Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.

photoderm

Astma bronchiale

Proč to dítě stále kašle?

Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění průdušek , pro které je typické, že po různých vyvolávajících podnětech dochází k záchvatům dušnosti nebo kašle na podkladě zúžení dýchacích cest. Jedná se o nejčastější chronické onemocnění dětského věku (10-15 %). Závažná je skutečnost, že i přes pokroky v léčbě výskyt astmatu v populaci stoupá.

Co je příčinou astmatu?

Na vzniku astmatu se podílí několik faktorů. Jsou to alergie na různé látky; hlavně na pyly, plísně, zvířata, roztoče nebo na chemické látky. Podpůrnými vlivy rozvoje tohoto onemocnění jsou znečištěné ovzduší, časté infekce dýchacích cest, teplota, námaha, stres nebo kouření. Velkou roli hraje i vrozená dispozice - dědičnost .

Jak poznám astma?

Hlavními projevy astma bronchiale jsou záchvatovitá dušnost nebo kašel . Obtíže bývají hlavně při výdechu, při kterém mohou být slyšet pískavé zvuky. Akutní záchvat je doprovázen výraznou úzkostí. Rozeznáváme dvě základní formy, perzistentní astma (trvalé) a intermitentní astma, při kterém se průběh onemocnění čas od času zhorší a v mezidobí může být pacient zcela bez obtíží. Hranicí mezi těmito dvěma formami je frekvence záchvatů, je-li menší než jednou týdně, jedná se o formu intermitentní. U řady nemocných jsou obtíže vázány na určité roční období.

Podobné projevy může mít i astma cardiale , které má ale zcela jinou příčinu. Rozvíjí se při srdečním selhání, které vede k masivnímu překrvení plic. Je typické hlavně pro starší nemocné, kteří se se srdečními obtížemi již léčí. Velmi typicky vzniká dušnost několik hodin po ulehnutí, nemocnému pomáhá, když se posadí a dýchá při otevřeném okně. Ale někdy je rozlišení nelehké i pro lékaře a vyžaduje podrobné vyšetření.

První pomoc

Při akutním astmatickém záchvatu vdechněte 3 až 4 dávky užívaného spreje na astma. Tuto dávku je možné za pět minut opakovat. Vydechujte proti odporu (např. pískejte). Co nejvíce se snažte zklidnit , stres dušnost jen zhoršuje! A určitě zavolejte lékařskou pomoc , velmi často je nezbytné podání léků přímo do žíly.

U lékaře

Při návštěvě lékaře s Vámi bude nejprve rozebrán charakter Vašich obtíží a okolnosti jejich vzniku, výskyt alergií a podobných obtíží v rodině. Lékař Vás dále vyšetří, bude poslouchat plíce a srdce.

Jednoduché a přitom velmi užitečné vyšetření - spirometrie - měří rychlost proudění vzduchu, který nadechujete a vydechujete do přístroje. Současně se vyhodnocují dechové objemy a další parametry důležité ke stanovení diagnózy a později i ke sledování účinnosti léčby . Pro nalezení hlavní vyvolávající příčiny se někdy provádí tzv. provokační test , při kterém se sleduje zhoršení obtíží po podání látky, která vyvolává alergii, nebo po námaze.

Jinou metodou umožňující určit látku způsobující obtíže jsou kožní testy na alergii. Nejrozšířenější alergeny se podají ve formě injekce pod kůži, nejčastěji na předloktí. Lékař hodnotí zarudnutí v okolí vpichu. Pokud je přítomno ve větší míře než u zdravých lidí, tak jste na danou látku, pyl, prach nebo zvíře alergičtí.

Doma může astmatik sledovat aktuální stav funkce svých průdušek jednoduchým průtokoměrem velikým asi jako mobilní telefon. Do tohoto přístroje se co nejrychleji vydechne a výsledkem je určení maximální výdechové rychlosti. Na základě aktuálně naměřených hodnot si může nemocný samostatně upravovat dávky léků.

Léčba je založena na několika principech. Nejdříve je třeba odstranit vyvolávající faktory, což není vždycky úplně jednoduché. Podávané léky a jejich kombinace jsou voleny podle závažnosti obtíží; většina užívaných léků se podává ve formě sprejů, které se vdechují. Pomoc v akutním stavu poskytují tzv. " úlevové léky ", které mají schopnost roztáhnout průdušky a odstranit dušnost.

Další skupina " udržovacích léků " přichází na řadu po ústupu nejzávažnějších obtíží a jejich úkolem je co nejdéle tlumit zánět průdušek a maximálně prodloužit klidové období. Patří mezi ně kortikoidy, léky proti alergii a také další látky, které roztahují průdušky. Při prokázané alergii je vhodné podávání vakcín.

Významný léčebný přínos mívá psychoterapie , včetně hypnózy, v některých případech pomáhá akupunktura, jóga nebo tzv. speleoterapie - rehabilitace v jeskyních, kde je příznivé vlhko a teplota.

Co neovlivníte

Předejít nemoci jako takové nemůžete, dědičnost ovlivnit zatím neumíme. Včas zjištěné a léčené astma má prognózu dobrou. Pokud ale nebudete dodržovat doporučovanou léčbu a režimová opatření, může dojít v důsledku opakujících se záchvatů dušnosti k nevratným plicním změnám a následně i k srdečnímu selhání. Tyto komplikace omezují výkonnost a invalidizují nemocného.

Komplikací je také status astmaticus - stav těžké klidové dušnosti, která trvá několik hodin až dnů a nereaguje na obvyklou terapii. Tato komplikace se musí léčit v nemocnici a její zanedbání může vést až ke smrti.

Co můžete sami

Vy sami můžete snížit riziko vzniku obtíží. Pokud máte rodinné dispozice nebo alergii, tak je důležité, abyste se vyhýbali všem vyvolávajícím podnětům. Omezte kontakt se zvířaty, nenavštěvujte ani známé, kteří chovají zvíře, na které jste alergičtí.

Naprosto nezbytné je nekouřit a vyhýbat se pobytu v zakouřených prostorách! Omezte používání parfémů a osvěžovačů vzduchu. Velmi důležitá je pravidelná výměna ložního prádla a i matrací, kde s oblibou přetrvávají roztoči. Nutný je pravidelný úklid (stírání prachu vlhkým hadrem) a pokud je to možné, tak odstranění koberců z bytu. V případě známé pylové alergie je třeba omezit pohyb venku při jejich přítomnosti v ovzduší. Veliký význam má i duševní klid a pohoda.

Máte riziko vzniku onemocnění?

Pokud má někdo z Vaší rodiny (především rodiče nebo sourozenec) astma bronchiale nebo alergii nebo jste Vy na něco alergičtí, tak máte významně vyšší riziko vzniku astma bronchiale.

Časté otázky

Několik týdnů pozoruji, že jsem večer po ulehnutí dušný. Dušnosti předchází pálení žáhy. Mohu tyto své problémy nějak léčit ?
Astmatický záchvat může být vyvolán i po podráždění jícnu žaludeční kyselinou, tzv. gastro-esofageálním refluxem. Je možné, že je to právě váš případ. Ke stanovení diagnózy by mělo být provedeno endoskopické vyšetření jícnu a žaludku (gastroskopie). Léčba spočívá v režimových opatřeních: nížení tělesné hmotnosti, zákaz kouření, nedráždivá strava bez alkoholu, doporučuje se spát s podložením horní části těla. Léky omezujeme tvorbu žaludeční kyseliny a podporujeme postup potravy ze žaludku do nižších částí zažívacího traktu. Po léčbě gastro-esofageálního refluxu dochází většinou i k ústupu astmatických obtíží.

Mám astmatické obtíže jen asi dvakrát za měsíc. Musím užívat pravidelně léky ?
Pokud máte obtíže méně než jednou za týden, tak se jedná o intermitentní astma. Preventivní léčba není v tomto případě nutná. Léky se podávají až při obtížích.

Jsem těhotná, mám alergii a slabé astma. Bojím se, že mé dítě bude mít obtíže jako já. Můžu tomu nějak zabránit ?
Nejrizikovější z hlediska rozvoje alergie pro dítě je prvních 6 měsíců života. Nejdůležitější je co nejdelší období kojení, kdy se dítě vyhne kontaktu s bílkovinami kravského mléka. V prostředí, kde dítě vyrůstá by měl být co nejvíce omezen výskyt alergenů. Ale již během těhotenství se snažte omezit kontakt s alergizujícími látkami.

Vzhledem k astmatu užívám dlouhodobě kortikoidy ve spreji. Slyšela jsem, že tato léčba má dosti komplikací. Co mohu udělat, abych se jim vyhnula ?
Opravdu dlouhodobé podávání kortikoidů s sebou nese řadu možných nežádoucích účinků. Mezi nejčastější patří osteoporóza, žaludeční vředy, snížení imunity, vznik zeleného očního zákalu, cukrovky a zvýšení krevního tlaku, poruchy psychiky atd. Prevencí je podávání těchto látek co nejkratší dobu. Kortikoidy jsou pro léčbu astmatu velikým přínosem, výhodou jejich podávání ve spreji je, že se do celého těla dostane jen zlomek podané dávky. Většina jí zůstane v průduškách, kde mají působit. Takže tyto nežádoucí účinky se většinou nevyskytují. Může se ale objevit plíseň v ústech a krku, preventivním opatřením je vyplachování úst po vdechnutí spreje s kortikoidem.

Mám alergii na pyly, ale netrpím dušností, pouze kašlem. Je možné, že se jedná o astma ?
Ano je to možné, hovoříme v tomto případě o astmatickém ekvivalentu . Léčba se neliší od astmatu, které se projevuje dušností.

Mohou astma vyvolat léky ?
Astma mohou vyvolat některé léky: kyselina acetylosalicylová, např. Acylpyrin, Anopyrin ( Aspirinové astma), některé léky s protizánětlivým účinkem nebo na snižování krevního tlaku (ACE-inhibitory, betablokátory).

Mohou se mé astmatické obtíže zlepšit po přestěhování z velkého města na venkov ?
Znečištěné ovzduší opravdu může významným způsobem negativně ovlivňovat průběh a frekvenci astmatických záchvatů. Dá se proto předpokládat, že při dlouhodobém pobytu na venkově dojde ke zlepšení vašeho onemocnění.

Je astma ovlivňované psychikou ?
Astma řadíme mezi psychosomatická onemocnění. Zúžení průdušek je ovlivňováno stresem a emočním vypětím. Může tak dojít k vyprovokování astmatického záchvatu. U některých astmatiků je závislost na psychické pohodě větší u některých menší. U citlivějších nemocných proto doporučujeme psychoterapii nebo jógu jako jednu z léčebných metod.

Otestujte se

Jaká je nejčastější příčina astma bronchiale?
Jaké je základní vyšetření ke stanovení diagnózy astma bronchiale?
Jaký je typický projev astma bronchiale?