Navzdory stabilní spokojenosti roste v Česku epidemie stresu

Přestože se více než polovina Čechů snaží aktivně pečovat o své duševní zdraví, psychická pohoda české společnosti klesá a meziročně narostl výskyt stresu. Mezi jednotlivými skupinami obyvatel ale existují velké rozdíly.

Zatímco celková spokojenost se životem zůstává v Česku stabilní a na poměrně vysoké úrovní (59 % dospělé populace vyjadřuje spokojenost se svým životem), vnímání psychické pohody se zhoršuje. Napříč českou společností došlo meziročně k poklesu psychické pohody o 5 procentních bodů (na současných 56 %). Pokles je zvláště patrný u žen, z nichž se psychicky dobře cítí jen 52 % (pokles o 7 p.b.), a u nejmladší generace do 30 let, kde je to dokonce jen 48 %. Ruku v ruce s tím jde i nárůst negativních pocitů. Stres na sobě už pozoruje skoro každý druhý (44 %) a v meziročním srovnání to znamená nárůst o nezanedbatelných 6 p.b. Zjištění vyplývají z výzkumu Zdraví pod lupou, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.

Ženy jako citlivější barometr doby
Podle výzkumu ženy vnímají duševní zdraví jako větší prioritu než muži. Většina jej považuje za „velmi důležité“ (72 % žen vs. 52 % mužů) a také o něj aktivněji pečují (63 % žen vs. 49 % mužů). Navzdory této péči se však cítím psychicky hůře. V psychické pohodě se cítí jen 17 % žen oproti 24 % mužů. Zároveň častěji pociťují stres (48 % vs. 40 %), vyčerpání (49 % vs. 36 %) i pocity strachu a obav (45 % vs. 27 %).
I přes nárůst stresu a pokles psychické pohody není obrázek o české duši jen černobílý. Průzkum ukázal, že lidé stále ve velké míře zažívají i silné pozitivní emoce. V posledním měsíci pocítila radost a pobavení téměř dvě třetiny Čechů (63 %) a velmi podobné množství lidí (62 %) zažilo pocit lásky. Jako nejčastější způsoby, jak čelit negativním pocitům, lidé uvádějí pobyt v přírodě (58 %), čas strávený s rodinou (58 %) nebo věnování se přátelům a koníčkům (46 %).

Generační nůžky: Mladí o sebe pečují, ale senioři se cítí lépe
Největší propast ve vnímání duševního zdraví se ukazuje mezi generacemi. Generace Z (18–27 let) vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody (48 %) a zároveň nejvyšší míru stresu – v posledním měsíci jí zažilo 68 % z nich. To vše navzdory faktu, že právě mladí pravidelně sportují a nejaktivněji pečují o své fyzické zdraví, jehož kvalita bývá do značné míry provázána i s duševním zdravím.
Na opačném pólu stojí generace jejich prarodičů. Lidé nad 60 let se po psychické stránce cítí nejlépe ze všech (67 %) a stres přiznává pouze 17 % z nich. Prokazují tak nejvyšší duševní odolnost, ačkoliv je trápí více fyzických neduhů a o své tělesné zdraví se paradoxně starají nejméně ze všech generací.