Probiotika nejsou univerzální. O účinku rozhodují konkrétní kmeny
Z hlediska účinnosti nejsou probiotika řešením pro každého. O jejich účinku rozhoduje bakteriální kmen, jeho dávka a zdravotní situace, ve které se používá. Jednotlivé kmeny působí odlišně a hodí se pro jiné potíže – od průjmů po antibiotikách až po urogenitální obtíže u žen. Právě znalost kmenů je podle lékárníků z Lékárna.cz klíčem k tomu, aby probiotika skutečně dávala smysl.
V poslední době sílí kritické hlasy zpochybňující přínos probiotik. Podle odborníků ale nejde o to, že by probiotika obecně nefungovala – problémem je, že se o nich často mluví jako o jednotném řešení pro širokou škálu potíží. „Pod pojem probiotika se schovává velké množství velmi odlišných přípravků. Účinek není univerzální, ale kmenově specifický – rozhoduje konkrétní kmen, dávka, forma i situace, ve které se používá,“ vysvětluje Mgr. Pavla Horáková, lékárnice a vedoucí online poradny Lékárna.cz. Právě proto má v praxi velký význam odborná konzultace s lékárníkem, která pomůže zvolit vhodný kmen a nastavit realistická očekávání.
Proč záleží na konkrétních kmenech
Označení „probiotikum“ samo o sobě podle lékárníků neříká, na co má přípravek fungovat. Dva produkty mohou obsahovat bakterie stejného rodu, ale s různými kmeny, které se v těle chovají jinak a mají i rozdílnou úroveň odborných důkazů. „Je to podobné, jako kdybychom u léků řešili jen to, že jsou ‚na bolest‘, ale už ne to, o jakou účinnou látku jde. Pokud existuje důkaz pro konkrétní kmen v určité indikaci, nelze ho automaticky přenášet na jiné probiotikum. Zásadní roli přitom nehraje jen samotný kmen, ale i to, zda se vůbec dostane do střeva v živé podobě. Některé bakterie jsou citlivé na žaludeční kyseliny, teplo nebo vlhkost a bez vhodné ochrany se jejich účinek může výrazně snížit,“ doplňuje Horáková.
Kdy mají probiotika smysl
U probiotik je důležité mít realistická očekávání. Většina kmenů ve střevě nepůsobí trvale, jejich efekt je dočasný a vázaný na období užívání. Právě proto záleží nejen na tom, co člověk užívá, ale také jak dlouho a v jaké situaci. „Smysl má cílené užívání v konkrétním kontextu – a ideálně po konzultaci s lékárníkem, který pomůže vybrat vhodný přípravek a nastavit délku užívání,“ vysvětluje Horáková. Relativně dobrou oporu v klinických studiích mají vybrané kmeny například u průjmů spojených s užíváním antibiotik nebo při cestování. „U dětí se v odborných doporučeních často objevují kmeny Lactobacillus rhamnosus GG nebo Saccharomyces boulardii, u dospělých pak například S. boulardii CNCM I-745,“ uvádí Horáková. U žen s opakovanými urogenitálními potížemi se v klinických studiích opakovaně objevuje kombinace kmenů Lacticaseibacillus rhamnosus GR-1 a Limosilactobacillus reuteri RC-14 určená k podpoře vaginální mikrobioty. Naopak u jiných oblastí, například obecné podpory imunity, jsou výsledky studií proměnlivé a silně závislé na konkrétním složení přípravku.
Proč má smysl poradit se s lékárníkem
V praxi se lékárníci často setkávají s tím, že lidé užívají probiotika „pro jistotu“, bez jasného cíle nebo plánu, a často je kombinují s dalšími léky či doplňky, aniž by věděli, co od nich mohou realisticky očekávat. „Konzultace má největší přínos ve chvíli, kdy člověk řeší konkrétní situaci – například období antibiotik, opakované průjmy, potíže po cestování nebo opakující se vaginální dysbalance,“ doplňuje Horáková. Lékárník v takovém případě může pomoci vybrat vhodný přípravek podle konkrétního kmene, dávky a délky užívání a zároveň nastavit realistická očekávání. Smysl má i lékový audit, zejména u lidí, kteří užívají více léků. „Často se totiž ukáže, že potíže, které se lidé snaží řešit probiotiky, mohou souviset s jinou příčinou – například s vedlejšími účinky léčby, nevhodnou stravou nebo dlouhodobým stresem. Pak probiotikum samo o sobě zázračně fungovat nemůže,“ uzavírá Horáková.
