Proč je měď důležitá
Měď se účastní mnoha pochodů těla, často společně se zinkem. Kromě energetického metabolismu se podílí na normálním stavu pojivových tkání a normální činnosti nervového systému. Dále spolupracuje s železem při krvetvorbě a je důležitá pro správnou funkci imunitního systému. Účastní se také tvorby melaninu - barviva v kůži a vlasech.
Zdroje mědi v potravinách
Měď naleznete ve větších množstvích v játrech, kakau, korýších a měkkýších. V našich zeměpisných šířkách poslouží jako její zdroj ořechy, slunečnicová semínka a houby. Ve stopovém množství je měď přítomna v mnoha různých potravinách.
Nedostatek a přebytek mědi v organismu
Nedostatek mědi se může projevit anémií (chudokrevností) a s ní souvisejícími neurologickými poruchami. Může dojít ke ztrátě pigmentu a vypadávání vlasů. Konzumujeme-li dostatečně pestrou stravu je nedostatek mědi vzácný.
Přebytek mědi je u zdravých osob možný pouze po požití minimálně 250 mg mědi najednou.
Existuje však vzácná genetická porucha, při níž tělo nedokáže měď správně zpracovat a ta se pak ukládá ve tkáních. Postižené děti trpí poškozením jater, demencí, křečemi a třesem. Nemoc se jmenuje Wilsonova choroba.
Doporučená denní dávka mědi
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by denně mělo stačit:
- kojenci 200 μg
- děti 1 - 3 roky 340 μg
- děti 4-8 let 440 μg
- děti 9-15 let 700 μg
- dospělí a děti nad 15 let 900 μg
- v těhotenství a při kojení se potřeba mědi mírně zvyšuje
Nedostatek mědi je vzácný a většinou jím trpí nedonošené a podvyživené děti nebo osoby s poruchami vstřebávání.
Pokud máte dojem, že byste měli užívat měď v podobě potravinových doplňků, doporučujeme poradit se o tom nejprve s lékařem.
