0.25l vroucí vody. Nechte vyluhovat cca 5-10 minut.
V osmnáctém století se meduňka lékařská používala do tehdy populárních elixírů mládí a věřilo se, že "zahání chmury". Ještě dnes se používá jako antidepresivní prostředek a je to rovněž bylina, která prospívá zažívacímu ústrojí. Snadno se pěstuje, ale velmi intenzivně se rozsemeňuje a v malých zahrádkách může být časem na obtíž.
Užívá-li se meduňka vnitřně, je velmi účinná při zažívacích a nervových poruchách. Silici je možnou použít do krémů na rány a kousnuti hmyzem. Když si jí potřete tělo, silná meduňková vůně pomáhá odpuzovat komáry.
Meduňka lékařská - Melhsa (včela), tak ji pojmenovali Řekové Dodnes se v úlech potíraných meduňkou lépe drží včely. Arabové ji používali k léčení melancholie, epilepsie, následků mrtvice. Bývala přidávána do elixírů života. Meduňkový čaj zklidňuje mysl, podporuje soustředění, snižuje krevní tlak, zmírňuje depresivní nálady a rozladěnost při klimaktériu. Stejné účinky má i koupelová esence (např i pro večerní zklidnění hyperaktivního dítěte). Při migréně se doporučuje čaj ze směsi listů meduňky a jitrocele, lipového květu a kořene kozlíku. Proti nechutenství pomáhá "meduňkové víno", na žaludeční nevolnost se doporučují karmelitské kapky (první recept pochází ze 17. století od mnichů karmelitánů). Antibakteriální účinky meduňky na rány jsou známy staletí. Teplý zábal z listů urychluje zrání vřídků na kůži, odvar z listů s medem a jablečným octem je příjemným kloktadlem. Tato vytrvalá bylina s citrónovou vůní lístků a droboučkými bílými kvítečky vydrží na teplém chráněném místě v lehčí vápenité půdě i 30 let.