Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Léky na předpis na dutinu ústní a trávicí trakt » Léky na předpis na cukrovku

XELEVIA 25 MG 14X25MG Potahované tablety - recenze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 88624

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

Podobné produkty od stejného výrobce

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Výrobce: Merck spol.s r.o.
Kód výrobku: 88624
Kód EAN:
Kód SÚKL: 28754
Držitel rozhodnutí: Merck spol.s r.o.
Xelevia pomáhá zvyšovat hladiny inzulínu po jídle a snižuje množství cukru vytvářeného tělem. Je nepravděpodobné, že vyvolá nízkou hladinu krevního cukru, protože nepůsobí, pokud je hladina krevního cukru nízká. Lékař Vám předepsal přípravek Xelevia, aby pomohl Vašemu tělu snížit krevní cukr, který máte kvůli diabetu 2. typu příliš vysoký. Xelevia se užívá v kombinaci s některými jinými léky snižujícími krevní cukr, které můžete užívat současně na Vaši cukrovku spolu s plánovanou dietou a cvičením. Váš lékař Vám nyní předepsal Xelevii jako doplňkovou léčbu ke kontrole Vašeho krevního cukru. Co je diabetes 2. typu? Diabetes 2. typu je onemocnění, při němž organismus nevyrábí dostatečné množství inzulínu a inzulín vyrobený organismem nepůsobí tak, jak by měl. Váš organismus může vyrábět i příliš mnoho cukru. V takovém případě dochází k hromadění cukru (glukózy) v krvi. Výsledkem mohou být závažné zdravotní problémy jako srdeční onemocnění, onemocnění ledvin, slepota a amputace.

Příbalový leták

1

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

 

2

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Xelevia 25 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje sitagliptini phosphas monohydricum odpovídající sitagliptinum 25 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta (tableta).

Kulatá, růžová potahovaná tableta na jedné straně označená “221”.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

U dospělých pacientů s diabetem mellitus 2. typu je přípravek Xelevia indikován ke zlepšení kontroly 
glykemie:

v monoterapii

u pacientů, u kterých úprava stravy a cvičení samotné neposkytují dostatečnou kontrolu 
glykemie a u kterých metformin není vhodný v důsledku kontraindikací nebo nesnášenlivosti.

v dvojkombinační perorální terapii v kombinaci 

s metforminem v případech, kdy úprava stravy a cvičení při současném užívání metforminu 
samotného nezajistí dostatečnou úpravu glykemie.

s derivátem sulfonylmočoviny v případech, kdy úprava stravy a cvičení při současném užívání 
maximální tolerované dávky derivátu sulfonylmočoviny samotného nezajistí dostatečnou 
úpravu glykemie a kdy je metformin nevhodný kvůli kontraindikacím nebo nesnášenlivosti.

s agonistou receptoru aktivovaného peroxisomovým proliferátorem gama (PPAR

) 

(tj. thiazolidindionem), kdy použití agonisty PPAR

 je vhodné a kdy úprava stravy a cvičení 

plus agonista PPAR

 samotné neposkytují dostatečnou kontrolu glykemie.

v trojkombinační perorální terapii v kombinaci

s derivátem sulfonylmočoviny a metforminem v případech, kdy úprava stravy a cvičení 
při dvojkombinační terapii těmito léčivými přípravky nezajistí dostatečnou úpravu glykemie.

s agonistou PPAR

 a metforminem, kdy použití agonisty PPAR je vhodné a kdy úprava stravy 

a cvičení plus dvojkombinační terapie těmito léčivými přípravky neposkytuje dostatečnou 
kontrolu glykémie.

Přípravek Xelevia je rovněž indikován jako dodatečná terapie k léčbě inzulinem (s metforminem nebo 
bez něj), pokud úprava stravy a cvičení plus stabilní dávka inzulinu neposkytují odpovídající kontrolu 
glykemie.

 

3

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávka je 100 mg sitagliptinu jednou denně. Pokud se používá v kombinaci s metforminem a/nebo 
agonistou PPAR

, je nutno zachovat dávku metforminu a/nebo agonisty PPAR a přípravek Xelevia

podávat souběžně.

Jestliže je přípravek Xelevia užíván v kombinaci s derivátem sulfonylmočoviny nebo s inzulinem, pak 
je možné zvážit nižší dávku derivátu sulfonylmočoviny nebo inzulinu, aby se snížilo riziko 
hypoglykemie (viz bod 4.4).

Při vynechání dávky přípravku Xelevia je třeba ji užít co nejdříve po tom, co si to pacient uvědomí. 
V jeden den se nesmí užít dvojitá dávka.

Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
Při zvažování použití sitagliptinu v kombinaci s jiným antidiabetikem je nutno zkontrolovat podmínky 
použití takového antidiabetika u pacientů s poruchou funkce ledvin.

U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu [Cl

Cr

 50 ml/min) není nutno 

dávku upravovat.

U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (Cl

Cr

≥ 30 až < 50 ml/min) je dávka přípravku 

Xelevia 50 mg jednou denně.

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (Cl

Cr

< 30 ml/min) nebo s terminálním onemocněním 

ledvin (ESRD) vyžadujícím hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu je dávka přípravku Xelevia 25 mg 
jednou denně. Léčbu lze podávat bez ohledu na načasování dialýzy.

Protože dávka se s ohledem na funkci ledvin upravuje, doporučuje se před zahájením a pravidelně 
v průběhu léčby přípravkem Xelevia vyšetření funkce ledvin.

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutno dávku nijak upravovat. 
Podávání přípravku Xelevia pacientům s těžkou poruchou funkce jater nebylo hodnoceno a je třeba 
opatrnost (viz bod 5.2).

Nicméně protože je sitagliptin primárně eliminován ledvinami, nepředpokládá se, že by těžká porucha 
funkce jater ovlivňovala farmakokinetiku sitagliptinu.

Starší jedinci
Dávku není nutno podle věku nijak upravovat.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sitagliptinu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena. 
Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání
Přípravek Xelevia lze užívat spolu s jídlem nebo bez něj.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou 
v bodě 6.1 (viz body 4.4 a 4.8).

 

4

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecně
Přípravek Xelevia se nemá podávat pacientům s diabetem 1. typu nebo používat k léčbě diabetické 
ketoacidózy.

Akutní pankreatitida
Užívání inhibitorů DPP-4 je spojováno s rizikem rozvoje akutní pankreatitidy. Pacienty je nutno 
poučit o charakteristickém symptomu akutní pankreatitidy: přetrvávající, těžké bolesti břicha. 
Po vysazení sitagliptinu (s podpůrnou léčbou nebo bez ní) byl pozorován ústup pankreatitidy, nicméně 
byly hlášeny velmi vzácné případy nekrotizující nebo hemoragické pankreatitidy a/nebo úmrtí. 
V případě podezření na pankreatitidu se musí přípravek Xelevia a další potenciálně podezřelé léčivé 
přípravky vysadit; pokud je akutní pankreatitida potvrzena, přípravek Xelevia nesmí být znovu 
nasazen. U pacientů s pankreatitidou v anamnéze je nutno postupovat opatrně.

Hypoglykemie při kombinovaném podávání s jinými antidiabetiky
V klinických hodnoceních přípravku Xelevia jako monoterapie a jako součásti kombinované léčby 
s léčivými přípravky, o nichž není známo, že by jejich podávání vedlo k hypoglykemii (tj. metformin 
a/nebo agonista PPAR

), byla četnost hlášených hypoglykémií navozených sitagliptinem podobná 

četnostem u pacientů užívajících placebo. Byla pozorována hypoglykemie, pokud byl sitagliptin 
používán v kombinaci s inzulinem nebo derivátem sulfonylmočoviny. Ke snížení rizika hypoglykemie
lze tudíž zvážit podávání nižších dávek derivátu sulfonylmočoviny nebo inzulinu (viz bod 4.2). 

Porucha funkce ledvin
Sitagliptin se vylučuje ledvinami. K dosažení obdobných plazmatických koncentrací sitagliptinu jako 
u pacientů s normální funkcí ledvin se u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin a 
u pacientů s terminálním onemocněním ledvin, kteří vyžadují hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu, 
doporučuje nižší dávkování (viz bod 4.2 a 5.2).

Při zvažování použití sitagliptinu v kombinaci s jiným antidiabetikem je nutno zkontrolovat podmínky 
použití takového antidiabetika u pacientů s poruchou funkce ledvin.

Hypersenzitivní reakce
Po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených sitagliptinem hlášeny závažné hypersenzitivní 
reakce. Tyto reakce zahrnují anafylaxi, angioedém a kožní exfoliativní stavy včetně Stevens-
Johnsonova syndromu. Propuknutí těchto reakcí nastalo během prvních 3 měsíců po zahájení léčby, 
několik hlášení se vyskytlo po první dávce přípravku. Jestliže je podezření na hypersenzitivní reakci, 
užívání přípravku Xelevia je nutno přerušit. Je třeba zhodnotit další možné příčiny této příhody 
a zahájit jinou léčbu diabetu.

Bulózní pemfigoid
Po uvedení na trh byl u pacientů užívajících inhibitory DPP-4 včetně sitagliptinu hlášen bulózní 
pemfigoid. Jestliže je podezření na bulózní pemfigoid, přípravek Xelevia se má vysadit.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Účinky jiných léků na sitagliptin
Dále popsané klinické údaje naznačují, že riziko klinicky významných interakcí při podávání 
sitagliptinu je nízké.

Studie in vitro ukázaly, že odpovědnost za omezený metabolismus sitagliptinu má primárně enzym 
CYP3A4 za přispění CYP2C8. U pacientů s normální funkcí ledvin, hraje metabolismus včetně cesty 
CYP3A4 pouze malou roli v clearance sitagliptinu. Metabolismus může hrát důležitější roli 
v eliminaci sitagliptinu v souboru pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo terminálním 
onemocněním ledvin (ESRD). Z tohoto důvodu je možné, že účinné inhibitory CYP3A4 
(např. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir, klarithromycin) by mohly změnit farmakokinetiku 

 

5

sitagliptinu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo ESRD. Účinky účinných inhibitorů 
CYP3A4 v souboru pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly v klinické studii hodnoceny.

Studie transportu in vitro ukázaly, že sitagliptin je substrátem pro p-glykoprotein a transportér 
organických aniontů - 3 (OAT3). Transport sitagliptinu zprostředkovaný OAT3 byl in vitro inhibován 
probenecidem, avšak riziko klinicky významných interakcí je považováno za nízké. Současné
podávání inhibitorů OAT3 nebylo in vivo hodnoceno.

Metformin: Současné opakované podávání metforminu v dávce 1 000 mg dvakrát denně spolu 
se sitagliptinem v dávce 50 mg dvakrát denně nevedlo u pacientů s diabetem 2. typu k významné 
změně farmakokinetiky sitagliptinu.

Cyklosporin: Byla provedena studie s cílem posoudit účinek cyklosporinu, který je účinným 
inhibitorem p-glykoproteinu, na farmakokinetiku sitagliptinu. Současné perorální podání jediné 
100mg dávky sitagliptinu a jediné 600mg perorální dávky cyklosporinu zvýšilo hodnotu AUC 
sitagliptinu přibližně o 29 % a C

max

sitagliptinu přibližně o 68 %. Tyto změny ve farmakokinetice 

sitagliptinu nebyly považovány za klinicky významné. Nedošlo k významné změně renální clearance 
sitagliptinu. Proto se ani u jiných inhibitorů p-glykoproteinu nepředpokládají významné interakce.

Účinky sitagliptinu na jiné léčivé přípravky
Digoxin: Sitagliptin měl malý vliv na plazmatické koncentrace digoxinu. Při podávání digoxinu 
v dávce 0,25 mg současně se 100 mg sitagliptinu denně po dobu 10 dní se hodnota AUC digoxinu 
v plazmě zvýšila v průměru o 11 % a hodnota C

max

v plazmě v průměru o 18 %. Nedoporučuje se 

žádná úprava dávky digoxinu. Přesto pacienti s rizikem toxicity digoxinu by měli být sledováni 
v případě, že se sitagliptin a digoxin podávají současně.

Údaje in vitro naznačují, že sitagliptin neinhibuje ani neindukuje isoenzymy CYP450. V klinických 
studiích neměnil sitagliptin významným způsobem farmakokinetiku metforminu, glyburidu, 
simvastatinu, rosiglitazonu, warfarinu ani perorálních kontraceptiv, byly tak in vivo získány důkazy 
velmi nízké tendence k vyvolávání interakcí se substráty CYP3A4, CYP2C8, CYP2C9 a s organickým 
kationtovým transportérem (organic cationic transporter, OCT). Sitagliptin může být mírným 
inhibitorem p-glykoproteinu in vivo.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
K dispozici není dostatek údajů o podávání sitagliptinu těhotným ženám. Studie se zvířaty prokázaly 
reprodukční toxicitu při vysokých dávkách (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. 
Vzhledem k nedostatku údajů týkajících se použití u člověka se Xelevia nesmí během těhotenství 
užívat.

Kojení
Není známo, zda se sitagliptin vylučuje do lidského mateřského mléka. Studie se zvířaty prokázaly 
vylučování sitagliptinu do mateřského mléka. Během kojení se Xelevia nesmí užívat.

Fertilita
Údaje získané z experimentů na zvířatech nenaznačují žádné účinky léčby sitagliptinem na fertilitu
samců ani samic. Údaje týkající se lidí nejsou k dispozici.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Xelevia nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Při 
řízení nebo obsluze strojů by však mělo být přihlédnuto k tomu, že byly hlášeny závrať a ospalost.

Kromě toho musí být pacienti upozorněni na riziko hypoglykemie, pokud se přípravek Xelevia
používá v kombinaci se sulfonylmočovinou nebo s inzulinem.

 

6

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Byly hlášeny závažné nežádoucí účinky, včetně pankreatitidy a hypersenzitivních reakcí. V kombinaci 
se sulfonylmočovinou a inzulinem byla hlášena hypoglykemie (4,7 až 13,8 % u derivátů 
sulfonylmočoviny, 9,6 % u inzulinu) (viz bod 4.4).

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky jsou uvedeny dále (Tabulka 1) podle třídy orgánových systémů a četnosti výskytu. 
Četnosti výskytu jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté 
(≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo 
(z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 1. Frekvence výskytu nežádoucích účinků zjištěných v placebem kontrolovaných 
klinických studiích se sitagliptinem v monoterapii a po uvedení přípravku na trh

Nežádoucí účinek

Četnost nežádoucího účinku

Poruchy imunitního systému
hypersenzitivní reakce včetně anafylaktických 
reakcí

*,

Četnost není známa

Poruchy metabolismu a výživy
hypoglykemie

Časté

Poruchy nervového systému
bolest hlavy

Časté

závrať

Méně časté

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
intersticiální plicní nemoc

*

Četnost není známa

Gastrointestinální poruchy
zácpa

Méně časté

zvracení

*

Četnost není známa

akutní pankreatitida 

*,,‡

Četnost není známa

fatální a nefatální hemoragická a nekrotizující 
pankreatitida

*,

Četnost není známa

Poruchy kůže a podkožní tkáně
pruritus

*

Méně časté

angioedém

*,

Četnost není známa

vyrážka

*,

Četnost není známa

urtikarie

*,

Četnost není známa

kožní vaskulitida

*,

Četnost není známa

exfoliativní kožní stavy včetně Stevens-Johnsonova 
syndromu

*,

Četnost není známa

bulózní pemfigoid

*

Četnost není známa

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové 
tkáně
artralgie

*

Četnost není známa

myalgie

*

Četnost není známa

bolest zad

*

Četnost není známa

 

7

Nežádoucí účinek

Četnost nežádoucího účinku

artropatie

*

Četnost není známa

Poruchy ledvin a močových cest
porucha funkce ledvin

*

Četnost není známa

akutní selhání ledvin

*

Četnost není známa

*

Nežádoucí účinky byly zaznamenány po uvedení na trh.

† 

Viz bod 4.4.

Viz níže Kardiovaskulární bezpečnostní studie TECOS

Popis vybraných nežádoucích účinků
Kromě výše uvedených nežádoucích účinků souvisejících s léčivem, nežádoucí účinky hlášené 
bez ohledu na kauzální souvislost s medikací a objevující se alespoň u 5 % pacientů léčených 
sitagliptinem nebo častěji zahrnovaly infekci horních cest dýchacích a nasofaryngitidu. Další 
nežádoucí účinky hlášené bez ohledu na kauzální souvislost s medikací. které se objevovaly častěji 
u pacientů léčených sitagliptinem (nedosahující 5% hranici, ale objevující se s četností vyšší o 0,5 % 
u sitagliptinu než v kontrolní skupině) zahrnovaly osteoartritidu a bolest končetin.

Některé nežádoucí účinky byly pozorovány častěji ve studiích kombinovaného použití sitagliptinu 
s jinými antidiabetickými léčivými přípravky, než ve studiích se sitagliptinem v monoterapii. Tyto 
nežádoucí účinky zahrnovaly hypoglykemii (četnost velmi častá v kombinaci s deriváty 
sulfonylmočoviny a metforminem), chřipku (časté v kombinaci s inzulinem (s metforminem nebo 
bez něj)), nevolnost a zvracení (časté v kombinaci s metforminem), nadýmání (časté v kombinaci 
s metforminem nebo pioglitazonem), zácpu (časté v kombinaci s deriváty sulfonylmočoviny a 
metforminem), periferní edém (časté v kombinaci s pioglitazonem nebo v kombinaci s pioglitazonem 
a metforminem), somnolenci a průjem (méně časté v kombinaci s metforminem) a sucho v ústech 
(méně časté v kombinaci s inzulinem (s nebo bez metforminu)).

Kardiovaskulární bezpečnostní studie TECOS
Studie 

hodnotící výskyt kardiovaskulárních příhod při léčbě sitagliptinem (TECOS)

zahrnovala

v populaci všech zařazených subjektů 7 332 pacientů léčených sitagliptinem v dávce 100 mg denně 
(nebo 50 mg denně, pokud počáteční hodnota eGFR byla ≥ 30 a < 50 ml/min/1,73 m

2

) a 

7 339 pacientů léčených placebem. V obou skupinách byla léčba přidána k běžné léčbě se zaměřením 
na standardní hladiny HbA

1c

a na kardiovaskulární rizikové faktory. Celková incidence závažných 

nežádoucích účinků byla u pacientů se sitagliptinem podobná jako u pacientů s placebem.

V populaci všech zařazených pacientů byla mezi pacienty, kteří při zahájení studie používali insulin 
a/nebo derivát sulfonylmočoviny, incidence závažné hypoglykemie 2,7 % u pacientů se sitagliptinem a 
2,5 % u pacientů s placebem. Mezi pacienty, kteří při zahájení studie nepoužívali insulin a/nebo 
derivát sulfonylmočoviny, byla incidence závažné hypoglykemie 1,0 % u pacientů se sitagliptinem a 
0,7 % u pacientů s placebem. Incidence případů pankreatidy potvrzených posouzením byla 0,3 % 
u pacientů se sitagliptinem a 0,2 % u pacientů s placebem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

.

4.9

Předávkování

V kontrolovaných klinických studiích se zdravými dobrovolníky byly podávány jednorázové dávky až 
800 mg sitagliptinu. Minimální zvýšení QTc, nepovažované za klinicky významné, bylo pozorováno 
v jedné studii se sitagliptinem v dávce 800 mg. S dávkami nad 800 mg nejsou z klinických studií 
žádné zkušenosti. Ve studiích fáze I s opakovanými dávkami nebyly u sitagliptinu v dávkách do 
600 mg za den podávaných po dobu až 10 dní a v dávkách až 400 mg za den podávaných po dobu až 
28 dní pozorovány žádné na dávce závislé nežádoucí účinky.

 

8

V případě předávkování je vhodné použít obvyklých podpůrných opatření, např. odstranit
nevstřebanou látku z trávicího ústrojí, zahájit klinické monitorování (včetně natočení 
elektrokardiogramu) a v případě potřeby zavést podpůrnou léčbu.

Sitagliptin je v malé míře dialyzovatelný. V klinických studiích se přibližně během 3–4hodinové 
dialýzy z organismu odstranilo přibližně 13,5 % dávky. Pokud by z klinického hlediska byla vhodná 
delší dialýza, lze o ní uvažovat. Není známo, zda lze sitagliptin dialyzovat peritoneální dialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: léky používané při diabetu inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 (DPP-4), 
ATC kód: A10BH01.

Mechanismus účinku
Přípravek Xelevia patří do skupiny perorálních antidiabetik označovaných jako inhibitory dipeptidyl 
peptidázy 4 (DPP-4). Zlepšení kontroly glykemie pozorované při užívání tohoto léčivého přípravku 
může být zprostředkováno zvýšením koncentrace aktivních inkretinových hormonů. Inkretinové 
hormony včetně glukagonu podobného peptidu 1 (glucagon-like peptide-1, GLP-1) a na glukóze 
dependentního inzulinotropního polypeptidu (GIP) jsou přes celý den uvolňovány střevy a jejich 
koncentrace se v reakci na jídlo zvyšují. Inkretiny jsou součástí endogenního systému podílejícího se 
na fyziologické regulaci glukózové homeostázy. Při normálních nebo zvýšených koncentracích 
glukózy v krvi zvyšují GLP-1 a GIP syntézu inzulinu a jeho uvolňování z pankreatických beta-buněk 
nitrobuněčnými signálními dráhami zahrnujícími cyklický AMP. U zvířecích modelů diabetu 2. typu 
se ukázalo, že podávání GLP-1 nebo inhibitorů DPP-4 zlepšuje odpověď beta-buněk na glukózu 
a podporuje biosyntézu a uvolňování inzulinu. Při vyšších koncentracích inzulinu se zvyšuje 
vychytávání glukózy tkáněmi. Navíc GLP-1 snižuje sekreci glukagonu z alfa-buněk pankreatu. 
Snížené koncentrace glukagonu spolu s vyššími koncentracemi inzulinu vedou ke snížení produkce 
glukózy játry s výsledným poklesem koncentrace glukózy v krvi. Účinky GLP-1 a GIP jsou závislé na 
glukóze, a to tak, že při nízkých koncentracích glukózy v krvi není stimulace uvolňování inzulinu ani 
potlačování sekrece glukagonu ze strany GLP-1 pozorováno. Pro GLP-1 i GIP platí, že stimulace 
uvolňování inzulinu je zesílena při vzestupu glukózy nad normální koncentrace. Dále platí, že GLP-1 
neovlivňuje negativně normální odpověď glukagonu na hypoglykemii. Účinek GLP-1 a GIP je 
omezován enzymem DPP-4, který rychle rozkládá inkretinové hormony za vzniku neúčinných 
produktů. Sitagliptin zabraňuje hydrolýze inkretinových hormonů enzymem DPP-4 a zvyšuje tak 
plazmatické koncentrace účinných forem GLP-1 a GIP. Zvyšováním koncentrací účinných inkretinů 
zvyšuje sitagliptin uvolňování inzulinu a snižuje koncentrace glukagonu v závislosti na hodnotách 
glukózy. U diabetiků 2. typu s hyperglykémií vedou tyto změny v koncentracích inzulinu a glukagonu 
k nižším hodnotám hemoglobinu A

1c

(HbA

1c

) a nižším koncentracím glukózy nalačno i po jídle. 

Glukózo

dependentní mechanismus sitagliptinu je odlišný od mechanismu účinku derivátů 

sulfonylmočoviny, která zvyšuje sekreci inzulinu i při nízké koncentraci glukózy, a může tak 
u pacientů s diabetem mellitus 2. typu a u zdravých jedinců způsobovat hypoglykemii. Sitagliptin je 
silným a vysoce selektivním inhibitorem enzymu DPP-4, přičemž v terapeutických koncentracích 
neinhibuje blízce příbuzné enzymy DPP-8 a DPP-9.

Ve dvoudenní studii na zdravých dobrovolnících sitagliptin samotný zvyšoval koncentrace aktivního 
GLP-1, zatímco metformin samotný zvyšoval koncentrace aktivního a celkového GLP-1 podobnou 
měrou. Současné podání sitagliptinu a metforminu mělo aditivní účinek na koncentrace aktivního 
GLP-1. Sitagliptin, nikoli však metformin, zvyšoval koncentrace aktivního GIP.

Klinická účinnost a bezpečnost
Celkově sitagliptin kompenzoval glykemii při užívání v monoterapii nebo při kombinované léčbě 
(viz Tabulka 2).

 

9

Byly provedeny dvě studie s cílem zhodnotit účinnost a bezpečnost sitagliptinu v monoterapii. 
Podávání sitagliptinu v dávce 100 mg jednou denně v monoterapii vedlo ve dvou studiích, jedné 
trvající 18 týdnů a druhé trvající 24 týdnů, ke statisticky významnému zlepšení hodnot HbA

1c

koncentrací glukózy v plazmě nalačno (fasting plasma glucose, FPG) a glukózy 2 hodiny po jídle 
(PPG po 2 hodinách) oproti placebu. Bylo pozorováno zlepšení hodnot náhradních ukazatelů funkce 
beta-buněk, včetně HOMA-β (Homeostasis Model Assessment-β), poměru proinzulinu a inzulinu 
a měření odpovědi beta-buněk v testu tolerance jídla s častým odběrem vzorků (frequently-sampled 
meal tolerance test). Zjištěný výskyt hypoglykemie u pacientů užívajících sitagliptin byl podobný jako 
u placeba. V žádné z obou studií nedošlo při užívání sitagliptinu ke zvýšení tělesné hmotnosti oproti 
výchozí hodnotě a to v porovnání s malým snížením pozorovaným u pacientů užívajících placebo.

Ve dvou 24týdenních studiích sitagliptinu jako dodatečné léčby, jednou v kombinaci s metforminem 
a jednou v kombinaci s pioglitazonem, poskytl sitagliptin v dávce 100 mg jednou denně v porovnání 
s placebem významná zlepšení glykemických parametrů. Změna tělesné hmotnosti v porovnání 
s výchozími hodnotami byla u pacientů léčených sitagliptinem podobná jako u pacientů s placebem. 
V těchto studiích byla u pacientů léčených sitagliptinem a placebem podobná incidence hlášených 
hyperglykémií.

Byla navržena 24týdenní placebem kontrolovaná studie k vyhodnocení účinnosti a bezpečnosti 
sitagliptinu (100 mg jednou denně) přidaného ke glimepiridu samotnému nebo ke glimepiridu 
v kombinaci s metforminem. Přidání sitagliptinu buď ke glimepiridu samotnému nebo ke glimepiridu 
a metforminu poskytlo významná zlepšení glykemických parametrů. Pacienti léčení sitagliptinem
zaznamenali v porovnání s pacienty léčenými placebem mírné zvýšení tělesné hmotnosti.

Byla navržena 26týdenní placebem kontrolovaná studie s cílem vyhodnotit účinnost a bezpečnost 
sitagliptinu (100 mg jednou denně) přidaného ke kombinaci pioglitazonu a metforminu. Přidání 
sitagliptinu k pioglitazonu a metforminu poskytlo významná zlepšení glykemických parametrů.
Změny výchozích hodnot tělesné hmotnosti byly u pacientů léčených sitagliptinem v porovnání 
s pacienty léčenými placebem podobné. Incidence hypoglykemie byla u pacientů léčených 
sitagliptinem nebo placebem rovněž podobná.

Byla navržena 24týdenní, placebem kontrolovaná studie s cílem vyhodnotit účinnost a bezpečnost 
sitagliptinu (100 mg jednou denně) přidaného k inzulinu (v ustálené dávce po dobu nejméně 10 týdnů) 
s metforminem nebo bez něj (nejméně 1 500 mg). U pacientů užívajících premixovaný inzulin byla 
průměrná denní dávka 70,9 U/den. U pacientů užívajících nepremixovaný inzulin 
(střednědobě/dlouhodobě působící) byla průměrná dávka 44,3 U/den. Přidání sitagliptinu k inzulinu 
poskytlo významná zlepšení glykemických parametrů. V žádné ze skupin nedošlo k významné změně 
výchozích hodnot tělesné hmotnosti.

Ve 24týdenní placebem kontrolované faktoriální studii zahajovací léčby sitagliptin 50 mg dvakrát 
denně v kombinaci s metforminem (500 mg nebo 1 000 mg dvakrát denně) poskytl v porovnání 
s každou s terapií samotnou významná zlepšení glykemických parametrů. Pokles tělesné hmotnosti u 
kombinace sitagliptinu a metforminu byl podobný poklesu pozorovanému u metforminu samotného 
nebo u placeba; u pacientů na sitagliptinu samotném nedošlo v porovnání s výchozími hodnotami k 
žádné změně. Incidence hypoglykemie byla ve všech léčebných skupinách podobná.

 

10

Tabulka 2: Výsledky HbA

1c

v placebem kontrolovaných studiích monoterapie a kombinované 

léčby*

Studie

Střední 

hodnota 

výchozí 
hladiny 

HbA

1c

(%)

Střední hodnota změny 

oproti výchozí hladině 

HbA

1c

(%)

Dle placeba korigovaná střední 

hodnota změny HbA

1c

(%)

(95% interval spolehlivosti)

Studie monoterapie

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně

§

(N = 193)

8,0

-0,5

-0,6

(-0,8, -0,4)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně

(N = 229)

8,0

-0,6

-0,8

(-1,0, -0,6)

Studie kombinované léčby

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
metforminem

(N = 453)

8,0

-0,7

-0,7

(-0,8, -0,5)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
pioglitazonem

(N = 163)

8,1

-0,9

-0,7

(-0,9, -0,5)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
glimepiridem

(N = 102)

8,4

-0,3

-0,6

(-0,8, -0,3)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
glimepiridem + 
metforminem

(N = 115)

8,3

-0,6

-0,9

(-1,1, -0,7)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidán ke 
stávající léčbě 
pioglitazonem + 
metforminem 

#

(N = 152)

8,8

-1,2

-0,7

(-1,0, -0,5)

 

11

Studie

Střední 

hodnota 

výchozí 
hladiny 

HbA

1c

(%)

Střední hodnota změny 

oproti výchozí hladině 

HbA

1c

(%)

Dle placeba korigovaná střední 

hodnota změny HbA

1c

(%)

(95% interval spolehlivosti)

Zahajovací léčba 
(dvakrát denně)

:

Sitagliptin 50 mg + 
metformin 500 mg
(N = 183)

8,8

-1,4

-1,6

(-1,8, -1,3)

Zahajovací léčba 
(dvakrát denně)

Sitagliptin 50 mg + 
metformin 1 000 mg
(N = 178)

8,8

-1,9

-2,1

(-2,3, -1,8)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidán ke 
stávající léčbě inzulinem 
(+/- metformin) 

(N = 305)

8,7

-0,6

-0,6

‡,¶

(-0,7, -0,4)

* Populace všech léčených pacientů (analýza záměru léčit (intention-to-treat analysis)).

Střední hodnoty získané metodou nejmenších čtverců upravené s ohledem na stav před antihyperglykemickou léčbou a na 

výchozí hodnotu.

p<0,001 v porovnání s placebem nebo placebem + kombinační léčbou.

§

HbA

1c 

(%) v 18. týdnu.

HbA

1c 

(%) ve 24. týdnu.

HbA

1c 

(%) v 26.  týdnu.

Střední hodnota získaná metodou nejmenších čtverců upravená podle používání metforminu při Návštěvě 1 (ano/ne), 

   inzulinu při Návštěvě 1 (premixovaný vs. nepremixovaný [střednědobě nebo dlouhodobě působící]), a výchozí hodnota. 
   Interakce podle strata léčby (používání metoforminu a inzulinu) nebyly významné (p > 0,10). 

Byla navržena 24týdenní aktivním komparátorem (metformin) kontrolovaná studie k vyhodnocení 
účinnosti a bezpečnosti sitagliptinu v dávce 100 mg jednou denně (N = 528) v porovnání 
s metforminem (N = 522) u pacientů s nedostatečnou kontrolou glykemie pomocí úpravy stravy 
a cvičení a neléčených antidiabetiky (neléčeni po dobu alespoň 4 měsíců). Střední hodnota dávky 
metforminu byla přibližně 1 900 mg za den. Snížení HbA

1c

ze střední hodnoty výchozích hodnot 

7,2 % bylo -0,43 % u sitagliptinu a -0,57 % u metforminu (analýza skupiny léčené dle protokolu - Per 
Protocol Analysis). Celková incidence gastrointestinálních nežádoucích účinků považovaných za 
související s léčivem u pacientů léčených sitagliptinem byla 2,7 % v porovnání s 12,6 % u pacientů 
léčených metforminem. Incidence hypoglykemie nebyla mezi léčenými skupinami významně odlišná 
(sitagliptin 1,3 %; metformin 1,9 %). V obou skupinách došlo k poklesu tělesné hmotnosti z výchozích 
hodnot (sitagliptin, -0,6 kg; metformin -1,9 kg).

Ve studii porovnávající účinnost a bezpečnost přidání 100 mg sitagliptinu jednou denně nebo glipizidu 
(derivát sulfonylmočoviny) u pacientů s nedostatečnou kontrolou glykemie léčených metforminem v 
monoterapii byl při snižování HbA

1c

sitagliptin podobný glipizidu. Střední hodnota použité dávky 

glipizidu ve srovnávací skupině byla během studie 10 mg za den s přibližně 40 % pacientů, kteří 
vyžadovali dávku glipizidu 

 5 mg/den. Ve skupině léčené sitagliptinem však léčbu kvůli nedostatečné 

účinnosti ukončilo více pacientů než ve skupině léčené glipizidem. Pacienti léčení sitagliptinem 
vykazovali významnou střední hodnotu poklesu tělesné hmotnosti oproti jejím výchozím hodnotám, 
zatímco u pacientů léčených glipizidem došlo k významnému zvýšení tělesné hmotnosti (-1,5 oproti 
+1,1 kg). V této studii byl poměr proinzulinu k inzulinu, což je marker účinnosti syntézy a uvolňování 
inzulinu, zlepšen u léčby sitagliptinem a zhoršen u léčby glipizidem. Incidence hypoglykemie ve 
skupině léčené sitagliptinem (4,9 %) byla významně nižší než ve skupině léčené glipizidem (32,0 %).

Byla navržena 24týdenní, placebem kontrolovaná studie zahrnující 660 pacientů s cílem vyhodnotit 
inzulin šetřící účinnost a bezpečnost sitagliptinu (100 mg jedenkrát denně) přidaného k inzulinu 
glargin s metforminem (nejméně 1500 mg) nebo bez něj v průběhu intenzifikace inzulinové terapie. 
Výchozí hodnota HbA

1c

byla 8,74 % a základní dávka inzulinu byla 37 IU/den. Pacienti byli 

instruováni, aby titrovali svou dávku inzulinu glargin na základě hodnot glukózy nalačno získaných 

 

12

z testů krve odebrané z prstu. Ve 24. týdnu bylo zvýšení denní dávky inzulinu o 19 IU/den u pacientů 
léčených sitagliptinem a o 24 IU/den u pacientů léčených placebem. Snížení HbA

1c

u pacientů 

léčených sitagliptinem a inzulinem (s metforminem nebo bez něj) bylo -1,31 % v porovnání s -0,87 % 
u pacientů léčených placebem a inzulinem (s metforminem nebo bez něj), což je rozdíl o -0,45 % 
[95% interval spolehlivosti: -0,60, -0,29]. Incidence hypoglykemie byla 25,2 % u pacientů léčených 
sitagliptinem a inzulinem (s metforminem nebo bez něj) a 36,8 % u pacientů léčených placebem a 
inzulinem (s metforminem nebo bez něj). Rozdíl byl způsoben především vyšším procentem pacientů 
ve skupině užívající placebo, kteří zaznamenali 3 a více případů hypoglykemie (9,4 versus 19,1 %). 
Nebyl zjištěn žádný rozdíl ve výskytu závažné hypoglykemie.

U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin byla provedena studie porovnávající 
sitagliptin v dávce 25 nebo 50 mg jednou denně s glipizidem v dávce 2,5 až 20 mg/den. Tato studie 
zahrnovala 423 pacientů s chronickou poruchou funkce ledvin (odhadovaná rychlost glomerulární 
filtrace < 50 ml/min). Po 54 týdnech byla střední hodnota snížení výchozích hodnot HbA

1c

-0,76 % 

u sitagliptinu a -0,64 % u glipizidu (analýza pacientů dokončivších studii dle protokolu (Per-Protocol 
Analysis)). V této studii byl profil účinnosti a bezpečnosti sitagliptinu v dávce 25 nebo 50 mg jednou 
denně obecně podobný profilu pozorovanému v jiných studiích monoterapie u pacientů s normální 
funkcí ledvin. Incidence hypoglykemie ve skupině léčené sitagliptinem (6,2 %) byla významně nižší, 
než ve skupině léčené glipizidem (17,0 %). Rovněž zde byl významný rozdíl mezi skupinami, pokud 
jde o změnu výchozí tělesné hmotnosti (sitagliptin -0,6 kg; glipizid +1,2 kg).

Jiná studie porovnávající sitagliptin v dávce 25 mg jednou denně s glipizidem v dávce 2,5 až
20 mg/den byla provedena u 129 pacientů s terminálním onemocněním ledvin, kteří byli na dialýze. 
Po 54 týdnech byla střední hodnota snížení výchozích hodnot HbA

1c

-0,72 % u sitagliptinu a -0,87 % 

u glipizidu V této studii byl profil účinnosti a bezpečnosti sitagliptinu v dávce 25 mg jednou denně 
obecně podobný profilu pozorovanému v jiných studiích monoterapie u pacientů s normální funkcí 
ledvin. Incidence hypoglykemie se mezi léčenými skupinami významně nelišila (sitagliptin, 6,3 %; 
glipizid, 10,8 %).

V další studii zahrnující 91 pacientů s diabetem typu 2 a chronickou poruchou funkce ledvin 
(clearance kreatininu < 50 ml/min) byla bezpečnost a snášenlivost léčby sitagliptinem v dávce 25 nebo 
50 mg jednou denně obecně podobná jako u placeba. Navíc po 12 týdnech byly střední hodnoty 
snížení HbA1c (sitagliptin -0,59 %; placebo -0,18 %) a FPG (sitagliptin -25,5 mg/dl; 
placebo -3,0 mg/dl) obecně podobné jako u jiných studií monoterapie u pacientů s normální funkcí 
ledvin (viz bod 5.2).

Studie TECOS byla randomizovaná studie, do níž bylo celkem zařazeno 14 671 pacientů s HbA

1c

mezi 

6,5 % a 8,0 % a s potvrzeným kardiovaskulárním onemocněním. Pacientům byl podáván sitagliptin 
(7 332 pacientů) v dávce 100 mg denně (nebo 50 mg denně, pokud počáteční hodnota eGFR byla 
≥ 30 a < 50 ml/min/1,73 m

2

) nebo placebo (7 339 pacientů) navíc k běžné léčbě se zaměřením na 

standardní hladiny HbA

1c

a na kardiovaskulární rizikové faktory. Pacienti s eGFR 

< 30 ml/min/1.73 m

2

do studie nemohli být zařazeni. Populace zařazená do studie zahrnovala 

2 004 pacientů ve věku ≥ 75 let a 3 324 pacientů s poruchou funkce ledvin 
(eGFR < 60 ml/min/1,73 m

2

).

V průběhu studie byl celkový odhadovaný průměrný rozdíl v HbA

1c

mezi skupinami se sitagliptinem 

a placebem 0,29 % (0,01), 95% CI (-0,32; -0,27), p < 0,001.

Primární složený kardiovaskulární cíl byl první výskyt kardiovaskulárního úmrtí, nefatální infarkt 
myokardu, nefatální cévní mozková příhoda nebo hospitalizace pro nestabilní anginu pectoris.
Sekundární kardiovaskulární cíle zahrnovaly první výskyt kardiovaskulárního úmrtí, nefatální infarkt 
myokardu, nefatální cévní mozkovou příhodu; první výskyt jednotlivých složek primárního složeného 
cíle; jakékoli úmrtí; hospitalizaci pro městnavé srdeční selhání.

Po mediánu následného sledování 3 roky sitagliptin přidaný k běžné léčbě nezvýšil ve srovnání 
s běžnou léčbou bez sitagliptinu u pacientů s diabetes mellitus 2. typu riziko závažných 
kardiovaskulárních nežádoucích účinků nebo riziko hospitalizace kvůli srdečnímu selhání (Tabulka 3).

 

13

Tabulka 3: Výskyt příhod složeného kardiovaskulárního cíle a klíčových sekundárních cílů

Sitagliptin 100 mg

Placebo

Hazard ratio

(95% CI)

p-hodnota

N (%)

Incidence na 

100 paciento-

roků*

N (%)

Incidence na 

100 paciento-

roků*

Analýza v populaci všech zařazených pacientů

Počet pacientů

7 332

7 339

0,98

(0,89 – 1,08)

< 0,001

Primární složený cíl

(Kardiovaskulární úmrtí, 
nefatální infarkt myokardu, 
nefatální cévní mozková 
příhoda nebo hospitalizace 
pro nestabilní anginu 
pectoris)

839 

(11,4)

4,1

851 

(11,6)

4,2

Sekundární složený cíl

(Kardiovaskulární úmrtí, 
nefatální infarkt myokardu 
nebo nefatální cévní 
mozková příhoda)

745 

(10,2)

3,6

746 

(10,2)

3,6

0,99

(0,89 – 1,10)

< 0,001

Sekundární příhody

Kardiovaskulární úmrtí

380 (5,2)

1,7

366 (5,0)

1,7

1,03

(0,89 – 1,19)

0,711

Každý infarkt myokardu 
(fatální i nefatální)

300 (4,1)

1,4

316 (4,3)

1,5

0,95

(0,81 – 1,11)

0,487

Každá cévní mozková 
příhoda (fatální i nefatální)

178 (2,4)

0,8

183 (2,5)

0,9

0,97

(0,79 – 1,19)

0,760

Hospitalizace pro nestabilní 
anginu pectoris

116 (1,6)

0,5

129 (1,8)

0,6

0,90

(0,70 – 1,16)

0,419

Úmrtí z jakékoli příčiny

547 (7,5)

2,5

537 (7,3)

2,5

1,01

(0,90 – 1,14)

0,875

Hospitalizace pro srdeční 
selhání

228 (3,1)

1,1

229 (3,1)

1,1

1,00

(0,83 – 1,20)

0,983

* Incidence na 100 paciento-roků je počítána: 100 × (celkový počet pacientů s ≥ 1 příhodou během určitého období expozice 
na celkový počet paciento-roků následného sledování).

Na základě Coxova modelu stratifikovaného po regionech. Pro složené cíle odpovídají p-hodnoty testu non-inferiority, 

který měl ukázat, že hazard ratio je nižší než 1,3. Pro všechny ostatní cíle odpovídá p-hodnota testu rozdílů v hazard ratio.

Analýza hospitalizace pro srdeční selhání byla upravena pro anamnézu srdečního selhání při zahájení studie.

Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky uložila povinnost předložit výsledky studií provedených 
s přípravkem Xelevia u jednoho nebo více podsouborů pediatrické populace s diabetem mellitus 2. 
typu (ohledně informací o pediatrickém použití viz bod 4.2).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Následně po perorálním podání 100mg dávky zdravým dobrovolníkům byl sitagliptin rychle vstřebán, 
s vrcholem plazmatické koncentrace (median T

max

) 1 až 4 hodiny po podání, střední hodnota AUC 

sitagliptinu v plazmě byla 8,52 μM

hod, C

max

bylo 950 nM. Absolutní biologická dostupnost 

sitagliptinu je přibližně 87 %. Protože současná konzumace vysoce tučného jídla a sitagliptinu nemá 
vliv na farmakokinetiku, lze přípravek Xelevia užívat spolu s jídlem nebo bez něj.

Hodnota AUC v plazmě rostla v závislosti s dávkou. Závislost na dávce nebyla prokázána pro C

max 

a C

24hod

(C

max

rostlo rychleji než hodnota dávky a C

24hod

rostlo pomaleji než hodnota dávky).

Distribuce
Průměrný distribuční objem v ustáleném stavu po jediné 100mg intravenózní dávce sitagliptinu 
zdravým dobrovolníkům je přibližně 198 litrů. Podíl sitagliptinu reverzibilně vázaného na bílkoviny 
v plazmě je nízký (38 %).

 

14

Biotransformace
Sitagliptin se vylučuje v nezměněné podobě převážně močí a metabolismus představuje méně 
důležitou cestu. Přibližně 79 % sitagliptinu se vylučuje v nezměněné podobě močí.

Po perorální dávce radioaktivně označeného [

14

C]sitagliptinu se přibližně 16 % vyloučilo ve formě 

metabolitů sitagliptinu. Ve stopových koncentracích bylo zjištěno šest metabolitů a nepředpokládá se, 
že by přispívaly k inhibičnímu účinku sitagliptinu na DPP-4 v plazmě. Studie in vitro prokázaly, že 
hlavním enzymem odpovídajícím za omezený metabolismus sitagliptinu je CYP3A4 s přispěním 
CYP2C8.

Údaje in vitro ukázaly, že sitagliptin není inhibitorem CYP izoenzymů CYP3A4, 2C8, 2C9, 2D6, 1A2, 
2C19 nebo 2B6 a neindukuje CYP3A4 a CYP1A2.

Eliminace
Po podání perorální dávky radioaktivně označeného [

14

C]sitagliptinu zdravým dobrovolníkům se 

přibližně 100 % podaného přípravku během jednoho týdne vyloučilo stolicí (13 %) nebo močí (87 %). 
Zdánlivý terminální poločas t

1/2

po 100mg perorální dávce sitagliptinu byl přibližně 12,4 hodin. 

Sitagliptin se při opakovaném dávkování hromadí pouze minimálně. Rychlost vylučování ledvinami 
představovala přibližně 350 ml/min.

Sitagliptin se vylučuje převážně ledvinami, a to aktivní tubulární sekrecí. Sitagliptin je substrátem 
lidského transportéru organických aniontů (human organic anion transporter-3, hOAT-3), který se 
může podílet na vylučování sitagliptinu ledvinami. Klinický význam hOAT-3 v transportu sitagliptinu 
zatím nebyl stanoven. Sitagliptin je i substrátem p-glykoproteinu, který se může podílet na 
zprostředkovávání vylučování sitagliptinu ledvinami. Cyklosporin, který je inhibitorem 
p-glykoproteinu, však rychlost vylučování sitagliptinu ledvinami nesnížil. Sitagliptin není substrátem 
pro OCT2 a OAT1 nebo PEPT1/2 transportéry. In vitro sitagliptin neinhibuje OAT3 (IC50 = 160 μM) 
nebo p-glykoprotein (až do 250 μM) zprostředkující transport v terapeuticky důležitých plazmatických 
koncentracích. V klinické studii měl sitagliptin malý vliv na plazmatické koncentrace digoxinu, 
ukazující, že sitagliptin může být mírným inhibitorem p-glykoproteinu.

Charakteristiky u pacientů
Farmakokinetika sitagliptinu byla všeobecně podobná u zdravých dobrovolníků a pacientů s diabetem 
2. typu.

Porucha funkce ledvin
Byla provedena otevřená studie s jednorázovou dávkou s cílem stanovit farmakokinetiku snížené 
dávky sitagliptinu (50 mg) u pacientů s různým stupněm chronické poruchy funkce ledvin ve srovnání 
s normálními zdravými kontrolními jedinci. Do studie byli zařazeni pacienti s poruchou funkce ledvin 
klasifikovanou podle clearance kreatininu jako mírnou (50 až < 80 ml/min), středně těžkou (30 
až < 50 ml/min) a těžkou (< 30 ml/min) i hemodialyzovaní pacienti s terminálním onemocněním 
ledvin (end-stage renal disease, ESRD).

U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin nedošlo ve srovnání s normálními zdravými kontrolními 
jedinci ke klinicky významnému vzestupu plazmatické koncentrace sitagliptinu. Ve srovnání 
s normálními zdravými kontrolními jedinci bylo přibližně dvojnásobné zvýšení hodnoty AUC 
sitagliptinu v plazmě pozorováno u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin a přibližně 
čtyřnásobné zvýšení u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u hemodialyzovaných pacientů 
s ESRD. Sitagliptin se v menší míře odstraňoval z organismu hemodialýzou (13,5 % během 
3-4hodinové hemodialýzy zahájené 4 hodiny po podání dávky). K dosažení plazmatických koncentrací 
sitagliptinu jako u pacientů s normální funkcí ledvin se u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou 
funkce ledvin a u pacientů s terminálním onemocněním ledvin, kteří vyžadují dialýzu, doporučuje 
nižší dávkování (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 

 9) není nutno 

dávku přípravku Xelevia upravovat. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 

 

15

> 9) nejsou k dispozici žádné klinické zkušenosti. Protože se však sitagliptin vylučuje převážně 
ledvinami, nepředpokládá se, že by těžká porucha funkce jater farmakokinetiku sitagliptinu nějak 
ovlivňovala.

Starší jedinci
Úprava dávky podle věku není nutná. Podle údajů z populační farmakokinetické analýzy studií fáze I 
a II neměl věk na farmakokinetiku sitagliptinu klinicky významný vliv. Ve srovnání s mladšími 
jedinci byly u starších jedinců (65 až 80 let) zjištěny vyšší plazmatické koncentrace sitagliptinu, 
přibližně o 19 %.

Děti
Nebyly provedeny žádné studie s přípravkem Xelevia u dětských pacientů.

Další skupiny pacientů
Úprava dávky podle pohlaví, věku, rasy ani indexu tělesné hmotnosti (body mass index, BMI) není 
nutná. Podle souhrnné analýzy farmakokinetických údajů ze studií fáze I a analýzy 
farmakokinetických údajů z populačních studií fáze I a II neměly tyto charakteristiky 
na farmakokinetiku sitagliptinu žádný významný vliv.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

Renální a hepatická toxicita byla pozorována u hlodavců po systémové expozici 58násobně vyšší 
než je expozice u člověka, přičemž žádný účinek nebyl zjištěn při 19násobné expozici u člověka. 
Ve 14týdenní studii u potkanů byl abnormální vývoj řezáků pozorován u potkanů při expozici 67krát 
vyšší než je hodnota v klinické praxi; žádný účinek v tomto smyslu nebyl zjištěn při 58násobně vyšší 
expozici. Význam těchto zjištění pro člověka není znám. Přechodné fyzické známky v souvislosti 
s léčbou, z nichž některé naznačují neurální toxicitu, jako dýchání s otevřenými ústy, slinění, zvracení 
bílé pěny, ataxie, třes, snížená aktivita a/nebo shrbený postoj byly pozorovány u psů při expozici 
přibližně 23násobně vyšší než v klinické praxi. Při dávkách vedoucích k systémové expozici přibližně 
23krát vyšší než je expozice u člověka prokázalo navíc histologické vyšetření i velmi mírnou až 
mírnou degeneraci kosterního svalu. Žádný účinek v tomto smyslu nebyl zjištěn při expozici 6krát 
vyšší než je hodnota expozice v klinické praxi.

V preklinických studiích se neprokázala genotoxicita sitagliptinu. U myší neměl sitagliptin 
kancerogenní účinky. U potkanů byla pozorována zvýšená incidence jaterních adenomů a karcinomů 
při systémové expozici 58krát vyšší než je expozice u člověka. Protože se prokázalo, že u potkanů 
hepatotoxicita koreluje s indukcí jaterní neoplazie, byla zvýšená incidence jaterních nádorů u potkanů 
nejspíše důsledkem chronické jaterní toxicity při uvedené vysoké dávce. Vzhledem k velkému 
prostoru z hlediska bezpečnosti (19násobek hodnoty bez negativního účinku) nejsou tyto neoplastické 
změny považovány za významné pro člověka.

U samců ani samic potkanů, jimž se podával sitagliptin před pářením a při něm, nebyly zjištěny žádné 
nežádoucí účinky na plodnost.

Ve studii vývoje před narozením a po narození u potkanů nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky 
sitagliptinu.

Studie reprodukční toxicity prokázaly mírně zvýšenou incidenci malformací žeber plodů (bez žeber, 
hypoplastická nebo zvlněná žebra) v souvislosti s podáváním látky potomkům potkanů při úrovni 
systémové expozice 29krát vyšší než je expozice u člověka. U králíků byla toxicita u matek 
pozorována při více než 29krát vyšší expozici, než s jakou se počítá u člověka. Vzhledem k velkému 
rozsahu z hlediska bezpečnosti nesvědčí uvedená zjištění o významném riziku pro lidskou reprodukci. 
Sitagliptin se vylučuje ve značném množství do mléka kojících potkanů (poměr mléko/plazma: 4:1).

 

16

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
mikrokrystalická celulóza (E460)
bezvodý hydrogenfosforečnan vápenatý (E341)
sodná sůl kroskarmelózy (E468)
magnesium-stearát (E470b)
natrium-stearyl-fumarát

Potah tablety:
polyvinylalkohol
makrogol 3350
mastek (E553b)
oxid titaničitý (E171)
červený oxid železitý (E172)
žlutý oxid železitý (E172)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Neprůhledné blistry (PVC/PE/PVDC a hliník). Balení po 14, 28, 30, 56, 84, 90 nebo 98 potahovaných 
tabletách a 50 x 1 potahovaná tableta v perforovaném jednodávkovém blistru.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Všechen nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Ltd.
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

 

17

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/07/382/001
EU/1/07/382/002
EU/1/07/382/003
EU/1/07/382/004
EU/1/07/382/005
EU/1/07/382/006
EU/1/07/382/019
EU/1/07/382/020

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21. března 2007
Datum posledního prodloužení registrace: 20. ledna 2012

10.

DATUM REVIZE TEXTU 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

 

18

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Xelevia 50 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje sitagliptini phosphas monohydricum odpovídající sitagliptinum 50 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta (tableta).

Kulatá, světle béžová potahovaná tableta na jedné straně označená “112”.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

U dospělých pacientů s diabetem mellitus 2. typu je přípravek Xelevia indikován ke zlepšení kontroly 
glykemie:

v monoterapii

u pacientů, u kterých úprava stravy a cvičení samotné neposkytují dostatečnou kontrolu 
glykemie a u kterých metformin není vhodný v důsledku kontraindikací nebo nesnášenlivosti.

v dvojkombinační perorální terapii v kombinaci 

s metforminem v případech, kdy úprava stravy a cvičení při současném užívání metforminu 
samotného nezajistí dostatečnou úpravu glykemie.

s derivátem sulfonylmočoviny v případech, kdy úprava stravy a cvičení při současném užívání 
maximální tolerované dávky derivátu sulfonylmočoviny samotného nezajistí dostatečnou 
úpravu glykemie a kdy je metformin nevhodný kvůli kontraindikacím nebo nesnášenlivosti.

s agonistou receptoru aktivovaného peroxisomovým proliferátorem gama (PPAR

) 

(tj. thiazolidindionem), kdy použití agonisty PPAR

 je vhodné a kdy úprava stravy a cvičení 

plus agonista PPAR

 samotné neposkytují dostatečnou kontrolu glykemie.

v trojkombinační perorální terapii v kombinaci

s derivátem sulfonylmočoviny a metforminem v případech, kdy úprava stravy a cvičení 
při dvojkombinační terapii těmito léčivými přípravky nezajistí dostatečnou úpravu glykemie.

s agonistou PPAR

 a metforminem, kdy použití agonisty PPAR je vhodné a kdy úprava stravy 

a cvičení plus dvojkombinační terapie těmito léčivými přípravky neposkytuje dostatečnou 
kontrolu glykemie.

Přípravek Xelevia je rovněž indikován jako dodatečná terapie k léčbě inzulinem (s metforminem nebo 
bez něj), pokud úprava stravy a cvičení plus stabilní dávka inzulinu neposkytují odpovídající 
kontrolu glykemie.

 

19

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávka je 100 mg sitagliptinu jednou denně. Pokud se používá v kombinaci s metforminem a/nebo 
agonistou PPAR

, je nutno zachovat dávku metforminu a/nebo agonisty PPAR a přípravek Xelevia

podávat souběžně.

Jestliže je přípravek Xelevia užíván v kombinaci s derivátem sulfonylmočoviny nebo s inzulinem, pak 
je možné zvážit nižší dávku derivátu sulfonylmočoviny nebo inzulinu, aby se snížilo riziko 
hypoglykemie (viz bod 4.4).

Při vynechání dávky přípravku Xelevia je třeba ji užít co nejdříve po tom, co si to pacient uvědomí. 
V jeden den se nesmí užít dvojitá dávka.

Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
Při zvažování použití sitagliptinu v kombinaci s jiným antidiabetikem je nutno zkontrolovat podmínky 
použití takového antidiabetika u pacientů s poruchou funkce ledvin.

U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu [Cl

Cr

 50 ml/min) není nutno 

dávku upravovat.

U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (Cl

Cr

≥ 30 až < 50 ml/min) je dávka přípravku 

Xelevia 50 mg jednou denně.

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (Cl

Cr

< 30 ml/min) nebo s terminálním onemocněním 

ledvin (ESRD) vyžadujícím hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu je dávka přípravku Xelevia 25 mg 
jednou denně. Léčbu lze podávat bez ohledu na načasování dialýzy.

Protože dávka se s ohledem na funkci ledvin upravuje, doporučuje se před zahájením a pravidelně 
v průběhu léčby přípravkem Xelevia vyšetření funkce ledvin.

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutno dávkování nijak upravovat. 
Podávání přípravku Xelevia pacientům s těžkou poruchou funkce jater nebylo hodnoceno a je třeba 
opatrnost (viz bod 5.2).

Nicméně protože je sitagliptin primárně eliminován ledvinami, nepředpokládá se, že by těžká porucha 
funkce jater ovlivňovala farmakokinetiku sitagliptinu.

Starší jedinci
Dávku není nutno podle věku nijak upravovat.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sitagliptinu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena. 
Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání
Přípravek Xelevia lze užívat spolu s jídlem nebo bez něj.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou 
v bodě 6.1 (viz body 4.4 a 4.8).

 

20

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecně
Přípravek Xelevia se nemá podávat pacientům s diabetem 1. typu nebo používat k léčbě diabetické 
ketoacidózy.

Akutní pankreatitida
Užívání inhibitorů DPP-4 je spojováno s rizikem rozvoje akutní pankreatitidy. Pacienty je nutno 
poučit o charakteristickém symptomu akutní pankreatitidy: přetrvávající, těžké bolesti břicha. 
Po vysazení sitagliptinu (s podpůrnou léčbou nebo bez ní) byl pozorován ústup pankreatitidy, nicméně 
byly hlášeny velmi vzácné případy nekrotizující nebo hemoragické pankreatitidy a/nebo úmrtí. 
V případě podezření na pankreatitidu se musí přípravek Xelevia a další potenciálně podezřelé léčivé 
přípravky vysadit; pokud je akutní pankreatitida potvrzena, přípravek Xelevia nesmí být znovu 
nasazen. U pacientů s pankreatitidou v anamnéze je nutno postupovat opatrně.

Hypoglykemie při kombinovaném podávání s jinými antidiabetiky
V klinických hodnoceních přípravku Xelevia jako monoterapie a jako součásti kombinované léčby 
s léčivými přípravky, o nichž není známo, že by jejich podávání vedlo k hypoglykemii (tj. metformin 
a/nebo agonista PPAR

), byla četnost hlášených hypoglykémií navozených sitagliptinem podobná 

četnostem u pacientů užívajících placebo. Byla pozorována hypoglykemie, pokud byl sitagliptin 
používán v kombinaci s inzulinem nebo derivátem sulfonylmočoviny. Ke snížení rizika hypoglykemie
lze tudíž zvážit podávání nižších dávek derivátu sulfonylmočoviny nebo inzulinu (viz bod 4.2). 

Porucha funkce ledvin
Sitagliptin se vylučuje ledvinami. K dosažení obdobných plazmatických koncentrací sitagliptinu jako 
u pacientů s normální funkcí ledvin se u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin a 
u pacientů s terminálním onemocněním ledvin, kteří vyžadují hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu, 
doporučuje nižší dávkování (viz bod 4.2 a 5.2).

Při zvažování použití sitagliptinu v kombinaci s jiným antidiabetikem je nutno zkontrolovat podmínky 
použití takového antidiabetika u pacientů s poruchou funkce ledvin.

Hypersenzitivní reakce
Po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených sitagliptinem hlášeny závažné hypersenzitivní 
reakce. Tyto reakce zahrnují anafylaxi, angioedém a kožní exfoliativní stavy včetně Stevens-
Johnsonova syndromu. Propuknutí těchto reakcí nastalo během prvních 3 měsíců po zahájení léčby, 
několik hlášení se vyskytlo po první dávce přípravku. Jestliže je podezření na hypersenzitivní reakci, 
užívání přípravku Xelevia je nutno přerušit. Je třeba  zhodnotit další možné příčiny této příhody 
a zahájit jinou léčbu diabetu.

Bulózní pemfigoid
Po uvedení na trh byl u pacientů užívajících inhibitory DPP-4 včetně sitagliptinu hlášen bulózní 
pemfigoid. Jestliže je podezření na bulózní pemfigoid, přípravek Xelevia se má vysadit.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Účinky jiných léků na sitagliptin
Dále popsané klinické údaje naznačují, že riziko klinicky významných interakcí při podávání 
sitagliptinu je nízké.

Studie in vitro ukázaly, že odpovědnost za omezený metabolismus sitagliptinu má primárně enzym 
CYP3A4 za přispění CYP2C8. U pacientů s normální funkcí ledvin, hraje metabolismus včetně cesty 
CYP3A4 pouze malou roli v clearance sitagliptinu. Metabolismus může hrát důležitější roli 
v eliminaci sitagliptinu v souboru pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo terminálním 
onemocněním ledvin (ESRD). Z tohoto důvodu je možné, že účinné inhibitory CYP3A4 
(např. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir, klarithromycin) by mohly změnit farmakokinetiku 

 

21

sitagliptinu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo ESRD. Účinky účinných inhibitorů 
CYP3A4 v souboru pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly v klinické studii hodnoceny.

Studie transportu in vitro ukázaly, že sitagliptin je substrátem pro p-glykoprotein a transportér 
organických aniontů – 3 (OAT3). Transport sitagliptinu zprostředkovaný OAT3 byl in vitro inhibován 
probenecidem, avšak riziko klinicky významných interakcí je považováno za nízké. Současné
podávání inhibitorů OAT3 nebylo in vivo hodnoceno.

Metformin: Současné opakované podávání metforminu v dávce 1 000 mg dvakrát denně spolu se 
sitagliptinem v dávce 50 mg dvakrát denně nevedlo u pacientů s diabetem 2. typu k významné změně 
farmakokinetiky sitagliptinu.

Cyklosporin: Byla provedena studie s cílem posoudit účinek cyklosporinu, který je účinným 
inhibitorem p-glykoproteinu, na farmakokinetiku sitagliptinu. Současné perorální podání jediné 
100mg dávky sitagliptinu a jediné 600mg perorální dávky cyklosporinu zvýšilo hodnotu AUC 
sitagliptinu přibližně o 29 % a C

max

sitagliptinu přibližně o 68 %. Tyto změny ve farmakokinetice 

sitagliptinu nebyly považovány za klinicky významné. Nedošlo k významné změně renální clearance 
sitagliptinu. Proto se ani u jiných inhibitorů p-glykoproteinu nepředpokládají významné interakce.

Účinky sitagliptinu na jiné léčivé přípravky
Digoxin: Sitagliptin měl malý vliv na plazmatické koncentrace digoxinu. Při podávání digoxinu 
v dávce 0,25 mg současně se 100 mg sitagliptinu denně po dobu 10 dní se hodnota AUC digoxinu 
v plazmě zvýšila v průměru o 11 % a hodnota C

max

v plazmě v průměru o 18 %. Nedoporučuje se 

žádná úprava dávky digoxinu. Přesto pacienti s rizikem toxicity digoxinu by měli být sledováni 
v případě, že se sitagliptin a digoxin podávají současně.

Údaje in vitro naznačují, že sitagliptin neinhibuje ani neindukuje isoenzymy CYP450. V klinických 
studiích neměnil sitagliptin významným způsobem farmakokinetiku metforminu, glyburidu, 
simvastatinu, rosiglitazonu, warfarinu ani perorálních kontraceptiv, byly tak in vivo získány důkazy 
velmi nízké tendence k vyvolávání interakcí se substráty CYP3A4, CYP2C8, CYP2C9 a s organickým 
kationtovým transportérem (organic cationic transporter, OCT). Sitagliptin může být mírným 
inhibitorem p-glykoproteinu in vivo.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
K dispozici není dostatek údajů o podávání sitagliptinu těhotným ženám. Studie se zvířaty prokázaly 
reprodukční toxicitu při vysokých dávkách (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. 
Vzhledem k nedostatku údajů týkajících se použití u člověka se Xelevia nesmí během těhotenství 
užívat.

Kojení
Není známo, zda se sitagliptin vylučuje do lidského mateřského mléka. Studie se zvířaty prokázaly 
vylučování sitagliptinu do mateřského mléka. Během kojení se Xelevia nesmí užívat.

Fertilita
Údaje získané z experimentů na zvířatech nenaznačují žádné účinky léčby sitagliptinem na fertilitu
samců ani samic. Údaje týkající se lidí nejsou k dispozici.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Xelevia nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Při 
řízení nebo obsluze strojů by však mělo být přihlédnuto k tomu, že byly hlášeny závrať a ospalost.

Kromě toho musí být pacienti upozorněni na riziko hypoglykemie, pokud se přípravek Xelevia
používá v kombinaci se sulfonylmočovinou nebo s inzulinem.

 

22

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Byly hlášeny závažné nežádoucí účinky, včetně pankreatitidy a hypersenzitivních reakcí. V kombinaci 
se sulfonylmočovinou a inzulinem byla hlášena hypoglykemie (4,7 až 13,8 % u derivátů 
sulfonylmočoviny, 9,6 % u inzulinu) (viz bod 4.4).

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky jsou uvedeny dále (Tabulka 1) podle třídy orgánových systémů a četnosti výskytu. 
Četnosti výskytu jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté 
(≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo 
(z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 1. Frekvence výskytu nežádoucích účinků zjištěných v placebem kontrolovaných 
klinických studiích se sitagliptinem v monoterapii a po uvedení přípravku na trh

Nežádoucí účinek

Četnost nežádoucího účinku

Poruchy imunitního systému
hypersenzitivní reakce včetně anafylaktických 
reakcí

*,

Četnost není známa

Poruchy metabolismu a výživy
hypoglykemie

Časté

Poruchy nervového systému
bolest hlavy

Časté

závrať

Méně časté

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
intersticiální plicní nemoc

*

Četnost není známa

Gastrointestinální poruchy
zácpa

Méně časté

zvracení

*

Četnost není známa

akutní pankreatitida 

*,,‡

Četnost není známa

fatální a nefatální hemoragická a nekrotizující 
pankreatitida

*,

Četnost není známa

Poruchy kůže a podkožní tkáně
pruritus

*

Méně časté

angioedém

*,

Četnost není známa

vyrážka

*,

Četnost není známa

urtikarie

*,

Četnost není známa

kožní vaskulitida

*,

Četnost není známa

exfoliativní kožní stavy včetně Stevens-Johnsonova 
syndromu

*,

Četnost není známa

bulózní pemfigoid

*

Četnost není známa

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové 
tkáně
artralgie

*

Četnost není známa

myalgie

*

Četnost není známa

bolest zad

*

Četnost není známa

artropatie

*

Četnost není známa

 

23

Nežádoucí účinek

Četnost nežádoucího účinku

Poruchy ledvin a močových cest
porucha funkce ledvin

*

Četnost není známa

akutní selhání ledvin

*

Četnost není známa

*

Nežádoucí účinky byly zaznamenány po uvedení na trh.

† 

Viz bod 4.4.

Viz níže Kardiovaskulární bezpečnostní studie TECOS

Popis vybraných nežádoucích účinků
Kromě výše uvedených nežádoucích účinků souvisejících s léčivem, nežádoucí účinky hlášené 
bez ohledu na kauzální souvislost s medikací a objevující se alespoň u 5 % pacientů léčených 
sitagliptinem nebo častěji zahrnovaly infekci horních cest dýchacích a nasofaryngitidu. Další 
nežádoucí účinky hlášené bez ohledu na kauzální souvislost s medikací. které se objevovaly častěji 
u pacientů léčených sitagliptinem (nedosahující 5% hranici, ale objevující se s četností vyšší o 0,5 % 
u sitagliptinu než v kontrolní skupině) zahrnovaly osteoartritidu a bolest končetin.

Některé nežádoucí účinky byly pozorovány častěji ve studiích kombinovaného použití sitagliptinu 
s jinými antidiabetickými léčivými přípravky, než ve studiích se sitagliptinem v monoterapii. Tyto 
nežádoucí účinky zahrnovaly hypoglykemii (četnost velmi častá v kombinaci s deriváty 
sulfonylmočoviny a metforminem), chřipku (časté v kombinaci s inzulinem (s metforminem nebo 
bez něj)), nevolnost a zvracení (časté v kombinaci s metforminem), nadýmání (časté v kombinaci 
s metforminem nebo pioglitazonem), zácpu (časté v kombinaci s deriváty sulfonylmočovinya a 
metforminem), periferní edém (časté v kombinaci s pioglitazonem nebo v kombinaci s pioglitazonem 
a metforminem), somnolenci a průjem (méně časté v kombinaci s metforminem) a sucho v ústech 
(méně časté v kombinaci s inzulinem (s nebo bez metforminu)).

Kardiovaskulární bezpečnostní studie TECOS
Studie 

hodnotící výskyt kardiovaskulárních příhod při léčbě sitagliptinem (TECOS)

zahrnovala

v populaci všech zařazených subjektů 7 332 pacientů léčených sitagliptinem v dávce 100 mg denně 
(nebo 50 mg denně, pokud počáteční hodnota eGFR byla ≥ 30 a < 50 ml/min/1,73 m

2

) a 

7 339 pacientů léčených placebem. V obou skupinách byla léčba přidána k běžné léčbě se zaměřením 
na standardní hladiny HbA

1c

a na kardiovaskulární rizikové faktory. Celková incidence závažných 

nežádoucích účinků byla u pacientů se sitagliptinem podobná jako u pacientů s placebem.

V populaci všech zařazených pacientů byla mezi pacienty, kteří při zahájení studie používali insulin 
a/nebo derivát sulfonylmočoviny, incidence závažné hypoglykemie 2,7 % u pacientů se sitagliptinem a 
2,5 % u pacientů s placebem. Mezi pacienty, kteří při zahájení studie nepoužívali insulin a/nebo 
derivát sulfonylmočoviny, byla incidence závažné hypoglykemie 1,0 % u pacientů se sitagliptinem a 
0,7 % u pacientů s placebem. Incidence případů pankreatidy potvrzených posouzením byla 0,3 % 
u pacientů se sitagliptinem a 0,2 % u pacientů s placebem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

.

4.9

Předávkování

V kontrolovaných klinických studiích se zdravými dobrovolníky byly podávány jednorázové dávky až 
800 mg sitagliptinu. Minimální zvýšení QTc, nepovažované za klinicky významné, bylo pozorováno 
v jedné studii se sitagliptinem v dávce 800 mg. S dávkami nad 800 mg nejsou z klinických studií 
žádné zkušenosti. Ve studiích fáze I s opakovanými dávkami nebyly u sitagliptinu v dávkách do 
600 mg za den podávaných po dobu až 10 dní a v dávkách až 400 mg za den podávaných po dobu až 
28 dní pozorovány žádné na dávce závislé nežádoucí účinky.

 

24

V případě předávkování je vhodné použít obvyklých podpůrných opatření, např. odstranit 
nevstřebanou látku z trávicího ústrojí, zahájit klinické monitorování (včetně natočení 
elektrokardiogramu) a v případě potřeby zavést podpůrnou léčbu.

Sitagliptin je v malé míře dialyzovatelný. V klinických studiích se přibližně během 3–4hodinové 
dialýzy z organismu odstranilo přibližně 13,5 % dávky. Pokud by z klinického hlediska byla vhodná 
delší dialýza, lze o ní uvažovat. Není známo, zda lze sitagliptin dialyzovat peritoneální dialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: léky používané při diabetu inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 (DPP-4), 
ATC kód: A10BH01.

Mechanismus účinku
Xelevia patří do skupiny perorálních antidiabetik označovaných jako inhibitory dipeptidyl peptidázy 4 
(DPP-4). Zlepšení kontroly glykemie pozorované při užívání tohoto léčivého přípravku může být 
zprostředkováno zvýšením koncentrace aktivních inkretinových hormonů. Inkretinové hormony 
včetně glukagonu podobného peptidu 1 (glucagon-like peptide-1, GLP-1) a na glukóze dependentního 
inzulinotropního polypeptidu (GIP) jsou přes celý den uvolňovány střevy a jejich koncentrace se 
v reakci na jídlo zvyšují. Inkretiny jsou součástí endogenního systému podílejícího se na fyziologické 
regulaci glukózové homeostázy. Při normálních nebo zvýšených koncentracích glukózy v krvi zvyšují 
GLP-1 a GIP syntézu inzulinu a jeho uvolňování z pankreatických beta-buněk nitrobuněčnými 
signálními dráhami zahrnujícími cyklický AMP. U zvířecích modelů diabetu 2. typu se ukázalo, že 
podávání GLP-1 nebo inhibitorů DPP-4 zlepšuje odpověď beta-buněk na glukózu a podporuje 
biosyntézu a uvolňování inzulinu. Při vyšších koncentracích inzulinu se zvyšuje vychytávání glukózy 
tkáněmi. Navíc GLP-1 snižuje sekreci glukagonu z alfa-buněk pankreatu. Snížené koncentrace 
glukagonu spolu s vyššími koncentracemi inzulinu vedou ke snížení produkce glukózy játry 
s výsledným poklesem koncentrace glukózy v krvi. Účinky GLP-1 a GIP jsou závislé na glukóze, a to 
tak, že při nízkých koncentracích glukózy v krvi není stimulace uvolňování inzulinu ani potlačování 
sekrece glukagonu ze strany GLP-1 pozorováno. Pro GLP-1 i GIP platí, že stimulace uvolňování 
inzulinu je zesílena při vzestupu glukózy nad normální koncentrace. Dále platí, že GLP-1 neovlivňuje 
negativně normální odpověď glukagonu na hypoglykemii. Účinek GLP-1 a GIP je omezován 
enzymem DPP-4, který rychle rozkládá inkretinové hormony za vzniku neúčinných produktů. 
Sitagliptin zabraňuje hydrolýze inkretinových hormonů enzymem DPP-4 a zvyšuje tak plazmatické 
koncentrace účinných forem GLP-1 a GIP. Zvyšováním koncentrací účinných inkretinů zvyšuje 
sitagliptin uvolňování inzulinu a snižuje koncentrace glukagonu v závislosti na hodnotách glukózy. 
U diabetiků 2. typu s hyperglykémií vedou tyto změny v koncentracích inzulinu a glukagonu k nižším 
hodnotám hemoglobinu A

1c

(HbA

1c

) a nižším koncentracím glukózy nalačno i po jídle. 

Glukózo

dependentní mechanismus sitagliptinu je odlišný od mechanismu účinku derivátů 

sulfonylmočoviny, která zvyšuje sekreci inzulinu i při nízké koncentraci glukózy, a může tak 
u pacientů s diabetem mellitus 2. typu a u zdravých jedinců způsobovat hypoglykemii. Sitagliptin je 
silným a vysoce selektivním inhibitorem enzymu DPP-4, přičemž v terapeutických koncentracích 
neinhibuje blízce příbuzné enzymy DPP-8 a DPP-9.

Ve dvoudenní studii na zdravých dobrovolnících sitagliptin samotný zvyšoval koncentrace aktivního 
GLP-1, zatímco metformin samotný zvyšoval koncentrace aktivního a celkového GLP-1 podobnou 
měrou. Současné podání sitagliptinu a metforminu mělo aditivní účinek na koncentrace aktivního 
GLP-1. Sitagliptin, nikoli však metformin, zvyšoval koncentrace aktivního GIP.

Klinická účinnost a bezpečnost
Celkově sitagliptin kompenzoval glykemii při užívání v monoterapii nebo při kombinované léčbě 
(viz Tabulka 2).

 

25

Byly provedeny dvě studie s cílem zhodnotit účinnost a bezpečnost sitagliptinu  v monoterapii. 
Podávání sitagliptinu v dávce 100 mg jednou denně v monoterapii vedlo ve dvou studiích, jedné 
trvající 18 týdnů a druhé trvající 24 týdnů, ke statisticky významnému zlepšení hodnot HbA

1c

koncentrací glukózy v plazmě nalačno (fasting plasma glucose, FPG) a glukózy 2 hodiny po jídle 
(PPG po 2 hodinách) oproti placebu. Bylo pozorováno zlepšení hodnot náhradních ukazatelů funkce 
beta-buněk, včetně HOMA-β (Homeostasis Model Assessment-β), poměru proinzulinu a inzulinu 
a měření odpovědi beta-buněk v testu tolerance jídla s častým odběrem vzorků (frequently-sampled 
meal tolerance test). Zjištěný výskyt hypoglykemie u pacientů užívajících sitagliptin byl podobný jako 
u placeba. V žádné z obou studií nedošlo při užívání sitagliptinu ke zvýšení tělesné hmotnosti oproti 
výchozí hodnotě a to v porovnání s malým snížením pozorovaným u pacientů užívajících placebo.

Ve dvou 24týdenních studiích sitagliptinu jako dodatečné léčby, jednou v kombinaci s metforminem 
a jednou v kombinaci s pioglitazonem, poskytl sitagliptin v dávce 100 mg jednou denně v porovnání 
s placebem významná zlepšení glykemických parametrů. Změna tělesné hmotnosti v porovnání 
s výchozími hodnotami byla u pacientů léčených sitagliptinem podobná jako u pacientů s placebem. 
V těchto studiích byla u pacientů léčených sitagliptinem a placebem podobná incidence hlášených 
hyperglykémií.

Byla navržena 24týdenní placebem kontrolovaná studie k vyhodnocení účinnosti a bezpečnosti
sitagliptinu (100 mg jednou denně) přidaného ke glimepiridu samotnému nebo ke glimepiridu 
v kombinaci s metforminem. Přidání sitagliptinu buď ke glimepiridu samotnému nebo ke glimepiridu 
a metforminu poskytlo významná zlepšení glykemických parametrů. Pacienti léčení sitagliptinem
zaznamenali v porovnání s pacienty léčenými placebem mírné zvýšení tělesné hmotnosti.

Byla navržena 26týdenní placebem kontrolovaná studie s cílem vyhodnotit účinnost a bezpečnost 
sitagliptinu (100 mg jednou denně) přidaného ke kombinaci pioglitazonu a metforminu. Přidání 
sitagliptinu k pioglitazonu a metforminu poskytlo významná zlepšení glykemických parametrů.
Změny výchozích hodnot tělesné hmotnosti byly u pacientů léčených sitagliptinem v porovnání 
s pacienty léčenými placebem podobné. Incidence hypoglykemie byla u pacientů léčených 
sitagliptinem nebo placebem rovněž podobná.

Byla navržena 24týdenní, placebem kontrolovaná studie s cílem vyhodnotit účinnost a bezpečnost 
sitagliptinu (100 mg jednou denně) přidaného k inzulinu (v ustálené dávce po dobu nejméně 10 týdnů) 
s metforminem nebo bez něj (nejméně 1 500 mg). U pacientů užívajících premixovaný inzulin byla 
průměrná denní dávka 70,9 U/den. U pacientů užívajících nepremixovaný inzulin 
(střednědobě/dlouhodobě působící) byla průměrná dávka 44,3 U/den. Přidání sitagliptinu k inzulinu 
poskytlo významná zlepšení glykemických parametrů. V žádné ze skupin nedošlo k významné změně 
výchozích hodnot tělesné hmotnosti.

Ve 24týdenní placebem kontrolované faktoriální studii zahajovací léčby sitagliptin 50 mg dvakrát 
denně v kombinaci s metforminem (500 mg nebo 1 000 mg dvakrát denně) poskytl v porovnání 
s každou s terapií samotnou významná zlepšení glykemických parametrů. Pokles tělesné hmotnosti u 
kombinace sitagliptinu a metforminu byl podobný poklesu pozorovanému u metforminu samotného 
nebo u placeba; u pacientů na sitagliptinu samotném nedošlo v porovnání s výchozími hodnotami k 
žádné změně. Incidence hypoglykemie byla ve všech léčebných skupinách podobná.

 

26

Tabulka 2: Výsledky HbA

1c

v placebem kontrolovaných studiích monoterapie a kombinované 

léčby*

Studie

Střední 

hodnota 

výchozí 
hladiny 

HbA

1c

(%)

Střední hodnota změny 

oproti výchozí hladině 

HbA

1c

(%)

Dle placeba korigovaná střední 

hodnota změny HbA

1c

(%)

(95% interval spolehlivosti)

Studie monoterapie
Sitagliptin 100 mg 
jednou denně

§

(N = 193)

8,0

-0,5

-0,6

(-0,8, -0,4)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně

(N = 229)

8,0

-0,6

-0,8

(-1,0, -0,6)

Studie kombinované léčby
Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
metforminem

(N = 453)

8,0

-0,7

-0,7

(-0,8, -0,5)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
pioglitazonem

(N = 163)

8,1

-0,9

-0,7

(-0,9, -0,5)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
glimepiridem

(N = 102)

8,4

-0,3

-0,6

(-0,8, -0,3)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
glimepiridem + 
metforminem

(N = 115)

8,3

-0,6

-0,9

(-1,1, -0,7)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidán ke 
stávající léčbě 
pioglitazonem + 
metforminem

#

(N = 152)

8,8

-1,2

-0,7

(-1,0, -0,5)

 

27

Studie

Střední 

hodnota 

výchozí 
hladiny 

HbA

1c

(%)

Střední hodnota změny 

oproti výchozí hladině 

HbA

1c

(%)

Dle placeba korigovaná střední 

hodnota změny HbA

1c

(%)

(95% interval spolehlivosti)

Zahajovací léčba 
(dvakrát denně)

:

Sitagliptin 50 mg + 
metformin 500 mg
(N = 183)

8,8

-1,4

-1,6

(-1,8, -1,3)

Zahajovací léčba 
(dvakrát denně)

Sitagliptin 50 mg + 
metformin 1 000 mg
(N = 178)

8,8

-1,9

-2,1

(-2,3, -1,8)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidán ke 
stávající léčbě inzulinem 
(+/- metformin) 

(N = 305)

8,7

-0,6

-0,6

‡,¶

(-0,7, -0,4)

* Populace všech léčených pacientů (analýza záměru léčit (intention-to-treat analysis)).

Střední hodnoty získané metodou nejmenších čtverců upravené s ohledem na stav před antihyperglykemickou léčbou a na 

výchozí hodnotu.

p<0,001 v porovnání s placebem nebo placebem + kombinační léčbou.

§

HbA

1c 

(%) v 18. týdnu.

HbA

1c 

(%) ve 24. týdnu.

#

HbA

1c 

(%) ve 26. týdnu.

Střední hodnota získaná metodou nejmenších čtverců upravená podle používání metforminu při Návštěvě 1 (ano/ne), 

   inzulinu při Návštěvě 1 (premixovaný vs. nepremixovaný [střednědobě nebo dlouhodobě působící]), a výchozí hodnota. 
   Interakce podle strata léčby (používání metforminu a inzulinu) nebyly významné (p > 0,10). 

Byla navržena 24týdenní aktivním komparátorem (metformin) kontrolovaná studie k vyhodnocení 
účinnosti a bezpečnosti sitagliptinu v dávce 100 mg jednou denně (N = 528) v porovnání 
s metforminem (N = 522) u pacientů s nedostatečnou kontrolou glykemie pomocí úpravy stravy 
a cvičení a neléčených antidiabetiky (neléčeni po dobu alespoň 4 měsíců). Střední hodnota dávky 
metforminu byla přibližně 1 900 mg za den. Snížení HbA

1c

ze střední hodnoty výchozích hodnot 

7,2 % bylo -0,43 % u sitagliptinu a -0,57 % u metforminu (analýza skupiny léčené dle protokolu - Per 
Protocol Analysis). Celková incidence gastrointestinálních nežádoucích účinků považovaných za 
související s léčivem u pacientů léčených sitagliptinem byla 2,7 % v porovnání s 12,6 % u pacientů 
léčených metforminem. Incidence hypoglykemie nebyla mezi léčenými skupinami významně odlišná 
(sitagliptin 1,3 %; metformin 1,9 %). V obou skupinách došlo k poklesu tělesné hmotnosti z výchozích 
hodnot (sitagliptin, -0,6 kg; metformin -1,9 kg).

Ve studii porovnávající účinnost a bezpečnost přidání 100 mg sitagliptinu jednou denně nebo glipizidu 
(derivát sulfonylmočoviny) u pacientů s nedostatečnou kontrolou glykemie léčených metforminem v 
monoterapii byl při snižování HbA

1c

sitagliptin podobný glipizidu. Střední hodnota použité dávky 

glipizidu ve srovnávací skupině byla během studie 10 mg za den s přibližně 40 % pacientů, kteří 
vyžadovali dávku glipizidu 

 5 mg/den. Ve skupině léčené sitagliptinem však léčbu kvůli nedostatečné 

účinnosti ukončilo více pacientů než ve skupině léčené glipizidem. Pacienti léčení sitagliptinem 
vykazovali významnou střední hodnotu poklesu tělesné hmotnosti oproti jejím výchozím hodnotám, 
zatímco u pacientů léčených glipizidem došlo k významnému zvýšení tělesné hmotnosti (-1,5 oproti 
+1,1 kg). V této studii byl poměr proinzulinu k inzulinu, což je marker účinnosti syntézy a uvolňování 
inzulinu, zlepšen u léčby sitagliptinem a zhoršen u léčby glipizidem. Incidence hypoglykemie ve 
skupině léčené sitagliptinem (4,9 %) byla významně nižší než ve skupině léčené glipizidem (32,0 %).

Byla navržena 24týdenní, placebem kontrolovaná studie zahrnující 660 pacientů s cílem vyhodnotit 
inzulin šetřící účinnost a bezpečnost sitagliptinu (100 mg jedenkrát denně) přidaného k inzulinu 
glargin s metforminem (nejméně 1500 mg) nebo bez něj v průběhu intenzifikace inzulinové terapie. 
Výchozí hodnota HbA

1c

byla 8,74 % a základní dávka inzulinu byla 37 IU/den. Pacienti byli 

instruováni, aby titrovali svou dávku inzulinu glargin na základě hodnot glukózy nalačno získaných 

 

28

z testů krve odebrané z prstu. Ve 24. týdnu bylo zvýšení denní dávky inzulinu o 19 IU/den u pacientů 
léčených sitagliptinem a o 24 IU/den u pacientů léčených placebem. Snížení HbA

1c

u pacientů 

léčených sitagliptinem a inzulinem (s metforminem nebo bez něj) bylo -1,31 % v porovnání s -0,87 % 
u pacientů léčených placebem a inzulinem (s metforminem nebo bez něj), což je rozdíl o -0,45 % 
[95% interval spolehlivosti: -0,60, -0,29]. Incidence hypoglykemie byla 25,2 % u pacientů léčených 
sitagliptinem a inzulinem (s metforminem nebo bez něj) a 36,8 % u pacientů léčených placebem a 
inzulinem (s metforminem nebo bez něj). Rozdíl byl způsoben především vyšším procentem pacientů 
ve skupině užívající placebo, kteří zaznamenali 3 a více případů hypoglykemie (9,4 versus 19,1 %). 
Nebyl zjištěn žádný rozdíl ve výskytu závažné hypoglykemie.

U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin byla provedena studie porovnávající 
sitagliptin v dávce 25 nebo 50 mg jednou denně s glipizidem v dávce 2,5 až 20 mg/den. Tato studie 
zahrnovala 423 pacientů s chronickou poruchou funkce ledvin (odhadovaná rychlost glomerulární 
filtrace < 50 ml/min). Po 54 týdnech byla střední hodnota snížení výchozích hodnot HbA

1c

-0,76 % 

u sitagliptinu a -0,64 % u glipizidu (analýza pacientů dokončivších studii dle protokolu (Per

Protocol 

Analysis)). V této studii byl profil účinnosti a bezpečnosti sitagliptinu v dávce 25 nebo 50 mg jednou 
denně obecně podobný profilu pozorovanému v jiných studiích monoterapie u pacientů s normální 
funkcí ledvin. Incidence hypoglykemie ve skupině léčené sitagliptinem (6,2 %) byla významně nižší, 
než ve skupině léčené glipizidem (17,0 %). Rovněž zde byl významný rozdíl mezi skupinami, pokud 
jde o změnu výchozí tělesné hmotnosti (sitagliptin -0,6 kg; glipizid +1,2 kg).

Jiná studie porovnávající sitagliptin v dávce 25 mg jednou denně s glipizidem v dávce 
2,5 až 20 mg/den byla provedena u 129 pacientů s terminálním onemocněním ledvin, kteří byli na 
dialýze. Po 54 týdnech byla střední hodnota snížení výchozích hodnot HbA

1c

-0,72 % u sitagliptinu a 

-0,87 % u glipizidu V této studii byl profil účinnosti a bezpečnosti sitagliptinu v dávce 25 mg jednou 
denně obecně podobný profilu pozorovanému v jiných studiích monoterapie u pacientů s normální 
funkcí ledvin. Incidence hypoglykemie se mezi léčenými skupinami významně nelišila (sitagliptin, 
6,3 %; glipizid, 10,8 %).

V další studii zahrnující 91 pacientů s diabetem typu 2 a chronickou poruchou funkce ledvin 
(clearance kreatininu < 50 ml/min) byla bezpečnost a snášenlivost léčby sitagliptinem v dávce 25 nebo 
50 mg jednou denně obecně podobná jako u placeba. Navíc po 12 týdnech byly střední hodnoty 
snížení HbA

1c

(sitagliptin -0,59 %; placebo -0,18 %) a FPG (sitagliptin -25,5 mg/dl; placebo 

-3,0 mg/dl) obecně podobné jako u jiných studií monoterapie u pacientů s normální funkcí ledvin 
(viz bod 5.2).

Studie TECOS byla randomizovaná studie, do níž bylo celkem zařazeno 14 671 pacientů s HbA

1c

mezi 

6,5 % a 8,0 % a s potvrzeným kardiovaskulárním onemocněním. Pacientům byl podáván sitagliptin 
(7 332 pacientů) v dávce 100 mg denně (nebo 50 mg denně, pokud počáteční hodnota eGFR byla 
≥ 30 a < 50 ml/min/1,73 m

2

) nebo placebo (7 339 pacientů) navíc k běžné léčbě se zaměřením na 

standardní hladiny HbA

1c

a na kardiovaskulární rizikové faktory. Pacienti s eGFR 

< 30 ml/min/1.73 m

2

do studie nemohli být zařazeni. Populace zařazená do studie zahrnovala 

2 004 pacientů ve věku ≥ 75 let a 3 324 pacientů s poruchou funkce ledvin 
(eGFR < 60 ml/min/1,73 m

2

).

V průběhu studie byl celkový odhadovaný průměrný rozdíl v HbA

1c

mezi skupinami se sitagliptinem 

a placebem 0,29 % (0,01), 95% CI (-0,32; -0,27), p < 0,001.

Primární složený kardiovaskulární cíl byl první výskyt kardiovaskulárního úmrtí, nefatální infarkt 
myokardu, nefatální cévní mozková příhoda nebo hospitalizace pro nestabilní anginu pectoris.
Sekundární kardiovaskulární cíle zahrnovaly první výskyt kardiovaskulárního úmrtí, nefatální infarkt 
myokardu, nefatální cévní mozkovou příhodu; první výskyt jednotlivých složek primárního složeného 
cíle; jakékoli úmrtí; hospitalizaci pro městnavé srdeční selhání.

Po mediánu následného sledování 3 roky sitagliptin přidaný k běžné léčbě nezvýšil ve srovnání 
s běžnou léčbou bez sitagliptinu u pacientů s diabetes mellitus 2. typu riziko závažných 
kardiovaskulárních nežádoucích účinků nebo riziko hospitalizace kvůli srdečnímu selhání (Tabulka 3).

 

29

Tabulka 3: Výskyt příhod složeného kardiovaskulárního cíle a klíčových sekundárních cílů

Sitagliptin 100 mg

Placebo

Hazard ratio

(95% CI)

p-hodnota

N (%)

Incidence na 

100 paciento-

roků*

N (%)

Incidence na 

100 paciento-

roků*

Analýza v populaci všech zařazených pacientů

Počet pacientů

7 332

7 339

0,98

(0,89 – 1,08)

< 0,001

Primární složený cíl

(Kardiovaskulární úmrtí, 
nefatální infarkt myokardu, 
nefatální cévní mozková 
příhoda nebo hospitalizace 
pro nestabilní anginu 
pectoris)

839 

(11,4)

4,1

851 

(11,6)

4,2

Sekundární složený cíl

(Kardiovaskulární úmrtí, 
nefatální infarkt myokardu 
nebo nefatální cévní 
mozková příhoda)

745 

(10,2)

3,6

746 

(10,2)

3,6

0,99

(0,89 – 1,10)

< 0,001

Sekundární příhody

Kardiovaskulární úmrtí

380 (5,2)

1,7

366 (5,0)

1,7

1,03

(0,89 – 1,19)

0,711

Každý infarkt myokardu 
(fatální i nefatální)

300 (4,1)

1,4

316 (4,3)

1,5

0,95

(0,81 – 1,11)

0,487

Každá cévní mozková 
příhoda (fatální i nefatální)

178 (2,4)

0,8

183 (2,5)

0,9

0,97

(0,79 – 1,19)

0,760

Hospitalizace pro nestabilní 
anginu pectoris

116 (1,6)

0,5

129 (1,8)

0,6

0,90

(0,70 – 1,16)

0,419

Úmrtí z jakékoli příčiny

547 (7,5)

2,5

537 (7,3)

2,5

1,01

(0,90 – 1,14)

0,875

Hospitalizace pro srdeční 
selhání

228 (3,1)

1,1

229 (3,1)

1,1

1,00

(0,83 – 1,20)

0,983

* Incidence na 100 paciento-roků je počítána: 100 × (celkový počet pacientů s ≥ 1 příhodou během určitého období expozice 
na celkový počet paciento-roků následného sledování).

Na základě Coxova modelu stratifikovaného po regionech. Pro složené cíle odpovídají p-hodnoty testu non-inferiority, 

který měl ukázat, že hazard ratio je nižší než 1,3. Pro všechny ostatní cíle odpovídá p-hodnota testu rozdílů v hazard ratio.

Analýza hospitalizace pro srdeční selhání byla upravena pro anamnézu srdečního selhání při zahájení studie.

Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky uložila povinnost předložit výsledky studií provedených 
s přípravkem Xelevia u jednoho nebo více podsouborů pediatrické populace s diabetem mellitus 2. 
typu (ohledně informací o pediatrickém použití viz bod 4.2).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Následně po perorálním podání 100mg dávky zdravým dobrovolníkům byl sitagliptin rychle vstřebán, 
s vrcholem plazmatické koncentrace (median T

max

) 1 až 4 hodiny po podání, střední hodnota AUC 

sitagliptinu v plazmě byla 8,52 μM

hod, C

max

bylo 950 nM. Absolutní biologická dostupnost 

sitagliptinu je přibližně 87 %. Protože současná konzumace vysoce tučného jídla a sitagliptinu nemá 
vliv na farmakokinetiku, lze přípravek Xelevia užívat spolu s jídlem nebo bez něj.

Hodnota AUC v plazmě rostla v závislosti s dávkou. Závislost na dávce nebyla prokázána pro C

max 

a C

24hod

(C

max

rostlo rychleji než hodnota dávky a C

24hod

rostlo pomaleji než hodnota dávky).

Distribuce
Průměrný distribuční objem v ustáleném stavu po jediné 100mg intravenózní dávce sitagliptinu 
zdravým dobrovolníkům je přibližně 198 litrů. Podíl sitagliptinu reverzibilně vázaného na bílkoviny 
v plazmě je nízký (38 %).

 

30

Biotransformace
Sitagliptin se vylučuje v nezměněné podobě převážně močí a metabolismus představuje méně 
důležitou cestu. Přibližně 79 % sitagliptinu se vylučuje v nezměněné podobě močí.

Po perorální dávce radioaktivně označeného [

14

C]sitagliptinu se přibližně 16 % vyloučilo ve formě 

metabolitů sitagliptinu. Ve stopových koncentracích bylo zjištěno šest metabolitů a nepředpokládá se, 
že by přispívaly k inhibičnímu účinku sitagliptinu na DPP

4 v plazmě. Studie in vitro prokázaly, že 

hlavním enzymem odpovídajícím za omezený metabolismus sitagliptinu je CYP3A4 s přispěním 
CYP2C8.

Údaje in vitro ukázaly, že sitagliptin není inhibitorem CYP izoenzymů CYP3A4, 2C8, 2C9, 2D6, 1A2, 
2C19 nebo 2B6 a neindukuje CYP3A4 a CYP1A2.

Eliminace
Po podání perorální dávky radioaktivně označeného [

14

C]sitagliptinu zdravým dobrovolníkům se 

přibližně 100 % podaného přípravku během jednoho týdne vyloučilo stolicí (13 %) nebo močí (87 %). 
Zdánlivý terminální poločas t

1/2

po 100mg perorální dávce sitagliptinu byl přibližně 12,4 hodin. 

Sitagliptin se při opakovaném dávkování hromadí pouze minimálně. Rychlost vylučování ledvinami 
představovala přibližně 350 ml/min.

Sitagliptin se vylučuje převážně ledvinami, a to aktivní tubulární sekrecí. Sitagliptin je substrátem 
lidského transportéru organických aniontů (human organic anion transporter-3, hOAT-3), který se 
může podílet na vylučování sitagliptinu ledvinami. Klinický význam hOAT-3 v transportu sitagliptinu 
zatím nebyl stanoven. Sitagliptin je i substrátem p-glykoproteinu, který se může podílet 
na zprostředkovávání vylučování sitagliptinu ledvinami. Cyklosporin, který je inhibitorem 
p-glykoproteinu, však rychlost vylučování sitagliptinu ledvinami nesnížil. Sitagliptin není substrátem 
pro OCT2 a OAT1 nebo PEPT1/2 transportéry. In vitro sitagliptin neinhibuje OAT3 (IC50 = 160 μM) 
nebo p-glykoprotein (až do 250 μM) zprostředkující transport v terapeuticky důležitých plazmatických 
koncentracích. V klinické studii měl sitagliptin malý vliv na plazmatické koncentrace digoxinu, 
ukazující, že sitagliptin může být mírným inhibitorem p-glykoproteinu.

Charakteristiky u pacientů
Farmakokinetika sitagliptinu byla všeobecně podobná u zdravých dobrovolníků a pacientů s diabetem 
2. typu.

Porucha funkce ledvin
Byla provedena otevřená studie s jednorázovou dávkou s cílem stanovit farmakokinetiku snížené 
dávky sitagliptinu (50 mg) u pacientů s různým stupněm chronické poruchy funkce ledvin ve srovnání 
s normálními zdravými kontrolními jedinci. Do studie byli zařazeni pacienti s poruchou funkce ledvin 
klasifikovanou podle clearance kreatininu jako mírnou (50 až < 80 ml/min), středně těžkou (30 
až < 50 ml/min) a těžkou (< 30 ml/min) i hemodialyzovaní pacienti s terminálním onemocněním 
ledvin (end-stage renal disease, ESRD).

U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin nedošlo ve srovnání s normálními zdravými kontrolními 
jedinci ke klinicky významnému vzestupu plazmatické koncentrace sitagliptinu. Ve srovnání 
s normálními zdravými kontrolními jedinci bylo přibližně dvojnásobné zvýšení hodnoty AUC 
sitagliptinu v plazmě pozorováno u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin a přibližně 
čtyřnásobné zvýšení u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u hemodialyzovaných pacientů 
s ESRD. Sitagliptin se v menší míře odstraňoval z organismu hemodialýzou (13,5 % během 
3-4hodinové hemodialýzy zahájené 4 hodiny po podání dávky). K dosažení plazmatických koncentrací 
sitagliptinu jako u pacientů s normální funkcí ledvin se u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou 
funkce ledvin a u pacientů s terminálním onemocněním ledvin, kteří vyžadují dialýzu, doporučuje 
nižší dávkování (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 

 9) není nutno 

dávku přípravku Xelevia upravovat. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 

 

31

> 9) nejsou k dispozici žádné klinické zkušenosti. Protože se však sitagliptin vylučuje převážně 
ledvinami, nepředpokládá se, že by těžká porucha funkce jater farmakokinetiku sitagliptinu nějak 
ovlivňovala.

Starší jedinci
Úprava dávky podle věku není nutná. Podle údajů z populační farmakokinetické analýzy studií fáze I 
a II neměl věk na farmakokinetiku sitagliptinu klinicky významný vliv. Ve srovnání s mladšími 
jedinci byly u starších jedinců (65 až 80 let) zjištěny vyšší plazmatické koncentrace sitagliptinu, 
přibližně o 19 %.

Děti
Nebyly provedeny žádné studie s přípravkem Xelevia u dětských pacientů.

Další skupiny pacientů
Úprava dávky podle pohlaví, věku, rasy ani indexu tělesné hmotnosti (body mass index, BMI) není 
nutná. Podle souhrnné analýzy farmakokinetických údajů ze studií fáze I a analýzy 
farmakokinetických údajů z populačních studií fáze I a II neměly tyto charakteristiky na 
farmakokinetiku sitagliptinu žádný významný vliv.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

Renální a hepatická toxicita byla pozorována u hlodavců po systémové expozici 58násobně vyšší než 
je expozice u člověka, přičemž žádný účinek nebyl zjištěn při 19násobné expozici u člověka. 
Ve 14týdenní studii u potkanů byl abnormální vývoj řezáků pozorován u potkanů při expozici 67krát 
vyšší než je hodnota v klinické praxi; žádný účinek v tomto smyslu nebyl zjištěn při 58násobně vyšší 
expozici. Význam těchto zjištění pro člověka není znám. Přechodné fyzické známky v souvislosti 
s léčbou, z nichž některé naznačují neurální toxicitu, jako dýchání s otevřenými ústy, slinění, zvracení 
bílé pěny, ataxie, třes, snížená aktivita a/nebo shrbený postoj byly pozorovány u psů při expozici 
přibližně 23násobně vyšší než v klinické praxi. Při dávkách vedoucích k systémové expozici přibližně 
23krát vyšší než je expozice u člověka prokázalo navíc histologické vyšetření i velmi mírnou až 
mírnou degeneraci kosterního svalu. Žádný účinek v tomto smyslu nebyl zjištěn při expozici 6krát 
vyšší než je hodnota expozice v klinické praxi.

V preklinických studiích se neprokázala genotoxicita sitagliptinu. U myší neměl sitagliptin 
kancerogenní účinky. U potkanů byla pozorována zvýšená incidence jaterních adenomů a karcinomů 
při systémové expozici 58krát vyšší než je expozice u člověka. Protože se prokázalo, že u potkanů 
hepatotoxicita koreluje s indukcí jaterní neoplazie, byla zvýšená incidence jaterních nádorů u potkanů 
nejspíše důsledkem chronické jaterní toxicity při uvedené vysoké dávce. Vzhledem k velkému 
prostoru z hlediska bezpečnosti (19násobek hodnoty bez negativního účinku) nejsou tyto neoplastické 
změny považovány za významné pro člověka.

U samců ani samic potkanů, jimž se podával sitagliptin před pářením a při něm, nebyly zjištěny žádné 
nežádoucí účinky na plodnost.

Ve studii vývoje před narozením a po narození u potkanů nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky 
sitagliptinu.

Studie reprodukční toxicity prokázaly mírně zvýšenou incidenci malformací žeber plodů (bez žeber, 
hypoplastická nebo zvlněná žebra) v souvislosti s podáváním látky potomkům potkanů při úrovni 
systémové expozice 29krát vyšší než je expozice u člověka. U králíků byla toxicita u matek 
pozorována při více než 29krát vyšší expozici, než s jakou se počítá u člověka. Vzhledem k velkému 
rozsahu z hlediska bezpečnosti nesvědčí uvedená zjištění o významném riziku pro lidskou reprodukci. 
Sitagliptin se vylučuje ve značném množství do mléka kojících potkanů (poměr mléko/plazma: 4:1).

 

32

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
mikrokrystalická celulóza (E460)
bezvodý hydrogenfosforečnan vápenatý (E341)
sodná sůl kroskarmelózy (E468)
magnesium-stearát (E470b)
natrium-stearyl-fumarát

Potah tablety:
polyvinylalkohol
makrogol 3350
mastek (E553b)
oxid titaničitý (E171)
červený oxid železitý (E172)
žlutý oxid železitý (E172)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Neprůhledné blistry (PVC/PE/PVDC a hliník). Balení po 14, 28, 30, 56, 84, 90 nebo 98 potahovaných 
tabletách a 50 x 1 potahovaná tableta v perforovaném jednodávkovém blistru.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Všechen nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Ltd.
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

 

33

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/07/382/007
EU/1/07/382/008
EU/1/07/382/009
EU/1/07/382/010
EU/1/07/382/011
EU/1/07/382/012
EU/1/07/382/021
EU/1/07/382/022

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21. března 2007
Datum posledního prodloužení registrace: 20.ledna 2012

10.

DATUM REVIZE TEXTU 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

 

34

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Xelevia 100 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje sitagliptini phosphas monohydricum odpovídající sitagliptinum 100 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta (tableta).

Kulatá, béžová potahovaná tableta na jedné straně označená “277”.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

U dospělých pacientů s diabetem mellitus 2. typu je přípravek Xelevia indikován ke zlepšení kontroly 
glykemie:

v monoterapii

u pacientů, u kterých úprava stravy a cvičení samotné neposkytují dostatečnou kontrolu 
glykemie a u kterých metformin není vhodný v důsledku kontraindikací nebo nesnášenlivosti.

v dvojkombinační perorální terapii v kombinaci 

s metforminem v případech, kdy úprava stravy a cvičení při současném užívání metforminu 
samotného nezajistí dostatečnou úpravu glykemie.

s derivátem sulfonylmočoviny v případech, kdy úprava stravy a cvičení při současném užívání 
maximální tolerované dávky derivátu sulfonylmočoviny samotného nezajistí dostatečnou 
úpravu glykemie a kdy je metformin nevhodný kvůli kontraindikacím nebo nesnášenlivosti.

s agonistou receptoru aktivovaného peroxisomovým proliferátorem gama (PPAR

) 

(tj. thiazolidindionem), kdy použití agonisty PPAR

 je vhodné a kdy úprava stravy a cvičení 

plus agonista PPAR

 samotné neposkytují dostatečnou kontrolu glykemie.

v trojkombinační perorální terapii v kombinaci

s derivátem sulfonylmočoviny a metforminem v případech, kdy úprava stravy a cvičení 
při dvojkombinační terapii těmito léčivými přípravky nezajistí dostatečnou úpravu glykemie.

s agonistou PPAR

 a metforminem, kdy použití agonisty PPAR je vhodné a kdy úprava stravy 

a cvičení plus dvojkombinační terapie těmito léčivými přípravky neposkytuje dostatečnou 
kontrolu glykemie.

Přípravek Xelevia je rovněž indikován jako dodatečná terapie k léčbě inzulinem (s metforminem nebo 
bez něj), pokud úprava stravy a cvičení plus stabilní dávka inzulinu neposkytují odpovídající kontrolu 
glykemie.

 

35

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávka je 100 mg sitagliptinu jednou denně. Pokud se používá v kombinaci s metforminem a/nebo 
agonistou PPAR

, je nutno zachovat dávku metforminu a/nebo agonisty PPAR a přípravek Xelevia

podávat souběžně.

Jestliže je přípravek Xelevia užíván v kombinaci s derivátem sulfonylmočoviny nebo inzulinem, pak 
je možné zvážit nižší dávku derivátu sulfonylmočoviny nebo inzulinu, aby se snížilo riziko 
hypoglykemie (viz bod 4.4).

Při vynechání dávky přípravku Xelevia je třeba ji užít co nejdříve po tom, co si to pacient uvědomí. 
V jeden den se nesmí užít dvojitá dávka.

Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
Při zvažování použití sitagliptinu v kombinaci s jiným antidiabetikem je nutno zkontrolovat podmínky 
použití takového antidiabetika u pacientů s poruchou funkce ledvin.

U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu [Cl

Cr

 50 ml/min) není nutno 

dávku upravovat.

U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (Cl

Cr

≥ 30 až < 50 ml/min) je dávka přípravku 

Xelevia 50 mg jednou denně.

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (Cl

Cr

< 30 ml/min) nebo s terminálním onemocněním 

ledvin (ESRD) vyžadujícím hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu je dávka přípravku Xelevia 25 mg 
jednou denně. Léčbu  lze podávat bez ohledu na načasování dialýzy.

Protože dávka se s ohledem na funkci ledvin upravuje, doporučuje se před zahájením a pravidelně 
v průběhu léčby přípravkem Xelevia vyšetření funkce ledvin.

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutno dávkování nijak upravovat. 
Podávání přípravku Xelevia pacientům s těžkou poruchou funkce jater nebylo hodnoceno a je třeba 
opatrnost (viz bod 5.2).

Nicméně protože je sitagliptin primárně eliminován ledvinami, nepředpokládá se, že by těžká porucha 
funkce jater ovlivňovala farmakokinetiku sitagliptinu.

Starší jedinci
Dávku není nutno podle věku nijak upravovat.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sitagliptinu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena. 
Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání
Přípravek Xelevia lze užívat spolu s jídlem nebo bez něj.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou 
v bodě 6.1 (viz body 4.4 a 4.8).

 

36

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecně
Přípravek Xelevia se nemá podávat pacientům s diabetem 1. typu nebo používat k léčbě diabetické 
ketoacidózy.

Akutní pankreatitida
Užívání inhibitorů DPP-4 je spojováno s rizikem rozvoje akutní pankreatitidy. Pacienty je nutno 
poučit o charakteristickém symptomu akutní pankreatitidy: přetrvávající, těžké bolesti břicha. 
Po vysazení sitagliptinu (s podpůrnou léčbou nebo bez ní) byl pozorován ústup pankreatitidy, nicméně 
byly hlášeny velmi vzácné případy nekrotizující nebo hemoragické pankreatitidy a/nebo úmrtí. 
V případě podezření na pankreatitidu se musí přípravek Xelevia a další potenciálně podezřelé léčivé 
přípravky vysadit; pokud je akutní pankreatitida potvrzena, přípravek Xelevia nesmí být znovu 
nasazen. U pacientů s pankreatitidou v anamnéze je nutno postupovat opatrně.

Hypoglykemie při kombinovaném podávání s jinými antidiabetiky
V klinických hodnoceních přípravku Xelevia jako monoterapie a jako součásti kombinované léčby 
s léčivými přípravky, o nichž není známo, že by jejich podávání vedlo k hypoglykemii (tj. metformin 
a/nebo agonista PPAR

), byla četnost hlášených hypoglykémií navozených sitagliptinem podobná 

četnostem u pacientů užívajících placebo. Byla pozorována hypoglykemie, pokud byl sitagliptin 
používán v kombinaci s inzulinem nebo derivátem sulfonylmočoviny. Ke snížení rizika hypoglykemie
lze tudíž zvážit podávání nižších dávek derivátu sulfonylmočoviny nebo inzulinu (viz bod 4.2). 

Porucha funkce ledvin
Sitagliptin se vylučuje ledvinami. K dosažení obdobných plazmatických koncentrací sitagliptinu jako 
u pacientů s normální funkcí ledvin se u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin a 
u pacientů s terminálním onemocněním ledvin, kteří vyžadují hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu, 
doporučuje nižší dávkování (viz bod 4.2 a 5.2).

Při zvažování použití sitagliptinu v kombinaci s jiným antidiabetikem je nutno zkontrolovat podmínky 
použití takového antidiabetika u pacientů s poruchou funkce ledvin.

Hypersenzitivní reakce
Po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených sitagliptinem hlášeny závažné hypersenzitivní 
reakce. Tyto reakce zahrnují anafylaxi, angioedém a kožní exfoliativní stavy včetně Stevens-
Johnsonova syndromu. Propuknutí těchto reakcí nastalo během prvních 3 měsíců po zahájení léčby, 
několik hlášení se vyskytlo po první dávce přípravku. Jestliže je podezření na hypersenzitivní reakci, 
užívání přípravku Xelevia je nutno přerušit. Je třeba zhodnotit další možné příčiny této příhody 
a zahájit jinou léčbu diabetu.

Bulózní pemfigoid
Po uvedení na trh byl u pacientů užívajících inhibitory DPP-4 včetně sitagliptinu hlášen bulózní 
pemfigoid. Jestliže je podezření na bulózní pemfigoid, přípravek Xelevia se má vysadit.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Účinky jiných léků na sitagliptin
Dále popsané klinické údaje naznačují, že riziko klinicky významných interakcí při podávání 
sitagliptinu je nízké.

Studie in vitro ukázaly, že odpovědnost za omezený metabolismus sitagliptinu má primárně enzym 
CYP3A4 za přispění CYP2C8. U pacientů s normální funkcí ledvin hraje metabolismus včetně cesty 
CYP3A4 pouze malou roli v clearance sitagliptinu. Metabolismus může hrát důležitější roli 
v eliminaci sitagliptinu v souboru pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo terminálním 
onemocněním ledvin (ESRD). Z tohoto důvodu je možné, že účinné inhibitory CYP3A4 
(např. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir, klarithromycin) by mohly změnit farmakokinetiku 

 

37

sitagliptinu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo ESRD. Účinky účinných inhibitorů 
CYP3A4 v souboru pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly v klinické studii hodnoceny.

Studie transportu in vitro ukázaly, že sitagliptin je substrátem pro p-glykoprotein a transportér 
organických aniontů – 3 (OAT3). Transport sitagliptinu zprostředkovaný OAT3 byl in vitro inhibován 
probenecidem, avšak riziko klinicky významných interakcí je považováno za nízké. Současné
podávání inhibitorů OAT3 nebylo in vivo hodnoceno.

Metformin: Současné opakované podávání metforminu v dávce 1 000 mg dvakrát denně spolu se 
sitagliptinem v dávce 50 mg dvakrát denně nevedlo u pacientů s diabetem 2. typu k významné změně 
farmakokinetiky sitagliptinu.

Cyklosporin: Byla provedena studie s cílem posoudit účinek cyklosporinu, který je účinným 
inhibitorem p-glykoproteinu, na farmakokinetiku sitagliptinu. Současné perorální podání jediné 
100mg dávky sitagliptinu a jediné 600mg perorální dávky cyklosporinu zvýšilo hodnotu AUC 
sitagliptinu přibližně o 29 % a C

max

sitagliptinu přibližně o 68 %. Tyto změny ve farmakokinetice 

sitagliptinu nebyly považovány za klinicky významné. Nedošlo k významné změně renální clearance 
sitagliptinu. Proto se ani u jiných inhibitorů p-glykoproteinu nepředpokládají významné interakce.

Účinky sitagliptinu na jiné léčivé přípravky
Digoxin: Sitagliptin měl malý vliv na plazmatické koncentrace digoxinu. Při podávání digoxinu 
v dávce 0,25 mg současně se 100 mg sitagliptinu denně po dobu 10 dní se hodnota AUC digoxinu 
v plazmě zvýšila v průměru o 11 % a hodnota C

max

v plazmě v průměru o 18 %. Nedoporučuje se 

žádná úprava dávky digoxinu. Přesto pacienti s rizikem toxicity digoxinu by měli být sledováni 
v případě, že se sitagliptin a digoxin podávají současně.

Údaje in vitro naznačují, že sitagliptin neinhibuje ani neindukuje isoenzymy CYP450. V klinických 
studiích neměnil sitagliptin významným způsobem farmakokinetiku metforminu, glyburidu, 
simvastatinu, rosiglitazonu, warfarinu ani perorálních kontraceptiv, byly tak in vivo získány důkazy 
velmi nízké tendence k vyvolávání interakcí se substráty CYP3A4, CYP2C8, CYP2C9 a s organickým 
kationtovým transportérem (organic cationic transporter, OCT). Sitagliptin může být mírným 
inhibitorem p-glykoproteinu in vivo.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
K dispozici není dostatek údajů o podávání sitagliptinu těhotným ženám. Studie se zvířaty prokázaly 
reprodukční toxicitu při vysokých dávkách (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. 
Vzhledem k nedostatku údajů týkajících se použití u člověka se Xelevia nesmí během těhotenství 
užívat.

Kojení
Není známo, zda se sitagliptin vylučuje do lidského mateřského mléka. Studie se zvířaty prokázaly 
vylučování sitagliptinu do mateřského mléka. Během kojení se Xelevia nesmí užívat.

Fertilita
Údaje získané z experimentů na zvířatech nenaznačují žádné účinky léčby sitagliptinem na fertilitu
samců ani samic. Údaje týkající se lidí nejsou k dispozici.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Xelevia nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Při 
řízení nebo obsluze strojů by však mělo být přihlédnuto k tomu, že byly hlášeny závrať a ospalost.

Kromě toho musí být pacienti upozorněni na riziko hypoglykemie, pokud se přípravek Xelevia
používá v kombinaci se sulfonylmočovinou nebo s inzulinem.

 

38

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Byly hlášeny závažné nežádoucí účinky, včetně pankreatitidy a hypersenzitivních reakcí. V kombinaci 
se sulfonylmočovinou a inzulinem byla hlášena hypoglykemie (4,7 až 13,8 % u derivátů 
sulfonylmočoviny, 9,6 % u inzulinu) (viz bod 4.4).

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky jsou uvedeny dále (Tabulka 1) podle třídy orgánových systémů a četnosti výskytu. 
Četnosti výskytu jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté 
(≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo 
(z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 1. Frekvence výskytu nežádoucích účinků zjištěných v placebem kontrolovaných 
klinických studiích se sitagliptinem v monoterapii a po uvedení přípravku na trh

Nežádoucí účinek

Četnost nežádoucího účinku

Poruchy imunitního systému
hypersenzitivní reakce včetně anafylaktických 
reakcí

*,

Četnost není známa

Poruchy metabolismu a výživy
hypoglykemie

Časté

Poruchy nervového systému
bolest hlavy

Časté

závrať

Méně časté

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
intersticiální plicní nemoc

*

Četnost není známa

Gastrointestinální poruchy
zácpa

Méně časté

zvracení

*

Četnost není známa

akutní pankreatitida 

*,,‡

Četnost není známa

fatální a nefatální hemoragická a nekrotizující 
pankreatitida

*,

Četnost není známa

Poruchy kůže a podkožní tkáně
pruritus

*

Méně časté

angioedém

*,

Četnost není známa

vyrážka

*,

Četnost není známa

urtikarie

*,

Četnost není známa

kožní vaskulitida

*,

Četnost není známa

exfoliativní kožní stavy včetně Stevens-Johnsonova 
syndromu

*,

Četnost není známa

bulózní pemfigoid

*

Četnost není známa

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové 
tkáně
artralgie

*

Četnost není známa

myalgie

*

Četnost není známa

bolest zad

*

Četnost není známa

artropatie

*

Četnost není známa

 

39

Nežádoucí účinek

Četnost nežádoucího účinku

Poruchy ledvin a močových cest
porucha funkce ledvin

*

Četnost není známa

akutní selhání ledvin

*

Četnost není známa

*

Nežádoucí účinky byly zaznamenány po uvedení na trh.

† 

Viz bod 4.4.

Viz níže Kardiovaskulární bezpečnostní studie TECOS

Popis vybraných nežádoucích účinků
Kromě výše uvedených nežádoucích účinků souvisejících s léčivem, nežádoucí účinky hlášené 
bez ohledu na kauzální souvislost s medikací a objevující se alespoň u 5 % pacientů léčených 
sitagliptinem nebo častěji zahrnovaly infekci horních cest dýchacích a nasofaryngitidu. Další 
nežádoucí účinky hlášené bez ohledu na kauzální souvislost s medikací. které se objevovaly častěji 
u pacientů léčených sitagliptinem (nedosahující 5% hranici, ale objevující se s četností vyšší o 0,5 % 
u sitagliptinu než v kontrolní skupině) zahrnovaly osteoartritidu a bolest končetin.

Některé nežádoucí účinky byly pozorovány častěji ve studiích kombinovaného použití sitagliptinu 
s jinými antidiabetickými léčivými přípravky, než ve studiích se sitagliptinem v monoterapii. Tyto 
nežádoucí účinky zahrnovaly hypoglykemii (četnost velmi častá v kombinaci s deriváty 
sulfonylmočoviny a metforminem), chřipku (časté v kombinaci s inzulinem (s metforminem nebo 
bez něj)), nevolnost a zvracení (časté v kombinaci s metforminem), nadýmání (časté v kombinaci 
s metforminem nebo pioglitazonem), zácpu (časté v kombinaci s deriváty sulfonylmočoviny a 
metforminem), periferní edém (časté v kombinaci s pioglitazonem nebo v kombinaci s pioglitazonem 
a metforminem), somnolenci a průjem (méně časté v kombinaci s metforminem) a sucho v ústech 
(méně časté v kombinaci s inzulinem (s nebo bez metforminu)).

Kardiovaskulární bezpečnostní studie TECOS
Studie 

hodnotící výskyt kardiovaskulárních příhod při léčbě sitagliptinem (TECOS)

zahrnovala

v populaci všech zařazených subjektů 7 332 pacientů léčených sitagliptinem v dávce 100 mg denně 
(nebo 50 mg denně, pokud počáteční hodnota eGFR byla ≥ 30 a < 50 ml/min/1,73 m

2

) a 

7 339 pacientů léčených placebem. V obou skupinách byla léčba přidána k běžné léčbě se zaměřením 
na standardní hladiny HbA

1c

a na kardiovaskulární rizikové faktory. Celková incidence závažných 

nežádoucích účinků byla u pacientů se sitagliptinem podobná jako u pacientů s placebem.

V populaci všech zařazených pacientů byla mezi pacienty, kteří při zahájení studie používali insulin 
a/nebo derivát sulfonylmočoviny, incidence závažné hypoglykemie 2,7 % u pacientů se sitagliptinem a 
2,5 % u pacientů s placebem. Mezi pacienty, kteří při zahájení studie nepoužívali insulin a/nebo 
derivát sulfonylmočoviny, byla incidence závažné hypoglykemie 1,0 % u pacientů se sitagliptinem a 
0,7 % u pacientů s placebem. Incidence případů pankreatidy potvrzených posouzením byla 0,3 % 
u pacientů se sitagliptinem a 0,2 % u pacientů s placebem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

.

4.9

Předávkování

V kontrolovaných klinických studiích se zdravými dobrovolníky byly podávány jednorázové dávky až 
800 mg sitagliptinu. Minimální zvýšení QTc, nepovažované za klinicky významné, bylo pozorováno 
v jedné studii se sitagliptinem v dávce 800 mg. S dávkami nad 800 mg nejsou z klinických studií 
žádné zkušenosti. Ve studiích fáze I s opakovanými dávkami nebyly u sitagliptinu v dávkách do 
600 mg za den podávaných po dobu až 10 dní a v dávkách až 400 mg za den podávaných po dobu až 
28 dní pozorovány žádné na dávce závislé nežádoucí účinky.

 

40

V případě předávkování je vhodné použít obvyklých podpůrných opatření, např. odstranit 
nevstřebanou látku z trávicího ústrojí, zahájit klinické monitorování (včetně natočení 
elektrokardiogramu) a v případě potřeby zavést podpůrnou léčbu.

Sitagliptin je v malé míře dialyzovatelný. V klinických studiích se přibližně během 3–4hodinové 
dialýzy z organismu odstranilo přibližně 13,5 % dávky. Pokud by z klinického hlediska byla vhodná 
delší dialýza, lze o ní uvažovat. Není známo, zda lze sitagliptin dialyzovat peritoneální dialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: léky používané při diabetu inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 (DPP-4), 
ATC kód: A10BH01.

Mechanismus účinku
Xelevia patří do skupiny perorálních antidiabetik označovaných jako inhibitory dipeptidyl peptidázy 4 
(DPP-4). Zlepšení kontroly glykemie pozorované při užívání tohoto léčivého přípravku může být 
zprostředkováno zvýšením koncentrace aktivních inkretinových hormonů. Inkretinové hormony 
včetně glukagonu podobného peptidu 1 (glucagon-like peptide-1, GLP-1) a na glukóze dependentního 
inzulinotropního polypeptidu (GIP) jsou přes celý den uvolňovány střevy a jejich koncentrace se 
v reakci na jídlo zvyšují. Inkretiny jsou součástí endogenního systému podílejícího se na fyziologické 
regulaci glukózové homeostázy. Při normálních nebo zvýšených koncentracích glukózy v krvi zvyšují 
GLP-1 a GIP syntézu inzulinu a jeho uvolňování z pankreatických beta-buněk nitrobuněčnými 
signálními dráhami zahrnujícími cyklický AMP. U zvířecích modelů diabetu 2. typu se ukázalo, že 
podávání GLP-1 nebo inhibitorů DPP-4 zlepšuje odpověď beta-buněk na glukózu a podporuje 
biosyntézu a uvolňování inzulinu. Při vyšších koncentracích inzulinu se zvyšuje vychytávání glukózy 
tkáněmi. Navíc GLP-1 snižuje sekreci glukagonu z alfa-buněk pankreatu. Snížené koncentrace 
glukagonu spolu s vyššími koncentracemi inzulinu vedou ke snížení produkce glukózy játry 
s výsledným poklesem koncentrace glukózy v krvi. Účinky GLP-1 a GIP jsou závislé na glukóze, a to 
tak, že při nízkých koncentracích glukózy v krvi není stimulace uvolňování inzulinu ani potlačování 
sekrece glukagonu ze strany GLP-1 pozorováno. Pro GLP-1 i GIP platí, že stimulace uvolňování 
inzulinu je zesílena při vzestupu glukózy nad normální koncentrace. Dále platí, že GLP-1 neovlivňuje 
negativně normální odpověď glukagonu na hypoglykemii. Účinek GLP-1 a GIP je omezován 
enzymem DPP-4, který rychle rozkládá inkretinové hormony za vzniku neúčinných produktů. 
Sitagliptin zabraňuje hydrolýze inkretinových hormonů enzymem DPP-4 a zvyšuje tak plazmatické 
koncentrace účinných forem GLP-1 a GIP. Zvyšováním koncentrací účinných inkretinů zvyšuje 
sitagliptin uvolňování inzulinu a snižuje koncentrace glukagonu v závislosti na hodnotách glukózy. 
U diabetiků 2. typu s hyperglykémií vedou tyto změny v koncentracích inzulinu a glukagonu k nižším 
hodnotám hemoglobinu A

1c

(HbA

1c

) a nižším koncentracím glukózy nalačno i po jídle. 

Glukózo

dependentní mechanismus sitagliptinu je odlišný od mechanismu účinku derivátů 

sulfonylmočoviny, která zvyšuje sekreci inzulinu i při nízké koncentraci glukózy, a může tak 
u pacientů s diabetem mellitus 2. typu a u zdravých jedinců způsobovat hypoglykemii. Sitagliptin je 
silným a vysoce selektivním inhibitorem enzymu DPP-4, přičemž v terapeutických koncentracích 
neinhibuje blízce příbuzné enzymy DPP-8 a DPP-9.

Ve dvoudenní studii na zdravých dobrovolnících sitagliptin samotný zvyšoval koncentrace aktivního 
GLP-1, zatímco metformin samotný zvyšoval koncentrace aktivního a celkového GLP-1 podobnou 
měrou. Současné podání sitagliptinu a metforminu mělo aditivní účinek na koncentrace aktivního 
GLP-1. Sitagliptin, nikoli však metformin, zvyšoval koncentrace aktivního GIP.

Klinická účinnost a bezpečnost
Celkově sitagliptin kompenzoval glykemii při užívání v monoterapii nebo při kombinované léčbě 
(viz Tabulka 2).

 

41

Byly provedeny dvě studie s cílem zhodnotit účinnost a bezpečnost sitagliptinu  v monoterapii. 
Podávání sitagliptinu v dávce 100 mg jednou denně v monoterapii vedlo ve dvou studiích, jedné 
trvající 18 týdnů a druhé trvající 24 týdnů, ke statisticky významnému zlepšení hodnot HbA

1c

koncentrací glukózy v plazmě nalačno (fasting plasma glucose, FPG) a glukózy 2 hodiny po jídle 
(PPG po 2 hodinách) oproti placebu. Bylo pozorováno zlepšení hodnot náhradních ukazatelů funkce 
beta-buněk, včetně HOMA-β (Homeostasis Model Assessment-β), poměru proinzulinu a inzulinu 
a měření odpovědi beta-buněk v testu tolerance jídla s častým odběrem vzorků (frequently

sampled 

meal tolerance test). Zjištěný výskyt hypoglykemie u pacientů užívajících sitagliptin byl podobný jako 
u placeba. V žádné z obou studií nedošlo při užívání sitagliptinu ke zvýšení tělesné hmotnosti oproti 
výchozí hodnotě a to v porovnání s malým snížením pozorovaným u pacientů užívajících placebo.

Ve dvou 24týdenních studiích sitagliptinu jako dodatečné léčby, jednou v kombinaci s metforminem 
a jednou v kombinaci s pioglitazonem, poskytl sitagliptin v dávce 100 mg jednou denně v porovnání 
s placebem významná zlepšení glykemických parametrů. Změna tělesné hmotnosti v porovnání 
s výchozími hodnotami byla u pacientů léčených sitagliptinem podobná jako u pacientů s placebem. 
V těchto studiích byla u pacientů léčených sitagliptinem a placebem podobná incidence hlášených 
hyperglykémií.

Byla navržena 24týdenní placebem kontrolovaná studie k vyhodnocení účinnosti a bezpečnosti 
sitagliptinu (100 mg jednou denně) přidaného ke glimepiridu samotnému nebo ke glimepiridu 
v kombinaci s metforminem. Přidání sitagliptinu buď ke glimepiridu samotnému nebo ke glimepiridu 
a metforminu poskytlo významná zlepšení glykemických parametrů. Pacienti léčení sitagliptinem
zaznamenali v porovnání s pacienty léčenými placebem mírné zvýšení tělesné hmotnosti.

Byla navržena 26týdenní placebem kontrolovaná studie s cílem vyhodnotit účinnost a bezpečnost 
sitagliptinu (100 mg jednou denně) přidaného ke kombinaci pioglitazonu a metforminu. Přidání 
sitagliptinu k pioglitazonu a metforminu poskytlo významná zlepšení glykemických parametrů.
Změny výchozích hodnot tělesné hmotnosti byly u pacientů léčených sitagliptinem v porovnání 
s pacienty léčenými placebem podobné. Incidence hypoglykemie byla u pacientů léčených 
sitagliptinem nebo placebem rovněž podobná.

Byla navržena 24týdenní, placebem kontrolovaná studie s cílem vyhodnotit účinnost a bezpečnost 
sitagliptinu (100 mg jednou denně) přidaného k inzulinu (v ustálené dávce po dobu nejméně 10 týdnů) 
s metforminem nebo bez něj (nejméně 1 500 mg). U pacientů užívajících premixovaný inzulin byla 
průměrná denní dávka 70,9 U/den. U pacientů užívajících nepremixovaný inzulin 
(střednědobě/dlouhodobě působící) byla průměrná dávka 44,3 U/den. Přidání sitagliptinu k inzulinu 
poskytlo významná zlepšení glykemických parametrů. V žádné ze skupin nedošlo k významné změně 
výchozích hodnot tělesné hmotnosti.

Ve 24týdenní placebem kontrolované faktoriální studii zahajovací léčby sitagliptin 50 mg dvakrát 
denně v kombinaci s metforminem (500 mg nebo 1 000 mg dvakrát denně) poskytl v porovnání 
s každou s terapií samotnou významná zlepšení glykemických parametrů. Pokles tělesné hmotnosti u 
kombinace sitagliptinu a metforminu byl podobný poklesu pozorovanému u metforminu samotného 
nebo u placeba; u pacientů na sitagliptinu samotném nedošlo v porovnání s výchozími hodnotami k 
žádné změně. Incidence hypoglykemie byla ve všech léčebných skupinách podobná.

 

42

Tabulka 2: Výsledky HbA

1c

v placebem kontrolovaných studiích monoterapie a kombinované 

léčby*

Studie

Střední 

hodnota 

výchozí 
hladiny 

HbA

1c

(%)

Střední hodnota změny 

oproti výchozí hladině 

HbA

1c

(%)

Dle placeba korigovaná střední 

hodnota změny HbA

1c

(%)

(95% interval spolehlivosti)

Studie monoterapie
Sitagliptin 100 mg 
jednou denně

§

(N = 193)

8,0

-0,5

-0,6

(-0,8, -0,4)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně

(N = 229)

8,0

-0,6

-0,8

(-1,0, -0,6)

Studie kombinované léčby
Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
metforminem

(N = 453)

8,0

-0,7

-0,7

(-0,8, -0,5)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
pioglitazonem

(N = 163)

8,1

-0,9

-0,7

(-0,9, -0,5)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
glimepiridem

(N = 102)

8,4

-0,3

-0,6

(-0,8, -0,3)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidaný ke 
stávající léčbě 
glimepiridem + 
metforminem

(N = 115)

8,3

-0,6

-0,9

(-1,1, -0,7)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidán ke 
stávající léčbě 
pioglitazonem + 
metforminem

#

(N = 152)

8,8

-1,2

-0,7

(-1,0, -0,5)

 

43

Studie

Střední 

hodnota 

výchozí 
hladiny 

HbA

1c

(%)

Střední hodnota změny 

oproti výchozí hladině 

HbA

1c

(%)

Dle placeba korigovaná střední 

hodnota změny HbA

1c

(%)

(95% interval spolehlivosti)

Zahajovací léčba 
(dvakrát denně)

:

Sitagliptin 50 mg + 
metformin 500 mg
(N = 183)

8,8

-1,4

-1,6

(-1,8, -1,3)

Zahajovací léčba 
(dvakrát denně)

Sitagliptin 50 mg + 
metformin 1 000 mg
(N = 178)

8,8

-1,9

-2,1

(-2,3, -1,8)

Sitagliptin 100 mg 
jednou denně přidán ke 
stávající léčbě inzulinem 
(+/- metformin) 

(N = 305)

8,7

-0,6

-0,6

‡,¶

(-0,7, -0,4)

* Populace všech léčených pacientů (analýza záměru léčit (intention-to-treat analysis)).

Střední hodnoty získané metodou nejmenších čtverců upravené s ohledem na stav před antihyperglykemickou léčbou a na 

výchozí hodnotu.

p<0,001 v porovnání s placebem nebo placebem + kombinační léčbou.

§

HbA

1c 

(%) v 18. týdnu.

HbA

1c 

(%) ve 24. týdnu.

#

HbA

1c 

(%) ve 26. týdnu.

Střední hodnota získaná metodou nejmenších čtverců upravená podle používání metforminu při Návštěvě 1 (ano/ne), 

   inzulinu při Návštěvě 1 (premixovaný vs. nepremixovaný [střednědobě nebo dlouhodobě působící]), a výchozí hodnota. 
   Interakce podle strata léčby (používání metforminu a inzulinu) nebyly významné (p > 0,10). 

Byla navržena 24týdenní aktivním komparátorem (metformin) kontrolovaná studie k vyhodnocení 
účinnosti a bezpečnosti sitagliptinu v dávce 100 mg jednou denně (N = 528) v porovnání 
s metforminem (N = 522) u pacientů s nedostatečnou kontrolou glykemie pomocí úpravy stravy 
a cvičení a neléčených antidiabetiky (neléčeni po dobu alespoň 4 měsíců). Střední hodnota dávky 
metforminu byla přibližně 1 900 mg za den. Snížení HbA

1c

ze střední hodnoty výchozích hodnot 

7,2 % bylo -0,43 % u sitagliptinu a -0,57 % u metforminu (analýza skupiny léčené dle protokolu - Per 
Protocol Analysis). Celková incidence gastrointestinálních nežádoucích účinků považovaných 
za související s léčivem u pacientů léčených sitagliptinem byla 2,7 % v porovnání s 12,6 % u pacientů 
léčených metforminem. Incidence hypoglykemie nebyla mezi léčenými skupinami významně odlišná 
(sitagliptin 1,3 %; metformin 1,9 %). V obou skupinách došlo k poklesu tělesné hmotnosti z výchozích 
hodnot (sitagliptin, -0,6 kg; metformin -1,9 kg).

Ve studii porovnávající účinnost a bezpečnost přidání 100 mg sitagliptinu jednou denně nebo glipizidu 
(derivát sulfonylmočoviny) u pacientů s nedostatečnou kontrolou glykemie léčených metforminem v 
monoterapii byl při snižování HbA

1c

sitagliptin podobný glipizidu. Střední hodnota použité dávky 

glipizidu ve srovnávací skupině byla během studie 10 mg za den s přibližně 40 % pacientů, kteří 
vyžadovali dávku glipizidu 

 5 mg/den. Ve skupině léčené sitagliptinem však léčbu kvůli nedostatečné 

účinnosti ukončilo více pacientů než ve skupině léčené glipizidem. Pacienti léčení sitagliptinem 
vykazovali významnou střední hodnotu poklesu tělesné hmotnosti oproti jejím výchozím hodnotám, 
zatímco u pacientů léčených glipizidem došlo k významnému zvýšení tělesné hmotnosti (-1,5 oproti 
+1,1 kg). V této studii byl poměr proinzulinu k inzulinu, což je marker účinnosti syntézy a uvolňování 
inzulinu, zlepšen u léčby sitagliptinem a zhoršen u léčby glipizidem. Incidence hypoglykemie ve 
skupině léčené sitagliptinem (4,9 %) byla významně nižší než ve skupině léčené glipizidem (32,0 %).

Byla navržena 24týdenní, placebem kontrolovaná studie zahrnující 660 pacientů s cílem vyhodnotit 
inzulin šetřící účinnost a bezpečnost sitagliptinu (100 mg jedenkrát denně) přidaného k inzulinu 
glargin s metforminem (nejméně 1500 mg) nebo bez něj v průběhu intenzifikace inzulinové terapie. 
Výchozí hodnota HbA

1c

byla 8,74 % a základní dávka inzulinu byla 37 IU/den. Pacienti byli 

instruováni, aby titrovali svou dávku inzulinu glargin na základě hodnot glukózy nalačno získaných 

 

44

z testů krve odebrané z prstu. Ve 24. týdnu bylo zvýšení denní dávky inzulinu o 19 IU/den u pacientů 
léčených sitagliptinem a o 24 IU/den u pacientů léčených placebem. Snížení HbA

1c

u pacientů 

léčených sitagliptinem a inzulinem (s metforminem nebo bez něj) bylo -1,31 % v porovnání s -0,87 % 
u pacientů léčených placebem a inzulinem (s metforminem nebo bez něj), což je rozdíl o -0,45 % 
[95% interval spolehlivosti: -0,60, -0,29]. Incidence hypoglykemie byla 25,2 % u pacientů léčených 
sitagliptinem a inzulinem (s metforminem nebo bez něj) a 36,8 % u pacientů léčených placebem a 
inzulinem (s metforminem nebo bez něj). Rozdíl byl způsoben především vyšším procentem pacientů 
ve skupině užívající placebo, kteří zaznamenali 3 a více případů hypoglykemie (9,4 versus 19,1 %). 
Nebyl zjištěn žádný rozdíl ve výskytu závažné hypoglykemie.

U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin byla provedena studie porovnávající 
sitagliptin v dávce 25 nebo 50 mg jednou denně s glipizidem v dávce 2,5 až 20 mg/den. Tato studie 
zahrnovala 423 pacientů s chronickou poruchou funkce ledvin (odhadovaná rychlost glomerulární 
filtrace < 50 ml/min). Po 54 týdnech byla střední hodnota snížení výchozích hodnot HbA

1c

-0,76 % 

u sitagliptinu a -0,64 % u glipizidu (analýza pacientů dokončivších studii dle protokolu (Per-Protocol 
Analysis)). V této studii byl profil účinnosti a bezpečnosti sitagliptinu v dávce 25 nebo 50 mg jednou 
denně obecně podobný profilu pozorovanému v jiných studiích monoterapie u pacientů s normální 
funkcí ledvin. Incidence hypoglykemie ve skupině léčené sitagliptinem (6,2 %) byla významně nižší, 
než ve skupině léčené glipizidem (17,0 %). Rovněž zde byl významný rozdíl mezi skupinami, pokud 
jde o změnu výchozí tělesné hmotnosti (sitagliptin -0,6 kg; glipizid +1,2 kg).

Jiná studie porovnávající sitagliptin v dávce 25 mg jednou denně s glipizidem v dávce 
2,5 až 20 mg/den byla provedena u 129 pacientů s terminálním onemocněním ledvin, kteří byli 
na dialýze. Po 54 týdnech byla střední hodnota snížení výchozích hodnot HbA

1c

-0,72 % u sitagliptinu 

a -0,87 % u glipizidu V této studii byl profil účinnosti a bezpečnosti sitagliptinu v dávce 25 mg jednou 
denně obecně podobný profilu pozorovanému v jiných studiích monoterapie u pacientů s normální 
funkcí ledvin. Incidence hypoglykemie se mezi léčenými skupinami významně nelišila (sitagliptin, 
6,3 %; glipizid, 10,8 %).

V další studii zahrnující 91 pacientů s diabetem typu 2 a chronickou poruchou funkce ledvin 
(clearance kreatininu < 50 ml/min) byla bezpečnost a snášenlivost léčby sitagliptinem v dávce 25 nebo 
50 mg jednou denně obecně podobná jako u placeba. Navíc po 12 týdnech byly střední hodnoty 
snížení HbA1c (sitagliptin -0,59 %; placebo -0,18 %) a FPG (sitagliptin -25,5 mg/dl; 
placebo -3,0 mg/dl) obecně podobné jako u jiných studií monoterapie u pacientů s normální funkcí 
ledvin (viz bod 5.2).

Studie TECOS byla randomizovaná studie, do níž bylo celkem zařazeno 14 671 pacientů s HbA

1c

mezi 

6,5 % a 8,0 % a s potvrzeným kardiovaskulárním onemocněním. Pacientům byl podáván sitagliptin 
(7 332 pacientů) v dávce 100 mg denně (nebo 50 mg denně, pokud počáteční hodnota eGFR byla 
≥ 30 a < 50 ml/min/1,73 m

2

) nebo placebo (7 339 pacientů) navíc k běžné léčbě se zaměřením na 

standardní hladiny HbA

1c

a na kardiovaskulární rizikové faktory. Pacienti s eGFR 

< 30 ml/min/1.73 m

2

do studie nemohli být zařazeni. Populace zařazená do studie zahrnovala 

2 004 pacientů ve věku ≥ 75 let a 3 324 pacientů s poruchou funkce ledvin 
(eGFR < 60 ml/min/1,73 m

2

).

V průběhu studie byl celkový odhadovaný průměrný rozdíl v HbA

1c

mezi skupinami se sitagliptinem 

a placebem 0,29 % (0,01), 95% CI (-0,32; -0,27), p < 0,001.

Primární složený kardiovaskulární cíl byl první výskyt kardiovaskulárního úmrtí, nefatální infarkt 
myokardu, nefatální cévní mozková příhoda nebo hospitalizace pro nestabilní anginu pectoris.
Sekundární kardiovaskulární cíle zahrnovaly první výskyt kardiovaskulárního úmrtí, nefatální infarkt 
myokardu, nefatální cévní mozkovou příhodu; první výskyt jednotlivých složek primárního složeného 
cíle; jakékoli úmrtí; hospitalizaci pro městnavé srdeční selhání.

Po mediánu následného sledování 3 roky sitagliptin přidaný k běžné léčbě nezvýšil ve srovnání 
s běžnou léčbou bez sitagliptinu u pacientů s diabetes mellitus 2. typu riziko závažných 
kardiovaskulárních nežádoucích účinků nebo riziko hospitalizace kvůli srdečnímu selhání (Tabulka 3).

 

45

Tabulka 3: Výskyt příhod složeného kardiovaskulárního cíle a klíčových sekundárních cílů

Sitagliptin 100 mg

Placebo

Hazard ratio

(95% CI)

p-hodnota

N (%)

Incidence na 

100 paciento-

roků*

N (%)

Incidence na 

100 paciento-

roků*

Analýza v populaci všech zařazených pacientů

Počet pacientů

7 332

7 339

0,98

(0,89 – 1,08)

< 0,001

Primární složený cíl

(Kardiovaskulární úmrtí, 
nefatální infarkt myokardu, 
nefatální cévní mozková 
příhoda nebo hospitalizace 
pro nestabilní anginu 
pectoris)

839 

(11,4)

4,1

851 

(11,6)

4,2

Sekundární složený cíl

(Kardiovaskulární úmrtí, 
nefatální infarkt myokardu 
nebo nefatální cévní 
mozková příhoda)

745 

(10,2)

3,6

746 

(10,2)

3,6

0,99

(0,89 – 1,10)

< 0,001

Sekundární příhody

Kardiovaskulární úmrtí

380 (5,2)

1,7

366 (5,0)

1,7

1,03

(0,89 – 1,19)

0,711

Každý infarkt myokardu 
(fatální i nefatální)

300 (4,1)

1,4

316 (4,3)

1,5

0,95

(0,81 – 1,11)

0,487

Každá cévní mozková 
příhoda (fatální i nefatální)

178 (2,4)

0,8

183 (2,5)

0,9

0,97

(0,79 – 1,19)

0,760

Hospitalizace pro nestabilní 
anginu pectoris

116 (1,6)

0,5

129 (1,8)

0,6

0,90

(0,70 – 1,16)

0,419

Úmrtí z jakékoli příčiny

547 (7,5)

2,5

537 (7,3)

2,5

1,01

(0,90 – 1,14)

0,875

Hospitalizace pro srdeční 
selhání

228 (3,1)

1,1

229 (3,1)

1,1

1,00

(0,83 – 1,20)

0,983

* Incidence na 100 paciento-roků je počítána: 100 × (celkový počet pacientů s ≥ 1 příhodou během určitého období expozice 
na celkový počet paciento-roků následného sledování).

Na základě Coxova modelu stratifikovaného po regionech. Pro složené cíle odpovídají p-hodnoty testu non-inferiority, 

který měl ukázat, že hazard ratio je nižší než 1,3. Pro všechny ostatní cíle odpovídá p-hodnota testu rozdílů v hazard ratio.

Analýza hospitalizace pro srdeční selhání byla upravena pro anamnézu srdečního selhání při zahájení studie.

Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky uložila povinnost předložit výsledky studií provedených 
s přípravkem Xelevia u jednoho nebo více podsouborů pediatrické populace s diabetem mellitus 2. 
typu (ohledně informací o pediatrickém použití viz bod 4.2).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Následně po perorálním podání 100mg dávky zdravým dobrovolníkům byl sitagliptin rychle vstřebán, 
s vrcholem plazmatické koncentrace (median T

max

) 1 až 4 hodiny po podání, střední hodnota AUC 

sitagliptinu v plazmě byla 8,52 μM

hod, C

max

bylo 950 nM. Absolutní biologická dostupnost 

sitagliptinu je přibližně 87 %. Protože současná konzumace vysoce tučného jídla a sitagliptinu nemá 
vliv na farmakokinetiku, lze přípravek Xelevia užívat spolu s jídlem nebo bez něj.

Hodnota AUC v plazmě rostla v závislosti s dávkou. Závislost na dávce nebyla prokázána pro C

max 

a C

24hod

(C

max

rostlo rychleji než hodnota dávky a C

24hod

rostlo pomaleji než hodnota dávky).

Distribuce
Průměrný distribuční objem v ustáleném stavu po jediné 100mg intravenózní dávce sitagliptinu 
zdravým dobrovolníkům je přibližně 198 litrů. Podíl sitagliptinu reverzibilně vázaného na bílkoviny 
v plazmě je nízký (38 %).

 

46

Biotransformace
Sitagliptin se vylučuje v nezměněné podobě převážně močí a metabolismus představuje méně 
důležitou cestu. Přibližně 79 % sitagliptinu se vylučuje v nezměněné podobě močí.

Po perorální dávce radioaktivně označeného [

14

C]sitagliptinu se přibližně 16 % vyloučilo ve formě 

metabolitů sitagliptinu. Ve stopových koncentracích bylo zjištěno šest metabolitů a nepředpokládá se, 
že by přispívaly k inhibičnímu účinku sitagliptinu na DPP-4 v plazmě. Studie in vitro prokázaly, že 
hlavním enzymem odpovídajícím za omezený metabolismus sitagliptinu je CYP3A4 s přispěním 
CYP2C8.

Údaje in vitro ukázaly, že sitagliptin není inhibitorem CYP izoenzymů CYP3A4, 2C8, 2C9, 2D6, 1A2, 
2C19 nebo 2B6 a neindukuje CYP3A4 a CYP1A2.

Eliminace
Po podání perorální dávky radioaktivně označeného [

14

C]sitagliptinu zdravým dobrovolníkům se 

přibližně 100 % podaného přípravku během jednoho týdne vyloučilo stolicí (13 %) nebo močí (87 %). 
Zdánlivý terminální poločas t

1/2

po 100mg perorální dávce sitagliptinu byl přibližně 12,4 hodin. 

Sitagliptin se při opakovaném dávkování hromadí pouze minimálně. Rychlost vylučování ledvinami 
představovala přibližně 350 ml/min.

Sitagliptin se vylučuje převážně ledvinami, a to aktivní tubulární sekrecí. Sitagliptin je substrátem 
lidského transportéru organických aniontů (human organic anion transporter-3, hOAT-3), který se 
může podílet na vylučování sitagliptinu ledvinami. Klinický význam hOAT-3 v transportu sitagliptinu 
zatím nebyl stanoven. Sitagliptin je i substrátem p-glykoproteinu, který se může podílet 
na zprostředkovávání vylučování sitagliptinu ledvinami. Cyklosporin, který je inhibitorem 
p-glykoproteinu, však rychlost vylučování sitagliptinu ledvinami nesnížil. Sitagliptin není substrátem 
pro OCT2 a OAT1 nebo PEPT1/2 transportéry. In vitro sitagliptin neinhibuje OAT3 (IC50 = 160 μM) 
nebo p-glykoprotein (až do 250 μM) zprostředkující transport v terapeuticky důležitých plazmatických 
koncentracích. V klinické studii měl sitagliptin malý vliv na plazmatické koncentrace digoxinu, 
ukazující, že sitagliptin může být mírným inhibitorem p-glykoproteinu.

Charakteristiky u pacientů
Farmakokinetika sitagliptinu byla všeobecně podobná u zdravých dobrovolníků a pacientů s diabetem 
2. typu.

Porucha funkce ledvin
Byla provedena otevřená studie s jednorázovou dávkou s cílem stanovit farmakokinetiku snížené 
dávky sitagliptinu (50 mg) u pacientů s různým stupněm chronické poruchy funkce ledvin ve srovnání 
s normálními zdravými kontrolními jedinci. Do studie byli zařazeni pacienti s poruchou funkce ledvin 
klasifikovanou podle clearance kreatininu jako mírnou (50 až < 80 ml/min), středně těžkou (30 až 
< 50 ml/min) a těžkou (< 30 ml/min) i hemodialyzovaní pacienti s terminálním onemocněním ledvin 
(end-stage renal disease, ESRD).

U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin nedošlo ve srovnání s normálními zdravými kontrolními 
jedinci ke klinicky významnému vzestupu plazmatické koncentrace sitagliptinu. Ve srovnání 
s normálními zdravými kontrolními jedinci bylo přibližně dvojnásobné zvýšení hodnoty AUC 
sitagliptinu v plazmě pozorováno u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin a přibližně 
čtyřnásobné zvýšení u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u hemodialyzovaných pacientů 
s ESRD. Sitagliptin se v menší míře odstraňoval z organismu hemodialýzou (13,5 % během 
3-4hodinové hemodialýzy zahájené 4 hodiny po podání dávky). K dosažení plazmatických koncentrací 
sitagliptinu jako u pacientů s normální funkcí ledvin se u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou 
funkce ledvin a u pacientů s terminálním onemocněním ledvin, kteří vyžadují dialýzu, doporučuje 
nižší dávkování (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 

 9) není nutno 

dávku přípravku Xelevia upravovat. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 

 

47

> 9) nejsou k dispozici žádné klinické zkušenosti. Protože se však sitagliptin vylučuje převážně 
ledvinami, nepředpokládá se, že by těžká porucha funkce jater farmakokinetiku sitagliptinu nějak 
ovlivňovala.

Starší jedinci
Úprava dávky podle věku není nutná. Podle údajů z populační farmakokinetické analýzy studií fáze I 
a II neměl věk na farmakokinetiku sitagliptinu klinicky významný vliv. Ve srovnání s mladšími 
jedinci byly u starších jedinců (65 až 80 let) zjištěny vyšší plazmatické koncentrace sitagliptinu, 
přibližně o 19 %.

Děti
Nebyly provedeny žádné studie s přípravkem Xelevia u dětských pacientů.

Další skupiny pacientů
Úprava dávky podle pohlaví, věku, rasy ani indexu tělesné hmotnosti (body mass index, BMI) není 
nutná. Podle souhrnné analýzy farmakokinetických údajů ze studií fáze I a analýzy 
farmakokinetických údajů z populačních studií fáze I a II neměly tyto charakteristiky na 
farmakokinetiku sitagliptinu žádný významný vliv.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

Renální a hepatická toxicita byla pozorována u hlodavců po systémové expozici 58násobně vyšší než 
je expozice u člověka, přičemž žádný účinek nebyl zjištěn při 19násobné expozici u člověka. 
Ve 14týdenní studii u potkanů byl abnormální vývoj řezáků pozorován u potkanů při expozici 67krát 
vyšší než je hodnota v klinické praxi; žádný účinek v tomto smyslu nebyl zjištěn při 58násobně vyšší 
expozici. Význam těchto zjištění pro člověka není znám. Přechodné fyzické známky v souvislosti 
s léčbou, z nichž některé naznačují neurální toxicitu, jako dýchání s otevřenými ústy, slinění, zvracení 
bílé pěny, ataxie, třes, snížená aktivita a/nebo shrbený postoj byly pozorovány u psů při expozici 
přibližně 23násobně vyšší než v klinické praxi. Při dávkách vedoucích k systémové expozici přibližně 
23krát vyšší než je expozice u člověka prokázalo navíc histologické vyšetření i velmi mírnou až 
mírnou degeneraci kosterního svalu. Žádný účinek v tomto smyslu nebyl zjištěn při expozici 6krát 
vyšší než je hodnota expozice v klinické praxi.

V preklinických studiích se neprokázala genotoxicita sitagliptinu. U myší neměl sitagliptin 
kancerogenní účinky. U potkanů byla pozorována zvýšená incidence jaterních adenomů a karcinomů 
při systémové expozici 58krát vyšší než je expozice u člověka. Protože se prokázalo, že u potkanů 
hepatotoxicita koreluje s indukcí jaterní neoplazie, byla zvýšená incidence jaterních nádorů u potkanů 
nejspíše důsledkem chronické jaterní toxicity při uvedené vysoké dávce. Vzhledem k velkému 
prostoru z hlediska bezpečnosti (19násobek hodnoty bez negativního účinku) nejsou tyto neoplastické 
změny považovány za významné pro člověka.

U samců ani samic potkanů, jimž se podával sitagliptin před pářením a při něm, nebyly zjištěny žádné 
nežádoucí účinky na plodnost.

Ve studii vývoje před narozením a po narození u potkanů nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky 
sitagliptinu.

Studie reprodukční toxicity prokázaly mírně zvýšenou incidenci malformací žeber plodů (bez žeber, 
hypoplastická nebo zvlněná žebra) v souvislosti s podáváním látky potomkům potkanů při úrovni 
systémové expozice 29krát vyšší než je expozice u člověka. U králíků byla toxicita u matek 
pozorována při více než 29krát vyšší expozici, než s jakou se počítá u člověka. Vzhledem k velkému 
rozsahu z hlediska bezpečnosti nesvědčí uvedená zjištění o významném riziku pro lidskou reprodukci. 
Sitagliptin se vylučuje ve značném množství do mléka kojících potkanů (poměr mléko/plazma: 4:1).

 

48

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
mikrokrystalická celulóza (E460)
bezvodý hydrogenfosforečnan vápenatý (E341)
sodná sůl kroskarmelózy (E468)
magnesium-stearát (E470b)
natrium-stearyl-fumarát

Potah tablety:
polyvinylalkohol
makrogol 3350
mastek (E553b)
oxid titaničitý (E171)
červený oxid železitý (E172)
žlutý oxid železitý (E172)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Neprůhledné blistry (PVC/PE/PVDC a hliník). Balení po 14, 28, 30, 56, 84, 90 nebo 98 potahovaných 
tabletách a 50 x 1 potahovaná tableta v perforovaném jednodávkovém blistru.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Všechen nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Ltd.
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/07/382/013
EU/1/07/382/014
EU/1/07/382/015

 

49

EU/1/07/382/016
EU/1/07/382/017
EU/1/07/382/018
EU/1/07/382/023
EU/1/07/382/024

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21. března 2007
Datum posledního prodloužení registrace: 20. ledna 2012

10.

DATUM REVIZE TEXTU 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

 

50

PŘÍLOHA II

A.

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA 
PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ

B.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ

C.

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE

D.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA 
BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO 
PŘÍPRAVKU

 

51

A.

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/ VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ

Název a adresa výrobce odpovědného/výrobců odpovědných za propouštění šarží

Merck Sharp & Dohme Ltd.
Shotton Lane, Cramlington
Northumberland NE23 3JU
Velká Británie

Merck Sharp & Dohme BV
Waarderweg 39
2031 BN Haarlem
Nizozemsko

V příbalové informaci k léčivému přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného za 
propouštění dané šarže.

B.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ

Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis.

C.

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti

Požadavky pro předkládání pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti pro tento léčivý přípravek 
jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst. 7 
směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro 
léčivé přípravky.

D.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ 
LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Plán řízení rizik (RMP)

Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance 

podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve veškerých 
schválených následných aktualizacích RMP. 

Aktualizovaný RMP je třeba předložit:

na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky,

při  každé  změně systému  řízení  rizik,  zejména  v důsledku  obdržení  nových  informací,  které 
mohou vést  k významným  změnám  poměru  přínosů a  rizik,  nebo  z důvodu  dosažení 
význačného milníku (v rámci farmakovigilance nebo minimalizace rizik).

 

52

PŘÍLOHA III

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE

 

53

A. OZNAČENÍ NA OBALU

 

54

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

VNĚJŠÍ KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Xelevia 25 mg potahované tablety
Sitagliptinum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje sitagliptini phosphas monohydricum odpovídající sitagliptinum 25 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

14 potahovaných tablet
28 potahovaných tablet
30 potahovaných tablet
56 potahovaných tablet
84 potahovaných tablet
90 potahovaných tablet
98 potahovaných tablet
50 x 1 potahovaná tableta

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

 

55

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Ltd.
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/07/383/001 14 potahovaných tablet
EU/1/07/383/002 28 potahovaných tablet
EU/1/07/383/019 30 potahovaných tablet
EU/1/07/383/003 56 potahovaných tablet
EU/1/07/383/004 84 potahovaných tablet
EU/1/07/383/020 90 potahovaných tablet
EU/1/07/383/005 98 potahovaných tablet
EU/1/07/383/006 50 x 1 potahovaná tableta

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Xelevia 25 mg

 

56

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

BLISTRY

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Xelevia 25 mg tablety
Sitagliptinum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MSD

3.

POUŽITELNOST

EXP

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

5.

JINÉ

 

57

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

VNĚJŠÍ KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Xelevia 50 mg potahované tablety
Sitagliptinum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje sitagliptini phosphas monohydricum odpovídající sitagliptinum 50 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

14 potahovaných tablet
28 potahovaných tablet
30 potahovaných tablet
56 potahovaných tablet
84 potahovaných tablet
90 potahovaných tablet
98 potahovaných tablet
50 x 1 potahovaná tableta

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

 

58

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Ltd.
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/07/383/007 14 potahovaných tablet
EU/1/07/383/008 28 potahovaných tablet
EU/1/07/383/021 30 potahovaných tablet
EU/1/07/383/009 56 potahovaných tablet
EU/1/07/383/010 84 potahovaných tablet
EU/1/07/383/022 90 potahovaných tablet
EU/1/07/383/011 98 potahovaných tablet
EU/1/07/383/012 50 x 1 potahovaná tableta

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Xelevia 50 mg

 

59

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

BLISTRY

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Xelevia 50 mg tablety
Sitagliptinum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MSD

3.

POUŽITELNOST

EXP

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

5.

JINÉ

 

60

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

VNĚJŠÍ KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Xelevia 100 mg potahované tablety
Sitagliptinum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje sitagliptini phosphas monohydricum odpovídající sitagliptinum 100 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

14 potahovaných tablet
28 potahovaných tablet
30 potahovaných tablet
56 potahovaných tablet
84 potahovaných tablet
90 potahovaných tablet
98 potahovaných tablet
50 x 1 potahovaná tableta

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

 

61

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme Ltd.
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/07/383/013 14 potahovaných tablet
EU/1/07/383/014 28 potahovaných tablet
EU/1/07/383/023 30 potahovaných tablet
EU/1/07/383/015 56 potahovaných tablet
EU/1/07/383/016 84 potahovaných tablet
EU/1/07/383/024 90 potahovaných tablet
EU/1/07/383/017 98 potahovaných tablet
EU/1/07/383/018 50 x 1 potahovaná tableta

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Xelevia 100 mg

 

62

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

BLISTRY

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Xelevia 100 mg tablety
Sitagliptinum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MSD

3.

POUŽITELNOST

EXP

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

5.

JINÉ

 

63

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE

 

64

Příbalová informace: informace pro uživatele

Xelevia 25 mg potahované tablety

Sitagliptinum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi 
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou 
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci
1.

Co je přípravek Xelevia a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Xelevia užívat

3.

Jak se přípravek Xelevia užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek Xelevia uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Xelevia a k čemu se používá

Přípravek Xelevia obsahuje léčivou látku sitagliptin, která patří do skupiny léků nazývaných inhibitory 
DPP-4 (inhibitory dipeptidyl peptidázy-4), které u dospělých pacientů s cukrovkou 2. typu snižují 
hladinu cukru v krvi.

Tento lék pomáhá zvyšovat hladiny inzulinu produkovaného po jídle a snižuje množství cukru 
vytvářeného tělem. 

Váš lékař Vám předepsal tento lék, aby pomohl Vašemu tělu snížit hladinu cukru v krvi, kterou máte 
kvůli cukrovce 2. typu příliš vysokou. Tento lék lze užívat samotný nebo v kombinaci s některými 
jinými léky snižujícími hladinu cukru v krvi (inzulin, metformin, deriváty sulfonylmočoviny nebo 
glitazony), které již můžete užívat na Vaši cukrovku spolu s plánovanou dietou a cvičením. 

Co je cukrovka 2. typu?
Cukrovka 2. typu je onemocnění, při němž organismus nevytváří dostatečné množství inzulinu 
a inzulin vytvořený organismem nepůsobí tak, jak by měl. Vaše tělo může vytvářet i příliš mnoho 
cukru. V takovém případě dochází k hromadění cukru (glukózy) v krvi. Výsledkem mohou být 
závažné zdravotní problémy jako onemocnění srdce, onemocnění ledvin, slepota a amputace.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Xelevia užívat

Neužívejte přípravek Xelevia
-

jestliže jste alergický(á) na sitagliptin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku
(uvedenou v bodě 6).

Upozornění a opatření 
U pacientů léčených přípravkem Xelevia byly hlášeny případy zánětu slinivky břišní (pankreatitidy)
(viz bod 4).

Pokud zaznamenáte puchýře na kůži, může se jednat o známku stavu nazývaného bulózní pemfigoid. 
Váš lékař Vás může požádat, abyste přípravek Xelevia přestal(a) užívat.

 

65

Sdělte svému lékaři, jestliže máte nebo jste měl(a):
-

onemocnění slinivky břišní (jako je zánět slinivky břišní (pankreatitida))

-

žlučníkové kameny, závislost na alkoholu nebo velmi vysokou hladinu triglyceridů (forma tuku)
v krvi. Tyto stavy mohou zvýšit riziko pankreatitidy (viz bod 4).

-

cukrovku 1. typu

-

diabetickou ketoacidózu (komplikace cukrovky s vysokou hladinou cukru v krvi, rychlou
ztrátou hmotnosti, nevolností nebo zvracením)

-

jakékoli dřívější i současné problémy s ledvinami

-

alergické reakce na přípravek Xelevia (viz bod 4)

Není pravděpodobné, že by tento lék způsoboval nízkou hladinu cukru v krvi, protože pokud je 
hladina cukru nízká, tento lék nepracuje. Pokud se však tento lék používá v kombinaci s lékem
ze skupiny derivátů sulfonylmočoviny nebo inzulinem, může se u Vás nízká hladina cukru v krvi
(hypoglykemie) objevit. Váš lékař Vám může dávku léku ze skupiny derivátů sulfonylmočoviny nebo 
inzulinu snížit.

Děti a dospívající
Děti a dospívající mladší 18 let tento lék nesmí užívat. Není známo, zda je tento lék u dětí a 
dospívajících mladších 18 let bezpečný a účinný.

Další léčivé přípravky a přípravek Xelevia
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době
užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Zejména informujte svého lékaře, jestliže užíváte digoxin (léčivo užívané k léčbě nepravidelného 
srdečního rytmu a jiných srdečních problémů). Může být nezbytné, aby byla kontrolována Vaše 
hladina digoxinu v krvi, pokud užíváte současně přípravek Xelevia.

Těhotenství a kojení
Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte
se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.
Tento lék nesmíte v těhotenství užívat.

Není známo, zda tento lék přechází do mateřského mléka. Jestliže kojíte nebo plánujete kojit, nesmíte 
tento lék užívat.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Tento lék nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Byla však 
hlášena závrať a ospalost, což může mít vliv na Vaši schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Užívání tohoto léku v kombinaci s léky nazývanými deriváty sulfonylmočoviny nebo s inzulinem 
může vést k hypoglykemii (snížená hladina cukru v krvi), která může mít vliv na Vaši schopnost řídit 
nebo pracovat bez bezpečné opory.

3.

Jak se přípravek Xelevia užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se 
svým lékařem nebo lékárníkem.

Obvyklá doporučená dávka je:

jedna 100mg potahovaná tableta

jednou denně

ústy

 

66

Pokud máte problémy s ledvinami, může Vám lékař předepsat nižší dávku (jako např. 25 mg nebo 
50 mg).

Tento lék můžete užívat s jídlem a pitím nebo bez.

Váš lékař Vám může předepsat tento lék samotný nebo spolu s některými dalšími léky snižujícími 
hladinu cukru v krvi.

Dieta a cvičení mohou pomoci Vašemu tělu zlepšit využívání cukru v krvi. Je důležité pokračovat 
v dietě a cvičení, které Vám doporučil Váš lékař, i během užívání přípravku Xelevia.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Xelevia, než jste měl(a)
Jestliže si vezmete větší než předepsanou dávku tohoto léku, okamžitě vyhledejte svého lékaře.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Xelevia
Jestliže si zapomenete vzít dávku, vezměte si ji, jakmile si to uvědomíte. Pokud si vzpomenete až před 
další dávkou, zapomenutou dávku vynechejte a vraťte se k pravidelnému užívání. Nezdvojnásobujte 
následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Xelevia
Tento lék užívejte tak dlouho, jak Vám jej lékař bude předepisovat, aby Vám pomáhal zvládat hladinu 
cukru v krvi. Bez předchozí porady s lékařem byste tento lék neměl(a) vysazovat.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo 
lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého.

PŘESTAŇTE užívat přípravek Xelevia a okamžitě kontaktujte lékaře, jestliže zaznamenáte některý 
z následujících závažných nežádoucích účinků:

Silná a přetrvávající bolest břicha (v oblasti žaludku), která může vystřelovat do zad,
s nevolností a zvracením nebo bez, protože se může jednat o známky zánětu slinivky břišní 
(pankreatitidy).

Jestliže máte závažnou alergickou reakci (četnost není známa) zahrnující vyrážku, kopřivku, puchýře 
na kůži/olupování kůže a otok obličeje, rtů, jazyka a hrdla, který může způsobovat potíže s dýcháním
nebo polykáním, přestaňte tento přípravek užívat a ihned zavolejte svému lékaři. Váš lékař Vám může 
předepsat lék k léčbě alergické reakce a jiný lék na cukrovku.

U některých pacientů se po přidání sitagliptinu k metforminu vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté (mohou postihovat až 1 z 10 lidí): nízká hladina cukru v krvi, nevolnost, plynatost, zvracení
Méně časté (mohou postihovat až 1 ze 100 lidí): bolest žaludku, průjem, zácpa, ospalost

U některých pacientů se po zahájení užívání kombinace sitagliptinu a metforminu objevily různé 
druhy žaludečních potíží (četnost je častá).

U některých pacientů užívajících sitagliptin spolu s derivátem sulfonylmočoviny a metforminem se 
vyskytly následující nežádoucí účinky:
Velmi časté (mohou postihovat více než 1 z 10 lidí): nízká hladina cukru v krvi
Časté: zácpa

U některých pacientů užívajících sitagliptin a pioglitazon se vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté: plynatost, otok rukou nebo nohou

 

67

U některých pacientů se během užívání sitagliptinu v kombinaci s pioglitazonem a metforminem 
vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté: otok rukou nebo nohou

U některých pacientů se během užívání sitagliptinu v kombinaci s inzulinem (s metforminem nebo 
bez něj) vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté: chřipka
Méně časté: sucho v ústech

U některých pacientů užívajících v klinických studiích sitagliptin samotný nebo po uvedení na trh 
užívajících sitagliptin samotný a/nebo v kombinaci s jinými léky proti cukrovce se vyskytly 
následující nežádoucí účinky:
Časté: nízká hladina cukru v krvi, bolest hlavy, infekce horních cest dýchacích, ucpaný nos nebo výtok 
z nosu a bolest v krku, osteoartritida, bolest rukou nebo nohou
Méně časté: závrať, zácpa, svědění
Četnost není známa: problémy s ledvinami (někdy vyžadující dialýzu), zvracení, bolest kloubů, bolest 
svalů, bolest zad, intersticiální plicní nemoc, bulózní pemfigoid (typ puchýře kůže)

Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo 
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního 
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v

Dodatku V

. Nahlášením nežádoucích účinků můžete 

přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

Jak přípravek Xelevia uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na blistru a krabičce za „EXP“. 
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 
prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Xelevia obsahuje

-

Léčivou látkou je sitagliptinum. Jedna potahovaná tableta (tableta) obsahuje sitagliptini 
phosphas monohydricum odpovídající sitagliptinum 25 mg.

-

Pomocnými látkami jádra tablety jsou: mikrokrystalická celulóza (E460), bezvodý 
hydrogenfosforečnan vápenatý (E341), sodná sůl kroskarmelózy (E468), magnesium-stearát 
(E470b) a natrium-stearyl-fumarát. Potah tablety obsahuje: polyvinylalkohol, makrogol 3350, 
mastek (E553b), oxid titaničitý (E171), červený oxid železitý (E172) a žlutý oxid železitý 
(E172).

Jak přípravek Xelevia vypadá a co obsahuje toto balení

Kulatá, růžová potahovaná tableta na jedné straně označená “221”.

 

68

Neprůhledné blistry (PVC/PE/PVDC a hliník). Balení po 14, 28, 30, 56, 84, 90 a 98 potahovaných 
tabletách a 50 x 1 potahovaná tableta v perforovaných jednodávkových blistrech.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci
Merck Sharp & Dohme Ltd.
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

Výrobce
Merck Sharp & Dohme Ltd.
Shotton Lane, Cramlington
Northumberland NE23 3JU
Velká Británie

Merck Sharp & Dohme BV
Waarderweg 39
2031 BN Haarlem
Nizozemsko

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:

Belgique/België/Belgien
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél/Tel: 0800 38 693 (+32 (0)27766211)
dpoc_belux@merck.com

Lietuva
UAB Merck Sharp & Dohme
Tel.: +370 5 278 02 47
msd_lietuva@merck.com

България
Мерк Шарп и Доум България ЕООД
Тел.: +359 2 819 3737
info-msdbg@merck.com

Luxembourg/Luxemburg
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél: +32 (0)27766211
dpoc_belux@merck.com

Česká republika
Merck Sharp & Dohme s.r.o.
Tel.: +420 233 010 111
dpoc_czechslovak@merck.com

Magyarország
Egis Gyógyszergyár Zrt.
Tel.: + 36 1 803 55 55
mailbox@egis.hu

Danmark
MSD Danmark ApS
Tlf: +45 4482 4000
dkmail@merck.com

Malta
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Tel: 8007 4433 (+356 99917558)
malta_info@merck.com

Deutschland
BERLIN-CHEMIE AG
Tel: +49 (0) 30 67070 

Nederland
Merck Sharp & Dohme BV
Tel: 0800 9999000 (+31 23 5153153)
medicalinfo.nl@merck.com

Eesti
Merck Sharp & Dohme OÜ
Tel: +372 6144 200
msdeesti@merck.com

Norge
MSD (Norge) AS
Tlf: +47 32 20 73 00
msdnorge@msd.no

 

69

Eλλάδα
MSD Α.Φ.Β.Ε.Ε.
Τηλ: + 30 210 98 97 300
dpoc_greece@merck.com

Österreich
Merck Sharp & Dohme Ges.m.b.H.
Tel: +43 (0) 1 26 044
msd-medizin@merck.com

España
Ferrer Internacional, S.A.
Tel: +34 93 600 37 00
medicaldep@ferrergrupo.com

Polska
POLPHARMA Biuro Handlowe Sp. z o.o.
Tel. +48 22 364 61 01

France
Pierre Fabre Médicament
Tél: +33 (0) 1 49 10 80 00

Portugal
LABORATÓRIO MEDINFAR, Produtos 
Farmacêuticos, SA
Tel: +351 800204661
medinfar@medinfar.pt

Hrvatska
Merck Sharp & Dohme d.o.o.
Tel: + 385 1 66 11 333
croatia_info@merck.com

România
Merck Sharp & Dohme Romania S.R.L.
Tel: +4021 529 29 00
msdromania@merck.com

Ireland
Merck Sharp & Dohme Ireland (Human Health) 
Limited
Tel: +353 (0)1 2998700
medinfo_ireland@merck.com

Slovenija
Merck Sharp & Dohme, inovativna zdravila d.o.o. 
Tel: + 386 1 5204 201
msd_slovenia@merck.com

Ísland
Vistor hf.
Sími: +354 535 7000

Slovenská republika
Merck Sharp & Dohme, s. r. o.
Tel.: +421 2 58282010
dpoc_czechslovak@merck.com

Ιtalia
Neopharmed Gentili S.r.l.
Tel: +39 02891321
regulatory@mediolanum-farma.com

Suomi/Finland
Orion Oyj
Puh./Tel: +358 10 4261

Κύπρος
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Τηλ: 80000 673 (+357 22866700)
cyprus_info@merck.com

Sverige
Merck Sharp & Dohme (Sweden) AB
Tel: +46 77 5700488
medicinskinfo@merck.com

Latvija
SIA Merck Sharp & Dohme Latvija
Tel: +371 67364224
msd_lv@merck.com

United Kingdom
Merck Sharp & Dohme Limited
Tel: +44 (0) 1992 467272
medicalinformationuk@merck.com

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

 

70

Příbalová informace: informace pro uživatele

Xelevia 50 mg potahované tablety

Sitagliptinum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi 
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou 
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci
1.

Co je přípravek Xelevia a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Xelevia užívat

3.

Jak se přípravek Xelevia užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek Xelevia uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Xelevia a k čemu se používá

Přípravek Xelevia obsahuje léčivou látku sitagliptin, která patří do skupiny léků nazývaných inhibitory 
DPP-4 (inhibitory dipeptidyl peptidázy-4), které u dospělých pacientů s cukrovkou 2. typu snižují 
hladinu cukru v krvi.

Tento lék pomáhá zvyšovat hladiny inzulinu produkovaného po jídle a snižuje množství cukru 
vytvářeného tělem. 

Váš lékař Vám předepsal tento lék, aby pomohl Vašemu tělu snížit hladinu cukru v krvi, kterou máte 
kvůli cukrovce 2. typu příliš vysokou. Tento lék lze užívat samotný nebo v kombinaci s některými 
jinými léky snižujícími hladinu cukru v krvi (inzulin, metformin, deriváty sulfonylmočoviny nebo 
glitazony), které již můžete užívat na Vaši cukrovku spolu s plánovanou dietou a cvičením. 

Co je cukrovka 2. typu?
Cukrovka 2. typu je onemocnění, při němž organismus nevyrábí dostatečné množství inzulinu 
a inzulin vytvořený organismem nepůsobí tak, jak by měl. Váš organismus může vytvářet i příliš 
mnoho cukru. V takovém případě dochází k hromadění cukru (glukózy) v krvi. Výsledkem mohou být 
závažné zdravotní problémy jako onemocnění srdce, onemocnění ledvin, slepota a amputace.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Xelevia užívat

Neužívejte přípravek Xelevia
-

jestliže jste alergický(á) na sitagliptin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku 
(uvedenou v bodě 6).

Upozornění a opatření 
U pacientů léčených přípravkem Xelevia byly hlášeny případy zánětu slinivky břišní (pankreatitidy) 
(viz bod 4).

Pokud zaznamenáte puchýře na kůži, může se jednat o známku stavu nazývaného bulózní pemfigoid. 
Váš lékař Vás může požádat, abyste přípravek Xelevia přestal(a) užívat.

 

71

Sdělte svému lékaři, jestliže máte nebo jste měl(a):
-

onemocnění slinivky břišní (jako je zánět slinivky břišní (pankreatitida))

-

žlučníkové kameny, závislost na alkoholu nebo velmi vysokou hladinu triglyceridů (forma tuku) 
v krvi. Tyto stavy mohou zvýšit riziko pankreatitidy (viz bod 4).

-

cukrovku 1. typu

-

diabetickou ketoacidózu (komplikace cukrovky s vysokou hladinou cukru v krvi, rychlou
ztrátou hmotnosti, nevolností nebo zvracením)

-

jakékoli dřívější i současné problémy s ledvinami

-

alergické reakce na přípravek Xelevia (viz bod 4)

Není pravděpodobné, že by tento lék způsoboval nízkou hladinu cukru v krvi, protože pokud je 
hladina cukru nízká, tento lék nepracuje. Pokud se však tento lék používá v kombinaci s lékem 
ze skupiny derivátů sulfonylmočoviny nebo inzulinem, může se u Vás nízká hladina cukru v krvi 
(hypoglykemie) objevit. Váš lékař vám může dávku léku ze skupiny derivátů sulfonylmočoviny nebo 
inzulinu snížit.

Děti a dospívající
Děti a dospívající mladší 18 let tento lék nesmí užívat. Není známo, zda je tento lék u dětí a 
dospívajících mladších 18 let bezpečný a účinný.

Další léčivé přípravky a přípravek Xelevia
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době
užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Zejména informujte svého lékaře, jestliže užíváte digoxin (léčivo užívané k léčbě nepravidelného 
srdečního rytmu a jiných srdečních problémů). Může být nezbytné, aby byla kontrolována Vaše 
hladina digoxinu v krvi, pokud užíváte současně přípravek Xelevia.

Těhotenství a kojení
Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte
se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.
Tento lék nesmíte v těhotenství užívat.

Není známo, zda tento lék přechází do mateřského mléka. Jestliže kojíte nebo plánujete kojit, nesmíte 
tento lék užívat.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Tento lék nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Byla však 
hlášena závrať a ospalost, což může mít vliv na Vaši schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Užívání tohoto léku v kombinaci s léky nazývanými deriváty sulfonylmočoviny nebo s inzulinem 
může vést k hypoglykemii (snížená hladina cukru v krvi), která může mít vliv na Vaši schopnost řídit 
nebo pracovat bez bezpečné opory.

3.

Jak se přípravek Xelevia užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se 
svým lékařem nebo lékárníkem.

Obvyklá doporučená dávka je:

jedna 100mg potahovaná tableta

jednou denně

ústy

 

72

Pokud máte problémy s ledvinami, může Vám lékař předepsat nižší dávku (jako např. 25 mg nebo 
50 mg).

Tento lék můžete užívat s jídlem a pitím nebo bez.

Váš lékař Vám může předepsat tento lék samotný nebo spolu s některými dalšími léky snižujícími 
hladinu cukru v krvi.

Dieta a cvičení mohou pomoci Vašemu tělu zlepšit využívání cukru v krvi. Je důležité pokračovat 
v dietě a cvičení, které Vám doporučil Váš lékař, i během užívání přípravku Xelevia.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Xelevia, než jste měl(a)
Jestliže si vezmete větší než předepsanou dávku tohoto léku, okamžitě vyhledejte svého lékaře.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Xelevia
Jestliže si zapomenete vzít dávku, vezměte si ji, jakmile si to uvědomíte. Pokud si vzpomenete až před 
další dávkou, zapomenutou dávku vynechejte a vraťte se k pravidelnému užívání. Nezdvojnásobujte 
následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Xelevia
Tento lék užívejte tak dlouho, jak Vám jej lékař bude předepisovat, aby Vám pomáhal zvládat hladinu 
cukru v krvi. Bez předchozí porady s lékařem byste tento lék neměl(a) vysazovat.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo 
lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého.

PŘESTAŇTE užívat přípravek Xelevia a okamžitě kontaktujte lékaře, jestliže zaznamenáte některý 
z následujících závažných nežádoucích účinků:

Silná a přetrvávající bolest břicha (v oblasti žaludku), která může vystřelovat do zad, 
s nevolností a zvracením nebo bez, protože se může jednat o známky zánětu slinivky břišní 
(pankreatitidy).

Jestliže máte závažnou alergickou reakci (četnost není známa), zahrnující vyrážku, kopřivku, puchýře 
na kůži/olupování kůže a otok obličeje, rtů, jazyka a hrdla, který může způsobovat potíže s dýcháním
nebo polykáním, přestaňte tento přípravek užívat a ihned zavolejte svému lékaři. Váš lékař Vám může 
předepsat lék k léčbě alergické reakce a jiný lék na cukrovku.

U některých pacientů se po přidání sitagliptinu k metforminu vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté (mohou postihovat až 1 z 10 lidí): nízká hladina cukru v krvi, nevolnost, plynatost, zvracení
Méně časté (mohou postihovat až 1 ze 100 lidí): bolest žaludku, průjem, zácpa, ospalost

U některých pacientů se po zahájení užívání kombinace sitagliptinu a metforminu objevily různé 
druhy žaludečních potíží (četnost je častá).

U některých pacientů užívajících sitagliptin spolu s derivátem sulfonylmočoviny a metforminem se 
vyskytly následující nežádoucí účinky:
Velmi časté (mohou postihovat více než 1 z 10 lidí): nízká hladina cukru v krvi
Časté: zácpa

U některých pacientů užívajících sitagliptin a pioglitazon se vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté: plynatost, otok rukou nebo nohou

 

73

U některých pacientů se během užívání sitagliptinu v kombinaci s pioglitazonem a metforminem 
vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté: otok rukou nebo nohou

U některých pacientů se během užívání sitagliptinu v kombinaci s inzulinem (s metforminem nebo 
bez něj) vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté: chřipka
Méně časté: sucho v ústech

U některých pacientů užívajících v klinických studiích sitagliptin samotný nebo po uvedení na trh 
užívajících sitagliptin samotný a/nebo v kombinaci s jinými léky proti cukrovce se vyskytly 
následující nežádoucí účinky:
Časté: nízká hladina cukru v krvi, bolest hlavy, infekce horních cest dýchacích, ucpaný nos nebo výtok 
z nosu a bolest v krku, osteoartritida, bolest rukou nebo nohou
Méně časté: závrať, zácpa, svědění
Četnost není známa: problémy s ledvinami (někdy vyžadující dialýzu), zvracení, bolest kloubů, bolest 
svalů, bolest zad, intersticiální plicní nemoc, bulózní pemfigoid (typ puchýře kůže)

Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo 
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního 
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v

Dodatku V

. Nahlášením nežádoucích účinků můžete 

přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

Jak přípravek Xelevia uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na blistru a krabičce za „EXP“. 
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 
prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Xelevia obsahuje

-

Léčivou látkou je sitagliptinum. Jedna potahovaná tableta (tableta) obsahuje sitagliptini 
phosphas monohydricum odpovídající sitagliptinum 50 mg.

-

Pomocnými látkami jádra tablety jsou: mikrokrystalická celulóza (E460), bezvodý 
hydrogenfosforečnan vápenatý (E341), sodná sůl kroskarmelózy (E468), magnesium-stearát 
(E470b) a natrium-stearyl-fumarát. Potah tablety obsahuje: polyvinylalkohol, makrogol 3350, 
mastek (E553b), oxid titaničitý (E171), červený oxid železitý (E172) a žlutý oxid železitý 
(E172).

Jak přípravek Xelevia vypadá a co obsahuje toto balení

Kulatá, světle béžová potahovaná tableta na jedné straně označená “112”.

 

74

Neprůhledné blistry (PVC/PE/PVDC a hliník). Balení po 14, 28, 30, 56, 84, 90 a 98 potahovaných 
tabletách a 50 x 1 potahovaná tableta v perforovaných jednodávkových blistrech.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci
Merck Sharp & Dohme Ltd.
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

Výrobce
Merck Sharp & Dohme Ltd.
Shotton Lane, Cramlington
Northumberland NE23 3JU
Velká Británie

Merck Sharp & Dohme BV
Waarderweg 39
2031 BN Haarlem
Nizozemsko

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:

Belgique/België/Belgien
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél/Tel: 0800 38 693 (+32 (0)27766211)
dpoc_belux@merck.com

Lietuva
UAB Merck Sharp & Dohme
Tel.: +370 5 278 02 47
msd_lietuva@merck.com

България
Мерк Шарп и Доум България ЕООД
Тел.: +359 2 819 3737
info-msdbg@merck.com

Luxembourg/Luxemburg
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél: +32 (0)27766211
dpoc_belux@merck.com

Česká republika
Merck Sharp & Dohme s.r.o.
Tel.: +420 233 010 111
dpoc_czechslovak@merck.com

Magyarország
Egis Gyógyszergyár Zrt.
Tel.: + 36 1 803 55 55
mailbox@egis.hu

Danmark
MSD Danmark ApS
Tlf: +45 4482 4000
dkmail@merck.com

Malta
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Tel: 8007 4433 (+356 99917558)
malta_info@merck.com

Deutschland
BERLIN-CHEMIE AG
Tel: +49 (0) 30 67070 

Nederland
Merck Sharp & Dohme BV
Tel: 0800 9999000 (+31 23 5153153)
medicalinfo.nl@merck.com

Eesti
Merck Sharp & Dohme OÜ
Tel: +372 6144 200
msdeesti@merck.com

Norge
MSD (Norge) AS
Tlf: +47 32 20 73 00
msdnorge@msd.no

 

75

Eλλάδα
MSD Α.Φ.Β.Ε.Ε.
Τηλ: + 30 210 98 97 300
dpoc_greece@merck.com

Österreich
Merck Sharp & Dohme Ges.m.b.H.
Tel: +43 (0) 1 26 044
msd-medizin@merck.com

España
Ferrer Internacional, S.A.
Tel: +34 93 600 37 00
medicaldep@ferrergrupo.com

Polska
POLPHARMA Biuro Handlowe Sp. z o.o.
Tel. +48 22 364 61 01

France
Pierre Fabre Médicament
Tél: +33 (0) 1 49 10 80 00

Portugal
LABORATÓRIO MEDINFAR, Produtos 
Farmacêuticos, SA
Tel: +351 800204661
medinfar@medinfar.pt

Hrvatska
Merck Sharp & Dohme d.o.o.
Tel: + 385 1 66 11 333
croatia_info@merck.com

România
Merck Sharp & Dohme Romania S.R.L.
Tel: +4021 529 29 00
msdromania@merck.com

Ireland
Merck Sharp & Dohme Ireland (Human Health) 
Limited
Tel: +353 (0)1 2998700
medinfo_ireland@merck.com

Slovenija
Merck Sharp & Dohme, inovativna zdravila d.o.o. 
Tel: + 386 1 5204 201
msd_slovenia@merck.com

Ísland
Vistor hf.
Sími: +354 535 7000

Slovenská republika
Merck Sharp & Dohme, s. r. o.
Tel.: +421 2 58282010
dpoc_czechslovak@merck.com

Ιtalia
Neopharmed Gentili S.r.l.
Tel: +39 02891321
regulatory@mediolanum-farma.com

Suomi/Finland
Orion Oyj
Puh./Tel: +358 10 4261

Κύπρος
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Τηλ: 80000 673 (+357 22866700)
cyprus_info@merck.com

Sverige
Merck Sharp & Dohme (Sweden) AB
Tel: +46 77 5700488
medicinskinfo@merck.com

Latvija
SIA Merck Sharp & Dohme Latvija
Tel: +371 67364224
msd_lv@merck.com

United Kingdom
Merck Sharp & Dohme Limited
Tel: +44 (0) 1992 467272
medicalinformationuk@merck.com

Tato příbalová informace byla naposledy revidována 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

 

76

Příbalová informace: informace pro uživatele

Xelevia 100 mg potahované tablety

Sitagliptinum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi 
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou 
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci
1.

Co je přípravek Xelevia a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Xelevia užívat

3.

Jak se přípravek Xelevia užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek Xelevia uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Xelevia a k čemu se používá

Přípravek Xelevia obsahuje léčivou látku sitagliptin, která patří do skupiny léků nazývaných inhibitory 
DPP-4 (inhibitory dipeptidyl peptidázy-4), které u dospělých pacientů s cukrovkou 2. typu snižují 
hladinu cukru v krvi.

Tento lék pomáhá zvyšovat hladiny inzulinu produkovaného po jídle a snižuje množství cukru 
vytvářeného tělem. 

Váš lékař Vám předepsal tento lék, aby pomohl Vašemu tělu snížit hladinu cukru v krvi, kterou máte 
kvůli cukrovce 2. typu příliš vysokou. Tento lék lze užívat samotný nebo v kombinaci s některými 
jinými léky snižujícími hladinu cukru v krvi (inzulin, metformin, deriváty sulfonylmočoviny nebo 
glitazony), které již můžete užívat na Vaši cukrovku spolu s plánovanou dietou a cvičením. 

Co je cukrovka 2. typu?
Cukrovka 2. typu je onemocnění, při němž organismus nevytváří dostatečné množství inzulinu 
a inzulin vytvořený organismem nepůsobí tak, jak by měl. Vaše tělo může vytvářet i příliš mnoho 
cukru. V takovém případě dochází k hromadění cukru (glukózy) v krvi. Výsledkem mohou být 
závažné zdravotní problémy jako onemocnění srdce, onemocnění ledvin, slepota a amputace.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Xelevia užívat

Neužívejte přípravek Xelevia
-

jestliže jste alergický(á) na sitagliptin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku 
(uvedenou v bodě 6).

Upozornění a opatření 
U pacientů léčených přípravkem Xelevia byly hlášeny případy zánětu slinivky břišní (pankreatitidy) 
(viz bod 4).

 

77

Pokud zaznamenáte puchýře na kůži, může se jednat o známku stavu nazývaného bulózní pemfigoid. 
Váš lékař Vás může požádat, abyste přípravek Xelevia přestal(a) užívat.

Sdělte svému lékaři, jestliže máte nebo jste měl(a):
-

onemocnění slinivky břišní (jako je zánět slinivky břišní (pankreatitida))

-

žlučníkové kameny, závislost na alkoholu nebo velmi vysokou hladinu triglyceridů (forma tuku) 
v krvi. Tyto stavy mohou zvýšit riziko pankreatitidy (viz bod 4).

-

cukrovku 1. typu

-

diabetickou ketoacidózu (komplikace cukrovky s vysokou hladinou cukru v krvi, rychlou
ztrátou hmotnosti, nevolností nebo zvracením)

-

jakékoli dřívější i současné problémy s ledvinami

-

alergické reakce na přípravek Xelevia (viz bod 4)

Není pravděpodobné, že by tento lék způsoboval nízkou hladinu cukru v krvi, protože pokud je 
hladina cukru nízká, tento lék nepracuje. Pokud se však tento lék používá v kombinaci s lékem 
ze skupiny derivátů sulfonylmočoviny nebo inzulinem, může se u Vás nízká hladina cukru v krvi 
(hypoglykemie) objevit. Váš lékař Vám může dávku léku ze skupiny derivátů sulfonylmočoviny nebo 
inzulinu snížit.

Děti a dospívající
Děti a dospívající mladší 18 let tento lék nesmí užívat. Není známo, zda je tento lék u dětí a 
dospívajících mladších 18 let bezpečný a účinný.

Další léčivé přípravky a přípravek Xelevia
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době
užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Zejména informujte svého lékaře, jestliže užíváte digoxin (léčivo užívané k léčbě nepravidelného 
srdečního rytmu a jiných srdečních problémů). Může být nezbytné, aby byla kontrolována Vaše 
hladina digoxinu v krvi, pokud užíváte současně přípravek Xelevia.

Těhotenství a kojení
Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte
se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.
Tento lék nesmíte v těhotenství užívat.

Není známo, zda tento lék přechází do mateřského mléka. Jestliže kojíte nebo plánujete kojit, nesmíte 
tento lék užívat.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Tento lék nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Byla však 
hlášena závrať a ospalost, což může mít vliv na Vaši schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Užívání tohoto léku v kombinaci s léky nazývanými deriváty sulfonylmočoviny nebo s inzulinem 
může vést k hypoglykemii (snížená hladina cukru v krvi), která může mít vliv na Vaši schopnost řídit 
nebo pracovat bez bezpečné opory.

3.

Jak se přípravek Xelevia užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se 
svým lékařem nebo lékárníkem.

Obvyklá doporučená dávka je:

jedna 100mg potahovaná tableta

jednou denně

ústy

 

78

Pokud máte problémy s ledvinami, může Vám lékař předepsat nižší dávku (jako např. 25 mg nebo 
50 mg).

Tento lék můžete užívat s jídlem a pitím nebo bez.

Váš lékař Vám může předepsat tento lék samotný nebo spolu s některými dalšími léky snižujícími 
hladinu cukru v krvi.

Dieta a cvičení mohou pomoci Vašemu tělu zlepšit využívání cukru v krvi. Je důležité pokračovat 
v dietě a cvičení, které Vám doporučil Váš lékař, i během užívání přípravku Xelevia.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Xelevia, než jste měl(a)
Jestliže si vezmete větší než předepsanou dávku tohoto léku, okamžitě vyhledejte svého lékaře.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Xelevia
Jestliže si zapomenete vzít dávku, vezměte si ji, jakmile si to uvědomíte. Pokud si vzpomenete až před 
další dávkou, zapomenutou dávku vynechejte a vraťte se k pravidelnému užívání. Nezdvojnásobujte 
následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Xelevia
Tento lék užívejte tak dlouho, jak Vám jej lékař bude předepisovat, aby Vám pomáhal zvládat hladinu 
cukru v krvi. Bez předchozí porady s lékařem byste tento lék neměl(a) vysazovat.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo 
lékárníka.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého.

PŘESTAŇTE užívat přípravek Xelevia a okamžitě kontaktujte lékaře, jestliže zaznamenáte některý 
z následujících závažných nežádoucích účinků:

Silná a přetrvávající bolest břicha (v oblasti žaludku), která může vystřelovat do zad, 
s nevolností a zvracením nebo bez, protože se může jednat o známky zánětu slinivky břišní 
(pankreatitidy).

Jestliže máte závažnou alergickou reakci (četnost není známa) zahrnující vyrážku, kopřivku, puchýře 
na kůži/olupování kůže a otok obličeje, rtů, jazyka a hrdla, který může způsobovat potíže s dýcháním
nebo polykáním, přestaňte tento přípravek užívat a ihned zavolejte svému lékaři. Váš lékař Vám může 
předepsat lék k léčbě alergické reakce a jiný lék na cukrovku.

U některých pacientů se po přidání sitagliptinu k metforminu vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté (mohou postihovat až 1 z 10 lidí): nízká hladina cukru v krvi, nevolnost, plynatost, zvracení
Méně časté (mohou postihovat až 1 ze 100 lidí): bolest žaludku, průjem, zácpa, ospalost

U některých pacientů se po zahájení užívání kombinace sitagliptinu a metforminu objevily různé 
druhy žaludečních potíží (četnost je častá).

U některých pacientů užívajících sitagliptin spolu s derivátem sulfonylmočoviny a metforminem se 
vyskytly následující nežádoucí účinky:
Velmi časté (mohou postihovat více než 1 z 10 lidí): nízká hladina cukru v krvi
Časté: zácpa

 

79

U některých pacientů užívajících sitagliptin a pioglitazon se vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté: plynatost, otok rukou nebo nohou

U některých pacientů se během užívání sitagliptinu v kombinaci s pioglitazonem a metforminem 
vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté: otok rukou nebo nohou

U některých pacientů se během užívání sitagliptinu v kombinaci s inzulinem (s metforminem nebo 
bez  něj) vyskytly následující nežádoucí účinky:
Časté: chřipka
Méně časté: sucho v ústech

U některých pacientů užívajících v klinických studiích sitagliptin samotný nebo po uvedení na trh 
užívajících sitagliptin samotný a/nebo v kombinaci s jinými léky proti cukrovce se vyskytly 
následující nežádoucí účinky:
Časté: nízká hladina cukru v krvi, bolest hlavy, infekce horních cest dýchacích, ucpaný nos nebo výtok 
z nosu a bolest v krku, osteoartritida, bolest rukou nebo nohou
Méně časté: závrať, zácpa, svědění
Četnost není známa: problémy s ledvinami (někdy vyžadující dialýzu), zvracení, bolest kloubů, bolest 
svalů, bolest zad, intersticiální plicní nemoc, bulózní pemfigoid (typ puchýře kůže)

Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo 
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního 
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v

Dodatku V

. Nahlášením nežádoucích účinků můžete 

přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

Jak přípravek Xelevia uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na blistru a krabičce za „EXP“. 
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 
prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Xelevia obsahuje

-

Léčivou látkou je sitagliptinum. Jedna potahovaná tableta (tableta) obsahuje sitagliptini 
phosphas monohydricum odpovídající sitagliptinum 100 mg.

-

Pomocnými látkami jádra tablety jsou: mikrokrystalická celulóza (E460), bezvodý 
hydrogenfosforečnan vápenatý (E341), sodná sůl kroskarmelózy (E468), magnesium-stearát 
(E470b) a natrium-stearyl-fumarát. Potah tablety obsahuje: polyvinylalkohol, makrogol 3350, 
mastek (E553b), oxid titaničitý (E171), červený oxid železitý (E172) a žlutý oxid železitý 
(E172).

 

80

Jak přípravek Xelevia vypadá a co obsahuje toto balení

Kulatá, béžová potahovaná tableta na jedné straně označená “277”.

Neprůhledné blistry (PVC/PE/PVDC a hliník). Balení po 14, 28, 30, 56, 84, 90 a 98 potahovaných 
tabletách a 50 x 1 potahovaná tableta v perforovaných jednodávkových blistrech.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci
Merck Sharp & Dohme Ltd.
Hertford Road, Hoddesdon
Hertfordshire EN11 9BU
Velká Británie

Výrobce
Merck Sharp & Dohme Ltd.
Shotton Lane, Cramlington
Northumberland NE23 3JU
Velká Británie

Merck Sharp & Dohme BV
Waarderweg 39
2031 BN Haarlem
Nizozemsko

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:

Belgique/België/Belgien
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél/Tel: 0800 38 693 (+32 (0)27766211)
dpoc_belux@merck.com

Lietuva
UAB Merck Sharp & Dohme
Tel.: +370 5 278 02 47
msd_lietuva@merck.com

България
Мерк Шарп и Доум България ЕООД
Тел.: +359 2 819 3737
info-msdbg@merck.com

Luxembourg/Luxemburg
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél: +32 (0)27766211
dpoc_belux@merck.com

Česká republika
Merck Sharp & Dohme s.r.o.
Tel.: +420 233 010 111
dpoc_czechslovak@merck.com

Magyarország
Egis Gyógyszergyár Zrt.
Tel.: + 36 1 803 55 55
mailbox@egis.hu

Danmark
MSD Danmark ApS
Tlf: +45 4482 4000
dkmail@merck.com

Malta
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Tel: 8007 4433 (+356 99917558)
malta_info@merck.com

Deutschland
BERLIN-CHEMIE AG
Tel: +49 (0) 30 67070 

Nederland
Merck Sharp & Dohme BV
Tel: 0800 9999000 (+31 23 5153153)
medicalinfo.nl@merck.com

 

81

Eesti
Merck Sharp & Dohme OÜ
Tel: +372 6144 200
msdeesti@merck.com

Norge
MSD (Norge) AS
Tlf: +47 32 20 73 00
msdnorge@msd.no

Eλλάδα
MSD Α.Φ.Β.Ε.Ε.
Τηλ: + 30 210 98 97 300
dpoc_greece@merck.com

Österreich
Merck Sharp & Dohme Ges.m.b.H.
Tel: +43 (0) 1 26 044
msd-medizin@merck.com

España
Ferrer Internacional, S.A.
Tel: +34 93 600 37 00
medicaldep@ferrergrupo.com

Polska
POLPHARMA Biuro Handlowe Sp. z o.o.
Tel. +48 22 364 61 01

France
Pierre Fabre Médicament
Tél: +33 (0) 1 49 10 80 00

Portugal
LABORATÓRIO MEDINFAR, Produtos 
Farmacêuticos, SA
Tel: +351 800204661
medinfar@medinfar.pt

Hrvatska
Merck Sharp & Dohme d.o.o.
Tel: + 385 1 66 11 333
croatia_info@merck.com

România
Merck Sharp & Dohme Romania S.R.L.
Tel: +4021 529 29 00
msdromania@merck.com

Ireland
Merck Sharp & Dohme Ireland (Human Health) 
Limited
Tel: +353 (0)1 2998700
medinfo_ireland@merck.com

Slovenija
Merck Sharp & Dohme, inovativna zdravila d.o.o. 
Tel: + 386 1 5204 201
msd_slovenia@merck.com

Ísland
Vistor hf.
Sími: +354 535 7000

Slovenská republika
Merck Sharp & Dohme, s. r. o.
Tel.: +421 2 58282010
dpoc_czechslovak@merck.com

Ιtalia
Neopharmed Gentili S.r.l.
Tel: +39 02891321
regulatory@mediolanum-farma.com

Suomi/Finland
Orion Oyj
Puh./Tel: +358 10 4261

Κύπρος
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Τηλ: 80000 673 (+357 22866700)
cyprus_info@merck.com

Sverige
Merck Sharp & Dohme (Sweden) AB
Tel: +46 77 5700488
medicinskinfo@merck.com

Latvija
SIA Merck Sharp & Dohme Latvija
Tel: +371 67364224
msd_lv@merck.com

United Kingdom
Merck Sharp & Dohme Limited
Tel: +44 (0) 1992 467272
medicalinformationuk@merck.com

Tato příbalová informace byla naposledy revidována 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

 

Recenze

Recenze produktu XELEVIA 25 MG 14X25MG Potahované tablety

Diskuze

Diskuze k produktu XELEVIA 25 MG 14X25MG Potahované tablety

Přidat nový příspěvek do diskuze

 

Mohlo by vás zajímat


Načítám

Nejprodávanější značky

Výhodné nabídky už nemusíte hledat

pošleme vám je e-mailem :)

Zkuste to, odhlásit se koneckonců můžete kdykoli.
Nahoru
OK
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Zjistit více
Zpracovávám