TAUREDON 20 10X0.5ML/20MG Injekční roztok

TAUREDON 20  10X0.5ML/20MG Injekční roztok

Informace pouze pro odborníky ve zdravotnictví. Zásilkový prodej léků na předpis nepovoluje legislativa ČR i EU.
Cena doplatků přípravků se může v jednotlivých lékárnách lišit, proto ji zde neuvádíme.

Tento produkt je dostupný pouze v kamenné lékárně na základě lékařského předpisu.

Doplňující informace

Kód výrobku: 13614
Kód EAN: 4031083000195
Kód SUKL: 0002781

Příbalová informace výrobku TAUREDON 20 10X0.5ML/20MG Injekční roztok

1/6


sp.zn. sukls177460/2013
PŘÍBALOVÁ INFORMACE

Název přípravku
Tauredon 20
Tauredon 50
Injekční roztok


Kvalitativní i kvantitativní složení

0,5 ml Tauredonu 20 obsahuje 20 mg natrii aurothiomalas, což odpovídá 9,2 mg aurum
0,5 ml Tauredonu 50 obsahuje 50 mg natrii aurothiomalas, což odpovídá 23,0 mg aurum
Úplný seznam pomocných látek viz bod Seznam pomocných látek


Léková forma
Injekční roztok
Popis přípravku: čirý, nažloutlý roztok.

Klinické údaje

Terapeutické indikace
Revmatoidní artritida, psoriatická artritida
Přípravek je určen pro dospělé.

Dávkování a způsob podání

.

Dávkování - jednotlivá a denní dávka
Vzhledem k farmakokinetice zlatých solí se člení terapie zlatem po první testovací fázi na fázi nasycovací, při které
dochází k naplnění hlubokých kompartmentů podáváním konstantních vysokých dávek, a fázi udržovací, ve které
podáváním srovnatelně nižších dávek dochází k doplňování vyloučeného zlata, aby se tak zachovala rovnoměrná
hladina ve tkáních.

Dávkování u dospělých
Na počátku se podávají dvě injekce týdně. Při 1. až 3. injekci se podává po 10 mg, při 4. až 6. dávce po 20 mg
aurothiomalátu sodného.
Od 7. injekce se podává buď 2x týdně maximálně 50 mg nebo 1x týdně maximálně 100 mg aurothiomalátu sodného.

V tomto dávkování se pokračuje až do výrazného zlepšení nálezu, ale nejdéle do dosažení celkové kumulativní dávky
1600 mg aurothiomalátu sodného (maximálně 2000 mg aurothiomalátu sodného - odpovídá dávce do 1 g zlata). Jestliže
se do této doby nedostavil žádný účinek, je třeba léčbu přerušit.

Po nástupu účinku se jako udržovací dávka podává 1x měsíčně 100 mg aurothiomalátu sodného/injekci, popřípadě 50
mg každé 2 týdny. Léčba může trvat několik měsíců až let. Podle stavu pacienta je možné se od uvedeného
dávkovacího schématu odchýlit (při dodržení uvedených maximálních dávek).


Způsob a délka podávání
Tauredon se podává pouze intramuskulárně (hluboko do hýžďového svalu). Ampule se nesmí zahřívat.
Tauredon se aplikuje bezprostředně po natažení do injekční stříkačky. Obsah stříkačky se nesmí vystavovat světlu.

V případě, že je přípravek dobře snášen, není délka podávání omezena.

Kontraindikace
Tauredon se nesmí podávat při poruchách krvetvorby, při přecitlivělosti na soli zlata, poruchách funkce ledvin, případně
jiných známkách poškození ledvin, těžkém poškození jater, polyalergiích, aktivní tuberkulóze plic, alergii na těžké kovy,
kolagenózách (systémový lupus erythematodes, polyarteriitis nodosa, sklerodermie, dermatomyositis), exfoliativní
dermatitidě, colitis ulcerosa, diabetes mellitus s komplikacemi, v těhotenství a v období kojení.

Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Tauredon smí být podáván pouze lékařským personálem, k dispozici musí být vybavení pro neodkladnou péči. Léčba
musí být přerušena, pokud se vyskytnou závažné symptomy.

Při léčbě zlatem je třeba pacienta pečlivě monitorovat včetně laboratorních parametrů vzhledem k možnosti výskytu
velmi závažných nežádoucích účinků:

Před zahájením léčby je třeba udělat kompletní krevní obraz (včetně trombocytů). Je třeba vyšetřit moč na přítomnost
bílkovin.
2/6


Během prvních tří měsíců léčby je třeba vyšetřovat 1x týdně leukocyty a moč a každé 2 týdny hemoglobin, erytrocyty,
diferenciální krevní obraz, trombocyty, gama-GT, alkalické fosfatázy a kreatinin. Po prvních třech měsících se výše
uvedené parametry kontrolují 1x za měsíc.

Z důvodu včasného rozpoznání fibrózy plic by se měl každoročně provádět RTG plic.

Z důvodu časného rozpoznání ojediněle se vyskytující imunosuprese se doporučují kontroly imunoglobulinů, a to před
zahájením léčby a dále každé tři měsíce, aby bylo možno včas zjistit zvýšené riziko výskytu infekce.

V případě, že se momentálně vyskytne závažné snížení všech imunoglobulinů (IgA, IgM a IgG), je třeba přerušit léčbu
Tauredonem a nasadit substituci imunoglobulinů v závislosti na klinických nálezech. Je-li to třeba, má být zahájena
profylaxe infekce.

Mezi důvody pro ukončení léčby patří:
- náhlý pokles leukocytů se závažným poklesem granulocytů (pod 2 G/I = 2000/mm
3
)
- jasná klesavá tendence trombocytů (zvláště pod 100000/mm
3
)
- výrazný vzestup eozinofilů (zvláště o více než 12%)
- klinicky významné zvýšení jaterních a ledvinných parametrů ( -GT, alkalická fosfatáza a kreatinin) nebo
- zvýšení obsahu bílkovin v moči (zvláště o více než 300 mg/l).


Lékař musí pravidelně kontrolovat kůži a sliznice. V případě výskytu dermatitidy, musí být léčba přerušena a je třeba
zkontrolovat všechny parametry. Pacienty je třeba důrazně upozornit, že při výskytu následujících symptomů musí
neodkladně vyhledat lékaře: pruritus, urtikaria, exantém, ulcerace sliznice dutiny ústní, zvýšená tvorba hematomů
v místě tlaku, krvácení, menorrhagie.
Totéž platí pro akutní rychle se zhoršující zátěžovou dyspnoe nebo pro suchý kašel provázený horečkou nebo bez ní.
Z důvodu možné fotosenzibilizace je třeba během léčby omezit intenzivní vystavování kůže slunečnímu záření.

Zvláštní opatrnosti je také třeba u pacientů s rychle se rozvíjejícími antinukleárními faktory, revmatoidní artritidou
s orgánovým postižením, stejně jako u zvláštních forem psoriázy, jako je erytrodermie.

V případě vzestupu sérového LDH a nepřímého bilirubinu s nebo bez manifestovaného ikteru je třeba na základě
odpovídajících vyšetření vyloučit hemolýzu (zpočátku také bez anémie).

Léčba musí být okamžitě přerušena v případě enterokolitidy.

Léčba Tauredonem musí být rovněž přerušena v případě příznaků alveolitidy nebo bronchiolitidy, která se může vyvinout
v počátečních měsících léčby s kumulativní dávkou do 1 g zlata (před saturací).

V rámci dlouhodobé terapie bylo pozorováno ukládání zlata do kůže, které se projevuje změnou barvy (namodralým
zbarvením) kůže vystavené slunečnímu záření. Změna zbarvení kůže může nastat i po následné terapii laserem.Toto se
může vyskytnout u každého pacienta, který je současně a nebo byl v minulosti léčen zlatem.

Pokud je pozorováno zhoršení ostrosti vidění, především pak u pacientů, kteří jsou léčeni zlatem již dlouhodobě, je
potřeba provést důkladné oftalmologické vyšetření, aby se zabránilo neurotoxickému vlivu na zrak (poškození
zrakového nervu). V případě potřeby musí být léčba přerušena.
Jestliže se objeví příznaky, které by mohly poukazovat na neuropatii kraniálních nervů, je nutné přerušit léčbu a provést
neurologické vyšetření.

V případě pozitivity antinukleárních faktorů, které se objevily v průběhu léčby, nebo již před jejím zahájením, je třeba
zvláštní opatrnosti, protože u těchto pacientů se může v ojedinělých případech vyvinout stav připomínající lupus
erythematodes provázený vaskulitidou a polyserositidou - je třeba provádět pravidelnou kontrolu každých 6 měsíců.


Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Vzhledem k vysoké četnosti nežádoucích účinků by se Tauredon neměl podávat současně s látkami, které mají
z toxikologického hlediska identické cílové orgány /např. fenylbutazon, metamizol, cytostatika, D-penicilamin/.

Terapie zlatem by neměla probíhat současně s podáváním fotosenzibilizujících látek (např. chlorochin, chlorpromazin,
fenylbutazon, sulfanilamid).
Současné užívání ACE inhibitorů může vyvolat nitritoidní reakci (viz bod Nežádoucí účinky, Cévní poruchy).
Injekce Tauredonu podaná krátce před vyšetřením srdečního svalu s radioaktivními látkami (scintigrafie myokardu)
může snížit kumulaci radioaktivní látky. Proto by měla být plánovaná scintigrafie myokardu provedena nejméně 3 dny po
injekci Tauredonu.

Těhotenství a kojení

Zlato prochází placentární bariérou člověka. I když nejsou popsány žádné nálezy, které by potvrzovaly teratogenní
působení zlata u člověka, nesmí se aurothiomalát sodný podávat v těhotenství.
V průběhu léčby Tauredonem by měla být zajištěna spolehlivá kontracepce a z důvodu 100
3/6


denního poločasu vylučování zlata by v ní mělo být pokračováno ještě 1 rok po ukončení léčby. Zlato přechází do
mateřského mléka. Během léčby Tauredonem je kojení kontraindikováno.


Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné zvláštní studie ohledně účinků na schopnost řídit a používat stroje.
Z důvodu velmi vzácných nežádoucích účinků na nervový systém však může být schopnost řídit a používat stroje
narušena.

Nežádoucí účinky

Hodnocení nežádoucích účinků je založeno na následujících četnostech výskytu:


Velmi časté: více než 1 z 10 pacientů Časté: méně než 1 z 10, ale více než 1 ze 100
pacientů
Méně časté: méně než 1 ze 100, ale více než 1 z 1000
pacientů
Vzácné: méně než 1 z 1000, ale více než 1
z 10000 pacientů
Velmi vzácné: méně než 1 z 10000 pacientů včetně izolovaných případů

Neexistuje korelace mezi terapeutickou účinností a nástupem toxických nežádoucích účinků (ty jsou značně nezávislé na
koncentracích v séru). Při vysokých dávkách je třeba mít na paměti zvýšení nežádoucích účinků. Ve vzácných případech
se mohou nežádoucí účinky vyskytnout i po ukončení léčby Tauredonem, jelikož vysoké koncentrace zlata v organismu
se jen pomalu degradují.

Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi časté: různé úrovně poškození systému krvetvorby s trombocytopenií, granulocytopenií, anémií.
Méně časté: život ohrožující poškození systému krvetvorby (pancytopenie a aplastická anémie).
Velmi vzácné: hemolytická anémie s klinickým projevem (dle závažnosti) v podobě mírné žloutenky a tmavé moči;
lymfadenopatie

Oční poruchy
Velmi vzácné: konjunktivitida, depozita zlata v rohovce, vředovatění rohovky, diplopie, neurotoxické účinky na oko ve
formě poškození očního nervu nebo nervové sítě sítnice.

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: stomatitida,
Méně časté: vážné a v některých případech nebezpečné formy stomatitidy.
Velmi vzácné: krátce po injekci nevolnost a bolest žaludku, symptomy pankreatitidy, enterokolitidy s vodnatým a někdy
krvavým průjmem a žaludečními křečemi.

Systémové poruchy a stavy v místě podání
Velmi vzácné: svalový třes (viz cévní poruchy), horečka, částečně přechodná, vyskytující se několik hodin po injekci
v saturační části léčby.

Hepatobiliární poruchy
Časté: cholestáza
Velmi vzácné: cholestáza, se symptomy pankreatitidy, žloutenky, hepatocelulární nekrózy.

Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: známky imunosuprese.

Vyšetření

Časté: patologické jaterní hodnoty
Velmi vzácné: snížení imunoglubulinů, pokles krevního tlaku.

Muskuloskeletální poruchy a poruchy pojivových tkání

Velmi vzácné: zvláště u pacientů s antinukleárními faktory, rozvoj stavu připomínajícího lupus erythematosus
s vaskulitidou a polyserositidou, spontánní svalové kontrakce (myokymie).

Poruchy nervového systému

Velmi vzácné: periferní neuropatie ve formě poruch citlivosti, nekoordinovaných pohybů (ataxie) či spontánních
svalových kontrakcí (myokymie).
Neuropatie hlavových nervů (tvářového nervu, nervus abducens, trojklanného nervu) ve formě parézy obličeje, zvláště
v oblasti očních víček, poruch citlivosti a diplopie.
Zlatá encefalopatie ve formě deprese, úzkosti, dezorientace a poruch řeči, zhoršení paměti, poruch spánku a
halucinací.
Bolesti hlavy krátce po injekci (viz cévní poruchy).
4/6



Psychiatrické poruchy

Velmi vzácné: deprese, úzkost, dezorientace, poruchy spánku, halucinace (viz zlatá encefalopatie).

Renální poruchy a poruchy močových cest

Velmi časté: proteinurie,
Méně časté: zlatá nefropatie (imunokomplexová nefritida s nefrotickým syndromem)
Velmi vzácné: tmavá moč

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Velmi vzácné: bronchiolitida, plicní fibróza, alveolitida s akutní dyspnoe a suchým kašlem s nebo bez horečky.

Poruchy kůže a podkožních tkání

Velmi časté: různé formy dermatitidy, pruritus.
Časté: padání vlasů, depozita zlata v pokožce (chrysiáza) s namodralým ostrým zbarvením oblastí kůže vystavených
slunci nebo po následné terapii laserem (viz bod Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití)
Méně časté: vážné a v některých případech nebezpečné formy dermatitidy (např. exfoliativní dermatitida. Stevens-
Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom), fotosenzibilizace (nezávisle na kumulativní dávce).
Velmi vzácné: Lichen ruber planus (svědivé kožní léze s voskovitým leskem), zbarvení a odchlipování nehtů.

Cévní poruchy

Velmi vzácné: vaskulitida, vasomotorické reakce (nitritoidní reakce) krátce po podání injekce jako zčervenání, bolest
hlavy, svalový třes, tachyarytmie, pokles krevního tlaku až na úroveň šokových symptomů, infarkt myokardu nebo
mozkové cévní příhody s možnými důsledky.


Předávkování

a) Symptomy z předávkování
Předávkování může nastat v průběhu normální léčby a projeví se většinou vážnými komplikacemi, které jsou uvedeny
v odstavci Nežádoucí účinky.

b) Léčba v případě předávkování

Postižení pacienti vyžadují klinické pozorování.
Jestliže byla během terapie zlatem diagnostikována agranulocytóza, trombocytopenie, aplastická anémie
nebo enterokolitida, mohou být kromě krevních transfúzí a vysokých dávek glukokortikoidů indikována opatření
k urychlenému vyloučení zlata z organismu.

V případě otravy těžkými kovy se doporučuje použít dimerkaprol (dimercaptopropane sulfonate DMPS)- v případě zlata
jsou k dispozici testy na zvířatech. Také lze použít D-penicilamin.
Kromě toho existují izolované zprávy o podání N-acetylcysteinu.
Na základě dnes dostupných dat není možné poskytnout přesné doporučení dávkování
pro léčbu předávkování zlatem. V případě předávkování se proto doporučuje kontaktovat
toxikologické centrum.

V případě vazomotorické reakce s poklesem krevního tlaku platí opatření jako v případě
anafylaktického šoku.


Farmakologické vlastnosti

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakologické vlastnosti
Farmakologická skupina: specifické antirevmatikum
ATC kód : MO 1 CB 01


Dlouhodobé podávání účinné látky aurothiomalátu sodného může vést až k remisi revmatoidní artritidy (chronické
polyartritidy).
Mechanizmus účinku zlatých solí při revmatoidní artritidě není doposud objasněn. Soli zlata vykazují in vitro i in vivo
určité antimikrobiální účinky, inhibují určité imunitní reakce:
Makrofágy mají zásadní význam v patogenezi revmatoidní artritidy, neboť nejen že představují zásadní antigen
prezentující buňky, ale jsou také hlavním tvůrcem prozánětlivých cytokinů.


5/6


Zlato se kumuluje v lyzosomech makrofágů a inhibuje proteolytické štěpení antigenových peptidů
(zpracování antigenu) a navázání antigenů na odpovídající (antigen - specifické) T buňky.
Inhibice uvolnění TNF může být možná základem známého inhibičního účinku sodného thiomalátu zlata na tvorbě
adhezních molekul v cévním endotelu a na uvolnění kolagenáz a dalších proteolytických enzymů.

Zlato ovlivňuje syntézu imunoglobulinů. Imunitní komplexy se během léčby zlatem rozpadají. Snižuje se titr
revmatoidních faktorů paralelně s dalšími parametry zánětu jako FW a CRP.

Farmakokinetické vlastnosti
Aurothiomalát sodný se po intramuskulárním podání rychle a plně resorbuje. Biologická dostupnost se pohybuje kolem
95%. Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo po 2 až 6 hodinách. Po jednorázové dávce 50mg aurothiomalátu
sodného i.m. se pohybuje mezi 4 - 8 g zlata/ml. V následujících dnech klesne hladina na průměrnou hodnotu 3,0 g/ml.
Plazmatický poločas je v první fázi rozdělování a vylučování 5,5 dne. Terminální plazmatický poločas je 25 dní.

Po opakovaném i.m. podání 50 mg aurothiomalátu sodného 1x týdně dochází během 5 až 10 týdnů k vytvoření
dynamické rovnováhy (steady state) plazmatické koncentrace mezi 2,5 a 5 g zlata/ml. K vyrovnání koncentrace mezi
plazmou a synoviální tekutinou dochází během 4 hodin. V synoviální tekutině bývá dosaženo 55% koncentrace ve
srovnání s plazmou.

Zlato se v plazmě váže po aplikaci aurothiomalátu sodného z více než 95% na plazmatické bílkoviny. Vazba na krevní
buňky je nepatrná. Z plazmy se zlato dostává do hlubokých kompartmentů. K výraznému nahromadění dochází časem
v lymfatických uzlinách, játrech, ledvinách, slezině, kostní dřeni, kosterním svalstvu a kůži. Naopak v chrupavkách a
kostech je koncentrace nízká. Zlato se ukládá v lyzosomech.

Aurothiomalát sodný se v organizmu rychle štěpí. Thiomalát se zčásti rychle vyloučí, zčásti je zadržován ve vazbě na
buněčnou membránu. Zlato se vylučuje ze 70% močí a ze 30% stolicí. Maximum zlata se vylučuje močí v prvních 24
hodinách po i.m. aplikaci, stolicí 2. a 3. den po aplikaci. V prvním týdnu je celkové vyloučené množství přibližně 20%,
během dlouhodobé terapie 40% týdenní dávky. Celkový poločas v organizmu, tzn. eliminační poločas zlata je přibližně
250 dní. Ještě několik let po ukončení léčby mohou pacienti vylučovat stopy zlata.


Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxikologické vlastnosti

a) Akutní, subakutní a chronická toxicita

Po jednorázovém a opakovaném podání u zvířat se jako cílové orgány ukázaly ledviny, v nichž vznikla degenerace a
nekróza. Fibróza byla také zjištěna v pankreatu a plicní tkáni.

b) Mutagenní a tumorigenní potenciál

Dostupná vyšetření (in vitro test genové mutace na bakteriích, kvasinkách a buňkách savců a in vivo mikronukleární test
na myších) neodhalila žádné relevantní důkazy o mutagenitě. Sodný thiomalát zlata se ve studích na zvířatech ukázal
jako karcinogenní.
Po dlouhodobém užívání u potkanů byl pozorován adenom ledvin a sarkom v místě opakovaných injekcí.

c) Reprodukční toxicita

Sodný thiomalát zlata se ukázal jako teratogenní ve studiích na zvířatech. Neexistují dostatečné zkušenosti
s bezpečností používání během těhotenství u člověka .

Farmaceutické údaje

Seznam pomocných látek
Voda na injekci

Inkompatibility

Nejsou známé


Doba použitelnosti

Tauredon 20: 2 roky
Tauredon 50: 3 roky

Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25
0
C, vnitřní obal v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Nepoužité ampule je třeba vždy vrátit zpět do krabičky, vlivem světla mohou vznikat rozkladné produkty, které mohou
vyvolat nežádoucí účinky jako např. reakci z přecitlivělosti.

6/6


Tauredon je čirý, nažloutlý roztok, bez jakýchkoliv částic. Jestliže byl roztok zakalen nebo tmavě žlutě zbarven, přípravek
se nesmí dále používat.

Otevřené ampule nesmí být opakovaně používány a zbylý roztok musí být zlikvidován.
Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.


Druh obalu a velikost balení

Ampulky z bezbarvého skla, plastová vložka, krabička
Ampulky Tauredon 20 jsou označeny zeleným a žlutým kódovacím kroužkem.
Ampulky Tauredon 50 jsou označeny modrým a zeleným kódovacím kroužkem.

Velikost balení:
Tauredon 20: 10 ampulek po 0,5 ml
Tauredon 50: 10 ampulek po 0,5 ml

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.

Držitel rozhodnutí o registraci

Takeda GmbH, D-78467 Konstanz
Německo

Výrobci

1. Takeda GmbH
Singen
Německo

2. Takeda Austria GmbH
Linz
Rakousko

Registrační čísla
Tauredon 20: 29/051/91-A/C
Tauredon 50: 29/051/91-B/C

Datum první registrace / prodloužení registrace
19.9.1991/25.4.2007

Datum revize textu
17.10.2013

Diskuze k výrobku TAUREDON 20 10X0.5ML/20MG Injekční roztok

Nadpis:
Příspěvek:
Vkládat diskusní příspěvky mohou pouze přihlášení zákazníci.
Jste-li registrováni, přihlaste se. Zaregistovat se můžete zde.
Určeno pro diskuze mezi zákazníky. Dotazy pište zde.
Produkt byl přidán do Vašeho nákupního košíku.
ukázat košík