Tento článek má pouze edukativní charakter, nenahrazuje poradu s lékařem nebo lékárníkem.
Mozek
Lidský mozek váží cca 1300 - 1500 g a je stejně jako cibule, obalen v několika obalech. Tyto obaly jsou tvořeny třemi vrstvami. Zevní vrstvu tvoří tvrdá plena mozková. Vnitřní vrstva, tvořená měkkou plenou mozkovou, pevně lne k povrchu mozku. Na jejím povrchu probíhají větší cévy, které se skrze ni dále zanořují do mozkové tkáně. Mezi těmito dvěma obaly je ještě tzv. pavučnice. Jsou to tenké bezcévné blány, které jsou připoutány trámčitými výběžky k měkké pleně mozkové.
Meningitida napadá měkké mozkové pleny
Při meningitidách bývají postiženy právě měkké mozkové obaly. Při zánětu dochází k jejich zduření a v prostoru mezi pavučnicí a měkkou plenou mozkovou bývá přítomen hnisavý žlutavý sekret u meningitid způsobených bakteriemi.
Nebezpečná meningitida
Je to velmi nebezpečné onemocnění, které může skončit úmrtím nebo může zanechat trvalé následky. V letech 1939 až 1962 došlo asi k 600 000 onemocnění. Z nich 100 000 skončilo úmrtím nemocného. Nejčastějšími postiženími, které vzniknou jako následek prodělaného zánětu mozkových blan, jsou zrakové a sluchové poruchy.
Příčiny vzniku meningitidy
Záněty mozkových blan mohou být způsobeny baktériemi, viry a vzácně i parazity. Život ohrožují zejména bakteriální meningitidy. Protože bakterie vytváří v prostorách mozkových obalů hnis, nazývá se toto onemocnění hnisavý zánět mozkových blan. Bakterie, která je nejčastěji vyvolává, je Neisseria meningitidis, známá spíše pod názvem meningokok. Rozlišujeme několik skupin této bakterie: A, B, C, X, Y, W 135. V České republice dominuje bakterie typu B a v poslední době i C.
Kdo je ohrožen meningokokovou meningitidou
Onemocnění postihuje všechny věkové skupiny. Nejčastěji jsou však ohroženy děti předškolního věku (do 5 let) a mladiství (15-25 let) V našich podmínkách je nález meningokoků při výtěrech z nosohltanu poměrně častý (až u 10%), ale typický zánět mozkových blan je naštěstí sporadický (100 - 300 meningitid ročně). Určení přesného typu meningokoka se provádí laboratorně - laboratorní typizací pomocí sérologických a PCR metod.
Typy přenosu
Kapénkově
Bakterie Neisseria meningitidis se přenáší kapénkově. U některých osob je přítomna v nosohltanu a přesto nevyvolává žádné příznaky onemocnění a její nosiči jsou proti ní imunní. Mohou však toto onemocnění přenést na ostatní.
Přenosem z jiného zdroje
Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje např. ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumoniae a Haemophilus influenzae. Infekce Haemophilem postihují nejčastěji děti od tří měsíců do pěti let. Meningitidy způsobené Streptokokem bývají zase spíše u dospělých.
Tuberkulózou
Dnes již naštěstí vzácné jsou záněty mozkových blan způsobené tuberkulózou. Ještě v nedávných dobách postihovala spíše děti či mladistvé, avšak v posledních desetiletích lze pozorovat posun výskytu této nemoci do vyšších věkových kategorií. To je výsledkem nejen preventivního očkování, ale i správné léčby pacientů s tuberkulózou.
Viry
Také viry mohou způsobit zánět mozkových blan. Většinou mívají pozvolnější průběh a zřídkakdy při nich bývá porucha vědomí. Někdy však mohou způsobit obrny, které bývají naštěstí pouze přechodné. Jedním z pro mozek nejnebezpečnějších virů je herpetický virus, který běžně způsobuje opary.
Očkování proti meningokoku
Invazivním meningokokovým onemocněním můžete účinně předejít pomocí očkování. V ČR jsou dostupné 2 typy vakcín, tj. vakcína proti meningokokům skupiny B (Bexsero, Trumenba) a čtyřvalentní vakcína proti meningokokům skupin A, C, Y, W135. (Menveo, Nimenrix). Očkovat je možné již od věku 2 měsíců (Bexsero) či od 6 týdnů věku (Nimenrix). Většina zdravotních pojišťoven na očkování proti meningokokovým infekcím svým pojištěncům přispívá.
Příznaky meningokokové meningitidy
U meningokokové meningitidy je inkubační doba 1 až 8 dní. Potom během dne až dvou (většinou však i v průběhu několika málo hodin) dochází k prudkému vzestupu horečky. Objevuje se nevolnost, zvracení, krutá bolest hlavy, ztuhnutí šíje. Nemocný může skončit v bezvědomí. U dětí se na kůži trupu a v obličeji se objevují drobné modřinky zvané petechie. Kolem úst, ale i na obličeji se vytváří mnohdy rozsáhlý opar. Bývá zvýšená citlivost na bolest.
U tuberkulózní meningitidy bývá průběh pozvolnější. Projevuje se většinou bolestmi hlavy, zvýšenou únavností a poruchami spánku. Porucha vědomí většinou nastupuje později. Nenápadné projevy může mít meningitida u novorozenců a malých kojenců.
Zdrojem nákazy pro dítě bývá většinou matka, od které se dítě nakazí při porodu. Nemocné děti bývají někdy spavé, jindy naopak neklidné a křičí bez vysvětlitelných důvodů. Také většinou líně pijí. Teprve během 1-3 dnů u nich dojde k vyklenutí velké fontanely. To je místo, kde nejsou ještě lebeční kosti srostlé. Objeví se křeče a zvracení.
I při sebemenším podezření ihned kontaktujte lékaře nebo RZS
Rychlost určení příznaků hraje u této nemoci zásadní roli. Co můžete sami? Vyzkoušejte volnost pohybu šíje nemocného. Pokud položí bezbolestně hlavu na prsa, nemusí to znamenat, že nemá zánět mozkových blan. Naopak - pokud se mu to nepodaří, je to velká pravděpodobnost. Pokud má nemocný i další příznaky, tj. vysoké horečky, kruté bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, je unavený, zmatený či spavý - na nic nečekejte a volejte rychlou záchrannou službu nebo lékaře!
U lékaře
Neboť se jedná o opravdu závažné onemocnění, lékař s vámi (pokud budete při vědomí) sepíše jen základní anamnézu a zeptá se i na to, zda jste alergičtí na některé léky. Vzhledem k tomu, že základem léčby meningitid jsou antibiotika, je tato otázka pro lékaře a jeho správný výběr léků zásadní. Zajímat jej bude také, jestli jste v nedávné době neprodělali zánět středního ucha či dutin.
Potom vás pečlivě vyšetří. Nesmíte se divit, když bude chtít, abyste si dali bradu na prsa. Lékař tak zkouší, jak moc vám tuhne šíje. Právě tuhnutí šíje je jedním ze základních příznaků zánětů mozkových blan. Pečlivě vám také prohlédne kůži. Bude na ní pátrat po drobných modřinkách, které se častěji objevují u dětí při infekci meningokokem.
Dále vám odebere vzorek krve a moči na základní laboratorní vyšetření. Nejzásadnějším vyšetřením při určování diagnózy u meningitid je však lumbální punkce. Jde o odběr mozkomíšního moku. Provádí se u ležícího či sedícího pacienta v prostoru mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem, popřípadě o jeden prostor výše či níže.
Za normálních okolností je mozkomíšní mok čirý a bezbarvý. V případě hnisavých meningitid bývá zkalený až hnisavý a vytéká pod velkým tlakem.Dále se vzorek mozkomíšního moku laboratorně vyšetří. Obvykle se ještě před vyšetřením mozkomíšního moku vyšetřuje i oční pozadí. To je velmi důležité. Informuje, není-li v nitrolebním prostoru příliš velký tlak. Kdyby byl, lumbální punkci by lékař nesměl udělat, protože by pacienta ohrozil na životě.
Léčbu je třeba zahájit ihned po určení správné diagnózy. Pacient s meningitidou je akutně ohrožen otokem mozku. Proto se léčba zahajuje léky proti otoku. Většinou se podává dexamethazon ve vysokých dávkách do žíly. Za 15-20 minut po podání dexamethazonu se podávají antibiotika v dostatečně vysoké dávce rovněž jako infúze do žíly.
Je třeba také udržovat dostatečný přívod tekutin a minerálů. Léčba většinou trvá 5-10 dní, vědomí se nemocným vrací tak po 24-48 hodinách od začátku nemoci. Kontrolní lumbální punkce se provádí za 48 hodin.
Komplikace zánětu mozkových blan
Jen těžko se dá ovlivnit vznik komplikací po prodělaném zánětu mozkových blan. Nejhorší komplikací je samozřejmě úmrtí. I dnes na komplikovanou meningitidu umírá až 20 % nemocných, a to většinou do 24-48 hodin od začátku nemoci. Zánět může také přejít na mozkovou tkáň a způsobit encefalitidu.
Obvyklými komplikacemi jsou také postižení mozkových nervů. Nejčastěji bývá postižen nerv sluchový. Většinou je to nevratné poškození, jehož následkem bývá hluchota. Poškozen zánětem může být, naštěstí jen vzácně i nerv zrakový. Další velmi závažnou komplikací je zánět srdečního svalu.
V místech drobných modřin mohou později vzniknout nekrózy, což je vlastně mrtvá tkán, která se časem odhojí. Pozdními projevy prodělané meningitidy mohou být u dětí zpožděný duševní a tělesný vývoj, epilepsie a poruchy chování.
Časté otázky
Zajímalo by mne, jakou prognózu má pacient s meningitidou?
Na tuto nemoc umírá až 20 % novorozenců, až 2 % starších dětí a až 37 % dospělých pacientů. Nemocní většinou umírají do 24-48 hodin od začátku nemoci. Závažné jsou také komplikace meningitid. Patří mezi ně hluchota, slepota, duševní zaostalost, epilepsie, zánět srdečního svalu a osrdečníku a jiné. Protože má nemoc velmi rychlý průběh, je nesmírně důležité i při sebemenším podezření ihned volat lékaře či záchranku.
Jak se mohu chránit před infekcí Hemophilem influenzae?
Před hemophilovými infekcemi se můžete také nechat naočkovat. Očkování je vhodné provést již v raném dětském věku, neboť děti chrání také před nebezpečným zánětem hrtanové záklopky. Od roku 2001 je toto očkování zařazeno mezi základní povinné vakcinace.
Symptomy nemoci či zdravotního problému popsané v tomto článku se u každého mohou projevit jinak. V každém případě konzultujte své zdravotní potíže vždy s lékařem.
