Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Léky na předpis léčba nádorových onemocnění

TORISEL 25 MG/ML IVNINFCSL LQF 1X1.2ML+1X1.8ML - diskuze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 102404

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Kód výrobku: 102404
Kód EAN:
Kód SÚKL: 29240
Torisel se používá k zahájení léčení pokročilého nádorového onemocnění ledvin.

Příbalový leták

1

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

2

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Torisel 30 mg, koncentrát a rozpouštědlo pro infuzní roztok

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna lahvička koncentrátu pro infuzní roztok obsahuje temsirolimusum 30 mg.

Po prvním zředění koncentrátu 1,8 ml rozpouštědla má vzniklý roztok koncentraci temsirolimusum 10 
mg/ml (viz bod 4.2).

Pomocné látky se známým účinkem

Jedna lahvička koncentrátu obsahuje 474 mg bezvodého ethanolu
1,8 ml dodaného rozpouštědla obsahuje 358 mg bezvodého ethanolu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Koncentrát a rozpouštědlo pro infuzní roztok (sterilní koncentrát).

Koncentrát je čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok, bez viditelných částic.

Rozpouštědlo je čirý až jemně zakalený, světle žlutý až žlutý roztok, bez viditelných částic.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Renální karcinom

Přípravek Torisel je určen jako lék první volby k léčbě dospělých pacientů s pokročilým renálním
karcinomem (renal cell carcinoma, RCC), kteří mají alespoň 3 ze šesti prognosticky závažných 
rizikových faktorů (viz bod 5.1).

Lymfom z plášťových buněk

Přípravek Torisel je určen k léčbě dospělých pacientů s lymfomem z plášťových buněk (mantle cell 
lymphoma, MCL), u kterých došlo k relapsu onemocnění a/nebo kteří jsou refrakterní na léčbu (viz 
bod 5.1).

4.2

Dávkování a způsob podání

Tento léčivý přípravek musí být podáván pod dohledem lékaře zkušeného v používání 
protinádorových léčivých přípravků. 

Dávkování

Pacientům se má podat intravenózně 25 mg až 50 mg difenhydraminu (nebo podobného 
antihistaminika) přibližně 30 minut před podáním každé dávky temsirolimu (viz bod 4.4).

3

Léčba přípravkem Torisel má pokračovat, dokud trvá klinicky příznivý účinek léčby nebo dokud se 
nedostaví nepřijatelné toxické účinky.

Renální karcinom
Doporučená dávka temsirolimu při léčbě pokročilého RCC je 25 mg podaných intravenózní infuzí
během 30-60 minut, jednou za týden.

Léčba případných nežádoucích účinků si může vyžádat dočasné přerušení a/nebo snížení dávkování 
při léčení temsirolimem. Pokud daný nežádoucí účinek není zvládnutelný opožděným podáním dávky, 
může být dávka temsirolimu snižována o 5 mg/týden.

Lymfom z plášťových buněk
Doporučený režim dávkování temsirolimu při léčbě MCL je 175 mg podaných v průběhu 30-60 
minutové infuze jednou za týden, po dobu 3 týdnů, s následným podáváním dávek 75 mg jednou 
týdně v průběhu 30-60 minutové infuze. Počáteční dávka 175 mg byla spojena se signifikantním 
výskytem nežádoucích účinků a vyžadovala u většiny pacientů snížení/odložení dávek. V současné 
době není známo, jak se podílí podávání počátečních dávek 175 mg na výsledné účinnosti.

Léčba nežádoucích účinků si může vyžádat dočasné přerušení a/nebo snížení dávky temsirolimu podle 
pokynů v následujících tabulkách. Pokud reakce není zvládnutelná odložením dávek a/nebo 
optimálním léčebným postupem, měla by být snížena dávka temsirolimu podle níže uvedené tabulky 
„Úrovně snižování dávky“.

Úrovně snižování dávky

Úroveň snižování dávky 

Počáteční dávka

175 mg 

Udržovací dávka

a

75 mg

-1

75 mg

50 mg

-2

50 mg

25 mg

V klinické studii u MCL bylo povoleno snížení dávky až o dvě úrovně na pacienta.

Úpravy dávek temsirolimu v závislosti na týdenním ANC a počtech trombocytů

ANC

Trombocyty

Dávka temsirolimu

≥1,0 x 10

9

/l

≥50 x 10

9

/l

100% plánované dávky

<1,0 x 10

9

/l

<50 x 10

9

/l

Držet

a

a

Po obnovení na ANC ≥1,0 x 10

9

/l (1000 buněk/mm

3

) a na počet trombocytů ≥50 x 10

9

/l 

(50 000 buněk/mm

3

), mají být dávky upraveny na nejbližší nižší úroveň dávky podle tabulky 

výše. Pokud se ANC po zavedení pacienta na novou nižší úroveň dávky neudrží na ANC >1,0 
x 10

9

/l a počet trombocytů na >50 x 10

9

/l, příští nižší dávka má být podána až po úpravě jejich 

počtu.
Zkratky: ANC = celkový počet neutrofilů.

Zvláštní populace

Starší pacienti
U starších pacientů není třeba žádná specifická úprava dávkování.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není doporučena úprava dávky. Temsirolimus se má používat s 
opatrností u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater 
Temsirolimus má být používán s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater (viz bod 4.4). 

4

U pacientů s RCC a s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater se nedoporučuje dávku 
upravovat. U pacientů s RCC a s těžkou poruchou funkce jater, kteří mají základní počet trombocytů

100 x 10

9

/l, je doporučená dávka 10 mg intravenózně jednou týdně, podávaná infuzí během 30 až 60 

min. (viz bod 5.2).

Pediatrická populace
Neexistuje žádné relevantní použití temsirolimu u dětských pacientů pro indikace RCC a MCL.

Temsirolimus nemá být podáván dětským pacientům k léčbě neuroblastomu, rhabdomyosarkomu 
nebo gliomu vysokého stupně malignity vzhledem k obavám o účinnost na základě dostupných údajů 
(viz bod 5.1).

Způsob podání

Přípravek Torisel je určen výhradně k intravenóznímu podání. Zředěný roztok musí být podáván 
intravenózní infuzí.

Lahvička koncentrátu se musí nejprve zředit 1,8 ml dodaného rozpouštědla, abychom dostali 
koncentraci temsirolimu 10 mg/ml. Je třeba natáhnout požadované množství směsi temsirolimu 
a rozpouštědla (10 mg/ml) a poté jej rychle injikovat do injekčního roztoku chloridu sodného o 
koncentraci 9 mg/ml (0,9 %). 

Návod na ředění a přípravu léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na temsirolimus, na jeho metabolity (včetně sirolimu), na polysorbát 80 nebo na 
kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Podávání temsirolimu u pacientů s MCL se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater se 
nedoporučuje (viz bod 4.4).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Incidence a závažnost nežádoucích účinků jsou závislé na dávce. Pacienti, kteří dostali počáteční 
dávku 175 mg na týden k léčbě MCL, musí být pozorně sledováni pro následné rozhodnutí
o snížení/odložení dávek. 

Pediatrická populace

Temsirolimus se nedoporučuje podávat dětským pacientům (viz bod 4.2, 4.8 a 5.1).

Starší pacienti

Na základě výsledků studie fáze 3 u RCC mohou mít starší pacienti (věk 

65 let) vyšší 

pravděpodobnost výskytu některých nežádoucích účinků, včetně edému, průjmu a pneumonie. Na 
základě výsledků studie fáze 3 u MCL mohou mít starší pacienti (věk 

65 let) vyšší pravděpodobnost 

výskytu některých nežádoucích účinků, včetně pleurální efuze, úzkosti, deprese, insomnie, dyspnoe, 
leukopenie, lymfopenie, myalgie, artralgie, ztráty chuti, závratí, infekce horních cest dýchacích, 
mukozitidy a rýmy.

Porucha funkce ledvin/selhání ledvin

Protože vylučování temsirolimu ledvinami je zanedbatelné, nebyly provedeny žádné studie u pacientů
s různým  stupněm  poruchy  funkce  ledvin (viz  bod  4.2  a  5.2).  Temsirolimus také  nebyl  studován u
pacientů, kteří jsou na hemodialýze.

5

U pacientů s pokročilým RCC, léčených temsirolimem, a/nebo s již existující renální insuficiencí, 
bylo pozorováno renální selhání (včetně fatálních následků), (viz bod 4.8).

Porucha funkce jater

Temsirolimus má být u pacientů s poruchou funkce jater podáván s opatrností.
Temsirolimus je vylučován především játry. V otevřené studii fáze 1 se zvyšováním dávek u 110 osob 
s pokročilými malignitami a buď s normální nebo s poruchou funkce jater koncentrace temsirolimu a 
jeho metabolitu sirolimu byla zvýšena u pacientů se zvýšenou hladinou aspartátaminotransferázy 
(AST) nebo hladinou bilirubinu. Doporučuje se provést vyhodnocení hladin AST a bilirubinu před 
zahájením podávání temsirolimu a pravidelně poté. Zvýšený výskyt fatálních příhod byl pozorován u 
pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater. Fatální příhody zahrnovaly případy 
způsobené progresí onemocnění; avšak příčinnou souvislost nelze vyloučit. 

Na základě studie fáze 1 se nedoporučuje upravovat dávku temsirolimu u RCC pacientů s výchozím 
počtem trombocytů

100 x 10

9

/l a s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin 

až trojnásobek horní hranice normálu [ULN] s jakoukoliv abnormalitou AST nebo podle definice 
třídy A nebo B podle Child-Pughovy klasifikace). Pro pacienty s RCC a s těžkou poruchou funkce 
jater (celkový bilirubin >3 krát ULN s jakoukoliv abnormalitou AST nebo podle definice třídy C 
podle Child-Pughovy klasifikace) je doporučená dávka pro osoby s výchozí hodnotou trombocytů

100 x 10

9

/l 10 mg intravenózně jednou týdně, podávaná infuzí v průběhu 30-60 min (viz bod 4.2).

Intracerebrální krvácení 

Pacienti s nádory centrálního nervového systému (CNS), (primární nádory CNS nebo metastázy) 
a/nebo pacienti, kteří jsou léčeni antikoagulancii při současném léčení temsirolimem, mohou mít 
zvýšené riziko rozvoje intracerebrálního krvácení (včetně fatálních následků).

Trombocytopenie, neutropenie a anemie

V klinické studii s MCL byla pozorována trombocytopenie a/nebo neutropenie 3. a 4. stupně (viz bod 
4.8). Pacienti léčení temsirolimem, u nichž došlo k rozvoji trombocytopenie, mohou mít zvýšené 
riziko krvácivých příhod, včetně epistaxe (viz bod 4.8). Pacienti s úvodní neutropenií, léčení 
temsirolimem, mohou být ohroženi rozvojem febrilní neutropenie. U pacientů s RCC a MCL byly 
hlášeny případy anemie (viz bod 4.8). Před zahájením terapie temsirolimem a pravidelně poté se 
doporučuje monitorovat kompletní krevní obraz.

Infekce

Pacienti mohou mít sníženou imunitu, a proto mají být pečlivě sledováni na výskyt infekcí, včetně 
oportunních infekcí. U pacientů s MCL, léčených temsirolimem 175 mg/týden, byl podstatně vyšší 
výskyt infekcí (včetně infekcí 3. a 4. stupně) v porovnání s nižšími dávkami a v porovnání s běžnou 
chemoterapií. U pacientů léčených temsirolimem, z nichž bylo mnoho léčeno rovněž kortikosteroidy 
nebo jinými imunosupresivními přípravky, byly hlášeny případy zánětu plic vyvolaného Pneumocystis
jiroveci (PCP), některé s fatálními následky. U pacientů, u nichž je potřeba souběžné užívání
kortikosteroidů nebo jiných imunosupresivních přípravků na základě současných standardů léčby, by 
měla být zvážena profylaxe PCP.

Katarakta 

U některých pacientů, kterým byl podáván temsirolimus a interferon-alfa (IFN-α), byla pozorována 
katarakta.

6

Hypersenzitivita/reakce na infuzi

Hypersenzitivita/reakce na infuzi (včetně život ohrožujících a vzácných fatálních reakcí), včetně 
a nejen zrudnutí, bolesti na hrudi, dyspnoe, hypotenze, apnoe, ztráty vědomí, hypersenzitivity
a anafylaxe, byly spojovány s podáváním temsirolimu (viz bod 4.8). Tyto reakce se mohou vyskytnout 
velmi časně při první infuzi, ale mohou se také vyskytnout při následných infuzích. Pacienti mají být 
monitorováni časně v průběhu infuze a má být dostupná vhodná podpůrná péče. U všech pacientů se 
závažnou infuzní reakcí má být infuze temsirolimu přerušena a má být zahájena přiměřená terapie. U 
pacientů se závažnou nebo život ohrožující reakcí má být před pokračováním terapie temsirolimem 
vyhodnocen poměr rizika a prospěšnosti.

Pokud se u pacienta i přes premedikaci rozvine hypersenzitivní reakce v průběhu infuze temsirolimu, 
musí být podávání infuze zastaveno a pacient musí být pozorován nejméně 30-60 minut (v závislosti 
na závažnosti reakce). Po zvážení lékaře se pak může v léčbě pokračovat po podání antagonisty H

1

-

receptorů (jako např. difenhydramin nebo podobné antihistaminikum) a antagonisty H

2

-receptorů 

(intravenózně famotidin 20 mg nebo intravenózně ranitidin 50 mg), přibližně 30 minut před 
pokračováním infuze temsirolimu. Může se uvažovat o podání kortikosteroidů; avšak účinnost léčby
kortikosteroidy v takovém léčebném postupu nebyla stanovena. Podávání infuze pak může být znovu 
obnoveno, v pomalejší rychlosti (až 60 minut) a má být dokončeno do 6 hodin od doby, kdy byl 
temsirolimus poprvé přidán do injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%).

Vzhledem k tomu, že se doporučuje podání H

1

antihistaminik před samotnou intravenózní infuzí 

temsirolimu, je třeba opatrnosti při podávání temsirolimu u pacientů se známou přecitlivělostí na 
antihistaminika nebo u pacientů, kterým se antihistaminika nedají podat z jiných zdravotních důvodů.

Hypersenzitivní reakce, včetně anafylaktických/anafylaktoidních reakcí, angioedému, exfoliativní 
dermatitidy a hypersenzitivní vaskulitidy byly spojovány s perorálním podáním sirolimu. 

Hyperglykemie/glukózová intolerance/diabetes mellitus

Pacienti mají být poučeni, že léčba temsirolimem může být spojena se zvýšenými hladinami glukózy 
v krvi u diabetických a nediabetických pacientů. V klinické studii RCC (klinické studii fáze 3 
zkoumající RCC) uvádělo 26 % pacientů jako nežádoucí účinek hyperglykemii. 11% pacientů v
klinické studii fáze 3 u MCL uvádělo hyperglykemii jako nežádoucí účinek. Toto může vést ke 
zvýšení dávky, resp. k zahájení inzulinové terapie a/nebo podávání perorálních antidiabetik. Pacienti 
by měli být poučeni, aby hlásili nadměrnou žízeň nebo jakékoli zvýšení objemu nebo frekvence 
močení.

Intersticiální plicní onemocnění

U pacientů, kteří dostávali každý týden intravenózně temsirolimus, se objevily případy nespecifické 
intersticiální pneumonitidy, včetně fatálních hlášení. Někteří pacienti byli asymptomatičtí nebo měli 
minimální symptomy a pneumonitida byla diagnostikována na CT nebo RTG plic. Jiní měli příznaky 
jako dyspnoe, kašel a horečka. U některých pacientů bylo třeba přerušit léčbu temsirolimem nebo 
léčbu kortikosteroidy a/nebo antibiotiky, jiní pacienti pokračovali v léčbě bez další intervence. 
Doporučuje se, aby pacienti podstoupili základní radiografické vyšetření plic RTG nebo CT před 
zahájením léčby temsirolimem. Mělo by být zváženo pravidelné sledování. Doporučuje se pacienty
sledovat pro výskyt klinických respiračních symptomů a pacienti mají být poučeni, aby ihned nahlásili 
nové nebo zhoršující se respirační symptomy. Jestliže se klinicky významné respirační symptomy 
vyvíjejí, je možné vysadit podávání temsirolimu do doby, než nastane zlepšení symptomů a výsledků 
radiografických vyšetření plic souvisejících s pneumonitidou. Při diferenciální diagnóze je potřeba 
zvážit oportunní infekce, jako např. PCP. Může se uvažovat o empirické léčbě kortikoidy a/nebo 
antibiotiky. U pacientů, u nichž je potřeba souběžné užívání kortikosteroidů, je třeba zvážit profylaxi 
PCP na základě současných standardů léčby.

7

Hyperlipidemie

Použití temsirolimu bylo spojeno se zvýšenými hladinami sérových triglyceridů a cholesterolu. 
V klinické studii 1 u RCC byla hyperlipidemie hlášena jako nežádoucí účinek u 27 % pacientů. 
V klinické studii MCL byla hyperlipemie hlášena jako nežádoucí účinek u 9,3% pacientů. To může 
vyžadovat zahájení podávání hypolipidemik nebo zvýšení jejich dávek. Před zahájením léčby 
temsirolimem a v jejím průběhu mají být měřeny hladiny sérového cholesterolu a triglyceridů. Známá 
souvislost temsirolimu s hyperlipidemií může pacienta predisponovat k infarktu myokardu.

Komplikace hojení ran

Použití temsirolimu bylo spojeno s abnormálním hojením ran; proto je třeba zvýšené opatrnosti při 
podávání temsirolimu během peroperační fáze. 

Malignity

Důsledkem imunosuprese může být případný rozvoj lymfomu a jiných malignit, zejména kůže. Jak je 
obvyklé u pacientů se zvýšeným rizikem maligního nádorového onemocnění kůže, je třeba omezit 
expozici slunečnímu a ultrafialovému (UV) záření nošením ochranného oděvu a používáním 
opalovacího krému s vysokým ochranným faktorem.

Současné podávání temsirolimu a sunitinibu

Kombinace temsirolimu a sunitinibu vedla k toxicitě, která byla limitována dávkou. U 2 ze 3 pacientů 
léčených v první kohortě studie fáze 1 dávkou 15 mg temsirolimu na týden intravenózně a dávkou 25
mg sunitinibu na den perorálně (1-28 dní, následovaných 2týdenní přestávkou) byly pozorovány 
toxicity limitované dávkou (erytematózní makulopapulózní exantém stupně 3/4, dna/celulitida 
vyžadující hospitalizaci) (viz bod 4.5).

Současné podávání inhibitorů angiotenzin-konvertujícího enzymu (ACE) a/nebo blokátorů kalciových 
kanálů

Při současném podávání temsirolimu s inhibitory ACE (např. ramiprilem) a/nebo blokátory 
kalciových kanálů (např. amlodipinem) je třeba zvýšené opatrnosti. U pacientů léčených současně 
temsirolimem a inhibitory ACE a/nebo blokátory kalciových kanálů existuje zvýšené riziko vzniku
angioneurotického edému (včetně opožděných reakcí vyskytujících se 2 měsíce po zahájení terapie),
(viz body 4.5 a 4.8).

Látky indukující metabolizmus CYP3A 

Látky jako karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, rifampicin a třezalka tečkovaná jsou silnými 
induktory CYP3A4/5 a mohou snížit složenou expozici léčivým látkám, temsirolimu a jeho 
metabolitu sirolimu. U pacientů s RCC je proto třeba se vyhnout současnému podávání léků majících 
indukční potenciál na CYP3A4/5 po delší dobu než 5-7 dnů. U pacientů s MCL se doporučuje 
vyhnout se současnému podávání induktorů CYP3A4/5 kvůli vysoké dávce temsirolimu (viz bod 4.5).

Látky inhibující CYP3A metabolizmus

Látky jako proteázové inhibitory (nelfinavir, ritonavir), antimykotika (např. itrakonazol, ketokonazol, 
vorikonazol) a nefazodon jsou silnými inhibitory CYP3A4 a mohou zvyšovat koncentrace léčivých
látek, temsirolimu a jeho metabolitu sirolimu v krvi. Je proto třeba vyloučit současné podávání látek 
se silným inhibičním potenciálem na CYP3A4 . Středně silné inhibitory CYP3A4 (např. aprepitant, 
erytromycin, flukonazol, verapamil, grapefruitový džus) mají být podávány pouze se zvýšenou 
opatrností u pacientů léčených současně 25 mg temsirolimu, a u pacientů léčených dávkami vyššími 
než 25 mg temsirolimu je třeba se jim vyhnout (viz bod 4.5). Je třeba také zvážit alternativní léčbu 
látkami, které nemají inhibiční potenciál na CYP3A4 (viz bod 4.5).

8

Vakcinace

Imunosupresiva mohou ovlivnit odpověď na očkování. V průběhu léčení temsirolimem může být 
očkování méně účinné. Doporučuje se vyhnout podávání živých vakcín v průběhu léčby
temsirolimem. Mezi živé vakcíny patří např. vakcína proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, 
perorální forma vakcíny proti dětské obrně, Bacillus Calmette-Guérin (BCG) vakcína, vakcína proti 
žluté zimnici, varicele a TY21a vakcína proti tyfu. 

Pomocné látky

Po prvním ředění koncentrátu s 1,8 ml dodaného rozpouštědla směs koncentrátu a rozpouštědla 
obsahuje 35 objemových % ethanolu (alkohol), tj. až 0,693 g na 25 mg dávky temsirolimu, což je 
ekvivalentní 17,6 ml piva, nebo 7,3 ml vína v dávce. Pacienti s MCL, kterým je podávána při zahájení 
léčby vyšší dávka 175 mg temsirolimu, mohou obdržet až 4,85 g ethanolu (což odpovídá 123 ml piva 
nebo 51 ml vína v dávce). 

Škodlivé pro alkoholiky.

Je nutno vzít v úvahu u těhotných nebo kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin, jako jsou 
pacienti s jaterním onemocněním nebo s epilepsií. Množství alkoholu v tomto léčivém přípravku může 
změnit účinky dalších léků. Množství alkoholu v tomto léčivém přípravku může snížit schopnost při
řízení motorových vozidel nebo obsluhoze strojů (viz bod 4.7).

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Současné podávání temsirolimu a sunitinibu

Kombinace temsirolimu a sunitinibu vedla k toxicitě, která byla limitována dávkou. U 2 ze 3 pacientů 
léčených v první kohortě studie fáze 1 dávkou 15 mg temsirolimu týdně intravenózně a dávkou 25 mg 
sunitinibu denně perorálně (1-28 dní, následovaných 2týdenní přestávkou) byly pozorovány toxicity 
limitované dávkou (erytematózní makulopapulózní exantém stupně 3/4, dna/celulitida vyžadující 
hospitalizaci) (viz bod 4.4).

Současné podávání inhibitorů angiotenzin-konvertujícího enzymu (ACE) a/nebo blokátorů kalciových 
kanálů.

U pacientů léčených současně temsirolimem nebo jinými inhibitory mTOR v kombinaci s inhibitory 
ACE (např. ramiprilem) a/nebo blokátory kalciových kanálů (např. amlodipinem) byla pozorována 
zvýšená incidence angioneurotického edému (včetně opožděných reakcí vyskytujících se 2 měsíce po 
zahájení terapie) (viz body 4.4 a 4.8).

Látky indukující metabolizmus CYP3A

Současné podávání temsirolimu s rifampicinem, silným induktorem CYP3A4/5, nemá signifikantní 
účinek na maximální koncentraci (C

max

) temsirolimu ani na plochu pod křivkou koncentrace vs. 

časová křivka (AUC) po intravenózním podání, ale snižuje C

max

sirolimu o 65% a AUC sirolimu 

o 56% v porovnání s podáváním samotného temsirolimu. Je proto třeba se vyhnout současnému 
podávání látek, které indukují aktivitu CYP3A4/5 (např. karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, 
rifampicin a třezalka tečkovaná), (viz bod 4.4).

9

Látky inhibující metabolizmus CYP3A

Současné podávání temsirolimu 5 mg s ketokonazolem, silným inhibitorem CYP3A4, nemělo 
signifikantní účinek na Cmax temsirolimu ani na jeho AUC; avšak AUC sirolimu se zvýšila
3,1- násobně a AUCsum (temsirolimus+sirolimus) se zvýšila 2,3násobně v porovnání s podáváním 
samotného temsirolimu. Účinek na koncentraci volného sirolimu nebyl hodnocen, ale dá se očekávat, 
že je větší než účinek na koncentraci v plné krvi v důsledku vazby na erytrocyty. Účinek může být 
ještě více zvýrazněn u dávky 25 mg. Proto látky, které jsou silnými inhibitory aktivity CYP3A4 (např. 
nelfinavir, ritonavir, itrakonazol, ketokonazol, vorikonazol, nefazodon) zvyšují koncentrace sirolimu 
v krvi. Je třeba se vyhnout současnému podávání temsirolimu s těmito látkami (viz bod 4.4).

Současná léčba se středně silnými inhibitory CYP3A4 (např. diltiazem, verapamil, klarithromycin, 
erythromycin, aprepitant, amiodaron) je možná pouze při zvýšené opatrnosti u pacientů léčených 25 
mg, a měla by být vyloučena u pacientů léčených temsirolimem v dávkách vyšších než 25 mg. 

Interakce s léčivými přípravky metabolizovanými CYP2D6 nebo CYP3A4/5

Po současném podání 25 mg temsirolimu a desipraminu 23 zdravým subjektům nebyla ovlivněna 
koncentrace desipraminu, substrátu CYP2D6. U 36 pacientů s MCL, včetně 4 pomalých 
metabolizátorů, byla zkoumána inhibice CYP2D6 po podání jednotlivých dávek 175 mg a 75 mg 
temsirolimu. Populační farmakokinetická analýza při použití omezeného počtu vzorků neprokázala 
žádný klinicky významný účinek interakce na AUC a C

max 

CYP2D6 substrátu desipraminu. Žádný 

klinicky významný účinek se nepředpokládá po současném podávání temsirolimu s látkami, které jsou
metabolizovány CYP2D6.

Účinek temsirolimu v dávce 175 nebo 75 mg na substráty CYP3A4/5 nebyl studován. Avšak na 
základě in vitro studií lidských jaterních mikrosomů s následným farmakokinetickým modelováním na 
fyziologickém základě se ukazuje, že dosažené koncentrace lidských jaterních mikrosomů by po 
podání dávky 175 mg temsirolimu pravděpodobně vedly k odpovídající inhibici CYP3 A4/5 (viz bod 
5.2). Proto je třeba dbát opatrnosti při souběžném podávání temsirolimu v dávce 175 mg s léčivými 
přípravky, které jsou metabolizovány převážně pomocí CYP3A4/5, a které mají úzký terapeutický 
index.

Interakce s léčivými přípravky, které jsou substráty P-glykoproteinu

in vitro studiích inhiboval temsirolimus transport substrátů P-glykoproteinu (P-gp) s hodnotou IC

50

ve výši 2μmol. Účinnost P-gp inhibice in vivo nebyla zkoumána v klinické lékové interakční studii, 
avšak poslední předběžné údaje z kombinované studie fáze 1 lenalidomidu (dávka 25 mg) a
temsirolimu (dávka 20 mg) podporují výsledky in vitro a naznačují zvýšené riziko nežádoucích 
účinků. Proto v případě, kdy je temsirolimus podáván spolu s jinými léčivými přípravky, které jsou 
substráty P-gp (např. digoxin, vinkristin, kolchicin, dabigatran, lenalidomid a paklitaxel), je třeba 
důsledně sledovat nežádoucí účinky vztahující se k souběžně podávaným léčivým přípravkům.

Amfifilní látky

Temsirolimus byl spojován s fosfolipidózou u potkanů. Fosfolipidóza nebyla pozorována u myší ani 
opic, léčených temsirolimem, ani nebyla dokumentována u pacientů, léčených temsirolimem. Třebaže 
fosfolipidóza  není  považována  za  riziko  pro  pacienty,  léčené  temsirolimem,  je  možné,  že  současné 
podávání temsirolimu a jiných amfifilních látek, jako jsou amiodaron nebo statiny, by mohlo vést ke 
zvýšenému riziku amfifilní plicní toxicity.

10

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku/antikoncepce u mužů a u žen

Kvůli neznámému riziku souvisejícímu s možnou expozicí během časného stadia těhotenství, ženy 
v reprodukčním věku musí být poučeny, aby neotěhotněly během léčby přípravkem Torisel.

Muži s partnerkami ve fertilním věku mají po dobu léčby přípravkem Torisel používat vhodnou 
antikoncepci (viz bod 5.3). 

Těhotenství

Nejsou dostupné adekvátní údaje ohledně podávání temsirolimu těhotným ženám. Studie na zvířatech 
prokázaly reprodukční toxicitu. Ve studiích reprodukční toxicity na zvířatech temsirolimus vyvolal 
embryotoxicitu a fetotoxicitu, které se projevily v mortalitě a snížené hmotnosti plodu (spojené 
s opožděním skeletální osifikace) u potkanů a králíků. Teratogenní účinek (omfalokéla) byl pozorován 
u králíků (viz bod 5.3). 

Potenciální riziko pro člověka není známo. Přípravek Torisel se nesmí užívat v období těhotenství, 
ledaže by riziko pro embryo ospravedlnil očekávaný přínos pro matku. 

Kojení

Není známo, zda se temsirolimus vylučuje do lidského mateřského mléka. Vylučování temsirolimu 
do mléka nebylo sledováno u zvířat. Avšak sirolimus, hlavní metabolit temsirolimu, se vylučuje do 
mléka kojících potkaních samic. Kvůli potenciálu nežádoucích účinků temsirolimu na kojené děti se 
doporučuje nekojit po dobu léčení.

Fertilita

Bylo zjištěno snížení fertility a částečné reverzibilní snížení počtu spermií u sameců potkanů, (viz bod 
5.3).

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Temsirolimus nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje na 
základě dostupných údajů.

U pacientů léčených pro MCL vyšší dávkou 175 mg temsirolimu intravenózně může množství 
alkoholu v léčivém přípravku snížit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje (viz bod 4.4).

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejzávažnější nežádoucí účinky pozorované v klinických studiích po podání temsirolimu jsou 
hypersenzitivita/reakce na infuzi (včetně život ohrožujících a vzácných fatálních reakcí), 
hyperglykemie/glukózová intolerance, infekce, intersticiální plicní choroba (pneumonitida), 
hyperlipidemie, intrakraniální hemoragie, renální selhání, perforace střev, komplikované hojení ran, 
trombocytopenie, neutropenie (včetně febrilní neutropenie), plicní embolie.

Nežádoucí účinky (všech stupňů závažnosti), které prodělalo alespoň 20 % pacientů s RCC a MCL, v 
registračních studiích zahrnují anemii, nauzeu, vyrážku (včetně exantému, svědivé vyrážky, 
makulopapulózní vyrážky a pustulózní vyrážky), snížení chuti k jídlu, edém, astenii, únavu, 
trombocytopenii, průjem, horečku, epistaxi, mukozitidu, stomatitidu, zvracení, hyperglykemii, 
hypercholesterolemii, dysgeuzii, pruritus, kašel, infekci, pneumonii, dyspnoe. 

11

U některých pacientů léčených kombinací temsirolimu a IFN-

 byla pozorována katarakta.

Na základě výsledků studie fáze 3 může být výskyt některých nežádoucích účinků u starších pacientů 
pravděpodobnější, včetně otoku obličeje, pneumonie, pleurálního výpotku, úzkosti, deprese, insomnie,
dyspnoe, leukopenie, lymfopenie, myalgie, artralgie, ageuzie, závratí, infekce horních cest dýchacích, 
mukozitidy a rinitidy.

Závažné nežádoucí účinky pozorované v klinických studiích s temsirolimem u pacientů s pokročilým 
RCC, avšak nezjištěné v klinických studiích s temsirolimem u pacientů s MCL, zahrnují: anafylaxi, 
zhoršené hojení ran, selhání ledvin s fatálním zakončením a plicní embolii.

Závažné nežádoucí účinky pozorované v klinických studiích s temsirolimem u pacientů s MCL, avšak 
nezjištěné v klinických studiích s temsirolimem u pacientů s pokročilým RCC, zahrnují: 
trombocytopenii a neutropenii (včetně febrilní neutropenie).

Další informace týkající se závažných nežádoucích účinků, včetně nezbytných opatření, která je třeba 
přijmout při výskytu specifických reakcí, viz bod 4.4.

Výskyt nežádoucích účinků po dávce 175 mg temsirolimu/týden u pacientů s MCL, např. infekce 3. 
nebo 4. stupně nebo trombocytopenie, je spojen s vyšší incidencí, než která byla pozorována, buď u 
pacientů léčených dávkou 75 mg temsirolimu/týden, nebo u pacientů léčených konvenční 
chemoterapií.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky, které byly hlášeny u pacientů s RCC a MCL v klinické studii fáze 3, jsou uvedeny 
níže (tabulka 1) podle orgánových systémů, četnosti a stupně závažnosti (NCI-CTCAE). Četnosti jsou 
definovány následovně: velmi časté (

1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až

<1/100), vzácné (

1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných 

údajů nelze určit). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky uvedeny podle klesající 
závažnosti.

Tabulka 1: Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií u RCC (studie 3066K1-304) a u MCL 
(studie 3066K1-305)

Třídy orgánových 

systémů

Četnost

Nežádoucí účinky

Všechny 

stupně

n (%)

Stupeň

3 & 4

n (%)

Infekce a infestace Velmi časté

Bakteriální a virové infekce 
(zahrnující infekci, virovou infekci, 
celulitidu, herpes zoster, orální
herpes, influenzu, herpes simplex, 
oční herpes virus infekci, bakteriální 
infekci, bronchitidu *, abscesy, 
infekci v ráně, pooperační infekci 
v ráně)

  91 (28,3)

18 (5,6))

Pneumonie

a

(včetně intersticiální 

pneumonie)  

35 (10,9)

16 (5,0)

Časté

Sepse* (včetně septického šoku)

5 (1,5)

5 (1,5)

Kandidóza (včetně orální a anální 
kandidózy) a mykotická
infekce/mykotická kožní infekce

16 (5,0)

0 (0,0)

Infekce močového traktu (včetně 
cystitidy) 

29 (9,0)

6 (1,9)

12

Třídy orgánových 

systémů

Četnost

Nežádoucí účinky

Všechny 

stupně

n (%)

Stupeň

3 & 4

n (%)

Infekce horních cest dýchacích

26 (8,1)

0 (0,0)

Faryngitida 

6 (1,9)

0 (0,0)

Sinusitida

10 (3,1)

0 (0,0)

Rinitida

  7 (2,2)

0 (0,0)

Folikulitida

  4 (1,2)

0 (0,0)

Méně časté

Laryngitida

  1 (0,3)

0 (0,0)

Poruchy krve 
a lymfatického 
systému

Velmi časté

Neutropenie

46(14,3)

30 (9,3)

Trombocytopenie** 

97 (30,2)

56(17,4)

Anemie

132 (41,1)

48 (15)

Časté

Leukopenie **

29 (9,0)

10 (3,1)

Lymfopenie

25 (7,8)

16 (5.0)

Porucha 

imunitního 

systému

Časté

Hypersenzitivní 
reakce/hypersenzitivita na léky

24 (7,5)

1 (0,3)

Poruchy 
metabolizmu a 
výživy

Velmi časté

Hyperglykemie

63 (19,6)

31 (9,7)

Hypercholesterolemie

60(18,79)

1 (0,3)

Hypertriglyceridemie

56 (17,4)

8 (2,5)

Snížená chuť k jídlu

107 (33,3)

9 (2,8)

Hypokalemie

44 (13,7)

13 (4,0)

Časté

Diabetes mellitus

10 (3,1)

2 (0,6)

Dehydratace

  17 (5,3)

8 (2,5)

Hypokalcemie

  21 (6,5)

5 (1,6)

Hypofosfatemie

  26 (8,1)

14 (4.4)

Hyperlipidemie

    4 (1,2)

0 (0,0)

Psychiatrické 
poruchy

Velmi časté

Insomnie

  45 (14,0)

  1 (0,3)

Časté

Deprese

  16 (5,0)

  0 (0,0)

Úzkost

  28 (8,7)

  0 (0,0)

Poruchy 
nervového 
systému

Velmi časté

Dysgeuzie

  55 (17,1)

  0 (0,0)

Bolest hlavy

  55 (17,1)

2 (0,6)

Časté

Závratě

  30 (9,3)

1 (0,3)

Parestezie

  21 (6,5)

1 (0,3)

Somnolence

    8 (2,5)

1 (0,3)

Ageuzie

   6 (1,9)

0 (0,0)

Méně časté

Intrakraniální hemoragie

   1 (0,3)

1 (0,3)

Poruchy oka

Časté

Konjunktivitida (zahrnující 

konjunktivitidu, poruchy slzení)

  16 (6,0)

1 (0,3)

Méně časté

Oční hemoragie***

    3 (0,9)

0 (0,0)

Srdeční poruchy

Méně časté

Perikardiální výpotek 

    3 (0,9)

1 (0,3)

Cévní poruchy

Časté

Venózní tromboembolie (zahrnující 

hlubokou žilní trombózu, žilní 

trombózu)

    7 (2,2)

  4 (1,2)

Tromboflebitida

    4 (1,2)

  0 (0,0)

Hypertenze

20 (6,2)

  3 (0,9)

Respirační, 
hrudní 
a mediastinální 
poruchy

Velmi časté

Dyspnoe

a

79 (24,6)

27 (8,4)

Epistaxe**

  69 (21,5)

  1 (0,3)

Kašel

  93 (29)

  3 (0,9)

Časté

Intersticiální plicní onemocnění

a,

****

  16 (5,0)

  6 (1,9)

Pleurální výpotek

a,b

  19 (5.9)

  9 (2.8)

Méně časté

Plicní embolie

a

    2 (0.6)

  1 (0.3)

13

Třídy orgánových 

systémů

Četnost

Nežádoucí účinky

Všechny 

stupně

n (%)

Stupeň

3 & 4

n (%)

Gastrointestinální 
poruchy

Velmi časté

Nauzea

109 (34.0)

  5 (1.6)

Průjem

109 (34.0)

16 (5.0)

Stomatitida

  67 (20.9)

  3 (0.9)

Zvracení

  57 (17,8)

  4 (1,2)

Zácpa

  56 (17,4)

  0 (0,0)

Abdominální bolest

  56 (17,4)

10 (3,1)

Časté

Gastrointestinální
hemoragie (včetně análního, 
rektálního,
z hemoroidů, ze rtů, krvácení v dutině 
ústní a dásní)

  

  16 (5,0)

4 (1,2)

Gastritida **

    7 (2,1)

  2 (0,6)

Dysfagie

  13 (4,0)  

  0 (0,0)

Abdominální distenze

  14 (4.4)

  1 (0,3)

Aftózní stomatitida

  15 (4,7)

  1 (0,3)

Bolest v dutině ústní

    9 (2,8)

  1 (0.3)

Gingivitida

    6 (1,9)

  0 (0,0)

Méně časté

Střevní

a

/duodenální perforace

    2 (0,6)

  1 (0,3)

Poruchy kůže 
a podkožní tkáně

Velmi časté

Vyrážka (včetně vyrážky, svědivé 
vyrážky, makulopapulózní vyrážky, 
generalizované vyrážky, 
makulózní vyrážky, papulózní
vyrážky)

138 (43.0)

16 (5.0)

Pruritus (včetně generalizovaného)

  69 (21,5)

  4 (1,2)

Suchá kůže

  32 (10,0)

  1 (0,3)

Časté

Dermatitida

    6 (1,9)

  0 (0,0)

Exfoliativní vyrážka

   5 (1,6)

  0 (0,0)

Akné

  15 (4,7)

  0 (0,0)

Choroby nehtů

  26 (8,1)

  0 (0,0)

Ekchymóza ***

    5 (1,6)

  0 (0,0)

Petechie***

   4 (1,2)

  0 (0.0)

Poruchy svalové a 
kosterní soustavy 
a pojivové tkáně

Velmi časté

Artralgie

  50 (15,6)

  2 (0,6)

Bolest zad

  53 (16,5)

  8 (2,5)

Časté

Myalgie

  19 (5,9)

  0 (0,0)

Poruchy ledvin 
a močových cest

Časté

Selhání ledvin

a

   5 (1,6)

  0 (0,0)

Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace

Velmi časté

Únava

133 (41,4)

31 (9,7)

Edém (včetně generalizovaného 
edému, edém obličeje, periferní 
edém), edém skrota, edém genitálií

122 (38,0)

11 (3,4)

Astenie

a

  67 (20,9)

16 (5,0)

Zánět sliznic

  66 (20,6)

7 (2,2)

Pyrexie

  91 (28,3)

5 (1,6)

Bolest

  36 (11,2)

7 (2,2)

Zimnice

  32 (10,0)

  1 (0,3)

Bolest na hrudi

  32 (10,0

  1 (0,3)

Méně časté

Zhoršené hojení ran

    2 (0,6)

  0 (0,0)

Vyšetření

Velmi časté

Zvýšený kreatinin v krvi

  35 (10,9)

  4 (1,2)

Časté

Zvýšení aspartátaminotransferázy

  27 (8,4)

  5 (1,6)

Časté

Zvýšení alaninaminotransferázy

  17 (5,3)

  2 (0,6)

a: Jeden fatální případ

14

b: V rameni studie MCL s nízkou dávkou (175/25 mg) došlo v jednom případě k fatálnímu 
pleurálnímu výpotku
*Většina účinků stupně 3 a více podle NCI-CTC pozorovaných v klinických studiích s temsirolimem 
u MCL
** Většina účinků všech stupňů podle NCI-CTC pozorovaných v klinických studiích s temsirolimem 
u MCL
*** Všechny účinky stupně 1 a 2 podle NCI-CTC pozorované v klinických studiích s temsirolimem u 
MCL
**** Intersticiální plicní onemocnění je definováno skupinou onemocnění vztahující se 
k preferovaným termínům: intersticiální plicní onemocnění (n = 6), pneumonitida

(n = 7), alveolitida

(n = 1), alergická alveolitida (n = 1), plicní fibróza (n = 1) a eozinofilní pneumonie (n = 0).

Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh jsou uvedeny níže (tabulka 2).

Tabulka 2: Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh

Třídy orgánových systémů

Četnost

Nežádoucí účinky

Infekce a infestace

vzácné

Zánět plic vyvolaný 
Pneumocystis jiroveci

Porucha imunitního systému

není známo

Reakce typu angioneurotického 
edému

Poruchy kůže a podkožní 
tkáně

není známo

Stevens-Johnsonův syndrom

Poruchy svalové a kosterní 
soustavy a pojivové tkáně

není známo

Rhabdomyolýza

Popis vybraných nežádoucích účinků

Postmarketingové zkušenosti

U některých pacientů, kterým byl souběžně podáván temsirolimus a ACE inhibitory, byly hlášeny 
reakce typu angioneurotického edému.

Byly hlášeny případy PCP, některé s fatálními následky (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Ve studii fáze 1/2 byl 71 pacientům (59 pacientů ve věku od 1 do 17 let a 12 pacientů ve věku 18 až 
21 let) podáván temsirolimus v dávkách od 10 mg/m

2

do 150 mg/m

2

(viz bod 5.1).

Nežádoucí účinky hlášené nejvyšším procentem pacientů byly hematologické (anemie, leukopenie, 
neutropenie a trombocytopenie), metabolické (hypercholesterolemie, hyperlipidemie, hyperglykemie, 
zvýšení sérové aspartátaminotransferázy (AST)a sérové alaninaminotransferázy (ALT) v plazmě), a 
zažívací (mukositida, stomatitida, nauzea a zvracení).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

.

15

4.9

Předávkování

Neexistuje specifická léčba předávkování temsirolimem. Zatímco byl temsirolimus bezpečně podáván 
pacientům s renálním karcinomem v intravenózních opakovaných dávkách dosahujících až 220 
mg/m

2

, u jednoho pacienta s MCL vedly dvě dávky 330 mg/týden temsirolimu k rektálnímu krvácení 

3. stupně a k průjmu 2. stupně.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, inhibitory proteinkináz; ATC kód: L01XE09

Mechanismus účinku

Temsirolimus je selektivní inhibitor mTOR (savčí rapamycinový cílový receptor). Temsirolimus se 
váže na intracelulární protein (FKPB-12) a komplex protein/temsirolimus váže a inhibuje aktivaci 
mTOR, který kontroluje buněčné dělení. Temsirolimus in vitro ve vysokých koncentracích (10-20

M) 

může vázat a inhibovat mTOR při absenci FKBP-12. Byla pozorována dvojfázová odpověď na dávku 
jako inhibice růstu buněk. Vysoké koncentrace vedly k úplné inhibici růstu buněk in vitro, přičemž 
inhibice ovlivňovaná samotným komplexem FKBP-12/temsirolimus vedla k přibližně 50 % snížení 
proliferace buněk. Inhibice aktivity mTOR vede k opožděnému růstu buněk ve fázi G1
v nanomolárních koncentracích, a k zastavení růstu v mikromolárních koncentracích v důsledku 
selektivního narušení translace regulačních proteinů buněčného cyklu, jako jsou např. D-cykliny, c-
myc a ornitin dekarboxyláza. Když je inhibován účinek mTOR, jeho schopnost fosforylovat, a tím 
kontrolovat aktivitu translačních proteinů (4E-BP1 a S6K, obě v metabolické cestě P13 kinázy/AKT 
směrem dolů od mTOR), které kontrolují buněčné dělení, je blokována. 

Kromě regulace proteinů buněčného cyklu, mTOR umí regulovat translaci hypoxií indukovatelných 
faktorů, HIF-1 a HIF-2 alfa. Tyto transkripční faktory regulují schopnost nádoru adaptovat se na 
hypoxické mikroprostředí a produkovat angiogenní faktory, jako např. vaskulární endoteliální růstový 
faktor (VEGF). Protinádorový účinek temsirolimu částečně využívá své schopnosti potlačovat hladiny 
HIF a VEGF v nádoru a jeho mikroprostředí, čímž se zpomaluje tvorba nových cév.

Klinická účinnost a bezpečnost

Renální karcinom

Bezpečnost a účinnost temsirolimu v léčbě pokročilého RCC byla studována ve dvou následujících 
randomizovaných klinických studiích:

Klinická studie 1 u RCC
Klinická studie 1 byla studie fáze 3, multicentrická, 3ramenná, randomizovaná, otevřená na předtím 
neléčených pacientech s pokročilým RCC a se 3 nebo více z celkem 6 předem vybraných 
prognostických rizikových faktorů (méně než 1 rok od prvního stanovení diagnózy RCC do 
randomizace, Karnofsky index 60 nebo 70, hemoglobin pod spodní hranicí normy, hladiny 
přepočteného vápníku více než 10 mg/dl, laktátdehydrogenáza 

1,5 násobek horní hranice normy, 

více než 1 orgán s přítomnou metastázou). Primárním cílovým parametrem studie byla celková míra 
přežití (overall survival, OS). Sekundární cílové parametry zahrnovaly přežití bez pokračující 
progrese (progression-free survival, PFS), míra objektivní odpovědi (objective response rate, ORR),
míra klinického přínosu, doba do selhání léčby (time to treatment failure, TTF) a měření kvality 
života. Pacienti byli rozděleni podle primárního indexu nefrektomie ve 3 geografických oblastech 
a následně byli randomizovaně přiděleni do skupin (1:1:1), kde jedna skupina pacientů dostávala 

16

samotný IFN-

 (n = 207), druhá skupina samotný temsirolimus (25 mg týdně; n = 209) a třetí skupina 

kombinaci IFN-

 a temsirolimus (n = 210).

V klinické studii 1 u RCC při sledování primárního cílového parametru celkového přežití bylo 
podávání 25 mg temsirolimu spojeno se statisticky významným zlepšením v porovnání s IFN-

 ve 2. 

pre-specifické interim analýze (n = 446 příhod, p = 0,0078). Skupina s temsirolimem vykázala zvýšení 
mediánu v OS o 49% v porovnání se skupinou léčenou IFN-

. Temsirolimus byl taktéž spojen se 

statisticky signifikantním zlepšením v sekundárních cílových parametrech, tedy v PFS, TTF 
a v poměru klinického přínosu oproti IFN-

. 

Kombinace 15 mg temsirolimu a IFN-

 neměla za následek signifikantní zvýšení celkové doby přežití 

v porovnání se samotným IFN-

 v interim analýze (medián 8,4 vs. 7,3 měsíců, poměr rizik = 0,96, p = 

0,6965) ani v závěrečné analýze (medián 8,4 vs. 7,3 měsíců, poměr rizik = 0,93, p = 0,4902). Léčba 
kombinací temsirolimu a IFN-α vedla ke statisticky signifikantnímu zvýšení výskytu některých 
nežádoucích účinků stupně 3-4 (ztráta tělesné hmotnosti, anemie, neutropenie, trombocytopenie a 
zánět sliznic) v porovnání s nežádoucími účinky pozorovanými ve skupinách se samotnou léčbou IFN-
α a temsirolimem.

Souhrn výsledků účinnosti temsirolimu v klinické studii 1 u RCC

Parametr

temsirolimus

N = 209

IFN-

n = 207

P-hodnota

a

Poměr rizik

(95% CI)

b

Pre-specifická 
interim analýza

Medián celkové 
doby přežití
Měsíce (95% CI)

10,9 (8,6; 12,7)

7,3 (6,1; 8,8)

0,0078

0,73 (0,58; 0,92)

Závěrečná 
analýza

Medián celkové 
doby přežití
Měsíce (95% CI)

10,9 (8,6; 12,7)

7,3 (6,1; 8,8)

0,0252

0,78 (0,63; 0,97)

Medián přežití 
bez progrese -
nezávislé 
hodnocení
Měsíce (95% CI)

5,6 (3,9; 7,2)

3,2 (2,2; 4,0)

0,0042

0,74 (0,60; 0,91)

Medián přežití 
bez progrese -
hodnocení 
zkoušejícím
Měsíce (95% CI)

3,8 (3,6; 5,2)

1,9, (1,9; 2,2)

0,0028

0,74 (0,60; 0,90)

Celková míra 
odpovědi –
nezávislé 
hodnocení
% (95% CI)

9,1 (5,2; 13,0)

5,3 (2,3; 8,4)

0,1361

c

NA

CI = interval spolehlivosti; NA = neuplatňuje se

a

Založeno na dlouhodobé stratifikaci předcházející nefrektomie a oblasti.

b

Založeno na stratifikaci Cox proporčního modelu rizika předcházející nefrektomie a oblasti (95% CI
je pouze deskriptivní).

c

Založeno na stratifikaci Cochran-Mantel-Hansel testu předcházející nefrektomie a oblasti.

17

V klinické studii 1 u RCC, 31% pacientů léčených temsirolimem bylo ve věku 65 let nebo starších. U 
pacientů mladších než 65 let byl medián celkové doby přežití 12 měsíců (95% CI 9,9, 14,2) s mírou 
rizika 0,67 (95% CI 0,52, 0,87) v porovnání s pacienty, léčenými pouze IFN-

. U pacientů ve věku 65 

let a více byl medián celkové doby přežití 8,6 měsíců (95% CI 6,4, 11,5) s poměrem rizika 1,15 (95% 
CI 0,78, 1,68) v porovnání s pacienty léčenými pouze IFN-

.

Klinická studie 2 u RCC
Klinická studie 2 u RCC byla randomizovaná, dvojitě zaslepená, multicentrická studie 
u nehospitalizovaných pacientů, která měla zhodnotit účinnost, bezpečnost a farmakokinetiku tří 
hladin dávek temsirolimu, podávaného pacientům, kteří již předtím byli léčeni pro pokročilý RCC. 
Primárním cílovým parametrem účinnosti byla ORR a také byl hodnocen OS. Sto jedenáct (111) 
pacientů bylo randomizovaně rozděleno v poměru 1:1:1 a dostávali 25 mg, 75 mg nebo 250 mg 
temsirolimu intravenózně jednou týdně. Při 25 mg (n=36), měli všichni pacienti metastázy; 4 pacienti 
(11%) neměli předtím chemo- ani imunoterapii; 17 pacientů (47%) mělo jen jednu předcházející 
léčbu, a 15 pacientů (42%) mělo dvě nebo více léčení před léčbou samotného RCC. Dvacet sedm (27, 
75%) pacientů podstoupilo nefrektomii. Dvacet čtyři (24, 67%) patřilo do skupiny ECOG (Eastern 
Cooperative Oncology Group) s PS (performance status) = 1, a 12 (33%) patřilo do ECOG PS = 0.

U pacientů léčených jednou týdně 25 mg temsirolimu byl OS 13,8 měsíců (95% CI: 9,0, 18,7 měsíců); 
ORR byla 5,6% (95% CI: 0,7, 18,7%).

Lymfom z plášťových buněk

Bezpečnost a účinnost intravenózně podávaného temsirolimu v léčbě MCL, u kterého došlo k relapsu 
a/nebo který je refrakterní na léčbu, byly studovány v následujících klinických studiích fáze 3.

Klinická studie u MCL
Klinická studie u MCL je kontrolovaná, randomizovaná, otevřená, multicentrická studie
u nehospitalizovaných pacientů, porovnávající 2 rozdílné dávkovací režimy temsirolimu s výběrem 
terapie zkoušejícím u pacientů s MCL v relapsu a/nebo refrakterním na léčbu. Pro studii byli vhodní 
pacienti s MCL (který byl potvrzen histologicky, imunofenotypově a analýzou D1 cyklinu), kteří 
absolvovali 2-7 předchozích terapií, zahrnujících antracykliny a alkylační látky, a rituximab (a mohly 
obsahovat transplantaci krvetvorných kmenových buněk), a jejichž onemocnění bylo v relapsu a/nebo
refrakterní na léčbu. Pacienti byli náhodně rozděleni v poměru 1:1:1 a léčeni intravenózně
temsirolimem v dávkách 175 mg (3 následné dávky za týden), následně 75 mg za týden (n = 54), 
intravenózně temsirolimem v dávkách 175 mg (3 po sobě následující týdenní dávky), následně 25 mg 
za týden (n=54), nebo podle výběru zkoušejícího jednosložkovou léčbou (podle specifikace 
v protokolu; n=54). Terapie podle výběru zkoušejícího obsahovala: gemcitabin (intravenózně.: 22 

41,5%), fludarabin (intravenózně:12 22,6%), nebo perorálně: 2 3,8%, chlorambucil (perorálně: 3 

5,7%), kladribin (intravenózně: 3 5,7%), etoposid (intravenózně: 3 5,7%), cyklofosfamid 
(perorálně: 2 

3,8%), thalidomid (perorálně: 2 3,8%), vinblastin (intravenózně.: 2 3,8%), 

alemtuzumab (intravenózně: 1 

1,9%) a lenalidomid (perorálně: 1 1,9%). Primárním cílovým 

parametrem studie bylo PFS, stanovené nezávislým radiologickým a onkologickým vyšetřením. 
Sekundární cílový parametr účinnosti představovalo OS a ORR.

Výsledky klinické studie u MCL jsou sumarizovány v následující tabulce. Temsirolimus v dávkách 
175/75 (temsirolimus 175 mg za týden po dobu 3 týdnů a následně 75 mg za týden) vedl ke 
statisticky signifikantnímu zlepšení PFS v porovnání s pacienty s MCL v relapsu a/nebo refrakterním 
na léčbu, a kteří byli léčeni podle výběru zkoušejícího (poměr rizika = 0,44; hodnota p = 0,0009). PFS 
medián ve skupině pacientů, která dostávala dávky temsirolimu 175/75 mg (4,8 měsíců) byl 
prodloužen o 2,9 měsíců v porovnání se skupinou léčenou podle výběru zkoušejícího (1,9 měsíců). OS
bylo podobné.

Temsirolimus byl také spojen se statisticky významnými výhodami oproti léčbě zvolené zkoušejícím 
v sekundárním cílovém parametru ORR. Hodnocení PFS a ORR bylo založeno na nezávislém 

18

zaslepeném radiologickém hodnocení odpovědi tumoru při použití kritérií International Workshop 
Criteria.

Souhrn výsledků účinnosti temsirolimu v klinické studii u MCL

Parametr

Temsirolimus

175/75mg

n = 54

Výběr 

zkoušejícího

(výběr zk.)

n = 54

P-hodnota

Poměr rizika 

(97,5% CI)

a

Medián přežití 
bez progrese

b

Měsíce (97,5% 
CI)

4,8 (3,1;  8,1)

1,9 (1,6;  2,5)

0,0009

c

0,44 (0,25; 0,78)

Míra objektivní 
odpovědi

b

% (95% CI)

22,2 (11,1; 33,3)

1,9 (0,0; 5,4) 

0,0019

d

NA

Celková doba 
přežití
Měsíce (95% CI)

12,8 (8,6; 22,3)

10,3 (5,8; 15,8)

0,2970

c

0,78 (0,49; 1,24)

Míra přežití 
jednoho roku
Měsíce (95% CI)

0,47 (0,31; 0,61)

0,46 (0,30; 0,60)

a

Porovnání s výběrem zkoušejícího založené na Cox proporčním modelu rizika.

b

Hodnocení nemoci je založeno na radiografickém posouzení nezávislým radiologem 
a posouzení klinických údajů nezávislým onkologem.

c

Porovnání s výběrem zkoušejícího založené na log-rank testu.

d

Porovnání se samotným výběrem zkoušejícího založené na Fisherově exaktním testu.

    Zkratky: CI = interval spolehlivosti; NA = neuplatňuje se

V rameni, kde byl podáván temsirolimus 175 mg (3 po sobě následující týdenní dávky) a následně 25 
mg za týden, nedošlo k signifikantnímu zvýšení PFS v porovnání se skupinou léčenou podle výběru 
zkoušejícího (medián 3,4 vs. 1,9 měsíců, míra rizika = 0,65, CI = 0,39, 1,10, p = 0,0618).

V klinické studii u MCL nebyl rozdíl v účinnosti u pacientů s ohledem na věk, pohlaví, rasu, 
zeměpisnou oblast, nebo na úvodní hodnoty onemocnění.

Pediatrická populace

V ověřovací studii bezpečnosti a účinnosti fáze 1/2 byl 71 pacientům (59 pacientů ve věku od 1 do 17 
let a 12 pacientů ve věku 18 až 21 let) podáván temsirolimus jako 60 minutová intravenózní infuze 
jednou týdně ve třech týdenních cyklech. V části 1 dostávalo 14 pacientů ve věku od 1 do 17 let 
s pokročilými, recidivujícími/refrakterními solidními nádory temsirolimus v dávkách od 10 mg/m

2

do 

150 mg/m

2

. V části 2 byl podáván 45 pacientům ve věku od 1 do 17 let s recidivujícím/relabujícím 

rabdomyosarkomem, neuroblastomem nebo s gliomem vysokého stupně malignity (high-grade 
gliomy) temsirolimus v týdenní dávce 75 mg/m

2

. Nežádoucí účinky byly obecně podobné těm, které 

byly pozorovány u dospělých (viz bod 4.8). 

Temsirolimus byl shledán neúčinným u pediatrických pacientů s neuroblastomem, 
rabdomyosarkomem a u pacientů s gliomem vysokého stupně malignity (n = 52). U jedinců s 
neuroblastomem byla míra objektivní odpovědi 5,3% (95% CI: 0,1%, 26,0%). Po 12 týdnech léčby 
nebyla pozorována žádná odpověď na léčbu u pacientů s rabdomyosarkomem nebo s gliomem 
vysokého stupně malignity. Žádná ze 3 skupin nesplnila kritérium postupu do druhé fáze 2-fázového 
plánu dle Simona.

19

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií 
s přípravkem Torisel u všech podskupin pediatrické populace s lymfomem z plášťových buněk (MCL) 
(informace o použití u dětí viz bod 4.2).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po podání jedné dávky 25 mg temsirolimu pacientům s nádorovým onemocněním byla průměrná C

max

v plné krvi 585 ng/ml (variační koeficient CV = 14%), a průměrná AUC v krvi byla 1627 ng

h/ml 

(CV = 26%). U pacientů léčených 175 mg na týden po dobu 3 týdnů a následně 75 mg na týden byla 
odhadovaná C

max 

v plné krvi na konci infuze 2 457 ng/ml v průběhu 1. týdne a 2 574 ng/ml v průběhu 

3. týdne.

Distribuce

Temsirolimus vykazuje polyexponenciální pokles koncentrací v plné krvi a distribuce je důsledkem 
preferenční vazby na FKBP-12 v krvinkách. Průměr ± standardní odchylka (SD) disociační konstanty
(K

d

) vazby byla 5,1 ± 3,0 ng/ml, při koncentraci, kdy 50% vazebních míst v krvinkách bylo obsazeno. 

Distribuce temsirolimu je závislá na dávce s průměrným (10., 90. percentil) maximálním specifickým 
navázáním na krvinky při 1,4 mg (0,47 až 2,5 mg). Po jedné 25 mg intravenózní dávce temsirolimu 
byl průměrný distribuční objem v ustáleném stavu v plné krvi u pacientů s nádorovým onemocněním 
172 litrů.

Biotransformace

Sirolimus, rovnocenně účinný metabolit temsirolimu, byl zjištěn jako hlavní metabolit u člověka 
po intravenózní léčbě. V průběhu metabolických in vitro studií s temsirolimem byly detekovány 
sirolimus, seco-temsirolimus a seco-sirolimus; vedlejšími metabolickými přeměnami byly 
hydroxylace, redukce a demetylace. Po podání jednotlivé intravenózní dávky 25 mg pacientům 
s karcinomem byla AUC sirolimu 2,7násobkem AUC temsirolimu, zejména kvůli delšímu poločasu 
vylučování sirolimu.

Eliminace

Po jednorázovém intravenózním podání 25 mg temsirolimu byla průměrná 

SD systémová clearance 

temsirolimu z plné krve 11,4

2,4 l/h. Průměrný biologický poločas temsirolimu byl 

17,7 hodiny a sirolimu 73,3 hodiny. Po podání značeného [

14

C] temsirolimu probíhalo vylučování 

především stolicí (78%); vylučování léčivé látky a metabolitů ledvinami se podílelo na vylučování 
podané dávky ze 4,6%. To, že sulfátové nebo glukuronidové konjugáty nebyly diagnostikovány 
v lidských vzorcích stolice, naznačuje, že se sulfatace a glukuronidace nejeví jako hlavní cesty při
vylučování temsirolimu. Proto se neočekává, že inhibitory těchto metabolických cest ovlivní 
vylučování temsirolimu. 

Modelově předpovídané hodnoty clearance plazmy po podávání dávek 175 mg po dobu 3 týdnů 
a následně 75 mg po dobu 3 týdnů svědčí o koncentraci metabolitů temsirolimu přibližně 1,2 ng/ml 
a koncentraci metabolitů sirolimu přibližně 10,7 ng/ml.

Bylo zjištěno, že temsirolimus a sirolimus jsou substráty pro P-gp in vitro.

Farmakokinetický(é)/farmakodynamický(é) vztah(y)

Inhibice CYP izoforem
in vitro studiích lidských jaterních mikrosomů inhiboval temsirolimus katalytickou aktivitu
CYP3A4/5, CYP2D6, CYP2C9 a CYP2C8 s Ki hodnotami 3,1; 1,5; 14 a 27 μmol v daném pořadí.

20

Hodnoty IC

50  

pro inhibici CYP2B6 a CYP2E1 temsirolimem byly 48 a 100 μmol v daném pořadí. Na 

základě střední hodnoty koncentrace C

max

2,6 μmol temsirolimu v plné krvi u pacientů s MCL, kteří 

jsou léčeni dávkou 175 mg, je potenciál pro interakce se současně podávanými léčivými přípravky,
které jsou substráty CYP3A4/5 u pacientů léčených dávkami temsirolimu 175 mg (viz bod 4.5). 
Farmakokinetické modelování na fyziologickém základě prokázalo, že po čtyřech týdnech léčby 
temsirolimem se AUC midazolamu může zvýšit 3krát až 4krát a C

max

přibližně 1,5krát v případě, když 

je midazolam podán v průběhu několika hodin po zahájení infuze temsirolimu. Je ale
nepravděpodobné, že koncentrace temsirolimu v plné krvi po jeho intravenózním podání bude 
inhibovat metabolickou clearance současně podaných léčivých přípravků, které jsou substráty 
CYP2C9, CYP2C8, CYP2B6 nebo CYP2E1.

Zvláštní skupiny populace

Porucha funkce jater
Temsirolimus by měl být u pacientů s poruchou funkce jater podáván s opatrností.

Temsirolimus je vylučován především játry.

Farmakokinetika temsirolimu a sirolimu byla zjišťována v otevřené studii se zvyšováním dávek u 110 
pacientů s pokročilými malignitami, a to buď s normální, nebo s poruchou funkce jater. U 7 pacientů s
těžkou poruchou funkce jater (ODWG, skupina D) užívajících dávku temsirolimu 10 mg byla střední 
hodnota plochy pod křivkou (AUC) temsirolimu zhruba 1,7 krát vyšší ve srovnání se 7 pacienty 
s lehkou poruchou funkce jater (ODWG, skupina B). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se 
doporučuje snížení dávky temsirolimu na 10 mg pro zajištění expozice temsirolimu a sirolimu v krvi 
(průměrná AUC

sum

přibližně 6510 ng·h/ml; n=7), což se přibližuje expozici po dávce 25 mg 

(průměrná AUC

sum

přibližně 6580 ng·h/ml; n=6) u pacientů s normální funkcí jater (viz body 4.2 a 

4.4).

AUC

sum 

temsirolimu a sirolimusu 8. den u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater , 

kterým byl podáván temsirolimus v dávce 25 mg, byla podobná jako u pacientů bez poruchy funkce 
jater, kterým je podávána dávka 75 mg (průměrná AUC

sum  

mírná: přibližně 9770 ng*h/ml

n=13;

středně těžká: přibližně 12380 ng*h/ml

n=6; normální: přibližně 10580 ng*h/ml

n=4).

Pohlaví, hmotnost, rasa, věk 
Farmakokinetika temsirolimu a sirolimu nebyla signifikantně ovlivněna pohlavím ani tělesnou 
hmotností. Nebyly zjištěny relevantní rozdíly při porovnávání kavkazské populace s japonskou nebo 
černošskou populací. 

Analýza farmakokinetických údajů u populace ukázala, že zvýšená tělesná hmotnost (mezi 38,6 až 
158,9 kg) byla spojena až s dvojnásobnou hodnotou průměrné koncentrace sirolimu v plné krvi. 

Farmakokinetické údaje o temsirolimu a sirolimu jsou dostupné pro pacienty až do 79 let věku. Nezdá 
se, že by věk signifikantně ovlivňoval farmakokinetiky temsirolimu a sirolimu.

Pediatrická populace
U dětské populace clearance temsirolimu byla nižší a expozice (AUC) byla vyšší než u dospělých
pacientů. Na rozdíl od toho byla expozice sirolimu úměrně snížena u dětských pacientů tak, že
celková expozice, měřeno součtem temsirolimu a sirolimu AUC (AUC

sum

), byla srovnatelná s expozicí

u dospělých pacientů.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, ale byly pozorovány v pokusech na 
zvířatech po expozici podobné klinické expozici nebo dokonce nižší, a v možné souvislosti pro 
klinické použití, byly následující: vakuolizace buněk ostrůvků pankreatu (potkani), testikulární 

21

tubulární degenerace (myši, potkani a opice), lymfoidní atrofie (myši, potkani a opice), kombinovaný 
zánět tračníku/céka (opice) a plicní fosfolipidóza (potkani). 

Průjem s kombinovaným zánětem céka nebo tračníku byl pozorován u opic a byl spojen se zánětlivou 
odpovědí, a mohl by vznikat v důsledku narušení rovnováhy normální střevní flóry.

Celková zánětlivá reakce, podle zvýšené hladiny fibrinogenu a neutrofilů, a/nebo změn v hladině 
sérových proteinů, byla pozorována u myší, potkanů a opic, i když v některých případech byly tyto 
patologické změny připsány kožnímu nebo střevnímu zánětu, jak je uvedeno výše. U některých zvířat 
nebyly pozorovány specifické klinické ani histologické změny, které by nasvědčovaly zánětu.

Temsirolimus nebyl genotoxický v sérii testů in vitro (bakteriální reverzní mutace u Salmonella 
typhimurium 
Escherichia coli, forward mutace u myších lymfomových buněk a chromozomové 
aberace ovárií čínských křečíků) a in vivo (myší mikronukleus).

S temsirolimem nebyly provedeny studie kancerogenity, avšak sirolimus, hlavní metabolit 
temsirolimu u člověka, byl kancerogenní u myší a potkanů. Ve studiích kancerogenity u myší a/nebo 
potkanů byly pozorovány následující účinky: granulocytová leukemie, lymfom, hepatocelulární 
adenom a karcinom, a testikulární adenom.

U myší, potkanů a opic bylo pozorováno snížení hmotnosti varlat a/nebo histologické léze (např.
tubulární atrofie a tubulární obří buňky). U potkanů byly tyto změny spojeny se snížením hmotnosti 
přídatných pohlavních orgánů (nadvarlata, prostata, semenné váčky). Ve studiích reprodukční toxicity 
na zvířatech byla zjištěna snížená fertilita a částečně reverzibilní snížení počtu spermií u samců
potkanů. Dávky, kterým byla vystavena zvířata, byly nižší, než jsou klinicky významné dávky 
temsirolimu pro člověka.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Koncentrát

Bezvodý ethanol
Tokoferol-alfa (E 307)
Propylenglykol
Kyselina citronová (E 330)

Rozpouštědlo

Polysorbát 80 (E 433)
Makrogol 400
Bezvodý ethanol

6.2

Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou 
uvedeny v bodě 6.6.

Přípravek Torisel 30 mg koncentrát se nesmí přímo přidávat do vodných infuzních roztoků. Přímé 
přidání koncentrátu Torisel 30 mg do vodných infuzních roztoků má za následek precipitaci léčivého 
přípravku.

22

Vždy rozřeďte koncentrát přípravku Torisel 30 mg s 1,8 ml dodaného rozpouštědla předtím, než jej 
přidáte k infuznímu roztoku. Směs koncentrátu a rozpouštědla může být podávána pouze v injekčním 
roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%).

Po naředění přípravek Torisel obsahuje polysorbát 80, který zvyšuje míru vyluhování 
di-(2-ethylhexyl)ftalátu (DEHP) z polyvinylchloridu (PVC). Tuto inkompatibilitu je třeba zvážit 
při přípravě a podávání přípravku Torisel. Je důležité přesně dodržovat doporučení v bodech 4.2 a 6.6. 

Vaky a zdravotnické prostředky z PVC nesmí být používány pro podávání přípravků obsahujících 
polysorbát 80, protože polysorbát 80 uvolňuje z PVC DEHP.

6.3

Doba použitelnosti

Neotevřená lahvička

3 roky

Po prvním naředění koncentrátu přípravku Torisel 30 mg 1,8 ml dodaného rozpouštědla
24 hodin, je-li uchováván při teplotě do 25

C a chráněn před světlem. 

Po dalším rozředění s injekčním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ ml (0,9%)
6 hodin, je-li uchováván při teplotě do 25 

C a chráněn před světlem.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2

C – 8 C)

Chraňte před mrazem.

Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání po naředění léčivého přípravku, viz bod 6.3.

6.5

Druh obalu a obsah balení

Koncentrát

Čirá injekční lahvička ze skla (třídy 1) s pryžovou zátkou a plastovým krytem s hliníkovým uzávěrem
obsahuje 1,2 ml koncentrátu.

Rozpouštědlo

Injekční lahvička (čirá, typ 1) s pryžovou zátkou a plastovým odtrhovacím krytem s hliníkovým 
uzávěrem obsahuje 2,2 ml rozpouštědla.

Velikost balení: 1 injekční lahvička koncentrátu a 1 injekční lahvička rozpouštědla.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Během zacházení a přípravy má být přípravek Torisel chráněn před nadměrným pokojovým 
a slunečním světlem.

Přípravek Torisel po rozpuštění obsahuje polysorbát 80, a proto je nutné při podávání používat 
správné materiály (viz body 6.1 a 6.2).

23

Vaky/nádoby, které přijdou do styku s přípravkem Torisel, musí být vyrobeny ze skla, polyolefinu 
nebo polyethylenu.

Torisel, koncentrát a rozpouštědlo mají být před podáním vizuálně zkontrolovány na přítomnost částic 
a změnu zbarvení. 

Nepoužívejte v případě, že jsou přítomny částice nebo při změně zbarvení. Použijte novou 
injekční lahvičku.

Rozpouštění

Koncentrát pro infuzní roztok musí být zředěn dodaným rozpouštědlem před podáním 
v injekčním roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%).

Poznámka: Léčení MCL vyžaduje použít více injekčních lahviček pro každou dávku nad 25 mg. 
Obsah každé lahvičky přípravku Torisel se musí rozpustit podle níže uvedeného návodu. Požadované 
množství směsi koncentrátu z injekční lahvičky a rozpouštědla se musí smísit v jedné injekční 
stříkačce na rychlou injekci s 250 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) (viz bod 
4.2).

Směs koncentrátu a rozpouštědla má být vizuálně zkontrolována na přítomnost pevných částic a 
změnu zbarvení.

Nepoužívejte v případě, že jsou přítomny částice nebo při změně zbarvení. 

Následující 2 kroky při přípravě roztoku musí být provedeny v aseptických podmínkách podle 
národních standardů pro zacházení s cytotoxickými/cytostatickými léčivými přípravky:

KROK 1:

ŘEDĚNÍ KONCENTRÁTU PRO INFUZNÍ ROZTOK DODANÝM 

ROZPOUŠTĚDLEM

Stáhněte1,8 ml dodaného rozpouštědla.

Vstříkněte 1,8 ml rozpouštědla do injekční lahvičky koncentrátu Torisel 30 mg koncentrát.

Dobře promíchejte rozpouštědlo a koncentrát obracením lahvičky. K odstranění vzduchových
bublin je třeba ponechat dostatečný čas. Roztok má být čirý až mírně zakalený, bezbarvý nebo 
světle žlutý až žlutý, bez jakýchkoli viditelných mechanických částic. 

Jedna injekční lahvička koncentrátu Torisel obsahuje 30 mg temsirolimu: když se 1,2 ml koncentrátu 
smísí s 1,8 ml dodaného rozpouštědla, výsledný objem je 3,0 ml a koncentrace temsirolimu je 10 
mg/ml. Směs koncentrátu a rozpouštědla je stabilní při teplotě do 25

C po dobu až 24 hodin.

KROK 2:

PODÁNÍ SMĚSI KONCENTRÁTU PRO INFUZNÍ ROZTOK S ROZPOUŠTĚDLEM 

V INJEKČNÍM ROZTOKU CHLORIDU SODNÉHO O KONCENTRACI 9 MG/ML (0,9%)

Stáhněte požadované množství směsi koncentrátu a rozpouštědla (obsahující temsirolimus 10 
mg/ml) z injekční lahvičky, tj. 2,5 ml pro dávku temsirolimu 25 mg.

Rychle vstříkněte stažený objem do 250 ml injekčního roztoku chloridu sodného o koncentraci 
9 mg/ml (0,9%), aby se zajistilo dostatečné promísení. 

Vzniklá směs se následně promísí převracením infuzního vaku nebo láhve. Přitom je třeba se vyhnout 
nadměrnému třepání, které by mohlo vyvolat tvorbu pěny.

Výsledný zředěný roztok ve vaku nebo v láhvi má být před podáním vizuálně zkontrolován na 
přítomnost částic a na změnu zbarvení. Připravený roztok přípravku Torisel v 0,9% injekčním roztoku 
chloridu sodného má být chráněn před nadměrným pokojovým a slunečním světlem. 

24

Podání

Podání připraveného roztoku má být skončeno do šesti hodin od doby prvního smísení 
přípravku Torisel s injekčním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%). 

Přípravek Torisel se podává v infuzi trvající 30-60 minut jednou za týden. K zabezpečení 
přesného podávání léčivého přípravku se dává přednost použití infuzní pumpy. 

Aby se předešlo nadměrné ztrátě léčiva a snížila se míra vyluhování DEHP, musí se při 
podávání používat správné materiály. Při podávání přípravku Torisel se musí používat 
zdravotnické prostředky neobsahující DEHP nebo PVC a hadičky s vhodným filtrem. 
Doporučuje se polyetersulfonový in-line filtr s velikostí pórů do 5 mikronů, aby se vyloučila 
možnost podání mechanických částic větších než 5 mikronů v infuzi. Pokud filtr není součástí 
použité soupravy pro podání, má být filtr připojen na konec soupravy (tj. koncový filtr) 
předtím, než směs dosáhne žíly pacienta. Mohou být použity koncové filtry různé velikosti pórů 
v rozmezí od 0,2 do 5 mikronů. Použití filtru, který je součástí soupravy, současně s koncovým 
filtrem, se nedoporučuje (viz body 6.1 a 6.2).

Po zředění obsahuje přípravek Torisel polysorbát 80, a proto je nutné při podávání používat 
správné materiály (viz body 6.1 a 6.2). Je důležité přesně dodržovat doporučení v bodu 4.2.

Likvidace

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer Limited
Ramsgate Road
Sandwich
Kent CT13 9NJ
Velká Británie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/07/424/001

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 19. listopadu 2007

Datum posledního prodloužení registrace: 20. září 2012

10.

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky na adrese

http://www.ema.europa.eu

25

PŘÍLOHA II

A.

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ

B.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ

C.

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISREACE

D.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA 
BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO 
PŘÍPRAVKU

26

A.

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ

Název a adresa výrobce odpovědného za propouštění šarží

Wyeth Lederle S.r.l.
Via Franco Gorgone
Zona Industriale
95100 Catania
Itálie

B.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ

Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis (viz Příloha I: Souhrn údajů o přípravku, 
bod 4.2).

C.

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti

Požadavky pro předkládání pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti pro tento léčivý přípravek 
jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst. 7 
směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro 
léčivé přípravky.

D.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ 
LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Plán řízení rizik (RMP)

Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance 
podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve veškerých 
schválených následných aktualizací RMP.

Aktualizovaný RMP je třeba předložit:

na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky;

   při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které 

mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení 
význačného milníku (v rámci farmakovigilance nebo minimalizace rizik).

27

PŘÍLOHA III

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE

28

A. OZNAČENÍ NA OBALU

29

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Torisel 30 mg koncentrát a rozpouštědlo pro infuzní roztok
temsirolimusum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna injekční lahvička 1,2 ml koncentrátu pro infuzní roztok obsahuje temsirolimusum 30 mg. 

Po prvním naředění koncentrátu 1,8 ml dodaného rozpouštědla je koncentrace temsirolimusum 10 
mg/ml.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Koncentrát dále obsahuje: bezvodý ethanol, tokoferol alfa (E 307), propylenglykol a kyselinu
citronovou (E 330).

Rozpouštědlo obsahuje: polysorbát 80 (E 433), makrogol 400 a bezvodý ethanol.

Další informace jsou v příbalové informaci.

4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

Koncentrát a rozpouštědlo pro infuzní roztok

Jedna injekční lahvička 1,2 ml koncentrátu

Jedna injekční lahvička 2,2 ml rozpouštědla

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím je nutné naředit.
Infuzní podání.

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci a návod na ředění.
Intravenózní podání.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

30

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Cytotoxická látka: zacházejte s opatrností.

8.

POUŽITELNOST

EXP

Přečtěte si v příbalové informaci o době uchovávání naředěného léčivého přípravku.

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v chladničce.

Chraňte před mrazem.

Uchovávejte injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer Limited
Ramsgate Road
Sandwich
Kent CT13 9NJ
Velká Británie

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/07/424/001

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

31

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Nevyžaduje se - odůvodnění přijato

17.

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.

18.

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

PC:
SN:
NN:

32

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU

INJEKČNÍ LAHVIČKA KONCENTRÁTU

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Torisel 30 mg sterilní koncentrát
temsirolimusum
Intravenózní podání 

2.

ZPŮSOB PODÁNÍ

Zředit před použitím.

3.

POUŽITELNOST

EXP

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

5.

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET 

1,2 ml

6.

JINÉ

Cytotoxická látka

Uchovávejte v chladničce. 

Chraňte před mrazem.

Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce.

33

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU

INJEKČNÍ LAHVIČKA ROZPOUŠTĚDLA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Rozpouštědlo pro Torisel
i.v. podání

2.

ZPŮSOB PODÁNÍ

Viz příbalová informace.

3.

POUŽITELNOST

EXP

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

5.

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET 

2,2 ml

6.

JINÉ

Obsahuje: polysorbát 80 (E 433), makrogol 400, bezvodý ethanol.

34

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE

35

Příbalová informace: Informace pro uživatele

Torisel 30 mg koncentrát a rozpouštědlo pro infuzní roztok 

temsirolimusum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi 
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou 
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

1.

Co je přípravek Torisel a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Torisel používat 

3.

Jak se přípravek Torisel používá 

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak přípravek Torisel uchovávat 

6.

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Torisel a k čemu se používá

Přípravek Torisel obsahuje léčivou látku temsirolimusum.

Temsirolimus je selektivní inhibitor enzymu mTOR (savčích rapamycinových cílů), který blokuje růst 
a dělení nádorových buněk.

Přípravek Torisel je určen k léčbě následujících typů nádorového onemocnění u dospělých:

-

Pokročilý karcinom ledviny (rakovina ledviny)

-

Předchozí léčený lymfom z plášťových buněk, druh nádorového onemocnění, zasahující 
lymfatické (mízní) uzliny

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Torisel používat

Nepoužívejte přípravek Torisel:

-

jestliže jste alergický(á) na temsirolimus, na polysorbát 80 nebo na kteroukoli další složku 
tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.

-

jestliže jste alergický(á) na sirolimus (používaný k zabránění odmítnutí transplantované ledviny 
), protože sirolimus se v těle uvolňuje z temsirolimu.

-

jestliže máte lymfom z plášťových buněk a problémy s játry.

36

Upozornění a opatření

Před použitím přípravku Torisel se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou:

-

jestliže jste alergický(á) na antihistaminika, nebo když nemůžete užívat antihistaminika
z jiných zdravotních důvodů. Antihistaminika jsou podávána jako prevence alergických reakcí 
na přípravek Torisel včetně některých život ohrožujících reakcí a vzácně i reakcí končících 
úmrtím. Poraďte se se svým lékařem o jiných možnostech léčby.

-

jestliže máte nebo jste měl(a) nádorové onemocnění mozku nebo míchy, problémy 
s krvácením nebo s tvorbou podlitin, nebo užíváte-li léky k prevenci srážení krve (např. 
warfarin a acenokumarol). 
Přípravek Torisel může pro Vás představovat zvýšené riziko
krvácení do mozku. Informujte svého lékaře, pokud užíváte léky na ředění krve nebo máte 
jakékoli krvácení nebo problémy s výskytem podlitin během léčby přípravkem Torisel.

-

jestliže jste dušný(á), máte kašel, a/nebo horečku. Přípravek Torisel může oslabit Váš 
imunitní systém (obranyschopnost). V průběhu léčby přípravkem Torisel můžete mít vyšší 
riziko výskytu infekcí krve, kůže, horních cest dýchacích (včetně zápalu plic) a/nebo močových 
cest. Informujte svého lékaře, pokud jsou tyto příznaky nové nebo se zhoršují nebo pokud 
užíváte nebo jste v poslední době užíval(a) léky, které oslabují imunitní systém.

-

jestliže máte nebo jste měl(a) zánět plic. Přípravek Torisel může způsobit nespecifický 
intersticiální zánět plic. Někteří pacienti neměli žádné příznaky nebo měli jen minimální 
příznaky. Váš lékař Vám proto doporučí vyšetření plic počítačovým tomografem nebo rentgen 
hrudníku před zahájením a v průběhu léčby přípravkem Torisel. Informujte okamžitě svého 
lékaře, pokud zaznamenáte nové nebo zhoršující se problémy s dýcháním, jako jsou dušnost 
nebo obtížné dýchání.

-

jestliže pijete alkohol nebo jste alkoholik (alkoholička). Přípravek Torisel obsahuje alkohol a 
může uškodit pacientům, kteří pijí alkohol nebo kteří jsou závislí na alkoholu. Informujte svého 
lékaře, pokud máte problém s pitím alkoholu (viz bod „Přípravek Torisel obsahuje ethanol
[alkohol]“).

-

jestliže máte nebo jste měl(a) problémy s ledvinami. Lékař bude sledovat funkci Vašich 
ledvin.

-

jestliže máte nebo jste měl(a) problémy s játry. Sdělte svému lékaři, pokud se u Vás během 
léčby přípravkem Torisel rozvinou některé z následujících známek a příznaků jaterních 
problémů: svědění, žluté zbarvení očí nebo kůže, tmavá moč a bolest nebo nepříjemný pocit 
v oblasti v pravé horní oblasti břicha. Lékař Vám provede krevní testy kvůli kontrole funkce 
jater a poté může rozhodnout o snížení dávky přípravku Torisel.

-

jestliže máte nebo jste měl(a) vysokou hladinu cholesterolu. Přípravek Torisel může dále 
zvyšovat hladiny triglyceridů a/nebo cholesterolu, a to si může vyžádat léčbu hypolipidemiky 
(léky používané ke snížení hladiny cholesterolu v krvi).

-

jestliže máte podstoupit operační zákrok nebo jste jej právě podstoupil(a). Přípravek 
Torisel může zvýšit riziko problémů při hojení ran. Před operací Vám bude pravděpodobně 
přípravek Torisel vysazen. Lékař rozhodne, kdy začnete přípravek Torisel používat znovu.

-

jestliže plánujete dát se očkovat v průběhu léčby přípravkem Torisel. Očkování může být 
méně účinné nebo je třeba se během léčby přípravkem Torisel některým očkováním úplně 
vyhnout.

-

jestliže jste ve věku nad 65 let. S větší pravděpodobností můžete mít některé nežádoucí 
účinky, včetně otoku obličeje, průjmu, zápalu plic, úzkosti, deprese, dušnosti, sníženého počtu 
bílých krvinek v krvi, bolesti svalů, změny chuťového vnímání, infekce horních cest dýchacích, 
hromadění tekutiny v okolí plic, vředů a zánětů dutiny ústní a/nebo trávicího traktu, rýmy, 
závratí a infekcí.

37

-

přípravek Torisel může zvyšovat hladinu glukózy v krvi a zhoršovat cukrovku (diabetes 
mellitus)
. Toto může vést k potřebě léčení inzulinem a/nebo perorálními antidiabetiky
(přípravky k léčbě cukrovky užívané ústy). Informujte svého lékaře, pokud máte nadměrnou 
žízeň nebo vyšší frekvenci a množství moči.

-

přípravek Torisel může snížit počet bílých krvinek a krevních destiček, které napomáhají 
srážení krve a odolávání infekcí. 
Toto může zvýšit riziko krvácení/tvorby podlitin a infekcí 
(viz bod „Možné nežádoucí účinky“).

-

jestliže máte nebo jste měl(a) oční problémy, jako je katarakta (šedý zákal). Lékař Vám 
předepíše oční prohlídku před zahájením a v průběhu léčby přípravkem Torisel.

-

jestliže dostáváte přípravek Torisel, můžete být vystaven(a) zvýšenému riziku nádorového 
onemocnění, jako jsou nádorová onemocnění kůže a nádorová onemocnění lymfatických uzlin 
(lymfomy).

-

jestliže dostáváte přípravek Torisel, můžete být vystaven(a) zvýšenému riziku srdeční 
příhody (infarkt myokardu). Informujte svého lékaře, pokud se u Vás vyskytnou příznaky, jako 
je bolest nebo pocit tlaku na hrudníku, v paži, ramenou nebo čelisti, dušnost, nevolnost (pocit 
na zvracení), úzkost, pocení či závrať.

Máte-li jakékoli obavy, poraďte se se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní sestrou.

Děti a dospívající

Tento přípravek není určen dětem ani dospívajícím ve věku do 18 let, neboť pokročilý karcinom 
ledviny a lymfom z plášťových buněk nejsou u těchto pacientů a tento přípravek není účinný při léčbě 
jiných druhů karcinomů.  

Další léčivé přípravky a přípravek Torisel

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a)  v nedávné 
době.

Některé přípravky mohou interferovat (vzájemně se ovlivňovat) s vylučováním nebo látkovou 
přeměnou přípravku Torisel, a proto může být požadována úprava dávek. Měl(a) byste informovat 
svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některé z následujících přípravků:

-

inhibitory proteázy, užívají se k léčbě viru lidské imunodeficiences (HIV)

-

antibiotika (včetně rifampicinu) nebo přípravky proti plísním (včetně itrakonazolu, 
ketokonazolu a vorikonazolu), které se používají k léčbě infekcí

-

nefazodon nebo selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, které se používají 
k léčbě deprese

-

přípravky k léčbě epilepsie, včetně karbamazepinu, fenytoinu a fenobarbitalu

-

rifabutin používaný k léčbě osob s HIV a dalších onemocnění

-

rostlinné nebo přírodní léky obsahující třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum), které se 
používají k léčbě lehké deprese

-

inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory), (např. enalapril, ramipril 
a lisinopril) nebo blokátory kalciových kanálů (např. amplodipin), které se používají k léčbě
vysokého krevního tlaku nebo dalších problémů týkajících se srdce a cév

-

amfifilní léky, používané k léčbě poruch srdečního rytmu(arytmie) (např. amiodaron), nebo 
statiny používané k léčbě vysoké hladiny cholesterolu v krvi

-

sunitinib, používaný k léčbě karcinomu ledviny (rakoviny ledviny)

-

léky, které jsou P-gp substráty (jako např. digoxin, vinkristin, kolchicin, dabigatran, 
lenalidomid, paklitaxel)

Přípravek Torisel s jídlem a pitím

Grapefruit a grapefruitový džus mohou zvýšit koncentraci přípravku Torisel v krvi a měl(a) byste se 
jim vyhnout.

38

Těhotenství a kojení

Pokud jste těhotná nebo kojíte nebo myslíte, že jste těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se 
svým lékařem, než začnete tento přípravek dostávat. 

Přípravek Torisel nebyl studován u těhotných žen a nesmí se používat v průběhu těhotenství, pokud to 
není bezpodmínečně nutné. 

Ženy ve věku, kdy mohou otěhotnět, musí po dobu léčby přípravkem Torisel zabránit otěhotnění 
používáním vhodné antikoncepce. Muži s partnerkami ve věku, kdy mohou otěhotnět, by měli po dobu 
léčby přípravkem Torisel používat vhodnou antikoncepci.

Ženy nesmí kojit po dobu léčby přípravkem Torisel, protože tento přípravek může ovlivnit růst
a vývoj dítěte.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Není pravděpodobné, že přípravek Torisel má vliv na schopnost řídit dopravní prostředky a 
obsluhovat stroje.
Avšak velmi častým nežádoucím účinkem je nevolnost (pocit na zvracení) a zvracení a obtížné 
usínání a spaní. Pokud se necítíte dobře (nevolnost a zvracení) nebo máte potíže s usínáním nebo se 
spaním, věnujte zvýšenou pozornost řízení dopravních prostředků nebo obsluze strojů. 

U pacientů s lymfomem z plášťových buněk, kteří dostávají vyšší dávku přípravku Torisel, může 
množství alkoholu v tomto přípravku snížit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje (viz níže bod 
„Přípravek Torisel obsahuje ethanol [alkohol]“).

Přípravek Torisel obsahuje ethanol (alkohol)

Tento léčivý přípravek obsahuje ethanol (alkohol) v množství odpovídajícím 17,6 ml piva nebo 7,3 ml 
vína v dávce 25 mg. Pacienti s lymfomem z plášťových buněk, kterým je podávána při zahájení léčby 
vyšší dávka 175 mg přípravku Torisel, mohou získat dávku ethanolu odpovídající 123 ml piva nebo 51
ml vína v dávce. Může Vám uškodit, pokud jste závislý(á) na alkoholu, a Nutno vzít v úvahu u 
těhotných nebo kojících žen, dětí a rizikových skupin, jako jsou pacienti s jaterním onemocněním 
nebo epilepsií. Množství alkoholu v tomto léčivém přípravku může snížit pozornost při řízení 
motorových vozidel nebo obsluze strojů nebo změnit účinek jiných léků (viz body „Upozornění a 
opatření“ a „Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů“).

3.

Jak se přípravek Torisel používá

Přípravek Torisel bude vždy připravený a podaný lékařem nebo jiným zdravotnickým pracovníkem
jako nitrožilní infuze (do žíly).

Přibližně 30 minut před podáním dávky přípravku Torisel Vám má být přímo do žíly podána injekce 
antihistaminika (jako prevence alergické reakce na přípravek Torisel).

Koncentrát přípravku Torisel koncentrát se musí nejprve zředit 1,8 ml dodaného rozpouštědla, aby
bylo dosaženo koncentrace temsirolimu 10 mg/ml před podáním v injekčním roztoku chloridu 
sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) (viz návod na ředění na konci příbalové informace).
Doporučená dávka při karcinomu ledviny je 25 mg, podaných v 30 až 60 minutové infuzi (v kapací 
infuzi) jednou týdně.

39

Doporučená dávka při lymfomu z plášťových buněk je 175 mg, podaných v 30-60 minutové infuzi (v 
kapací infuzi) jednou týdně po dobu 3 týdnů, a následně 75 mg, podávaných jednou týdně v 30-60 
minutové infuzi (v kapací infuzi).

Léčba přípravkem Torisel má pokračovat, dokud přináší prospěch nebo až do výskytu nepřijatelných 
nežádoucích účinků.

Přípravek je připravován a podáván zdravotnickým pracovníkem, je proto velmi nepravděpodobné, že 
by Vám byla podána nadměrná dávka nebo, že byste dávku vynechal(a).

Pokud si nejste jistý(a), okamžitě to sdělte svému lékaři.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se použití tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka
nebo zdravotní sestry. 

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého. 

Nežádoucí účinky se mohou více projevit při vyšších dávkách 175mg /týdně v počáteční fázi léčby
lymfomu z plášťových buněk.

Nejčastější nežádoucí účinky pozorované během léčby přípravkem Torisel jsou uvedeny níže. Pokud 
zaznamenáte některý z nich, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Alergické reakce

Měl(a) byste neprodleně informovat lékaře nebo zdravotní sestru, pokud byste měl(a) příznaky 
angioedému, jako otok obličeje, jazyka nebo hltanu a problémy s dýcháním.
Pokud pocítíte některý z těchto příznaků během podávání přípravku Torisel, lékař nebo zdravotní 
sestra přeruší infuzi.

Krvácení do mozku

Měl(a) byste neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, jestliže se cítíte zmaten(a), nezvykle 
unaven(a), máte obtíže při mluvení nebo při polykání a máte rozdílnou velikost zorniček. Tyto 
příznaky mohou být způsobeny krvácením do mozku.

Proděravění střeva

Neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc, jestliže máte akutní bolesti břicha, vysokou horečku, pocit 
na zvracení a zvracení nebo krev ve stolici. Tyto příznaky mohou být způsobeny proděravěním střeva.

Selhání ledvin

Neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc, jestliže trpíte celkovým otokem, dušností, únavou. Tyto 
příznaky mohou být způsobeny náhlým snížením funkce ledvin.

Plicní embolie

Neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc, jestliže pocítíte dušnost, bolest na hrudi, vykašláváte krev, 
objeví se zrychlený srdeční tep, pocit na zvracení, mdloby, pocení, sípání a vlhká nebo namodralá
kůže. Tyto příznaky mohou být způsobeny krevní sraženinou ve Vašich plicích.

40

Neprodleně informujte také svého lékaře:

-

jestliže máte kašel, bolest na hrudi, potíže s dýcháním. Lékař Vás pošle na vyšetření hrudníku 
rentgenem.

-

jestliže dojde ke snížení počtu bílých krvinek. To může vést ke zvýšení rizika vzniku horečky a 
infekce.

-

jestliže dojde ke snížení počtu krevních destiček (druh krvinek, které napomáhají srážení krve), 
To může zvýšit riziko krvácení ve Vašem těle.

-

jestliže dojde ke zvýšení hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi.

-

jestliže máte nadměrnou žízeň nebo vyšší frekvenci a množství moči. Lékař Vám může 
předepsat inzulin a/nebo perorální antidiabetika.

-

jestliže jste nedávno podstoupil(a) chirurgický zákrok. Lékař může odložit podávání přípravku 
Torisel, dokud nedojde k úplnému zhojení, neboť tento přípravek může negativně ovlivnit
hojení ran po chirurgickém zákroku.

Další nežádoucí účinky přípravku Torisel mohou zahrnovat:

Velmi časté nežádoucí účinky (mohou postihnout více než 1 z 10 pacientů):

Celkový pocit slabosti, zimnice, otok ze zadržování tekutin, bolest (včetně bolesti břicha, zad, bolesti 
na hrudi a kloubů), žaludeční nevolnost (pocit na zvracení a zvracení), průjem, zácpa, bolest hlavy, 
horečka, vředy a zánět v dutině ústní a/nebo zánět trávicího traktu, kašel, zápal plic, krvácení z nosu, 
vyrážka, svědění, suchá kůže, snížená chuť k jídlu, dušnost, snížená hladina draslíku v krvi (což může 
vyvolat svalovou slabost), snížený počet červených krvinek, snížený počet určitého typu bílých 
krvinek, který je spojen se zvýšeným rizikem infekcí, vysoká hladina cukru v krvi, vysoká hladina 
cholesterolu, vysoká hladina triglyceridů, abscesy (dutina vyplněná hnisem), infekce (včetně infekce 
očí, chřipky, virové infekce, bronchitidy (zánětu průdušek), porucha funkce ledvin (včetně selhání 
ledvin), změny v krevních testech odrážející funkci ledvin, změny chuťových pocitů, obtížné usínání, 
nízký počet krevních destiček, který může zvýšit riziko krvácení a tvorbu podlitin.

Časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů):

Rýma, zčervenání a otok dásní, bolest v dutině ústní (včetně vředů v dutině ústní), plynatost žaludku, 
bolest v krku, vysoký krevní tlak, zarůžovělé oko včetně poruchy tvorby slz, ztráta chuti, zčervenání 
a otok v oblasti vlasových míšků (folikulů) v kůži, alergické reakce, závažné odlupování kůže, 
zvýšená krevní srážlivost (včetně trombů (sraženin) v žilách), nízké hladiny vápníku v krvi, nízké 
hladiny fosfátů v krvi, infekce horních cest dýchacích, zápal plic, tekutina v dutině hrudní, infekce 
krve, dehydratace (nedostatek tekutin), neklid, deprese, necitlivost a brnění kůže, závratě, ospalost, 
krvácení (ze rtů, dutiny ústní, žaludku nebo střev), zánět žaludeční sliznice, obtížné polykání, krvácení 
do kůže (podlitiny), drobné tečkovité krvácení, onemocnění nehtů, akné, kvasinková infekce, plísňová 
infekce, infekce močových cest, zánět močového měchýře, změny v krevních testech odrážející funkci 
jater, vysoká hladina krevních tuků jiných než triglyceridů, diabetes (cukrovka), bolest svalů.

Méně časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů):

Výpotek v osrdečníku (tekutina okolo srdce, která si může vyžádat drenáž a může ovlivnit pumpování 
krve).

Krvácení do mozku u pacientů s nádorem mozku nebo s chudokrevností, oční krvácení.

Plicní embolie, proděravění střeva (perforace), problémy s hojením ran po chirurgickém zákroku, 
zánět a otok hlasivek. 

Vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 1 000 pacientů):

41

Infekce plic způsobená Pneumocystis jiroveci (zánět plic vyvolaný Pneumocystis jiroveci).

Nežádoucí účinky, u kterých četnost není známa (z dostupných údajů nelze určit): 

Otok obličeje, rtů, jazyka, a hrdla, který může vyvolat potíže při dýchání.

Závažné reakce kůže a/nebo sliznic, které mohou zahrnovat bolestivé puchýře a horečku (Stevens-
Johnsonův syndrom).

Nevysvětlitelná bolest svalů, citlivost nebo slabost, které by mohly signalizovat poškození svalů 
(rhabdomyolýza).

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo 
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního 
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v

Dodatku V

. Nahlášením nežádoucích účinků 

můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5.

Jak přípravek Torisel uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku injekční lahvičky a na 
krabičce. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte v chladničce (2

C – 8 C).

Chraňte před mrazem.

Uchovávejte injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Po prvním zředění koncentrátu 1,8 ml dodaného rozpouštědla může být vzniklý roztok před dalším 
ředěním uchováván až po dobu 24 hodin při teplotě do 25 

C a chráněný před světlem.

Po dalším zředění koncentrátu injekčním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) 
může být vzniklý roztok uchováván až po dobu 6 hodin při teplotě do 25 

C a chráněný před světlem.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s 
přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Torisel obsahuje

-

Léčivou látkou je temsirolimusum.

Jedna injekční lahvička koncentrátu obsahuje temsirolimusum 30 mg.

Po prvním naředění koncentrátu dodaným rozpouštědlem (1,8 ml) je koncentrace 
temsirolimusum 10 mg/ml.

42

-

Pomocnými látkami v koncentrátu jsou bezvodý ethanol, tokoferol-alfa (E 307), propylenglykol
a kyselina citronová (E 330). Rozpouštědlo obsahuje polysorbát 80 (E 433), makrogol 400 
a bezvodý ethanol (viz bod „Přípravek Torisel obsahuje ethanol [alkohol]“).

Jak přípravek Torisel vypadá a co obsahuje toto balení

Přípravek Torisel je koncentrát a rozpouštědlo pro infuzní roztok.
Koncentrát je čirý bezbarvý až světle žlutý roztok. Rozpouštědlo je čirý až jemně zakalený, světle 
žlutý až žlutý roztok. Roztoky nesmějí obsahovat žádné viditelné částice. 

Balení přípravku Torisel obsahuje jednu skleněnou injekční lahvičku s 1,2 ml koncentrátu a jednu 
skleněnou injekční lahvičku s 2,2 ml rozpouštědla.

Držitel rozhodnutí o registraci
Pfizer Limited
Ramsgate Road
Sandwich
Kent CT13 9NJ
Velká Británie

Výrobce
Wyeth Lederle S.r.l.
Via Franco Gorgone
Zona Industriale
95100 Catania
Itálie 

Další informace o tomto léčivém přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí 
o registraci:

België/Belgique/Belgien 
Luxembourg/Luxemburg 
Pfizer S.A./ N.V.
Tél/Tel: +32 (0)2 554 62 11 

България 
Пфайзер Люксембург САРЛ, Клон България 
Тел.: +359 2 970 4333

Lietuva
Pfizer Luxembourg SARL filialas Lietuvoje
Tel. +3705 2514000 

Luxembourg/Luxemburg 
Pfizer S.A./ N.V.
Tél/Tel: +32 (0)2 554 62 11 

Česká republika 
Pfizer PFE, spol. s r.o.
Tel: +420 283 004 111 

Magyarország 
Pfizer Kft. 
Tel.: +36 1 488 3700 

Danmark
Pfizer ApS 
Tlf: +45 44 201 100 

Deutschland
Pfizer Pharma GmbH
Tel: +49 (0)30 550055-51000 

Malta 
Vivian Corporation Ltd. 
Tel: +35621 344610

Nederland
Pfizer bv
Tel: +31 (0)10 406 43 01

Eesti
Pfizer Luxembourg SARL Eesti filiaal

Tel: +372 666 7500

Norge
Pfizer Norge AS 
Tlf: +47 67 52 61 00

43

Ελλάδα
PFIZER ΕΛΛΑΣ A.E.
Tηλ: +30 210 67 85 800

Österreich
Pfizer Corporation Austria Ges.m.b.H.
Tel: +43 (0)1 521 15-0

España 
Pfizer, S.L. 
Tel: +34 91 490 99 00 

Polska
Pfizer Polska Sp. z o.o., 
Tel: +48 22 335 61 00 

France 
Pfizer
Tél: +33 (0)1 58 07 34 40

Portugal
Pfizer Biofarmacêutica, Sociedade Unipessoal
Lda 
Tel: +351 21 423 55 00

Hrvatska
Pfizer Croatia d.o.o.
Tel: + 385 1 3908 777

România
Pfizer Romania S.R.L
Tel: +40 (0) 21 207 28 00

Ireland
Pfizer Healthcare Ireland
Tel: +1800 633 363 (toll free)
Tel: +44 (0)1304 616161

Slovenija
Pfizer Luxembourg SARLPfizer, podružnica za 
svetovanje s področja farmacevtske dejavnosti, 
Ljubljana
Tel: +386 (0)1 52 11 400

Ísland 
Icepharma hf.
Sími: +354 540 8000 

Slovenská republika
Pfizer Luxembourg SARL,
organizačná zložka
Tel: +421 2 3355 5500

Italia
Pfizer S.r.l
Tel: +39 06 33 18 21

Suomi/Finland
Pfizer Oy 
Puh/Tel: +358 (0)9 430 040

Κύπρος
PFIZER ΕΛΛΑΣ Α.Ε. (CYPRUS BRANCH)
Tηλ: +357 22 817690 

Latvija
Pfizer Luxembourg SARL filiāle Latvijā
Tel. +371 67035775

Sverige 
Pfizer Innovatios AB 
Tel: +46 (0)8 550 520 00 

United Kingdom 
Pfizer Limited
Tel: +44 (0)1304 616161

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

Další zdroje informací

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu

Na těchto stránkách naleznete též odkazy na 

další webové stránky týkající se vzácných onemocnění a jejich léčby.

44

________________________________________________________________________________

Následující informace jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky

Během zacházení a přípravy má být přípravek Torisel chráněn před nadměrným pokojovým 
a slunečním světlem.

Vaky/nádoby, které přijdou do styku s přípravkem Torisel, musí být vyrobeny ze skla, polyolefinu 
nebo polyetylénu.

Vaky a zdravotnické prostředky z PVC nesmí být používány k podávání přípravků obsahujících 
polysorbát 80, protože polysorbát 80 uvolňuje z PVC di-2-ethylhexylftalát (DEHP).

Torisel koncentrát a rozpouštědlo má být před podáním vizuálně zkontrolován na přítomnost částic a 
změnu zbarvení.

Nepoužívejte v případě, že jsou přítomny částice nebo při změně zbarvení. Použijte novou 
injekční lahvičku.

Rozpouštění

Přípravek Torisel 30 mg koncentrát musí být zředěn 1,8 ml dodaného rozpouštědla před 
podáním v injekčním roztoku chloridu sodného o koncetraci 9 mg/ml (0,9%).

Poznámka: Léčba lymfomu z plášťových buněk vyžaduje použít pro každou dávku nad 25 mg více
injekčních lahviček. Obsah každé lahvičky přípravku Torisel se musí rozpustit podle níže uvedeného 
návodu. Požadované množství směsi koncentrátu z injekční lahvičky a rozpouštědla se musí smísit v 
jedné injekční stříkačce na rychlou injekci s 250 ml injekčního roztoku chloridu sodného o 
koncentraci 9 mg/ml (0,9%).

Směs koncentrátu a rozpouštědla má být vizuálně zkontrolována na přítomnost částic a změnu 
zbarvení. 

Nepoužívejte v případě, že jsou přítomny částice nebo při změně zbarvení. 

Následující dva kroky při přípravě roztoku musí být provedeny v aseptických podmínkách podle 
národních standardů pro zacházení s cytotoxickými/cytostatickými přípravky:

KROK 1: ŘEDĚNÍ KONCENTRÁTU DODANÝM ROZPOUŠTĚDLEM

Natáhněte1,8 ml dodaného rozpouštědla.

Vstříkněte 1,8 ml rozpouštědla do injekční lahvičky koncentrátu přípravku Torisel 30 mg.

Dobře promíchejte rozpouštědlo a koncentrát obracením lahvičky. K odstranění vzduchových 
bublin je třeba ponechat dostatečný čas. Roztok má být čirý až mírně zakalený, bezbarvý nebo 
světle žlutý až žlutý, bez jakýchkoli viditelných částic. 

Jedna injekční lahvička koncentrátu přípravku Torisel 30 mg obsahuje 30 mg temsirolimu: Když se 
1,2 ml koncentrátu smísí s 1,8 ml dodaného rozpouštědla, výsledný objem je 3,0 ml a koncentrace 
temsirolimu je 10 mg/ ml. Směs koncentrátu a rozpouštědla je stabilní při teplotě do 25

C po dobu až 

24 hodin.

45

KROK 2: PODÁNÍ SMĚSI KONCENTRÁTU S ROZPOUŠTĚDLEM V INFUZI CHLORIDU 
SODNÉHO

Natáhněte požadované množství směsi koncentrátu a rozpouštědla (obsahující temsirolimus 10 
mg/ml) z injekční lahvičky, tj. 2,5 ml pro dávku temsirolimu 25 mg.

Rychle vstříkněte natažený objem do 250 ml injekčního roztoku chloridu sodného o koncentraci 
9 mg/ml (0,9%), aby se zajistilo dostatečné promísení. 

Vzniklá směs se následně promísí převracením infuzního vaku nebo láhve. Přitom je třeba se vyhnout 
nadměrnému třepání, které by mohlo vyvolat tvorbu pěny.

Výsledný zředěný roztok ve vaku nebo v láhvi má být před podáním vizuálně zkontrolován na 
přítomnost částic a na změnu zbarvení. Připravený roztok přípravku Torisel v injekčním roztoku 
chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) má být chráněn před nadměrným pokojovým a 
slunečním světlem.

Léčba lymfomu z plášťových buněk vyžaduje použít pro každou dávku nad 25 mg více injekčních
lahviček. 

Podání

Podání připraveného roztoku má být skončeno do šesti hodin od doby prvního smísení 
přípravku Torisel s injekčním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%). 

Přípravek Torisel se podává v infuzi trvající 30-60 minut jednou za týden. K zabezpečení 
přesného podávání léčivého přípravku se dává přednost použití infuzní pumpy. 

Aby se předešlo nadměrné ztrátě léčiva a snížila se míra vyluhování DEHP, musí se při 
podávání používat správné materiály. Při podávání přípravku Torisel se musí používat 
zdravotnické prostředky neobsahující DEHP nebo PVC, a hadičky s vhodným filtrem. 
Doporučuje se polyetersulfonový in-line filtr s velikostí pórů do 5 mikronů, aby se vyloučila 
možnost podání částic větších než 5 mikronů v infuzi. Pokud filtr není součástí použité 
soupravy pro podání, má být filtr připojen na konec soupravy (tjkoncový filtr) předtím, než 
směs dosáhne žíly pacienta. Mohou být použity koncové filtry různé velikosti pórů v rozmezí 
od 0,2 do 5 mikronů. Použití filtru, který je součástí soupravy, současně s koncovým filtrem se 
nedoporučuje.

Po zředění obsahuje přípravek Torisel polysorbát 80, a proto je nutné při podávání používat 
správné materiály. Je důležité přesně dodržovat doporučení v bodech 4.2 a 6.6 SmPC.

Likvidace

Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

Recenze

Recenze produktu TORISEL 25 MG/ML IVNINFCSL LQF 1X1.2ML+1X1.8ML

Diskuze

Diskuze k produktu TORISEL 25 MG/ML IVNINFCSL LQF 1X1.2ML+1X1.8ML

Přidat nový příspěvek do diskuze

 

Mohlo by vás zajímat


Načítám

Nejprodávanější značky

Výhodné nabídky už nemusíte hledat

pošleme vám je e-mailem :)

Zkuste to, odhlásit se koneckonců můžete kdykoli.
Nahoru
OK
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Zjistit více
Zpracovávám