Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Protiinfekční léky na předpis » Léky na předpis na virovou infekci organismu

SUSTIVA 100 MG 30X100MG Tobolky - recenze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 25860

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

Podobné produkty od stejného výrobce

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Výrobce: BRISTOL-MYERS SQUIBB, MEYMAC
Kód výrobku: 25860
Kód EAN:
Kód SÚKL: 27690
Držitel rozhodnutí: BRISTOL-MYERS SQUIBB, MEYMAC
Lékař Vám předepsal Sustiva, protože jste infikován(a) virem HIV. Sustiva užívaný v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky snižuje množství tohoto viru v krvi.

Příbalový leták

1

PŘÍLOHA I 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

1.0

Approved v

2

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje efavirenzum 50 mg.

Pomocná látka se známým účinkem 
Jedna tvrdá tobolka obsahuje 28,5 mg laktózy ve formě monohydrátu. 

SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje efavirenzum 100 mg.

Pomocná látka se známým účinkem 
Jedna tvrdá tobolka obsahuje 57,0 mg laktózy ve formě monohydrátu. 

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje um 200 mg.

Pomocná látka se známým účinkem 
Jedna tvrdá tobolka obsahuje 114 mg laktózy ve formě monohydrátu. 

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
Tmavožluto-bílá, potištěná "SUSTIVA" na tmavožlutém víčku a "50 mg" na bílém těle. 

SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
Bílá, potištěná "efavirenz" na těle a "100 mg" na víčku. 

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
Tmavě žlutá, potištěná "SUSTIVA" na těle a "200 mg" na víčku. 

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Přípravek SUSTIVA je indikován ke kombinované antivirové léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve 
věku 3 měsíce a starších s tělesnou hmotností alespoň 3,5 kg, infikovaných virem lidské 
imunodeficience (HIV-1).

Přípravek SUSTIVA dosud nebyl dostatečně hodnocen u pacientů v pokročilém stádiu onemocnění 
HIV, tedy u pacientů s počtem buněk CD4 < 50 buněk/mm

3

 nebo po selhání léčebných režimů 

využívajících inhibitory proteáz (PI). I když nebyla pozorována zkřížená rezistence efavirenzu s PI, 
není v současnosti k dispozici dostatek údajů o účinnosti následného použití kombinované terapie 
založené na použití PI po selhání léčebných režimů, při nichž byl použit přípravek SUSTIVA. 

1.0

Approved v

3

Přehled klinických a farmakodynamických informací: viz bod 5.1. 

Dávkování

4.2  Dávkování a způsob podání

Terapie musí být zahájena lékařem se zkušenostmi s léčbou infekce HIV. 

Dávkování

Efavirenz je nutno podávat v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky (viz bod 4.5). 

Aby pacienti lépe snášeli neurologické nežádoucí účinky, doporučuje se užívat přípravek před spaním 
(viz bod 4.8).

Dospělí:

Doporučená dávka přípravku efavirenz v kombinaci s inhibitory reverzní transkriptázy na bázi 
nukleosidových analogů (nucleoside analogue reverse transcriptase inhibitor, NRTI) s nebo bez PI (viz 
bod 4.5) je 600 mg per os jednou denně. 

Úprava dávky:

Pokud se přípravek efavirenz podává současně s vorikonazolem, musí se udržovací dávka 
vorikonazolu zvýšit na 400 mg každých 12 hodin a dávka přípravku efavirenz se musí snížit o 
50%, t.j. na 300 mg jednou denně. Pokud je léčba vorikonazolem ukončena, musí se efavirenz začít 
podávat v původním dávkování (viz bod 4.5). 

Pokud se přípravek efavirenzpodává současně s rifampicinem pacientům vážícím 50 kg nebo více, je 
možno zvážit zvýšení dávky přípravku efavirenzna 800 mg/den (viz bod 4.5). 

Pediatrická populace (3 měsíce až 17 let): 

Doporučená dávka přípravku efavirenz efavirenzv kombinaci s PI a/nebo NRTI u pacientů ve věku od 
3 měsíců do 17 let je uvedena v tabulce 1. Neporušené tvrdé tobolky efavirenz lze podávat pouze 
dětem, které dokáží tvrdé tobolky spolehlivě spolknout.  

1.0

Approved v

4

Tabulka 1: Dětské dávky podávané jednou denně* 

Tělesná hmotnost (kg) 

Dávka přípravku  

efavirenz (mg)

Počet tobolek nebo tablet a 

síla dávky k podání

3,5 až < 5

100

jedna 100 mg tobolka

5 až < 7,5

150

jedna 100 mg tobolka + jedna

50 mg tobolka

7,5 až < 15

200

jedna 200 mg tobolka

15 až < 20

250

jedna 200 mg tobolka + jedna

50 mg tobolka

20 až < 25

300

tři 100 mg tobolky   

25 až < 32,5

350

tři 100 mg tobolky + jedna 

50 mg tobolka

32,5 až < 40

400

dvě 200 mg tobolky  

≥ 40 

600

jedna 600 mg tobolka NEBO tři 

200 mg tobolky

*Pro informace o biologické dostupnosti obsahu tobolky po smísení s jídlem viz bod 5.2.

Zvláštní skupiny pacientů 

Porucha funkce ledvin

Farmakokinetika efavirenzu nebyla u pacientů s nedostatečností ledvin hodnocena; nicméně do moči 
se v nezměněné formě vylučuje méně než 1% dávky efavirenzu, takže vliv poruchy funkce ledvin na 
eliminaci efavirenzu by měl být minimální (viz bod 4.4). 

Porucha funkce jater

Pacienti s lehkou poruchou jater mohou být léčeni běžně doporučovanou dávkou efavirenzu. Pacienti 
musí být pečlivě sledováni, zda se u nich nevyskytnou nežádoucí účinky závislé na dávce, zvláště 
neurologické příznaky (viz body 4.3 a 4.4). 

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost efavirenzu u dětí mladších 3 než měsíce nebo s tělesnou hmotností do 3,5 kg 
nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání 

Doporučuje se, užívat efavirenz na lačný žaludek. Zvýšená koncentrace efavirenzu pozorovaná po 
podání efavirenzu s jídlem, může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.4 a 5.2). 

Pacienti, kteří nemohou polykat 

Vysypání tobolky: u pacientů ve věku minimálně 3 měsíce a s tělesnou hmotností minimálně 3,5 kg, 
kteří nemohou spolknout tobolky, může být obsah tobolky podán s malým množstvím jídla, a to 
metodou vysypání obsahu tobolky do jídla (návod viz bod 6.6). Po dobu 2 hodin po podání přípravku 
eflavirenz nesmí být konzumováno žádné další jídlo.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v 
bodě 6.1. 

1.0

Approved v

5

Pacienti s těžkou poruchou funkce jater (třída C Child-Pughovy klasifikace) (viz bod 5.2). 

Současné podávání s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, triazolamem, pimozidem, 
bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotamin, dihydroergotamin, ergometrin a 
methylergometrin), protože kompetice efavirenzu o CYP3A4 by mohla vést k inhibici metabolizmu
a případným závažným a/nebo život ohrožujícím nežádoucím účinkům (například poruchy srdečního 
rytmu, prodloužení sedace nebo deprese dechové funkce) (viz bod 4.5).

Bylinné přípravky obsahující třezalku (Hypericum perforatum) kvůli riziku snížených plazmatických 

koncentrací a snížených klinických účinků efavirenzu (viz bod 4.5). 

4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

Při léčbě infekce HIV se efavirenz nesmí používat samostatně ani se nesmí přidávat jako jediný další 
přípravek k selhávajícímu léčebnému režimu. Dochází rychle ke vzniku rezistence viru, pokud se 
efavirenz podává jako monoterapie. Při volbě nového antiretrovirového přípravku (antiretrovirových 
přípravků), podávaného v kombinaci s efavirenzem, je nutno vzít v úvahu možnost zkřížené rezistence 
viru (viz bod 5.1).

Současné podávání efavirenzu s tabletovou fixní kombinací obsahující efavirenz, emtricitabin a 
tenofovir-disoproxil-fumarát, se nedoporučuje, pokud není potřebné pro úpravu dávky (například 
s rifampicinem).

Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se nedoporučuje (viz bod 4.5). 

Při předepisování léčivých přípravků současně s přípravkem efavirenzse lékař musí seznámit 
s příslušným Souhrnem údajů o přípravku. 

Ačkoli bylo u efektivní virové suprese antiretrovirovou terapií prokázáno postupné snížení rizika 
sexuálního přenosu, reziduální riziko nemůže být vyloučeno. Měla by být přijata opatření k zabránění 
přenosu v souladu s národními pokyny. 

Jestliže se pro podezření na nesnášenlivost vysadí z kombinovaného léčebného režimu některý 
antiretrovirový léčivý přípravek, je třeba pečlivě zvážit současné vysazení všech antiretrovirových 
léčivých přípravků. Opětovnou aplikaci antiretrovirových léčivých přípravků je nutno zahájit 
současně, po vymizení symptomů nesnášenlivosti. Přerušovaná monoterapie a následné opětovné 
nasazování antiretrovirových přípravků není vhodné, protože se tak zvyšuje možnost selekce 
rezistentních virů. 

Vyrážka:

V klinických studiích s efavirenzem byl hlášen rozvoj mírné až středně těžké vyrážky, která obvykle 
při pokračování terapie vymizela. Podávání vhodných antihistaminik a/nebo kortikosteroidů může 
zlepšit snášenlivost a urychlit vymizení vyrážky. Závažná vyrážka s tvorbou puchýřů, vlhkou 
deskvamací nebo s tvorbou vředů byla popsána u méně než 1% nemocných léčených efavirenzem. 
Incidence erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu dosahovala přibližně 0,1%. U 
pacientů se závažnou vyrážkou provázenou tvorbou puchýřů, deskvamací, postižením sliznic nebo 
horečkou se musí podávání efavirenzu přerušit. Pokud se terapie efavirenzem přeruší, je třeba také 
zvážit přerušení léčby dalšími antiretrovirovými přípravky, aby se zabránilo vývoji rezistentních virů 
(viz bod 4.8).

Zkušenosti s efavirenzem u pacientů, kteří vysadili jiná antiretrovirová léčiva ze třídy NNRTI, jsou 
omezené (viz bod 4.8). Efavirenz se u pacientů, kteří během užívání jiného léčiva ze skupiny NNRTI 
měli život ohrožující kožní reakce (např. Stevens-Johnsonův syndrom), nedoporučuje. 

Psychiatrické symptomy:

1.0

Approved v

6

U pacientů léčených efavirenzem byly popsány nežádoucí psychiatrické účinky. Zdá se, že riziko 
těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů s psychiatrickými poruchami 
v anamnéze. Hlavně těžká deprese se vyskytovala častěji u jedinců s depresí v anamnéze. Po uvedení 
přípravku na trh se objevila i hlášení o těžké depresi, dokonané sebevraždě, bludech a chování 
připomínajícím psychózu. Pacienty je nutno poučit, aby v případě, že se u nich objeví symptomy jako 
těžká deprese, psychóza nebo sebevražedné sklony, okamžitě vyhledali svého lékaře, který zjistí, zda 
mohou uvedené symptomy souviset s užíváním efavirenzu, a v kladném případě rozhodne, zda rizika 
pokračování léčby převažují nad přínosem (viz bod 4.8). 

Neurologické symptomy:

Symptomy včetně - ne však pouze - závratí, nespavosti, ospalosti, poruchy soustředění a „divokých“ 
snů představují často uváděné nežádoucí účinky u pacientů, kteří v klinických studiích dostávali 
efavirenz v dávce 600 mg denně (viz bod 4.8). Neurologické symptomy se obvykle začínají objevovat 
během jednoho nebo dvou dnů terapie a obvykle ustupují po prvních 2-4 týdnech. Pacienty je nutno 
informovat o tom, že, pokud se tyto časté symptomy vyskytnou, nejspíše se v dalším průběhu terapie 
zmírní a neznamená to, že následně dojde k rozvoji některého z méně častých psychiatrických 
symptomů. 

Záchvaty:

U dospělých a pediatrických pacientů užívajících přípravek efavirenz byly pozorovány konvulze, 
obvykle v případě známé anamnézy záchvatů. U pacientů kterým jsou současně podávány 
antikonvulzní léčivé přípravky primárně metabolizované játry, jako je fenytoin, karbamazepin 
a fenobarbital, může být nutné pravidelně monitorovat plazmatické koncentrace. Ve studii na lékové 
interakce došlo k poklesu plazmatické koncentrace karbamazepinu, když byl karbamazepin podán
spolu s efavirenzem (viz bod 4.5). Opatrnosti je třeba u všech pacientů se záchvaty v anamnéze. 

Jaterní příhody:  

U pacientů bez stávající choroby jater nebo jiných identifikovatelných rizikových faktorů bylo po 
uvedení na trh hlášeno několik případů selhání jater (viz bod 4.8). U pacientů se stávající dysfunkcí 
jater nebo s jinými rizikovými faktory je nutno zvážit monitoring jaterních enzymů. 

Vliv jídla:

Ppodávání přípravku efavirenzspolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu (viz bod 5.2) a může 
vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.8). Doporučuje se užívat přípravek efavirenz , 
nejlépe před spaním. 

Syndrom imunitní reaktivace:

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination antiretroviral therapy, CART) se
u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce 
na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy 
nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika 
prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, 
generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou Pneumocystis
jiroveci 
(dříve známá jako Pneumocystis carini). Jakékoli příznaky zánětu by měly být vyhodnoceny a 
v případě potřeby by měla být zahájena příslušná léčba. Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt 
autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla 
velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. 

Tělesná hmotnost a metabolické parametry 

1.0

Approved v

7

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi. Tyto 
změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. U lipidů existuje v 
některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti není významný průkaz 
spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba sledovat zavedené pokyny pro 
léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby. 

Osteonekróza:

Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání kortikosteroidů, konzumaci 
alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly případy osteonekrózy hlášeny 
především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART. 
Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost 
kloubů nebo pokud mají pohybové potíže. 

Zvláštní skupiny pacientů:  

Jaterní onemocnění:  
Efavirenz je u pacientů s těžkou poruchou funkce jater kontraindikován (viz body 4.3 a 5.2) a u 
pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater se nedoporučuje, protože není k dispozici dostatek 
údajů, na základě kterých by bylo možno určit, zda není nutná úprava dávky. Vzhledem k 
extenzivnímu metabolizmu efavirenzu zprostředkovanému cytochromem P450 a k omezeným 
klinickým zkušenostem u pacientů s chronickým onemocněním jater si podávání efavirenzu 
nemocným s mírnou poruchou funkce jater vyžaduje opatrnost. Pacienty je třeba pozorně sledovat zda 
u nich nedochází k rozvoji nežádoucích účinků závislých na dávce, zvláště neurologických symptomů. 
Za účelem hodnocení stavu onemocnění jater je nutno pravidelně provádět laboratorní testy (viz 
bod 4.2).

U pacientů s existujícími významnými poruchami funkce jater nebyla bezpečnost a účinnost 
efavirenzu stanovena U pacientů s chronickou hepatitidou typu B nebo C léčených kombinovanou 
antiretrovirovou terapií existuje zvýšené riziko závažných a potenciálně fatálních hepatálních 
nežádoucích účinků. Pacienti s již přítomnou dysfunkcí jater včetně chronické aktivní hepatitidy mají 
během kombinované antiretrovirové terapie zvýšený výskyt poruch jaterní funkce, a měli by být 
sledováni způsobem odpovídajícím běžné praxi. Pokud se objeví důkazy o zhoršení jaterního 
onemocnění nebo o trvalém zvýšení sérových transamináz na více než pětinásobek horní hranice 
normálního rozmezí, je nutno posoudit přínos pokračování léčby efavirenzem oproti potenciálním 
rizikům významné hepatální toxicity. U těchto nemocných je nutno zvážit přerušení nebo ukončení 
léčby (viz bod 4.8). 

Sledování jaterních enzymů se doporučuje i u pacientů užívajících jiné léčivé přípravky spojované 
s jaterní toxicitou. V případě současné antivirové terapie hepatitidy typu B nebo C je třeba seznámit se 
s odpovídajícími informacemi o těchto přípravcích. 

Renální insuficience:

Farmakokinetika efavirenzu nebyla zjišťována u pacientů s renální nedostatečností; v nezměněné 
podobě se však močí vylučuje méně než 1% dávky efavirenzu, takže by důsledky poruchy renální 
funkce na vylučování efavirenzu měly být minimální (viz bod 4.2). K dispozici nejsou žádné 
zkušenosti u pacientů se závažným renálním selháním, proto se doporučuje tuto populaci pozorně 
sledovat z hlediska bezpečnosti. 

Starší pacienti:

V klinických studiích nebyl hodnocen dostatečný počet starších jedinců, aby bylo možné stanovit, zda 
starší nemocní reagují jinak, než mladší pacienti.

Pediatrická populace

1.0

Approved v

8

Efavirenz nebyl zkoušen u dětí ve věku do 3 měsíců nebo s tělesnou hmotností pod 3,5 kg. Z tohoto 
důvodu se nemá efavirenz podávat dětem mladším než 3  měsíce. 

Vyrážka byla hlášená u 59 ze 182 dětí (32 %) léčených efavirenzem, přičemž u šesti pacientů byla 
závažná. Před zahájením terapie efavirenzem u dětí lze zvážit možnost profylaxe vhodnými 
antihistaminiky.

Laktóza:

Pacienti se vzácnými dědičnými poruchami intolerance galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo 
malabsorpcí glukózo-galaktózy by tento léčivý přípravek neměli užívat. 

4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

Efavirenz je in vivo induktorem CYP3A4, CYP2B6 a UGT1A1. Sloučeniny, které jsou substráty 
těchto enzymů, mohou mít snížené plazmatické koncentrace, pokud se podávají spolu s efavirenzem. 
In vitro je efavirenz rovněž inhibitorem CYP3A4. Efavirenz proto teoreticky může zpočátku zvyšovat 
expozici substrátům CYP3A4, přičemž u substrátů CYP3A4 s úzkým terapeutickým indexem je nutná 
opatrnost (viz bod 4.3). Efavirenz může být induktorem CYP2C19 a CYP2C9; nicméně in vitro lze
rovněž pozorovat inhibici, přičemž čistý výsledek současného podávání se substráty těchto enzymů 
není jasný (viz bod 5.2).

Expozice efavirenzu se může zvýšit, pokud se podává s léčivými přípravky (např. ritonavirem) nebo 
potravinami (např. s grapefruitovou šťávou), které inhibují aktivitu CYP3A4 nebo CYP2B6. 
Sloučeniny nebo rostlinné přípravky (například výtažky z Ginkgo biloba a třezalky tečkované), které 
indukují tyto enzymy, mohou vést ke snížení plazmatických koncentrací efavirenzu. Současné užívání 
třezalky tečkované je kontraindikováno (viz bod 4.3). Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se
nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 
Kontraindikace současného podávání 
Efavirenz se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, 
triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotamin, dihydroergotamin, 
ergometrin a methylergometrin), protože inhibice jejich metabolizmu může vést k závažným, život 
ohrožujícím příhodám (viz bod 4.3). 

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum):

Současné podávání efavirenzu a třezalky tečkované nebo bylinných přípravků s obsahem třezalky 
tečkované je kontraindikováno. Plazmatické hladiny efavirenzu mohou být současným podáváním 
třezalky tečkované sníženy v důsledku indukce enzymů metabolizujících léčivo a/nebo transportních 
proteinů třezalkou tečkovanou. Pokud pacient již třezalku tečkovanou užívá, vysaďte ji, zkontrolujte 
virové hladiny, a pokud je to možné, hladiny efavirenzu. Hladiny efavirenzu se mohou při vysazení 
třezalky tečkované zvýšit a dávku efavirenzu může být nutné upravit. Indukční účinky třezalky 
tečkované mohou přetrvávat po dobu nejméně 2 týdnů po ukončení léčby (viz bod 4.3). 

Další interakce

Interakce mezi efavirenzem a inhibitory proteázy, jinými antiretrovirovými látkami než jsou inhibitory
proteázy a dalšími neantiretrovirovými léčivy jsou uvedeny v Tabulce 2 dále (zvýšení je označeno 
symbolem “↑”, pokles symbolem “↓”, beze změny symbolem “↔” a jednou za 8 nebo 12 hodin jako “
à 8h” respektive “ à 12h”). Pokud jsou k dispozici, jsou 90% nebo 95% intervaly spolehlivosti
uvedeny v kulatých závorkách. Studie byly provedeny na zdravých dobrovolnících, pokud není
uvedeno jinak.

1.0

Approved v

9

Tabulka 2: Interakce mezi efavirenzem a dalšími léčivy u dospělých 

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

ANTIINFEKTIVA
HIV antivirotika
Inhibitory proteázy (PI)
Atazanavir/ritonavir/efavirenz
(400 mg jednou denně/100 mg jednou 
denně/600 mg jednou denně, všechny 
podávané s jídlem)

Atazanavir (pm):
AUC: ↔* (↓ 9 až ↑ 10) 
C

max

: ↑ 17 %* (↑ 8 až ↑ 27) 

C

min

: ↓ 42 %* (↓ 31 až ↓ 51) 

Současné podávání efavirenzu 
s atazanavirem/ritonavirem se
nedoporučuje. Jestliže je současné 
podávání atazanaviru s NNRTI nutné,
může být zváženo zvýšení dávky 
atazanaviru na 400 mg a ritonaviru na
200 mg v kombinaci s efavirenzem za
důkladného klinického sledování.

Atazanavir/ ritonavir/efavirenz
(400 mg jednou denně/200 mg jednou 
denně/600 mg jednou denně, všechny 
podávané s jídlem)

Atazanavir (pm):
AUC: ↔*/** (↓ 10 až ↑ 26) 
C

max

: ↔*/** (↓ 5 až ↑ 26) 

C

min

: ↑ 12 %*/** (↓ 16 až

↑ 49) 
(indukce CYP3A4).
* Pokud se srovnává
s atazanavirem
300 mg/ritonavirem 100 mg
jednou denně večer bez 
efavirenzu. Toto snížení
C

min

 atazanaviru může mít 

negativní vliv na účinnost 
atazanaviru.
** na základě historického 
srovnání

Darunavir/ritonavir/efavirenz
(300 mg dvakrát denně*/100 mg 
dvakrát denně/600 mg jednou denně) 

*nižší než doporučená dávka, podobná 
zjištění se očekávají při doporučených 
dávkách

Darunavir:
AUC : ↓ 13 % 
C

min

 : ↓ 31 % 

C

max

: ↓ 15 %

(indukce CYP3A4)
Efavirenz:
AUC : ↑ 21 % 
C

min

: ↑ 17 %

C

max

: ↑ 15 %

(indukce CYP3A4)

Efavirenz v kombinaci
s darunavirem/ritonavirem 800/100 mg
jednou denně může vést k suboptimální 
C

min

darunaviru. Pokud se efavirenz má

použít v kombinaci
s darunavirem/ritonavirem, musí se použít
dávkovací režim darunaviru/ritonaviru
600/100 mg dvakrát denně. Tato 
kombinace by se měla podávat s 
opatrností.
Viz také ritonavir níže.

Fosamprenavir/ritonavir/efavirenz
(700 mg dvakrát denně/100 mg dvakrát 
denně/600 mg jednou denně) 

Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

U žádného z těchto léčivých přípravků 
není úprava dávky nezbytná. Viz také
řádek pro ritonavir níže. 

Fosamprenavir/nelfinavir/efavirenz

Interakce nebyly studovány

U žádného z těchto léčivých přípravků 
není úprava dávky nezbytná.

Fosamprenavir/sachinavir/efavirenz

Interakce nebyly studovány

Nedoporučuje se, protože se očekává, že 
expozice oběma inhibitorům proteázy 
bude významně snížena. 

1.0

Approved v

10

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Indinavir/efavirenz
(800 mg à 8h/200 mg jednou denně) 

Indinavir:
AUC : ↓ 31 % (↓ 8 až ↓ 47) 
C

min

: ↓ 40 %

Podobné snížení expozic
indinaviru bylo pozorováno,
pokud se podávalo
1 000 mg indinaviru à 8h
s 600 mg efavirenzu denně. 
(CYP3A4 indukce)
Efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

Zatímco klinický význam snížených
koncentrací indinaviru nebyl dosud
stanoven, je nutno při volbě režimu 
zahrnujícího jak efavirenz, tak indinavir
brát v potaz rozsah pozorovaných
farmakokinetických interakcí.

Při podávání s indinavirem nebo 
kombinací indinavir/ritonavir není žádná
úprava dávky efavirenzu nezbytná.

Viz také ritonavir o řádek níže. 

1.0

Approved v

11

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Indinavir/ritonavir/efavirenz
(800 mg dvakrát denně/100 mg dvakrát 
denně/600 mg jednou denně) 

Indinavir:
AUC: ↓ 25 % (↓ 16 až 
↓ 32)

b

C

max

: ↓ 17 % (↓ 6 až ↓ 26)

b

C

min

: ↓ 50 % (↓ 40 až ↓ 59)

b

Efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
Střední geometrická 
hodnota C

min

indinaviru

(0,33 mg/l) při podávání 
s ritonavirem a efavirenzem
byla vyšší než střední 
historická C

min

(0,15 mg/l)

při podávání indinaviru 
samotného v dávce 800 mg
à 8h. U pacientů 
infikovaných HIV-1 (n = 6)
byly farmakokinetiky
indinaviru a efavirenzu
obecně porovnatelné 
s farmakokinetikami
zjištěnými u neinfikovaných 
dobrovolníků. 

1.0

Approved v

12

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Lopinavir/ritonavir měkké tobolky 
nebo perorální roztok/efavirenz

Lopinavir/ritonavir tablety/efavirenz

(400/100 mg dvakrát denně/600 mg 
jednou denně) 

(500/125 mg dvakrát denně/600 mg 
jednou denně) 

Podstatný pokles expozice
lopinaviru.

Koncentrace lopinaviru:
↓ 30-40 % 

Koncentrace lopinaviru:
podobné jako
u lopinaviru/ritonaviru
400/100 mg dvakrát denně 
bez efavirenzu.

V případě podávání spolu s efavirenzem 
je nutno zvážit zvýšení dávek kombinace
lopinavir/ritonavir v měkkých tobolkách 
nebo v perorálním roztoku o 33 %
(4 tobolky/~6,5 ml dvakrát denně místo 
3 tobolek/5 ml dvakrát denně). Je třeba 
opatrnosti, protože tato úprava dávky
nemusí být u některých pacientů 
dostačující. Dávka tablet 
lopinaviru/ritonaviru by měla být zvýšena 
na 500/125 mg dvakrát denně, pokud se 
podává s efavirenzem 600 mg jednou
denně. 
Viz také řádek pro ritonavir uvedený dále. 

Nelfinavir/efavirenz
(750 mg à 8h/600 mg jednou denně) 

Nelfinavir:
AUC: ↑ 20 % (↑ 8 až ↑ 34) 
C

max

: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 33) 

Tato kombinace byla
obecně dobře snášena. 

U žádného z léčivých přípravků není 
úprava dávky potřebná. 

Ritonavir/efavirenz
(500 mg dvakrát denně/600 mg jednou 
denně) 

Ritonavir:
Ranní AUC: ↑ 18 % (↑ 6 až
↑ 33)
Večerní AUC: ↔ 
Ranní C

max

: ↑ 24 % (↑ 12 až 

↑ 38) 
Večerní C

max

: ↔ 

Ranní C

min

: ↑ 42 % (↑ 9 až 

↑ 86)

b

Večerní C

min

: ↑ 24 % (↑ 3 až 

↑ 50)

b

Efavirenz:
AUC: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 34)
C

max

: ↑ 14 % (↑ 4 až ↑ 26) 

C

min

: ↑ 25 % (↑ 7 až ↑ 46)

b

(inhibice oxidačního 
metabolismu
zprostředkovaného CYP) 
Pokud byl efavirenz
podáván s ritonavirem v
dávce 500 nebo 600 mg
dvakrát denně, nebyla tato 
kombinace dobře snášena 
(vyskytlo se například 
točení hlavy, nauzea, 
parestézie a zvýšení
jaterních enzymů). 
O snášenlivosti efavirenzu
v kombinaci s ritonavirem
v nízkých dávkách (100 mg,
jednou nebo dvakrát denně) 
není k dispozici dostatek
údajů. 

Při používání efavirenzu s ritonavirem
v nízkých dávkách je nutno zvážit
možnost zvýšení incidence nežádoucích
účinků souvisejících s efavirenzem, a to
v důsledku možných 
farmakodynamických interakcí.

1.0

Approved v

13

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Sachinavir/ritonavir/efavirenz

Interakce nebyly studovány.

Údaje pro doporučení dávky nejsou 
k dispozici. Viz také řádek pro ritonavir 
výše. Podávání efavirenzu v kombinaci
se sachinavirem jako jediným inhibitorem
proteázy se nedoporučuje. 

Antagonisté CCR5
Maravirok/efavirenz
(100 mg dvakrát denně/600 mg jednou 
denně) 

Maravirok:
AUC

12

: ↓ 45 % (↓ 38 až 

↓ 51) 
C

max

: ↓ 51 % (↓ 37 až ↓ 62) 

Koncentrace efavirenzu
nebyly měřeny, není 
očekáván žádný vliv. 

Viz Souhrn údajů o přípravku pro léčivý 
přípravek obsahující maravirok. 

Inhibitor přenosu řetězce integrázou 
Raltegravir/efavirenz
(400 mg jednotlivá dávka/ - )

Raltegravir:
AUC: ↓ 36 %
C

12

: ↓ 21 % 

C

max

: ↓ 36 %

(indukce UGT1A1)

U raltegraviru není úprava dávky
potřebná. 

NRTI a NNRTI
NRTI/efavirenz

Specifické interakční studie 
s efavirenzem a NRTI
s výjimkou lamivudinu,
zidovudinu a tenofovir-
disoproxil

−fumarátu nebyly

provedeny. Klinicky
významné interakce se
nepředpokládají, protože 
NRTI se metabolizují jinou
cestou než efavirenz a není
pravděpodobné, že by 
soutěžily o stejné 
metabolické enzymy
a eliminační cesty. 

U žádného z těchto léčivých přípravků 
není nutné dávku upravovat.

NNRTI/efavirenz

Interakce nebyly studovány.

Jelikož se použití dvou NNRTI z hlediska
účinnosti a bezpečnosti neprokázalo jako 
přínosné, současné podávání efavirenzu 
a dalšího NNRTI se nedoporučuje. 

Antivirotika proti hepatitidě C 
Boceprevir/Efavirenz
(800 mg 3krát denně/600 mg jednou 
denně) 

Boceprevir:
AUC: ↔ 19 %* 
C

max

: ↔ 8 % 

C

min

: ↓ 44 % 

Efavirenz:
AUC: ↔ 20 % 
C

max

: ↔ 11 % 

(indukce CYP3A – účinek 
na boceprevir)
*0-8 hodin
Žádný účinek (↔) se rovná 
poklesu střední hodnoty 
odhadu o ≤20 % nebo 
zvýšení střední hodnoty 
odhadu o ≤25 % 

Minimální plazmatické koncentrace
bocepreviru byly při současném podávání 
s efavirenzem sníženy.
Klinické důsledky tohoto pozorovaného 
snížení minimálních koncentrací
bocepreviru nebyly přímo hodnoceny. 

1.0

Approved v

14

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Telaprevir/Efavirenz
(1,125 mg každých 8 h/600 mg jednou
denně) 

Telaprevir (ve vztahu k 750
mg každých 8 h):
AUC: ↓ 18 % (↓ 8 až ↓ 27)
C

max

: ↓ 14 % (↓ 3 až ↓ 24) 

C

min

: ↓ 25 % (↓ 14 až ↓ 34) 

%
Efavirenz:
AUC: ↓ 18 % (↓ 10 až ↓ 26) 
C

max

: ↓ 24 % (↓ 15 až ↓ 32) 

C

min

: ↓ 10 % (↑ 1 až ↓ 19) %

(indukce CYP3A
efavirenzem)

Pokud se efavirenz a telaprevir podávají
současně, musí se telaprevir podávat 
v dávce 1,125 mg každých 8 hodin.

Simeprevir/Efavirenz
(150 mg jednou denně /600 mg jednou 
denně) 

Simeprevir:
AUC: ↓ 71 % (↓ 67 až ↓ 74) 
C

max

: ↓ 51 % (↓ 46 až ↓ 56)

C

min

: ↓ 91 % (↓ 88 až ↓ 92)

Efavirenz:
AUC: ↔  
C

max

: ↔ 

C

min

: ↔ 

Žádný účinek (↔) se rovná 
poklesu střední hodnoty 
odhadu o ≤ 20 % nebo 
zvýšení střední hodnoty 
odhadu o ≤ 25 % 
(indukce enzymu CYP3A4)

Současné podávání simepreviru 
s efavirenzem vedlo, vzhledem k indukci
CYP3A4 efavirenzem, k významnému
poklesu plazmatických koncentrací
simepreviru, který může mít za následek 
ztrátu terapeutické účinnosti simepreviru. 
Současné podávání simepreviru 
s efavirenzem se nedoporučuje. 

Antibiotika
Azithromycin/efavirenz
(600 mg jediná dávka /400 mg jednou
denně) 

Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

U žádného z léčivých přípravků není 
úprava dávky potřebná. 

Klarithromycin/efavirenz
(500 mg à 12h/400 mg jednou denně)

Klarithromycin:
AUC: ↓ 39 % (↓ 30 až ↓ 46) 
C

max:

↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 35) 

14-hydroxymetabolit
klarithromycinu:
AUC: ↑ 34 % (↑ 18 až ↑ 53) 
C

max

: ↑ 49 % (↑ 32 až ↑ 69) 

Efavirenz:
AUC: ↔ 
C

max

: ↑ 11 % (↑ 3 až ↑ 19) 

(Indukce CYP3A4)
U 46 % neinfikovaných
dobrovolníků, kterým byl 
podán efavirenz a
klarithromycin vznikla
vyrážka.

Klinický význam těchto změn 
plazmatických hladin klarithromycinu
není znám. Je možno zvážit alternativy
klarithromycinu (např. azithromycin). Pro 
efavirenz není žádná úprava dávky
potřebná. 

Další makrolidová antibiotika (např. 
erythromycin)/efavirenz

Interakce nebyly studovány.  Údaje pro doporučení dávky nejsou 

k dispozici.

1.0

Approved v

15

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Antimykobakteriální látky
Rifabutin/efavirenz
(300 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Rifabutin:
AUC: ↓ 38 % (↓ 28 až ↓ 47) 
C

max

: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46) 

C

min

: ↓ 45 % (↓ 31 až ↓ 56) 

Efavirenz:
AUC: ↔ 
C

max

: ↔ 

C

min

: ↓ 12 % (↓ 24 až ↑ 1) 

(Indukce CYP3A4)

Denní dávku rifabutinu je nutno při 
podávání s efavirenzem zvýšit o50 %.
Zvažte zdvojnásobení dávky rifabutinu
v režimech, kde je rifabutin podáván 2

nebo 3krát týdně v kombinaci 
s efavirenzem. Klinické účinky této 
úpravy dávky nebyly odpovídajícím
způsobem hodnoceny. Při úpravě dávky je 
nutno zvážit individuální snášenlivost a
virologickou odpověď (viz bod 5.2). 

Rifampicin/efavirenz
(600 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Efavirenz:
AUC: ↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 36) 
C

max

: ↓ 20 % (↓ 11 až ↓ 28) 

C

min

: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46) 

(indukce CYP3A4 a
CYP2B6)

Pokud se užívá s rifampicinem u pacientů 
vážících 50 kg nebo více, může zvýšení 
denní dávky efavirenzu na 800 mg
poskytnout expozici podobnou denní
dávce 600 mg při použití bez rifampicinu. 
Klinický efekt této úpravy dávky nebyl
odpovídajícím způsoben vyhodnocen. Při 
úpravě dávky je nutno zvážit individuální 
snášenlivost a virologickou odpověď 
(viz bod 5.2). U rifampicinu není žádná
úprava dávky potřebná. 

Antimykotika
Itrakonazol/efavirenz
(200 mg à 12h/600 mg jednou denně)

Itrakonazol:
AUC: ↓ 39 % (↓ 21 až ↓ 53) 
C

max

: ↓ 37 % (↓ 20 až ↓ 51) 

C

min

: ↓ 44 % (↓ 27 až ↓ 58) 

(pokles koncentrací
itrakonazolu: indukce
CYP3A4)
Hydroxyitrakonazol:
AUC: ↓ 37 % (↓ 14 až ↓ 55) 
C

max

: ↓ 35 % (↓ 12 až ↓ 52) 

C

min

: ↓ 43 % (↓ 18 až ↓ 60) 

Efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická změna. 

Jelikož u itrakonazolu nelze dát žádné
doporučení ohledně dávky, je nutno zvážit 
alternativní antimykotickou léčbu. 

Posakonazol/Efavirenz
--/400 mg jednou denně 

Posakonazol:
AUC: ↓ 50 %  

C

max

: ↓ 45 %

(indukce UDP

−G)

Současného podávání posakonazolu 
a efavirenzu je třeba se vyvarovat, pokud 
prospěch pro pacienta nepřeváží riziko. 

1.0

Approved v

16

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Vorikonazol/efavirenz
(200 mg dvakrát denně/400 mg jednou 
denně) 

Vorikonazol/efavirenz
(400 mg dvakrát denně/300 mg jednou 
denně) 

Vorikonazol:
AUC: ↓ 77 % 
C

max

: ↓ 61 % 

Efavirenz:
AUC: ↑ 44 % 
C

max

: ↑ 38 % 

Vorikonazol:
AUC: ↓ 7 % (↓ 23 až ↑ 13) 

*

C

max

: ↑ 23 % (↓ 1 až ↑ 53) * 

Efavirenz:
AUC: ↑ 17 % (↑ 6 až ↑ 29) 

**

C

max

: ↔** 

*v porovnání s 200 mg
dvakrát denně samotným 
** v porovnání se 600 mg
jednou denně samotným 
(kompetitivní inhibice
oxidativního metabolismu)

Při současném podávání efavirenzu 
s vorikonazolem musí být udržovací
dávka vorikonazolu zvýšena na 400 mg
dvakrát denně a dávka efavirenzu musí 
být snížena o 50 %, tj. na 300 mg jednou
denně. Při ukončení léčby vorikonazolem 
musí být obnovena původní dávka 
efavirenzu.

Flukonazol/efavirenz
(200 mg jednou denně/400 mg jednou 
denně) 

Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

Úprava dávky není nezbytná pro žádný z
těchto přípravků 

Ketokonazol a další imidazolová
antimykotika

Interakce nebyly studovány 

Údaje pro doporučení dávky nejsou 
k dispozici.

Antimalarika
Artemether/lumefantrin/efavirenz
(20/120 mg tableta, 6 dávek po
4 tabletách více než 3 dny/600 mg
jednou denně) 

Artemether:
AUC: ↓ 51 %  
C

max

: ↓ 21 %

Dihydroartemisinin:
AUC: ↓ 46 % 
C

max

: ↓ 38 %  

Lumefantrin:
AUC: ↓ 21 %
C

max

: ↔ 

Efavirenz:
AUC: ↓ 17 %
C

max

: ↔ 

(indukceCYP3A4)

Jelikož snížené koncentrace artemetheru,
dihydroartemisininu nebo lumefantrinu
mohou vést ke snížení účinnosti 
antimalarik, je při současném podávání 
tablet efavirenzu a
artemetheru/lumefantrinu doporučována 
opatrnost.

Atovachon a proguanil
hydrochlorid/efavirenz
(250/100 mg jednorázová
dávka/600 mg jednou denně) 

Atovachon:
AUC: ↓ 75 % (↓ 62 až ↓ 84) 

C

max

: ↓ 44 % (↓ 20 až ↓ 61) 

Proguanil:
AUC: ↓ 43 % (↓ 7 až ↓ 65) 

C

max

: ↔ 

Současnému podávání kombinace 
atovachon/proguanil s efavirenzem je
nutno se pokud možno vyhnout.

ANTACIDA
Antacidum hydroxid hlinitý-hydroxid
hořečnatý – simetikon /efavirenz 
(30 ml jednotlivá dávka/400 mg
jednotlivá dávka)
Famotidin/efavirenz
(40 mg jednotlivá dávka/400 mg
jednotlivá dávka)

Ani antacida na bázi
hydroxidu
hlinitého/hořečnatého, ani 
famotidin absorpci
efavirenzu nenarušovaly.

Nepředpokládá se, že by současné 
podávání efavirenzu s léčivými přípravky, 
které upravují žaludeční pH, ovlivňovalo 
absorpci efavirenzu.

1.0

Approved v

17

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

ANXIOLYTIKA
Lorazepam/efavirenz
(2 mg jednotlivá dávka/600 mg jednou
denně) 

Lorazepam:
AUC: ↑ 7 % (↑ 1 až ↑ 14) 
C

max

: ↑ 16 % (↑ 2 až ↑ 32) 

Tyto změny se nepovažují 
za klinicky významné.

U žádného z léčiv není úprava dávky 
potřebná. 

ANTIKOAGULANCIA
Warfarin/efavirenz
Acenokumarol/efavirenz

Interakce nebyly studovány.
Plazmatické koncentrace a
účinky warfarinu nebo 
acenokumarolu mohou být
efavirenzem zvýšeny nebo
sníženy.

Může být nutné upravit dávku warfarinu 
nebo acenokumarolu.

ANTIKONVULZIVA
Karbamazepin/efavirenz
(400 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně)

Karbamazepin:
AUC: ↓ 27 % (↓ 20 až ↓ 33) 
C

max

: ↓ 20 % (↓ 15 až ↓ 24) 

C

min

: ↓ 35 % (↓ 24 až ↓ 44) 

Efavirenz:
AUC: ↓ 36 % (↓ 32 až ↓ 40) 
C

max

: ↓ 21 % (↓ 15 až ↓ 26) 

C

min

: ↓ 47 % (↓ 41 až ↓ 53) 

(pokles koncentrací
karbamazepinu: indukce
CYP3A4; pokles
koncentrací efavirenzu:
indukce CYP3A4 a
CYP2B6)
AUC, C

max

a C

min

 účinného 

epoxidového metabolitu
karbamazepinu v
rovnovážném stavu zůstaly 
nezměněny. Současné 
podávání vyšších dávek
buď efavirenzu nebo 
karbamazepinu nebylo
studováno.

Nelze dát žádné doporučení ohledně 
dávek. Je nutno zvážit alternativní
antikonvulzivum. Plazmatické hladiny
karbamazepinu musí být pravidelně 
sledovány.

Fenytoin, fenobarbital a další
antikonvulziva, která jsou substráty
isoenzymů CYP450 

Interakce nebyly studovány.
Při současném podávání s 
efavirenzem je zde
potenciál pro snížení nebo
zvýšení plazmatických
koncentrací fenytoinu,
fenobarbitalu a dalších
antikonvulziv, která jsou
substráty isoenzymů 
CYP450.

Pokud se efavirenz podává současně 
s antikonvulzivem, které je substrátem
isoenzymů CYP450, je nutno hladiny 
antikonvulziva pravidelně sledovat. 

Kyselina valproová/efavirenz
(250 mg dvakrát denně/600 mg jednou 
denně) 

Žádný klinicky významný
vliv na farmakokinetiku
efavirenzu. Omezená data
naznačují, že neexistuje 
žádný klinicky významný
vliv na farmakokinetiku
kyseliny valproové.

Úprava dávky efavirenzu není nutná.
Pacienti by měly být sledováni, zda se 
u nich neobjeví záchvaty.

1.0

Approved v

18

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Vigabatrin/efavirenz
Gabapentin/efavirenz

Interakce nebyly studovány.
Klinicky významné
interakce se neočekávají, 
protože vigabatrin
a gabapentin se eliminují
výlučně nezměněny močí 
a není pravděpodobné, že 
by soutěžily o stejné 
metabolické enzymy
a eliminační cesty 
s efavirenzem.

U žádného z těchto léčivých přípravků 
není úprava dávky nezbytná.

ANTIDEPRESIVA
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
Sertralin/efavirenz
(50 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Sertralin:
AUC: ↓ 39 % (↓ 27 až ↓ 50) 
C

max

: ↓ 29 % (↓ 15 až ↓ 40)  

C

min

: ↓ 46 % (↓ 31 až ↓ 58) 

Efavirenz:
AUC: ↔ 
C

max

: ↑ 11 % (↑ 6 až ↑ 16) 

C

min

: ↔  

(Indukce CYP3A4)

Zvyšování dávky sertralinu se musí řídit 
klinickou odpovědí. 
U efavirenzu není žádná úprava dávky
potřebná. 

Paroxetin/efavirenz
(20 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

U žádného z léčiv není úprava dávky 
potřebná. 

Fluoxetin/efavirenz

Interakce nebyly studovány.
Jelikož fluoxetin sdílí s
paroxetinem podobný
metabolický profil, tj. silný
inhibiční účinek na 
CYP2D6, předpokládá se u 
fluoxetinu podobná
nepřítomnost interakcí. 

U žádného z léčiv není úprava dávky 
potřebná. 

Inhibitory zpětného příjmu noradrenalinu a dopaminu 
Bupropion/efavirenz
[150 mg jednorázová dávka
(prodloužené uvolňování)/600 mg 
jednou denně] 

Bupropion:
AUC: ↓ 55 % (↓ 48 až ↓ 62) 

C

max

: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 47)  

Hydroxybupropion:
AUC: ↔ 

C

max

: ↑ 50 % (↑ 20 až ↑ 80) 

(Indukce CYP2B6)

Zvýšení dávky bupropionu se musí řídit 
klinickou odpovědí, nicméně maximální 
doporučená dávka bupropionu se nesmí 
překročit. U efavirenzu není úprava dávky 
nutná.

ANTIHISTAMINIKA
Cetirizin/efavirenz
(10 mg jednotlivá dávka/600 mg jednou
denně) 

Cetirizin:
AUC: ↔ 
C

max

: ↓ 24 % (↓ 18 až ↓ 30) 

Tyto změny se nepovažují 
za klinicky významné.
Efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

U žádného z léčiv není úprava dávky
potřebná. 

1.0

Approved v

19

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

KARDIOVASKULÁRNÍ PŘÍPRAVKY 
Blokátory vápníkového kanálu
Diltiazem/efavirenz
(240 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Diltiazem:
AUC: ↓ 69 % (↓ 55 až ↓ 79) 
C

max

: ↓ 60 % (↓ 50 až ↓ 68)  

C

min

: ↓ 63 % (↓ 44 až ↓ 75) 

Desacetyldiltiazem:
AUC: ↓ 75 % (↓ 59 až ↓ 84) 
C

max

: ↓ 64 % (↓ 57 až ↓ 69)  

C

min

: ↓ 62 % (↓ 44 až ↓ 75) 

N-monodesmethyldiltiazem:
AUC: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52) 
C

max

: ↓ 28 % (↓ 7 až ↓ 44) 

C

min

: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52) 

Efavirenz:
AUC: ↑ 11 % (↑ 5 až ↑ 18) 
C

max

: ↑ 16 % (↑ 6 až ↑ 26) 

C

min

: ↑ 13 % (↑ 1 až ↑ 26) 

(Indukce CYP3A4)
Zvýšení

farmakokinetických
parametrů efavirenzu se 
nepovažuje za klinicky
významné.

Úprava dávky diltiazemu se musí řídit 
klinickou odpovědí (viz souhrn údajů 
o přípravku pro diltiazem). U efavirenzu 
není žádná úprava dávky potřebná. 

Verapamil, felodipin, nifedipin
a nikardipin

Interakce nebyly studovány.
Pokud se efavirenz podává
současně s blokátorem 
vápníkového kanálu, který
je substrátem enzymu
CYP3A4, je zde potenciál
pro snížení plazmatických
koncentrací blokátoru
vápníkového kanálu.

Úprava dávky blokátoru vápníkového
kanálu se musí řídit klinickou odpovědí 
(viz souhrn údajů o přípravku pro 
blokátor vápníkového kanálu).

HYPOLIPIDEMIKA

Inhibitory HMG Co-A reduktázy
Atorvastatin/efavirenz
(10 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Atorvastatin:
AUC: ↓ 43 % (↓ 34 až ↓ 50) 
C

max

: ↓ 12 % (↓ 1 až ↓ 26) 

2-hydroxyatorvastatin:
AUC: ↓ 35 % (↓ 13 až ↓ 40) 
C

max

: ↓ 13 % (↓ 0 až ↓ 23) 

4-hydroxyatorvastatin:
AUC: ↓ 4 % (↓ 0 až ↓ 31) 
C

max

: ↓ 47 % (↓ 9 až ↓ 51) 

Celkové účinné inhibitory 

HMG Co-A reduktázy:

AUC: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 41) 
C

max

: ↓ 20 % (↓ 2 až ↓ 26) 

Hladiny cholesterolu je nutno pravidelně 
sledovat. Může být nutné upravit dávku 
atorvastatinu (viz souhrn údajů 
o přípravku pro atorvastatin). Dávku 
efavirenzu není nutné upravovat.

Hladiny cholesterolu by měly být 

Pravastatin/efavirenz
(40 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Pravastatin:
AUC: ↓ 40 % (↓ 26 až ↓ 57) 
C

max

: ↓ 18 % (↓ 59 až ↑ 12) 

1.0

Approved v

20

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Simvastatin/efavirenz
(40 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Simvastatin:
AUC: ↓ 69 % (↓ 62 až ↓ 73) 
C

max

: ↓ 76 % (↓ 63 až ↓ 79) 

Simvastatinová kyselina:
AUC: ↓ 58 % (↓ 39 až ↓ 68) 
C

max

: ↓ 51 % (↓ 32 až ↓ 58) 

Celkové účinné inhibitory 

HMG Co-A reduktázy:

AUC: ↓ 60 % (↓ 52 až ↓ 68) 

C

max

: ↓ 62 % (↓ 55 až ↓ 78) 

(Indukce CYP3A4)

Současné podávání 
efavirenzu s atorvastatinem,
pravastatinem nebo
simvastatinem nemělo vliv 
na hodnoty AUC nebo C

max

efavirenzu.

pravidelně sledovány. Může být nutné 
upravit dávku pravastatinu (viz Souhrn
údajů o přípravku pro pravastatin). Dávku 
efavirenzu není nutné upravovat.

Hladiny cholesterolu by měly být 
pravidelně sledovány. Může být nutné 
upravit dávku simvastatinu (viz Souhrn
údajů o přípravku pro simvastatin). Dávku 
efavirenzu není nutné upravovat.

Rosuvastatin/efavirenz

Interakce nebyla studována.
Rosuvastatin je převážně 
vylučován v nezměněné 
formě stolicí, proto se 
interakce s efavirenzem
neočekává. 

Pro tyto léčivé přípravky není nezbytná 
úprava dávky.

HORMONÁLNÍ KONTRACEPTIVA
Perorální:
Ethinylestradiol+Norgestimát/Efavirenz
(0,035 mg+0,25 mg jednou
denně/600 mg jednou denně) 

Ethinylestradiol:
AUC: ↔ 
C

max

: ↔ 

C

min

: ↓ 8 % (↑ 14 až ↓ 25) 

Norelgestromin (aktivní
metabolit):

AUC: ↓ 64 % (↓ 62 až ↓ 67) 
C

max

: ↓ 46 % (↓ 39 až ↓ 52) 

C

min

: ↓ 82 % (↓ 79 až ↓ 85) 

Levonorgestrel (aktivní
metabolit):

AUC: ↓ 83 % (↓ 79 až ↓ 87) 
C

max

: ↓ 80 % (↓ 77 až ↓ 83) 

C

min

: ↓ 86 % (↓ 80 až ↓ 90) 

(indukce metabolismu)
Efavirenz: žádná klinicky
významná interakce.
Klinický význam těchto 
účinků není znám. 

Vedle hormonálních kontraceptiv musí
být používána spolehlivá bariérová
antikoncepční metoda (viz bod 4.6). 

1.0

Approved v

21

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Injekce: Depo

−medroxyprogesteron-

acetát (DMPA)/efavirenz (150 mg i.m.
jednorázová dávka DMPA)

V 3-měsíční studii lékových 
interakcí nebyly významné
rozdíly ve
farmakokinetických
parametrech MPA mezi
jedinci, kteří dostali 
antiretrovirální terapii
obsahující efavirenz,
a jedinci, kterým nebyla
antivirotika podávána.
Podobné výsledky byly
zjištěny dalšími 
investigátory, avšak
plazmatické hladiny MPA
byly ve druhé studii více
proměnlivé. V obou studiích 
zůstaly plazmatické hladiny 
progesteronu u jedinců 
užívajících efavirenz
a DMPA nízké v souladu se
supresí ovulace.

Protože jsou k dispozici pouze omezené
údaje, musí být kromě hormonálních 
kontraceptiv používána spolehlivá
bariérová antikoncepční metoda 
(viz bod 4.6).

Implantát: Etonogestrel/efavirenz

Interakce nebyla studována.
Může se očekávat snížená 
expozice etonogestrelu
(indukce CYP3A4).
Vyskytla se ojedinělá 
postmarketingová hlášení
selhání kontraceptiv
s etonogestrelem
u pacientek, kterým byl
podáván efavirenz.

Vedle hormonálních kontraceptiv musí
být používána spolehlivá bariérová
antikoncepční metoda (viz bod 4.6).

1.0

Approved v

22

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

IMUNOSUPRESIVA
Imunosupresiva metabolizovaná
CYP3A4 (např. cyklosporin, 
takrolimus, sirolimus)/efavirenz

Interakce nebyly
studovány. Je možno
očekávat snížení expozice 
imunopresivu (indukce
CYP3A4). Neočekává se, 
že tato imunosupresiva
ovlivňují expozici 
efavirenzu.

Mohou být nutné úpravy dávek
imunosupresiv. Při zahájení nebo 
ukončení léčby efavirenzem se 
doporučuje pečlivé sledování koncentrací 
imunosupresiva po dobu nejméně 2 týdnů 
(dokud se nedosáhne stalé koncentrace).

OPIOIDY
Methadon/efavirenz
(stabilní udržovací, 35-100 mg jednou
denně/600 mg jednou denně) 

Methadon:
AUC: ↓ 52 % (↓ 33 až ↓ 66) 
C

max

: ↓ 45 % (↓ 25 až ↓ 59) 

(Indukce CYP3A4)
Ve studii na uživatelích
intravenózních drog
infikovaných HIV vedlo
současné podávání 
efavirenzu s methadonem
k poklesu plazmatických
hladin methadonu
a k projevům opiátových 
abstinenčních příznaků. 
K úlevě od abstinenčních 
příznaků byla dávka 
methadonu zvýšena
o střední hodnotu 22 %. 

Pacienty je nutno sledovat s ohledem na
projevy abstinenčních příznaků a jejich 
dávku methadonu je nutno k jejich úlevě 
podle potřeby zvýšit. 

Buprenorfin/naloxon/efavirenz

Buprenorfin:
AUC: ↓ 50% 
Norbuprenorfin:
AUC: ↓ 71%
Efavirenz:
Žádné klinicky významné
farmakokinetické interakce.

Navzdory snížení expozice buprenorfinu
neměl žádný zúčastněný pacient 
abstinenční příznaky. Úprava dávky 
buprenorfinu ani efavirenzu není
nezbytná, pokud se podávají současně. 

a

90% interval spolehlivosti, pokud není uvedeno jinak.

b

95% interval spolehlivosti.

Ostatní interakce: efavirenz se neváže na receptory pro kanabinoidy. Falešně pozitivní výsledky 
na přítomnost kanabinoidů v moči byly hlášeny s některými screeningovými testy u neinfikovaných 
a HIV-infikovaných subjektů, kterým byl podáván efavirenz. V takových případech se doporučují 
potvrzující testy za využití specifičtějších metod, jako je plynová chromatografie/hmotnostní 
spektrometrie.

1.0

Approved v

23

4.6  Fertilita, těhotenství a kojení 

Mužská a ženská antikoncepce

Zásadně je nutno používat bariérovou antikoncepci spolu s jinými metodami antikoncepce (například 
perorální nebo jinou hormonální antikoncepcí, viz bod 4.5). V důsledku dlouhého biologického 
poločasu efavirenzu se doporučuje používání odpovídajících antikoncepčních opatření 12 týdnů po 
ukončení léčby efavirenzem.  

Těhotenství  

Efavirenz se během těhotenství nemá užívat, ledaže klinický stav pacientky takovou léčbu vyžaduje. 
Ženy ve fertilním věku musí před zahájením léčby efavirenzem podstoupit těhotenský test 
(viz bod 5.3).

Bylo sedm retrospektivních hlášení, která odpovídala nálezu vad neurální trubice, včetně 
meningomyelokély, všechna u matek vystavených v prvním trimestru režimům zahrnujícím efavirenz 
(s výjimkou jakýchkoli tablet s fixní kombinací dávek obsahujících efavirenz). U tablety s fixní
kombinací dávek obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovir

−disoproxyl−fumarát byly hlášeny dva

další případy (1 - prospektivní a 1 - retrospektivní) včetně příhod, které odpovídaly nálezu vad 
neurální trubice. Příčinná souvislost těchto příhod s podáním efavirenzu nebyla stanovena, přičemž 
společný jmenovatel není znám. Jelikož k vadám neurální trubice dochází během prvních 4 týdnů 
vývoje plodu (kdy se nervová trubice uzavírá), toto potenciální riziko by se týkalo žen vystavených
efavirenzu v prvním trimestru těhotenství.  

Registr těhotenství vystavených antiretrovirovým látkám (Antiretroviral Pregnancy Registry 

APR)

obdržel do července 2013 prospektivní hlášení o 904 těhotenstvích, která byla v prvním trimestru 
vystavena režimům zahrnujícím efavirenz, jenž vedla k 766 porodům živých dětí. U jednoho dítěte 
byla hlášena vada neurální trubice, přičemž četnost a charakter jiných vrozených vad byly podobné 
jako u dětí, které byly vystaveny režimům neobsahujícím efavirenz, i u dětí s HIV negativními 
kontrolními nálezy. Incidence vad neurální trubice v celkové populaci se pohybuje v rozmezí
od 0,5 do 1 případu na 1 000 živě narozených dětí. 

U plodů opic ošetřovaných efavirenzem byly pozorovány malformace (viz bod 5.3). 

Kojení

Bylo prokázáno, že je efavirenz vylučován do lidského mateřského mléka. Informace o účincích 
efavirenzu na novorozence/děti jsou nedostatečné. Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit. Kojení má 
být během léčby efavirenzem přerušeno. Doporučuje se, aby matky infikované virem HIV nekojily za 
žádných okolností, aby se zabránilo přenosu HIV. 

Fertilita

Účinky efavirenzu na samčí a samičí fertilitu u potkanů byly hodnoceny pouze v dávkách, při kterých 
bylo dosaženo stejných nebo nižších hladin léčiva, než jsou hladiny (expozice), kterých je dosaženo 
při podávání doporučených dávek efavirenzu u člověka. V těchto studiích efavirenz nenarušoval 
páření ani fertilitu samců ani samic potkanů (dávky do 100 mg/kg/dvakrát denně) a neovlivňoval 
spermie ani potomstvo samců potkanů vystavených působení efavirenzu (dávky do 200 mg/dvakrát 
denně). Reprodukční schopnosti potomstva narozeného samicím potkanů, kterým byl podáván 
efavirenz nebyly ovlivněny.  

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

Efavirenz může vyvolávat závratě, poruchy schopnosti soustředění, a/nebo ospalost. Pacienty je nutno 
poučit o tom, že pokud u sebe zjistí uvedené příznaky, nesmí vykonávat potenciálně nebezpečné 
činnosti, jako je řízení vozidel nebo obsluha strojů. 

1.0

Approved v

24

4.8  Nežádoucí účinky 

a. Souhrn bezpečnostního profilu 

Efavirenz byl hodnocen u více než 9 000 pacientů. V podskupině 1 008 dospělých pacientů, kteří 
v kontrolovaných klinických studiích dostávali 600 mg efavirenzu denně v kombinaci s PI a/nebo 
NRTI, patřily mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky alespoň středně závažné intenzity a uváděné 
minimálně u 5 % pacientů vyrážka (11,6 %), závratě (8,5 %), nauzea (8,0 %), bolesti hlavy (5,7 %) 
a únava (5,5 %). Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky v souvislosti s podáváním efavirenzu jsou 
vyrážka a neurologické symptomy. Neurologické symptomy obvykle nastupují brzy po zahájení léčby 
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech. U pacientů léčených efavirenzem byly hlášeny těžké 
kožní reakce, jako je Stevens

Johnsonův syndrom a erythema multiforme; psychiatrické nežádoucí 

účinky, včetně těžkých depresí, úmrtí v důsledku sebevraždy a psychóze podobného chování; a 
záchvaty křečí. Podávání přípravku efavirenz spolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu 
a může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.4). 

Profil dlouhodobé bezpečnosti léčebných protokolů obsahujících efavirenz byl hodnocen 
v kontrolované studii (006), v níž pacienti dostávali efavirenz + zidovudin + lamivudin (n = 412,
medián trvání 180 týdnů), efavirenz + indinavir (n = 415, medián trvání 102 týdnů), nebo indinavir 
+zidovudin + lamivudin (n = 401, medián trvání 76 týdnů). Dlouhodobé užívání efavirenzu v této 
studii nevyvolalo žádné nové obavy o jeho bezpečnost. 

Tabulka se seznamem nežádoucích účinků  

Nežádoucí účinky střední nebo větší závažnosti s alespoň možným vztahem k léčebnému režimu (dle 
úsudku zkoušejícího) hlášené v klinických studiích s efavirenzem v doporučeném dávkování 
v kombinované terapii (n = 1 008) jsou uvedeny níže. Kurzívou jsou rovněž uvedeny nežádoucí 
účinky v souvislosti s antiretrovirovými léčebnými režimy obsahujícími efavirenz pozorované po 
uvedení přípravku na trh. Frekvence je definována s použitím těchto konvencí: velmi časté (≥ 1/10); 
časté (≥ 1/100, < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000, < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1000) nebo velmi 
vzácné (< 1/10 000).

Poruchy imunitního systému
méně časté 

hypersenzitivita

Poruchy metabolismu a výživy
časté 

hypertriglyceridemie*

méně časté 

hypercholesterolemie*

Psychiatrické poruchy
časté 

abnormální sny, úzkost, deprese, nespavost*

méně časté 

náladovost, agresivita, stavy zmatenosti, euforie,
halucinace, mánie, paranoia, psychóza

, pokusy o

sebevraždu, suicidální představy 

Vzácné

bludy

‡‡

, neuróza

‡‡

, dokonaná sebevražda

‡‡

*

Poruchy nervového systému
Časté 

poruchy mozečkové koordinace a rovnováhy

,

poruchy udržení pozornosti (3,6 %), závratě 
(8,5 %), bolesti hlavy (5,7 %), somnolence
(2,0 %)*

méně časté 

agitovanost, amnézie, ataxie, poruchy koordinace,
konvulze, abnormální myšlení, třes

1.0

Approved v

25

Poruchy oka
méně časté 

rozmazané vidění 

Poruchy ucha a labyrintu
méně časté 

tinitus

, vertigo

Cévní poruchy
méně časté 

návaly horka - zarudnutí

Gastrointestinální poruchy
časté 

bolest břicha, průjem, nauzea, zvracení 

méně časté 

pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest 
časté 

zvýšení aspartátaminotransferázy (AST)*,
zvýšení alaninaminotransferázy (ALT)*, zvýšení
gamaglutamyltransferázy (GGT)*

méně časté 

akutní hepatitida

Vzácné

selhání jater

‡‡

*

Poruchy kůže a podkožní tkáně  
velmi časté 

vyrážka (11,6 %)*

Časté 

pruritus

méně časté 

erythema multiforme, Stevens-Johnsonův 
syndrom*

Vzácné

fotoalergická dermatitida

Poruchy reprodukčního systému a prsu 
méně časté 

gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Časté 

únava

* Podrobnější popis viz bod. Popis vybraných nežádoucích účinků.

Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve studiích po uvedení přípravku na trh; jejich četnosti však byly 

stanoveny za využití údajů ze 16 klinických hodnocení (n=3 969). 

‡‡

Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve sledování po uvedení přípravku na trh, ale v 16 klinických 

hodnoceních nebyly u pacientů léčených efavirenzem hlášeny jako nežádoucí příhody v souvislosti 
s podáváním léčiva. Kategorie četností “vzácné" byla definována podle Pokynu (SPC Guidline) k 
souhrnu údajů o přípravku (rev. 2, září 2009) na základě odhadované horní hranice 95% intervalu 
spolehlivosti pro 0 příhod u daného počtu subjektů léčených efavirenzem v těchto klinických 
hodnoceních (n= 3 969).

Popis vybraných nežádoucích účinků 

Vyrážka:

V klinických studiích došlo u 26% pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg k rozvoji kožní 
vyrážky ve srovnání se 17% pacientů v kontrolních skupinách. Kožní vyrážka byla považována za 
související s léčbou u 18% nemocných léčených efavirenzem. Těžká vyrážka se vyskytla u méně než 
1% pacientů léčených efavirenzem a v 1,7% případů byla léčba kvůli vyrážce ukončena. Incidence 
erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu byla přibližně 0,1%. 

1.0

Approved v

26

V případě vyrážek se obvykle jedná o mírné až středně těžké makulopapulární kožní výsevy, které se 
objeví během prvních dvou týdnů od zahájení terapie efavirenzem. U většiny pacientů vyrážky vymizí 
při pokračující léčbě během jednoho měsíce. U pacientů, u nichž byl efavirenz vysazen kvůli vyrážce, 
lze léčbu znovu zahájit.. Při opětovném zahájení léčby efavirenzem se doporučuje použití vhodných 
antihistaminik a/nebo kortikosteroidů. 

Zkušenosti s podáváním efavirenzu pacientům, u nichž byly vysazeny jiné antiretrovirové přípravky 
ze skupiny NNRTI, jsou omezené. Hlášené počty recidiv vyrážky po převedení z léčby nevirapinem 
na léčbu efavirenzem, primárně založené na údajích z retrospektivní kohorty, publikovaných 
v odborné literatuře se pohybují v rozmezí od 13 do 18%, což je srovnatelné s frekvencí pozorovanou 
u pacientů léčených efavirenzem v klinických studiích (viz bod 4.4.). 

Psychiatrické symptomy:

U pacientů léčených efavirenzem byly hlášeny závažné psychiatrické nežádoucí účinky. V 
kontrolovaných studiích byla zjištěna následující četnost specifických závažných psychiatrických 
příhod: 

Léčebný režim zahrnující  

efavirenz

(n = 1 008)

Kontrolní režim

(n = 635)

– těžká deprese 

1,6%

0,6%

– suicidální myšlenky

0,6%

0,3%

– nefatální pokusy o sebevraždu

0,4%

0%

– agresivní chování

0,4%

0,3%

– paranoidní reakce

0,4%

0,3%

– manické reakce

0,1%

0%

Zdá se, že riziko těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů s 
anamnézou psychiatrických poruch, přičemž četnosti výše uvedených příhod se pohybují od 0,3% u 
manických reakcí, do 2,0% u těžkých depresí a sebevražedných myšlenek. Po uvedení přípravku na 
trh se objevila i hlášení o dokonané sebevraždě, bludech a chování připomínajícím psychózu. 

Neurologické příznaky:

V kontrolovaných klinických studiích byly často hlášeny tyto (ne však pouze) nežádoucí účinky: 
závratě, nespavost, ospalost, poruchy soustředění a abnormální snové stavy. Středně těžké až těžké 
neurologické příznaky byly zjištěny u 19% (těžké u 2%) subjektů ve srovnání s 9,0%(těžké u 1%) 
pacientů v kontrolních skupinách.. V klinických studiích byla pro takové příznaky terapie ukončena u 
2% pacientů léčených efavirenzem.  

Neurologické příznaky se obvykle objevují během prvního nebo druhého dne léčby a obvykle vymizí 
po prvních 2-4 týdnech. Ve studii neinfikovanýcmi dobrovolníky měl reprezentativní neurologický 
příznak medián času do nástupu 1 hodinu po podání dávky a medián trvání 3 hodiny. Neurologické 
příznaky se mohou objevit častěji, pokud se efavirenz užívá s jídlem, nejspíše kvůli zvýšeným 
plazmatickým hladinám efavirenzu (viz bod 5.2). Zdá se, že podání přípravku před spaním zlepšuje 
snášenlivost těchto příznaků, a proto lze tento způsob podávání doporučit v prvních týdnech terapie a 
u pacientů, u nichž tyto příznaky přetrvávají (viz bod 4.2). Snížení dávky ani rozdělení denní dávky 
neprokázaly žádný příznivý vliv. 

Analýza dlouhodobých údajů ukázala, že po 24. týdnu terapie dále byla incidence nově vzniklých 
neurologických příznaků u pacientů léčených efavirenzem celkově podobná jako u subjektů 
v kontrolním rameni.

Selhání jater:

1.0

Approved v

27

Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů jaterního selhání, včetně několika případů 
selhání u pacientů bez onemocnění jater v anamnéze nebo bez jiných identifikovatelných rizikových 
faktorů. Tyto hlášené případy jaterních selhání měly fulminantní průběh, a v několika případech vedly 
k transplantaci nebo úmrtí.

Syndrom imunitní reaktivace:

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se upacientů infikovaných HIV s těžkou 
imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 
infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba), avšak 
hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po 
zahájení léčby (viz bod 4.4). 

Osteonekróza:

Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, 
s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici CART. Jejich frekvence není známa 
(viz bod 4.4).

Abnormální hodnoty laboratorních testů: 

Jaterní enzymy: zvýšení hladin AST a ALT na více než pětinásobek horní hranice normálního rozmezí 
(ULN) bylo zjištěno u 3 % z 1 008 pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg (5

8 % po

dlouhodobé léčbě ve studii 006). Podobná zvýšení byla pozorována u pacientů léčených kontrolními 
režimy (5 % po dlouhodobé léčbě). Zvýšení hladin GGT na více než pětinásobek ULN bylo zjištěno u 
4 % všech pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg a u 1,5–2 % nemocných léčených 
kontrolními režimy (7 % pacientů léčených efavirenzem a 3 % pacientů s kontrolní terapií po 
dlouhodobé léčbě). Izolované zvýšení hladin GGT u pacientů užívajících efavirenz může být odrazem 
indukce enzymu. V dlouhodobé studii (006) ukončilo účast kvůli poruchám funkce jater nebo 
biliárního systému 1 % pacientů v každé léčebné větvi. 

Amyláza: v podskupině klinického hodnocení, která zahrnovala 1008 pacientů, byl u 10% pacientů 
léčených efavirenzem a u 6% pacientů, kteří sloužili jako kontrolní skupiny, pozorován 
asymptomatický vzestup hladin sérové amylázy nad 1,5 násobek horní hranice normálu. Klinický
význam asymptomatického zvýšení sérové amylázy není znám.

Metabolické parametry

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz 
bod 4.4).

d. Pediatrická populace

Nežádoucí účinky u dětí byly obecně podobné jako u dospělých. U dětí byla častěji hlášena vyrážka 
(59 ze 182 pacientů [32 %] léčených přípravkem efavirenz) a byla častěji závažnější než u dospělých 
(závažná vyrážka byla hlášena u 6 ze 182 dětí [3,3 %]). Před zahájením léčby efavirenzem u dětí lze 
zvážit profylaxi vhodnými antihistaminiky.

e. Další zvláštní skupiny pacientů 

Jaterní enzymy u pacientů současně infiovaných hepatitidou B nebo C:

V souboru dlouhodobých údajů ze studie 006 bylo séropozitivních při vyšetření na přítomnost 
hepatitidy typu B (pozitivní na povrchový antigen) a/nebo hepatitidu typu C (pozitivní na protilátky
proti hepatitidě typu C) 137 pacientů léčených režimy s efavirenzem (medián trvání terapie 68 týdnů) 
a 84 pacientů léčených kontrolním režimem (medián trvání terapie 56 týdnů). U pacientů 
s přidruženou infekcí ve studii 006 se hodnoty AST zvýšily na více než pětinásobek ULN u 13% 

1.0

Approved v

28

pacientů léčených efavirenzem a u 7% pacientů v kontrolní skupině, přičemž ke zvýšení hodnot ALT 
na více než pětinásobek ULN došlo u 20, respektive 7% pacientů. Z pacientů s přidruženou infekcí ze 
studie vystoupila pro poruchy funkce jater 3% pacientů léčených efavirenzem a 2% subjektů v 
kontrolním rameni (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V. 

4.9  Předávkování

Někteří pacienti, kteří náhodně požili 600 mg dvakrát denně, uvedli zvýšenou intenzitu 
neurologických příznaků. Jeden pacient popsal mimovolné kontrakce svalů. 

Při léčbě předávkování efavirenzem je nutno aplikovat obecná podpůrná opatření, včetně 
monitorování vitálních funkcí a sledování klinického stavu pacienta. K usnadnění vyloučení 
nevstřebaného efavirenzu lze podat živočišné uhlí. Pro předávkování efavirenzem neexistuje žádné 
specifické antidotum. Protože se vysoké procento efavirenzu váže na proteiny, nelze předpokládat, že 
by se dialýzou vyloučilo z krve významnější množství efavirenzu. 

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémové podání, nenukleosidové inhibitory reverzní
transkriptázy.
ATC kód: J05A G03

Mechanizmus účinku:  

Efavirenz je NNRTI HIV-1. Efavirenz je nekompetitivní inhibitor reverzní transkriptázy (RT) HIV-1 a
neinhibuje významným způsobem RT HIV-2 ani buněčné DNA polymerázy (α, β, γ ani δ). 

Antivirová aktivita:

Koncentrace nevázaného efavirenzu, nutné k 90 – 95% inhibici izolovaných patogenů divokého typu 
nebo zidovudin-rezistentních laboratorních a klinických izolátů, se in vitro pohybovaly v rozmezí od
0,46 do 6,8 nM u linií lymfoblastoidních buněk, mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) a 
kultur makrofágů/monocytů. 

Rezistence:

Účinnost efavirenzu v buněčných kulturách proti variantám virů s náhradou aminokyselin v pozicích 
48, 108, 179, 181 nebo 236 v RT nebo variantách s náhradou aminokyselin v proteáze byla podobná
jako účinnost proti virovým kmenům divokého typu. Náhrady jedné aminokyseliny, které vedly k 
nejvyšší rezistenci na efavirenz v buněčných kulturách, spočívaly ve výměně leucinu za isoleucin v 
pozici 100 (L100I, 17-22násobná rezistence) a lysinu za asparagin v pozici 103 (K103N, 18-
33násobná rezistence). Vyšší než 100-násobná ztráta vnímavosti byla pozorována vůči variantám HIV 
s expresí K103N navíc k náhradě dalších aminokyselin v RT. 

K103N byla nejčastěji pozorovanou náhradou v RT u virů izolovaných od pacientů, u nichž došlo 
k významnému opětovnému zvýšení (”rebound”) virové zátěže v klinických studiích s efavirenzem 
v kombinaci s indinavirem nebo zidovudinem + lamivudinem. Tato mutace byla pozorována u 90%

1.0

Approved v

29

pacientů, kteří dostávali efavirenz, a u nichž byla léčba z virologického hlediska neúspěšná. Byly 
pozorovány i náhrady v pozicích RT 98, 100, 101, 108, 138, 188, 190 nebo 225, avšak méně často, 
a často pouze ve spojení s K103N. Náhrada aminokyselin v RT v souvislosti s rezistencí vůči 
efavirenzu nezávisela na ostatních antivirových přípravcích, použitých v kombinaci s efavirenzem. 

Zkřížená rezistence:  

Profily zkřížené rezistence efavirenzu, nevirapinu a delavirdinu v buněčných kulturách ukázaly, že 
náhrada K103N vede ke ztrátě vnímavosti vůči všem třem NNRTI. Dva ze tří klinicky izolovaných 
virů s rezistencí vůči delavirdinu vykazovaly zkříženou rezistenci vůči efavirenzu a byla u nich 
zjištěna náhrada K103N. Třetí izolovaný virus s náhradou v pozici 236 RT zkříženou rezistenci vůči 
efavirenzu nevykazoval.

Izolované viry, získané z PBMC pacientů, zařazených do klinických studií s efavirenzem, u nichž byly 
zjištěny známky selhání léčby (”rebound” virové zátěže), byly vyhodnoceny na vnímavost vůči 
NNRTI. Třináct izolovaných virů, které byly dříve označeny jako rezistentní vůči efavirenzu, 
vykazovaly rezistenci i vůči nevirapinu a delavirdinu. Ukázalo se, že pět z těchto izolovaných virů 
s rezistencí vůči NNRTI, má K103N nebo došlo k náhradě valinu za isoleucin v pozici 108 (V108I) 
v RT. Tři z testovaných virů, izolovaných v případě selhání léčby efavirenzem, zůstaly citlivé na 
efavirenz v buněčných kulturách a byly senzitivní i vůči nevirapinu a delavirdinu. 

Možnost zkřížené rezistence mezi efavirenzem a PI je vzhledem k odlišným cílovým enzymům nízká. 
Možnost zkřížené rezistence mezi efavirenzem a NRTI je nízká vzhledem k odlišným cílovým 
vazebným místům a mechanizmu účinku. 

Klinická účinnost 

Efavirenz nebyl zkoušen v kontrolovaných studiích u pacientů s pokročilou formou onemocnění HIV, 
tedy u pacientů s počty CD4 < 50 buněk/mm

3

, ani u pacientů, kteří byli již dříve léčeni PI nebo 

NNRTI. Klinické zkušenosti z kontrolovaných studií s kombinacemi s didanosinem nebo zalcitabinem
jsou omezené.

Dvě kontrolované studie (006 a ACTG 364) s efavirenzem v kombinaci s NRTI a/nebo PI v délce 
přibližně jednoho roku prokázaly snížení virové zátěže pod hranici kvantifikace analýzou a zvýšené 
počty lymfocytů CD4 u HIV infikovaných pacientů dosud neléčených antiretrovirovou terapií a již 
dříve léčených NRTI. Studie 020 prokázala za dobu 24 týdnů podobný účinek u pacientů již dříve 
léčených NRTI. V těchto studiích byla dávka efavirenzu 600 mg jednou denně

; dávka indinaviru byla

1000 mg každých 8 hodin při kombinaci s efavirenzem a 800 mg každých 8 hodin při podávání bez 
efavirenzu. Dávka nelfinaviru byla 750 mg, podávaná třikrát denně. V každé z těchto studií byly 
použity standardní dávky NRTI, podávané každých 12 hodin.

Studie 006, randomizovaná, otevřená studie, srovnávala efavirenz + zidovudin + lamivudin nebo 
efavirenz + indinavir s kombinací indinavir + zidovudin + lamivudin u 1266 pacientů, u nichž se 
požadovalo, aby nikdy v době před vstupem do studie neužívali efavirenz, lamivudin, NNRTI ani PI. 
Průměrný výchozí počet buněk CD4 byl 341 buněk/mm

3

 a průměrná výchozí hodnota HIV-RNA 

činila 60250 kopií/ml. Výsledky účinnosti ve studii 006 na podskupině 614 pacientů zařazených po 
dobu minimálně 48 týdnů, jsou uvedeny v Tabulce 3. V analýze počtů respondérů (jedinec, který léčbu 
neukončil, se rovná selhání léčby [analýza non-completer = failure, NC = F]), se předpokládalo, že u 
pacientů, kteří z jakéhokoli důvodu ukončili účast ve studii předčasně, nebo u nichž chybí naměřená 
hodnota HIV-RNA, jejíž hodnotě buď předcházela nebo po níž následovala hodnota nad hranicí 
kvantifikace vyšetření, byly v časových bodech s chybějícími údaji hodnoty HIV-RNA vyšší než 50 
nebo vyšší než 400 kopií/ml.

1.0

Approved v

30

Tabulka 3: Výsledky účinnosti ve studii 006 

Procenta pacientů reagujících na léčbu 

(NC = F

a

)

HIV-RNA v plazmě 

Průměrná změna  

vůči výchozí  

hodnotě počtu 

buněk CD4/mm

3

(S.E.M.

c

)

< 400 kopií/ml
(95% C.I.

b

)

< 50 kopií/ml
(95% C.I.

b

)

Léčebný  
protokol

N

48 týdnů 

48 týdnů 

48 týdnů 

EFV +
ZDV + 3TC

202

67%

(60%, 73%)

62%

(55%, 69%)

187

(11,8)

EFV + IDV

206

54%

(47%, 61%)

48%

(41%, 55%)

177

(11,3)

IDV +
ZDV + 3TC

206

45%

(38%, 52%)

40%

(34%, 47%)

153

(12,3)

a

 NC = F (non-completer = failure) osoba, která nedokončila studii = selhání léčby. 

b

C.I. (confidence interval), interval spolehlivosti.

c

 S.E.M. (standard error of the mean), standardní chyba průměru. 

d

EFV, efavirenz; ZDV, zidovudin; 3TC, lamivudin; IDV, indinavir.

Dlouhodobé výsledky po 168 týdnech studie 006 (160 pacientů dokončilo studii s léčbou EFV + IDV, 
196 pacientů s EFV + ZDV+ 3TC a 127 pacientů s IDV + ZDV + 3TC) naznačují trvanlivost 
odpovědi ve smyslu podílu pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml, HIV RNA < 50 kopií/ml a v 
průměrné změně počtu CD4 buněk vůči výchozí hodnotě.  

Výsledky účinnosti ve studiích ACTG 364 a 020 jsou uvedeny v Tabulce 4. Do studie ACTG 364 bylo 
zařazeno 196 pacientů, kteří se již dříve léčili NRTI, ne však PI ani NNRTI. Do studie 020 bylo 
zařazeno 327 nemocných, kteří se již dříve léčili NRTI, ne však PI ani NNRTI. Lékaři směli 
pacientům po vstupu do studie změnit jejich léčebný protokol obsahující NRTI. Procenta jedinců 
s odpovědí na léčbu byly nejvyšší u pacientů, u nichž došlo ke změně NRTI. 

Tabulka 4: Výsledky účinnosti ve studiích ACTG 364 a 020 

Podíl pacientů (NC= F

a

)

HIV RNA v plazmě 

Průměrná změna 

výchozí hodnoty

počtu buněk CD4 

Číslo studie/ 
Léčebné režimy

b

N

%

(95% C.I.

c

)

%

(95% C.I.)

buněk/

mm

3

(S.E.M.

d

)

Studie ACTG 364
48 týdnů

< 500 kopií/ml

< 50 kopií/ml

EFV+NFV+NRTI

65

70

(59, 82)

---

---

107

(17,9)

EFV+NRTI

65

58

(46, 70)

---

---

114

(21,0)

NFV+NRTI

66

30

(19, 42)

---

---

94

(13,6)

Studie 020
24 týdnů 

< 400 kopií/ml

< 50 kopií/ml

EFV+IDV+NRTI

157

60

(52, 68)

49

(41, 58)

104

(9,1)

IDV+NRTI

170

51

(43, 59)

38

(30, 45)

77

(9,9)

a

 NC = F (non-completer = failure) osoba, která nedokončila studii = selhání léčby. 

b

EFV, efavirenz; ZDV, zidovudin; 3TC, lamivudin; IDV, indinavir; NRTI, nukleosidový inhibitor reverzní transkriptázy; NFV, nelfinavir.

c

 C.I. (confidence interval), interval spolehlivosti pro poměr pacientů s odpovědí. 

d

 S.E.M. (standard error of the mean), standardní chyba průměru. 

---, neprovedeno.

Pediatrická populace:

1.0

Approved v

31

Studie AI266922 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost, 
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s didanosinem a 
emtricitabinem pediatrickým pacientům, kterým dříve byly nebo nebyly podávány antiretrovirové 
přípravky. Přípravkem SUSTIVA bylo léčeno 37  pacientů ve věku 3 měsíce až 6 let (medián 0,7 let). 
Ve výchozím stavu byl medián HIV-1 RNA v plazmě 5,88 log

10

 kopií/ml, medián počtu buněk CD4+ 

byl 1144 buněk/mm

3

 a medián podílu CD4+ činil 25 %. Medián doby léčby v rámci studie činil 

132 týdnů; 27 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace podle léčebného 
záměru (intent to treat, ITT) bylo ve 48. týdnu celkem 57 % (21/37) pacientů s HIV RNA < 400 
kopií/ml a 46 % (17/37) pacientů s < 50 kopií/ml. Medián nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu 
do 48. týdne činil 215 buněk/mm

3

 a medián nárůstu podílu CD4+ činil 6 %. 

Studie PACTG 1021 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost, 
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s didanosinem a 
emtricitabinem pediatrickým pacientům, kterým nebyly dříve podávány antiretrovirové přípravky. 
Přípravek SUSTIVA byl podáván 43  pacientům ve věku 3 měsíce až 21 let (medián 9,6 let). 
Ve výchozím stavu byl medián hodnoty HIV-1 RNA v plazmě 4,8 log

10

 kopií/ml, medián počtu buněk 

CD4+ byl 367 buněk/mm

3

 a medián podílu CD4+ činil 18 %. Medián doby léčby v rámci studie činil 

181 týdnů; 16 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace ITT bylo 
ve 48. týdnu celkem 77 % (33/43) pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml a 70 % (30/43) pacientů 
s < 50 kopií/ml. Medián nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu do 48. týdne léčby činil 
238 buněk/mm

3

 a medián nárůstu podílu CD4+ činil 13 %. 

Studie PACTG 382 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost, 
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s nelfinavirem a 
NRTI pediatrickým pacientům, kterým nebyly nikdy podávány antiretrovirové přípravky, ale byli 
léčeni NRTI. Přípravkem SUSTIVA byli léčeni 102 pacienti ve věku 3 měsíce až 16 let (medián 
5,7 let). Osmdesáti sedmi procentům pacientů byla dříve podána antiretrovirová léčba. Ve výchozím 
stavu byl medián hodnoty HIV-1 RNA v plazmě 4,57 log

10

 kopií/ml, medián počtu buněk CD4+ byl 

755 buněk/mm

3

 a medián podílu CD4+ činil 30 %. Medián doby léčby v rámci studie činil 118 týdnů; 

25 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace ITT bylo ve 48. týdnu celkem 
57 % (58/102) pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml a 43 % (44/102) pacientů s < 50 kopií/ml. Medián 
nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu do 48. týdne činil 128 buněk/mm

3

 a medián nárůstu podílu 

CD4+ činil 5 %. 

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:

Maximální koncentrace efavirenzu v plazmě 1,6-9,1 µM byly dosaženy za 5 hodin po podání 
jednorázové perorální dávky 100 mg až 1600 mg neinfikovaným dobrovolníkům. U dávek až do výše 
1600 mg bylo v závislosti na dávce pozorováno zvyšování hodnot C

max

a AUC; toto zvyšování bylo

méně než úměrné, což naznačuje snížené vstřebávání při vyšších dávkách. Doba do dosažení 
maximálních plazmatických koncentrací (3-5 hodin) se nezměnila ani po opakovaných dávkách, 
a ustálené plazmatické koncentrace byly dosaženy během 6-7 dnů. 

U HIV infikovaných pacientů v ustáleném stavu byla závislost průměrných hodnot C

max

, C

min

a AUC

na dávkách 200 mg, 400 mg a 600 mg denně lineární. U 35 pacientů, kteří dostávali efavirenz v dávce 
600 mg jednou denně, byly v ustáleném stavu hodnoty C

max

 12,9 ± 3,7 µM (29%) [průměr ± S.D. 

(% C.V.)], hodnoty C

min

v ustáleném stavu byly 5,6 ± 3,2 µM (57%), a hodnoty AUC byly

184 ± 73 µM.h (40%).

Vliv jídla:

Biologická dostupnost jednorázové dávky 600 mg efavirenzu v tvrdých tobolkách podaného
neinfikovaným dobrovolníkům se zvýšila o 22% při současném požití jídla s vysokým obsahem tuku a 
o 17% při současném požití jídla s normálním obsahem tuku ve srovnání s biologickou dostupností 
dávky 600 mg podané bez jídla (viz bod 4.4).

1.0

Approved v

32

Biologická dostupnost obsahu tvrdé tobolky po smísení s jídlem: u zdravých dospělých jedinců 
splňovala AUC pro eflavirenz, při podání ve formě obsahu tří 200mg tvrdých tobolek smíchaných s 2 
čajovými lžičkami určitého druhu jídla (jablečná přesnídávka, dužina z hroznů, jogurt nebo kojenecká 
strava) kritéria biologické ekvivalence pro AUC formy intaktních tobolek podaných na lačno. 

Distribuce v organismu:

Efavirenz se ve velké míře (přibližně 99,5-99,75%) váže na plazmatické proteiny (převážně na 
albumin). U pacientů infikovaných HIV-1 (n = 9), jimž byl efavirenz podáván v dávce 200 až 600 mg 
jednou denně po dobu minimálně jednoho měsíce, se koncentrace mozkomíšním moku pohybovaly v 
rozmezí od 0,26 do 1,19% (průměr 0,69%) odpovídajících plazmatických koncentrací. Tato hodnota je 
přibližně trojnásobkem hodnoty volné (na protein nevázané) frakce efavirenzu v plazmě. 

Biotransformace:

Studie provedené u lidí a in vitro studie s použitím humánních jaterních mikrozomů prokázaly, že 
efavirenz je metabolizován převážně systémem cytochromu P450 na hydroxylované metabolity, které 
dále podléhají glukuronidaci. Tyto metabolity nejsou v podstatě účinné proti HIV-1. Studie provedené 
in vitro naznačují, že CYP3A4 a CYP2B6 jsou hlavními izoenzymy odpovědnými za metabolizmus 
efavirenzu, a že efavirenz inhibuje izoenzymy 2C9, 2C19 a 3A4 systému cytochromu P450. V in vitro
studiích efavirenz neinhiboval CYP2E1 a inhiboval CYP2D6 a CYP1A2 pouze při koncentracích 
značně vyšších, než jsou hodnoty dosahované v klinické praxi. 

Plazmatická hladina efavirenzu může být zvýšena u pacientů s homozygotní G516T genetickou 
variantou izoenzymu CYP2B6. Klinické důsledky tohoto spojení nejsou známy, nicméně možnost 
zvýšeného výskytu a závažnosti nežádoucích účinků souvisejících s podáváním efavirenzu se nemůže 
vyloučit. 

Ukázalo se, že efavirenz indukuje enzymy CYP3A4 a CYP2B6, výsledkem je indukce vlastního
metabolizmu, která může být u některých pacientů klinicky významná. U neinfikovaných 
dobrovolníků vedlo podávání dávek 200 - 400 mg denně po dobu 10 dní k nižší než předpokládané 
akumulaci (nižší o 22 - 42 %) a ke kratšímu terminálnímu poločasu v porovnání s jednorázově 
podanou dávkou (viz dále). Rovněž bylo prokázáno, že efavirenz indukuje UGT1A1. Expozice 
raltegraviru (což je substrát UGT1A1) jsou za přítomnosti efavirenzu sníženy (viz bod 4.5, Tabulka 2). 
I když in vitro údaje naznačují, že efavirenz inhibuje CYP2C9 a CYP2C19, existují protichůdná 
hlášení jak o zvýšení, tak o snížení expozic substrátům těchto enzymů, pokud se in vivo podávají spolu
s efavirenzem. Čistý výsledek současného podávání není jasný. 

Eliminace z organismu:

Efavirenz má poměrně dlouhý terminální poločas vylučování nejméně 52 hodin po jednorázové dávce 
a 40 - 55 hodin po opakovaných dávkách. Přibližně 14 - 34 % radioaktivně značené dávky efavirenzu 
bylo zachyceno v moči a méně než 1 % dávky se vyloučilo močí ve formě nezměněného efavirenzu. 

Porucha funkce jater:

Ve studii s jedinou dávkou byl u jediného pacienta s těžkou poruchou funkce jater (třída C Child-
Pughovy stupnice) zdvojnásoben biologický poločas, což ukazuje na potenciál pro mnohem větší 
stupeň akumulace. Studie s opakovanými dávkami žádný účinek na farmakokinetiku efavirenzu u 
pacientů s mírnou poruchou funkce jater (třída A Child-Pughovy stupnice) v porovnání s kontrolami 
neprokázala. K určení, zda středně těžká nebo těžká porucha funkce jater (třída B nebo C Child-
Pughovy stupnice) ovlivňuje farmakokinetiku efavirenzu, není k dispozici dostatek údajů. 

Pohlaví, rasa, starší jedinci:

1.0

Approved v

33

I když omezené množství dat naznačuje možnost zvýšené expozice efavirenzu u žen, stejně jako u 
pacientů z Asie a Tichomoří, nezdá se, že by efavirenz snášeli hůře. Farmakokinetické studie 
u starších osob nebyly provedeny.

Pediatrická populace:

Farmakokinetické parametry pro efavirenz v ustáleném stavu u pediatrických pacientů byly 
predikovány na základě farmakokinetického modelu populace a jsou shrnuty v tabulce 5 podle rozsahů 
tělesných hmotností odpovídajících doporučeným dávkám. 

Tabulka 5: Předpokládaná farmakokinetika efavirenzu v ustáleném stavu (tobolky/vysypané 

tobolky) u pediatrických pacientů infikovaných HIV 

Tělesná hmotnost 

Dávka

Průměrná hodnota 

AUC

(0-24)

µM·h

Průměrná hodnota 

C

max

µg/ml

Průměrná hodnota 

C

min

µg/ml

3,5–5 kg

100 mg

220,52

5,81

2,43

5–7,5 kg

150 mg

262,62

7,07

2,71

7,5–10 kg

200 mg

284,28

7,75

2,87

10–15 kg

200 mg

238,14

6,54

2,32

15–20 kg

250 mg

233,98

6,47

2,3

20–25 kg

300 mg

257,56

7,04

2,55

25–32,5 kg

350 mg

262,37

7,12

2,68

32,5–40 kg

400 mg

259,79

6,96

2,69

> 40 kg

600 mg

254,78

6,57

2,82

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

V konvenčních studiích genotoxicity nebyl efavirenz mutagenní ani klastogenní. 

U potkanů indukoval efavirenz resorpci plodů. U 3 ze 20 plodů/novorozených mláďat samic makaků 
Cynomolgus, jimž byly podávány dávky zajišťující plazmatické koncentrace efavirenzu podobné 
hodnotám pozorovaným u lidí, byly zjištěny malformace. U jednoho plodu byla zjištěna anencefalie 
a unilaterální anoftalmie se sekundárním zvětšením jazyka, u druhého plodu se vyskytla mikrooftalmie 
a u třetího plodu došlo k rozštěpu patra. U potkanů ani králíků, jimž byl aplikován efavirenz, žádné 
malformace pozorovány nebyly.

Biliární hyperplazie byla zjištěna u makaků, jimž byl efavirenz aplikován po dobu jednoho roku a déle 
v dávce vedoucí k průměrným hodnotám AUC přibližně dvojnásobně vyšším než u osob užívajících 
doporučenou dávku. Po vysazení dávek došlo k regresi této biliární hyperplázie. U potkanů byla 
pozorována biliární fibróza. U některých opic, které dostávaly efavirenz po dobu jednoho roku a déle 
v dávkách, po nichž byly hodnoty AUC v plazmě 4 až 13 krát vyšší než u osob, jimž se podávala 
doporučená dávka, byly pozorovány nesetrvalé křeče (viz body 4.4 a 4.8). 

Studie karcinogenity prokázaly zvýšenou incidenci jaterních a plicních nádorů u myších samiček, ne 
však u samečků. Mechanizmus vzniku nádorů a případný význam u člověka nejsou známy. 

Studie karcinogenity u myších samečků a samečků a samiček krys byly negativní. I když není 
karcinogenní potenciál u člověka znám, tyto údaje naznačují, že klinický přínos efavirenzu převažuje 
nad potenciálním rizikem karcinogenity pro člověka. 

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky

1.0

Approved v

34

Jádro tobolky: Natrium-lauryl-sulfát, Monohydrát laktózy, Magnesium-stearát, Sodná sůl 
karboxymethylškrobu

Obal tobolky: Želatina, Natrium-lauryl-sulfát, Žlutý oxid železitý (E172), Oxid titaničitý (E171), 
Srážený oxid křemičitý (E551) 

Inkoust na potisk: Kyselina karmínová (E120), Indigokarmín (E132), Oxid titaničitý (E171) 

SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
Jádro tobolky: Natrium-lauryl-sulfát, Monohydrát laktózy, Magnesium-stearát, Sodná sůl 
karboxymethylškrobu

Obal tobolky: Želatina, Natrium-lauryl-sulfát, Oxid titaničitý (E171), Srážený oxid křemičitý (E551) 

Inkoust na potisk: Kyselina karmínová (E120), Indigokarmín (E132), Oxid titaničitý (E171) 

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
Jádro tobolky: Natrium-lauryl-sulfát, Monohydrát laktózy, Magnesium-stearát, Sodná sůl 
karboxymethylškrobu

Obal tobolky: Želatina, Natrium-lauryl-sulfát, Žlutý oxid železitý (E172), Srážený oxid křemičitý 
(551)

Inkoust na potisk: Kyselina karmínová (E120), Indigokarmín (E132), Oxid titaničitý (E171) 

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se. 

6.3

Doba použitelnosti

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
3 roky.

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
Lahvičky: 3 roky. 
Blistry: 2 roky.

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání 

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 

6.5

Druh obalu a obsah balení

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
Lahvičky z vysokodenzního polyethylenu s polypropylenovým uzávěrem (dětský bezpečnostní závěr). 
Jedna papírová skládačka (krabička) obsahuje 1 lahvičku s 30 tvrdými tobolkami.  

SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
Lahvičky z vysokodenzního polyethylenu s polypropylenovým uzávěrem (dětský bezpečnostní závěr). 
Jedna papírová skládačka (krabička) obsahuje 1 lahvičku s 30 tvrdými tobolkami. 

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
Lahvičky z vysokodenzního polyetylenu s polypropylenovým uzávěrem (dětský bezpečnostní uzávěr). 
Jedna lahvička obsahuje 90 tvrdých tobolek. 

1.0

Approved v

35

Balení 42 x 1 tvrdých tobolek v hliníkových/PVC perforovaných jednodávkových blistrech.
Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 

Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

Použití u pediatrické populace: u pacientů ve věku nejméně 3 měsíce a s tělesnou hmotností nejméně 
3,5 kg, kteří nejsou schopni polykat tobolky, může být obsah tobolky podán s malým množstvím jídla 
(1–2 čajové lžičky), a to metodou vysypání obsahu tobolky. Pacienti a pečovatelé musí být upozorněni 
na to, aby tobolky otevírali opatrně, aby nedošlo k vylití nebo úniku obsahu tobolky. Doporučuje se 
držet tobolku čepičkou směrem nahoru, poté čepičku z tobolky odstranit a obsah tobolky smíchat 
s jídlem v malé misce. Smíchaný přípravek by měl být podáván co nejdříve, a ne později než 30 minut 
po smíchání přípravku. Po podání efavirenzu smíchaného s jídlem musí být do prázdné misky přidáno 
další množství (přibližně 2 lžičky) jídla, které je nutno zamíchat, aby došlo k odstranění jakýchkoli 
zbytků léčivého přípravku, a podat pacientovi. Po podání efavirenzu by nemělo být konzumováno 
žádné další jídlo po dobu až 2 hodin.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Uxbridge Business Park, Sanderson Road
Uxbridge UB8 1DH
Velká Británie

8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

EU/1/99/110/001 - 004

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. května 1999. 
Datum posledního prodloužení registrace: 23. duben 2014

10.

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské agentury pro 
léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu 

1.0

Approved v

36

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

SUSTIVA 600 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje efavirenzum 600 mg.

Pomocná látka se známým účinkem 
Jedna potahovaná tableta obsahuje 249,6 mg monohydrát laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Tmavě žlutá ve tvaru tobolky, s vytištěným označením ”efavirenz” na obou stranách. 

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Přípravek SUSTIVA je indikován ke kombinované antivirové léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve 
věku 3 měsíce a starších s tělesnou hmotností alespoň 3,5 kg, infikovaných virem lidské 
imunodeficience (HIV-1).

Přípravek SUSTIVA dosud nebyl dostatečně hodnocen u pacientů v pokročilém stádiu onemocnění 
HIV, tedy u pacientů s počtem buněk CD4 < 50 buněk/mm

3

 nebo po selhání léčebných režimů 

využívajících inhibitory proteáz (PI). I když nebyla pozorována zkřížená rezistence efavirenzu s PI, 
není v současnosti k dispozici dostatek údajů o účinnosti následného použití kombinované terapie 
založené na použití PI po selhání léčebných režimů, při nichž byl použit přípravek SUSTIVA. 

Přehled klinických a farmakodynamických informací: viz bod 5.1. 

4.2  Dávkování a způsob podání 

Terapie musí být zahájena lékařem se zkušenostmi s léčbou infekce HIV. 

Dávkování

Efavirenz je nutno podávat v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky (viz bod 4.5). 

Aby pacienti lépe snášeli neurologické nežádoucí účinky, doporučuje se užívat přípravek před spaním 
(viz bod 4.8).

Dospělí a dospívající s hmotností přes 40 kg: doporučená dávka přípravku efavirenz v kombinaci s 
inhibitory reverzní transkriptázy na bázi nukleosidových analogů (nucleoside analogue reverse 
transcriptase inhibitor, NRTI) s nebo bez PI (viz bod 4.5) je 600 mg per os jednou denně. 

Úprava dávkování: pokud se efavirenz podává současně s vorikonazolem, musí se udržovací dávka 
vorikonazolu zvýšit na 400 mg každých 12 hodin a dávka přípravku efavirenz se musí snížit o 

1.0

Approved v

37

50%, t.j. na 300 mg jednou denně. Pokud je léčba vorikonazolem ukončena, musí se efavirenz začít 
podávat v původním dávkování (viz bod 4.5). 

Pokud se efavirenz podává současně s rifampicinem pacientům vážícím 50 kg nebo více, je možno 
zvážit zvýšení dávky přípravku efavirenz na 800 mg/den (viz bod 4.5). 

Zvláštní skupiny pacientů 

Porucha funkce jater: pacienti s mírnou poruchou funkce jater mohou být léčeni normálně 
doporučovanou dávkou efavirenzu. Pacienti musí být pečlivě sledováni, zda se u nich nevyskytnou 
nežádoucí účinky závislé na dávce, zvláště neurologické příznaky nežádoucích účinků, zvláště 
příznaků u nervového systému  

Porucha funkce jater: pacienti s lehkou chorobou jater mohou být léčeni normálně doporučovanou 
dávkou efavirenzu. Pacienti musí být pečlivě sledováni ohledně na dávce závislých nežádoucích 
účinků, zvláště příznaků u nervového systému (viz body 4.3 a 4.4). 

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost efavirenzu u dětí mladších 3 než měsíce nebo s tělesnou hmotností do 3,5 kg 
nebyla dosud stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání 

Doporučuje se užívat efavirenz na lačno. Zvýšené koncentrace efavirenzu pozorované následně po 
podání efavirenzu spolu s jídlem, mohou vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.4 a 
5.2).

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v 
bodě 6.1. 

efavirenz se nesmí podávat pacientům s těžkou poruchou funkce jater (třída C Child-Pughovy 
klasifikace) (viz bod 5.2).

efavirenz se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, 
triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotamin, dihydroergotamin, 
ergometrin a methylergometrin), protože kompetice efavirenzu o CYP3A4 by mohla vést k inhibici
metabolizmu a případným závažným a/nebo život ohrožujícím nežádoucím účinkům (například 
poruchy srdečního rytmu, prodloužení sedace nebo deprese dechové funkce) (viz bod 4.5). 

Bylinné přípravky obsahující třezalku (Hypericum perforatum) se v době užívání efavirenzu nesmí 

užívat kvůli riziku snížených plazmatických koncentrací a snížených klinických účinků efavirenzu 
(viz bod 4.5).

4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

Při léčbě infekce HIV se efavirenz nesmí používat samostatně ani se nesmí přidávat jako jediný další 
přípravek k selhávajícímu léčebnému režimu. Stejně jako v případě všech ostatních nenukleosidových 
inhibitorů reverzní transkriptázy (NNRTI) dochází rychle ke vzniku rezistence viru, pokud se 
efavirenz podává jako monoterapie. Při volbě nového antiretrovirového přípravku (antiretrovirových 
přípravků), podávaného v kombinaci s efavirenzem, je nutno vzít v úvahu možnost zkřížené rezistence 
viru (viz bod 5.1).

1.0

Approved v

38

Současné podávání efavirenzu s tabletovou fixní kombinací obsahující efavirenz, emtricitabin 
a tenofovir

−disoproxil−fumarát, se nedoporučuje, pokud není potřebné pro úpravu dávky (například 

s rifampicinem).

Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se nedoporučuje (viz bod 4.5). 

Při předepisování léčivých přípravků současně s přípravkem efavirenz se lékař musí seznámit 
s příslušným Souhrnem údajů o přípravku. 

Nemocné je nutno poučit o tom, že jejich současná antiretrovirová terapie, včetně efavirenzu, 
nezaručuje vyloučení rizika přenosu HIV na jiné osoby pohlavním stykem nebo kontaminací krve. 
Je nutno dále dodržovat potřebná opatření. 

Jestliže se pro podezření na nesnášenlivost vysadí z kombinovaného léčebného režimu některý 
antiretrovirový léčivý přípravek, je třeba pečlivě zvážit současné vysazení všech antiretrovirových 
léčivých přípravků. Opětovnou aplikaci antiretrovirových léčivých přípravků je nutno zahájit 
současně, po vymizení symptomů nesnášenlivosti. Přerušovaná monoterapie a následné opětovné 
nasazování antiretrovirových přípravků není vhodné, protože se tak zvyšuje možnost selekce 
rezistentních virů. 

Vyrážka: v klinických studiích s efavirenzem byl hlášen rozvoj mírné až středně těžké vyrážky, která 
obvykle při pokračování terapie vymizela. Podávání vhodných antihistaminik a/nebo kortikosteroidů 
může zlepšit snášenlivost a urychlit vymizení vyrážky. Závažná vyrážka s tvorbou puchýřů, vlhkou 
deskvamací nebo s tvorbou vředů byla popsána u méně než 1% nemocných léčených efavirenzem. 
Incidence erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu dosahovala přibližně 0,1%. U 
pacientů se závažnou vyrážkou provázenou tvorbou puchýřů, deskvamací, postižením sliznic nebo 
horečkou se musí podávání efavirenzu přerušit. Pokud se terapie efavirenzem přeruší, je třeba také 
zvážit přerušení léčby dalšími antiretrovirovými přípravky, aby se zabránilo vývoji rezistentních virů 
(viz bod 4.8).

Zkušenosti s efavirenzem u pacientů, kteří vysadili jiná antiretrovirová léčiva ze třídy NNRTI, jsou 
omezené (viz bod 4.8). efavirenz se u pacientů, kteří během užívání jiného léčiva ze skupiny NNRTI 
měli život ohrožující kožní reakce (např. Stevens-Johnsonův syndrom), nedoporučuje. 

Psychiatrické symptomy: u pacientů léčených efavirenzem byly popsány nežádoucí psychiatrické 
účinky. Zdá se, že riziko těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů 
s psychiatrickými poruchami v anamnéze. Hlavně těžká deprese se vyskytovala častěji u jedinců 
s depresí v anamnéze. Po uvedení přípravku na trh se objevila i hlášení o těžké depresi, dokonané 
sebevraždě, klamných iluzích a chování připomínajícím psychózu. Pacienty je nutno poučit, aby 
v případě, že se u nich objeví symptomy jako těžká deprese, psychóza nebo sebevražedné sklony, 
okamžitě vyhledali svého lékaře, který zjistí, zda mohou uvedené symptomy souviset s užíváním 
efavirenzu, a v kladném případě rozhodne, zda rizika pokračování léčby převažují nad přínosem (viz 
bod 4.8).

Neurologické symptomy: symptomy včetně - ne však pouze - závratí, nespavosti, ospalosti, poruchy 
soustředění a „divokých“ snů představují často uváděné nežádoucí účinky u pacientů, kteří 
v klinických studiích dostávali efavirenz v dávce 600 mg denně (viz bod 4.8). Neurologické 
symptomy se obvykle začínají objevovat během jednoho nebo dvou dnů terapie a obvykle ustupují po 
prvních 2-4 týdnech. Pacienty je nutno informovat o tom, že, pokud se tyto časté symptomy 
vyskytnou, nejspíše se v dalším průběhu terapie zmírní a neznamená to, že následně dojde k rozvoji 
některého z méně častých psychiatrických symptomů. 

Záchvaty: u dospělých a pediatrických pacientů užívajících přípravek efavirenz byly pozorovány 
konvulze, obvykle v případě známé anamnézy záchvatů. U pacientů kterým jsou současně podávány 
antikonvulzní léčivé přípravky primárně metabolizované játry, jako je fenytoin, karbamazepin 
a fenobarbital, může být nutné pravidelně monitorovat plazmatické koncentrace. Ve studii na lékové 

1.0

Approved v

39

interakce došlo k poklesu plazmatické koncentrace karbamazepinu, když byl karbamazepin podán
spolu s efavirenzem (viz bod 4.5). Opatrnosti je třeba u pacientů se záchvaty v anamnéze. 

Jaterní příhody: u pacientů bez stávající choroby jater nebo jiných identifikovatelných rizikových 
faktorů bylo po uvedení na trh hlášeno několik případů selhání jater (viz bod 4.8). U pacientů se 
stávající dysfunkcí jater nebo s jinými rizikovými faktory je nutno zvážit monitoring jaterních funkcí.

Vliv jídla: podávání přípravku efavirenz spolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu (viz 
bod 5.2) a může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.8). Doporučuje se užívat 
efavirenz nalačno, nejlépe před spaním. 

Syndrom imunitní reaktivace: při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination
antiretroviral therapy, CART)
 se u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může 
vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může 
způsobit klinicky závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji 
pozorovány během několika prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například 
o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii
způsobenou Pneumocystis jiroveci (dříve známá jako Pneumocystis carini). Jakékoli příznaky zánětu 
by měly být vyhodnoceny a v případě potřeby by měla být zahájena příslušná léčba. Při imunitní 
reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba), avšak 
hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po 
zahájení léčby. 

Tělesná hmotnost a metabolické parametry 

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi. Tyto 
změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. U lipidů existuje v 
některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti není významný průkaz 
spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba sledovat zavedené pokyny pro 
léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby. 

Osteonekróza: ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání 
kortikosteroidů, konzumaci alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly 
případy osteonekrózy hlášeny především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při 
dlouhodobé expozici CART. Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud 
zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže. 

Zvláštní skupiny pacientů: 

Jaterní onemocnění: efavirenz je u pacientů s těžkou poruchou funkce jater kontraindikován (viz 
body 4.3 a 5.2) a u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater se nedoporučuje, protože není 
k dispozici dostatek údajů, na základě kterých by bylo možno určit, zda není nutná úprava dávky. 
Vzhledem k extenzivnímu metabolizmu efavirenzu zprostředkovanému cytochromem P450 a k 
omezeným klinickým zkušenostem u pacientů s chronickým onemocněním jater si podávání 
efavirenzu nemocným s mírnou poruchou funkce jater vyžaduje opatrnost. Pacienty je třeba pozorně 
sledovat kvůli rozvoji nežádoucích účinků závislých na dávce, zvláště neurologických symptomů. Za 
účelem hodnocení stavu onemocnění jater je nutno pravidelně provádět laboratorní testy (viz bod 4.2). 

U pacientů s existujícími významnými poruchami funkce jater nebyla bezpečnost a účinnost 
efavirenzu stanovena. U pacientů s chronickou hepatitidou typu B nebo C léčených kombinovanou 
antiretrovirovou terapií existuje zvýšené riziko závažných a potenciálně fatálních hepatálních 
nežádoucích účinků. Pacienti s již přítomnou dysfunkcí jater včetně chronické aktivní hepatitidy mají 
během kombinované antiretrovirové terapie zvýšený výskyt poruch jaterní funkce, a měli by být 
sledováni způsobem odpovídajícím běžné praxi. Pokud se objeví důkazy o zhoršení jaterního 
onemocnění nebo o trvalém zvýšení sérových transamináz na více než pětinásobek horní hranice 
normálního rozmezí, je nutno posoudit přínos pokračování léčby efavirenzem oproti potenciálním 

1.0

Approved v

40

rizikům významné hepatální toxicity. U těchto nemocných je nutno zvážit přerušení nebo ukončení 
léčby (viz bod 4.8). 

Sledování jaterních enzymů se doporučuje i u pacientů užívajících jiné léčivé přípravky spojované 
s jaterní toxicitou. V případě současné antivirové terapie hepatitidy typu B nebo C je třeba seznámit se 
s odpovídajícími informacemi o těchto přípravcích. 

Renální insuficience: farmakokinetika efavirenzu nebyla zjišťována u pacientů s renální 
nedostatečností; v nezměněné podobě se však močí vylučuje méně než 1% dávky efavirenzu, takže by 
důsledky poruchy renální funkce na vylučování efavirenzu měly být minimální (viz bod 4.2). 
K dispozici nejsou žádné zkušenosti u pacientů se závažným renálním selháním, proto se doporučuje 
tuto populaci pozorně sledovat z hlediska bezpečnosti. 

Starší pacienti: v klinických studiích nebyl hodnocen dostatečný počet starších jedinců, aby bylo 
možné stanovit, zda starší nemocní reagují jinak, než mladší pacienti.

Pediatrická populace:

Efavirenz nebyl zkoušen u dětí ve věku do 3 měsíců nebo s tělesnou hmotností pod 3,5 kg. Z tohoto 
důvodu se nemá efavirenz podávat dětem mladším než 3  měsíce. Potahované tablety efavirenzu 
nejsou vhodné pro děti vážící méně než 40 kg. 

Vyrážka byla hlášená u 59 ze 182 dětí (32 %) léčených efavirenzem, přičemž u šesti pacientů byla 
závažná. Před zahájením terapie efavirenzem u dětí lze zvážit možnost profylaxe vhodnými 
antihistaminiky.

Laktóza: pacienti se vzácnými dědičnými poruchami intolerance galaktózy, vrozeným deficitem 
laktázy nebo malabsorpcí glukózo-galaktózy by tento léčivý přípravek neměli užívat.  

4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

Efavirenz je in vivo induktorem CYP3A4, CYP2B6 a UGT1A1. Sloučeniny, které jsou substráty 
těchto enzymů, mohou mít snížené plazmatické koncentrace, pokud se podávají spolu s efavirenzem. 
In vitro je efavirenz rovněž inhibitorem CYP3A4. Efavirenz proto teoreticky může zpočátku zvyšovat 
expozici substrátům CYP3A4, přičemž u substrátů CYP3A4 s úzkým terapeutickým indexem je nutná 
opatrnost (viz bod 4.3). Efavirenz může být induktorem CYP2C19 a CYP2C9; nicméně in vitro lze
rovněž pozorovat inhibici, přičemž čistý výsledek současného podávání se substráty těchto enzymů 
není jasný (viz bod 5.2).

Expozice efavirenzu se může zvýšit, pokud se podává s léčivými přípravky (např. ritonavirem) nebo 
potravinami (např. s grapefruitovou šťávou), které inhibují aktivitu CYP3A4 nebo CYP2B6. 
Sloučeniny nebo rostlinné přípravky (například výtažky z Ginkgo biloba a třezalky tečkované), které 
indukují tyto enzymy, mohou vést ke snížení plazmatických koncentrací efavirenzu. Současné užívání 
třezalky tečkované je kontraindikováno (viz bod 4.3). Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se
nedoporučuje (viz bod 4.4). 

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 
Kontraindikace současného podávání 
efavirenz se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, 
triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotamin, dihydroergotamin, 
ergometrin a methylergometrin), protože inhibice jejich metabolizmu může vést k závažným, život 
ohrožujícím příhodám (viz bod 4.3). 

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum): současné podávání efavirenzu a třezalky tečkované nebo 
bylinných přípravků s obsahem třezalky tečkované je kontraindikováno. Plazmatické hladiny 

1.0

Approved v

41

efavirenzu mohou být současným podáváním třezalky tečkované sníženy v důsledku indukce enzymů 
metabolizujících léčivo a/nebo transportních proteinů třezalkou tečkovanou. Pokud pacient již třezalku 
tečkovanou užívá, vysaďte ji, zkontrolujte virové hladiny, a pokud je to možné, hladiny efavirenzu. 
Hladiny efavirenzu se mohou při vysazení třezalky tečkované zvýšit a dávku efavirenzu může být 
nutné upravit. Indukční účinky třezalky tečkované mohou přetrvávat po dobu nejméně 2 týdnů po 
ukončení léčby (viz bod 4.3). 

Další interakce
Interakce mezi efavirenzem a inhibitory proteázy, jinými antiretrovirovými látkami než jsou inhibitory
proteázy a dalšími neantiretrovirovými léčivy jsou uvedeny v Tabulce 2 dále (zvýšení je označeno 
symbolem “↑”, pokles symbolem “↓”, beze změny symbolem “↔” a jednou za 8 nebo 12 hodin jako “
à 8h” respektive “ à 12h”). Pokud jsou k dispozici, jsou 90% nebo 95% intervaly spolehlivosti
uvedeny v kulatých závorkách. Studie byly provedeny na zdravých dobrovolnících, pokud není
uvedeno jinak.

Tabulka 1: Interakce mezi efavirenzem a dalšími léčivy u dospělých 

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

ANTIINFEKTIVA
HIV antivirotika
Inhibitory proteázy (PI)
Atazanavir/ritonavir/efavirenz
(400 mg jednou denně/100 mg jednou 
denně/600 mg jednou denně, všechny 
podávané s jídlem)

Atazanavir (pm):
AUC: ↔* (↓ 9 až ↑ 10) 
C

max

: ↑ 17 %* (↑ 8 až ↑ 27) 

C

min

: ↓ 42 %* (↓ 31 až ↓ 51) 

Současné podávání efavirenzu 
s atazanavirem/ritonavirem se
nedoporučuje. Jestliže je současné 
podávání atazanaviru s NNRTI nutné,
může být zváženo zvýšení dávky 
atazanaviru na 400 mg a ritonaviru na
200 mg v kombinaci s efavirenzem za
důkladného klinického sledování.

Atazanavir/ ritonavir/efavirenz
(400 mg jednou denně/200 mg jednou 
denně/600 mg jednou denně, všechny 
podávané s jídlem)

Atazanavir (pm):
AUC: ↔*/** (↓ 10 až ↑ 26) 
C

max

: ↔*/** (↓ 5 až ↑ 26) 

C

min

: ↑ 12 %*/** (↓ 16 až 

↑ 49) 
(indukce CYP3A4).
* Pokud se srovnává
s atazanavirem
300 mg/ritonavirem 100 mg
jednou denně večer bez 
efavirenzu. Toto snížení
C

min

 atazanaviru může mít 

negativní vliv na účinnost 
atazanaviru.
** na základě historického 
srovnání

Darunavir/ritonavir/efavirenz
(300 mg dvakrát denně*/100 mg 
dvakrát denně/600 mg jednou denně) 

*nižší než doporučená dávka, podobná 
zjištění se očekávají při doporučených 
dávkách

Darunavir:
AUC : ↓ 13 % 
C

min

: ↓ 31 %

C

max

: ↓ 15 %

(indukce CYP3A4)
efavirenz:
AUC : ↑ 21 %
C

min

: ↑ 17 %

C

max

: ↑ 15 % 

(indukce CYP3A4)

efavirenz v kombinaci
s darunavirem/ritonavirem 800/100 mg
jednou denně může vést k suboptimální 
C

min

darunaviru. Pokud se efavirenz má

použít v kombinaci
s darunavirem/ritonavirem, musí se použít
dávkovací režim darunaviru/ritonaviru
600/100 mg dvakrát denně. Tato 
kombinace by se měla podávat s 
opatrností.
Viz také ritonavir níže.

1.0

Approved v

42

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Fosamprenavir/ritonavir/efavirenz
(700 mg dvakrát denně/100 mg dvakrát 
denně/600 mg jednou denně) 

Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

U žádného z těchto léčivých přípravků 
není úprava dávky nezbytná. Viz také
řádek pro ritonavir níže. 

Fosamprenavir/nelfinavir/efavirenz

Interakce nebyly studovány 

U žádného z těchto léčivých přípravků 
není úprava dávky nezbytná.

Fosamprenavir/sachinavir/efavirenz

Interakce nebyly studovány

Nedoporučuje se, protože se očekává, že 
expozice oběma inhibitorům proteázy 
bude významně snížena. 

Indinavir/efavirenz
(800 mg à 8h/200 mg jednou denně) 

Indinavir:
AUC : ↓ 31 % (↓ 8 až ↓ 47) 
C

min

 : ↓ 40 % 

Podobné snížení expozic
indinaviru bylo pozorováno,
pokud se podávalo
1 000 mg indinaviru à 8h
s 600 mg efavirenzu denně. 
(CYP3A4 indukce)
efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

Zatímco klinický význam snížených
koncentrací indinaviru nebyl dosud
stanoven, je nutno při volbě režimu 
zahrnujícího jak efavirenz, tak indinavir
brát v potaz rozsah pozorovaných
farmakokinetických interakcí.

Při podávání s indinavirem nebo 
kombinací indinavir/ritonavir není žádná
úprava dávky efavirenzu nezbytná.

Viz také ritonavir o řádek níže. 

1.0

Approved v

43

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Indinavir/ritonavir/efavirenz
(800 mg dvakrát denně/100 mg dvakrát 
denně/600 mg jednou denně) 

Indinavir:
AUC: ↓ 25 % (↓ 16 až 
↓ 32)

b

C

max

: ↓ 17 % (↓ 6 až ↓ 26)

b

C

min

: ↓ 50 % (↓ 40 až ↓ 59)

b

efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
Střední geometrická 
hodnota C

min

indinaviru

(0,33 mg/l) při podávání 
s ritonavirem a efavirenzem
byla vyšší než střední 
historická C

min

(0,15 mg/l)

při podávání indinaviru 
samotného v dávce 800 mg
à 8h. U pacientů 
infikovaných HIV-1 (n = 6)
byly farmakokinetiky
indinaviru a efavirenzu
obecně porovnatelné 
s farmakokinetikami
zjištěnými u neinfikovaných 
dobrovolníků. 

1.0

Approved v

44

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Lopinavir/ritonavir měkké tobolky 
nebo perorální roztok/efavirenz

Lopinavir/ritonavir tablety/efavirenz

(400/100 mg dvakrát denně/600 mg 
jednou denně) 

(500/125 mg dvakrát denně/600 mg 
jednou denně) 

Podstatný pokles expozice
lopinaviru.

Koncentrace lopinaviru:
↓ 30-40 % 

Koncentrace lopinaviru:
podobné jako
u lopinaviru/ritonaviru
400/100 mg dvakrát denně 
bez efavirenzu.

V případě podávání spolu s efavirenzem
je nutno zvážit zvýšení dávek kombinace
lopinavir/ritonavir v měkkých tobolkách 
nebo v perorálním roztoku o 33 %
(4 tobolky/~6,5 ml dvakrát denně místo 
3 tobolek/5 ml dvakrát denně). Je třeba 
opatrnosti, protože tato úprava dávky
nemusí být u některých pacientů 
dostačující. Dávka tablet 
lopinaviru/ritonaviru by měla být zvýšena 
na 500/125 mg dvakrát denně, pokud se 
podává s efavirenzem 600 mg jednou
denně. 
Viz také řádek pro ritonavir uvedený dále. 

Nelfinavir/efavirenz
(750 mg à 8h/600 mg jednou denně) 

Nelfinavir:
AUC: ↑ 20 % (↑ 8 až ↑ 34) 
C

max

: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 33) 

Tato kombinace byla
obecně dobře snášena. 

U žádného z léčivých přípravků není 
úprava dávky potřebná. 

Ritonavir/efavirenz
(500 mg dvakrát denně/600 mg jednou 
denně) 

Ritonavir:
Ranní AUC: ↑ 18 % (↑ 6 až
↑ 33)
Večerní AUC: ↔ 
Ranní C

max

: ↑ 24 % (↑ 12 až 

↑ 38) 
Večerní C

max

: ↔ 

Ranní C

min

: ↑ 42 % (↑ 9 až 

↑ 86)

b

Večerní C

min

: ↑ 24 % (↑ 3 až 

↑ 50)

b

efavirenz:
AUC: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 34)
C

max

: ↑ 14 % (↑ 4 až ↑ 26) 

C

min

: ↑ 25 % (↑ 7 až ↑ 46)

b

(inhibice oxidačního 
metabolismu
zprostředkovaného CYP) 
Pokud byl efavirenz
podáván s ritonavirem v
dávce 500 nebo 600 mg
dvakrát denně, nebyla tato 
kombinace dobře snášena 
(vyskytlo se například 
točení hlavy, nauzea, 
parestézie a zvýšení
jaterních enzymů). 
O snášenlivosti efavirenzu
v kombinaci s ritonavirem
v nízkých dávkách (100 mg,
jednou nebo dvakrát denně) 
není k dispozici dostatek
údajů. 

Při používání efavirenzu s ritonavirem
v nízkých dávkách je nutno zvážit
možnost zvýšení incidence nežádoucích
účinků souvisejících s efavirenzem, a to
v důsledku možných 
farmakodynamických interakcí.

1.0

Approved v

45

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Sachinavir/ritonavir/efavirenz

Interakce nebyly studovány.

Údaje pro doporučení dávky nejsou 
k dispozici. Viz také řádek pro ritonavir 
výše. Podávání efavirenzu v kombinaci
se sachinavirem jako jediným inhibitorem
proteázy se nedoporučuje. 

Antagonisté CCR5
Maravirok/efavirenz
(100 mg dvakrát denně/600 mg jednou 
denně) 

Maravirok:
AUC

12

: ↓ 45 % (↓ 38 až 

↓ 51) 
C

max

: ↓ 51 % (↓ 37 až ↓ 62) 

Koncentrace efavirenzu
nebyly měřeny, není 
očekáván žádný vliv. 

Viz Souhrn údajů o přípravku pro léčivý 
přípravek obsahující maravirok. 

Inhibitor přenosu řetězce integrázou 
Raltegravir/efavirenz
(400 mg jednotlivá dávka/ - )

Raltegravir:
AUC: ↓ 36 %
C

12

: ↓ 21 % 

C

max

: ↓ 36 %

(indukce UGT1A1)

U raltegraviru není úprava dávky
potřebná. 

NRTI a NNRTI
NRTI/efavirenz

Specifické interakční studie 
s efavirenzem a NRTI
s výjimkou lamivudinu,
zidovudinu a tenofovir-
disoproxil

−fumarátu nebyly

provedeny. Klinicky
významné interakce se
nepředpokládají, protože 
NRTI se metabolizují jinou
cestou než efavirenz a není
pravděpodobné, že by 
soutěžily o stejné 
metabolické enzymy
a eliminační cesty. 

U žádného z těchto léčivých přípravků 
není nutné dávku upravovat.

NNRTI/efavirenz

Interakce nebyly studovány.

Jelikož se použití dvou NNRTI z hlediska
účinnosti a bezpečnosti neprokázalo jako 
přínosné, současné podávání efavirenzu 
a dalšího NNRTI se nedoporučuje. 

Antivirotika proti hepatitidě C 
Boceprevir/efavirenz
(800 mg 3krát denně/600 mg jednou 
denně) 

Boceprevir:
AUC: ↔ 19 %* 
C

max

: ↔ 8 % 

C

min

: ↓ 44 % 

efavirenz:
AUC: ↔ 20 % 
C

max

: ↔ 11 % 

(indukce CYP3A – účinek 
na boceprevir)
*0-8 hodin
Žádný účinek (↔) se rovná 
poklesu střední hodnoty 
odhadu o ≤20 % nebo 
zvýšení střední hodnoty 
odhadu o ≤25 % 

Minimální plazmatické koncentrace
bocepreviru byly při současném podávání 
s efavirenzem sníženy.
Klinické důsledky tohoto pozorovaného 
snížení minimálních koncentrací
bocepreviru nebyly přímo hodnoceny. 

1.0

Approved v

46

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Telaprevir/efavirenz
(1,125 mg každých 8 h/600 mg jednou
denně) 

Telaprevir (ve vztahu k 750
mg každých 8 h):
AUC: ↓ 18 % (↓ 8 až ↓ 27)
C

max

: ↓ 14 % (↓ 3 až ↓ 24) 

C

min

: ↓ 25 % (↓ 14 až ↓ 34) 

%
efavirenz:
AUC: ↓ 18 % (↓ 10 až ↓ 26) 
C

max

: ↓ 24 % (↓ 15 až ↓ 32) 

C

min

: ↓ 10 % (↑ 1 až ↓ 19) %

(indukce CYP3A
efavirenzem)

Pokud se efavirenz a telaprevir podávají
současně, musí se telaprevir podávat 
v dávce 1,125 mg každých 8 hodin.

Simeprevir/Efavirenz
(150 mg jednou denně /600 mg jednou 
denně) 

Simeprevir:
AUC: ↓ 71 % (↓ 67 až ↓ 74) 
C

max

: ↓ 51 % (↓ 46 až ↓ 56)

C

min

: ↓ 91 % (↓ 88 až ↓ 92)

Efavirenz:
AUC: ↔  
C

max

: ↔ 

C

min

: ↔ 

Žádný účinek (↔) se rovná 
poklesu střední hodnoty 
odhadu o ≤ 20 % nebo 
zvýšení střední hodnoty 
odhadu o ≤ 25 % 
(indukce enzymu CYP3A4)

Současné podávání simepreviru 
s efavirenzem vedlo, vzhledem k indukci
CYP3A4 efavirenzem, k významnému
poklesu plazmatických koncentrací
simepreviru, který může mít za následek 
ztrátu terapeutické účinnosti simepreviru. 
Současné podávání simepreviru 
s efavirenzem se nedoporučuje. 

Antibiotika
Azithromycin/efavirenz
(600 mg jediná dávka /400 mg jednou
denně) 

Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

U žádného z léčivých přípravků není 
úprava dávky potřebná. 

Klarithromycin/efavirenz
(500 mg à 12h/400 mg jednou denně)

Klarithromycin:
AUC: ↓ 39 % (↓ 30 až ↓ 46) 
C

max:

↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 35) 

14-hydroxymetabolit
klarithromycinu:
AUC: ↑ 34 % (↑ 18 až ↑ 53) 
C

max

: ↑ 49 % (↑ 32 až ↑ 69) 

efavirenz:
AUC: ↔ 
C

max

: ↑ 11 % (↑ 3 až ↑ 19) 

(Indukce CYP3A4)
U 46 % neinfikovaných
dobrovolníků, kterým byl 
podán efavirenz a
klarithromycin vznikla
vyrážka.

Klinický význam těchto změn 
plazmatických hladin klarithromycinu
není znám. Je možno zvážit alternativy
klarithromycinu (např. azithromycin). Pro 
efavirenz není žádná úprava dávky
potřebná. 

Další makrolidová antibiotika (např. 
erythromycin)/efavirenz

Interakce nebyly studovány.  Údaje pro doporučení dávky nejsou 

k dispozici.

1.0

Approved v

47

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Antimykobakteriální látky
Rifabutin/efavirenz
(300 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Rifabutin:
AUC: ↓ 38 % (↓ 28 až ↓ 47) 
C

max

: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46) 

C

min

: ↓ 45 % (↓ 31 až ↓ 56) 

efavirenz:
AUC: ↔ 
C

max

: ↔ 

C

min

: ↓ 12 % (↓ 24 až ↑ 1) 

(Indukce CYP3A4)

Denní dávku rifabutinu je nutno při 
podávání s efavirenzem zvýšit o50 %.
Zvažte zdvojnásobení dávky rifabutinu
v režimech, kde je rifabutin podáván 2

nebo 3krát týdně v kombinaci 
s efavirenzem. Klinické účinky této 
úpravy dávky nebyly odpovídajícím
způsobem hodnoceny. Při úpravě dávky je 
nutno zvážit individuální snášenlivost a
virologickou odpověď (viz bod 5.2). 

Rifampicin/efavirenz
(600 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

efavirenz:
AUC: ↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 36) 
C

max

: ↓ 20 % (↓ 11 až ↓ 28) 

C

min

: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46) 

(indukce CYP3A4 a
CYP2B6)

Pokud se užívá s rifampicinem u pacientů 
vážících 50 kg nebo více, může zvýšení 
denní dávky efavirenzu na 800 mg
poskytnout expozici podobnou denní
dávce 600 mg při použití bez rifampicinu. 
Klinický efekt této úpravy dávky nebyl
odpovídajícím způsoben vyhodnocen. Při 
úpravě dávky je nutno zvážit individuální 
snášenlivost a virologickou odpověď 
(viz bod 5.2). U rifampicinu není žádná
úprava dávky potřebná. 

Antimykotika
Itrakonazol/efavirenz
(200 mg à 12h/600 mg jednou denně)

Itrakonazol:
AUC: ↓ 39 % (↓ 21 až ↓ 53) 
C

max

: ↓ 37 % (↓ 20 až ↓ 51) 

C

min

: ↓ 44 % (↓ 27 až ↓ 58) 

(pokles koncentrací
itrakonazolu: indukce
CYP3A4)
Hydroxyitrakonazol:
AUC: ↓ 37 % (↓ 14 až ↓ 55) 
C

max

: ↓ 35 % (↓ 12 až ↓ 52) 

C

min

: ↓ 43 % (↓ 18 až ↓ 60) 

efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická změna. 

Jelikož u itrakonazolu nelze dát žádné
doporučení ohledně dávky, je nutno zvážit 
alternativní antimykotickou léčbu. 

Posakonazol/efavirenz
--/400 mg jednou denně 

Posakonazol:
AUC: ↓ 50 %  

C

max

: ↓ 45 %

(indukce UDP

−G)

Současného podávání posakonazolu 
a efavirenzu je třeba se vyvarovat, pokud 
prospěch pro pacienta nepřeváží riziko. 

1.0

Approved v

48

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Vorikonazol/efavirenz
(200 mg dvakrát denně/400 mg jednou 
denně) 

Vorikonazol/efavirenz
(400 mg dvakrát denně/300 mg jednou 
denně) 

Vorikonazol:
AUC: ↓ 77 % 
C

max

: ↓ 61 % 

efavirenz:
AUC: ↑ 44 % 
C

max

: ↑ 38 % 

Vorikonazol:
AUC: ↓ 7 % (↓ 23 až ↑ 13) 

*

C

max

: ↑ 23 % (↓ 1 až ↑ 53) * 

efavirenz:
AUC: ↑ 17 % (↑ 6 až ↑ 29) 

**

C

max

: ↔** 

*v porovnání s 200 mg
dvakrát denně samotným 
** v porovnání se 600 mg
jednou denně samotným 
(kompetitivní inhibice
oxidativního metabolismu)

Při současném podávání efavirenzu
s vorikonazolem musí být udržovací
dávka vorikonazolu zvýšena na 400 mg
dvakrát denně a dávka efavirenzu musí 
být snížena o 50 %, tj. na 300 mg jednou
denně. Při ukončení léčby vorikonazolem 
musí být obnovena původní dávka 
efavirenzu.

Flukonazol/efavirenz
(200 mg jednou denně/400 mg jednou 
denně) 

Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

Úprava dávky není nezbytná pro žádný z
těchto přípravků 

Ketokonazol a další imidazolová
antimykotika

Interakce nebyly studovány 

Údaje pro doporučení dávky nejsou 
k dispozici.

Antimalarika
Artemether/lumefantrin/efavirenz
(20/120 mg tableta, 6 dávek po
4 tabletách více než 3 dny/600 mg
jednou denně) 

Artemether:
AUC: ↓ 51 %  
C

max

: ↓ 21 %

Dihydroartemisinin:
AUC: ↓ 46 % 
C

max

: ↓ 38 %  

Lumefantrin:
AUC: ↓ 21 %
C

max

: ↔ 

efavirenz:
AUC: ↓ 17 %
C

max

: ↔ 

(indukceCYP3A4)

Jelikož snížené koncentrace artemetheru,
dihydroartemisininu nebo lumefantrinu
mohou vést ke snížení účinnosti 
antimalarik, je při současném podávání 
tablet efavirenzu a
artemetheru/lumefantrinu doporučována 
opatrnost.

Atovachon a proguanil
hydrochlorid/efavirenz
(250/100 mg jednorázová
dávka/600 mg jednou denně) 

Atovachon:
AUC: ↓ 75 % (↓ 62 až ↓ 84) 

C

max

: ↓ 44 % (↓ 20 až ↓ 61) 

Proguanil:
AUC: ↓ 43 % (↓ 7 až ↓ 65) 

C

max

: ↔ 

Současnému podávání kombinace 
atovachon/proguanil s efavirenzem je
nutno se pokud možno vyhnout.

ANTACIDA
Antacidum hydroxid hlinitý-hydroxid
hořečnatý – simetikon /efavirenz 
(30 ml jednotlivá dávka/400 mg
jednotlivá dávka)
Famotidin/efavirenz
(40 mg jednotlivá dávka/400 mg
jednotlivá dávka)

Ani antacida na bázi
hydroxidu
hlinitého/hořečnatého, ani 
famotidin absorpci
efavirenzu nenarušovaly.

Nepředpokládá se, že by současné 
podávání efavirenzu s léčivými přípravky, 
které upravují žaludeční pH, ovlivňovalo 
absorpci efavirenzu.

1.0

Approved v

49

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

ANXIOLYTIKA
Lorazepam/efavirenz
(2 mg jednotlivá dávka/600 mg jednou
denně) 

Lorazepam:
AUC: ↑ 7 % (↑ 1 až ↑ 14) 
C

max

: ↑ 16 % (↑ 2 až ↑ 32) 

Tyto změny se nepovažují 
za klinicky významné.

U žádného z léčiv není úprava dávky 
potřebná. 

ANTIKOAGULANCIA
Warfarin/efavirenz
Acenokumarol/efavirenz

Interakce nebyly studovány.
Plazmatické koncentrace a
účinky warfarinu nebo 
acenokumarolu mohou být
efavirenzem zvýšeny nebo
sníženy.

Může být nutné upravit dávku warfarinu 
nebo acenokumarolu.

ANTIKONVULZIVA
Karbamazepin/efavirenz
(400 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně)

Karbamazepin:
AUC: ↓ 27 % (↓ 20 až ↓ 33) 
C

max

: ↓ 20 % (↓ 15 až ↓ 24) 

C

min

: ↓ 35 % (↓ 24 až ↓ 44) 

efavirenz:
AUC: ↓ 36 % (↓ 32 až ↓ 40) 
C

max

: ↓ 21 % (↓ 15 až ↓ 26) 

C

min

: ↓ 47 % (↓ 41 až ↓ 53) 

(pokles koncentrací
karbamazepinu: indukce
CYP3A4; pokles
koncentrací efavirenzu:
indukce CYP3A4 a
CYP2B6)
AUC, C

max

a C

min

 účinného 

epoxidového metabolitu
karbamazepinu v
rovnovážném stavu zůstaly 
nezměněny. Současné 
podávání vyšších dávek
buď efavirenzu nebo 
karbamazepinu nebylo
studováno.

Nelze dát žádné doporučení ohledně 
dávek. Je nutno zvážit alternativní
antikonvulzivum. Plazmatické hladiny
karbamazepinu musí být pravidelně 
sledovány.

Fenytoin, fenobarbital a další
antikonvulziva, která jsou substráty
isoenzymů CYP450 

Interakce nebyly studovány.
Při současném podávání s 
efavirenzem je zde
potenciál pro snížení nebo
zvýšení plazmatických
koncentrací fenytoinu,
fenobarbitalu a dalších
antikonvulziv, která jsou
substráty isoenzymů 
CYP450.

Pokud se efavirenz podává současně 
s antikonvulzivem, které je substrátem
isoenzymů CYP450, je nutno hladiny 
antikonvulziva pravidelně sledovat. 

Kyselina valproová/efavirenz
(250 mg dvakrát denně/600 mg jednou 
denně) 

Žádný klinicky významný
vliv na farmakokinetiku
efavirenzu. Omezená data
naznačují, že neexistuje 
žádný klinicky významný
vliv na farmakokinetiku
kyseliny valproové.

Úprava dávky efavirenzu není nutná.
Pacienti by měly být sledováni, zda se 
u nich neobjeví záchvaty.

1.0

Approved v

50

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Vigabatrin/efavirenz
Gabapentin/efavirenz

Interakce nebyly studovány.
Klinicky významné
interakce se neočekávají, 
protože vigabatrin
a gabapentin se eliminují
výlučně nezměněny močí 
a není pravděpodobné, že 
by soutěžily o stejné 
metabolické enzymy
a eliminační cesty 
s efavirenzem.

U žádného z těchto léčivých přípravků 
není úprava dávky nezbytná.

ANTIDEPRESIVA
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
Sertralin/efavirenz
(50 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Sertralin:
AUC: ↓ 39 % (↓ 27 až ↓ 50) 
C

max

: ↓ 29 % (↓ 15 až ↓ 40)  

C

min

: ↓ 46 % (↓ 31 až ↓ 58) 

efavirenz:
AUC: ↔ 
C

max

: ↑ 11 % (↑ 6 až ↑ 16) 

C

min

: ↔  

(Indukce CYP3A4)

Zvyšování dávky sertralinu se musí řídit 
klinickou odpovědí. 
U efavirenzu není žádná úprava dávky
potřebná. 

Paroxetin/efavirenz
(20 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

U žádného z léčiv není úprava dávky 
potřebná. 

Fluoxetin/efavirenz

Interakce nebyly studovány.
Jelikož fluoxetin sdílí s
paroxetinem podobný
metabolický profil, tj. silný
inhibiční účinek na 
CYP2D6, předpokládá se u 
fluoxetinu podobná
nepřítomnost interakcí. 

U žádného z léčiv není úprava dávky 
potřebná. 

Inhibitory zpětného příjmu noradrenalinu a dopaminu 
Bupropion/efavirenz
[150 mg jednorázová dávka
(prodloužené uvolňování)/600 mg 
jednou denně] 

Bupropion:
AUC: ↓ 55 % (↓ 48 až ↓ 62) 

C

max

: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 47)  

Hydroxybupropion:
AUC: ↔ 

C

max

: ↑ 50 % (↑ 20 až ↑ 80) 

(Indukce CYP2B6)

Zvýšení dávky bupropionu se musí řídit 
klinickou odpovědí, nicméně maximální 
doporučená dávka bupropionu se nesmí 
překročit. U efavirenzu není úprava dávky 
nutná.

ANTIHISTAMINIKA
Cetirizin/efavirenz
(10 mg jednotlivá dávka/600 mg jednou
denně) 

Cetirizin:
AUC: ↔ 
C

max

: ↓ 24 % (↓ 18 až ↓ 30) 

Tyto změny se nepovažují 
za klinicky významné.
efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

U žádného z léčiv není úprava dávky 
potřebná. 

1.0

Approved v

51

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

KARDIOVASKULÁRNÍ PŘÍPRAVKY 
Blokátory vápníkového kanálu
Diltiazem/efavirenz
(240 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Diltiazem:
AUC: ↓ 69 % (↓ 55 až ↓ 79) 
C

max

: ↓ 60 % (↓ 50 až ↓ 68)  

C

min

: ↓ 63 % (↓ 44 až ↓ 75) 

Desacetyldiltiazem:
AUC: ↓ 75 % (↓ 59 až ↓ 84) 
C

max

: ↓ 64 % (↓ 57 až ↓ 69)  

C

min

: ↓ 62 % (↓ 44 až ↓ 75) 

N-monodesmethyldiltiazem:
AUC: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52) 
C

max

: ↓ 28 % (↓ 7 až ↓ 44) 

C

min

: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52) 

efavirenz:
AUC: ↑ 11 % (↑ 5 až ↑ 18) 
C

max

: ↑ 16 % (↑ 6 až ↑ 26) 

C

min

: ↑ 13 % (↑ 1 až ↑ 26) 

(Indukce CYP3A4)
Zvýšení

farmakokinetických
parametrů efavirenzu se 
nepovažuje za klinicky
významné.

Úprava dávky diltiazemu se musí řídit 
klinickou odpovědí (viz souhrn údajů 
o přípravku pro diltiazem). U efavirenzu 
není žádná úprava dávky potřebná. 

Verapamil, felodipin, nifedipin
a nikardipin

Interakce nebyly studovány.
Pokud se efavirenz podává
současně s blokátorem 
vápníkového kanálu, který
je substrátem enzymu
CYP3A4, je zde potenciál
pro snížení plazmatických
koncentrací blokátoru
vápníkového kanálu.

Úprava dávky blokátoru vápníkového
kanálu se musí řídit klinickou odpovědí 
(viz souhrn údajů o přípravku pro 
blokátor vápníkového kanálu).

HYPOLIPIDEMIKA

Inhibitory HMG Co-A reduktázy
Atorvastatin/efavirenz
(10 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Atorvastatin:
AUC: ↓ 43 % (↓ 34 až ↓ 50) 
C

max

: ↓ 12 % (↓ 1 až ↓ 26) 

2-hydroxyatorvastatin:
AUC: ↓ 35 % (↓ 13 až ↓ 40) 
C

max

: ↓ 13 % (↓ 0 až ↓ 23) 

4-hydroxyatorvastatin:
AUC: ↓ 4 % (↓ 0 až ↓ 31) 
C

max

: ↓ 47 % (↓ 9 až ↓ 51) 

Celkové účinné inhibitory 

HMG Co-A reduktázy:

AUC: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 41) 
C

max

: ↓ 20 % (↓ 2 až ↓ 26) 

Hladiny cholesterolu je nutno pravidelně 
sledovat. Může být nutné upravit dávku 
atorvastatinu (viz souhrn údajů 
o přípravku pro atorvastatin). Dávku 
efavirenzu není nutné upravovat.

Hladiny cholesterolu by měly být 

Pravastatin/efavirenz
(40 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Pravastatin:
AUC: ↓ 40 % (↓ 26 až ↓ 57) 
C

max

: ↓ 18 % (↓ 59 až ↑ 12) 

1.0

Approved v

52

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Simvastatin/efavirenz
(40 mg jednou denně/600 mg jednou 
denně) 

Simvastatin:
AUC: ↓ 69 % (↓ 62 až ↓ 73) 
C

max

: ↓ 76 % (↓ 63 až ↓ 79) 

Simvastatinová kyselina:
AUC: ↓ 58 % (↓ 39 až ↓ 68) 
C

max

: ↓ 51 % (↓ 32 až ↓ 58) 

Celkové účinné inhibitory 

HMG Co-A reduktázy:

AUC: ↓ 60 % (↓ 52 až ↓ 68) 

C

max

: ↓ 62 % (↓ 55 až ↓ 78) 

(Indukce CYP3A4)

Současné podávání 
efavirenzu s atorvastatinem,
pravastatinem nebo
simvastatinem nemělo vliv 
na hodnoty AUC nebo C

max

efavirenzu.

pravidelně sledovány. Může být nutné 
upravit dávku pravastatinu (viz Souhrn
údajů o přípravku pro pravastatin). Dávku 
efavirenzu není nutné upravovat.

Hladiny cholesterolu by měly být 
pravidelně sledovány. Může být nutné 
upravit dávku simvastatinu (viz Souhrn
údajů o přípravku pro simvastatin). Dávku 
efavirenzu není nutné upravovat.

Rosuvastatin/efavirenz

Interakce nebyla studována.
Rosuvastatin je převážně 
vylučován v nezměněné 
formě stolicí, proto se 
interakce s efavirenzem
neočekává. 

Pro tyto léčivé přípravky není nezbytná 
úprava dávky.

HORMONÁLNÍ KONTRACEPTIVA
Perorální:
Ethinylestradiol+Norgestimát/efavirenz
(0,035 mg+0,25 mg jednou
denně/600 mg jednou denně) 

Ethinylestradiol:
AUC: ↔ 
C

max

: ↔ 

C

min

: ↓ 8 % (↑ 14 až ↓ 25) 

Norelgestromin (aktivní
metabolit):

AUC: ↓ 64 % (↓ 62 až ↓ 67) 
C

max

: ↓ 46 % (↓ 39 až ↓ 52) 

C

min

: ↓ 82 % (↓ 79 až ↓ 85) 

Levonorgestrel (aktivní
metabolit):

AUC: ↓ 83 % (↓ 79 až ↓ 87) 
C

max

: ↓ 80 % (↓ 77 až ↓ 83) 

C

min

: ↓ 86 % (↓ 80 až ↓ 90) 

(indukce metabolismu)
efavirenz: žádná klinicky
významná interakce.
Klinický význam těchto 
účinků není znám. 

Vedle hormonálních kontraceptiv musí
být používána spolehlivá bariérová
antikoncepční metoda (viz bod 4.6). 

1.0

Approved v

53

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

Injekce: Depo

−medroxyprogesteron-

acetát (DMPA)/efavirenz (150 mg i.m.
jednorázová dávka DMPA)

V 3-měsíční studii lékových 
interakcí nebyly významné
rozdíly ve
farmakokinetických
parametrech MPA mezi
jedinci, kteří dostali 
antiretrovirální terapii
obsahující efavirenz,
a jedinci, kterým nebyla
antivirotika podávána.
Podobné výsledky byly
zjištěny dalšími 
investigátory, avšak
plazmatické hladiny MPA
byly ve druhé studii více
proměnlivé. V obou studiích 
zůstaly plazmatické hladiny 
progesteronu u jedinců 
užívajících efavirenz
a DMPA nízké v souladu se
supresí ovulace.

Protože jsou k dispozici pouze omezené
údaje, musí být kromě hormonálních 
kontraceptiv používána spolehlivá
bariérová antikoncepční metoda 
(viz bod 4.6).

Implantát: Etonogestrel/efavirenz

Interakce nebyla studována.
Může se očekávat snížená 
expozice etonogestrelu
(indukce CYP3A4).
Vyskytla se ojedinělá 
postmarketingová hlášení
selhání kontraceptiv
s etonogestrelem
u pacientek, kterým byl
podáván efavirenz.

Vedle hormonálních kontraceptiv musí
být používána spolehlivá bariérová
antikoncepční metoda (viz bod 4.6).

1.0

Approved v

54

Léčivý přípravek podle terapeutické 

oblasti

(dávka)

Vliv na hladiny léčiva 

Střední hodnota procenta 

změny AUC, C

max

, C

min

s

intervaly spolehlivosti,

pokud jsou k dispozici

a

(mechanismus)

Doporučení týkající se současného 

podávání s efavirenzem

IMUNOSUPRESIVA
Imunosupresiva metabolizovaná
CYP3A4 (např. cyklosporin, 
takrolimus, sirolimus)/efavirenz

Interakce nebyly
studovány. Je možno
očekávat snížení expozice 
imunopresivu (indukce
CYP3A4). Neočekává se, 
že tato imunosupresiva
ovlivňují expozici 
efavirenzu.

Mohou být nutné úpravy dávek
imunosupresiv. Při zahájení nebo 
ukončení léčby efavirenzem se 
doporučuje pečlivé sledování koncentrací 
imunosupresiva po dobu nejméně 2 týdnů 
(dokud se nedosáhne stalé koncentrace).

OPIOIDY
Methadon/efavirenz
(stabilní udržovací, 35-100 mg jednou
denně/600 mg jednou denně) 

Methadon:
AUC: ↓ 52 % (↓ 33 až ↓ 66) 
C

max

: ↓ 45 % (↓ 25 až ↓ 59) 

(Indukce CYP3A4)
Ve studii na uživatelích
intravenózních drog
infikovaných HIV vedlo
současné podávání 
efavirenzu s methadonem
k poklesu plazmatických
hladin methadonu
a k projevům opiátových 
abstinenčních příznaků. 
K úlevě od abstinenčních 
příznaků byla dávka 
methadonu zvýšena
o střední hodnotu 22 %. 

Pacienty je nutno sledovat s ohledem na
projevy abstinenčních příznaků a jejich 
dávku methadonu je nutno k jejich úlevě 
podle potřeby zvýšit. 

Buprenorfin/naloxon/efavirenz

Buprenorfin:
AUC: ↓ 50% 
Norbuprenorfin:
AUC: ↓ 71%
efavirenz:
Žádné klinicky významné
farmakokinetické interakce.

Navzdory snížení expozice buprenorfinu
neměl žádný zúčastněný pacient 
abstinenční příznaky. Úprava dávky 
buprenorfinu ani efavirenzu není
nezbytná, pokud se podávají současně. 

a

90% interval spolehlivosti, pokud není uvedeno jinak.

b

95% interval spolehlivosti.

Ostatní interakce: efavirenz se neváže na receptory pro kanabinoidy. Falešně pozitivní výsledky 
na přítomnost kanabinoidů v moči byly hlášeny s některými screeningovými testy u neinfikovaných 
a HIV-infikovaných subjektů, kterým byl podáván efavirenz. V takových případech se doporučují 
potvrzující testy za využití specifičtějších metod, jako je plynová chromatografie/hmotnostní 
spektrometrie.

1.0

Approved v

55

4.6  Fertilita, těhotenství a kojení 

Mužská a ženská antikoncepce

Zásadně je nutno používat bariérovou antikoncepci spolu s jinými metodami antikoncepce (například 
perorální nebo jinou hormonální antikoncepcí, viz bod 4.5). V důsledku dlouhého biologického 
poločasu efavirenzu se doporučuje používání odpovídajících antikoncepčních opatření 12 týdnů po 
ukončení léčby efavirenzem.  

Těhotenství  

Efavirenz se během těhotenství nemá užívat, ledaže klinický stav pacientky takovou léčbu vyžaduje. 
Ženy ve fertilním věku musí před zahájením léčby efavirenzem podstoupit těhotenský test 
(viz bod 5.3).

Bylo sedm retrospektivních hlášení, která odpovídala nálezu vad neurální trubice, včetně 
meningomyelokély, všechna u matek vystavených v prvním trimestru režimům zahrnujícím efavirenz 
(s výjimkou jakýchkoli tablet s fixní kombinací dávek obsahujících efavirenz). U tablety s fixní
kombinací dávek obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovir

−disoproxyl−fumarát byly hlášeny dva

další případy (1 - prospektivní a 1 - retrospektivní) včetně příhod, které odpovídaly nálezu vad 
neurální trubice. Příčinná souvislost těchto příhod s podáním efavirenzu nebyla stanovena, přičemž 
společný jmenovatel není znám. Jelikož k vadám neurální trubice dochází během prvních 4 týdnů 
vývoje plodu (kdy se nervová trubice uzavírá), toto potenciální riziko by se týkalo žen vystavených
efavirenzu v prvním trimestru těhotenství.  

Registr těhotenství vystavených antiretrovirovým látkám (Antiretroviral Pregnancy Registry 

APR)

obdržel do července 2013 prospektivní hlášení o 904 těhotenstvích, která byla v prvním trimestru 
vystavena režimům zahrnujícím efavirenz, jenž vedla k 766 porodům živých dětí. U jednoho dítěte 
byla hlášena vada neurální trubice, přičemž četnost a charakter jiných vrozených vad byly podobné 
jako u dětí, které byly vystaveny režimům neobsahujícím efavirenz, i u dětí s HIV negativními 
kontrolními nálezy. Incidence vad neurální trubice v celkové populaci se pohybuje v rozmezí
od 0,5 do 1 případu na 1 000 živě narozených dětí. 

U plodů opic ošetřovaných efavirenzem byly pozorovány malformace (viz bod 5.3). 

Kojení

Bylo prokázáno, že je efavirenz vylučován do lidského mateřského mléka. Informace o účincích 
efavirenzu na novorozence/děti jsou nedostatečné. Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit. Kojení má 
být během léčby efavirenzem přerušeno. Doporučuje se, aby matky infikované virem HIV nekojily za 
žádných okolností, aby se zabránilo přenosu HIV. 

Fertilita

Účinky efavirenzu na samčí a samičí fertilitu u potkanů byly hodnoceny pouze v dávkách, při kterých 
bylo dosaženo stejných nebo nižších hladin léčiva, než jsou hladiny (expozice), kterých je dosaženo 
při podávání doporučených dávek efavirenzu u člověka. V těchto studiích efavirenz nenarušoval 
páření ani fertilitu samců ani samic potkanů (dávky do 100 mg/kg/dvakrát denně) a neovlivňoval 
spermie ani potomstvo samců potkanů vystavených působení efavirenzu (dávky do 200 mg/dvakrát 
denně). Reprodukční schopnosti potomstva narozeného samicím potkanů, kterým byl podáván 
efavirenz nebyly ovlivněny.  

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 efavirenz může vyvolávat závratě, poruchy schopnosti soustředění, a/nebo ospalost. Pacienty je nutno 
poučit o tom, že pokud u sebe zjistí uvedené příznaky, nesmí vykonávat potenciálně nebezpečné 
činnosti, jako je řízení vozidel nebo obsluha strojů. 

1.0

Approved v

56

4.8  Nežádoucí účinky 

a. Souhrn bezpečnostního profilu

efavirenz byl hodnocen u více než 9 000 pacientů. V podskupině 1 008 dospělých pacientů, kteří 
v kontrolovaných klinických studiích dostávali 600 mg efavirenzu denně v kombinaci s PI a/nebo 
NRTI, patřily mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky alespoň středně závažné intenzity a uváděné 
minimálně u 5 % pacientů vyrážka (11,6 %), závratě (8,5 %), nauzea (8,0 %), bolesti hlavy (5,7 %) 
a únava (5,5 %). Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky v souvislosti s podáváním efavirenzu jsou 
vyrážka a neurologické symptomy. Neurologické symptomy obvykle nastupují brzy po zahájení léčby 
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech. U pacientů léčených efavirenzem byly hlášeny těžké 
kožní reakce, jako je Stevens

Johnsonův syndrom a erythema multiforme; psychiatrické nežádoucí 

účinky, včetně těžkých depresí, úmrtí v důsledku sebevraždy a psychóze podobného chování; a 
záchvaty křečí. Podávání přípravku efavirenz spolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu 
a může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.4). 

Profil dlouhodobé bezpečnosti léčebných protokolů obsahujících efavirenz byl hodnocen 
v kontrolované studii (006), v níž pacienti dostávali efavirenz + zidovudin + lamivudin (n = 412,
medián trvání 180 týdnů), efavirenz + indinavir (n = 415, medián trvání 102 týdnů), nebo indinavir 
+zidovudin + lamivudin (n = 401, medián trvání 76 týdnů). Dlouhodobé užívání efavirenzu v této 
studii nevyvolalo žádné nové obavy o jeho bezpečnost. 
b. Tabulka se seznamem nežádoucích účinků  

Nežádoucí účinky střední nebo větší závažnosti s alespoň možným vztahem k léčebnému režimu (dle 
úsudku zkoušejícího) hlášené v klinických studiích s efavirenzem v doporučeném dávkování 
v kombinované terapii (n = 1 008) jsou uvedeny níže. Kurzívou jsou rovněž uvedeny nežádoucí 
účinky v souvislosti s antiretrovirovými léčebnými režimy obsahujícími efavirenz pozorované po 
uvedení přípravku na trh. Frekvence je definována s použitím těchto konvencí: velmi časté (≥ 1/10); 
časté (≥ 1/100, < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000, < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1000) nebo velmi 
vzácné (< 1/10 000).

Poruchy imunitního systému
méně časté 

hypersenzitivita

Poruchy metabolismu a výživy
časté 

hypertriglyceridemie*

méně časté 

hypercholesterolemie*

Psychiatrické poruchy
časté 

abnormální sny, úzkost, deprese, nespavost*

méně časté 

náladovost, agresivita, stavy zmatenosti, euforie,
halucinace, mánie, paranoia, psychóza

, pokusy o

sebevraždu, suicidální představy 

vzácné

bludy

‡‡

, neuróza

‡‡

, dokonaná sebevražda

‡‡

*

Poruchy nervového systému
časté 

poruchy mozečkové koordinace a rovnováhy

,

poruchy udržení pozornosti (3,6 %), závratě 
(8,5 %), bolesti hlavy (5,7 %), somnolence
(2,0 %)*

méně časté 

agitovanost, amnézie, ataxie, poruchy koordinace,
konvulze, abnormální myšlení, třes

Poruchy oka
méně časté 

rozmazané vidění 

1.0

Approved v

57

Poruchy ucha a labyrintu
méně časté 

tinitus

, vertigo

Cévní poruchy
méně časté 

návaly horka - zarudnutí

Gastrointestinální poruchy
časté 

bolest břicha, průjem, nauzea, zvracení 

méně časté 

pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest 
časté 

zvýšení aspartátaminotransferázy (AST)*,
zvýšení alaninaminotransferázy (ALT)*, zvýšení
gamaglutamyltransferázy (GGT)*

méně časté 

akutní hepatitida

vzácné

selhání jater

‡‡

*

Poruchy kůže a podkožní tkáně  
velmi časté 

vyrážka (11,6 %)*

časté 

pruritus

méně časté 

erythema multiforme, Stevens-Johnsonův 
syndrom*

vzácné

fotoalergická dermatitida

Poruchy reprodukčního systému a prsu 
méně časté 

gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
časté 

únava

* Podrobnější popis viz bod  Popis vybraných nežádoucích účinků

Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve studiích po uvedení přípravku na trh; jejich četnosti však byly 

stanoveny za využití údajů ze 16 klinických hodnocení (n=3 969). 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Informace týkající se studií po uvedení přípravku na trh 

Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve studiích po uvedení přípravku na trh; jejich četnosti však byly 

stanoveny za využití údajů ze 16 klinických hodnocení (n=3 969). 

‡‡

Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve sledování po uvedení přípravku na trh, ale v 16 klinických 

hodnoceních nebyly u pacientů léčených efavirenzem hlášeny jako nežádoucí příhody v souvislosti 
s podáváním léčiva. Kategorie četností “vzácné" byla definována podle Pokynu (SPC Guideline) 
k souhrnu údajů o přípravku (rev. 2, září 2009) na základě odhadované horní hranice 95% intervalu 
spolehlivosti pro 0 příhod u daného počtu subjektů léčených efavirenzem v těchto klinických 
hodnoceních (n=3 969).

Vyrážka: v klinických studiích došlo u 26% pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg k rozvoji 
kožní vyrážky ve srovnání se 17% pacientů v kontrolních skupinách. Kožní vyrážka byla považována 
za související s léčbou u 18% nemocných léčených efavirenzem. Těžká vyrážka se vyskytla u méně 
než 1% pacientů léčených efavirenzem a v 1,7% případů byla léčba kvůli vyrážce ukončena. Incidence 
erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu byla přibližně 0,1%. 

V případě vyrážek se obvykle jedná o mírné až středně těžké makulopapulární kožní výsevy, které se 
objeví během prvních dvou týdnů od zahájení terapie efavirenzem. U většiny pacientů vyrážky vymizí 

1.0

Approved v

58

při pokračující léčbě během jednoho měsíce. U pacientů, u nichž byl efavirenz vysazen kvůli vyrážce, 
lze léčbu znovu zahájit. Při opětovném zahájení léčby efavirenzem se doporučuje použití vhodných 
antihistaminik a/nebo kortikosteroidů. 

Zkušenosti s podáváním efavirenzu pacientům, u nichž byly vysazeny jiné antiretrovirové přípravky 
ze skupiny NNRTI, jsou omezené. Hlášené počty recidiv vyrážky po převedení z léčby nevirapinem 
na léčbu efavirenzem, primárně založené na údajích z retrospektivní kohorty, publikovaných 
v odborné literatuře, se pohybují v rozmezí od 13 do 18%, což je srovnatelné s frekvencí pozorovanou 
u pacientů léčených efavirenzem v klinických studiích (viz bod 4.4.).  

Psychiatrické symptomy: u pacientů léčených efavirenzem byly hlášeny závažné psychiatrické 
nežádoucí účinky. V kontrolovaných studiích byla zjištěna následující četnost specifických závažných 
psychiatrických příhod byla: 

Léčebný režim zahrnující  

efavirenz

(n = 1 008)

Kontrolní režim

(n = 635)

– těžká deprese 

1,6%

0,6%

– suicidální myšlenky

0,6%

0,3%

– nefatální pokusy o sebevraždu

0,4%

0%

– agresivní chování

0,4%

0,3%

– paranoidní reakce

0,4%

0,3%

– manické reakce

0,1%

0%

Zdá se, že riziko těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů s 
anamnézou psychiatrických poruch, přičemž četnosti výše uvedených příhod se pohybují od 0,3% u 
manických reakcí, do 2,0% u těžkých depresí a sebevražedných myšlenek. Po uvedení přípravku na 
trh se objevila i hlášení o dokonané sebevraždě, bludech a chování připomínajícím psychózu. 

Neurologické příznaky: v kontrolovaných klinických studiích byly často hlášeny tyto (ne však pouze) 
nežádoucí účinky: závratě, nespavost, ospalost, poruchy soustředění a abnormální snové stavy. 
Středně těžké až těžké neurologické příznaky byly zjištěny u 19% (těžké u 2%) subjektů ve srovnání s 
9,0% (těžké u 1%) pacientů v kontrolních skupinách. V klinických studiích byla pro takové příznaky 
terapie ukončena u 2% pacientů léčených efavirenzem.  

Neurologické příznaky se obvykle objevují během prvního nebo druhého dne léčby a obvykle vymizí 
po prvních 2-4 týdnech. Ve studii s neinfikovanými dobrovolníky měl reprezentativní neurologický 
příznak medián času do nástupu 1 hodinu po podání dávky a medián trvání 3 hodiny. Neurologické 
příznaky se mohou objevit častěji, pokud se efavirenz užívá s jídlem, nejspíše kvůli zvýšeným 
plazmatickým hladinám efavirenzu (viz bod 5.2). Zdá se, že podání přípravku před spaním zlepšuje 
snášenlivost těchto příznaků, a proto lze tento způsob podávání doporučit v prvních týdnech terapie a 
u pacientů, u nichž tyto příznaky přetrvávají (viz bod 4.2). Snížení dávky ani rozdělení denní dávky 
neprokázaly žádný příznivý vliv. 

Analýza dlouhodobých údajů ukázala, že po 24. týdnu terapie dále byla incidence nově vzniklých 
neurologických příznaků u pacientů léčených efavirenzem celkově podobná jako u subjektů 
v kontrolním rameni

Selhání jater: po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů jaterního selhání, včetně 
několika případů selhání u pacientů bez onemocnění jater v anamnéze nebo bez jiných 
identifikovatelných rizikových faktorů. Tyto hlášené případy jaterních selhání měly fulminantní 
průběh, a v několika případech vedly k transplantaci nebo úmrtí

Syndrom imunitní reaktivace: při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se u pacientů 
infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické 
nebo reziduální oportunní infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je 

1.0

Approved v

59

Gravesova choroba), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou 
objevit mnoho měsíců po zahájení léčby (viz bod 4.4). 

Osteonekróza: byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými 
rizikovými faktory, s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici CART. Jejich 
frekvence není známa (viz bod 4.4).

Abnormální hodnoty laboratorních testů 

Jaterní enzymy: zvýšení hladin AST a ALT na více než pětinásobek horní hranice normálního rozmezí 
(ULN) bylo zjištěno u 3 % z 1 008 pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg (5 

8 % po

dlouhodobé léčbě ve studii 006). Podobná zvýšení byla pozorována u pacientů léčených kontrolními 
režimy (5 % po dlouhodobé léčbě). Zvýšení hladin GGT na více než pětinásobek ULN bylo zjištěno u 
4 % všech pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg a u 1,5 – 2 % nemocných léčených 
kontrolními režimy (7 % pacientů léčených efavirenzem a 3 % pacientů s kontrolní terapií po 
dlouhodobé léčbě). Izolované zvýšení hladin GGT u pacientů užívajících efavirenz může být odrazem 
indukce enzymu. V dlouhodobé studii (006) ukončilo účast kvůli poruchám funkce jater nebo 
biliárního systému 1 % pacientů v každé léčebné větvi. 

Amyláza: v podskupině klinického hodnocení, která zahrnovala 1008 pacientů, byl u 10% pacientů 
léčených efavirenzem a u 6% pacientů, kteří sloužili jako kontrolní skupiny, pozorován 
asymptomatický vzestup hladin sérové amylázy nad 1,5 násobek horní hranice normálu. Klinický
význam asymptomatického zvýšení sérové amylázy není znám.

Metabolické parametry

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz 
bod 4.4).

d. Pediatrická populace

Nežádoucí účinky u dětí byly obecně podobné jako u dospělých. U dětí byla častěji hlášena vyrážka 
(59 ze 182 pacientů [32 %] léčených přípravkem efavirenz) a byla častěji závažnější než u dospělých 
(závažná vyrážka byla hlášena u 6 ze 182 dětí [3,3 %]). Před zahájením léčby efavirenzem u dětí lze 
zvážit profylaxi vhodnými antihistaminiky.

e. Další zvláštní skupiny pacientů 

Jaterní enzymy u pacientů současně infiovaných hepatitidou B nebo C: v souboru dlouhodobých údajů 
ze studie 006 bylo séropozitivních při vyšetření na přítomnost hepatitidy typu B (pozitivní na 
povrchový antigen) a/nebo hepatitidu typu C (pozitivní na protilátky proti hepatitidě typu C) 137 
pacientů léčených režimy s efavirenzem (medián trvání terapie 68 týdnů) a 84 pacientů léčených 
kontrolním režimem (medián trvání terapie 56 týdnů). U pacientů s přidruženou infekcí ve studii 006 
se hodnoty AST zvýšily na více než pětinásobek ULN u 13% pacientů léčených efavirenzem a u 7% 
pacientů v kontrolní skupině, přičemž ke zvýšení hodnot ALT na více než pětinásobek ULN došlo u 
20, respektive 7% pacientů. Z pacientů s přidruženou infekcí ze studie vystoupila pro poruchy funkce 
jater 3% pacientů léčených efavirenzem a 2% subjektů v kontrolním rameni (viz bod 4.4). 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V. 

1.0

Approved v

60

4.9  Předávkování

Někteří pacienti, kteří náhodně požili 600 mg dvakrát denně, uvedli zvýšenou intenzitu 
neurologických příznaků. Jeden pacient popsal mimovolné kontrakce svalů. 

Při léčbě předávkování efavirenzem je nutno aplikovat obecná podpůrná opatření, včetně 
monitorování vitálních funkcí a sledování klinického stavu pacienta. K usnadnění vyloučení 
nevstřebaného efavirenzu lze podat živočišné uhlí. Pro předávkování efavirenzem neexistuje žádné 
specifické antidotum. Protože se vysoké procento efavirenzu váže na proteiny, nelze předpokládat, že 
by se dialýzou vyloučilo z krve významnější množství efavirenzu. 

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy.
ATC kód: J05A G03

 Mechanismus účinku: efavirenz je NNRTI HIV-1. efavirenz je nekompetitivní inhibitor reverzní
transkriptázy (RT) HIV-1 a neinhibuje významným způsobem RT HIV-2 ani buněčné DNA 
polymerázy (α, β, γ ani δ). 

Antivirová aktivita: koncentrace nevázaného efavirenzu, nutné k 90 – 95% inhibici izolovaných
patogenů divokého typu nebo zidovudin-rezistentních laboratorních a klinických izolátů, se in vitro
pohybovaly v rozmezí od 0,46 do 6,8 nM u linií lymfoblastoidních buněk, mononukleárních buněk 
periferní krve (PBMC) a kultur makrofágů/monocytů. 

Rezistence: účinnost efavirenzu v buněčných kulturách proti variantám virů s náhradou aminokyselin 
v pozicích 48, 108, 179, 181 nebo 236 v RT nebo variantách s náhradou aminokyselin v proteáze byla
podobná jako účinnost proti virovým kmenům divokého typu. Náhrady jedné aminokyseliny, které 
vedly k nejvyšší rezistenci na efavirenz v buněčných kulturách, spočívaly ve výměně leucinu za 
isoleucin v pozici 100 (L100I, 17-22násobná rezistence) a lysinu za asparagin v pozici 103 (K103N,
18-33násobná rezistence). Vyšší než 100-násobná ztráta vnímavosti byla pozorována vůči variantám 
HIV s expresí K103N navíc k náhradě dalších aminokyselin v RT. 

K103N byla nejčastěji pozorovanou náhradou v RT u virů izolovaných od pacientů, u nichž došlo 
k významnému opětovnému zvýšení (”rebound”) virové zátěže v klinických studiích s efavirenzem 
v kombinaci s indinavirem nebo zidovudinem + lamivudinem. Tato mutace byla pozorována u 90%
pacientů, kteří dostávali efavirenz, a u nichž byla léčba z virologického hlediska neúspěšná. Byly 
pozorovány i náhrady v pozicích RT 98, 100, 101, 108, 138, 188, 190 nebo 225, avšak méně často, 
a často pouze ve spojení s K103N. Náhrada aminokyselin v RT v souvislosti s rezistencí vůči 
efavirenzu nezávisela na ostatních antivirových přípravcích použitých v kombinaci s efavirenzem. 

Zkřížená rezistence: profily zkřížené rezistence efavirenzu, nevirapinu a delavirdinu v buněčných 
kulturách ukázaly, že náhrada K103N vede ke ztrátě vnímavosti vůči všem třem NNRTI. Dva ze tří 
klinicky izolovaných virů s rezistencí vůči delavirdinu vykazovaly zkříženou rezistenci vůči 
efavirenzu a byla u nich zjištěna náhrada K103N. Třetí izolovaný virus s náhradou v pozici 236 RT 
zkříženou rezistenci vůči efavirenzu nevykazoval. 

Izolované viry, získané z PBMC pacientů, zařazených do klinických studií s efavirenzem, u nichž byly 
zjištěny známky selhání léčby (”rebound” virové zátěže), byly vyhodnoceny na vnímavost vůči 
NNRTI. Třináct izolovaných virů, které byly dříve označeny jako rezistentní vůči efavirenzu, 
vykazovaly rezistenci i vůči nevirapinu a delavirdinu. Ukázalo se, že pět z těchto izolovaných virů 
s rezistencí vůči NNRTI, má K103N nebo došlo k náhradě valinu za isoleucin v pozici 108 (V108I) 
v RT. Tři z testovaných virů, izolovaných v případě selhání léčby efavirenzem, zůstaly citlivé na 
efavirenz v buněčných kulturách a byly senzitivní i vůči nevirapinu a delavirdinu. 

1.0

Approved v

61

Možnost zkřížené rezistence mezi efavirenzem a PI je vzhledem k odlišným cílovým enzymům nízká. 
Možnost zkřížené rezistence mezi efavirenzem a NRTI je nízká vzhledem k odlišným cílovým 
vazebným místům a mechanizmu účinku. 

Klinická účinnost: 

efavirenz nebyl zkoušen v kontrolovaných studiích u pacientů s pokročilou formou onemocnění HIV, 
tedy u pacientů s počty CD4 < 50 buněk/mm

3

, ani u pacientů, kteří byli již dříve léčeni PI nebo 

NNRTI. Klinické zkušenosti z kontrolovaných studií s kombinacemi s didanosinem nebo zalcitabinem
jsou omezené.

Dvě kontrolované studie (006 a ACTG 364) s efavirenzem v kombinaci s NRTI a/nebo PI v délce 
přibližně jednoho roku prokázaly snížení virové zátěže pod hranici kvantifikace analýzou a zvýšené 
počty lymfocytů CD4 u HIV infikovaných pacientů dosud neléčených antiretrovirovou terapií a již 
dříve léčených NRTI. Studie 020 prokázala za dobu 24 týdnů podobný účinek u pacientů již dříve 
léčených NRTI. V těchto studiích byla dávka efavirenzu 600 mg jednou denně

; dávka indinaviru byla

1000 mg každých 8 hodin při kombinaci s efavirenzem a 800 mg každých 8 hodin při podávání bez 
efavirenzu. Dávka nelfinaviru byla 750 mg, podávaná třikrát denně. V každé z těchto studií byly 
použity standardní dávky NRTI, podávané každých 12 hodin.

Studie 006, randomizovaná, otevřená studie, srovnávala efavirenz + zidovudin + lamivudin nebo 
efavirenz + indinavir s kombinací indinavir + zidovudin + lamivudin u 1266 pacientů, u nichž se 
požadovalo, aby nikdy v době před vstupem do studie neužívali efavirenz, lamivudin, NNRTI ani PI. 
Průměrný výchozí počet buněk CD4 byl 341 buněk/mm

3

 a průměrná výchozí hodnota HIV-RNA 

činila 60250 kopií/ml. Výsledky účinnosti ve studii 006 na podskupině 614 pacientů zařazených po 
dobu minimálně 48 týdnů, jsou uvedeny v Tabulce 2. V analýze počtů respondérů (jedinec, který léčbu 
neukončil, se rovná selhání léčby [analýza non-completer = failure, NC = F]), se předpokládalo, že u 
pacientů, kteří z jakéhokoli důvodu ukončili účast ve studii předčasně, nebo u nichž chybí naměřená 
hodnota HIV-RNA, jejíž hodnotě buď předcházela nebo po níž následovala hodnota nad hranicí 
kvantifikace vyšetření, byly v časových bodech s chybějícími údaji hodnoty HIV-RNA vyšší než 50 
nebo vyšší než 400 kopií/ml.

Tabulka 2: Výsledky účinnosti ve studii 006 

Procenta pacientů reagujících na léčbu 

(NC = F

a

)

HIV-RNA v plazmě 

Průměrná změna

vůči výchozí

hodnotě počtu 

buněk CD4/mm

3

(S.E.M.

c

)

< 400 kopií/ml
(95% C.I.

b

)

< 50 kopií/ml
(95% C.I.

b

)

Léčebný  
protokol

n

48 týdnů 

48 týdnů 

48 týdnů 

EFV +
ZDV + 3TC

202

67%

(60%, 73%)

62%

(55%, 69%)

187

(11,8)

EFV + IDV

206

54%

(47%, 61%)

48%

(41%, 55%)

177

(11,3)

IDV +
ZDV + 3TC

206

45%

(38%, 52%)

40%

(34%, 47%)

153

(12,3)

a

 NC = F (non-completer = failure) osoba, která nedokončila studii = selhání léčby. 

b

C.I. (confidence interval), interval spolehlivosti.

c

 S.E.M. (standard error of the mean), standardní chyba průměru. 

d

EFV, efavirenz; ZDV, zidovudin; 3TC, lamivudin; IDV, indinavir.

Dlouhodobé výsledky po 168 týdnech studie 006 (160 pacientů dokončilo studii s léčbou EFV + IDV, 
196 pacientů s EFV + ZDV+ 3TC a 127 pacientů s IDV + ZDV + 3TC) naznačují trvanlivost 
odpovědi ve smyslu podílu pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml, HIV RNA < 50 kopií/ml a v 
průměrné změně počtu CD4 buněk vůči výchozí hodnotě.  

1.0

Approved v

62

Výsledky účinnosti ve studiích ACTG 364 a 020 jsou uvedeny v Tabulce 3. Do studie ACTG 364 bylo 
zařazeno 196 pacientů, kteří se již dříve léčili NRTI, ne však PI ani NNRTI. Do studie 020 bylo 
zařazeno 327 nemocných, kteří se již dříve léčili NRTI, ne však PI ani NNRTI. Lékaři směli 
pacientům po vstupu do studie změnit jejich léčebný protokol obsahující NRTI. Procenta jedinců 
s odpovědí na léčbu byly nejvyšší u pacientů, u nichž došlo ke změně NRTI. 

Tabulka 3: Výsledky účinnosti ve studiích ACTG 364 a 020 

Podíl pacientů (NC= F

a

)

HIV RNA v plazmě 

Průměrná změna výchozí 

hodnoty počtu buněk CD4 

Číslo studie/ 
Léčebné režimy

b

n

%

(95% C.I.

c

)

(95% C.I.) 

buněk/mm

3

(S.E.M.

d

)

Studie ACTG 364
48 týdnů 

< 500 kopií/ml

< 50 kopií/ml

EFV+NFV+NRTI

65

70

(59, 82)

---

---

107

(17,9)

EFV+NRTI

65

58

(46, 70)

---

---

114

(21,0)

NFV+NRTI

66

30

(19, 42)

---

---

94

(13,6)

Studie 020
24 týdnů 

< 400 kopií/ml

< 50 kopií/ml

EFV+IDV+NRTI

157

60

(52, 68)

49

(41, 58)

104

(9,1)

IDV+NRTI

170

51

(43, 59)

38

(30, 45)

77

(9,9)

a

NC = F (non-completer = failure) osoba, která nedokončila studii = selhání léčby. 

b

EFV, efavirenz; ZDV, zidovudin; 3TC, lamivudin; IDV, indinavir; NRTI, nukleosidový inhibitor reverzní transkriptázy; NFV, nelfinavir.

c

 C.I. (confidence interval), interval spolehlivosti pro poměr pacientů s odpovědí. 

d

 S.E.M. (standard error of the mean), standardní chyba průměru. 

---, neprovedeno.

Pediatrická populace

Studie AI266922 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost, 
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s didanosinem a 
emtricitabinem pediatrickým pacientům, kterým dříve byly nebo nebyly podávány antiretrovirové 
přípravky. Přípravkem SUSTIVA bylo léčeno 37  pacientů ve věku 3 měsíce až 6 let (medián 0,7 let). 
Ve výchozím stavu byl medián HIV-1 RNA v plazmě 5,88 log

10

 kopií/ml, medián počtu buněk CD4+ 

byl 1144 buněk/mm

3

 a medián podílu CD4+ činil 25 %. Medián doby léčby v rámci studie činil 

132 týdnů; 27 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace podle léčebného 
záměru (intent to treat, ITT) bylo ve 48. týdnu celkem 57 % (21/37) pacientů s HIV RNA < 400 
kopií/ml a 46 % (17/37) pacientů s < 50 kopií/ml. Medián nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu 
do 48. týdne činil 215 buněk/mm

3

 a medián nárůstu podílu CD4+ činil 6 %. 

Studie PACTG 1021 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost, 
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s didanosinem a 
emtricitabinem pediatrickým pacientům, kterým nebyly dříve podávány antiretrovirové přípravky. 
Přípravek SUSTIVA byl podáván 43  pacientům ve věku 3 měsíce až 21 let (medián 9,6 let). 
Ve výchozím stavu byl medián hodnoty HIV-1 RNA v plazmě 4,8 log

10

 kopií/ml, medián počtu buněk 

CD4+ byl 367 buněk/mm

3

 a medián podílu CD4+ činil 18 %. Medián doby léčby v rámci studie činil 

181 týdnů; 16 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace ITT bylo 
ve 48. týdnu celkem 77 % (33/43) pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml a 70 % (30/43) pacientů 
s < 50 kopií/ml. Medián nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu do 48. týdne léčby činil 
238 buněk/mm

3

 a medián nárůstu podílu CD4+ činil 13 %. 

Studie PACTG 382 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost, 
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s nelfinavirem a 
NRTI pediatrickým pacientům, kterým nebyly nikdy podávány antiretrovirové přípravky, ale byli 

1.0

Approved v

63

léčeni NRTI. Přípravkem SUSTIVA byli léčeni 102 pacienti ve věku 3 měsíce až 16 let (medián 
5,7 let). Osmdesáti sedmi procentům pacientů byla dříve podána antiretrovirová léčba. Ve výchozím 
stavu byl medián hodnoty HIV-1 RNA v plazmě 4,57 log

10

 kopií/ml, medián počtu buněk CD4+ byl 

755 buněk/mm

3

 a medián podílu CD4+ činil 30 %. Medián doby léčby v rámci studie činil 118 týdnů; 

25 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace ITT bylo ve 48. týdnu celkem 
57 % (58/102) pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml a 43 % (44/102) pacientů s < 50 kopií/ml. Medián 
nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu do 48. týdne činil 128 buněk/mm

3

 a medián nárůstu podílu 

CD4+ činil 5 %. 

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce: maximální koncentrace efavirenzu v plazmě 1,6-9,1 µM byly dosaženy za 5 hodin po 
podání jednorázové perorální dávky 100 mg až 1600 mg neinfikovaným dobrovolníkům. U dávek až 
do výše 1600 mg bylo v závislosti na dávce pozorováno zvyšování hodnot C

max

a AUC; toto zvyšování

bylo méně než úměrné, což naznačuje snížené vstřebávání při vyšších dávkách. Doba do dosažení 
maximálních plazmatických koncentrací (3-5 hodin) se nezměnila ani po opakovaných dávkách, 
a ustálené plazmatické koncentrace byly dosaženy během 6-7 dnů. 

U HIV-infikovaných pacientů v ustáleném stavu byla závislost průměrných hodnot C

max

, C

min

a AUC

na dávkách 200 mg, 400 mg a 600 mg denně lineární. U 35 pacientů, kteří dostávali efavirenz v dávce 
600 mg jednou denně, byly v ustáleném stavu hodnoty C

max

 12,9 ± 3,7 µM (29%) [průměr ± S.D. 

(% C.V.)], hodnoty C

min

v ustáleném stavu byly 5,6 ± 3,2 µM (57%), a hodnoty AUC byly

184 ± 73 µM.h (40%).

Vliv jídla: AUC a C

max

 jednorázové dávky 600 mg efavirenzu v potahované tabletě podaného 

neinfikovaným dobrovolníkům se zvýšila o 28% (90% CI: 22 – 33%), resp. 79% (90% CI: 58 - 102%) 
při současném požití jídla s vysokým obsahem tuku ve srovnání s dávkou podanou nalačno (viz 
bod 4.4).

Distribuce: efavirenz se ve velké míře (přibližně 99,5-99,75%) váže na plazmatické proteiny 
(převážně na albumin). U pacientů, infikovaných HIV-1 (n = 9), jimž byl efavirenz podáván v dávce 
200 až 600 mg jednou denně po dobu minimálně jednoho měsíce, se koncentrace v mozkomíšním 
moku pohybovaly v rozmezí od 0,26 do 1,19% (průměr 0,69%) odpovídajících plazmatických 
koncentrací. Tato hodnota je přibližně trojnásobkem hodnoty volné (na protein nevázané) frakce 
efavirenzu v plazmě. 

Biotransformace: studie provedené u lidí, a in vitro studie s použitím humánních jaterních mikrozomů 
prokázaly, že efavirenz je metabolizován převážně systémem cytochromu P450 na hydroxylované 
metabolity, které dále podléhají glukuronidaci. Tyto metabolity nejsou v podstatě účinné proti HIV-1. 
Studie provedené in vitro naznačují, že CYP3A4 a CYP2B6 jsou hlavními izoenzymy odpovědnými 
za metabolizmus efavirenzu, a že inhibují izoenzymy 2C9, 2C19 a 3A4 systému cytochromu P450. V
in vitro studiích efavirenz neinhiboval CYP2E1 a inhiboval CYP2D6 a CYP1A2 pouze při 
koncentracích značně vyšších, než jsou hodnoty dosahované v klinické praxi. 

Plazmatická hladina efavirenzu může být zvýšena u pacientů s homozygotní G516T genetickou 
variantou izoenzymu CYP2B6. Klinické důsledky tohoto spojení nejsou známy, nicméně možnost 
zvýšeného výskytu a závažnosti nežádoucích účinků souvisejících s podáváním efavirenzu se nemůže 
vyloučit. 

Ukázalo se, že efavirenz indukuje enzymy CYP3A4 a CYP2B6, výsledkem je indukce vlastního
metabolizmu, která může být u některých pacientů klinicky významná. U neinfikovaných 
dobrovolníků vedlo podávání dávek 200 - 400 mg denně po dobu 10 dní k nižší než předpokládané 
akumulaci (nižší o 22 - 42 %) a ke kratšímu terminálnímu poločasu v porovnání s jednorázově 
podanou dávkou (viz dále). Rovněž bylo prokázáno, že efavirenz indukuje UGT1A1. Expozice 
raltegraviru (což je substrát UGT1A1) jsou za přítomnosti efavirenzu sníženy (viz bod 4.5, Tabulka 2). 

1.0

Approved v

64

I když in vitro údaje naznačují, že efavirenz inhibuje CYP2C9 a CYP2C19, existují protichůdná 
hlášení jak o zvýšení, tak o snížení expozic substrátům těchto enzymů, pokud se in vivo podávají spolu
s efavirenzem. Čistý výsledek současného podávání není jasný. 

Eliminace: efavirenz má poměrně dlouhý terminální poločas vylučování nejméně 52 hodin po 
jednorázové dávce a 40-55 hodin po opakovaných dávkách. Přibližně 14-34% radioaktivně značené 
dávky efavirenzu bylo zachyceno v moči a méně než 1% dávky se vyloučilo močí ve formě 
nezměněného efavirenzu. 

Porucha funkce jater: ve studii s jedinou dávkou byl u jediného pacienta s těžkou poruchou funkce 
jater (třída C Child-Pughovy stupnice) zdvojnásoben biologický poločas, což ukazuje na potenciál pro 
mnohem větší stupeň akumulace. Studie s opakovanými dávkami žádný účinek na farmakokinetiku 
efavirenzu u pacientů s mírnou poruchou funkce jater (třída A Child-Pughovy stupnice) v porovnání s 
kontrolami neprokázala. K určení, zda středně těžká nebo těžká porucha funkce jater (třída B nebo C 
Child-Pughovy stupnice) ovlivňuje farmakokinetiku efavirenzu není k dispozici dostatek údajů. 

Pohlaví, rasa, starší jedinci: i když omezené množství dat naznačuje možnost zvýšené expozice 
efavirenzu u žen, stejně jako u pacientů z Asie a Tichomoří, nezdá se, že by efavirenz snášeli hůře. 
Farmakokinetické studie u starších osob nebyly provedeny.

Pediatrická populace:

Farmakokinetické parametry pro efavirenz v ustáleném stavu u pediatrických pacientů byly 
predikovány na základě farmakokinetického modelu populace a jsou shrnuty v tabulce 4 podle rozsahů 
tělesných hmotností odpovídajících doporučeným dávkám. 

Tabulka 4: Předpokládaná farmakokinetika efavirenzu v ustáleném stavu (tobolky/vysypané 

tobolky) u pediatrických pacientů infikovaných HIV 

Tělesná hmotnost 

Dávka

Průměrná hodnota 

AUC

(0-24)

µM·h

Průměrná hodnota 

C

max

µg/ml

Průměrná hodnota 

C

min

µg/ml

3,5–5 kg

100 mg

220,52

5,81

2,43

5–7,5 kg

150 mg

262,62

7,07

2,71

7,5–10 kg

200 mg

284,28

7,75

2,87

10–15 kg

200 mg

238,14

6,54

2,32

15–20 kg

250 mg

233,98

6,47

2,3

20–25 kg

300 mg

257,56

7,04

2,55

25–32,5 kg

350 mg

262,37

7,12

2,68

32,5–40 kg

400 mg

259,79

6,96

2,69

>40 kg

600 mg

254,78

6,57

2,82

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

V konvenčních studiích genotoxicity nebyl efavirenz mutagenní ani klastogenní. 

U potkanů indukoval efavirenz resorpci plodů. U 3 ze 20 plodů/novorozených mláďat samic makaků 
Cynomolgus, jimž byly podávány dávky zajišťující plazmatické koncentrace efavirenzu podobné 
hodnotám pozorovaným u lidí, byly zjištěny malformace. U jednoho plodu byla zjištěna anencefalie 
a unilaterální anoftalmie se sekundárním zvětšením jazyka, u druhého plodu se vyskytla mikrooftalmie 
a u třetího plodu došlo k rozštěpu patra. U potkanů ani králíků, jimž byl aplikován efavirenz, žádné 
malformace pozorovány nebyly.

Biliární hyperplazie byla zjištěna u makaků, jimž byl efavirenz aplikován po dobu jednoho roku a déle 
v dávce vedoucí k průměrným hodnotám AUC přibližně dvojnásobně vyšším než u osob užívajících 

1.0

Approved v

65

doporučenou dávku. Po vysazení dávek došlo k regresi této biliární hyperplázie. U potkanů byla 
pozorována biliární fibróza. U některých opic, které dostávaly efavirenz po dobu jednoho roku a déle 
v dávkách, po nichž byly hodnoty AUC v plazmě 4 až 13 krát vyšší než u osob, jimž se podávala 
doporučená dávka, byly pozorovány nesetrvalé křeče (viz body 4.4 a 4.8). 

Studie karcinogenity prokázaly zvýšenou incidenci jaterních a plicních nádorů u myších samiček, ne 
však u samečků. Mechanizmus vzniku nádorů a případný význam u člověka nejsou známy. 

Studie karcinogenity u myších samečků a samečků a samiček krys byly negativní. I když není 
karcinogenní potenciál u člověka znám, tyto údaje naznačují, že klinický přínos efavirenzu převažuje 
nad potenciálním rizikem karcinogenity pro člověka. 

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety
Sodná sůl kroskarmelosy 
Mikrokrystalická celulosa
Natrium-lauryl-sulfát
Hyprolosa
Monohydrát laktózy
Magnesium-stearát

Potah tablety
Hypromelosa (E464)
Oxid titaničitý (E171) 
Makrogol 400
Žlutý oxid železitý (E172)
Karnaubský vosk

Inkoust na potisk
Hypromelosa (E464)
Propylenglykol
Kyselina karmínová (E120)
Indigokarmín (E132)
Oxid titaničitý (E171) 

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se. 

6.3

Doba použitelnosti

2 roky.

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 

6.5

Druh obalu a obsah balení

Lahvičky z vysokodenzního polyethylenu s polypropylenovým uzávěrem (dětský bezpečnostní 
uzávěr). Jedna papírová skládačka (krabička) obsahuje 1 lahvičku s 30 x 1 nebo 90 (3 x 30 x 1) 
potahovanými tabletami.

1.0

Approved v

66

Balení o obsahu 30 x 1 nebo vícečetné balení o obsahu 90 (3 balení o obsahu 30 x 1) potahovaných 
tablet v Al/PVC perforovaných jednodávkových blistrech.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 

Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Uxbridge Business Park, Sanderson Road
Uxbridge UB8 1DH
Velká Británie

8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

EU/1/99/110/008 – lahvička 
EU/1/99/110/009 – blistr
EU/1/99/110/010 - blistr

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. května 1999. 
Datum posledního prodloužení registrace: 23. duben 2014.

10.

DATUM REVIZE TEXTU:

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu 

1.0

Approved v

67

PŘÍLOHA II 

A. 

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ 
ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

B.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ

C.

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE

D.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA
BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO 
PŘÍPRAVKU 

1.0

Approved v

68

A. 

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

Název a adresa výrobce odpovědného za propouštění šarží 

Bristol-Myers Squibb S.r.l.
Contrada Fontana del Ceraso
03012 Anagni (FR)
Itálie

Aesica Queenborough Limited
North Road, Queenborough
Kent, ME11 5EL
Velká Británie

V příbalové informaci k léčivému přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného za 
propouštění dané šarže. 

B.

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDAJE A POUŽITÍ

Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz Příloha I: Souhrn údajů 
o přípravku, bod 4.2). 

C.

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti 

Požadavky pro předkládání pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti pro tento léčivý 
přípravek jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 
107c odst. 7 směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském 
webovém portálu pro léčivé přípravky.

D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ 

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  

Plán řízení rizik (RMP)

Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance 
podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve veškerých 
schválených následných aktualizacích RMP.

Aktualizovaný RMP je třeba předložit: 

na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky, 

při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které 
mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení 
význačného milníku (v rámci farmakovigilance nebo minimalizace rizik). 

1.0

Approved v

69

PŘÍLOHA III 

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

1.0

Approved v

70

A. OZNAČENÍ NA OBALU 

1.0

Approved v

71

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU 

TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL A ŠTÍTEK NA LAHVIČKU PRO BALENÍ LAHVIČEK 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
efavirenzum

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka obsahuje: efavirenzum 50 mg

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy
Další informace viz příbalová informace. 

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

30 tvrdých tobolek

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
Perorální podání.

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

1.0

Approved v

72

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Uxbridge Business Park, Sanderson Road
Uxbridge UB8 1DH
Velká Británie

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/99/110/001

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

SUSTIVA 50 mg

1.0

Approved v

73

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU 

TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL A ŠTÍTEK NA LAHVIČKU PRO BALENÍ LAHVIČEK 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

SUSTIVA100 mg tvrdé tobolky
efavirenzum

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka obsahuje: efavirenzum 100 mg

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy
Další informace viz příbalová informace. 

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

30 tvrdých tobolek

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
Perorální podání.

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

8.

POUŽITELNOST

EXP:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

1.0

Approved v

74

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Uxbridge Business Park, Sanderson Road
Uxbridge UB8 1DH
Velká Británie

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/99/110/002

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

SUSTIVA 100 mg

1.0

Approved v

75

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU 

TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL A ŠTÍTEK NA LAHVIČKU PRO BALENÍ LAHVIČEK 
TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL PRO BALENÍ BLISTRŮ 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

eSUSTIVA200 mg tvrdé tobolky
efavirenzum

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

Jedna tvrdá tobolka obsahuje: efavirenzum 200 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy
Další informace viz příbalová informace. 

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

90 tvrdých tobolek: lahvička 
42 x 1 tvrdých tobolek: blistr

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
Perorální podání.

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

1.0

Approved v

76

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Uxbridge Business Park, Sanderson Road
Uxbridge UB8 1DH
Velká Británie

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/99/110/003: lahvička 
EU/1/99/110/004: blistr

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

SUSTIVA200 mg

1.0

Approved v

77

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH 

TEXT NA BLISTRU

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

SUSTIVA200 mg tvrdé tobolky
efavirenzum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG

3.

POUŽITELNOST

EXP

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

5.

JINÉ

1.0

Approved v

78

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU 

TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL A ŠTÍTEK NA LAHVIČKU PRO BALENÍ LAHVIČEK  
TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL PRO BALENÍ BLISTRů 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

SUSTIVA 600 mg potahované tablety
efavirenzum

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna potahovaná tableta obsahuje: efavirenzum 600 mg

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy
Další informace viz příbalová informace. 

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Lahvička: 
30 potahovaných tablet

Blistr:
30 x 1 potahovaných tablet

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci 
Perorální podání.

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

1.0

Approved v

79

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Uxbridge Business Park, Sanderson Road
Uxbridge UB8 1DH
Velká Británie

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

Lahvička: 
EU/1/99/110/008

Blistr:
EU/1/99/110/009

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

SUSTIVA 600 mg

1.0

Approved v

80

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 

TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL PRO VÍCEČETNÉ BALENÍ BLISTRŮ (VČETNĚ BLUE BOXU) 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

SUSTIVA potahované tablety 600 mg
efavirenzum

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

Jedna potahovaná tableta obsahuje: efavirenzum 600 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy. Další informace viz příbalová informace. 

4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

Vícečetné balení: 90 (3 balení o obsahu 30 x 1) potahovaných tablet. 

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
Perorální podání.

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

1.0

Approved v

81

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Uxbridge Business Park, Sanderson Road
Uxbridge UB8 1DH
Velká Británie

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/99/110/010

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

SUSTIVA 600 mg

1.0

Approved v

82

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 

TEXT NA MEZIOBAL PRO BALENÍ BLISTRŮ, SLOŽKY VÍCEČETNÉHO BALENÍ (BEZ 

BLUE BOXU)

30 x 1 TABLET

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

SUSTIVA 600 mg potahovaných tablet
efavirenzum

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY 

Jedna potahovaná tableta obsahuje: efavirenzum 600 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy. Další informace viz příbalová informace. 

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

30 x 1 potahovaných tablet
Složka vícečetného balení obsahující 3 krabičky, jedna obsahuje 30 x 1 potahovaných tablet. Není
určeno k oddělenému prodeji. 

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Orální podávání.
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

1.0

Approved v

83

10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Uxbridge Business Park, Sanderson Road
Uxbridge UB8 1DH
Velká Británie

12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO 

EU/1/99/110/010

13.  ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

SUSTIVA600 mg

1.0

Approved v

84

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH 

TEXT NA BLISTRU

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

SUSTIVA 600 mg potahované tablety
efavirenzum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG

3.

POUŽITELNOST

EXP

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

Lot:

5.

JINÉ

1.0

Approved v

85

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

1.0

Approved v

86

Příbalová informace: informace pro uživatele 

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky

efavirenzum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 

Máte

−li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry. 

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má

−li stejné známky onemocnění jako Vy. 

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi 
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou 
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4. 

Co naleznete v této příbalové informaci 

1.

Co je přípravek SUSTIVA a k čemu se používá  

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVA užívat 

3.

Jak se přípravek SUSTIVA užívá 

4.

Možné nežádoucí účinky 

5.

Jak přípravek SUSTIVA uchovávat 

6.

Obsah balení a další informace

1. 

Co je Sustiva a k čemu se používá 

Přípravek SUSTIVA, který obsahuje léčivou látku efavirenz, patří do skupiny protiretrovirových 
léčivých přípravků, které se nazývají nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI). Jedná 
se o přípravek proti retrovirům, který působí proti infekci virem lidské imunodeficience (HIV1) 
snižováním množství těchto virů v krvi. Používá se u dospělých, dospívajících a dětí ve věku 3 měsíce 
a starších s tělesnou hmotností alespoň 3,5 kg. 

Lékař Vám předepsal přípravek Sustiva, protože jste infikován(a) virem HIV. Přípravek Sustiva 
užívaný v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky snižuje množství tohoto viru v krvi. 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVA užívat 

Neužívejte přípravek SUSTIVA: 

jestliže jste alergický/á na efavirenz nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku 
(uvedenou v bodě 6). Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. 

jestliže trpíte závažným onemocněním jater 

jestliže v současné době užíváte kterýkoli z následujících léčivých přípravků:  

astemizol nebo terfenadin (používané k léčbě příznaků alergie) 

bepridil (používaný k léčbě onemocnění srdce) 

cisaprid (používaný k léčbě pálení žáhy) 

námelové alkaloidy (například ergotamin, dihydroergotamin, ergonovin 
(ergometrin) a methylergometrin (methylergometrin)) (používané k léčbě migrény 
bodavých a bolestí hlavy)

midazolam a triazolam (používané k usnadnění usínání) 

pimozid (používaný k léčbě určitých duševních poruch) 

třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) (bylinný prostředek používaný 
k léčbě depresí a úzkosti) 

1.0

Approved v

87

Pokud užíváte kterýkoli z těchto léků, ihned o tom uvědomte ošetřujícího lékaře. 
Užívání těchto léků s přípravkem SUSTIVA by mohlo vést k závažným a/nebo život 
ohrožujícím nežádoucím účinkům nebo by mohlo zabránit řádnému účinku přípravku 
SUSTIVA.

Upozornění a opatření  

Před užitím přípravku SUSTIVA se poraďte se svým lékařem 

Přípravek SUSTIVA musí být užíván spolu s dalšími přípravky působícími proti viru HIV.
Pokud se přípravek SUSTIVA začne užívat proto, že Vaše nynější léčba nezabránila množení 
viru, je nutno začít současně užívat další přípravek, který jste předtím neužíval/a. 

I během užívání tohoto léku stále můžete být přenašečem HIV, ačkoli toto riziko je účinnou 
antiretrovirovou léčbou sníženo. Je důležité, abyste přijal/a opatření k zabránění tomu, aby došlo 
k infikování jiných lidí pohlavním stykem nebo přenosem krve. Poraďte se se svým lékařem 
o potřebných opatřeních k zabránění nákazy jiných lidí. Tento přípravek infekci HIV nevyléčí, 
přičemž se u Vás mohou dále rozvíjet infekce nebo jiné nemoci související s onemocněním 
HIV.

Po dobu užívání přípravku SUSTIVA musíte zůstat pod dohledem ošetřujícího lékaře. 

Sdělte ošetřujícímu lékaři: 

-

pokud jste v minulosti prodělal/a duševní chorobu, včetně deprese nebo jste 
užíval/a drogy nebo nadužíval/a alkohol. Okamžitě uvědomte ošetřujícího lékaře, 
pokud budete pociťovat depresi, budete mít sebevražedné nebo podivné myšlenky 
(viz bod 4, Možné nežádoucí účinky).

-

pokud jste v minulosti prodělal/a záchvaty křečí nebo jestliže jste léčen/a 
antiepileptiky, jako je karbamazepin, fenobarbital a fenytoin. Pokud užíváte kterýkoli
z těchto léčivých přípravků, lékař může potřebovat zkontrolovat hladinu antiepileptika 
v krvi, aby se ujistil, že není užíváním přípravku SUSTIVA ovlivněna. Ošetřující 
lékař Vám může předepsat jiné antiepileptikum. 

-

pokud jste prodělal/a onemocnění jater, včetně aktivní chronické hepatitidy. 
Pacienti s chronickou hepatitidou B nebo C léčení kombinací antiretrovirových 
přípravků jsou vystaveni zvýšenému riziku závažných a potenciálně život 
ohrožujících problémů s játry. Váš lékař může provádět krevní testy pro kontrolu 
funkce jater nebo Vás může převést na jiný lék. Pokud máte závažné onemocnění 
jater, přípravek SUSTIVA neužívejte 
(viz bod 2, Neužívejte přípravek SUSTIVA).

• Jakmile začnete přípravek SUSTIVA užívat, sledujte, zda se u Vás neobjeví:

-

příznaky závrati, potíže se spánkem, ospalost, potíže se soustředěním nebo 
abnormální sny
. Tyto nežádoucí účinky se mohou objevit první 1 nebo 2 dny léčby 
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech.

-

jakékoli projevy kožní vyrážky. Pokud zpozorujete jakékoli projevy těžké kožní 
vyrážky s tvorbou puchýřů nebo horečkou, přestaňte přípravek SUSTIVA užívat 
a ihned informujte ošetřujícího lékaře. Pokud jste měl/a vyrážku při užívání jiného 
nenukleosidového inhibitoru reverzní transkriptázy (NNRTI), může být u Vás při 
užívání přípravku SUSTIVA vyšší riziko vzniku vyrážky. 

1.0

Approved v

88

-

jakékoli projevy zánětu nebo infekce. U některých pacientů s HIV infekcí (AIDS) 
v pokročilém stádiu, kteří dříve prodělali oportunní infekci (infekce, které se 
organismus za normálních okolností dokáže bránit), se mohou brzy po zahájení anti-
HIV léčby vyskytnout známky a příznaky zánětu z předchozích infekcí. Má se za to, že 
tyto příznaky jsou důsledkem zlepšení imunitní odpovědi organismu umožňující 
zdolávat infekce, které možná byly v těle přítomné bez viditelných příznaků. Pokud 
zaznamenáte jakékoli projevy infekce, ihned to, prosím, sdělte svému lékaři. Jakmile 
začnete užívat léčivé přípravky k léčbě HIV infekce, mohou se u Vás kromě 
oportunních infekcí vyskytnout autoimunitní onemocnění (stavy, které se vyskytují, 
když imunitní systém napadá zdravé tkáně). Autoimunitní onemocnění se mohou 
objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. Pokud zaznamenáte příznaky infekce nebo 
jiné příznaky,jako jsou svalová slabost, slabost začínající v rukách a chodidlech a 
postupující směrem k tělesnému trupu, bušení srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím, 
informujte ihned svého lékaře a požádejte o nezbytnou léčbu. 

-

problémy s kostmi. U některých pacientů se může při užívání kombinované 
antiretrovirové terapie vyvinout kostní onemocnění zvané osteonekróza (odumírání 
kostní tkáně způsobené nedostatečným zásobením kosti krví). Délka kombinované 
antiretrovirové terapie, používání kortikosteroidů, konzumace alkoholu, závažné 
snížení imunity a vyšší index tělesné hmotnosti mohou být některými z mnoha 
rizikových faktorů vzniku tohoto onemocnění. Známkami osteonekrózy jsou ztuhlost 
kloubů, bolesti kloubů (zvláště kyčlí, kolen a ramen) a pohybové potíže. Pokud 
zpozorujete jakýkoliv z těchto příznaků, informujte o tom prosím svého lékaře. 

Děti a dospívající 
Přípravek SUSTIVA se nedoporučuje u dětí mladších než 3 měsíce nebo s tělesnou hmotností méně 
než 3,5 kg, protože nebyl u těchto pacientů odpovídajícím způsobem hodnocen. 

Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA 
S určitými léčivými přípravky nesmíte přípravek SUSTIVA užívat.
 Tyto léčivé přípravky jsou 
uvedeny v části Neužívejte přípravek SUSTIVA, na začátku bodu 2. Zahrnují určité běžné léčivé 
přípravky a bylinný přípravek (třezalka tečkovaná), které mohou způsobit závažné interakce. 

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době 
užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Přípravek SUSTIVA se může ovlivňovat s jinými léky, včetně rostlinných přípravků, jako jsou 
výtažky z Ginkgo biloba. V důsledku toho mohou být ovlivněna množství přípravku SUSTIVA nebo 
jiných léků ve Vaší krvi. To může bránit řádnému fungování těchto léků nebo může zhoršit kterýkoli z 
nežádoucích účinků. V některých případech bude ošetřující lékař muset dávku upravit nebo hladiny 
léku v krvi zkontrolovat. Je důležité, abyste ošetřujícího lékaře nebo lékárníka informoval/a, 
pokud užíváte kterýkoli z následujících léků: 

Jiné léky užívané k léčbě infekce HIV:

-

inhibitory proteázy: darunavir, indinavir, lopinavir/ritonavir, ritonavir, ritonavirem
potencovaný atazanavir, sachinavir nebo fosamprenavir/sachinavir. Ošetřující lékař může 
zvážit podávání jiného léku nebo změnu dávky inhibitoru proteázy. 

-

maravirok.

-

kombinovaný přípravek, který obsahuje efavirenz, emtricitabin a tenofovir, který je 
v současnosti znám jako Atripla. Přípravek SUSTIVA se s přípravkem Atripla nesmí 
užívat, pokud Vám to nedoporučil Váš lékař, protože obsahuje efavirenz, což je léčivá 
látka přípravku SUSTIVA. 

Léky používané k léčbě infekce virem hepatitidy C: boceprevir, telaprevir, simeprevir.

Léky užívané k léčbě bakteriálních infekcí, včetně tuberkulózy, a kombinaci léčiv užívaných 
při infekce Mycobacterium avium související s AIDS: klarithromycin, rifabutin, rifampicin.

1.0

Approved v

89

Ošetřující lékař může zvážit změnu dávky nebo podávání jiného antibiotika. Kromě toho Vám 
lékař může předepsat vyšší dávku přípravku Sustiva. 

Léky užívané k léčbě plísňových infekcí (antimykotika): 

-

vorikonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství vorikonazolu v krvi a 
vorikonazol může zvyšovat množství přípravku SUSTIVA v krvi. Pokud tyto dva léčivé 
přípravky užíváte společně, musí být dávka vorikonazolu zvýšena a dávka efavirenzu 
musí být snížena. Musíte se napřed poradit s ošetřujícím lékařem. 

-

itrakonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství itrakonazolu v krvi. 

-

posakonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství posakonazolu v krvi. 

Léky používané k léčbě malárie: 

-

artemether/lumefantrin: přípravek SUSTIVA může snižovat množství 
artemetheru/lumefantrinu ve Vaší krvi.

-

atovachon/proguanil: přípravek SUSTIVA může snižovat množství 
atovachonu/proguanilu v krvi.

Léky používané k léčbě křečí (antiepileptika): karbamazepin, fenytoin, fenobarbital.
Přípravek SUSTIVA může snížit nebo zvýšit množství antiepileptika v krvi. Karbamazepin 
může snížit účinnost přípravku Přípravek SUSTIVA. Váš lékař může zvážit podávání jiného 
antiepileptika.

Léky užívané ke snížení krevních tuků (rovněž nazývané statiny): atorvastatin, pravastatin,
simvastatin. Přípravek SUSTIVA může snížit množství statinů v krvi. Ošetřující lékař 
zkontroluje hladiny cholesterolu a v případě potřeby zváží změnu dávky statinu. 

Methadon (lék užívaný k léčbě závislosti na opiátech): ošetřující lékař možná bude muset 
změnit dávku methadonu. 

Sertralin (lék k léčbě depresí): ošetřující lékař možná bude muset dávku sertralinu změnit. 

Bupropion (lék k léčbě depresí nebo usnadňující přestat s kouřením): Váš lékař možná bude 
muset dávku bupropionu změnit.

Diltiazem nebo podobné léky (nazývané blokátory vápníkového kanálu): když začnete 
přípravek SUSTIVA užívat, lékař možná bude muset Vaši dávku blokátoru vápníkového kanálu 
upravit.

Imunosupresiva, jako je cyklosporin, sirolimus nebo takrolimus (léky používané k zabránění 
odmítnutí transplantovaného orgánu): když začnete přípravek SUSTIVA užívat nebo jej 
vysadíte, bude ošetřující lékař pečlivě sledovat hladiny imunosupresiva v plazmě a možná bude 
muset jeho dávku upravit.

Hormonální antikoncepce, jako jsou pilulky proti početí, injekční antikoncepce (např. 
Depo-Provera) nebo antikoncepční implantáty (např. Implanon): 
musíte užívat také
spolehlivé bariérové metody antikoncepce (viz Těhotenství, kojení a plodnost). Přípravek 
SUSTIVA může způsobit snížení účinku hormonální antikoncepce. Vyskytly se příprady, kdy 
ženy užívající přípravek SUSTIVA otěhotněly, přestože používaly antikoncepční implantát, 
ačkoli nebylo prokázáno, že selhání antikoncepce způsobila léčba přípravkem SUSTIVA. 

Warfarin nebo acenokumarol (léky používané ke snížení srážlivosti krve): ošetřující lékař 
možná bude muset dávku warfarinu nebo acenokumarolu upravit.

Výtažky z Ginkgo biloba (rostlinný přípravek) 

Přípravek SUSTIVA s jídlem a pitím 

1.0

Approved v

90

Užívání přípravku SUSTIVA nalačno může snížit výskyt nežádoucích účinků. Během užívání 
přípravku SUSTIVA se nesmí konzumovat grapefruitová šťáva. 

Těhotenství, kojení a fertilita 
Ženy nesmějí během léčby
 přípravkem SUSTIVA a 12 týdnů poté otěhotnět. Před zahájením léčby 
přípravkem SUSTIVA může lékař po Vás chtít těhotenský test, aby se ujistil, že nejste těhotná. 

Pokud byste během léčby přípravkem SUSTIVA mohla otěhotnět, musíte používat spolehlivou
bariérovou metodu antikoncepce (například kondom) spolu s dalšími antikoncepčními metodami 
včetně perorální (pilulka) nebo jiné hormonální antikoncepce (například implantát, injekce). efavirenz 
může v krvi přetrvávat nějaký čas po ukončení léčby. Proto musíte výše uvedenou antikoncepci 
používat dále po dobu 12 týdnů po vysazení přípravku SUSTIVA. 

Okamžitě sdělte svému lékaři, pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět. Jste-li těhotná, 
můžete přípravek SUSTIVA užívat pouze v případě, že spolu s lékařem dospějete k závěru, že 
přípravek Sustiva je pro Vás naprosto nutný. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než 
začnete užívat jakýkoliv lék. 

U nenarozených zvířat a u dětí žen léčených efavirenzem nebo kombinovaným lékem obsahujícím 
efavirenz, emtricitabin a tenofovir v těhotenství byly pozorovány závažné vrozené vady. Pokud jste 
přípravek SUSTIVA nebo kombinovanou tabletu obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovir užívala 
během těhotenství, může lékař požadovat pravidelné krevní testy a další diagnostické testy ke 
sledování vývoje dítěte. 

Pokud užíváte přípravek SUSTIVA, nesmíte kojit.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů 
Přípravek SUSTIVA obsahuje efavirenz a může způsobovat závrať, zhoršenou schopnost 
soustředění a ospalost
. Pokud u sebe tyto příznaky zpozorujete, neřiďte ani nepoužívejte žádné 
nástroje nebo stroje.

Přípravek SUSTIVA obsahuje 
Tento léčivý přípravek obsahuje 342 mg laktózy v jedné 600mg denní dávce.  

Jestliže Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, vyhledejte svého lékaře dříve, než začnete tento 
lék užívat.

3. 

Jak se přípravek SUSTIVA užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste 
jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Pokyny ohledně správného dávkování Vám dá 
lékař. 

Dávka pro dospělé je 600 mg jednou denně. 

Dávka přípravku SUSTIVA se možná bude muset zvýšit nebo snížit, pokud současně užíváte 

některé další léčivé přípravky (viz Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA). 

Přípravek SUSTIVA je určen k podání ústy. Doporučuje se užívat přípravek SUSTIVA nalačno, 

nejlépe před spaním. To může mít za následek, že některé nežádoucí účinky (například závrať 
nebo ospalost) budou méně obtěžující. Stav nalačno je obvykle definován jako 1 hodina před 
nebo 2 hodiny po jídle.

Doporučuje se polykat tobolky celé a zapíjet je vodou. 

Přípravek SUSTIVA se musí užívat každý den. 

K léčbě infekce HIV nelze přípravek SUSTIVA užívat samotný. Přípravek SUSTIVA se musí 
užívat vždy spolu s dalšími přípravky určenými k léčbě HIV infekce. 

Použití u dětí a dospívajících 

1.0

Approved v

91

●  Přípravek SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky mohou užívat děti a dospívající ve věku 3 měsíce a 

starší o tělesné hmotnosti alespoň 3,5 kg, kteří jsou schopni polykat tvrdé tobolky. U dětí, které 
nejsou schopny spolknout tvrdou tobolku, lze zvážit možnost otevření tobolky a smísení obsahu 
tobolky s malým množstvím jídla.

●  Dávka pro děti a dospívající se vypočítává podle tělesné hmotnosti a užívá se jednou denně, jak je 

uvedeno v následující tabulce:

Tělesná hmotnost (kg) 

Dávka přípravku  

SUSTIVA (mg)

Počet tobolek nebo tablet a 

síla dávky k podání

3,5 až < 5

100

jedna 100 mg tobolka

5 až < 7,5

150

jedna 100 mg tobolka + jedna

50 mg tobolka

7,5 až < 15

200

jedna 200 mg tobolka

15 až < 20

250

jedna 200 mg tobolka + jedna

50 mg tobolka

20 až < 25

300

tři 100 mg tobolky   

25 až < 32,5

350

tři 100 mg tobolky + jedna 

50 mg tobolka

32,5 až < 40

400

dvě 200 mg tobolky   

≥ 40 

600

jedna 600 mg tobolka NEBO

tři 200 mg tobolky   

U dětí, které nejsou schopny spolknout tobolky, může lékař doporučit otevření tvrdé tobolky a smísení 
obsahu tobolky s malým množstvím (1–2 čajové lžičky) jídla (např. jogurt). Tobolky je nutné otevírat 
opatrně, aby nedošlo k rozsypání obsahu nebo jeho rozprášení do vzduchu. Držte tobolku širším 
koncem (víčkem tobolky) nahoru a víčko vytáhněte směrem od těla tobolky. Pro smísení použijte 
malou nádobu. Směs podejte dítěti co nejdříve, maximálně za 30 minut po smísení. Dbejte, aby dítě 
snědlo celý objem směsi jídla a obsahu tobolky. Do prázdné nádobky, ve které byla směs připravena, 
přidejte malé množství (přibližně 2 čajové lžičky) jídla, promíchejte, ujistěte se, že v nádobě nejsou 
žádné zbytky léku a opět podejte dítěti celé množství této směsi. Dítě nesmí dostat žádné další jídlo po 
dobu následujících 2 hodin. Lékař může rovněž doporučit tuto metodu podání přípravku SUSTIVA u 
dospělých, kteří nejsou schopni polknout tobolky.  

Návod na podání léčiva metodou vysypání tobolky: 

Nepodávejte denní dávku přípravku SUSTIVA dříve než 1 hodinu po nakojení nebo nakrmení 
dítěte. 

Před vysypáním a po vysypání tobolky si umyjte a osušte ruce. 

Zvolte měkké jídlo, které má dítě rádo. Mezi příklady měkkých jídel patří jablečná 
přesnídávka, dužina z hroznů, jogurt nebo kojenecká strava. Ve studii chuťových preferencí u 
dospělých byla nejlépe hodnocena směs přípravku SUSTIVA s dužinou z hroznů. 

Dejte 1–2 čajové lžičky jídla do malé nádobky (viz obrázek a). 

5

Tobolky SUSTIVA je nutné otevírat opatrně nad nádobkou s jídlem, jak je to popsáno
v bodech 6–7, aby nedošlo k rozsypání obsahu.

S rukama nad nádobkou s jídlem přidržte tobolku víčkem nahoru 
(viz obrázek b).

1.0

Approved v

92

Opatrně vytáhněte víčko směrem od těla tobolky (viz obrázek c). 

8

Vysypte obsah tobolky na jídlo (viz obrázek d).

9

Pokud denní dávka sestává z více tobolek, zopakujte body 5–8 pro každou tobolku.
Nepřidávejte více jídla.

10

Smíchejte obsah tobolky s jídlem (viz obrázek e).

Činnosti popsané v bodech 11–14 musíte provést do 30 minut od přípravy směsi:

11 

Směs jídla a obsahu tobolky podejte dítěti. Dbejte na to, aby dítě 
snědlo celý objem směsi (viz obrázek f). 

12 

Do prázdné nádobky, ve které byla směs připravena, přidejte malé množství jídla (přibližně 
2 čajové lžičky) (viz obrázek a). 

13 

Směs promíchejte tak, aby v nádobce nezůstaly žádné zbytky léku (viz obrázek e). 

14 

Opět podejte dítěti celé množství této směsi (viz obrázek f). 

15

Nedávejte dítěti žádné další jídlo po dobu následujících 2 hodin. 

Jestliže jste užil(a) více přípravku SUSTIVA, než jste měl(a) 
Při předávkování přípravkem SUSTIVA se obraťte na ošetřujícího lékaře nebo nejbližší pohotovost 
o radu. Ponechte si obal léku, abyste mohl/a snadno popsat, co jste užil/a.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek SUSTIVA 
Snažte se nevynechat dávku. Pokud si přesto zapomenete vzít pravidelnou dávku, vezměte si další 
dávku co nejdříve, ale nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Pokud 
potřebujete poradit ohledně nejvhodnější doby pro užití přípravku, poraďte se se svým lékařem nebo 
lékárníkem.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek SUSTIVA 
Jakmile Vám začne docházet zásoba přípravku, opatřete si další od svého lékaře nebo lékárníka. To je 
velmi důležité, protože v případě i krátkodobého přerušení léčby se množství viru může začít 
zvyšovat. Pak je léčba infekce obtížnější. 

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka 
nebo zdravotní sestry.

4. 

Možné nežádoucí účinky 

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého. Při léčení infekce HIV není vždy možné říci, zda jsou některé z nežádoucích 

1.0

Approved v

93

účinků způsobeny přípravkem SUSTIVA nebo jinými léky, které současně užíváte, nebo samotným 
onemocněním HIV. 

Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy v 
krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů v 
krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil. 

Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky hlášenými při užívání přípravku SUSTIVA spolu s dalšími 
léky proti infekci HIV jsou kožní vyrážka a neurologické příznaky. 

Pokud u sebe zjistíte vyrážku, je třeba vyhledat lékaře, protože v některých případech se může jednat 
o závažný stav; většinou však vyrážka zmizí sama, aniž by bylo nutno měnit způsob léčby přípravkem 
SUSTIVA. Vyrážka se častěji vyskytuje u dětí než u dospělých léčených přípravkem SUSTIVA. 

Neurologické příznaky se obvykle vyskytují při zahájení léčby, ale během několika prvních týdnů 
obvykle ustupují. V jedné studii se neurologické příznaky často objevovaly během prvních 1 

− 3 hodin

po užití dávky. Jestliže tyto účinky u sebe zpozorujete, může Vám lékař doporučit užívat SUSTIVA 
před spaním a nalačno. U některých pacientů mohou být tyto nežádoucí účinky závažnější a mohou 
ovlivňovat náladu nebo schopnost jasně uvažovat. Někteří pacienti dokonce spáchali sebevraždu. Tyto 
obtíže se vyskytují častěji u osob s duševní nemocí v anamnéze. Pokud během užívání přípravku 
SUSTIVA u sebe zjistíte uvedené příznaky nebo jakékoli nežádoucí účinky, vždy o tom neprodleně 
uvědomte svého lékaře. 

Pokud zaznamenáte některý z následujících nežádoucích účinků, informujte o tom svého lékaře: 

Velmi časté (postihují více než 1 pacienta z 10) 
-

kožní vyrážka

Časté (postihují 1 až 10 pacientů ze 100)  
-

abnormální sny, potíže se soustředěním, závrať, bolest hlavy, potíže se spánkem, ospalost, 
problémy s koordinací pohybů nebo rovnováhou 

-

bolest žaludku, průjem, pocit nevolnosti (nauzea), zvracení 

-

svědění 

-

únava

-

pocit obav, pocit deprese

Testy mohou ukázat:
-

zvýšení jaterních enzymů v krvi 

-

zvýšení triglyceridů (mastných kyselin) v krvi 

Méně časté (postihují 1 až 10 pacientů z 1 000) 
-

nervozita, zapomnětlivost, zmatenost, záchvaty křečí, abnormální myšlenky 

-

rozostřené vidění 

-

pocit otáčení nebo naklánění (závrať) 

-

bolest v břiše (žaludku) způsobená zánětem slinivky břišní 

-

alergická reakce (přecitlivělost), která může způsobit těžké kožní reakce (erythema multiforme, 
Stevens-Johnsonův syndrom) 

-

žlutá kůže nebo bělmo očí, svědění nebo bolest břicha (žaludku) způsobené zánětem jater 

-

zvětšení prsů u mužů 

-

zlobné chování, ovlivnění nálady, vidiny nebo slyšení neexistujících podnětů (halucinace), 
mánie (duševní stav vyznačující se obdobími nadměrné aktivity, povznesené nálady nebo 
podrážděnosti), stihomam, sebevražedné myšlenky 

-

pískání, zvonění nebo jiné trvalé zvuky v uších 

-

třes (chvění) 

-

zrudnutí

Testy mohou ukázat:
-

zvýšení cholesterolu v krvi

1.0

Approved v

94

Vzácné (postihují 1 až 10 pacientů z 10 000) 
-

svědivá vyrážka způsobená reakcí na sluneční světlo 

-

při užívání efavirenzu se objevilo selhání jater, v některých případech vedoucí k úmrtí nebo 
transplantaci jater. Většina případů se objevila u pacientů, kteří již onemocněním jater trpěli, ale 
existuje několik hlášení o selhání jater i u pacientů, kteří předtím onemocnění jater neměli 

-

nevysvětlitelné pocity tísně, které nejsou doprovázeny halucinacemi, nicméně může být těžké 
myslet jasně nebo vnímavě 

-

sebevražda

Hlášení nežádoucích účinků 
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo 
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního 
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete 
přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku. 

5. 

Jak přípravek SUSTIVA uchovávat  

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. 

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na lahvičce a krabičce za EXP. 
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. 

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 
prostředí. 

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek SUSTIVA obsahuje 

● 

Jedna tvrdá tobolka SUSTIVA obsahuje 50 mg léčivé látky efavirenz. 

● 

Další pomocné látky prášku obsaženého v tvrdé tobolce jsou: natrium-lauryl-sulfát, monohydrát 
laktózy, magnesium-stearát a sodná sůl karboxymethylškrobu. 

● 

Obal tobolky obsahuje: želatinu, natrium-lauryl-sulfát, žlutý oxid železitý (E172), oxid titaničitý 
(E171) a srážený oxid křemičitý. 

● 

Tobolky jsou potištěny inkousty, obsahujícími kyselinu karmínovou (E120), indigokarmín 
(E132) a oxid titaničitý (E171). 

Jak přípravek SUSTIVA vypadá a co obsahuje toto balení 
Přípravek SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky se dodávají v lahvičkách s 30 tobolkami. 

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Držitel rozhodnutí o registraci
Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Uxbridge Business Park
Sanderson Road
Uxbridge UB8 1DH
Velká Británie

Výrobce
Bristol-Myers Squibb S.r.l.
Contrada Fontana del Ceraso
03012 Anagni (FR)
Itálie

1.0

Approved v

95

Aesica Queenborough Limited
North Road, Queenborough
Kent, ME11 5EL
Velká Británie

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci. 

Belgique/België/Belgien
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél/Tel: 0800 38 693 (+32(0)27766211)
dpoc_belux@merck.com

Lietuva
UAB Merck Sharp & Dohme
Tel.: +370 5 278 02 47
msd_lietuva@merck.com

България
Мерк Шарп и Доум България ЕООД 
Тел.: +359 2 819 3737 
info-msdbg@merck.com

Luxembourg/Luxemburg
MSD Belgium BVBA/SPRL
Tél/Tel: +32(0)27766211
dpoc_belux@merck.com

Česká republika
Merck Sharp & Dohme s.r.o.
Tel.: +420 233 010 111
dpoc_czechslovak @merck.com

Magyarország
MSD Pharma Hungary Kft.
Tel.: +361 888 53 00
hungary_msd@merck.com

Danmark
MSD Danmark ApS
Tlf: +45 44 82 40 00
dkmail@merck.com

Malta
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Tel: 8007 4433 (+356 99917558)
malta_info@merck.com

Deutschland
Bristol-Myers Squibb GmbH & C

O

. KGaA

Tel: +49 89 121 42-0

Nederland
Merck Sharp & Dohme BV
Tel: 0800 9999000 (+31 23 5153153)
medicalinfo.nl@merck.com

Eesti
Merck Sharp & Dohme OÜ
Tel.: +372 6144 200
msdeesti@merck.com

Norge
MSD (Norge) AS
Tlf: +47 32 20 73 00
msdnorge@msd.no

Eλλάδα 
MSD Α.Φ.Β.Ε.Ε 
Τηλ: + 30-210 98 97 300 
dpoc_greece@merck.com

Österreich
Merck Sharp & Dohme Ges.m.b.H.
Tel: +43 (0) 1 26 044
msd-medizin@merck.com

España
Bristol-Myers Squibb, S.A.
Tel: +34 91 456 53 00

Polska
MSD Polska Sp. z o.o.
Tel.: +48 22 549 51 00
msdpolska@merck.com

Hrvatska
Merck Sharp & Dohme d.o.o.
Tel: + 385 1 6611 333
croatia_info@merck.com

Portugal
Merck Sharp & Dohme, Lda
Tel: +351 21 4465700
clic@merck.com

1.0

Approved v

96

France
Bristol-Myers Squibb Sarl.
Tél: +33 (0)1 58 83 84 96

România
Merck Sharp & Dohme Romania S.R.L.
Tel: + 4021 529 29 00
msdromania@merck.com

Ireland
Bristol-Myers Squibb Pharmaceuticals Ltd.
Tel: +353 (1 800) 749 749

Slovenija
Merck Sharp & Dohme, inovativna zdravila
d.o.o.
Tel: + 386 1 5204201
msd_slovenia@merck.com

Ísland
Vistor hf.
Sími: +354 535 7000

Slovenská republika
Merck Sharp & Dohme, s. r. o.
Tel.: +421 2 58282010
dpoc_czechslovak @merck.com

Ιtalia 
Bristol-Myers Squibb S.r.l.
Tel: +39 06 50 39 61

Suomi/Finland
MSD Finland Oy
Puh/Tel: +358 (0) 9 804650
info@msd.fi

Κύπρος 
Merck Sharp & Dohme Cyprus Limited
Τηλ: 80000 673 (+357 22866700) 
cyprus_info@merck.com

Sverige
Merck Sharp & Dohme (Sweden) AB
Tel: +46 (0)77 5700488
medicinskinfo@merck.com

Latvija
SIA Merck Sharp & Dohme Latvija
Tel: +371 67364 224
msd_lv@merck.com

United Kingdom
Bristol-Myers Squibb Pharmaceuticals Ltd.
Tel: +44 (0800) 731 1736

Tato příbalová informace byla naposledy revidována 

Další zdroje informací

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu

1.0

Approved v

97

Příbalová informace: informace pro uživatele 

SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky

efavirenzum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje. 

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 

Máte

−li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry. 

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má

−li stejné známky onemocnění jako Vy. 

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi 
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou 
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4. 

Co naleznete v této příbalové informaci 

1.

Co je přípravek SUSTIVA a k čemu se používá 

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVA užívat 

3.

Jak se přípravek SUSTIVA užívá 

4.

Možné nežádoucí účinky 

5.

Jak přípravek SUSTIVA uchovávat 

6.

Obsah balení a další informace

1. 

Co je přípravek SUSTIVA a k čemu se používá 

Přípravek SUSTIVA, který obsahuje léčivou látku efavirenz, patří do skupiny protiretrovirových 
léčivých přípravků, které se nazývají nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI). Jedná 
se o přípravek proti retrovirům, který působí proti infekci virem lidské imunodeficience (HIV-1) 
snižováním množství těchto virů v krvi. Používá se u dospělých, dospívajících a dětí ve věku 3 měsíce 
a starších s tělesnou hmotností alespoň 3,5 kg. 
Lékař Vám předepsal přípravek SUSTIVA, protože jste infikován(a) virem HIV.  
Přípravek Sustiva užívaný v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky snižuje množství tohoto 
viru v krvi. To posílí Váš imunitní systém a sníží riziko rozvoje nemocí souvisejících s infekcí HIV.

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVAužívat 

Neužívejte přípravek SUSTIVA: 

jestliže jste alergický/á na efavirenz nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku 
(uvedenou v bodě 6). Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. 

jestliže trpíte závažným onemocněním jater 

1.0

Approved v

98

jestliže v současné době užíváte kterýkoli z následujících léčivých přípravků:  

astemizol nebo terfenadin (používané k léčbě příznaků alergie) 

bepridil (používaný k léčbě onemocnění srdce) 

cisaprid (používaný k léčbě pálení žáhy) 

námelové alkaloidy (například ergotamin, dihydroergotamin, ergonovin 
(ergometrin) a methylergonovin (methylergometrin)) (používané k léčbě migrény 
a bodavých bolestí hlavy)

midazolam nebo triazolam (používané k usnadnění usínání) 

pimozid (používaný k léčbě určitých duševních poruch) 

třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) (bylinný prostředek používaný 
k léčbě depresí a úzkosti) 

Pokud užíváte kterýkoli z těchto léků, ihned o tom uvědomte ošetřujícího lékaře. 
Užívání těchto léků s přípravkem SUSTIVA by mohlo vést k závažným a/nebo život 
ohrožujícím nežádoucím účinkům nebo by mohlo zabránit řádnému účinku přípravku 
SUSTIVA.

Upozornění a opatření  
Před užitím přípravku SUSTIVAse poraďte se svým lékařem. 

• Přípravek SUSTIVAmusí být užíván spolu s dalšími přípravky působícími proti viru 

HIV. Pokud se přípravek SUSTIVAzačne užívat proto, že Vaše nynější léčba nezabránila 
množení viru, je nutno začít současně užívat další přípravek, který jste předtím neužíval/a. 

I během užívání tohoto léku stále můžete být přenašečem HIV, ačkoli toto riziko je účinnou 
antiretrovirovou léčbou sníženo. Je důležité, abyste přijal/a opatření k zabránění tomu, aby došlo 
k infikování jiných lidí pohlavním stykem nebo přenosem krve. Poraďte se se svým lékařem 
o potřebných opatřeních k zabránění nákazy jiných lidí. Tento přípravek infekci HIV nevyléčí, 
přičemž se u Vás mohou dále rozvíjet infekce nebo jiné nemoci související s onemocněním 
HIV.

Po dobu užívání přípravku SUSTIVAmusíte zůstat pod dohledem ošetřujícího lékaře. 

-

Sdělte ošetřujícímu lékaři: 

-

pokud jste v minulosti prodělal/a duševní chorobu, včetně deprese nebo jste 
užíval/a drogy nebo nadužíval/a alkohol. Okamžitě uvědomte ošetřujícího lékaře, 
pokud budete pociťovat depresi, budete mít sebevražedné nebo podivné myšlenky 
(viz bod 4, Možné nežádoucí účinky).

-

pokud jste v minulosti prodělal/a záchvaty křečí nebo jestliže jste léčen/a 
antiepileptiky, jako je karbamazepin, fenobarbital a fenytoin. Pokud užíváte kterýkoli
z těchto léčivých přípravků, lékař může potřebovat zkontrolovat hladinu antiepileptika 
v krvi, aby se ujistil, že není užíváním přípravku SUSTIVA ovlivněna. Ošetřující 
lékař Vám může předepsat jiné antiepileptikum. 

-

pokud jste prodělal/a onemocnění jater, včetně aktivní chronické hepatitidy. Pacienti
s chronickou hepatitidou B nebo C léčení kombinací antiretrovirových přípravků jsou 
vystaveni zvýšenému riziku závažných a potenciálně život ohrožujících problémů s játry. 
Váš lékař může provádět krevní testy pro kontrolu funkce jater nebo Vás může převést na 
jiný lék. Pokud máte závažné onemocnění jater, přípravek SUSTIVAneužívejte (viz
bod 2, Neužívejte přípravek SUSTIVA).

1.0

Approved v

99

• Jakmile začnete přípravek SUSTIVAužívat, sledujte, zda se u Vás neobjeví:

-

příznaky závrati, potíže se spánkem, ospalost, potíže se soustředěním nebo 
abnormální sny
. Tyto nežádoucí účinky se mohou objevit první 1 nebo 2 dny léčby 
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech.

-

jakékoli projevy kožní vyrážky. Pokud zpozorujete jakékoli projevy těžké kožní 
vyrážky s tvorbou puchýřů nebo horečkou, přestaňte přípravek SUSTIVAužívat 
a ihned informujte ošetřujícího lékaře. Pokud jste měl/a vyrážku při užívání jiného 
nenukleosidového inhibitoru reverzní transkriptázy (NNRTI), může být u Vás při 
užívání přípravku SUSTIVAvyšší riziko vzniku vyrážky. 

-

jakékoli projevy zánětu nebo infekce. U některých pacientů s HIV infekcí (AIDS) 
v pokročilém stádiu, kteří dříve prodělali oportunní infekci (infekce, které se 
organismus za normálních okolností dokáže bránit), se mohou brzy po zahájení anti-
HIV léčby vyskytnout známky a příznaky zánětu z předchozích infekcí. Má se za to, že 
tyto příznaky jsou důsledkem zlepšení imunitní odpovědi organismu umožňující 
zdolávat infekce, které možná byly v těle přítomné bez viditelných příznaků. Pokud 
zaznamenáte jakékoli projevy infekce, ihned to, prosím, sdělte svému lékaři. Jakmile 
začnete užívat léčivé přípravky k léčbě HIV infekce, mohou se u Vás kromě 
oportunních infekcí vyskytnout autoimunitní onemocnění (stavy, které se vyskytují, 
když imunitní systém napadá zdravé tkáně). Autoimunitní onemocnění se mohou 
objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. Pokud zaznamenáte příznaky infekce nebo 
jiné příznaky, jako jsou svalová slabost, slabost začínající v rukách a chodidlech a 
postupující směrem k tělesnému trupu, bušení srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím, 
informujte ihned svého lékaře a požádejte o nezbytnou léčbu. 

-

problémy s kostmi. U některých pacientů se může při užívání kombinované 
antiretrovirové terapie vyvinout kostní onemocnění zvané osteonekróza (odumírání 
kostní tkáně způsobené nedostatečným zásobením kosti krví). Délka kombinované 
antiretrovirové terapie, používání kortikosteroidů, konzumace alkoholu, závažné 
snížení imunity a vyšší index tělesné hmotnosti mohou být některými z mnoha 
rizikových faktorů vzniku tohoto onemocnění. Známkami osteonekrózy jsou ztuhlost 
kloubů, bolesti kloubů (zvláště kyčlí, kolen a ramen) a pohybové potíže. Pokud 
zpozorujete jakýkoliv z těchto příznaků, informujte o tom prosím svého lékaře. 

Děti a dospívající 
Přípravek SUSTIVA se nedoporučuje u dětí mladších než 3 měsíce nebo s tělesnou hmotností méně 
než 3,5 kg, protože nebyl u těchto pacientů odpovídajícím způsobem hodnocen. 

Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA  
S určitými léčivými přípravky nesmíte přípravek SUSTIVA užívat.
 Tyto léčivé přípravky jsou 
uvedeny v části Neužívejte přípravek SUSTIVA, na začátku bodu 2. Zahrnují určité běžné léčivé 
přípravky a bylinný přípravek (třezalka tečkovaná), které mohou způsobit závažné interakce. 

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době 
užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Přípravek SUSTIVA se může ovlivňovat s jinými léky, včetně rostlinných přípravků, jako jsou 
výtažky z Ginkgo biloba. V důsledku toho mohou být ovlivněna množství přípravku SUSTIVA nebo 
jiných léků ve Vaší krvi. To může bránit řádnému fungování těchto léků nebo může zhoršit kterýkoli z 
nežádoucích účinků. V některých případech bude ošetřující lékař muset dávku upravit nebo hladiny 
léku v krvi zkontrolovat. Je důležité, abyste ošetřujícího lékaře nebo lékárníka informoval/a, 
pokud užíváte kterýkoli z následujících léků: 

1.0

Approved v

100

Jiné léky užívané k léčbě infekce HIV:

-

inhibitory proteázy: darunavir, indinavir, lopinavir/ritonavir, ritonavir, ritonavirem
potencovaný atazanavir, sachinavir nebo fosamprenavir/sachinavir. Ošetřující lékař může 
zvážit podávání jiného léku nebo změnu dávky inhibitoru proteázy. 

-

maravirok.

-

kombinovaný přípravek, který obsahuje efavirenz, emtricitabin a tenofovir, který je 
v současnosti znám jako Atripla. Přípravek SUSTIVAse s přípravkem Atripla nesmí 
užívat, pokud Vám to nedoporučil Váš lékař, protože obsahuje efavirenz, což je léčivá 
látka přípravku SUSTIVA. 

Léky používané k léčbě infekce virem hepatitidy C: boceprevir, telaprevir, simeprevir.

Léky užívané k léčbě bakteriálních infekcí, včetně tuberkulózy, a kombinaci léčiv užívaných 
při infekce Mycobacterium avium související s AIDS: klarithromycin, rifabutin, rifampicin.
Ošetřující lékař může zvážit změnu dávky nebo podávání jiného antibiotika. Kromě toho Vám 
lékař může předepsat vyšší dávku přípravku SUSTIVA. 

Léky užívané k léčbě plísňových infekcí (antimykotika): 

-

vorikonazol. Přípravek SUSTIVAmůže snižovat množství vorikonazolu v krvi a 
vorikonazol může zvyšovat množství přípravku SUSTIVAv krvi. Pokud tyto dva léčivé 
přípravky užíváte společně, musí být dávka vorikonazolu zvýšena a dávka efavirenzu 
musí být snížena. Musíte se napřed poradit s ošetřujícím lékařem. 

-

itrakonazol. Přípravek SUSTIVAmůže snižovat množství itrakonazolu v krvi. 

-

posakonazol. Přípravek SUSTIVAmůže snižovat množství posakonazolu v krvi. 

Léky používané k léčbě malárie: 

-

artemether/lumefantrin: přípravek SUSTIVAmůže snižovat množství 
artemetheru/lumefantrinu ve Vaší krvi.

-

atovachon/proguanil: přípravek SUSTIVAmůže snižovat množství 
atovachonu/proguanilu v krvi.

léky používané k léčbě křečí (antiepileptika): karbamazepin, fenytoin, fenobarbital. Přípravek 
SUSTIVAmůže snížit nebo zvýšit množství antiepileptika v krvi. Karbamazepin může snížit 
účinnost přípravku SUSTIVA. Váš lékař může zvážit podávání jiného antiepileptika. 

Léky užívané ke snížení krevních tuků (rovněž nazývané statiny): atorvastatin, pravastatin,
simvastatin. Přípravek SUSTIVAmůže snížit množství statinů v krvi. Ošetřující lékař 
zkontroluje hladiny cholesterolu a v případě potřeby zváží změnu dávky statinu. 

Methadon (lék užívaný k léčbě závislosti na opiátech): ošetřující lékař možná bude muset 
změnit dávku methadonu. 

Sertralin (lék k léčbě depresí): ošetřující lékař možná bude muset dávku sertralinu změnit. 

Bupropion (lék k léčbě depresí nebo usnadňující přestat s kouřením): Váš lékař možná bude 
muset dávku bupropionu změnit.

Diltiazem nebo podobné léky (nazývané blokátory vápníkového kanálu, což jsou léčiva 
obvykle používaná k léčbě vysokého krevního tlaku nebo problémů se srdcem): 
když
začnete přípravek SUSTIVA užívat, lékař možná bude muset Vaši dávku blokátoru vápníkového 
kanálu upravit.

Imunosupresiva, jako je cyklosporin, sirolimus nebo takrolimus (léky používané k zabránění 
odmítnutí transplantovaného orgánu): když začnete přípravek SUSTIVA užívat nebo jej 
vysadíte, bude ošetřující lékař pečlivě sledovat hladiny imunosupresiva v plazmě a možná bude 
muset jeho dávku upravit.

1.0

Approved v

101

Hormonální antikoncepce, jako jsou pilulky proti početí, injekční antikoncepce 
(např. Depo-Provera) nebo antikoncepční implantáty (např. Implanon): 
musíte užívat také
spolehlivé bariérové metody antikoncepce (viz Těhotenství, kojení a plodnost). Přípravek 
SUSTIVA může způsobit snížení účinku hormonální antikoncepce. Vyskytly se příprady, kdy 
ženy užívající přípravek SUSTIVA otěhotněly, přestože používaly antikoncepční implantát, 
ačkoli nebylo prokázáno, že selhání antikoncepce způsobila léčba přípravkem SUSTIVA. 

Warfarin nebo acenokumarol (léky používané ke snížení srážlivosti krve): ošetřující lékař 
možná bude muset dávku warfarinu nebo acenokumarolu upravit.

Výtažky z Ginkgo biloba (rostlinný přípravek) 

Přípravek SUSTIVA s jídlem a pitím 
Užívání přípravku SUSTIVA nalačno může snížit výskyt nežádoucích účinků. Během léčby 
přípravkem SUSTIVA se nesmí konzumovat grapefruitová šťáva. 

Těhotenství a kojení  
Ženy nesmějí během léčby
 přípravkem a 12 týdnů poté otěhotnět. Před zahájením léčby přípravkem 
SUSTIVA může lékař po Vás chtít těhotenský test, aby se ujistil, že nejste těhotná. 

Pokud byste během léčby přípravkem SUSTIVA mohla otěhotnět, musíte používat spolehlivou
bariérovou metodu antikoncepce (například kondom) spolu s dalšími antikoncepčními metodami 
včetně perorální (pilulka) nebo jiné hormonální antikoncepce (například implantát, injekce). efavirenz 
může v krvi přetrvávat nějaký čas po ukončení léčby. Proto musíte výše uvedenou antikoncepci 
používat dále po dobu 12 týdnů po vysazení přípravku SUSTIVA. 

Okamžitě sdělte svému lékaři, pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět. Jste-li těhotná, 
můžete přípravek SUSTIVA užívat pouze v případě, že spolu s lékařem dospějete k závěru, že 
přípravek Sustiva je pro Vás naprosto nutný. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než 
začnete užívat jakýkoliv lék. 

U nenarozených zvířat a u dětí žen léčených efavirenzem nebo kombinovaným lékem obsahujícím 
efavirenz, emtricitabin a tenofovir v těhotenství byly pozorovány závažné vrozené vady. Pokud jste 
přípravek SUSTIVA nebo kombinovanou tabletu obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovir užívala 
během těhotenství, může lékař požadovat pravidelné krevní testy a další diagnostické testy ke 
sledování vývoje dítěte. 

Pokud užíváte přípravek SUSTIVA, nesmíte kojit.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů 
Přípravek SUSTIVA obsahuje efavirenz a může způsobovat závrať, zhoršenou schopnost 
soustředění a ospalost
. Pokud u sebe tyto příznaky zpozorujete, neřiďte ani nepoužívejte žádné 
nástroje nebo stroje.

Přípravek SUSTIVA obsahuje 
Tento léčivý přípravek obsahuje 342 mg laktózy v jedné 600mg denní dávce.  

Jestliže Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, vyhledejte svého lékaře dříve, než začnete tento 
lék užívat.

3. 

Jak se přípravek SUSTIVA užívá 

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste 
jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Pokyny ohledně správného dávkování Vám dá 
lékař. 

1.0

Approved v

102

Dávka pro dospělé je 600 mg jednou denně. 

Dávka přípravku Sustiva se možná bude muset zvýšit nebo snížit, pokud současně užíváte 

některé další léčivé přípravky (viz Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA). 

Přípravek SUSTIVA je určen k podání ústy. Doporučuje se užívat přípravek SUSTIVAnalačno, 

nejlépe před spaním. To může mít za následek, že některé nežádoucí účinky (například závrať 
nebo ospalost) budou méně obtěžující. Stav nalačno je obvykle definován jako 1 hodina před 
nebo 2 hodiny po jídle.

Doporučuje se tobolky polykat celé a zapíjet vodou. 

Přípravek SUSTIVAse musí užívat každý den. 

K léčbě infekce HIV nelze přípravek SUSTIVAužívat samotný. Přípravek SUSTIVAse musí 
užívat vždy spolu s dalšími přípravky určenými k léčbě HIV infekce. 

Použití u dětí a dospívajících 
●  Přípravek SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky mohou užívat děti a dospívající ve věku 3 měsíce a 

starší o tělesné hmotnosti alespoň 3,5 kg, kteří jsou schopni polykat tvrdé tobolky. U dětí, které 
nejsou schopny spolknout tvrdou tobolku, lze zvážit možnost otevření tobolky a smísení obsahu 
tobolky s malým množstvím jídla.

●  Dávka pro děti a dospívající se vypočítává podle tělesné hmotnosti a užívá se jednou denně, jak je 

uvedeno v následující tabulce:

Tělesná hmotnost (kg) 

Dávka přípravku  

SUSTIVA (mg)

Počet tobolek nebo tablet a 

síla dávky k podání

3,5 až < 5

100

jedna 100 mg tobolka

5 až < 7,5

150

jedna 100 mg tobolka + jedna

50 mg tobolka

7,5 až < 15

200

jedna 200 mg tobolka

15 až < 20

250

jedna 200 mg tobolka + jedna

50 mg tobolka

20 až < 25

300

tři 100 mg tobolky  

25 až < 32,5

350

tři 100 mg tobolky + jedna 

50 mg tobolka

32,5 až < 40

400

dvě 200 mg tobolky   

≥ 40 

600

jedna 600 mg tobolka NEBO tři 

200 mg tobolky

U dětí, které nejsou schopny spolknout tobolky, může lékař doporučit otevření tvrdé tobolky a smísení 
obsahu tobolky s malým množstvím (1–2 čajové lžičky) jídla (např. jogurt). Tobolky je nutné otevírat 
opatrně, aby nedošlo k rozsypání obsahu nebo jeho rozprášení do vzduchu. Držte tobolku širším 
koncem (víčkem tobolky) nahoru a víčko vytáhněte směrem od těla tobolky. Pro smísení použijte 
malou nádobu. Směs podejte dítěti co nejdříve, maximálně za 30 minut po smísení. Dbejte, aby dítě 
snědlo celý objem směsi jídla a obsahu tobolky. Do prázdné nádobky, ve které byla směs připravena, 
přidejte malé množství (přibližně 2 čajové lžičky) jídla, promíchejte, ujistěte se, že v nádobě nejsou 
žádné zbytky léku a opět podejte dítěti celé množství této směsi. Dítě nesmí dostat žádné další jídlo po 
dobu následujících 2 hodin. Lékař může rovněž doporučit tuto metodu podání přípravku SUSTIVA u 
dospělých, kteří nejsou schopni polknout tobolky.   

Návod na podání léčiva metodou vysypání tobolky: 

Nepodávejte denní dávku přípravku SUSTIVA dříve než 1 hodinu po nakojení nebo nakrmení 
dítěte.

Před vysypáním a po vysypání tobolky si umyjte a osušte ruce. 

Zvolte měkké jídlo, které má dítě rádo. Mezi příklady měkkých patří jablečná přesnídávka, 
dužina z hroznů, jogurt nebo kojenecká strava. Ve studii chuťových preferencí u dospělých 
byla nejlépe hodnocena směs přípravku SUSTIVA s dužinou z hroznů. 

1.0

Approved v

103

Dejte 1–2 čajové lžičky jídla do malé nádobky (viz obrázek a). 

5

Tobolky SUSTIVA je nutné otevírat opatrně nad nádobkou s jídlem, jak je to popsáno
v bodech 6–7, aby nedošlo k rozsypání obsahu.

S rukama nad nádobkou s jídlem přidržte tobolku víčkem nahoru 
(viz obrázek b).

Opatrně vytáhněte víčko směrem od těla tobolky (viz obrázek c). 

8

Vysypte obsah tobolky na jídlo (viz obrázek d).

9

Pokud denní dávka sestává z více tobolek, zopakujte body 5–8 pro každou tobolku.
Nepřidávejte více jídla.

10

Smíchejte obsah tobolky s jídlem (viz obrázek e).

Činnosti popsané v bodech 11–14 musíte provést do 30 minut od přípravy směsi:

11 

Směs jídla a obsahu tobolky podejte dítěti. Dbejte na to, aby dítě 
snědlo celý objem směsi (viz obrázek f). 

12 

Do prázdné nádobky, ve které byla směs připravena, přidejte malé množství jídla (přibližně 2 
čajové lžičky) (viz obrázek a). 

13 

Směs promíchejte tak, aby v nádobce nezůstaly žádné zbytky léku (viz obrázek e). 

14

Opět podejte dítěti celé množství této směsi. (viz obrázek f).

15

Nedávejte dítěti žádné další jídlo po dobu následujících 2 hodin. 

Jestliže jste užil(a) více přípravku SUSTIVA, než jste měl(a) 
Při předávkování přípravkem SUSTIVA se obraťte na ošetřujícího lékaře nebo nejbližší pohotovost 
o radu. Ponechte si obal léku, abyste mohl/a snadno popsat, co jste užil/a.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek SUSTIVA 

 

Snažte se nevynechat dávku. Pokud si přesto zapomenete vzít pravidelnou dávku, vezměte si další 
dávku co nejdříve, ale nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Pokud 

1.0

Approved v

104

potřebujete poradit ohledně nejvhodnější doby pro užití přípravku, poraďte se se svým lékařem nebo 
lékárníkem.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek SUSTIVA 
Jakmile Vám začne docházet zásoba přípravku, opatřete si další od svého lékaře nebo lékárníka. To je 
velmi důležité, protože v případě i krátkodobého přerušení léčby se množství viru může začít 
zvyšovat. Pak je léčba infekce obtížnější. 

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka 
nebo zdravotní sestry.

4. 

Možné nežádoucí účinky 

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého. Při léčení infekce HIV není vždy možné říci, zda jsou některé z nežádoucích 
účinků způsobeny přípravkem SUSTIVA nebo jinými léky, které současně užíváte, nebo samotným 
onemocněním HIV. 

Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy v 
krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů v 
krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil. 

Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky hlášenými při užívání přípravku SUSTIVA spolu s dalšími 
léky proti infekci HIV jsou kožní vyrážka a neurologické příznaky. 

Pokud u sebe zjistíte vyrážku, je třeba vyhledat lékaře, protože v některých případech se může jednat 
o závažný stav; většinou však vyrážka zmizí sama, aniž by bylo nutno měnit způsob léčby přípravkem 
SUSTIVA. Vyrážka se častěji vyskytuje u dětí než u dospělých léčených přípravkem SUSTIVA. 

Neurologické příznaky se obvykle vyskytují při zahájení léčby, ale během několika prvních týdnů 
obvykle ustupují. V jedné studii se neurologické příznaky často objevovaly během prvních 1 

− 3 hodin

po užití dávky. Jestliže tyto účinky u sebe zpozorujete, může Vám lékař doporučit užívat přípravek 
SUSTIVA před spaním a nalačno. U některých pacientů mohou být tyto nežádoucí účinky závažnější 
a mohou ovlivňovat náladu nebo schopnost jasně uvažovat. Někteří pacienti dokonce spáchali 
sebevraždu. Tyto obtíže se vyskytují častěji u osob s duševní nemocí v anamnéze. Pokud během 
užívání přípravku SUSTIVA u sebe zjistíte uvedené příznaky nebo jakékoli nežádoucí účinky, vždy o 
tom neprodleně uvědomte svého lékaře. 

Pokud zaznamenáte některý z následujících nežádoucích účinků, informujte o tom svého lékaře: 

Velmi časté (postihují více než 1 pacienta z 10) 
-

kožní vyrážka

Časté (postihují 1 až 10 pacientů ze 100)  
-

abnormální sny, potíže se soustředěním, závrať, bolest hlavy, potíže se spánkem, ospalost, 
problémy s koordinací pohybů nebo rovnováhou 

-

bolest žaludku, průjem, pocit nevolnosti (nauzea), zvracení 

-

svědění 

-

únava

-

pocit obav, pocit deprese