Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Protiinfekční léky na předpis » Léky na předpis na virovou infekci organismu

SEBIVO 600 MG 28X600MG Potahované tablety - recenze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 89781

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

Podobné produkty od stejného výrobce

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Výrobce: GLAXOSMITHKLINE
Kód výrobku: 89781
Kód EAN:
Kód SÚKL: 28745
Držitel rozhodnutí: GLAXOSMITHKLINE
SEBIVO se užívá k léčbě dospělých pacientů s chronickým zánětem jater typu B (hepatitida B).

Příbalový leták

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA I 

 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Sebivo 600 mg potahované tablety 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 
Jedna potahovaná tableta obsahuje telbivudinum 600 mg.  
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Potahovaná tableta 
 
Bílá až slabě nažloutlá, oválná potahovaná tableta, na jedné straně s potiskem “LDT”. 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1  Terapeutické indikace 
 
Přípravek Sebivo je indikován k léčbě chronické hepatitidy B u dospělých pacientů s kompenzovaným 
onemocněním jater a prokázanou replikací viru, s trvale zvýšenými hladinami alaninaminotransferázy 
(ALT) v séru a histologicky prokázaným aktivním zánětem a/nebo fibrózou. 
 
Zahájení léčby Sebivem má být zvažováno pouze v případě, kdy alternativní antivirová látka s vyšší 
genetickou bariérou proti vzniku rezistence není k dispozici nebo její použití není vhodné. 
 
Pro detaily studie a specifické charakteristiky pacientů, na kterých je tato indikace založena, viz bod 5.1. 
 
4.2  Dávkování a způsob podání 
 
Léčba musí být zahájena lékařem, který má zkušenosti s léčbou chronické infekční hepatitidy typu B. 
 
Dávkování 
 
Dospělí 
Doporučená dávka přípravku Sebivo je 600 mg (jedna tableta) podávaná jednou denně. 
 
U pacientů, kteří mají potíže s polykáním tablet, může být zvažováno podávání přípravku Sebivo 
perorální roztok. 
 
Sledování během léčby 
Odpověď na léčbu ve 24. týdnu se ukázala jako prediktivní pro dlouhodobou odpověď na léčbu (viz 
tabulka 7 v bodě 5.1). HBV DNA hladiny je třeba monitorovat ve 24. týdnu léčby, aby se zajistila 
kompletní virová suprese (HBV DNA méně než 300 kopií/ml). U pacientů s detekovatelnou hladinou 
HBV DNA po 24 týdnech léčby je nutné zvážit úpravu léčby. 
 
HBV DNA je třeba monitorovat každých 6 měsíců, aby se zajistila kontinuální odpověď. Pokud je HBV 
DNA test pozitivní kdykoliv po první odpovědi, je nutné zvážit úpravu léčby. Optimální léčba musí být 
provázena testy na rezistenci. 

 
Délka léčby 
Optimální délka léčby není známa. O ukončení léčby se rozhoduje následujícím způsobem. 
 

U HBeAg-pozitivních pacientů bez cirhózy by měla léčba trvat po dobu nejméně 6-12 měsíců po 
potvrzení sérokonverze HBeAg (vymizení HBeAg a HBV DNA s průkazem anti-HBe) nebo do 
sérokonverze HBsAg nebo do doby, kdy se prokáže ztráta účinnosti. Sérová hladina ALT a HBV 
DNA má být po ukončení léčby pravidelně sledována z důvodu detekce pozdějšího virologického 
relapsu. 

 

U HBeAg-negativních pacientů bez cirhózy by měla léčba pokračovat nejméně do sérokonverze 
HBsAg, nebo dokud se neprokáže ztráta účinnosti. Při dlouhodobé léčbě, delší než 2 roky, je 
doporučeno pravidelné přehodnocování léčby, aby bylo zajištěno, že pokračování ve zvolené léčbě 
je pro pacienta vhodné. 

 
Vynechaná dávka 
Pokud dojde k vynechání dávky, může si pacient vzít zapomenutou dávku nejpozději 4 hodiny před další 
pravidelnou dávkou. Následující dávka má být užita v obvyklém čase. 
 
Starší pacienti (více než 65 let) 
Údaje pro stanovení specifického dávkovacího režimu u pacientů starších než 65 let nejsou dostupné (viz 
bod 4.4). 
 
Porucha funkce ledvin 
U pacientů s clearance kreatininu ≥50 ml/min není nutná úprava doporučené dávky telbivudinu. Úprava 
dávkování je nutná u pacientů s clearance kreatininu <50 ml/min, včetně pacientů v terminálním stadiu 
onemocnění ledvin (ESRD) na hemodialýze. K podávání snížené denní dávky se doporučuje použít 
perorální roztok, jak je popsáno níže v tabulce 1. Jestliže není možné použít perorální roztok, mohou se 
alternativně použít potahované tablety Sebivo a dávkování musí být upraveno tak, že se prodlouží 
interval mezi dávkami, jak je popsáno v tabulce 1. 
 
Tabulka 1  Úprava režimu dávkování přípravku Sebivo u pacientů s poruchou funkce ledvin 
 
Clearance kreatininu 
(ml/min) 

Telbivudin 20 mg/ml perorální 
roztok 
Úprava denní dávky 

Telbivudin 600 mg potahované tablety 
Alternativní** úprava dávky s 
prodloužením intervalu mezi dávkami 

≥50 

600 mg (30 ml) jednou denně 

600 mg jednou denně 

30 - 49 

400 mg (20 ml) jednou denně 

600 mg jednou za 48 hodin 

<30 (nevyžadující 
dialýzu) 

200 mg (10 ml) jednou denně 

600 mg jednou za 72 hodin 

ESRD* 

120 mg (6 ml) jednou denně 

600 mg jednou za 96 hodin 

* Terminální stadium onemocnění ledvin 
** V případě, že není možné použít perorální roztok 
 
Navrhované úpravy dávky jsou založeny na extrapolaci a nemusí být optimální. Bezpečnost a účinnost 
uvedených pokynů pro úpravu dávkování nebyly klinicky hodnoceny. Z tohoto důvodu je u těchto 
pacientů doporučeno pečlivé klinické sledování. 
 
Pacienti s terminálním stadiem onemocnění ledvin 
U pacientů s ESRD má být přípravek Sebivo podáván až po hemodialýze (viz bod 5.2). 
 
Porucha funkce jater 
U pacientů s poruchou funkce jater není nutná úprava doporučeného dávkování přípravku Sebivo (viz 
bod 5.2). 
 

Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost přípravku Sebivo u pediatrické populace nebyla dosud stanovena. Nejsou 
dostupné žádné údaje. 
 
Způsob podání 
 
Sebivo se užívá perorálně s jídlem nebo bez jídla. Tableta se nemá žvýkat, dělit ani drtit. 
 
4.3  Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Kombinace telbivudinu s pegylovaným nebo standardním interferonem alfa (viz body 4.4 a 4.5). 
 
4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Těžké akutní exacerbace chronické hepatitidy B jsou relativně časté a jsou charakterizovány přechodným 
zvýšením sérové ALT. Po zahájení antivirové léčby se mohou u některých pacientů zvýšit hladiny ALT v 
séru, zatímco hladiny HBV DNA klesnou (viz bod 4.8). U pacientů léčených telbivudinem uplynulo v 
průměru 4 - 5 týdnů před výskytem exacerbace. Celkově se rychlý vzestup ALT vyskytuje častěji u 
pacientů s pozitivním nálezem HBeAg, než u pacientů s negativním nálezem HBeAg. U pacientů s 
kompenzovaným jaterním onemocněním není toto zvýšení sérové ALT obvykle doprovázeno zvýšením 
hladin sérového bilirubinu nebo jinými známkami jaterní dekompenzace. Riziko jaterní dekompenzace – 
a následné exacerbace hepatitidy – může být zvýšeno u pacientů s cirhózou. Tito pacienti musí být proto 
pečlivě sledováni. 
 
Exacerbace hepatitidy byla také hlášena u pacientů, u kterých byla léčba hepatitidy B ukončena. Rychlý 
vzestup hodnot ALT po léčbě je normálně doprovázen zvýšením hladin HBV DNA v séru a u většiny 
takovýchto případů bylo prokázáno, že se spontánně upraví. Nicméně byly hlášeny těžké - a někdy fatální 
– exacerbace po ukončení léčby onemocnění. Z tohoto důvodu mají být jaterní funkce monitorovány v 
pravidelných intervalech, a to jak klinicky, tak i laboratorně, nejméně po dobu 6 měsíců po ukončení 
léčby hepatitidy B. 
 
Laktátová acidóza 
 
Při léčbě telbivudinem byly v období po uvedení na trh vzácně hlášeny případy laktátové acidózy. 
Případy byly častěji sekundární k jiným závažným okolnostem (např. rhabdomyolýze) a/nebo 
doprovázeny stavy týkajícími se svalů (např. myopatií, myozitidou). Některé případy sekundárního 
výskytu byly rovněž doprovázeny pankreatitidou, selháním jater/steatózou a selháním ledvin. Bylo 
hlášeno několik fatálních případů laktátové acidózy sekundární k rhabdomyolýze. Pacienti mají být 
pečlivě sledováni. 
 
Léčba telbivudinem musí být ukončena při výskytu metabolické/laktátové acidózy neznámé etiologie. 
Benigní zažívací symptomy, jako je nauzea, zvracení a bolesti břicha, mohou indikovat vývoj mléčné 
acidózy. 
 
Vliv na svalstvo 
 
Při léčbě telbivudinem byly hlášeny případy myopatií a myalgií vyskytujících se několik týdnů až měsíců 
po zahájení terapie (viz bod 4.8). Byly hlášeny případy rhabdomyolýzy v období po uvedení telbivudinu 
na trh (viz bod 4.8). 
 
O myopatii, definované jako přetrvávající nevysvětlitelná svalová bolest a/nebo svalová slabost, bez 
ohledu na stupeň zvýšení hladin kreatinkinázy (CK), se má uvažovat u kteréhokoliv pacienta 
s nevysvětlenou difúzní myalgií, svalovou citlivostí na dotek, svalovou slabostí nebo myozitidou 
(definovanou jako myopatie s histologickým důkazem svalového poškození). Pacienti mají být 

upozorněni, aby okamžitě hlásili jakoukoli nevysvětlitelnou trvalou bolest svalů, citlivost na dotek nebo 
svalovou slabost. Jestliže se objeví jakýkoli z těchto příznaků, má být provedeno podrobné vyšetření 
svalů za účelem vyhodnocení svalové funkce. Jestliže je diagnostikována myopatie, má být léčba 
telbivudinem ukončena. 
 
Není známo, zda je riziko myopatie během léčby telbivudinem zvýšeno současným podáváním jiných 
léčivých přípravků, které jsou spojovány se vznikem myopatie (např. statiny, fibráty nebo cyklosporin). 
Lékaři uvažující o současné léčbě jinými přípravky, které mohou vyvolat myopatii, mají pečlivě zvážit 
možné přínosy a rizika léčby, a mají u pacientů pečlivě sledovat jakékoli příznaky nebo projevy 
naznačující myopatii. 
 
Periferní neuropatie 
 
Periferní neuropatie byla u pacientů léčených telbivudinem hlášena méně často. V případě podezření na 
periferní neuropatii má být léčba telbivudinem znovu zvážena (viz bod 4.8). 
 
Zvýšené riziko rozvoje periferní neuropatie bylo pozorováno v jedné studii, když byly současně 
podávány telbivudin a pegylovaný interferon alfa-2a (viz bod 4.5). Takové zvýšené riziko nemůže být 
vyloučeno v případě podávání jiného interferonu alfa (pegylovaný či standardní). Mimoto není 
prospěšnost podávání kombinace telbivudinu s interferonem alfa (pegylovaným či standardním) 
v současné době stanovena. Proto je kombinace telbivudinu s pegylovaným nebo standardním 
interferonem alfa kontraindikována (viz bod 4.3). 
 
Funkce ledvin 
 
Telbivudin je vylučován primárně ledvinnou exkrecí, proto se u pacientů s clearance kreatininu 
<50 ml/min, včetně pacientů na hemodialýze, doporučuje úprava intervalu dávkování. Účinnost úpravy 
intervalu dávkování nebyla klinicky hodnocena. Proto má být u pacientů s prodlouženým intervalem 
dávkování pečlivě sledována virologická odpověď (viz body 4.2 a 5.2). 
 
Pacienti s cirhózou bez dekompenzace 
 
Vzhledem k omezenému dostupnému množství údajů (pouze 3 % zařazených pacientů mělo cirhózu) 
telbivudin má být u pacientů s cirhózou používán se zvláštní opatrností. U těchto pacientů je v průběhu 
léčby a po ukončení léčby nutno důkladně monitorovat klinické, biochemické a virologické parametry 
spojené s hepatitidou B. 
 
Pacienti s cirhózou s dekompenzací 
 
U pacientů s dekompenzovanou cirhózou nejsou dostačující údaje o bezpečnosti a účinnosti. 
 
Pacienti, kteří již byli nukleosidovým/nukleotidovým analogem léčeni 
 
In vitro nebyl telbivudin účinný proti HBV kmenům obsahujícím rtM204V/rtL180M nebo rtM204I 
mutace (viz bod 5.1). Monoterapie telbivudinem není alternativou pro pacienty s prokázanou virovou 
hepatitidou B, rezistentní vůči lamivudinu. Pacienti, u kterých nedošlo k virologické odpovědi po více 
než 24 týdnů trvající léčbě lamivudinem, nebudou mít pravděpodobně z monoterapie telbivudinem 
prospěch. V současné době nejsou k dispozici klinické údaje, na základě kterých by bylo možno 
zhodnotit prospěšnost a rizika přechodu na telbivudin u pacientů, u kterých bylo při podávání lamivudinu 
dosaženo celkové virové suprese. 
 
Nejsou k dispozici údaje o léčbě telbivudinem pacientů s prokázanými jednotlivými mutacemi rtN236T 
nebo A181V viru hepatitidy B rezistentními k adefoviru. Výsledky založené na buněčných testováních 
ukázaly, že substituce A181V spojená s rezistencí vůči adefoviru měla 1,5 až přibližně 4krát nižší 
citlivost na telbivudin. 

 
Pacienti po transplantaci jater 
 
Bezpečnost a účinnost telbivudinu u pacientů po transplantaci jater není známa. 
 
Starší pacienti 
 
Klinické studie s telbivudinem nezahrnovaly dostatečný počet pacientů starších ≥65 roků, aby bylo 
možné stanovit, zda odpovídají odlišně od mladých jedinců. Obecně musí být při předepisování 
přípravku Sebivo starším pacientům věnována zvýšená opatrnost z důvodu zvýšení frekvence výskytu 
snížené funkce ledvin způsobené souběžným onemocněním nebo souběžným užíváním jiných léčivých 
přípravků. 
 
Další zvláštní populace 
 
Přípravek Sebivo nebyl studován u pacientů s hepatitidou typu B infikovaných současně jinými viry 
(např. pacientů infikovaných současně virem lidské imunodeficience [HIV], virovou hepatitidou typu C 
[HCV] nebo virovou hepatitidou typu D [HDV]). 
 
Obecně 
 
Pacienti mají být upozorněni, že léčba přípravkem Sebivo neprokázala snížení rizika přenosu HBV 
pohlavním stykem nebo krví na jiné osoby. 
 
Použití telbivudinu v kombinaci s lamivudinem se nedoporučuje, protože v klinické studii fáze II byla 
pozorovaná odpověď na léčbu u kombinace telbivudin/lamivudin nižší než u léčby samotným 
telbivudinem. 
 
Zatím neexistují údaje o bezpečnosti a účinnosti pro další antivirové kombinace s telbivudinem. 
 
4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Vzhledem k tomu, že je telbivudin vylučován především renální exkrecí, může současné podávání 
přípravku Sebivo s látkami, které ovlivňují funkci ledvin (jako aminoglykosidy, kličková diuretika, 
sloučeniny platiny, vankomycin, amfotericin B), ovlivnit plazmatické koncentrace telbivudinu a/nebo 
souběžně podávaných látek. Kombinaci telbivudinu s těmito léčivými přípravky lze užívat pouze 
s opatrností. Farmakokinetika telbivudinu v ustáleném stavu nebyla změněna při opakovaném podávání v 
kombinaci s lamivudinem, adefovir-dipivoxilem, tenofovir-disoproxil-fumarátem, cyklosporinem nebo 
pegylovaným interferonem alfa-2a. Navíc telbivudin nemění farmakokinetiku lamivudinu, adefovir-
dipivoxilu, tenofovir-disoproxil-fumarátu nebo cyklosporinu. Definitivní závěr týkající se účinků 
telbivudinu na farmakokinetiku pegylovaného interferonu nemohl být udělán z důvodu vysoké 
interindividuální variability koncentrací pegylovaného interferonu alfa-2a. Klinická studie sledující 
kombinaci telbivudinu 600 mg denně s pegylovaným interferonem alfa-2a 180 mikrogramů podaným 
subkutánně jednou týdně ukázala, že je tato kombinace spojena se zvýšeným rizikem vzniku periferní 
neuropatie. Mechanismus těchto účinků není znám (viz bod 4.4). Kombinace telbivudinu s přípravkem 
obsahujícím jakýkoli interferon alfa je kontraindikována (viz bod 4.3). 
 
Telbivudin není substrát, induktor nebo inhibitor enzymového systému cytochromu P450 (CYP450) (viz 
bod 5.2). Z tohoto důvodu je možnost lékových interakcí, zprostředkovaných CYP450, které se týkají 
přípravku Sebivo, nízká. 

 
4.6  Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství 
 
Studie na zvířatech nenaznačují přímé škodlivé účinky na průběh těhotenství, embryonální/fetální vývoj, 
porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3). Studie na březích potkanech a králících ukázaly, že 
telbivudin přestupuje přes placentu. Studie na březích králících ukázaly dřívější vrh mláďat a/nebo potrat 
závisející na toxicitě pro matku. 
 
Omezené klinické údaje (méně než 300 ukončených těhotenství) po expozici telbivudinu během prvního 
trimestru nenaznačují žádnou malformační toxicitu a údaje od většího počtu pacientek (více než 1000 
ukončených těhotenství) po expozici telbivudinu během druhého a třetího trimestru nenaznačují žádnou 
fetální/neonatální toxicitu. 
 
Přípravek Sebivo má být během těhotenství používán pouze v případě, že přínos pro matku převáží 
potenciální riziko pro plod. 
 
Údaje z literatury ukazují, že expozice telbivudinu ve druhém a třetím trimestru těhotenství snížila riziko 
přenosu HBV z matky na kojence, pokud byl telbivudin podáván společně s imunoglobulinem a vakcínou 
proti hepatitidě B. 
 
Kojení 
 
Telbivudin je vylučován do mléka potkanů. Není známo, zda je telbivudin vylučován do lidského 
mateřského mléka. Ženy, které užívají přípravek Sebivo, nemají kojit. 
 
Fertilita 
 
Nejsou k dispozici údaje o účincích telbivudinu na mužskou nebo ženskou fertilitu. V reprodukčních 
toxikologických studiích u dospělých zvířat byla fertilita mírně snížena, když byl samcům i samicím 
potkanů podán telbivudin. Nežádoucí účinky na fertilitu byly významnější v oddělené studii u 
nedospělých zvířat, když byl oběma pohlavím podán telbivudin (viz bod 5.3). 
 
4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Sebivo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 
 
4.8  Nežádoucí účinky 
 
Shrnutí bezpečnostního profilu 
 
Zhodnocení nežádoucích účinků je založeno převážně na dvou studiích, NV-02B-007 (GLOBE) a NV-
02B-015, ve kterých 1 699 pacientů s chronickou hepatitidou typu B dostávalo v dvojitě zaslepeném 
uspořádání telbivudin 600 mg/den (n = 847) nebo lamivudin (n = 852) po dobu 104 týdnů. 
 
Ve 104týdenních klinických studiích byly hlášené nežádoucí účinky obvykle klasifikovány jako mírné 
nebo středně těžké. Nejčastějšími nežádoucími účinky byly zvýšení kreatinkinázy (6,8 %) stupně 3 nebo 
4, únava (4,4 %), bolest hlavy (3,0 %) a nauzea (2,6 %). 
 

Seznam nežádoucích účinků seřazený v tabulce 
 
V tabulce 2 jsou uvedeny nežádoucí účinky tříděné dle tříd orgánových systémů podle MedDRA a 
frekvence výskytu dle následujících kriterií: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté 
(≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo 
(z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle 
klesající závažnosti. 
 
Tabulka 2  Nežádoucí účinky 
 
Poruchy metabolismu a výživy 

 

 

Vzácné* 

Laktátová acidóza 

Poruchy nervového systému 

 

 

Časté 

Závratě, bolesti hlavy 

 

Méně časté 

Periferní neuropatie, dysgeuzie, hypestezie, 

parestezie, ischias 

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 

 

 

Časté 

Kašel 

Gastrointestinální poruchy 

 

 

Časté 

Průjem, zvýšení krevní lipázy, nauzea, bolesti 
břicha 

Poruchy kůže a podkožní tkáně 

 

 

Časté 

Vyrážka 

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové 
tkáně 

 

 

Méně časté 

Myopatie/myozitida, artralgie, myalgie, bolesti 
končetin, bolesti zad, spasmy svalů, bolesti krku, 
bolesti v boku (mezi hrudníkem a iliem) 

 

Vzácné* 

Rhabdomyolýza 

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 

 

 

Časté 

Únava 

 

Méně časté 

Malátnost 

Vyšetření 

 

 

Časté 

Zvýšení kreatinfosfokinázy v krvi, zvýšení 
alaninaminotransferázy v krvi, zvýšení krevní 
amylázy 

 

Méně časté 

Zvýšení aspartátaminotransferázy 

Tyto nežádoucí účinky byly popsány po uvedení přípravku na trh, ale nebyly pozorovány 
v kontrolovaných klinických studiích. Četnost výskytu byla odhadnuta ze statistického výpočtu na 
základě celkového počtu pacientů léčených telbivudinem v klinických studiích (n = 8 914). 

 
Popis vybraných nežádoucích reakcí 
 
Zvýšení kreatinkinázy 
Ve sloučené analýze NV-02B-007 (GLOBE) a NV-02B-015 se do 104. týdne léčby se vyskytl stupeň 3 
nebo 4 zvýšení CK (>7x ULN) u 12,6 % pacientů léčených telbivudinem (n = 847) a u 4,0 % pacientů 
léčených lamivudinem (n = 846). Zvýšení CK bylo ve většině případů asymptomatické a hodnoty CK 
obvykle klesly do příští návštěvy při pokračování v léčbě. 
 

Rychlé zvýšení ALT 
Incidence rychlého vzestupu alaninaminotransferázy (ALT) při léčbě v obou léčených větvích podle 
definice AASLD (American Association for the Study of Liver Disease) (elevace ALT >2x výchozí 
hodnota a >10x horní hranice normy (ULN)) je dále popsána v níže uvedené tabulce 3. 
 
Tabulka 3  Přehled vzestupu ALT při léčbě – sloučené studie NV-02B-007 (GLOBE) a NV-02B-

015 

 
Vzestup ALT: 
elevace ALT >2x výchozí a >10x 
ULN 

Lamivudin 

n/N (%) 

Telbivudin 

n/N (%) 

Celkově 

67/852 (7,9) 

41/847 (4,8) 

Od výchozí hodnoty do 24. týdne 

25/852 (2,9) 

25/847 (3,0) 

Od 24. týdne do konce studie 

44/837 (5,3) 

17/834 (2,0) 

 
Během léčby se doporučuje pravidelné sledování jaterních funkcí (viz bod 4.4). 
 
Exacerbace hepatitidy B po ukončení léčby 
U pacientů, kteří ukončili léčbu hepatitidy B, byly hlášeny případy těžké akutní exacerbace hepatitidy B 
(viz bod 4.4), včetně pacientů léčených telbivudinem. 
 
Incidence rychlého vzestupu alaninaminotransferázy (ALT) po léčbě v obou léčených větvích je dále 
popsána v níže uvedenéých tabulce 4. 
 
Tabulka 4  Přehled vzestupu ALT po léčbě – sloučené studie NV-02B-007 (GLOBE) a NV-02B-015 
 
 

Lamivudin 

Telbivudin 

Vzestup ALT 

n/N (%) 

n/N (%) 

elevace ALT >2x výchozí hodnota a >10x ULN 

10/180 (5,6) 

9/154 (5,8) 

 
Výsledky ve 208. týdnu 
Po 104 týdnech léčby telbivudinem bylo 78 % pacientů (530/680) ze studie NV-02B-007 (GLOBE) a 
82 % pacientů (137/167) ze studie NV-02B-015 převedeno do extenzní studie CLDT600A2303 (viz bod 
5.1), aby pokračovalo v léčbě až do 208. týdne. Soubor pacientů pro sledování dlouhodobé bezpečnosti 
se skládal z 655 pacientů, včetně 518 z NV-02B-007 (GLOBE) a 137 z NV-02B-015. Celkový 
bezpečnostní profil ze sloučené analýzy až do 104. a 208. týdne byl podobný. Zvýšení CK stupně 3 nebo 
4 se nově vyskytlo u 15,9 % pacientů léčených telbivudinem 208 týdnů. Většina případů zvýšení CK 
stupně 3 nebo 4 byla asymptomatická a přechodná. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 
4.9  Předávkování 
 
Nejsou informace o záměrném předávkování telbivudinem, ale u jednoho jedince došlo neúmyslně k 
předávkování, které bylo asymptomatické. Testované dávky až do dávky 1 800 mg/den, třikrát vyšší než 
doporučená denní dávka, byly dobře tolerovány. Maximální tolerovaná dávka telbivudinu nebyla 
stanovena. V případě předávkování musí být podávání přípravku Sebivo přerušeno a podle potřeby 
zahájena odpovídající podpůrná léčba. 
 
 

10 

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1  Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika k systémovému užití, nukleosidové a nukletidové inhibitory 
reverzní transkriptázy, ATC kód: J05AF11 
 
Mechanismus účinku 
 
Telbivudin je syntetický analog nukleosidu thymidinu s účinností proti HBV DNA polymeráze. Je účinně 
fosforylován buněčnými kinázami na účinnou trifosfátovou formu, která má nitrobuněčný poločas 
14 hodin. Telbivudin-5'-trifosfát inhibuje HBV DNA polymerázu (reverzní transkriptázu) kompeticí s 
přirozeným substrátem, thymidin 5'-trifosfátem. Inkorporace telbivudin-5'-trifosfátu do virové DNA 
vyvolá ukončení řetězce DNA, což vede k inhibici replikace HBV. 
 
Farmakodynamické účinky 
 
Telbivudin je inhibitor syntézy jak prvního vlákna HBV (EC

50

 = 0,4 - 1,3 M), tak i druhého vlákna 

HBV (EC

50

 = 0,12 - 0,24 M), a vykazuje výraznou preferenci pro inhibici produkce druhého vlákna. 

Oproti tomu telbivudin-5'-trifosfát neinhiboval v koncentracích do 100 M buněčnou DNA polymerázu 
,  nebo . Při sledování mitochondriální struktury, funkce a obsahu DNA, nevykazoval telbivudin 
prokazatelný toxický účinek v koncentracích až do 10 M a nezvyšoval tvorbu kyseliny mléčné in vitro. 
 
Antivirová účinnost telbivudinu in vitro byla hodnocena u HBV-exprimujících buněčných linií lidského 
hepatomu 2.2.15. Koncentrace telbivudinu, která účinně inhibovala 50 % virové syntézy (EC

50

), byla 

přibližně 0,2 M. Antivirová účinnost telbivudinu je specifická pro virus hepatitidy B a příbuzné 
hepadnaviry. Telbivudin není účiný proti HIV in vitro. V klinických studiích nebyla absence účinnosti 
telbivudinu proti HIV hodnocena. U malého počtu pacientů bylo hlášeno přechodné snížení HIV-1 RNA 
po podání telbivudinu při absenci antiretrovirální léčby. Klinický význam tohoto snížení nebyl dosud 
stanoven. 
 
Klinické zkušenosti 
 
Bezpečnost a účinnost dlouhodobé léčby (104 týdnů) přípravkem Sebivo byly hodnoceny ve dvou, 
léčivou látkou kontrolovaných klinických studiích, do kterých bylo zařazeno 1 699 pacientů s chronickou 
hepatitidou B (NV-02B-007 (GLOBE) a NV-02B-015). 
 
Studie NV-02B-007 (GLOBE) 
NV-02B-007 GLOBE studie je randomizovaná, dvojitě-slepá mezinárodní studie fáze III, kde byl 
telbivudin srovnáván s lamivudinem po dobu 104 týdnů u 1 367 pacientů, kteří dosud nedostávali žádné 
nukleosidy a měli chronickou hepatitidu B a byli jak HBeAg-pozitivní, tak i HBeAg-negativní. Většina 
zahrnuté populace byli asiaté. Nejčastějšími HBV genotypy byly B (26 %) a C (51 %). Telbivudinem 
bylo léčeno malé množství pacientů bělošské rasy (celkem 98). Primární analýza dat byla provedena po 
dosažení 52. týdne u všech pacientů. 
 
HBeAg-pozitivní pacienti: Střední věk pacientů byl 32 let, 74 % byli muži, 82 % byli asiaté, 12 % byli 
běloši a 6 % bylo dříve léčeno interferonem alfa. 
 
HBeAg-negativní pacienti: Střední věk pacientů byl 43 let, 79 % byli muži, 65 % asiaté, 23 % běloši a 
11 % bylo dříve léčeno interferonem alfa. 
 

11 

Klinické výsledky v 52.týdnu 
Klinické a virologické cílové parametry účinnosti byly hodnoceny odděleně u HBeAg-pozitivních a 
HBeAg-negativních pacientů. Primární cílový parametr terapeutické odpovědi byl složen ze 
serologických cílových parametrů vyžadujících supresi HBV DNA na <5 log

10

 kopií/ml ve spojení buď 

se ztrátou sérového HBeAg, nebo normalizací ALT. Sekundární cílové parametry zahrnovaly 
histologickou odpověď, normalizaci ALT a různé změny antivirové účinnosti. 
 
Bez ohledu na charakteristiku výchozích hodnot se u většiny pacientů užívajících přípravek Sebivo 
projevila histologická, virologická, biochemická a serologická odpověď na léčbu. Výchozí hladiny 
ALT >2x ULN a výchozí HBV DNA <9 log

10

 kopií/ml byly spojeny s vyšší rychlostí sérokonverze 

HBeAg u HBeAg-pozitivních pacientů. Pacienti, kteří dosáhli hladin HBV DNA <3 log

10

 kopií/ml do 

24. týdne, odpovídali na léčbu optimálně; naopak u pacientů s hladinami HBV DNA ve 24. týdnu >4 
log

10

 kopií/ml bylo v 52. týdnu dosaženo méně příznivých výsledků. 

 
U HBeAg-pozitivních pacientů byl telbivudin účinnější než lamivudin v terapeutické odpovědi (75,3 % 
vs 67,0 % reagujících pacientů; p = 0,0047). U HBeAg-negativních pacientů, telbivudin nebyl lepší než 
lamivudin (75,2 % a 77,2 % reagujících pacientů; p = 0,6187). U bělochů byla léčebná odpověď u obou 
antivirových látek použitých ve studii NV-02B-007 (GLOBE) nižší; počet bělošských pacientů byl však 
velmi omezený (n = 98). 
 
Ve 24. týdnu dosáhlo 203 HBeAg-pozitivních pacientů a 177 HBeAg-negativních pacientů 
nedetekovatelných hladin HBV DNA. Z HBeAg-pozitivních pacientů 95 % dosáhlo nedetekovatelných 
hladin HBV DNA, 39 % dosáhlo HBeAg sérokonverze, 90 % dosáhlo normalizace ALT v 52.týdnu a 
0,5 % bylo ve 48. týdnu rezistentních. Podobně z HBeAg-negativních pacientů 96 % dosáhlo 
nedetekovatelné hladiny HBV DNA, 79 % dosáhlo v 52.týdnu normalizace ALT a 0 % bylo rezistentních 
ve 48. týdnu. 
 

12 

Vybrané virologické, biochemické a sérologické výsledky vyšetření jsou uvedeny v tabulce 5 a 
histologické odpovědi v tabulce 6. 
 
Tabulka 5  Virologické, biochemické a sérologické cílové parametry v 52.týdnu ve studii NV-02B-

007 (GLOBE) 

 
 
Parametr odpovědi 

HBeAg-pozitivní (n = 921) 

HBeAg-negativní (n = 446) 

Telbivudin 

600 mg 

(n = 458) 

Lamivudin 

100 mg 

(n = 463) 

Telbivudin 

600 mg 

(n = 222) 

Lamivudin 

100 mg 

(n = 224) 

Střední hodnota 
snížení HBV DNA 
od výchozí hodnoty 
(log

10

 kopií/ml) ± SE

M

1,2,3  

-6,45 (0,11)

 

-5,54 (0,11) 

-5,23 (0,13)

 

-4,40 (0,13) 

% pacientů HBV 
DNA 
nedetekovatelných 
metodou PCR 

60 %* 

40 % 

88 %* 

71 % 

normalizace ALT 

77 % 

75 % 

74 % 

79 % 

sérokonverze HBeAg 

23 % 

22 % 

vymizení HBeAg

 5  

26 % 

23 % 

SEM: Standard error of mean (Standardní odchylka od střední hodnoty). 

Roche COBAS Amplicor

®

 PCR test (dolní limit kvantifikace ≤300 kopií/ml). 

HBeAg-pozitivní n = 443 ve skupině telbivudinu a 444 ve skupině s lamivudinem; HBeAg-negativní 

n = 219 ve skupině s telbivudinem a 219 ve skupině s lamivudinem. Rozdíly ve skupinách jsou 
způsobeny ukončením léčby pacientů v průběhu studie a chybějícím hodnocením HBV DNA v 
52.týdnu  

4

 HBeAg-pozitivní n = 440 ve skupině telbivudinu a 446 ve skupině s lamivudinem; HBeAg-

negativní n = 203 ve skupině telbivudinu a 207 ve skupině s lamivudinem. ALT normalizace byla 
stanovena pouze u pacientů s ALT > ULN ve výchozích hodnotách. 

5

 n = 432 ve skupině telbivudinu a 442 ve skupině s lamivudinem. HBeAg sérokonverze a vymizení 

bylo sledováno pouze u pacientů s detekovatelným HBeAg při výchozím vyšetření. 
*p < 0,0001 
 

13 

Tabulka 6  Histologické zlepšení a změny v Ishak Fibrosis Score v 52. týdnu ve studii NV-02B-007 

(GLOBE) 

 
 

HBeAg-pozitivní (n = 921) 

HBeAg-negativní (n = 446) 

Telbivudin 

600 mg 

(n = 384)

Lamivudin 

100 mg 

(n = 386)

1

 

Telbivudin 

600 mg 

(n = 199)

1

 

Lamivudin 

100 mg 

(n = 207)

1

 

Histologická odpověď

Zlepšení 

71 %* 

61 % 

71 % 

70 % 

Žádné zlepšení 

17 % 

24 % 

21 % 

24 % 

Ishakovo skóre fibrózy (Ishak Fibrosis Score)

Zlepšení 

42 % 

47 % 

49 % 

45 % 

Beze změn 

39 % 

32 % 

34 % 

43 % 

Zhoršení 

8 % 

7 % 

9 % 

5 % 

Chybějící biopsie 
v 52.týdnu  

12 % 

15 % 

9 % 

7 % 

1

 Pacienti s ≥ než jednou dávkou studijní medikace s hodnotitelnou výchozí biopsií jater a výchozí 

hodnotou Knodellova indexu histologické aktivity (HAI) skóre >3. 

2

 Histologická odpověď definovaná jako ≥2bodový pokles Knodellova zánětlivě nekrotického 

skóre od výchozí hodnoty bez zhoršení Knodellova skóre fibrózy. 

3

 Zlepšení Ishakova skóre fibrózy, bylo stanoveno jako snížení o ≥1 bod v Ishakově skóre od 

výchozí hodnoty v 52. týdnu. 
*p = 0,0024 
 
Klinické výsledky ve 104.týdnu 
Klinické výsledky ve 104. týdnu byly u pacientů léčených telbivudinem konzistentní s výsledky 
v 52.týdnu a ukázaly přetrvávání účinnosti telbivudinu při pokračování v léčbě. 
 
Mezi HBeAg-pozitivními pacienty byl mezi telbivudinem a lamivudinem ve 104. týdnu demonstrován 
zvětšující se rozdíl v terapeutické odpovědi (63 % vs 48 %; p < 0,0001) a klíčových sekundárních 
cílových parametrech (průměrná log

10

 snížení HBV DNA: -5,74 vs -4,42; p < 0,0001, nedetekovatelnost 

HBV DNA: 56 % vs 39 %; p < 0,0001 a normalizace ALT 70 % vs 62 %). Pro telbivudin byl také 
pozorován trend směrem k 

vyššímu výskytu ztrát HBeAg 

(35 % vv s 29 %) a vyšší frekvenci 

sérokonverze (30 % vs 25 %). Navíc, v podskupině pacientů s výchozí hodnotou ALT ≥2x ULN (320), 
výrazně vyšší podíl pacientů léčených telbivudinem oproti pacientům léčených lamivudinem dosáhl ve 
104. týdnu sérokonverze HBeAg (36 % oproti 28 %). 
 
U HBeAg-negativních pacientů byly rozdíly v terapeutické odpovědi (78 % vs 66 %) a klíčových 
sekundárních cílových parametrech (průměrný log

10

 snížení hladin HBV DNA: -5,00 vs -4,17, a 

nedetekovatelnost HBV DNA: 82 % vs. 57 %; p < 0,0001) vyšší pro telbivudin až do 104. týdne. 
Normalizace ALT (78 % vs 70 %) pokračovala a byla ve 104. týdnu vyšší. 
 
Předpověditelnost v 24.týdnu 
Ve 24. týdnu 203 telbivudinem léčených pacientů HBeAg-pozitivních (44 %) a 177 pacientů HBeAg-
negativních (80 %) dosáhlo nedetekovatelných hladin HBV DNA. 
 
Výsledky HBV DNA ve 24. týdnu byly pro obě skupiny HBeAg-pozitivních i HBeAg-negativních 
pacientů prediktorem dlouhodobého příznivého výsledku. Telbuvidinem léčení pacienti, kteří dosáhli 
nedetekovatelných hladin HBV DNA metodou PCR ve 24. týdnu, měli nejvyšší poměr 
nedetekovatelnosti HBV DNA a sérokonverze HBeAg (u HBeAg-pozitivních pacientů) a nejnižší 
celkový výskyt virologického vzplanutí (breakthrough) ve 104. týdnu. 
 

14 

Závěrečné výsledky ve 104. týdnu, založené na hladině HBV DNA ve 24. týdnu jsou, jak pro HBeAg-
pozitivní nebo HBeAg-negativní pacienty, uvedeny v tabulce 7. 
 
Tabulka 7  Klíčové cílové parametry účinnosti ve 104.týdnu při sérových hladinách HBV DNA 

ve 24.týdnu u pacientů léčených telbivudinem ve studii NV-02B-007 (GLOBE) 

 
 
 
HBV DNA ve 
24.týdnu
 

Výsledky klíčových cílových parametrů účinnosti ve 104. týdnu založené na 

výsledcích ve 24. týdnu 

Terapeutická 

odpověď 

n/N (%) 

nedetekovateln

á hladina HBV 

DNA 

n/N (%) 

sérokonverze 

HBeAg 

n/N (%) 

normalizace 

ALT 

n/N (%) 

Virologický 

breakthrough* 

n/N (%) 

HBeAg-pozitivní 

 

 

 

 

 

<300 kopií/ml 

172/203 (85) 

166/203 (82) 

84/183 (46) 

160/194 (82) 

22/203 (11) 

300 kopií/ml až 
<3 log

10

 kopií/ml 

36/57 (63) 

35/57 (61) 

21/54 (39) 

40/54 (74) 

18/57 (32) 

≥3 log

10

 kopií/ml 

82/190 (43) 

54/190 (28) 

23/188 (12) 

106/184 (58) 

90/190 (47) 

HBeAg-negativní 

 

 

 

 

 

<300 kopií/ml 

146/177 (82) 

156/177 (88) 

N/A 

131/159 (82) 

11/177 (6) 

300 kopií/ml až 
<3 log

10

 kopií/ml 

13/18 (72) 

14/18 (78) 

N/A 

13/17 (76) 

4/18 (22) 

≥3 log

10

 kopií/ml 

13/26 (50) 

12/26 (46) 

N/A 

14/26 (54) 

12/26 (46) 

N/A = neuplatňuje se 
* virologický breakthrough: “1 log nad dolní hodnotu nadir” definice stanovené ve 104. týdnu 
 
Studie NV-02B-015 
Výsledky účinnosti a bezpečnosti studie NV-02B-007 (GLOBE) byly potvrzeny ve studii NV-02B-015. 
Tato studie je studie fáze III, randomizovaná, dvojitě slepá, srovnávající telbivudin 600 mg podávaný 
jednou denně s lamivudinem 100 mg, podávaným jednou denně po dobu 104 týdnů, 332 čínským 
pacientům s chronickou hepatitidou B, HBeAg-pozitivním a HBeAg-negativním, kteří nebyli předtím 
nukleosidy léčeni. 
 

15 

Studie CLDT600A2303 – klinické výsledky po 208 týdnech 
Studie CLDT600A2303 byla otevřená 104týdenní extenzní studie u pacientů s kompenzovanou 
chronickou hepatitidou B, kteří byli předtím léčeni telbivudinem po dobu 2 let, včetně pacientů ze studií 
NV-02B-007 (GLOBE) a NV-02B-015, poskytující údaje o účinnosti a bezpečnosti telbivudinu po 156 a 
208 týdnech kontinuální léčby. Pacienti s nedetekovatelnou hladinou HBV DNA ve 24. týdnu léčby měli 
lepší výsledky ve 156. a 208. týdnu (Tabulka 8). 
 
Tabulka 8  Analýza účinnosti ze sloučených údajů studií NV-02B-007 (GLOBE), NV-02B-015 a 

CLDT600A2303 

 
 

Týden 52 

Týden 104 

Týden 156 

Týden 208 

HBeAg-pozitivní pacienti (n = 293*) 
Průběžně nedetekovatelné hladiny 
HBV DNA (<300 kopií/ml) 

70,3 % 

(206/293) 

77,3 % 

(218/282) 

75,0 % 

(198/264) 

76,2 % 

(163/214) 

Průběžně nedetekovatelné hladiny 
HBV DNA (<300 kopií/ml) 
s nedetekovatelnou hladinou HBV 
DNA v týdnu 24 

99,4 % 

(161/162) 

94,9 % 

(150/158) 

86,7 % 

(130/150) 

87,9 % 

(109/124) 

Kumulativní poměr HBeAg 
sérokonverze (%) 

27,6 % 

(81/293) 

41,6 % 

(122/293) 

48,5 % 

(142/293) 

53,2 % 

(156/293) 

Kumulativní poměr HBeAg 
sérokonverze u pacientů 
s nedetekovatelnou hladinou HBV 
DNA v týdnu 24 (%) 

40,1 % 

(65/162) 

52,5 % 

(85/162) 

59,3 % 

(96/162) 

65,4 % 

(106/162) 

Průběžná ALT normalizace 

81,4 % 

(228/280) 

87,5 % 

(237/271) 

82,9 % 

(209/252) 

86,4 % 

(178/106) 

HBeAg-negativní pacienti (n = 209*) 
Průběžně nedetekovatelné hladiny 
HBV DNA (<300 kopií/ml) 

95,2 % 

(199/209) 

96,5 % 

(195/202) 

84,7 % 

(160/189) 

86,0 % 

(141/164) 

Průběžně nedetekovatelné hladiny 
HBV DNA (<300 kopií/ml) 
s nedetekovatelnou hladinou HBV 
DNA v týdnu 24 

97,8 % 

(175/179) 

96,5 % 

(166/172) 

86,7 % 

(143/165) 

87,5 % 

(126/144) 

Průběžná ALT normalizace 

80,3 % 

(151/188) 

89,0 % 

(161/181) 

83,5 % 

(142/170) 

89,6 % 

(129/144) 

* Soubor pacientů bez virové rezistence na začátku studie CLDT600A2303 se skládal z 502 pacientů 
(293 HBeAg-pozitivních a 209 HBeAg-negativních). 
 
Studie CLDT600ACN04E1 – vliv léčby na histologii jater 
Ve studii CLDT600ACN04E1 byly u 57 pacientů s dostupnou jaterní biopsií na počátku léčby a po 
průměrně 260,8 týdnech léčby hodnoceny změny v histologii jater (38 HBeAg-pozitivních a 19 HBeAg-
negativních pacientů). 
 

Průměrná výchozí hodnota Knodellova zánětlivě nekrotického skóre 7,6 (SD 2,9) se zlepšila 
(p < 0,0001) na 1,4 (SD 0,9) s průměrnou změnou -6,3 (SD 2,8). Knodellovo zánětlivě nekrotické 
skóre ≤3 (žádné nebo minimální zánětlivě nekrotické změny) bylo pozorováno u 98,2 % (56/57) 
pacientů. 

 

Průměrná výchozí hodnota Ishakova skóre 2,2 (SD 1,1) se zlepšila (p < 0,0001) na 0,9 (SD 1,0) 
s průměrnou změnou -1,3 (SD 1,3). Ishakovo skóre fibrózy ≤1 (žádná nebo minimální fibróza) bylo 
pozorováno u 84,2 % (48/57) pacientů. 

Změny Knodellova zánětlivě nekrotického skóre a Ishakova skóre byly podobné u HBeAg-pozitivních i 
HBeAg-negativních pacientů. 

16 

 
CLDT600A2303 – trvání HBeAg odpovědi po ukončení léčby 
Studie CLDT600A2303 zahrnovala HBeAg-pozitivní pacienty ze studií NV-02B-007 (GLOBE) nebo 
NV-02B-015, kteří byli sledováni po ukončení léčby. Tito pacienti dokončili ≥52týdenní léčbu 
telbivudinem a vykazovali pokles HBeAg po dobu ≥24 týdnů s HBV DNA <5 log

10

 kopiemi/ml při 

poslední kontrole. Střední délka léčby byla 104 týdnů. Po střední délce sledování 120 týdnů po ukončení 
léčby prokázala většina HBeAg-pozitivních pacientů léčených telbivudinem trvalý pokles HBeAg 
(83,3 %; 25/30) a trvalou HBeAg sérokonverzi (79,2 %; 19/24). Pacienti s trvalou HBeAg sérokonverzí 
měli střední hodnotu HBV DNA 3,3 log

10

 kopií/ml; a 73,7 % mělo HBV DNA <4 log

10

 kopií/ml. 

 
Klinická rezistence 
 
Test genotypové rezistence byl proveden ve studii NV-02B-007 (GLOBE; n = 680) u pacientů 
s virologickým reboundem (potvrzeno zvýšení o ≥1 log

10

 kopií/ml HBV DNA od nejnižší hodnoty/nadir). 

 
Ve 48. týdnu mezi pacienty léčenými telbivudinem mělo 5 % (23/458) HBeAg-pozitivních pacientů a 
2 % (5/222) HBeAg-negativních pacientů virologický rebound s detekovatelnými rezistentními mutacemi 
HBV. 
 
Studie NV-02B-007 (GLOBE) a CLDT600A2303 – kumulativní poměry genotypové rezistence 
Prvotní analýza kumulativní genotypové rezistence ve 104. a 208. týdnu byla založena na souboru ITT a 
zahrnovala všechny pacienty, kteří pokračovali v léčbě do 4. roku bez ohledu na HBV DNA hladiny. 
Z 680 pacientů léčených telbivudinem, kteří byli od počátku zařazeni do pivotní studie NV-02B-007 
(GLOBE), bylo 517 pacientů (76 %) zahrnuto do studie CLDT600A2303 s pokračující léčbou 
telbivudinem po dobu až 208 týdnů. Z těchto 517 pacientů mělo 159 pacientů (HBeAg-pozitivní=135, 
HBeAg-negativní=24) detekovatelnou hladinu HBV DNA. 
 
Kumulativní genotypové četnosti ve 104. týdnu byly 25,1 % (115/458) pro HBeAg-pozitivní pacienty a 
10,8 % (24/222) pro HBeAg-negativní pacienty. 
 
V celkovém ITT souboru byly poměry kumulativní rezistence ve 4. roce 40,8 % (131/321) u HBeAg-
pozitivních pacientů a 18,9 % (37/196) HBeAg-negativních pacientů. 
 
Kumulativní poměry genotypové rezistence byly také stanoveny pomocí matematického modelu, který 
zvažoval pouze pacienty s nedetekovatelnou hladinou HBV DNA počátkem příslušného roku. V této 
analýze byly poměry kumulativní rezistence ve 4. roce 22,3 % u HBeAg-pozitivních pacientů a 16,0 % u 
HBeAg-negativních pacientů. 
 
Jestliže zhodnotíme pacienty, u kterých došlo do 104. týdne ve studii NV-02B-007 (GLOBE) 
k virologickému breakthrough, byla četnost rezistence nižší u pacientů s HBV DNA <300 kopií/ml ve 
24. týdnu, než u pacientů s HBV DNA ≥300 kopií/ml ve 24. týdnu. U HBeAg-pozitivních pacientů s 
HBV DNA <300 kopií/ml ve 24. týdnu byla rezistence 1% (3/203) ve 48. týdnu a 9% (18/203) ve 
104. týdnu, zatímco u pacientů s HBV DNA ≥300 kopií/ml byla rezistence 8% (20/247) ve 48. týdnu a 
39% (97/247) ve 104. týdnu. U HBeAg-negativních pacientů s HBV DNA <300 kopií/ml ve 24. týdnu 
byla rezistence 0% (0/177) ve 48. týdnu a 5% (9/177) ve 104. týdnu, zatímco u pacientů s HBV DNA 
≥300 kopií/ml byla rezistence 11% (5/44) ve 48. týdnu a 34% (15/44) ve 104. týdnu. 
 

17 

Charakter genotypových mutací a zkřížená rezistence 
 
Genotypové analýzy 203 hodnotitelných párových vzorků s HBV DNA ≥1 000 kopií/ml ve 104. týdnu 
(NV-02B-007 (GLOBE)) ukázaly, že primární mutace, která souvisela s rezistencí k telbivudinu byla 
rtM204I. Často byla doprovázena mutacemi rtL180M a rtL80I/V a občas rtV27A, rtL82M, rtV173L, 
rtT184I a rtA200V. Základní faktory (přítomné při vstupu do studie) sdružené s vývojem genotypové 
lékové rezistence zahrnovaly: léčbu lamivudinem, vyšší výchozí HBV DNA, nižší výchozí hodnoty 
sérové ALT a zvýšenou tělesnou hmotnost/BMI. Parametry léčebné odpovědi ve 24. týdnu, které 
předpovídaly vývoj rezistence viru na léky do 104. týdne, byly HBV DNA >300 kopií/ml a zvýšení ALT 
v séru. 
 
Genotypová analýza 50 HBV izolátů od pacientů léčených telbivudinem ve 208. týdnu 
(CLDT600A2303) odhalila podobný profil rezistence, jaký byl hlášen ve 104. týdnu. Konverze na pozici 
80, 180 a polymorfních pozicích 91, 229 byly vždy zjištěny v sekvencích, které obsahovaly mutaci 
M204I, která vyvolává genotypovou rezistenci. Jde velmi pravděpodobně o mutace kompenzační. U 
pacientů léčených telbivudinem, u kterých došlo ke vzniku virologického breakthrough do 208. týdne, 
byla hlášena jedna izolovaná rtM204V mutace a dvě rtM204I/V/M mutace. Nebyla hlášená žádná nová 
mutace. 
 
Zkřížená rezistence byla pozorována mezi nukleosidovými analogy HBV (viz bod 4.4). HBV kmeny 
rezistentní vůči lamivudinu, které obsahovaly buď mutaci rtM204I nebo dvojitou mutaci 
rtL180M/rtM204V, měly v buněčných testech ≥1 000násobně sníženou citlivost k telbivudinu. HBV 
kódující substituce rtN236T nebo rtA181V, které souvisejí s rezistencí vůči adefoviru, měly v buněčné 
kultuře přibližně 0,3, resp. 4násobné změny citlivosti k telbivudinu (viz bod 4.4). 
 
5.2  Farmakokinetické vlastnosti 
 
Farmakokinetika telbivudinu po jednorázovém a opakovaném podávání byla sledována u zdravých 
jedinců i u pacientů s chronickou hepatitidou B. Farmakokinetika telbivudinu v doporučené dávce 
600 mg nebyla hodnocena u pacientů s chronickou hepatitidou B. Farmakokinetika telbivudinu je však u 
obou těchto populací podobná. 
 
Absorpce 
 
Po perorálním podání jedné dávky 600 mg telbivudinu zdravým jedincům (n = 42), byla vrcholová 
koncentrace (C

max

) telbivudinu v plazmě 3,2  1,1 g/ml (střední hodnota  SD) a bylo jí dosaženo za 

3 hodiny (medián) po podání dávky. Pro telbivudin byla plocha pod křivkou plazmatické koncentrace v 
čase (AUC

0-∞

) 28,0  8,5 g.h/ml (střední hodnota  SD). Interindividuální variabilita (CV %) pro 

měření systémové expozice (C

max

, AUC) byla typicky přibližně 30 %. 

 
Vliv potravy na absorpci po perorálním podání 
Po jednorázovém podání 600 mg telbivudinu s potravou nebyla jeho absorpce a expozice ovlivněna. 
 
Distribuce 
 
In vitro je vazba telbivudinu na lidské plazmatické proteiny nízká (3,3 %). 
 
Biotransformace 
 
Po aplikaci 

14

C-telbivudinu lidem nebyly detekovány žádné metabolity. Telbivudin není ani substrát, 

inhibitor ani induktor enzymatického systému cytochromu P450 (CYP450). 
 

18 

Eliminace 
 
Po dosažení vrcholu plazmatické koncentrace telbivudinu dochází k jeho poklesu biexponenciálně s 
terminálním eliminačním poločasem (t

1/2

) 41,8 ± 11,8 hodin. Telbivudin je primárně vylučován v 

nezměněné formě močí. Renální clearance telbivudinu dosahuje hodnot normální glomerulární filtrace, 
což ukazuje, že filtrace je hlavním mechanizmem exkrece. Přibližně 42 % z podané dávky se objeví v 
moči v průběhu 7 dnů po perorálním podání jedné dávky 600 mg telbivudinu. Protože je renální exkrece 
hlavní cestou vylučování, vyžadují pacienti se střední až těžkou renální dysfunkcí a dialyzovaní pacienti 
úpravu dávkovacího intervalu (viz bod 4.2). 
 
Linearita/nelinearita 
 
Farmakokinetika telbivudinu je závislá na dávce v rozmezí dávek od 25 do 1 800 mg. Rovnovážného 
stavu bylo dosaženo po 5 až 7 dnech při podávání jednou denně, s přibližně 1,5násobnou akumulací v 
systémové expozici, což naznačuje, že efektivní akumulační poločas je přibližně 15 hodin. Po podání 
telbivudinu v dávce 600 mg jednou denně byla dolní hodnota koncentrace v rovnovážném stavu přibližně 
0,2 - 0,3 g/ml. 
 
Zvláštní populace 
 
Pohlaví 
Ve farmakokinetice telbivudinu není signifikantní rozdíl v závislosti na pohlaví. 
 
Lidská rasa 
Ve farmakokinetice telbivudinu není signifikantní rozdíl v závislosti na rase. 
 
Pediatrická populace a starší pacienti (více než 65 let) 
U dětí a u starších pacientů nebyly provedeny studie farmakokinetiky. 
 
Porucha funkce ledvin 
Farmakokinetika telbivudinu po jednorázovém podání dávek (200, 400 a 600 mg) byla hodnocena u 
pacientů (bez chronické hepatitidy B) s různým stupněm poruchy renálních funkcí (hodnoceno clearance 
kreatininu). Na základě výsledků, uvedených v tabulce 9, je doporučeno upravit dávkové intervaly 
telbivudinu u pacientů s clearance kreatininu <50 ml/min (viz body 4.2 a 4.4). 
 
Tabulka 9  Farmakokinetické parametry (střední hodnota  SD) telbivudinu u osob s různým 

stupněm poruchy renálních funkcí 

 
 

Renální funkce (clearance kreatininu v ml/min) 

Normální 

(>80) 

(n = 8) 

600 mg 

Mírné (50-80) 

(n = 8) 

600 mg 

Střední (30-49) 

(n = 8) 

400 mg 

Těžké (<30) 

(n = 6) 

200 mg 

ESRD/ 

hemodialýza 

(n = 6) 

200 mg 

C

max

 (g/ml) 

3,4 ± 0,9 

3,2 ± 0,9 

2,8 ± 1,3 

1,6 ± 0,8 

2,1 ± 0,9 

AUC

0- 

(g•h/ml) 

28,5 ± 9,6 

32,5 ± 10,1 

36,0 ± 13,2 

32,5 ± 13,2 

67,4 ± 36,9 

CL

RENAL

 (ml/min)  126,7 ± 48,3 

83,3 ± 20,0 

43,3 ± 20,0 

11,7 ± 6,7 

 
Pacienti s poruchou funkce ledvin na hemodialýze 
Hemodialýza (do 4 hodin) snižuje systémovou expozici telbivudinu přibližně o 23 %. Po úpravě 
dávkových intervalů podle clearance kreatininu není další úprava dávky během rutinní dialýzy nutná (viz 
4.2). Telbivudin má být podáván po hemodialýze. 
 

19 

Porucha funkce jater 
Farmakokinetika telbivudinu byla studována u pacientů (bez chronické hepatitidy B) s různým stupněm 
poruchy funkce jater a u některých pacientů s dekompenzovanou chorobou jater. Nebyly pozorovány 
významné změny farmakokinetiky telbivudinu u osob s poruchou funkce jater ve srovnání s jedinci bez 
poruchy funkce jater. Výsledky těchto studií ukazují, že není nezbytné upravovat dávku u pacientů s 
poruchou funkce jater (viz bod 4.2). 
 
5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po 
opakovaném podávání a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Telbivudin neukázal 
žádný karcinogenní potenciál pro člověka. Standardními testy reprodukční toxicity nebyl zjištěn žádný 
důkaz přímého toxického účinku telbivudinu. U králíků byly dávky telbivudinu, po kterých dosahovaly 
expozice 37násobku expozice u člověka po podání terapeutické dávky (600 mg), spojeny se zvýšením 
incidence potratu a předčasného porodu. Tento účinek byl považován za důsledek toxicity pro matku. 
 
Fertilita byla hodnocena v konvenčních studiích u dospělých potkanů, a jako součást toxikologické studie 
na nedospělých jedincích. 
 
U dospělých potkanů byla fertilita snížena v případech, kdy byl samci i samici potkana podáván 
telbivudin v dávkách 500 nebo 1000 mg/kg/den (nižší index fertility ve srovnání se souběžnými 
kontrolami). Neprojevily se žádné známky abnormality v morfologii nebo funkci spermatu a varlata 
a vaječníky byly bez histologických pozoruhodností. 
 
Nebylo prokázáno zhoršení fertility v dalších studiích, kdy byly buď samcům nebo samicím potkanů 
podávány dávky až 2000 mg/kg/den a kteří byli spářeni s potkany bez léčby (systémová expozice 
přibližně 6-14násobně vyšší, než jakých bylo dosaženo u člověka). 
 
V toxikologických studiích byli nedospělí jedinci léčeni od 14. do 70. dne po porodu a byli pářeni 
s potkany, kterým byla podávána stejná léčba (bez páření mezi sourozenci). Fertilita byla snížena u párů 
s dávkami ≥1000 mg/kg/den, jak ukazují snížené indexy fertility a páření a snížený počet početí. 
Ovariální a děložní parametry potkaních samic, které se úspešně spářily, však nebyly podáváním 
telbivudinu ovlivněny. 
 
NOAEL (no observed adverse effect level) účinků na parametry fertility nebo páření se rovná dávce 
250 mg/kg/den, jejíž podávání vede k 2,5 až 2,8krát vyšší expozici, než jaké je dosaženo při podávání 
terapeutické dávky u člověka s normální funkcí ledvin. 
 

20 

 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1  Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety 
 
Mikrokrystalická celulosa 
Povidon 
Sodná sůl karboxymethylškrobu 
Koloidní bezvodý oxid křemičitý 
Magnesium-stearát 
 
Potahová vrstva tablety 
 
Oxid titaničitý (E171) 
Makrogol 
Mastek 
Hypromelosa 
 
6.2  Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3  Doba použitelnosti 
 
3 roky 
 
6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 
 
6.5  Druh obalu a obsah balení 
 
PVC/Al blistry 
 
Velikosti balení: 28 nebo 98 potahovaných tablet 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Žádné zvláštní požadavky na likvidaci. 
 
 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
Novartis Europharm Limited 
Frimley Business Park 
Camberley GU16 7SR 
Velká Británie 
 

21 

 
8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/07/388/001 
EU/1/07/388/002 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 24. dubna 2007 
Datum posledního prodloužení registrace: 16. prosince 2016 
 
 
10.  DATUM REVIZE TEXTU 
 
 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu 

22 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

 
Sebivo 20 mg/ml perorální roztok 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

 
Jeden ml obsahuje telbivudinum 20 mg. 
 
Pomocné látky se známým účinkem: Jedna 600 mg dávka (30 ml) perorálního roztoku obsahuje asi 
47 mg sodíku. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Perorální roztok 
 
Čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý roztok. 
 
 
4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

 
4.1  Terapeutické indikace 
 
Přípravek Sebivo je indikován k léčbě chronické hepatitidy B u dospělých pacientů s kompenzovaným 
onemocněním jater a prokázanou replikací viru, s trvale zvýšenými hladinami alaninaminotransferázy 
(ALT) v séru a histologicky prokázaným aktivním zánětem a/nebo fibrózou. 
 
Zahájení léčby Sebivem má být zvažováno pouze v případě, kdy alternativní antivirová látka s vyšší 
genetickou bariérou proti vzniku rezistence není k dispozici nebo její použití není vhodné. 
 
Pro detaily studie a specifické charakteristiky pacientů, na kterých je tato indikace založena, viz bod 5.1. 
 
4.2  Dávkování a způsob podání 
 
Léčba musí být zahájena lékařem, který má zkušenosti s léčbou chronické infekční hepatitidy typu B. 
 
Dávkování 
 
Dospělí 
Doporučená dávka přípravku Sebivo je 30 ml, což je dávka ekvivalentní 600 mg, užívaná jednou denně. 
 
Sledování během léčby 
Odpověď na léčbu ve 24. týdnu se ukázala jako prediktivní pro dlouhodobou odpověď na léčbu (viz 
tabulka 7 v bodě 5.1). HBV DNA hladiny je třeba monitorovat ve 24. týdnu léčby, aby se zajistila 
kompletní virová suprese (HBV DNA méně než 300 kopií/ml). U pacientů s detekovatelnou hladinou 
HBV DNA po 24 týdnech léčby je nutné zvážit úpravu léčby. 
 
HBV DNA je třeba monitorovat každých 6 měsíců, aby se zajistila kontinuální odpověď. Pokud je HBV 
DNA test pozitivní kdykoliv po první odpovědi, je nutné zvážit úpravu léčby. Optimální léčba musí být 
provázena testy na rezistenci. 
 

23 

Délka léčby 
Optimální délka léčby není známa. O ukončení léčby se rozhoduje následujícím způsobem: 
 

U HBeAg-pozitivních pacientů bez cirhózy by měla léčba trvat po dobu nejméně 6-12 měsíců po 
potvrzení sérokonverze HBeAg (vymizení HBeAg a HBV DNA s průkazem anti-HBe) nebo do 
sérokonverze HBsAg nebo do doby, kdy se prokáže ztráta účinnosti. Sérová hladina ALT a HBV 
DNA má být po ukončení léčby pravidelně sledována z důvodu detekce pozdějšího virologického 
relapsu. 

 

U HBeAg-negativních pacientů bez cirhózy by měla léčba pokračovat nejméně do sérokonverze 
HBsAg, nebo dokud se neprokáže ztráta účinnosti. Při dlouhodobé léčbě, delší než 2 roky, je 
doporučeno pravidelné přehodnocování léčby, aby bylo zajištěno, že pokračování ve zvolené léčbě 
je pro pacienta vhodné. 

 
Vynechaná dávka 
Pokud dojde k vynechání dávky, může si pacient vzít zapomenutou dávku nejpozději 4 hodiny před další 
pravidelnou dávkou. Následující dávka má být užita v obvyklém čase. 
 
Starší pacienti (více než 65 let) 
Údaje pro stanovení specifického dávkovacího režimu u pacientů starších než 65 let nejsou dostupné (viz 
bod 4.4). 
 
Porucha funkce ledvin 
U pacientů s clearance kreatininu 50 ml/min není nutná úprava doporučené dávky telbivudinu. Úprava 
dávkování je nutná u pacientů s clearance kreatininu <50 ml/min, včetně pacientů v terminálním stadiu 
onemocnění ledvin (ESRD) na hemodialýze. K podávání snížené denní dávky se doporučuje použít 
perorální roztok, jak je popsáno níže v tabulce 1. Jestliže není možné použít perorální roztok, mohou se 
alternativně použít potahované tablety Sebivo a dávkování musí být upraveno tak, že se prodlouží 
interval mezi dávkami, jak je popsáno v tabulce 1. 
 
Tabulka 1  Úprava režimu dávkování přípravku Sebivo u pacientů s poruchou funkce ledvin 
 
Clearance kreatininu 
(ml/min) 

Telbivudin 20 mg/ml 
perorální roztok 
Úprava denní dávky 

Telbivudin 600 mg potahované tablety 
Alternativní** úprava dávky 
s prodloužením intervalu mezi dávkami 

50 

600 mg(30 ml) jednou 
denně 

600 mg jednou denně 

30 - 49 

400 mg (20 ml) jednou 
denně 

600 mg jednou za 48 hodin 

<30 (nevyžadující 
dialýzu) 

200 mg(10 ml) jednou 
denně 

600 mg jednou za 72 hodin 

ESRD* 

120 mg (6 ml) jednou 
denně 

600 mg jednou za 96 hodin 

* Terminální stadium onemocnění ledvin 
** V případě, že není možné použít perorální roztok 
 
Navrhované úpravy dávky jsou založeny na extrapolaci a nemusí být optimální. Bezpečnost a účinnost 
uvedených pokynů pro úpravu dávkování nebyly klinicky hodnoceny. Z tohoto důvodu je u těchto 
pacientů doporučeno pečlivé klinické sledování. 
 
Pacienti s terminálním stadiem onemocnění ledvin 
U pacientů s ESRD má být přípravek Sebivo podáván až po hemodialýze (viz bod 5.2). 
 
Porucha funkce jater 
U pacientů s poruchou funkce jater není nutná úprava doporučeného dávkování přípravku Sebivo (viz 
bod 5.2). 

24 

 
Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost přípravku Sebiva u pediatrické populace nebyla dosud stanovena. Nejsou 
dostupné žádné údaje. 
 
Způsob podání 
 
Sebivo se užívá perorálně s jídlem nebo bez jídla. 
 
4.3  Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Kombinace telbivudinu s pegylovaným nebo standardním interferonem alfa (viz body 4.4 a 4.5). 
 
4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Těžké akutní exacerbace chronické hepatitidy B jsou relativně časté a jsou charakterizovány přechodným 
zvýšením sérové ALT. Po zahájení antivirové léčby se mohou u některých pacientů zvýšit hladiny ALT v 
séru, zatímco hladiny HBV DNA klesnou (viz bod 4.8). U pacientů léčených telbivudinem uplynulo v 
průměru 4 - 5 týdnů před výskytem exacerbace. Celkově se rychlý vzestup ALT vyskytuje častěji u 
pacientů s pozitivním nálezem HBeAg, než u pacientů s negativním nálezem HBeAg. U pacientů s 
kompenzovaným jaterním onemocněním není toto zvýšení sérové ALT obvykle doprovázeno zvýšením 
hladin sérového bilirubinu nebo jinými známkami jaterní dekompenzace. Riziko jaterní dekompenzace – 
a následné exacerbace hepatitidy – může být zvýšeno u pacientů s cirhózou. Tito pacienti musí být proto 
pečlivě sledováni. 
 
Exacerbace hepatitidy byla také hlášena u pacientů, u kterých byla léčba hepatitidy B ukončena. Rychlý 
vzestup hodnot ALT po léčbě je normálně doprovázen zvýšením hladin HBV DNA v séru a u většiny 
takovýchto případů bylo prokázáno, že se spontánně upraví. Nicméně byly hlášeny těžké - a někdy fatální 
– exacerbace po ukončení léčby onemocnění. Z tohoto důvodu mají být jaterní funkce monitorovány v 
pravidelných intervalech, a to jak klinicky, tak i laboratorně, nejméně po dobu 6 měsíců po ukončení 
léčby hepatitidy B. 
 
Laktátová acidóza 
 
Při léčbě telbivudinem byly v období po uvedení na trh vzácně hlášeny případy laktátové acidózy. 
Případy byly častěji sekundární k jiným závažným okolnostem (např. rhabdomyolýze) a/nebo 
doprovázeny stavy týkajícími se svalů (např. myopatií, myozitidou). Některé případy sekundárního 
výskytu byly rovněž doprovázeny pankreatitidou, selháním jater/steatózou a selháním ledvin. Bylo 
hlášeno několik fatálních případů laktátové acidózy sekundární k rhabdomyolýze. Pacienti mají být 
pečlivě sledováni. 
 
Léčba telbivudinem musí být ukončena při výskytu metabolické/laktátové acidózy neznámé etiologie. 
Benigní zažívací symptomy, jako je nauzea, zvracení a bolesti břicha, mohou indikovat vývoj mléčné 
acidózy. 
 

25 

Vliv na svalstvo 
 
Při léčbě telbivudinem byly hlášeny případy myopatií a myalgií vyskytujících se několik týdnů až měsíců 
po zahájení terapie (viz bod 4.8). Byly hlášeny případy rhabdomyolýzy v období po uvedení telbivudinu 
na trh (viz bod 4.8). 
 
O myopatii, definované jako přetrvávající nevysvětlitelná svalová bolest a/nebo svalová slabost, bez 
ohledu na stupeň zvýšení hladin kreatinkinázy (CK), se má uvažovat u kteréhokoliv pacienta 
s nevysvětlenou difúzní myalgií, svalovou citlivostí na dotek, svalovou slabostí nebo myozitidou 
(definovanou jako myopatie s histologickým důkazem svalového poškození). Pacienti mají být 
upozorněni, aby okamžitě hlásili jakoukoli nevysvětlitelnou trvalou bolest svalů, citlivost na dotek nebo 
svalovou slabost. Jestliže se objeví jakýkoli z těchto příznaků, má být provedeno podrobné vyšetření 
svalů za účelem vyhodnocení svalové funkce. Jestliže je diagnostikována myopatie, má být léčba 
telbivudinem ukončena. 
 
Není známo, zda je riziko myopatie během léčby telbivudinem zvýšeno současným podáváním jiných 
léčivých přípravků, které jsou spojovány se vznikem myopatie (např. statiny, fibráty nebo cyklosporin). 
Lékaři uvažující o současné léčbě jinými přípravky, které mohou vyvolat myopatii, mají pečlivě zvážit 
možné přínosy a rizika léčby, a mají u pacientů pečlivě sledovat jakékoli příznaky nebo projevy 
naznačující myopatii. 
 
Periferní neuropatie 
 
Periferní neuropatie byla u pacientů léčených telbivudinem hlášena méně často. V případě podezření na 
periferní neuropatii má být léčba telbivudinem znovu zvážena (viz bod 4.8). 
 
Zvýšené riziko rozvoje periferní neuropatie bylo pozorováno v jedné studii, když byly současně 
podávány telbivudin a pegylovaný interferon alfa-2a (viz bod 4.5). Takové zvýšené riziko nemůže být 
vyloučeno v případě podávání jiného interferonu alfa (pegylovaný či standardní). Mimoto není 
prospěšnost podávání kombinace telbivudinu s interferonem alfa (pegylovaným či standardním) 
v současné době stanovena. Proto je kombinace telbivudinu s pegylovaným nebo standardním 
interferonem alfa kontraindikována (viz bod 4.3). 
 
Funkce ledvin 
 
Telbivudin je vylučován primárně ledvinnou exkrecí, proto se u pacientů s clearance kreatininu 
<50 ml/min, včetně pacientů na hemodialýze, doporučuje úprava intervalu dávkování. Účinnost úpravy 
intervalu dávkování nebyla klinicky hodnocena. Proto má být u pacientů s prodlouženým intervalem 
dávkování pečlivě sledována virologická odpověď (viz body 4.2 a 5.2). 
 
Pacienti s cirhózou bez dekompenzace 
 
Vzhledem k omezenému dostupnému množství údajů (pouze 3 % zařazených pacientů mělo cirhózu) 
telbivudin má být u pacientů s cirhózou používán se zvláštní opatrností. U těchto pacientů je v průběhu 
léčby a po ukončení léčby nutno důkladně monitorovat klinické, biochemické a virologické parametry 
spojené s hepatitidou B. 
 
Pacienti s cirhózou s dekompenzací 
 
U pacientů s dekompenzovanou cirhózou nejsou dostačující údaje o bezpečnosti a účinnosti. 
 

26 

Pacienti, kteří již byli nukleosidovým/nukleotidovým analogem léčeni 
 
In vitro nebyl telbivudin účinný proti HBV kmenům obsahujícím rtM204V/rtL180M nebo rtM204I 
mutace (viz bod 5.1). Monoterapie telbivudinem není alternativou pro pacienty s prokázanou virovou 
hepatitidou B, rezistentní vůči lamivudinu. Pacienti, u kterých nedošlo k virologické odpovědi po více 
než 24 týdnů trvající léčbě lamivudinem, nebudou mít pravděpodobně z monoterapie telbivudinem 
prospěch. V současné době nejsou k dispozici klinické údaje, na základě kterých by bylo možno 
zhodnotit prospěšnost a rizika přechodu na telbivudin u pacientů, u kterých bylo při podávání lamivudinu 
dosaženo celkové virové suprese. 
 
Nejsou k dispozici údaje o léčbě telbivudinem pacientů s prokázanými jednotlivými mutacemi rtN236T 
nebo A181V viru hepatitidy B rezistentními k adefoviru. Výsledky založené na buněčných testováních 
ukázaly, že substituce A181V spojená s rezistencí vůči adefoviru měla 1,5 až přibližně 4krát nižší 
citlivost na telbivudin. 
 
Pacienti po transplantaci jater 
 
Bezpečnost a účinnost telbivudinu u pacientů po transplantaci jater není známa. 
 
Starší pacienti 
 
Klinické studie s telbivudinem nezahrnovaly dostatečný počet pacientů starších ≥65 roků, aby bylo 
možné stanovit, zda odpovídají odlišně od mladých jedinců. Obecně musí být při předepisování 
přípravku Sebivo starším pacientům věnována zvýšená opatrnost z důvodu zvýšení frekvence výskytu 
snížené funkce ledvin způsobené souběžným onemocněním nebo souběžným užíváním jiných léčivých 
přípravků. 
 
Další zvláštní populace 
 
Přípravek Sebivo nebyl studován u pacientů s hepatitidou typu B infikovaných současně jinými viry 
(např. pacientů infikovaných současně virem lidské imunodeficience [HIV], virovou hepatitidou typu C 
[HCV] nebo virovou hepatitidou typu D [HDV]). 
 
Obecně 
 
Pacienti mají být upozorněni, že léčba přípravkem Sebivo neprokázala snížení rizika přenosu HBV 
pohlavním stykem nebo krví na jiné osoby. 
 
Použití telbivudinu v kombinaci s lamivudinem se nedoporučuje, protože v klinické studii fáze II byla 
pozorovaná odpověď na léčbu u kombinace telbivudin/lamivudin nižší než u léčby samotným 
telbivudinem. 
 
Zatím neexistují údaje o bezpečnosti a účinnosti pro další antivirové kombinace s telbivudinem. 
 
Pomocné látky 
 
Sebivo perorální roztok obsahuje asi 47 mg sodíku v dávce 600 mg (30 ml). Nutno vzít v úvahu 
u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku. 
 

27 

4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Vzhledem k tomu, že je telbivudin vylučován především renální exkrecí, může současné podávání 
přípravku Sebivo s látkami, které ovlivňují funkci ledvin (jako aminoglykosidy, kličková diuretika, 
sloučeniny platiny, vankomycin, amfotericin B), ovlivnit plazmatické koncentrace telbivudinu a/nebo 
souběžně podávaných látek. Kombinaci telbivudinu s těmito léčivými přípravky lze užívat pouze 
s opatrností. Farmakokinetika telbivudinu v ustáleném stavu nebyla změněna při opakovaném podávání v 
kombinaci s lamivudinem, adefovir-dipivoxilem, tenofovir-disoproxil-fumarátem, cyklosporinem nebo 
pegylovaným interferonem alfa-2a. Navíc telbivudin nemění farmakokinetiku lamivudinu, adefovir-
dipivoxilu, tenofovir-disoproxil-fumarátu nebo cyklosporinu. Definitivní závěr týkající se účinků 
telbivudinu na farmakokinetiku pegylovaného interferonu nemohl být udělán z důvodu vysoké 
interindividuální variability koncentrací pegylovaného interferonu alfa-2a. Klinická studie sledující 
kombinaci telbivudinu 600 mg denně s pegylovaným interferonem alfa-2a 180 mikrogramů podaným 
subkutánně jednou týdně ukázala, že je tato kombinace spojena se zvýšeným rizikem vzniku periferní 
neuropatie. Mechanismus těchto účinků není znám (viz bod 4.4). Kombinace telbivudinu s přípravkem 
obsahujícím jakýkoli interferon alfa je kontraindikována (viz bod 4.3). 
 
Telbivudin není substrát, induktor nebo inhibitor enzymového systému cytochromu P450 (CYP450) (viz 
bod 5.2). Z tohoto důvodu je možnost lékových interakcí, zprostředkovaných CYP450, které se týkají 
přípravku Sebivo, nízká. 
 
4.6  Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství 
 
Studie na zvířatech nenaznačují přímé škodlivé účinky na průběh těhotenství, embryonální/fetální vývoj, 
porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3). Studie na březích potkanech a králících ukázaly, že 
telbivudin přestupuje přes placentu. Studie na březích králících ukázaly dřívější vrh mláďat a/nebo potrat 
závisející na toxicitě pro matku. 
 
Omezené klinické údaje (méně než 300 ukončených těhotenství) po expozici telbivudinu během prvního 
trimestru nenaznačují žádnou malformační toxicitu a údaje od většího počtu pacientek (více než 1000 
ukončených těhotenství) po expozici telbivudinu během druhého a třetího trimestru nenaznačují žádnou 
fetální/neonatální toxicitu. 
 
Přípravek Sebivo má být během těhotenství používán pouze v případě, že přínos pro matku převáží 
potenciální riziko pro plod. 
 
Údaje z literatury ukazují, že expozice telbivudinu ve druhém a třetím trimestru těhotenství snížila riziko 
přenosu HBV z matky na kojence, pokud byl telbivudin podáván společně s imunoglobulinem a vakcínou 
proti hepatitidě B. 
  
Kojení 
 
Telbivudin je vylučován do mléka potkanů. Není známo, zda je telbivudin vylučován do lidského 
mateřského mléka. Ženy, které užívají přípravek Sebivo, nemají kojit. 
 
Fertilita 
 
Nejsou k dispozici údaje o účincích telbivudinu na mužskou nebo ženskou fertilitu. V reprodukčních 
toxikologických studiích u dospělých zvířat byla fertilita mírně snížena, když byl samcům i samicím 
potkanů podán telbivudin. Nežádoucí účinky na fertilitu byly významnější v oddělené studii u 
nedospělých zvířat, když byl oběma pohlavím podán telbivudin (viz bod 5.3). 
 

28 

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Sebivo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 
 
4.8  Nežádoucí účinky 
 
Shrnutí bezpečnostního profilu 
 
Zhodnocení nežádoucích účinků je založeno převážně na dvou studiích, NV-02B-007 (GLOBE) a NV-
02B-015, ve kterých 1 699 pacientů s chronickou hepatitidou typu B dostávalo v dvojitě zaslepeném 
uspořádání telbivudin 600 mg/den (n = 847) nebo lamivudin (n = 852) po dobu 104 týdnů. 
 
Ve 104týdenních klinických studiích byly hlášené nežádoucí účinky obvykle klasifikovány jako mírné 
nebo středně těžké. Nejčastějšími nežádoucími účinky byly zvýšení kreatinkinázy (6,8 %) stupně 3 nebo 
4, únava (4,4 %), bolest hlavy (3,0 %) a nauzea (2,6 %). 
 
Seznam nežádoucích účinků seřazený v tabulce 
 
V tabulce 2 jsou uvedeny nežádoucí účinky tříděné dle tříd orgánových systémů podle MedDRA a 
frekvence výskytu dle následujících kriterií: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté 
(≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo 
(z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle 
klesající závažnosti. 
 
Tabulka 2  Nežádoucí účinky 
 
Poruchy metabolismu a výživy 

 

 

Vzácné* 

Laktátová acidóza 

Poruchy nervového systému 

 

 

Časté 

Závratě, bolesti hlavy 

 

Méně časté 

Periferní neuropatie, dysgeuzie, hypestezie, 

parestezie, ischias 

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 

 

 

Časté 

Kašel 

Gastrointestinální poruchy 

 

 

Časté 

Průjem, zvýšení krevní lipázy, nauzea, bolesti 
břicha 

Poruchy kůže a podkožní tkáně 

 

 

Časté 

Vyrážka 

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové 
tkáně 

 

 

Méně časté 

Myopatie/myozitida, artralgie, myalgie, bolesti 
končetin, bolesti zad, spasmy svalů, bolesti krku, 
bolesti v boku (mezi hrudníkem a iliem) 

 

Vzácné* 

Rhabdomyolýza 

29 

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 

 

 

Časté 

Únava 

 

Méně časté 

Malátnost 

Vyšetření 

 

 

Časté 

Zvýšení kreatinfosfokinázy v krvi, zvýšení 
alaninaminotransferázy v krvi, zvýšení krevní 
amylázy 

 

Méně časté 

Zvýšení aspartátaminotransferázy 

Tyto nežádoucí účinky byly popsány po uvedení přípravku na trh, ale nebyly pozorovány 
v kontrolovaných klinických studiích. Četnost výskytu byla odhadnuta ze statistického výpočtu na 
základě celkového počtu pacientů léčených telbivudinem v klinických studiích (n = 8 914). 

 
Popis vybraných nežádoucích reakcí 
 
Zvýšení kreatinkinázy 
Ve sloučené analýze NV-02B-007 (GLOBE) a NV-02B-015 se do 104. týdne léčby se vyskytl stupeň 3 
nebo 4 zvýšení CK (>7x ULN) u 12,6 % pacientů léčených telbivudinem (n = 847) a u 4,0 % pacientů 
léčených lamivudinem (n = 846). Zvýšení CK bylo ve většině případů asymptomatické a hodnoty CK 
obvykle klesly do příští návštěvy při pokračování v léčbě. 
 
Rychlé zvýšení ALT 
Incidence rychlého vzestupu alaninaminotransferázy (ALT) při léčbě v obou léčených větvích podle 
definice AASLD (American Association for the Study of Liver Disease) (elevace ALT >2x výchozí 
hodnota a >10x horní hranice normy (ULN)) je dále popsána v níže uvedené tabulce 3. 
 
Tabulka 3  Přehled vzestupu ALT při léčbě – sloučené studie NV-02B-007 (GLOBE) a NV-02B-

015 

 
Vzestup ALT: 
elevace ALT >2x výchozí a >10x 
ULN 

Lamivudin 

n/N (%) 

Telbivudin 

n/N (%) 

Celkově 

67/852 (7,9) 

41/847 (4,8) 

Od výchozí hodnoty do 24. týdne 

25/852 (2,9) 

25/847 (3,0) 

Od 24. týdne do konce studie 

44/837 (5,3) 

17/834 (2,0) 

 
Během léčby se doporučuje pravidelné sledování jaterních funkcí (viz bod 4.4). 
 
Exacerbace hepatitidy B po ukončení léčby 
U pacientů, kteří ukončili léčbu hepatitidy B, byly hlášeny případy těžké akutní exacerbace hepatitidy B 
(viz bod 4.4), včetně pacientů léčených telbivudinem. 
 

30 

Incidence rychlého vzestupu alaninaminotransferázy (ALT) po léčbě v obou léčených větvích je dále 
popsána v níže uvedenéých tabulce 4. 
 
Tabulka 4  Přehled vzestupu ALT po léčbě – sloučené studie NV-02B-007 (GLOBE) a NV-02B-015 
 
 

Lamivudin 

Telbivudin 

Vzestup ALT 

n/N (%) 

n/N (%) 

elevace ALT >2x výchozí hodnota a >10x ULN 

10/180 (5,6) 

9/154 (5,8) 

 
Výsledky ve 208. týdnu 
 
Po 104 týdnech léčby telbivudinem bylo 78 % pacientů (530/680) ze studie NV-02B-007 (GLOBE) a 
82 % pacientů (137/167) ze studie NV-02B-015 převedeno do extenzní studie CLDT600A2303 (viz bod 
5.1), aby pokračovalo v léčbě až do 208. týdne. Soubor pacientů pro sledování dlouhodobé bezpečnosti 
se skládal z 655 pacientů, včetně 518 z NV-02B-007 (GLOBE) a 137 z NV-02B-015. Celkový 
bezpečnostní profil ze sloučené analýzy až do 104. a 208. týdne byl podobný. Zvýšení CK stupně 3 nebo 
4 se nově vyskytlo u 15,9 % pacientů léčených telbivudinem 208 týdnů. Většina případů zvýšení CK 
stupně 3 nebo 4 byla asymptomatická a přechodná. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

 
4.9  Předávkování 
 
Nejsou informace o záměrném předávkování telbivudinem, ale u jednoho jedince došlo neúmyslně k 
předávkování, které bylo asymptomatické. Testované dávky až do dávky 1 800 mg/den, třikrát vyšší než 
doporučená denní dávka, byly dobře tolerovány. Maximální tolerovaná dávka telbivudinu nebyla 
stanovena. V případě předávkování musí být podávání přípravku Sebivo přerušeno a podle potřeby 
zahájena odpovídající podpůrná léčba. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

 
5.1  Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika k systémovému užití, nukleosidové a nukletidové inhibitory 
reverzní transkriptázy, ATC kód: J05AF11 
 
Mechanismus účinku 
 
Telbivudin je syntetický analog nukleosidu thymidinu s účinností proti HBV DNA polymeráze. Je účinně 
fosforylován buněčnými kinázami na účinnou trifosfátovou formu, která má nitrobuněčný poločas 
14 hodin. Telbivudin-5'-trifosfát inhibuje HBV DNA polymerázu (reverzní transkriptázu) kompeticí s 
přirozeným substrátem, thymidin 5'-trifosfátem. Inkorporace telbivudin-5'-trifosfátu do virové DNA 
vyvolá ukončení řetězce DNA, což vede k inhibici replikace HBV. 
 

31 

Farmakodynamické účinky 
 
Telbivudin je inhibitor syntézy jak prvního vlákna HBV (EC

50

 = 0,4 - 1,3 M), tak i druhého vlákna 

HBV (EC

50

 = 0,12 - 0,24 M), a vykazuje výraznou preferenci pro inhibici produkce druhého vlákna. 

Oproti tomu telbivudin-5'-trifosfát neinhiboval v koncentracích do 100 M buněčnou DNA polymerázu 
,  nebo . Při sledování mitochondriální struktury, funkce a obsahu DNA, nevykazoval telbivudin 
prokazatelný toxický účinek v koncentracích až do 10 M a nezvyšoval tvorbu kyseliny mléčné in vitro. 
 
Antivirová účinnost telbivudinu in vitro byla hodnocena u HBV-exprimujících buněčných linií lidského 
hepatomu 2.2.15. Koncentrace telbivudinu, která účinně inhibovala 50 % virové syntézy (EC

50

), byla 

přibližně 0,2 M. Antivirová účinnost telbivudinu je specifická pro virus hepatitidy B a příbuzné 
hepadnaviry. Telbivudin není účiný proti HIV in vitro. V klinických studiích nebyla absence účinnosti 
telbivudinu proti HIV hodnocena. U malého počtu pacientů bylo hlášeno přechodné snížení HIV-1 RNA 
po podání telbivudinu při absenci antiretrovirální léčby. Klinický význam tohoto snížení nebyl dosud 
stanoven. 
 
Klinické zkušenosti 
 
Bezpečnost a účinnost dlouhodobé léčby (104 týdnů) přípravkem Sebivo byly hodnoceny ve dvou, 
léčivou látkou kontrolovaných klinických studiích, do kterých bylo zařazeno 1 699 pacientů s chronickou 
hepatitidou B (NV-02B-007 (GLOBE) a NV-02B-015). 
 
Studie NV-02B-007 (GLOBE) 
NV-02B-007 GLOBE studie je randomizovaná, dvojitě-slepá mezinárodní studie fáze III, kde byl 
telbivudin srovnáván s lamivudinem po dobu 104 týdnů u 1 367 pacientů, kteří dosud nedostávali žádné 
nukleosidy a měli chronickou hepatitidu B a byli jak HBeAg-pozitivní, tak i HBeAg-negativní. Většina 
zahrnuté populace byli asiaté. Nejčastějšími HBV genotypy byly B (26 %) a C (51 %). Telbivudinem 
bylo léčeno malé množství pacientů bělošské rasy (celkem 98). Primární analýza dat byla provedena po 
dosažení 52. týdne u všech pacientů. 
 
HBeAg-pozitivní pacienti: Střední věk pacientů byl 32 let, 74 % byli muži, 82 % byli asiaté, 12 % byli 
běloši a 6 % bylo dříve léčeno interferonem alfa. 
 
HBeAg-negativní pacienti: Střední věk pacientů byl 43 let, 79 % byli muži, 65 % asiaté, 23 % běloši a 
11 % bylo dříve léčeno interferonem alfa. 
 
Klinické výsledky v 52.týdnu 
Klinické a virologické cílové parametry účinnosti byly hodnoceny odděleně u HBeAg-pozitivních a 
HBeAg-negativních pacientů. Primární cílový parametr terapeutické odpovědi byl složen ze 
serologických cílových parametrů vyžadujících supresi HBV DNA na <5 log

10

 kopií/ml ve spojení buď 

se ztrátou sérového HBeAg, nebo normalizací ALT. Sekundární cílové parametry zahrnovaly 
histologickou odpověď, normalizaci ALT a různé změny antivirové účinnosti. 
 
Bez ohledu na charakteristiku výchozích hodnot se u většiny pacientů užívajících přípravek Sebivo 
projevila histologická, virologická, biochemická a serologická odpověď na léčbu. Výchozí hladiny 
ALT >2x ULN a výchozí HBV DNA <9 log

10

 kopií/ml byly spojeny s vyšší rychlostí sérokonverze 

HBeAg u HBeAg-pozitivních pacientů. Pacienti, kteří dosáhli hladin HBV DNA <3 log

10

 kopií/ml do 

24. týdne, odpovídali na léčbu optimálně; naopak u pacientů s hladinami HBV DNA ve 24. týdnu >4 
log

10

 kopií/ml bylo v 52. týdnu dosaženo méně příznivých výsledků. 

 
U HBeAg-pozitivních pacientů byl telbivudin účinnější než lamivudin v terapeutické odpovědi (75,3 % 
vs 67,0 % reagujících pacientů; p = 0,0047). U HBeAg-negativních pacientů, telbivudin nebyl lepší než 
lamivudin (75,2 % a 77,2 % reagujících pacientů; p = 0,6187). U bělochů byla léčebná odpověď u obou 
antivirových látek použitých ve studii NV-02B-007 (GLOBE) nižší; počet bělošských pacientů byl však 
velmi omezený (n = 98). 

32 

 
Ve 24. týdnu dosáhlo 203 HBeAg-pozitivních pacientů a 177 HBeAg-negativních pacientů 
nedetekovatelných hladin HBV DNA. Z HBeAg-pozitivních pacientů 95 % dosáhlo nedetekovatelných 
hladin HBV DNA, 39 % dosáhlo HBeAg sérokonverze, 90 % dosáhlo normalizace ALT v 52.týdnu a 
0,5 % bylo ve 48. týdnu rezistentních. Podobně z HBeAg-negativních pacientů 96 % dosáhlo 
nedetekovatelné hladiny HBV DNA, 79 % dosáhlo v 52.týdnu normalizace ALT a 0 % bylo rezistentních 
ve 48. týdnu. 
 
Vybrané virologické, biochemické a sérologické výsledky vyšetření jsou uvedeny v tabulce 5 a 
histologické odpovědi v tabulce 6. 
 
Tabulka 5  Virologické, biochemické a sérologické cílové parametry v 52.týdnu ve studii NV-02B-

007 (GLOBE) 

 
 
Parametr odpovědi 

HBeAg-pozitivní (n = 921) 

HBeAg-negativní (n = 446) 

Telbivudin 

600 mg 

(n = 458) 

Lamivudin 

100 mg 

(n = 463) 

Telbivudin 

600 mg 

(n = 222) 

Lamivudin 

100 mg 

(n = 224) 

Střední hodnota 
snížení HBV DNA 
od výchozí hodnoty 
(log

10

 kopií/ml) ± SE

M

1,2,3  

-6,45 (0,11)

 

-5,54 (0,11) 

-5,23 (0,13)

 

-4,40 (0,13) 

% pacientů HBV 
DNA 
nedetekovatelných 
metodou PCR 

60 %* 

40 % 

88 %* 

71 % 

normalizace ALT 

77 % 

75 % 

74 % 

79 % 

sérokonverze HBeAg 

23 % 

22 % 

vymizení HBeAg

 5  

26 % 

23 % 

SEM: Standard error of mean (Standardní odchylka od střední hodnoty). 

Roche COBAS Amplicor

®

 PCR test (dolní limit kvantifikace ≤300 kopií/ml). 

HBeAg-pozitivní n = 443 ve skupině telbivudinu a 444 ve skupině s lamivudinem; HBeAg-negativní 

n = 219 ve skupině s telbivudinem a 219 ve skupině s lamivudinem. Rozdíly ve skupinách jsou 
způsobeny ukončením léčby pacientů v průběhu studie a chybějícím hodnocením HBV DNA v 
52.týdnu  

4

 HBeAg-pozitivní n = 440 ve skupině telbivudinu a 446 ve skupině s lamivudinem; HBeAg-

negativní n = 203 ve skupině telbivudinu a 207 ve skupině s lamivudinem. ALT normalizace byla 
stanovena pouze u pacientů s ALT > ULN ve výchozích hodnotách. 

5

 n = 432 ve skupině telbivudinu a 442 ve skupině s lamivudinem. HBeAg sérokonverze a vymizení 

bylo sledováno pouze u pacientů s detekovatelným HBeAg při výchozím vyšetření. 
*p < 0,0001 
 

33 

Tabulka 6  Histologické zlepšení a změny v Ishak Fibrosis Score v 52. týdnu ve studii NV-02B-007 

(GLOBE) 

 
 

HBeAg-pozitivní (n = 921) 

HBeAg-negativní (n = 446) 

Telbivudin 

600 mg 

(n = 384)

Lamivudin 

100 mg 

(n = 386)

1

 

Telbivudin 

600 mg 

(n = 199)

1

 

Lamivudin 

100 mg 

(n = 207)

1

 

Histologická odpověď

Zlepšení 

71 %* 

61 % 

71 % 

70 % 

Žádné zlepšení 

17 % 

24 % 

21 % 

24 % 

Ishakovo skóre fibrózy (Ishak Fibrosis Score)

Zlepšení 

42 % 

47 % 

49 % 

45 % 

Beze změn 

39 % 

32 % 

34 % 

43 % 

Zhoršení 

8 % 

7 % 

9 % 

5 % 

Chybějící biopsie 
v 52.týdnu  

12 % 

15 % 

9 % 

7 % 

1

 Pacienti s ≥ než jednou dávkou studijní medikace s hodnotitelnou výchozí biopsií jater a výchozí 

hodnotou Knodellova indexu histologické aktivity (HAI) skóre >3. 

2

 Histologická odpověď definovaná jako ≥2bodový pokles Knodellova zánětlivě nekrotického 

skóre od výchozí hodnoty bez zhoršení Knodellova skóre fibrózy. 

3

 Zlepšení Ishakova skóre fibrózy, bylo stanoveno jako snížení o ≥1 bod v Ishakově skóre od 

výchozí hodnoty v 52. týdnu. 
*p = 0,0024 
 
Klinické výsledky ve 104.týdnu 
Klinické výsledky ve 104. týdnu byly u pacientů léčených telbivudinem konzistentní s výsledky 
v 52.týdnu a ukázaly přetrvávání účinnosti telbivudinu při pokračování v léčbě. 
 
Mezi HBeAg-pozitivními pacienty byl mezi telbivudinem a lamivudinem ve 104. týdnu demonstrován 
zvětšující se rozdíl v terapeutické odpovědi (63 % vs 48 %; p < 0,0001) a klíčových sekundárních 
cílových parametrech (průměrná log

10

 snížení HBV DNA: -5,74 vs -4,42; p < 0,0001, nedetekovatelnost 

HBV DNA: 56 % vs 39 %; p < 0,0001 a normalizace ALT 70 % vs 62 %). Pro telbivudin byl také 
pozorován trend směrem k 

vyššímu výskytu ztrát HBeAg 

(35 % vv s 29 %) a vyšší frekvenci 

sérokonverze (30 % vs 25 %). Navíc, v podskupině pacientů s výchozí hodnotou ALT ≥2x ULN (320), 
výrazně vyšší podíl pacientů léčených telbivudinem oproti pacientům léčených lamivudinem dosáhl ve 
104. týdnu sérokonverze HBeAg (36 % oproti 28 %). 
 
U HBeAg-negativních pacientů byly rozdíly v terapeutické odpovědi (78 % vs 66 %) a klíčových 
sekundárních cílových parametrech (průměrný log

10

 snížení hladin HBV DNA: -5,00 vs -4,17, a 

nedetekovatelnost HBV DNA: 82 % vs. 57 %; p < 0,0001) vyšší pro telbivudin až do 104. týdne. 
Normalizace ALT (78 % vs 70 %) pokračovala a byla ve 104. týdnu vyšší. 
 
Předpověditelnost v 24.týdnu 
Ve 24. týdnu 203 telbivudinem léčených pacientů HBeAg-pozitivních (44 %) a 177 pacientů HBeAg-
negativních (80 %) dosáhlo nedetekovatelných hladin HBV DNA. 
 
Výsledky HBV DNA ve 24. týdnu byly pro obě skupiny HBeAg-pozitivních i HBeAg-negativních 
pacientů prediktorem dlouhodobého příznivého výsledku. Telbuvidinem léčení pacienti, kteří dosáhli 
nedetekovatelných hladin HBV DNA metodou PCR ve 24. týdnu, měli nejvyšší poměr 
nedetekovatelnosti HBV DNA a sérokonverze HBeAg (u HBeAg-pozitivních pacientů) a nejnižší 
celkový výskyt virologického vzplanutí (breakthrough) ve 104. týdnu. 
 

34 

Závěrečné výsledky ve 104. týdnu, založené na hladině HBV DNA ve 24. týdnu jsou, jak pro HBeAg-
pozitivní nebo HBeAg-negativní pacienty, uvedeny v tabulce 7. 
 
Tabulka 7  Klíčové cílové parametry účinnosti ve 104.týdnu při sérových hladinách HBV DNA 

ve 24.týdnu u pacientů léčených telbivudinem ve studii NV-02B-007 (GLOBE) 

 
 
 
HBV DNA ve 
24.týdnu
 

Výsledky klíčových cílových parametrů účinnosti ve 104. týdnu založené na 

výsledcích ve 24. týdnu 

Terapeutická 

odpověď 

n/N (%) 

nedetekovateln

á hladina HBV 

DNA 

n/N (%) 

sérokonverze 

HBeAg 

n/N (%) 

normalizace 

ALT 

n/N (%) 

Virologický 

breakthrough* 

n/N (%) 

HBeAg-pozitivní 

 

 

 

 

 

<300 kopií/ml 

172/203 (85) 

166/203 (82) 

84/183 (46) 

160/194 (82) 

22/203 (11) 

300 kopií/ml až 
<3 log

10

 kopií/ml 

36/57 (63) 

35/57 (61) 

21/54 (39) 

40/54 (74) 

18/57 (32) 

≥3 log

10

 kopií/ml 

82/190 (43) 

54/190 (28) 

23/188 (12) 

106/184 (58) 

90/190 (47) 

HBeAg-negativní 

 

 

 

 

 

<300 kopií/ml 

146/177 (82) 

156/177 (88) 

N/A 

131/159 (82) 

11/177 (6) 

300 kopií/ml až 
<3 log

10

 kopií/ml 

13/18 (72) 

14/18 (78) 

N/A 

13/17 (76) 

4/18 (22) 

≥3 log

10

 kopií/ml 

13/26 (50) 

12/26 (46) 

N/A 

14/26 (54) 

12/26 (46) 

N/A = neuplatňuje se 
* virologický breakthrough: “1 log nad dolní hodnotu nadir” definice stanovené ve 104. týdnu 
 
Studie NV-02B-015 
Výsledky účinnosti a bezpečnosti studie NV-02B-007 (GLOBE) byly potvrzeny ve studii NV-02B-015. 
Tato studie je studie fáze III, randomizovaná, dvojitě slepá, srovnávající telbivudin 600 mg podávaný 
jednou denně s lamivudinem 100 mg, podávaným jednou denně po dobu 104 týdnů, 332 čínským 
pacientům s chronickou hepatitidou B, HBeAg-pozitivním a HBeAg-negativním, kteří nebyli předtím 
nukleosidy léčeni. 
 

35 

Studie CLDT600A2303 – klinické výsledky po 208 týdnech 
Studie CLDT600A2303 byla otevřená 104týdenní extenzní studie u pacientů s kompenzovanou 
chronickou hepatitidou B, kteří byli předtím léčeni telbivudinem po dobu 2 let, včetně pacientů ze studií 
NV-02B-007 (GLOBE) a NV-02B-015, poskytující údaje o účinnosti a bezpečnosti telbivudinu po 156 a 
208 týdnech kontinuální léčby. Pacienti s nedetekovatelnou hladinou HBV DNA ve 24. týdnu léčby měli 
lepší výsledky ve 156. a 208. týdnu (Tabulka 8). 
 
Tabulka 8  Analýza účinnosti ze sloučených údajů studií NV-02B-007 (GLOBE), NV-02B-015 a 

CLDT600A2303 

 
 

Týden 52 

Týden 104 

Týden 156 

Týden 208 

HBeAg-pozitivní pacienti (n = 293*) 
Průběžně nedetekovatelné hladiny 
HBV DNA (<300 kopií/ml) 

70,3 % 

(206/293) 

77,3 % 

(218/282) 

75,0 % 

(198/264) 

76,2 % 

(163/214) 

Průběžně nedetekovatelné hladiny 
HBV DNA (<300 kopií/ml) 
s nedetekovatelnou hladinou HBV 
DNA v týdnu 24 

99,4 % 

(161/162) 

94,9 % 

(150/158) 

86,7 % 

(130/150) 

87,9 % 

(109/124) 

Kumulativní poměr HBeAg 
sérokonverze (%) 

27,6 % 

(81/293) 

41,6 % 

(122/293) 

48,5 % 

(142/293) 

53,2 % 

(156/293) 

Kumulativní poměr HBeAg 
sérokonverze u pacientů 
s nedetekovatelnou hladinou HBV 
DNA v týdnu 24 (%) 

40,1% 

(65/162) 

52,5% 

(85/162) 

59,3% 

(96/162) 

65,4% 

(106/162) 

Průběžná ALT normalizace 

81,4 % 

(228/280) 

87,5 % 

(237/271) 

82,9 % 

(209/252) 

86,4 % 

(178/106) 

HBeAg-negativní pacienti (n = 209*) 
Průběžně nedetekovatelné hladiny 
HBV DNA (<300 kopií/ml) 

95,2 % 

(199/209) 

96,5 % 

(195/202) 

84,7 % 

(160/189) 

86,0 % 

(141/164) 

Průběžně nedetekovatelné hladiny 
HBV DNA (<300 kopií/ml) 
s nedetekovatelnou hladinou HBV 
DNA v týdnu 24 

97,8 % 

(175/179) 

96,5 % 

(166/172) 

86,7 % 

(143/165) 

87,5 % 

(126/144) 

Průběžná ALT normalizace 

80,3 % 

(151/188) 

89,0 % 

(161/181) 

83,5 % 

(142/170) 

89,6 % 

(129/144) 

* Soubor pacientů bez virové rezistence na začátku studie CLDT600A2303 se skládal z 502 pacientů 
(293 HBeAg-pozitivních a 209 HBeAg-negativních). 
 
Studie CLDT600ACN04E1 – vliv léčby na histologii jater 
Ve studii CLDT600ACN04E1 byly u 57 pacientů s dostupnou jaterní biopsií na počátku léčby a po 
průměrně 260,8 týdnech léčby hodnoceny změny v histologii jater (38 HBeAg-pozitivních a 19 HBeAg-
negativních pacientů). 
 

Průměrná výchozí hodnota Knodellova zánětlivě nekrotického skóre 7,6 (SD 2,9) se zlepšila 
(p < 0,0001) na 1,4 (SD 0,9) s průměrnou změnou -6,3 (SD 2,8). Knodellovo zánětlivě nekrotické 
skóre ≤3 (žádné nebo minimální zánětlivě nekrotické změny) bylo pozorováno u 98,2 % (56/57) 
pacientů. 

 

Průměrná výchozí hodnota Ishakova skóre 2,2 (SD 1,1) se zlepšila (p < 0,0001) na 0,9 (SD 1,0) 
s průměrnou změnou -1,3 (SD 1,3). Ishakovo skóre fibrózy ≤1 (žádná nebo minimální fibróza) bylo 
pozorováno u 84,2 % (48/57) pacientů. 

Změny Knodellova zánětlivě nekrotického skóre a Ishakova skóre byly podobné u HBeAg-pozitivních i 
HBeAg-negativních pacientů. 
 

36 

CLDT600A2303 – trvání HBeAg odpovědi po ukončení léčby 
Studie CLDT600A2303 zahrnovala HBeAg-pozitivní pacienty ze studií NV-02B-007 (GLOBE) nebo 
NV-02B-015, kteří byli sledováni po ukončení léčby. Tito pacienti dokončili ≥52týdenní léčbu 
telbivudinem a vykazovali pokles HBeAg po dobu ≥24 týdnů s HBV DNA <5 log

10

 kopiemi/ml při 

poslední kontrole. Střední délka léčby byla 104 týdnů. Po střední délce sledování 120 týdnů po ukončení 
léčby prokázala většina HBeAg-pozitivních pacientů léčených telbivudinem trvalý pokles HBeAg 
(83,3 %; 25/30) a trvalou HBeAg sérokonverzi (79,2 %; 19/24). Pacienti s trvalou HBeAg sérokonverzí 
měli střední hodnotu HBV DNA 3,3 log

10

 kopií/ml; a 73,7 % mělo HBV DNA <4 log

10

 kopií/ml. 

 
Klinická rezistence 
 
Test genotypové rezistence byl proveden ve studii NV-02B-007 (GLOBE; n = 680) u pacientů 
s virologickým reboundem (potvrzeno zvýšení o ≥1 log

10

 kopií/ml HBV DNA od nejnižší hodnoty/nadir). 

 
Ve 48. týdnu mezi pacienty léčenými telbivudinem mělo 5 % (23/458) HBeAg-pozitivních pacientů a 
2 % (5/222) HBeAg-negativních pacientů virologický rebound s detekovatelnými rezistentními mutacemi 
HBV. 
 
Studie NV-02B-007 (GLOBE) a CLDT600A2303 – kumulativní poměry genotypové rezistence 
Prvotní analýza kumulativní genotypové rezistence ve 104. a 208. týdnu byla založena na souboru ITT a 
zahrnovala všechny pacienty, kteří pokračovali v léčbě do 4. roku bez ohledu na HBV DNA hladiny. 
Z 680 pacientů léčených telbivudinem, kteří byli od počátku zařazeni do pivotní studie NV-02B-007 
(GLOBE), bylo 517 pacientů (76 %) zahrnuto do studie CLDT600A2303 s pokračující léčbou 
telbivudinem po dobu až 208 týdnů. Z těchto 517 pacientů mělo 159 pacientů (HBeAg-pozitivní=135, 
HBeAg-negativní=24) detekovatelnou hladinu HBV DNA. 
 
Kumulativní genotypové četnosti ve 104. týdnu byly 25,1 % (115/458) pro HBeAg-pozitivní pacienty a 
10,8 % (24/222) pro HBeAg-negativní pacienty. 
 
V celkovém ITT souboru byly poměry kumulativní rezistence ve 4. roce 40,8 % (131/321) u HBeAg-
pozitivních pacientů a 18,9 % (37/196) HBeAg-negativních pacientů. 
 
Kumulativní poměry genotypové rezistence byly také stanoveny pomocí matematického modelu, který 
zvažoval pouze pacienty s nedetekovatelnou hladinou HBV DNA počátkem příslušného roku. V této 
analýze byly poměry kumulativní rezistence ve 4. roce 22,3 % u HBeAg-pozitivních pacientů a 16,0 % u 
HBeAg-negativních pacientů. 
 
Jestliže zhodnotíme pacienty, u kterých došlo do 104. týdne ve studii NV-02B-007 (GLOBE) 
k virologickému breakthrough, byla četnost rezistence nižší u pacientů s HBV DNA <300 kopií/ml ve 
24. týdnu, než u pacientů s HBV DNA ≥300 kopií/ml ve 24. týdnu. U HBeAg-pozitivních pacientů s 
HBV DNA <300 kopií/ml ve 24. týdnu byla rezistence 1% (3/203) ve 48. týdnu a 9% (18/203) ve 
104. týdnu, zatímco u pacientů s HBV DNA ≥300 kopií/ml byla rezistence 8% (20/247) ve 48. týdnu a 
39% (97/247) ve 104. týdnu. U HBeAg-negativních pacientů s HBV DNA <300 kopií/ml ve 24. týdnu 
byla rezistence 0% (0/177) ve 48. týdnu a 5% (9/177) ve 104. týdnu, zatímco u pacientů s HBV DNA 
≥300 kopií/ml byla rezistence 11% (5/44) ve 48. týdnu a 34% (15/44) ve 104. týdnu. 
 
Charakter genotypových mutací a zkřížená rezistence 
 
Genotypové analýzy 203 hodnotitelných párových vzorků s HBV DNA ≥1 000 kopií/ml ve 104. týdnu 
(NV-02B-007 (GLOBE)) ukázaly, že primární mutace, která souvisela s rezistencí k telbivudinu byla 
rtM204I. Často byla doprovázena mutacemi rtL180M a rtL80I/V a občas rtV27A, rtL82M, rtV173L, 
rtT184I a rtA200V. Základní faktory (přítomné při vstupu do studie) sdružené s vývojem genotypové 
lékové rezistence zahrnovaly: léčbu lamivudinem, vyšší výchozí HBV DNA, nižší výchozí hodnoty 
sérové ALT a zvýšenou tělesnou hmotnost/BMI. Parametry léčebné odpovědi ve 24. týdnu, které 
předpovídaly vývoj rezistence viru na léky do 104. týdne, byly HBV DNA >300 kopií/ml a zvýšení ALT 
v séru. 

37 

 
Genotypová analýza 50 HBV izolátů od pacientů léčených telbivudinem ve 208. týdnu 
(CLDT600A2303) odhalila podobný profil rezistence, jaký byl hlášen ve 104. týdnu. Konverze na pozici 
80, 180 a polymorfních pozicích 91, 229 byly vždy zjištěny v sekvencích, které obsahovaly mutaci 
M204I, která vyvolává genotypovou rezistenci. Jde velmi pravděpodobně o mutace kompenzační. U 
pacientů léčených telbivudinem, u kterých došlo ke vzniku virologického breakthrough do 208. týdne, 
byla hlášena jedna izolovaná rtM204V mutace a dvě rtM204I/V/M mutace. Nebyla hlášená žádná nová 
mutace. 
 
Zkřížená rezistence byla pozorována mezi nukleosidovými analogy HBV (viz bod 4.4). HBV kmeny 
rezistentní vůči lamivudinu, které obsahovaly buď mutaci rtM204I nebo dvojitou mutaci 
rtL180M/rtM204V, měly v buněčných testech ≥1 000násobně sníženou citlivost k telbivudinu. HBV 
kódující substituce rtN236T nebo rtA181V, které souvisejí s rezistencí vůči adefoviru, měly v buněčné 
kultuře přibližně 0,3, resp. 4násobné změny citlivosti k telbivudinu (viz bod 4.4). 
 
5.2  Farmakokinetické vlastnosti 
 
Farmakokinetika telbivudinu po jednorázovém a opakovaném podávání byla sledována u zdravých 
jedinců i u pacientů s chronickou hepatitidou B. Farmakokinetika telbivudinu v doporučené dávce 
600 mg nebyla hodnocena u pacientů s chronickou hepatitidou B. Farmakokinetika telbivudinu je však u 
obou těchto populací podobná. 
 
Absorpce 
 
Po perorálním podání jedné dávky 600 mg telbivudinu zdravým jedincům (n = 42), byla vrcholová 
koncentrace (C

max

) telbivudinu v plazmě 3,2  1,1 g/ml (střední hodnota  SD) a bylo jí dosaženo za 

3 hodiny (medián) po podání dávky. Pro telbivudin byla plocha pod křivkou plazmatické koncentrace v 
čase (AUC

0-∞

) 28,0  8,5 gh/ml (střední hodnota  SD). Interindividuální variabilita (CV %) pro 

měření systémové expozice (C

max

, AUC) byla typicky přibližně 30 %. Potahované tablety obsahující 

600 mg telbivudinu jsou bioekvivalentní 30 ml perorálního roztoku telbivudinu (20 mg/ml). 
 
Vliv potravy na absorpci po perorálním podání 
Po jednorázovém podání 600 mg telbivudinu s potravou nebyla jeho absorpce a expozice ovlivněna. 
 
Distribuce 
 
In vitro je vazba telbivudinu na lidské plazmatické proteiny nízká (3,3 %). 
 
Biotransformace 
 
Po aplikaci 

14

C-telbivudinu lidem nebyly detekovány žádné metabolity. Telbivudin není ani substrát, 

inhibitor ani induktor enzymatického systému cytochromu P450 (CYP450). 
 
Eliminace 
 
Po dosažení vrcholu plazmatické koncentrace telbivudinu dochází k jeho poklesu biexponenciálně s 
terminálním eliminačním poločasem (t

1/2

) 41,8 ± 11,8 hodin. Telbivudin je primárně vylučován v 

nezměněné formě močí. Renální clearance telbivudinu dosahuje hodnot normální glomerulární filtrace, 
což ukazuje, že filtrace je hlavním mechanizmem exkrece. Přibližně 42 % z podané dávky se objeví v 
moči v průběhu 7 dnů po perorálním podání jedné dávky 600 mg telbivudinu. Protože je renální exkrece 
hlavní cestou vylučování, vyžadují pacienti se střední až těžkou renální dysfunkcí a dialyzovaní pacienti 
úpravu dávkovacího intervalu (viz bod 4.2). 
 

38 

Linearita/nelinearita 
 
Farmakokinetika telbivudinu je závislá na dávce v rozmezí dávek od 25 do 1 800 mg. Rovnovážného 
stavu bylo dosaženo po 5 až 7 dnech při podávání jednou denně, s přibližně 1,5násobnou akumulací v 
systémové expozici, což naznačuje, že efektivní akumulační poločas je přibližně 15 hodin. Po podání 
telbivudinu v dávce 600 mg jednou denně byla dolní hodnota koncentrace v rovnovážném stavu přibližně 
0,2 - 0,3 g/ml. 
 
Zvláštní populace 
 
Pohlaví 
Ve farmakokinetice telbivudinu není signifikantní rozdíl v závislosti na pohlaví. 
 
Lidská rasa 
Ve farmakokinetice telbivudinu není signifikantní rozdíl v závislosti na rase. 
 
Pediatrická populace a starší pacienti (více než 65 let) 
U dětí a u starších pacientů nebyly provedeny studie farmakokinetiky. 
 
Porucha funkce ledvin 
Farmakokinetika telbivudinu po jednorázovém podání dávek (200, 400 a 600 mg) byla hodnocena u 
pacientů (bez chronické hepatitidy B) s různým stupněm poruchy renálních funkcí (hodnoceno clearance 
kreatininu). Na základě výsledků, uvedených v tabulce 9, je doporučeno upravit dávkové intervaly 
telbivudinu u pacientů s clearance kreatininu <50 ml/min (viz body 4.2 a 4.4). 
 
Tabulka 9  Farmakokinetické parametry (střední hodnota  SD) telbivudinu u osob s různým 

stupněm poruchy renálních funkcí 

 
 

Renální funkce (clearance kreatininu v ml/min) 

Normální 

(>80) 

(n = 8) 

600 mg 

Mírné (50-80) 

(n = 8) 

600 mg 

Střední (30-49) 

(n = 8) 

400 mg 

Těžké (<30) 

(n = 6) 

200 mg 

ESRD/ 

hemodialýza 

(n = 6) 

200 mg 

C

max

 (g/ml) 

3,4 ± 0,9 

3,2 ± 0,9 

2,8 ± 1,3 

1,6 ± 0,8 

2,1 ± 0,9 

AUC

0- 

(g•h/ml) 

28,5 ± 9,6 

32,5 ± 10,1 

36,0 ± 13,2 

32,5 ± 13,2 

67,4 ± 36,9 

CL

RENAL

 (ml/min)  126,7 ± 48,3 

83,3 ± 20,0 

43,3 ± 20,0 

11,7 ± 6,7 

 
Pacienti s poruchou funkce ledvin na hemodialýze 
Hemodialýza (do 4 hodin) snižuje systémovou expozici telbivudinu přibližně o 23 %. Po úpravě 
dávkových intervalů podle clearance kreatininu není další úprava dávky během rutinní dialýzy nutná (viz 
4.2). Telbivudin má být podáván po hemodialýze. 
 
Porucha funkce jater 
Farmakokinetika telbivudinu byla studována u pacientů (bez chronické hepatitidy B) s různým stupněm 
poruchy funkce jater a u některých pacientů s dekompenzovanou chorobou jater. Nebyly pozorovány 
významné změny farmakokinetiky telbivudinu u osob s poruchou funkce jater ve srovnání s jedinci bez 
poruchy funkce jater. Výsledky těchto studií ukazují, že není nezbytné upravovat dávku u pacientů s 
poruchou funkce jater (viz bod 4.2). 
 

39 

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po 
opakovaném podávání a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Telbivudin neukázal 
žádný karcinogenní potenciál pro člověka. Standardními testy reprodukční toxicity nebyl zjištěn žádný 
důkaz přímého toxického účinku telbivudinu. U králíků byly dávky telbivudinu, po kterých dosahovaly 
expozice 37násobku expozice u člověka po podání terapeutické dávky (600 mg), spojeny se zvýšením 
incidence potratu a předčasného porodu. Tento účinek byl považován za důsledek toxicity pro matku. 
 
Fertilita byla hodnocena v konvenčních studiích u dospělých potkanů, a jako součást toxikologické studie 
na nedospělých jedincích. 
 
U dospělých potkanů byla fertilita snížena v případech, kdy byl samci i samici potkana podáván 
telbivudin v dávkách 500 nebo 1000 mg/kg/den (nižší index fertility ve srovnání se souběžnými 
kontrolami). Neprojevily se žádné známky abnormality v morfologii nebo funkci spermatu a varlata 
a vaječníky byly bez histologických pozoruhodností. 
 
Nebylo prokázáno zhoršení fertility v dalších studiích, kdy byly buď samcům nebo samicím potkanů 
podávány dávky až 2000 mg/kg/den a kteří byli spářeni s potkany bez léčby (systémová expozice 
přibližně 6-14násobně vyšší, než jakých bylo dosaženo u člověka). 
 
V toxikologických studiích byli nedospělí jedinci léčeni od 14. do 70. dne po porodu a byli pářeni 
s potkany, kterým byla podávána stejná léčba (bez páření mezi sourozenci). Fertilita byla snížena u párů 
s dávkami ≥1000 mg/kg/den, jak ukazují snížené indexy fertility a páření a snížený počet početí. 
Ovariální a děložní parametry potkaních samic, které se úspešně spářily, však nebyly podáváním 
telbivudinu ovlivněny. 
 
NOAEL (no observed adverse effect level) účinků na parametry fertility nebo páření se rovná dávce 
250 mg/kg/den, jejíž podávání vede k 2,5 až 2,8krát vyšší expozici, než jaké je dosaženo při podávání 
terapeutické dávky u člověka s normální funkcí ledvin. 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

 
6.1  Seznam pomocných látek 
 
Kyselina benzoová (E210) 
Dihydrát sodné soli sacharinu 
Mučenkové aroma 
Hydroxid sodný 
Kyselina citronová 
Čištěná voda 
 
6.2  Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3  Doba použitelnosti 
 
3 roky 
 
Po otevření lahve spotřebujte do 2 měsíců. 
 

40 

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Neuchovávejte při teplotě nad 30 °C. Chraňte před mrazem. 
 
6.5  Druh obalu a obsah balení 
 
300 ml hnědá skleněná lahev s dětským bezpečnostním uzávěrem, včetně polyethylenového těsnícího 
kroužku a jistícího kroužku polypropylenové odměrky s vyznačeným dávkováním od 5 do 30 ml 
se stupnicí po 5 ml, a polypropylenová stříkačka pro perorální podání s vyznačeným dávkováním od 1 do 
10 ml se stupnicí po 0,5 ml. 
 
6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Žádné zvláštní požadavky na likvidaci. 
 
 
7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
Novartis Europharm Limited 
Frimley Business Park 
Camberley GU16 7SR 
Velká Británie 
 
 
8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 

 
EU/1/07/388/003 
 
 
9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 24. dubna 2007 
Datum posledního prodloužení registrace: 16. prosince 2016 
 
 
10.  DATUM REVIZE TEXTU 
 
 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu 

41 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA II 

 

A. 

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 

B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

 

C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

 

D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ 
A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 

42 

A. 

VÝROBCE ODPOVĚDNÝ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

 
Název a adresa výrobce odpovědného za propouštění šarží 
 
Novartis Pharma GmbH 
Roonstrasse 25 
90429 Norimberk 
Německo 
 
 
B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

 
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz příloha I: Souhrn údajů o 
přípravku, bod 4.2). 
 
 
C. 

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

 
 

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti 

 
Požadavky pro předkládání pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti pro tento léčivý přípravek 
jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst. 7 směrnice 
2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro léčivé 
přípravky. 
 
 
D. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ 
LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
 

Plán řízení rizik (RMP) 

 
Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance 
podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve veškerých schválených 
následných aktualizacích RMP. 
 
Aktualizovaný RMP je třeba předložit: 

 

na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky, 

 

při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které mohou 
vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení význačného milníku 
(v rámci farmakovigilance nebo minimalizace rizik). 

 

43 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA III 

 

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

44 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A. OZNAČENÍ NA OBALU 

45 

 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 
 
KRABIČKA 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Sebivo 600 mg potahované tablety 
telbivudinum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
Jedna tableta obsahuje telbivudinum 600 mg. 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
Potahovaná tableta 
 
28 potahovaných tablet 
98 potahovaných tablet 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
Perorální podání. 
Tabletu nežvýkejte, nedělte ani nedrťte. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
Použitelné do: 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 

46 

 
10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Novartis Europharm Limited 
Frimley Business Park 
Camberley GU16 7SR 
Velká Británie 
 
 
12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 
 
EU/1/07/388/001 

28 potahovaných tablet 

EU/1/07/388/002 

98 potahovaných tablet 

 
 
13.  ČÍSLO ŠARŽE 
 
č.š.: 
 
 
14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 
 
 
15.  NÁVOD K POUŽITÍ 
 
 
16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 
 
Sebivo 600 mg 
 
 
17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD 
 
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 
 
 
18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM 
 
PC: 
SN: 
NN: 
 

47 

 
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 
 
BLISTRY 
 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Sebivo 600 mg potahované tablety 
telbivudinum 
 
 
2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

 
Novartis Europharm Limited 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

JINÉ 

 
Pondělí 
Úterý 
Středa 
Čtvrtek 
Pátek 
Sobota 
Neděle 

48 

 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A VNITŘNÍM OBALU 
 
KRABIČKA A ETIKETA LAHVE 
 
1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
Sebivo 20 mg/ml perorální roztok 
telbivudinum 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
Jeden ml obsahuje telbivudinum 20 mg. 
 
 
3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

 
Obsahuje také sodík. Bližší informace viz příbalová informace. 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
Perorální roztok 
 
1 lahev obsahující 300 ml perorálního roztoku [pouze krabička] 
1 odměrka + 1 stříkačka pro perorální podání [pouze krabička] 
 
300 ml [pouze štítek lahve] 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
Perorální podání. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
Použitelné do: 
 
Po otevření lahve spotřebujte do 2 měsíců. 
 

49 

 
9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Neuchovávejte při teplotě nad 30 °C. 
Chraňte před mrazem. 
 
 
10.  ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 

NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

 
 
11.  NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Novartis Europharm Limited 
Frimley Business Park 
Camberley GU16 7SR 
Velká Británie 
 
 
12.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 
 
EU/1/07/388/003 
 
 
13.  ČÍSLO ŠARŽE 
 
č.š.: 
 
 
14.  KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 
 
 
15.  NÁVOD K POUŽITÍ 
 
 
16.  INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 
 
Sebivo 20 mg/ml [pouze krabička] 
 
 
17.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD [pouze krabička] 
 
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 
 
 
18.  JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM [pouze krabička] 
 
PC: 
SN: 
NN: 
 

50 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

51 

Příbalová informace: informace pro uživatele 

 

Sebivo 600 mg potahované tablety 

Telbivudinum 

 
 

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože 
obsahuje pro Vás důležité údaje.
 

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, 
a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy. 

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové 
informaci. Viz bod 4. 

 
Co naleznete v této příbalové informaci 
1. 

Co je Sebivo a k čemu se používá 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Sebivo užívat 

3. 

Jak se Sebivo užívá 

4. 

Možné nežádoucí účinky 

5. 

Jak Sebivo uchovávat 

6. 

Obsah balení a další informace 

 
 
1. 

Co je Sebivo a k čemu se používá 

 
Sebivo obsahuje léčivou látku telbivudin. Sebivo patří do skupiny léčivých přípravků nazývaných 
antivirotika, která se používají k léčbě infekcí vyvolaných viry. 
 
Sebivo se používá k léčbě dospělých pacientů s chronickým zánětem jater typu B (hepatitida B). Zahájení 
léčby přípravkem Sebivo má být zváženo pouze v případě, že není možné nebo vhodné použít alternativní 
léčbu, vůči které si virus hepatitidy B s menší pravděpodobností vytvoří rezistenci. Váš lékař rozhodne, 
jaká léčba je pro Vás nejvhodnější. 
 
Chronický zánět jater typu B je způsoben infekcí virem hepatitidy B, který se množí v játrech a je 
příčinou poškození jater. Léčba přípravkem Sebivo snižuje množství virů hepatitidy B v těle tím, že brání 
jeho rozmnožování, což má za následek menší poškození jater a zlepšení jaterních funkcí. 
 
 
2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Sebivo užívat 

 
Neužívejte Sebivo 

jestliže jste alergický(á) na telbivudin nebo kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou v 
bodě 6), 

jestliže jste léčen(a) pegylovaným nebo standardním interferonem alfa (viz „Další léčivé přípravky 
a Sebivo“). 

Jestliže toto pro Vás platí, Sebivo neužívejte. Poraďte se se svým lékařem
 

52 

Upozornění a opatření 
Před užitím přípravku Sebivo se poraďte se svým lékařem: 

jestliže máte nebo jste měl(a) jakékoli problémy s ledvinami. Před léčbou a během léčby Vás lékař 
může poslat na laboratorní testy, kterými se zjistí, zda Vaše ledviny fungují správně. Podle 
výsledků těchto testů může lékař změnit dávkování přípravku Sebivo. 

jestliže máte cirhózu jater (vážný stav, který způsobuje “ztvrdnutí” jater). V takovém případě Vás 
bude lékař velmi pečlivě sledovat. 

jestliže jste po transplantaci jater. 

jestliže užíváte jakékoliv léky, které mohou způsobit svalové obtíže (pokud si nejste jistý(á), 
poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem). 

jestliže máte infekci virem HIV, hepatitidou C nebo D, nebo jste léčen(a) jakýmikoli antivirovými 
léky. 

Jestliže toto pro Vás platí, řekněte to svému lékaři dříve, než začnete přípravek Sebivo užívat
 
Během léčby přípravkem Sebivo: 

Sebivo může způsobit přetrvávající nevysvětlitelnou svalovou slabost nebo svalovou bolest 
(myopatii). Svalové příznaky se mohou zhoršovat a stát se závažnými. Někdy může dojít k rozpadu 
svalu (rhabdomyolýza), což může způsobit poškození ledvin. 

Sebivo může vzácně vyvolat pocit necitlivosti, brnění, bolest a/nebo pocit pálení v pažích nebo 
dolních končetinách (periferní neuropatie). 

Jestliže se u Vás objeví některý z těchto příznaků během léčby přípravkem Sebivo, kontaktujte 
okamžitě svého lékaře

 
Další nežádoucí účinky tohoto typu léku 
Sebivo může způsobit nadměrné zvýšení množství kyseliny mléčné v krvi (laktátová acidóza), které bývá 
provázeno zvětšením jater (hepatomegalie). Laktátová acidóza je vzácný, ale závažný nežádoucí účinek, 
který může být někdy i smrtelný. Pokud budete užívat Sebivo, lékař Vás bude pravidelně kontrolovat. 
Pokud se u Vás v průběhu léčby přípravkem Sebivo objeví svalová bolest, těžká a přetrvávající bolest 
břicha spojená s pocitem na zvracení a zvracením, těžkým a přetrvávajícím ztíženým dýcháním, únava 
břicha, nepříjemné pocity v břiše, kontaktujte okamžitě lékaře
 
U některých lidí se mohou objevit velmi závažné jaterní příznaky, když přestanou užívat léky jako 
Sebivo. Po ukončení léčby Sebivem bude Váš lékař sledovat Váš zdravotní stav a pravidelně provádět 
krevní testy na kontrolu Vašich jater. Informujte okamžitě svého lékaře o nových nebo neobvyklých 
příznacích, kterých si všimnete po ukončení léčby (viz „Jestliže jste přestal(a) užívat Sebivo“ v bodě 3 
této informace). 
 
Dávejte pozor, abyste nenakazil(a) jiné lidi 
I když užíváte Sebivo, stále můžete nakazit jiné lidi virem hepatitidy B (HBV) sexuálním stykem nebo 
kontaminovanou krví nebo jinými tělními tekutinami. Pokud máte sexuální styk s partnerem, který není 
imunní vůči hepatitidě B, vždy použijte kondom a zabraňte jakékoli jiné výměně tělních tekutin. Nikdy 
nesdílejte s nikým Vámi použité injekční jehly. Nesdílejte s nikým Vaše osobní předměty, na kterých 
může být Vaše krev nebo jiné tělní tekutiny, např. zubní kartáčky, žiletky na holení. K prevenci infekce 
HBV je dostupné očkování. 
 
Děti a dospívající 
Sebivo se nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím. 
 
Další léčivé přípravky a Sebivo 
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) 
nebo které možná budete užívat. 
 
Váš lékař nebo lékárník potřebuje vědět o ostatních lécích, které užíváte, protože některé léky by mohly 
ovlivňovat funkci ledvin a protože je přípravek Sebivo vylučován z těla ledvinami do moči. 

53 

 
Neužívejte Sebivo, jestliže je Vám podáván / podáváte si pegylovaný nebo standardní interferon alfa (viz 
„Neužívejte Sebivo“), protože kombinace těchto přípravků může u Vás zvýšit riziko vzniku periferní 
neuropatie (pocity znecitlivění, brnění a/nebo pálení v rukou a/nebo nohou). Pokud jste léčen(a) 
interferonem, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

 

 
Těhotenství a kojení 

Během těhotenství neužívejte Sebivo, aniž by Vám to lékař doporučil. Pokud jste těhotná, 
domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem dříve, 
než začnete tento přípravek užívat. Váš lékař s Vámi prodiskutuje možná rizika užívání přípravku 
Sebivo během těhotenství. 

 

Jestliže máte hepatitidu B a otěhotníte, zeptejte se svého lékaře, jak nejlépe můžete chránit své 
dítě. Sebivo může snížit riziko přenosu viru Vaší hepatitidy B na Vaše nenarozené dítě, pokud je 
užíván v kombinaci s imunoglobulinem a vakcínou proti hepatitidě B. 

 

Během léčby přípravkem Sebivo nekojte. Pokud kojíte, řekněte to svému lékaři. 

 
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů 
Sebivo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pokud během užívání tohoto 
přípravku pociťujete závratě, neřiďte dopravní prostředky, ani neobsluhujte stroje. 
 
3. 

Jak se Sebivo užívá 

 
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistý(á), 
poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. 
 
Kolik se přípravku Sebivo užívá 
Doporučená dávka přípravku je jedna 600miligramová tableta jednou denně. Tabletu užívejte každý den 
přibližně ve stejnou dobu. 
 
Tabletu můžete užívat s jídlem nebo bez jídla. Polykejte ji celou a zapíjejte ji trochou vody. Tabletu 
nekousejte, nedělte ani ji nedrťte. 
 
Jestliže máte onemocnění ledvin, budete možná muset užívat Sebivo méně často (v delších časových 
intervalech). Pokud máte nebo jste někdy měl(a) problémy s ledvinami, řekněte to svému lékaři. 
 
Jak dlouho se Sebivo užívá 
Pokračujte v každodenním užívání Sebiva tak dlouho, jak Vám řekl lékař. Neměňte svou dávku nebo 
nepřestávejte Sebivo užívat, aniž byste se o tom poradil(a) s lékařem. Tento přípravek je určen 
k dlouhodobé léčbě, která může trvat měsíce nebo roky. Váš lékař bude pravidelně sledovat Váš stav, aby 
zkontroloval, zda má léčba požadovaný účinek. 
 
Jestliže jste užil(a) více přípravku Sebivo, než jste měl(a) 
Jestliže jste užil(a) příliš mnoho přípravku Sebivo nebo někdo jiný náhodně užil Vaše tablety, vyhledejte 
okamžitě lékaře nebo jděte do nemocnice. Vezměte s sebou krabičku s léky a ukažte ji lékaři. 
 
Jestliže jste zapomněl(a) užít Sebivo 

Jestliže jste zapomněl(a) užít Sebivo, vezměte si ho co nejdříve, jakmile si na to vzpomenete. Další 
dávku užijte v obvyklém čase. 

Pokud do užití další dávky zbývá méně než 4 hodiny, vynechanou dávku přeskočte a následující 
dávku užijte v obvyklém čase. 

 
Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou tabletu. To u Vás může zvýšit 
možnost výskytu nežádoucích účinků. Pokud si nejste jistý(á), co máte dělat, poraďte se se svým lékařem 
nebo lékárníkem. 

54 

 
Jestliže jste přestal(a) užívat Sebivo 
Ukončení léčby Sebivem může mít za následek zhoršení Vaší hepatitidy B, tj. progrese onemocnění a 
abnormální výsledky testů (zvýšení virového zatížení, vzestup ALT). Sebivo nepřestávejte užívat, aniž by 
Vám to řekl lékař. Při užívání Sebiva dbejte na to, aby Vám Sebivo nedošlo. 
 
Po ukončení léčby Sebivem bude lékař kontrolovat Váš stav a bude pravidelně provádět krevní jaterní 
testy, jelikož Vaše infekce hepatitidou B se může po ukončení léčby zhoršovat nebo se stát velmi 
závažnou. Informujte okamžitě svého lékaře o všech nových či neobvyklých příznacích, kterých si po 
ukončení léčby všimnete. 
 
Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 
 
 
4. 

Možné nežádoucí účinky 

 
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout 
u každého. 
 
Některé nežádoucí účinky by mohly být závažné: 

přetrvávající svalová slabost nebo svalová bolest 

pocit necitlivosti, brnění, bolest a/nebo pocit pálení v pažích nebo dolních končetinách 

Jestliže se u Vás objeví některý z těchto příznaků, kontaktujte okamžitě svého lékaře. 
 
Sebivo může také vyvolat další nežádoucí účinky: 
Časté (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů) 

Závratě, bolest hlavy 

Kašel 

Průjem, pocit na zvracení (nauzea), bolest žaludku (břicha) 

Kožní vyrážka 

Únava (vyčerpanost) 

Při výsledcích vyšetření krve se zjistí zvýšení hladin některých jaterních enzymů (např. ALT, 
AST), amylázy, lipázy nebo kreatinkinázy 

 
Méně časté (mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů) 

Bolest kloubů 

Přetrvávající svalová slabost nebo bolest svalů (myopatie/myozitida), svalová křeč 

Bolest zad, krku, bolest v boku 

Snížená citlivost, brnění, bolest a/nebo palčivý pocit v pažích a/nebo dolních končetinách nebo 
v okolí úst 

Ischias (bolest v dolní části zad nebo v oblasti kyčle, která se může šířit do dolních končetin) 

Porucha chuti 

Stav, kdy se necítíte dobře (malátnost) 

 

Vzácné (mohou postihnout až 1 z 1 000 pacientů) 

Nadbytek kyseliny mléčné v krvi (laktátová acidóza) 

Poškození (rozpadu) svalů (rhabdomyolýza) 

 
Hlášení nežádoucích účinků 
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně 
postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. 
Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací 

o bezpečnosti tohoto přípravku. 
 

55 

 
5. 

Jak Sebivo uchovávat 

 
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. 
 
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce za Použitelné do:. 
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. 
 
Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 
 
Nepoužívejte tento přípravek, pokud si všimnete, že je obal poškozen nebo přípravek jeví známky 
manipulace (otevření). 
 
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 
 
 
6. 

Obsah balení a další informace 

 
Co Sebivo obsahuje 

Léčivou látkou je telbivudinum. Jedna tableta obsahuje telbivudinum 600 mg. 

Dalšími složkami jsou: mikrokrystalická celulosa, povidon, sodná sůl karboxymethylškrobu, 
koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát, hypromelosa, oxid titaničitý (E171), mastek, 
makrogol. 

 
Jak Sebivo vypadá a co obsahuje toto balení 
Sebivo jsou bílé až slabě nažloutlé, oválné potahované tablety, na jedné straně s potiskem “LDT”. 
 
Sebivo potahované tablety jsou dodávány v balení 28 nebo 98 tablet. Na trhu nemusí být všechny 
velikosti balení. 
 
Držitel rozhodnutí o registraci 
Novartis Europharm Limited 
Frimley Business Park 
Camberley GU16 7SR 
Velká Británie 
 
Výrobce 
Novartis Pharma GmbH 
Roonstrasse 25 
90429 Norimberk 
Německo 

56 

 
Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci: 
 
België/Belgique/Belgien 
Novartis Pharma N.V. 
Tél/Tel: +32 2 246 16 11 
 

Lietuva 
Novartis Pharma Services Inc. 
Tel: +370 5 269 16 50 
 

България 
Novartis Pharma Services Inc. 
Тел.: +359 2 489 98 28 
 

Luxembourg/Luxemburg 
Novartis Pharma N.V. 
Tel: +32 2 246 16 11 
 

Česká republika 
Novartis s.r.o. 
Tel: +420 225 775 111 
 

Magyarország 
Novartis Hungária Kft. Pharma 
Tel.: +36 1 457 65 00 

Danmark 
Novartis Healthcare A/S 
Tlf: +45 39 16 84 00 
 

Malta 
Novartis Pharma Services Inc. 
Tel: +356 2122 2872 

Deutschland 
Novartis Pharma GmbH 
Tel: +49 911 273 0 
 

Nederland 
Novartis Pharma B.V. 
Tel: +31 26 37 82 111 

Eesti 
Novartis Pharma Services Inc. 
Tel: +372 66 30 810 
 

Norge 
Novartis Norge AS 
Tlf: +47 23 05 20 00 

Ελλάδα 
Novartis (Hellas) A.E.B.E. 
Τηλ: +30 210 281 17 12 
 

Österreich 
Novartis Pharma GmbH 
Tel: +43 1 86 6570 

España 
Novartis Farmacéutica, S.A. 
Tel: +34 93 306 42 00 
 

Polska 
Novartis Poland Sp. z o.o. 
Tel.: +48 22 375 4888 

France 
Novartis Pharma S.A.S. 
Tél: +33 1 55 47 66 00 
 

Portugal 
Novartis Farma - Produtos Farmacêuticos, S.A. 
Tel: +351 21 000 8600 

Hrvatska 
Novartis Hrvatska d.o.o. 
Tel. +385 1 6274 220 
 

România 
Novartis Pharma Services Romania SRL 
Tel: +40 21 31299 01 

Ireland 
Novartis Ireland Limited 
Tel: +353 1 260 12 55 
 

Slovenija 
Novartis Pharma Services Inc. 
Tel: +386 1 300 75 50 

57 

 
Ísland 
Vistor hf. 
Sími: +354 535 7000 
 

Slovenská republika 
Novartis Slovakia s.r.o. 
Tel: +421 2 5542 5439 
 

Italia 
Novartis Farma S.p.A. 
Tel: +39 02 96 54 1 

Suomi/Finland 
Novartis Finland Oy 
Puh/Tel: +358 (0)10 6133 200 
 

Κύπρος 
Novartis Pharma Services Inc. 
Τηλ: +357 22 690 690 
 

Sverige 
Novartis Sverige AB 
Tel: +46 8 732 32 00 
 

Latvija 
Novartis Pharma Services Inc. 
Tel: +371 67 887 070 
 

United Kingdom 
Novartis Pharmaceuticals UK Ltd. 
Tel: +44 1276 698370 
 

 
Tato příbalová informace byla naposledy revidována 
 
Další zdroje informací 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu. 

58 

Příbalová informace: informace pro uživatele 

 

Sebivo 20 mg /ml perorální roztok 

Telbivudinum 

 
 

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože 
obsahuje pro Vás důležité údaje.
 

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, 
a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy. 

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové 
informaci. Viz bod 4. 

 
Co naleznete v této příbalové informaci 
1. 

Co je Sebivo a k čemu se používá 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Sebivo užívat 

3. 

Jak se Sebivo užívá 

4. 

Možné nežádoucí účinky 

5. 

Jak Sebivo uchovávat 

6. 

Obsah balení a další informace 

 
 
1. 

Co je Sebivo a k čemu se používá 

 
Sebivo obsahuje léčivou látku telbivudin. Sebivo patří do skupiny léčivých přípravků nazývaných 
antivirotika, která se používají k léčbě infekcí vyvolaných viry. 
 
Sebivo se používá k léčbě dospělých pacientů s chronickým zánětem jater typu B (hepatitida B). Zahájení 
léčby přípravkem Sebivo má být zváženo pouze v případě, že není možné nebo vhodné použít alternativní 
léčbu, vůči které si virus hepatitidy B s menší pravděpodobností vytvoří rezistenci. Váš lékař rozhodne, 
jaká léčba je pro Vás nejvhodnější. 
 
Chronický zánět jater typu B je způsoben infekcí virem hepatitidy B, který se množí v játrech a je 
příčinou poškození jater. Léčba přípravkem Sebivo snižuje množství virů hepatitidy B v těle tím, že brání 
jeho rozmnožování, což má za následek menší poškození jater a zlepšení jaterních funkcí. 
 
 
2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Sebivo užívat 

 
Neužívejte Sebivo 

jestliže jste alergický(á) na telbivudin nebo kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou v 
bodě 6), 

jestliže jste léčen(a) pegylovaným nebo standardním interferonem alfa (viz „Další léčivé přípravky 
a Sebivo“). 

Jestliže toto pro Vás platí, Sebivo neužívejte. Poraďte se se svým lékařem
 

59 

Upozornění a opatření 
Před užitím přípravku Sebivo se poraďte se svým lékařem: 

jestliže máte nebo jste měl(a) jakékoli problémy s ledvinami. Před léčbou a během léčby Vás lékař 
může poslat na laboratorní testy, kterými se zjistí, zda Vaše ledviny fungují správně. Podle 
výsledků těchto testů může lékař změnit dávkování přípravku Sebivo. 

jestliže máte cirhózu jater (vážný stav, který způsobuje “ztvrdnutí” jater). V takovém případě Vás 
bude lékař velmi pečlivě sledovat. 

jestliže jste po transplantaci jater. 

jestliže užíváte jakékoliv léky, které mohou způsobit svalové obtíže (pokud si nejste jistý(á), 
poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem). 

jestliže máte infekci virem HIV, hepatitidou C nebo D, nebo jste léčen(a) jakýmikoli antivirovými 
léky. 

Jestliže toto pro Vás platí, řekněte to svému lékaři dříve, než začnete přípravek Sebivo užívat
 
Během léčby přípravkem Sebivo: 

Sebivo může způsobit přetrvávající nevysvětlitelnou svalovou slabost nebo svalovou bolest 
(myopatii). Svalové příznaky se mohou zhoršovat a stát se závažnými. Někdy může dojít k rozpadu 
svalu (rhabdomyolýza), což může způsobit poškození ledvin. 

Sebivo může vzácně vyvolat pocit necitlivosti, brnění, bolest a/nebo pocit pálení v pažích nebo 
dolních končetinách (periferní neuropatie). 

Jestliže se u Vás objeví některý z těchto příznaků během léčby přípravkem Sebivo, kontaktujte 
okamžitě svého lékaře

 
Další nežádoucí účinky tohoto typu léku 
Sebivo může způsobit nadměrné zvýšení množství kyseliny mléčné v krvi (laktátová acidóza), které bývá 
provázeno zvětšením jater (hepatomegalie). Laktátová acidóza je vzácný, ale závažný nežádoucí účinek, 
který může být někdy i smrtelný. Pokud budete užívat Sebivo, lékař Vás bude pravidelně kontrolovat. 
Pokud se u Vás v průběhu léčby přípravkem Sebivo objeví svalová bolest, těžká a přetrvávající bolest 
břicha spojená s pocitem na zvracení a zvracením, těžkým a přetrvávajícím ztíženým dýcháním, únava 
břicha, nepříjemné pocity v břiše, kontaktujte okamžitě lékaře
 
U některých lidí se mohou objevit velmi závažné jaterní příznaky, když přestanou užívat léky jako 
Sebivo. Po ukončení léčby Sebivem bude Váš lékař sledovat Váš zdravotní stav a pravidelně provádět 
krevní testy na kontrolu Vašich jater. Informujte okamžitě svého lékaře o nových nebo neobvyklých 
příznacích, kterých si všimnete po ukončení léčby (viz „Jestliže jste přestal(a) užívat Sebivo“ v bodě 3 
této informace). 
 
Dávejte pozor, abyste nenakazil(a) jiné lidi 
I když užíváte Sebivo, stále můžete nakazit jiné lidi virem hepatitidy B (HBV) sexuálním stykem nebo 
kontaminovanou krví nebo jinými tělními tekutinami. Pokud máte sexuální styk s partnerem, který není 
imunní vůči hepatitidě B, vždy použijte kondom a zabraňte jakékoli jiné výměně tělních tekutin. Nikdy 
nesdílejte s nikým Vámi použité injekční jehly. Nesdílejte s nikým Vaše osobní předměty, na kterých 
může být Vaše krev nebo jiné tělní tekutiny, např. zubní kartáčky, žiletky na holení. K prevenci infekce 
HBV je dostupné očkování. 
 
Děti a dospívající 
Sebivo se nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím. 
 

60 

Další léčivé přípravky a Sebivo 
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) 
nebo které možná budete užívat. 
 
Váš lékař nebo lékárník potřebuje vědět o ostatních lécích, které užíváte, protože některé léky by mohly 
ovlivňovat funkci ledvin a protože je přípravek Sebivo vylučován z těla ledvinami do moči. 
 
Neužívejte Sebivo, jestliže je Vám podáván / podáváte si pegylovaný nebo standardní interferon alfa (viz 
„Neužívejte Sebivo“), protože kombinace těchto přípravků může u Vás zvýšit riziko vzniku periferní 
neuropatie (pocity znecitlivění, brnění a/nebo pálení v rukou a/nebo nohou). Pokud jste léčen(a) 
interferonem, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 
 
Těhotenství a kojení 

Během těhotenství neužívejte Sebivo, aniž by Vám to lékař doporučil. Pokud jste těhotná, 
domníváte se, že můžete být těhotná,nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem dříve, 
než začnete tento přípravek užívat. Váš lékař s Vámi prodiskutuje možná rizika užívání přípravku 
Sebivo během těhotenství. 

 

Jestliže máte hepatitidu B a otěhotníte, zeptejte se svého lékaře, jak nejlépe můžete chránit své 
dítě. Sebivo může snížit riziko přenosu viru Vaší hepatitidy B na Vaše nenarozené dítě, pokud je 
užíván v kombinaci s imunoglobulinem a vakcínou proti hepatitidě B. 

 

Během léčby přípravkem Sebivo nekojte. Pokud kojíte, řekněte to svému lékaři. 

 
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů 
Sebivo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pokud během užívání tohoto 
přípravku pociťujete závratě, neřiďte dopravní prostředky, ani neobsluhujte stroje. 
 
Sebivo obsahuje sodík 
Sebivo perorální roztok obsahuje v dávce 600 mg (30 ml) asi 47 mg sodíku. Jestliže držíte kontrolovanou 
sodíkovou dietu, požádejte svého lékaře o radu. 
 
 
3. 

Jak se Sebivo užívá 

 
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistý(á), 
poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. 
 
Kolik se přípravku Sebivo užívá 
Doporučená dávka Sebiva je 30 ml perorálního roztoku (600 mg telbivudinu) jednou denně. Užívejte 
Sebivo každý den přibližně ve stejnou dobu. Přípravek může být užíván s jídlem i bez jídla. 
 
Úplné instrukce, jak používat Sebivo, viz bod „Návod k použití“ na konci této informace. 
 
Sejměte odměrku a otevřete lahev. Pomalu a pečlivě nalijte roztok z lahve do odměrky po značku 
předepsaného množství. Ihned všechen odměřený roztok z odměrky vypijte. 
 
V případě, že nemůžete přesně odměřit předepsané množství pomocí odměrky, použijte stříkačku pro 
perorální podání. Podrobné instrukce jak použít stříkačku pro perorální podání, viz bod „Návod 
k použití“. 
 
Jestliže máte onemocnění ledvin, bude možná Vaše dávka snížena. Pokud máte nebo jste někdy měl(a) 
problémy s ledvinami, řekněte to svému lékaři. 

61 

 
Jak dlouho se Sebivo užívá 
Pokračujte v každodenním užívání Sebiva tak dlouho, jak Vám řekl lékař. Neměňte svou dávku nebo 
nepřestávejte Sebivo užívat, aniž byste se o tom poradil(a) s lékařem. Tento přípravek je určen 
k dlouhodobé léčbě, která může trvat měsíce nebo roky. Váš lékař bude pravidelně sledovat Váš stav, aby 
zkontroloval, zda má léčba požadovaný účinek. 
 
Jestliže jste užil(a) více přípravku Sebivo, než jste měl(a) 
Jestliže jste užil(a) příliš mnoho přípravku Sebivo nebo někdo jiný náhodně užil Váš perorální roztok, 
vyhledejte okamžitě lékaře nebo jděte do nemocnice. Vezměte s sebou balení léku a ukažte ho lékaři. 
 
Jestliže jste zapomněl(a) užít Sebivo 

Jestliže jste zapomněl(a) užít Sebivo, vezměte si ho co nejdříve, jakmile si na to vzpomenete. Další 
dávku užijte v obvyklém čase. 

Pokud do užití další dávky zbývá méně než 4 hodiny, vynechanou dávku přeskočte a následující 
dávku užijte v obvyklém čase. 

 
Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. To u Vás může zvýšit 
možnost výskytu nežádoucích účinků. Pokud si nejste jistý(á), co máte dělat, poraďte se se svým lékařem 
nebo lékárníkem. 
 
Jestliže jste přestal(a) užívat Sebivo 
Ukončení léčby Sebivem může mít za následek zhoršení Vaší hepatitidy B, tj. progrese onemocnění a 
abnormální výsledky testů (zvýšení virového zatížení, vzestup ALT). Sebivo nepřestávejte užívat, aniž by 
Vám to řekl lékař. Při užívání Sebiva dbejte na to, aby Vám Sebivo nedošlo. 
 
Po ukončení léčby Sebivem bude lékař kontrolovat Váš stav a bude pravidelně provádět krevní jaterní 
testy, jelikož Vaše infekce hepatitidou B se může po ukončení léčby zhoršovat nebo se stát velmi 
závažnou. Informujte okamžitě svého lékaře o všech nových či neobvyklých příznacích, kterých si po 
ukončení léčby všimnete. 
 
Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 
 
 
4. 

Možné nežádoucí účinky 

 
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout 
u každého. 
 
Některé nežádoucí účinky by mohly být závažné: 

přetrvávající svalová slabost nebo svalová bolest 

pocit necitlivosti, brnění, bolest a/nebo pocit pálení v pažích nebo dolních končetinách 

Jestliže se u Vás objeví některý z těchto příznaků, kontaktujte okamžitě svého lékaře. 
 
Sebivo může také vyvolat další nežádoucí účinky: 
Časté (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů) 

Závratě, bolest hlavy 

Kašel 

Průjem, pocit na zvracení (nauzea), bolest žaludku (břicha) 

Kožní vyrážka 

Únava (vyčerpanost) 

Při výsledcích vyšetření krve se zjistí zvýšení hladin některých jaterních enzymů (např. ALT, 
AST), amylázy, lipázy nebo kreatinkinázy 

 

62 

Méně časté (mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů) 

Bolest kloubů 

Přetrvávající svalová slabost nebo bolest svalů (myopatie/myozitida), svalová křeč 

Bolest zad, krku, bolest v boku 

Snížená citlivost, brnění, bolest a/nebo palčivý pocit v pažích a/nebo dolních končetinách nebo 

v okolí úst 

Ischias (bolest v dolní části zad nebo v oblasti kyčle, která se může šířit do dolních končetin) 

Porucha chuti 

Stav, kdy se necítíte dobře (malátnost) 

 
Vzácné (mohou postihnout až 1 z 1 000 pacientů) 

Nadbytek kyseliny mléčné v krvi (laktátová acidóza) 

Poškození (rozpadu) svalů (rhabdomyolýza) 

 

Hlášení nežádoucích účinků 
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně 
postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. 
Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací 

o bezpečnosti tohoto přípravku. 
 
 
5. 

Jak Sebivo uchovávat 

 
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. 
 
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a nálepce na lahvi. 
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. 
 
Neuchovávejte při teplotě nad 30 °C. Chraňte před mrazem. 
 
Po otevření lahve spotřebujte do 2 měsíců. 
 
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 
 
 
6. 

Obsah balení a další informace 

 
Co Sebivo obsahuje 

Léčivou látkou je telbivudinum. 30 ml perorálního roztoku obsahuje telbivudinum 600 mg. 

Dalšími složkami jsou: kyselina benzoová, dihydrát sodné soli sacharinu, mučenkové aroma, 
hydroxid sodný, kyselina citronová, čištěná voda. 

 
Jak Sebivo vypadá a co obsahuje toto balení 
Sebivo 20 mg/ml perorální roztok je dodáván jako 300 ml čirého, bezbarvého až světle žlutého roztoku 
v hnědé skleněné lahvi s dětským bezpečnostním uzávěrem, včetně polyethylenového těsnícího kroužku a 
jistícího kroužku. Balení obsahuje polypropylenovou odměrku s vyznačeným dávkováním od 5 do 30 ml 
se stupnicí po 5 ml a polypropylenová stříkačka pro perorální podání s vyznačeným dávkováním od 1 do 
10 ml se stupnicí 0,5 ml. 

63 

 
Držitel rozhodnutí o registraci 
Novartis Europharm Limited 
Frimley Business Park 
Camberley GU16 7SR 
Velká Británie 
 
Výrobce 
Novartis Pharma GmbH 
Roonstrasse 25 
90429 Norimberk 
Německo 
 
Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci: 
 
België/Belgique/Belgien 
Novartis Pharma N.V. 
Tél/Tel: +32 2 246 16 11 
 

Lietuva 
Novartis Pharma Services Inc. 
Tel: +370 5 269 16 50 
 

България 
Novartis Pharma Services Inc. 
Тел.: +359 2 489 98 28 
 

Luxembourg/Luxemburg 
Novartis Pharma N.V. 
Tel: +32 2 246 16 11 
 

Česká republika 
Novartis s.r.o. 
Tel: +420 225 775 111 
 

Magyarország 
Novartis Hungária Kft. Pharma 
Tel.: +36 1 457 65 00 

Danmark 
Novartis Healthcare A/S 
Tlf: +45 39 16 84 00 
 

Malta 
Novartis Pharma Services Inc. 
Tel: +356 2122 2872 

Deutschland 
Novartis Pharma GmbH 
Tel: +49 911 273 0 
 

Nederland 
Novartis Pharma B.V. 
Tel: +31 26 37 82 111 

Eesti 
Novartis Pharma Services Inc. 
Tel: +372 66 30 810 
 

Norge 
Novartis Norge AS 
Tlf: +47 23 05 20 00 

Ελλάδα 
Novartis (Hellas) A.E.B.E. 
Τηλ: +30 210 281 17 12 
 

Österreich 
Novartis Pharma GmbH 
Tel: +43 1 86 6570 

España 
Novartis Farmacéutica, S.A. 
Tel: +34 93 306 42 00 
 

Polska 
Novartis Poland Sp. z o.o. 
Tel.: +48 22 375 4888 

France 
Novartis Pharma S.A.S. 
Tél: +33 1 55 47 66 00 
 

Portugal 
Novartis Farma - Produtos Farmacêuticos, S.A. 
Tel: +351 21 000 8600 

64 

 
Hrvatska 
Novartis Hrvatska d.o.o. 
Tel. +385 1 6274 220 
 

România 
Novartis Pharma Services Romania SRL 
Tel: +40 21 31299 01 

Ireland 
Novartis Ireland Limited 
Tel: +353 1 260 12 55 
 

Slovenija 
Novartis Pharma Services Inc. 
Tel: +386 1 300 75 50 

Ísland 
Vistor hf. 
Sími: +354 535 7000 
 

Slovenská republika 
Novartis Slovakia s.r.o. 
Tel: +421 2 5542 5439 
 

Italia 
Novartis Farma S.p.A. 
Tel: +39 02 96 54 1 

Suomi/Finland 
Novartis Finland Oy 
Puh/Tel: +358 (0)10 6133 200 
 

Κύπρος 
Novartis Pharma Services Inc. 
Τηλ: +357 22 690 690 
 

Sverige 
Novartis Sverige AB 
Tel: +46 8 732 32 00 
 

Latvija 
Novartis Pharma Services Inc. 
Tel: +371 67 887 070 
 

United Kingdom 
Novartis Pharmaceuticals UK Ltd. 
Tel: +44 1276 698370 
 

 
Tato příbalová informace byla naposledy revidována 
 
Další zdroje informací 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu. 

65 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 

Přečtěte si prosím pečlivě tento návod k použití, abyste věděli, jak používat roztok správně. 
 
 

 

1.  Lahev s perorálním roztokem. 
2.  Dětský bezpečnostní uzávěr s jistícím kroužkem. 

Vždy po použití lahev uzavřete uzávěrem. 

3.  Odměrka k dávkování perorálního roztoku. Po 

použití odměrku vyčistěte a vždy ji vraťte zpět na 
uzávěr lahve. 

4.  Stříkačka pro perorální podání pro odměření 

dávek, které nemohou být přesně odměřeny 
použitím odměrky. 

 

 
 
 
Příprava dávky léku při použití odměrky 
 

 

1.  Sejměte odměrku. 
2.  Zatlačte na uzávěr (2a) a současně otočte doleva dětským 

bezpečnostním uzávěrem (2b) abyste otevřeli lahev. 

 
 
 

 

3.  Před nalitím roztoku do odměrky, prosím, zkontrolujte 

správný dílek stupnice, abyste se vyhnuli případnému plýtvání 
nebo rozlití roztoku. 
Odměrku držte ve výšce očí, pečlivě a pomalu lijte předepsané 
množství roztoku z lahve do odměrky, až roztok dosáhne 
vrcholku příslušného dílku. 

 
Poznámka: Jestliže množství nalité do odměrky přesáhne 
požadovanou dávku, zlikvidujte přebytečné množství vylitím do 
dřezu. Nelijte je zpět do lahve. 

 
 
 

 

4.  Roztok vypijte nebo ho podejte pacientovi ihned. 
5.  Lahev pevně uzavřete zašroubováním uzávěru. 

 
 

66 

 

 

6.  Ihned vypláchněte odměrku vodou. 
7.  Odstraňte vodu z odměrky utřením čistým papírovým 

kapesníkem a vraťte odměrku zpět na uzávěr. 

 
 
Příprava 6 ml dávky léku při použití stříkačky pro perorální podání 
 

 

1.  Sejměte odměrku. 
2.  Zatlačte na uzávěr (2a) a současně otočte doleva 

dětským bezpečnostním uzávěrem (2b) abyste 
otevřeli lahev. 

 

3.  Před nalitím roztoku do odměrky, prosím, 

zkontrolujte polohu dílků 5 ml a 10 ml, abyste se 
vyhnuli případnému plýtvání nebo rozlití roztoku. 
Odměrku držte ve výšce očí, pečlivě a pomalu lijte 
předepsané množství roztoku z lahve do odměrky, až 
hladina roztoku dosáhne přesně mezi dílek 5 ml a 
dílek 10 ml. 

 

 

 

4.  Natáhněte veškerý roztok z odměrky do stříkačky 

pro perorální podání.  

 

5.  Obraťte stříkačku do svislé polohy a mírně jí 

nakloňte tak, aby se vzduchové bubliny dostaly k 
hornímu konci stříkačky. 

6.  Tlačte opatrně a pomalu na píst tak, abyste odstranili 

vzduch ze stříkačky, přičemž se objeví první kapka 
roztoku. 

67 

 

7.  Držte stříkačku nad odměrkou. 
8.  Posunujte pomalu a opatrně píst tak, dokud množství 

roztoku nedosáhne dílku 6 ml. 

 

9.  Roztok ihned polkněte přímo ze stříkačky. 
10.  Roztok zbylý v odměrce vylijte do dopadu. 

Nevracejte ho zpátky do lahve, protože by mohlo 
dojít ke kontaminaci. 

11.  Láhev pevně uzavřete. 
12.  Vypláchněte odměrku a stříkačku v čisté vodě. 
13.  Osušte odměrku čistým kusem látky a vraťte ji zpět 

na hrdlo lahve. 

14.  Stříkačku ponechte, aby se vysušila vzduchem a 

uchovávejte ji spolu s lahví. 

 

68 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA IV 

 

VĚDECKÉ ZÁVĚRY A ZDŮVODNĚNÍ ZMĚNY V REGISTRACI 

69 

Vědecké závěry 
 
S ohledem na hodnotící zprávu výboru PRAC týkající se pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti 
(PSUR) telbivudinu dospěl výbor CHMP k těmto vědeckým závěrům: 
 
Podle kumulativního přehledu, který držitel registračního rozhodnutí poskytl v rámci PSUR, bylo při 
léčbě telbivudinem hlášeno celkem 96 případů laktátové acidózy. U 54 případů šlo o sekundární stav 
v důsledku primárních závažných stavů, jako jsou rhabdomyolýza nebo myopatie. U 26 případů, kde 
primární příčina nebyla zjevná, byla laktátová acidóza často spojena se zvýšením hladiny 
kreatinfosfokinázy. Navíc byl během hodnoceného období publikován jeden případ závažné refrakterní 
laktátové acidózy u pacienta užívajícího telbivudin v monoterapii. U tohoto pacienta žádné závažné 
výchozí zdravotní komplikace hlášeny nebyly. Celkově bylo zaznamenáno sedm fatálních případů 
laktátové acidózy, včetně šesti případů, kdy byla laktátová acidóza hlášena jako příznak nebo sekundární 
stav k rhabdomyolýze. Bylo tak potvrzeno, že zůstává obtížné jasně určit, zda laktátová acidóza 
způsobuje postižení svalů nebo je naopak následkem svalového poškození. 
 
Na základě dostupných údajů rozhodl výbor PRAC, že souhrn údajů u přípravku obsahujícím telbivudin 
má být aktualizován, aby zdůraznil stávající upozornění v bodě 4.4 souhrnu údajů o přípravku na 
laktátovou acidózu, zejména upozorněním na možný fatální důsledek telbivudinem způsobené laktátové 
acidózy v souvislostí s rhabdomyolýzou a odstraněním stávající informace v bodě 4.8 souhrnu údajů o 
přípravku, že laktátová acidóza byla hlášena výhradně jako sekundární příhoda (protože se vždy nejedná 
o tento případ). 
 
Vzhledem k údajům prezentovaným v revidované zprávě PSUR výbor PRAC považuje změny 
v informacích o přípravku obsahujícím telbivudin za odůvodněné. 
 
Výbor CHMP souhlasí s vědeckými závěry výboru PRAC. 
 
Zdůvodnění změny v registraci 
 
Na základě vědeckých závěrů týkajících se telbivudinu výbor CHMP zastává stanovisko, že poměr 
přínosů a rizik léčivého přípravku obsahujícího telbivudin zůstává nezměněný, a to pod podmínkou, že 
v informacích o přípravku budou provedeny navrhované změny. 
 
Výbor CHMP doporučuje změnu v registraci. 

Recenze

Recenze produktu SEBIVO 600 MG 28X600MG Potahované tablety

Diskuze

Diskuze k produktu SEBIVO 600 MG 28X600MG Potahované tablety

Přidat nový příspěvek do diskuze

 

Mohlo by vás zajímat


Načítám

Nejprodávanější značky

Výhodné nabídky už nemusíte hledat

pošleme vám je e-mailem :)

Zkuste to, odhlásit se koneckonců můžete kdykoli.
Nahoru
OK
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Zjistit více
Zpracovávám