Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Léky na předpis léčba nádorových onemocnění

REVLIMID 5 MG 21X5MG Tobolky - diskuze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 97678

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Kód výrobku: 97678
Kód EAN:
Kód SÚKL: 28936
K čemu se Revlimid používá Revlimid v kombinaci s dexametazonem se používá k léčbě dospělých pacientů, u nichž byl diagnostikován mnohočetný myelom. Mnohočetný myelom je druh rakoviny krve postihující bílé krvinky, které vytvářejí protilátky.

Příbalový leták

PŘÍLOHA I 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o 

bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. 
Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8. 

1. 

NÁZEV PŘÍPRAVKU 

Revlimid 2,5 mg tvrdé tobolky 
Revlimid 5 mg tvrdé tobolky 
Revlimid 7,5 mg tvrdé tobolky 
Revlimid 10 mg tvrdé tobolky 
Revlimid 15 mg tvrdé tobolky 
Revlimid 20 mg tvrdé tobolky 
Revlimid 25 mg tvrdé tobolky 

2. 

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 

Revlimid 2,5 mg tvrdé tobolky 
Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 2,5 mg. 
Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem  
Jedna tobolka obsahuje 73,5 mg laktosy (ve formě bezvodé laktosy). 

Revlimid 5 mg tvrdé tobolky 
Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 5 mg. 
Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem  
Jedna tobolka obsahuje 147 mg laktosy (ve formě bezvodé laktosy). 

Revlimid 7,5 mg tvrdé tobolky 
Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 7,5 mg. 
Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem  
Jedna tobolka obsahuje 144,5 mg laktosy (ve formě bezvodé laktosy). 

Revlimid 10 mg tvrdé tobolky 
Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 10 mg. 
Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem  
Jedna tobolka obsahuje 294 mg laktosy (ve formě bezvodé laktosy). 

Revlimid 15 mg tvrdé tobolky 
Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 15 mg. 
Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem  

Jedna tobolka obsahuje 289 mg laktosy (ve formě bezvodé laktosy). 

Revlimid 20 mg tvrdé tobolky 
Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 20 mg. 
Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem  
Jedna tobolka obsahuje 244,5 mg laktosy (ve formě bezvodé laktosy). 

Revlimid 25 mg tvrdé tobolky 
Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 25 mg. 
Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem  

Jedna tobolka obsahuje 200 mg laktosy (ve formě bezvodé laktosy). 

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 

3. 

LÉKOVÁ FORMA 

Tvrdá tobolka. 

Revlimid 2,5 mg tvrdé tobolky 
Modrozelené/bílé tobolky velikosti 4; 14,3 mm, s nápisem „REV 2.5 mg“. 

Revlimid 5 mg tvrdé tobolky 
Bílé tobolky velikosti 2; 18,0 mm, s nápisem „REV 5 mg“ 

Revlimid 7,5 mg tvrdé tobolky 
Světle žluté/bílé tobolky velikosti 2; 18 mm, s nápisem „REV 7.5 mg“. 

Revlimid 10 mg tvrdé tobolky 
Modrozelené/světle žluté tobolky velikosti 0; 21,7 mm, s nápisem „REV 10 mg“. 

Revlimid 15 mg tvrdé tobolky 
Světle modré/bílé tobolky velikosti 0; 21,7 mm, s nápisem „REV 15 mg“. 

Revlimid 20 mg tvrdé tobolky 
Modrozelené/světle modré tobolky velikosti 0; 21,7 mm, s nápisem „REV 20 mg“. 

Revlimid 25 mg tvrdé tobolky 
Bílé tobolky velikosti 0; 21,7 mm, s nápisem „REV 25 mg“. 

4. 

KLINICKÉ ÚDAJE 

4.1 

Terapeutické indikace 

Mnohočetný myelom 
Revlimid je v monoterapii indikován k udržovací léčbě dospělých pacientů s nově diagnostikovaným 
mnohočetným myelomem, kteří podstoupili autologní transplantaci kmenových buněk. 

Revlimid je v kombinované terapii (viz bod 4.2) indikován k léčbě dospělých pacientů s doposud 
neléčeným mnohočetným myelomem, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro transplantaci. 

Revlimid je v kombinaci s dexamethasonem indikován k léčbě dospělých pacientů s mnohočetným 
myelomem, kteří absolvovali alespoň jednu předchozí terapii. 

Myelodysplastické syndromy 
Revlimid je v monoterapii indikován k léčbě dospělých pacientů s anémií závislou na transfuzi, která 
vznikla v důsledku myelodysplastických syndromů s nízkým rizikem nebo středním rizikem I. stupně, 
spojených s cytogenetickou abnormalitou izolované delece 5q v případech, kdy jsou ostatní léčebné 
možnosti nedostatečné nebo neadekvátní. 

Lymfom z plášťových buněk 
Revlimid je v monoterapii indikován k léčbě dospělých pacientů s relabujícím nebo refrakterním 
lymfomem z plášťových buněk (MCL) (viz body 4.4 a 5.1). 

4.2  Dávkování a způsob podání 

Léčba přípravkem Revlimid musí být vedena pod dohledem lékaře se zkušenostmi v používání 
protinádorových terapií. 

Pro všechny indikace popsané níže: 

• Dávku je třeba upravovat na základě klinických a laboratorních nálezů (viz bod 4.4) 

• K léčbě trombocytopenie 3. a 4. stupně, neutropenie nebo jiné toxicity 3. a 4. stupně 

vyhodnocené jako spojené s lenalidomidem se v průběhu léčby a po znovuzahájení léčby 
doporučuje úprava dávkování. 

• V případě neutropenie má být k léčbě pacienta zváženo použití růstových faktorů.  

• Pokud od vynechání dávky uplynulo méně než 12 hodin, pacient může vynechanou dávku 

užít. Pokud od vynechání dávky v plánovaném čase uplynulo více než 12 hodin, pacient nesmí 
užít vynechanou dávku, ale vezme si další dávku v plánovaný čas následujícího dne. 

Dávkování 
Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom (NDMM) 

• Udržovací léčba lenalidomidem u pacientů, kteří podstoupili autologní transplantaci 

kmenových buněk (autologous stem cell transplantation – ASCT). 

Podávání udržovací dávky lenalidomidu se má zahájit až po patřičné stabilizaci hematologických 
parametrů po ASCT u pacientů bez průkazné progrese. Léčba lenalidomidem nesmí začít, pokud 
absolutní počet neutrofilů (ANC) je < 1,0 × 10

9

/l, a/nebo počet trombocytů je < 75 × 10

9

/l. 

Doporučená dávka 
Doporučená počáteční dávka lenalidomidu je 10 mg perorálně jednou denně průběžně (v 1. až 28. den 
opakovaných 28denních cyklů) podávaná až do progrese onemocnění nebo intolerance. Po 3 cyklech 
podávání udržovací dávky lenalidomidu může být dávka, pokud je tolerována, zvýšena na 15 mg 
perorálně jednou denně.  

• Kroky při snižování dávky 

Počáteční dávka (10 mg) 

Pokud je dávka zvýšena (15 mg)

a

Dávková hladina -1

5 mg 

10 mg 

Dávková hladina -2

5 mg (v 1. až 21. den každých 28 dní) 

5 mg 

Dávková hladina -3

Neuplatňuje se 

5 mg (v 1. až 21. den každých 28 dní) 

Nepodávejte dávku nižší než 5 mg (v 1. až 21. den každých 28 dní) 

Po 3 cyklech podávání udržovací dávky lenalidomidu může být dávka, pokud je tolerována, zvýšena na 15 mg perorálně jednou denně. 

• Trombocytopenie 

Pokud počet trombocytů 

Doporučená léčba 

klesne na < 30 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 30 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem při dávkové 
hladině -1 jednou denně 

při každém následném poklesu na < 30 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 30 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem při nejbližší 
nižší dávkové hladině jednou denně 

• Neutropenie 

Pokud počet neutrofilů 

Doporučená léčba

a

klesne na < 0,5 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem při dávkové 
hladině -1 jednou denně 

při každém následném poklesu na < 0,5 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem při nejbližší 
nižší dávkové hladině jednou denně 

a

 Pokud je neutropenie jedinou toxicitou při jakékoliv dávkové hladině, přidejte, dle uvážení lékaře, faktor stimulující granulocytární kolonie 

(G-CSF) a udržte dávkovou hladinu lenalidomidu. 

• Lenalidomid v kombinaci s dexamethasonem až do progrese onemocnění u pacientů, kteří 

nejsou vhodnými kandidáty pro transplantaci

Léčba lenalidomidem nesmí začít, pokud ANC je < 1,0 × 10

9

/l a/nebo počet trombocytů je < 50 × 

10

9

/l. 

Doporučená dávka 
Doporučená počáteční dávka lenalidomidu je 25 mg perorálně jednou denně v 1. až 21. den 
opakovaných 28denních cyklů. 
Doporučená dávka dexamethasonu je 40 mg perorálně jednou denně v 1., 8., 15. a 22. den 
opakovaných 28denních cyklů. Pacienti mohou v terapii lenalidomidem a dexamethasonem 
pokračovat až do progrese onemocnění nebo intolerance. 

Kroky při snižování dávky 

lenalidomid

 ª

dexamethason 

Počáteční dávka 

25 mg 

40 mg 

Dávková hladina -1 

20 mg 

20 mg 

Dávková hladina -2 

15 mg 

12 mg 

Dávková hladina -3 

10 mg 

8 mg 

Dávková hladina -4 

5 mg 

4 mg 

Dávková hladina -5 

2,5 mg 

Neuplatňuje se 

ª Snižování dávky obou přípravků může probíhat nezávisle na sobě 

Trombocytopenie 

Pokud počet trombocytů 

Doporučená léčba 

klesne na < 25 × 10

9

/l 

Přerušení dávkování lenalidomidu po zbytek 
cykluª 

vrátí se na ≥ 50 × 10

9

/l 

Snížení o jednu dávkovou hladinu při 
pokračování v dalším cyklu 

ª Pokud po 15. dni cyklu nastane toxicita limitující dávku (DLT), bude dávkování lenalidomidu přerušeno minimálně po zbytek stávajícího 
28denního cyklu. 

Neutropenie 

Pokud počet neutrofilů 

Doporučená léčba 

poprvé klesne na < 0,5 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 1 × 10

9

/l, pokud je neutropenie jedinou 

pozorovanou toxicitou 

Pokračování léčby lenalidomidem při 
počáteční dávce jednou denně 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l, pokud jsou pozorovány 

hematologické toxicity úměrné dávce jiné než 
neutropenie  

Pokračování léčby lenalidomidem při 
dávkové hladině -1 jednou denně 

při každém následném poklesu na < 0,5 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem při 
nejbližší nižší dávkové hladině jednou denně 

V případě hematologické toxicity může být dávka lenalidomidu znovu nastavena na nejbližší vyšší 
dávkovou hladinu (až na počáteční dávku), pokud došlo ke zlepšení funkce kostní dřeně (žádná 
hematologická toxicita po dobu alespoň 2 po sobě následujících cyklů: ANC ≥1,5 × 10

9

/l s počtem 

trombocytů ≥ 100 × 10

9

/l na začátku nového cyklu). 

• Lenalidomid v kombinaci s melfalanem a prednisonem s  následnou udržovací terapií 

lenalidomidem u pacientů, kteří nejsou vhodnými kandidáty na transplantaci.  

Léčbu lenalidomidem nelze zahájit, pokud je ANC < 1,5 × 10

9

/l a/nebo počet trombocytů je < 75 × 

10

9

/l. 

Doporučená dávka 
Doporučená počáteční dávka lenalidomidu je 10 mg jednou denně perorálně v 1. až 21. den 
opakovaných 28denních cyklů po dobu až 9 cyklů, melfalanu 0,18 mg/kg perorálně v 1. až 4. den 
opakovaných 28denních cyklů, prednisonu 2 mg/kg perorálně v 1. až 4. den opakovaných 

28denních cyklů. Pacienti, kteří dokončí 9 cyklů nebo nejsou schopni dokončit kombinovanou terapii 
kvůli intoleranci, jsou léčeni lenalidomidem v monoterapii následovně: 10 mg jednou denně perorálně 
v 1. až 21. den opakovaných 28denních cyklů až do progrese onemocnění.  

Kroky při snižování dávky 

Lenalidomid 

Melfalan 

Prednison 

Počáteční dávka 

10 mg

a

0,18 mg/kg 

2 mg/kg 

Dávková hladina -1 

7,5 mg 

0,14 mg/kg 

1 mg/kg 

Dávková hladina -2 

5 mg 

0,10 mg/kg 

0,5 mg/kg 

Dávková hladina -3 

2,5 mg 

Neuplatňuje se 

0,25 mg/kg 

a

Pokud je neutropenie jedinou toxicitou při jakékoliv dávkové hladině, přidejte faktor stimulující granulocytární kolonie (G-CSF) a udržte 

dávkovou hladinu lenalidomidu.  

Trombocytopenie 

Pokud počet trombocytů 

Doporučená léčba 

poprvé klesne na < 25 × 10

9

/l 

Přerušení dávkování lenalidomidu  

vrátí se na ≥ 25 × 10

9

Pokračování léčby lenalidomidem a 
melfalanem při dávkové hladině -1 

při každém následném poklesu pod 30 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 30 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem při 
nejbližší nižší dávkové hladině (dávková 
hladina -2 nebo – 3) jednou denně 

Neutropenie 

Pokud počet neutrofilů 

Doporučená léčba 

poprvé klesne na < 0,5 × 10

9

/l

a

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l pokud je neutropenie 

jedinou pozorovanou toxicitou 

Pokračování léčby lenalidomidem při 
počáteční dávce jednou denně 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l pokud jsou pozorovány 

hematologické toxicity úměrné dávce jiné než 
neutropenie  

Pokračování léčby lenalidomidem při 
dávkové hladině -1 jednou denně 

při každém následném poklesu na < 0,5 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem při další 
nižší dávkové hladině jednou denně 

ª Pokud pacient nedostával G-CSF terapii, zahajte tuto G-CSF terapii. V 1. den dalšího cyklu pokračujte dle potřeby s G-CSF a udržte dávku 
lenalidomidu, pokud byla neutropenia jedinou DLT. V opačném případě snižte dávku o jednu dávkovou hladinu na začátku dalšího cyklu.  

Mnohočetný myelom s  alespoň jednou předchozí terapií 
Léčba lenalidomidem se nesmí zahájit, pokud je ANC< 1,0 × 10

9

/l a/nebo počet trombocytů < 75 × 

10

9

/l nebo, v závislosti od míry infilitrace kostní dřeně plazmatickými buňkami, počet trombocytů 

< 30 × 10

9

/l. 

Doporučená dávka 
Doporučená počáteční dávka lenalidomidu je 25 mg perorálně jednou denně v 1. až 21. den 
opakovaných 28denních cyklů. Doporučená dávka dexamethasonu je při prvních 4 cyklech léčby 
40 mg perorálně jednou denně v 1. až 4., 9. až 12. a 17. až 20. den každého 28denního cyklu. Po 
prvních 4 cyklech se užívá 40 mg jednou denně v 1. až 4. den každého 28denního cyklu.  
Předepisující lékaři by měli důkladně vyhodnotit, jaká dávka dexamethasonu se použije, přičemž by 
měli brát v úvahu zdravotní stav a stav nemoci pacienta. 

Kroky při snižování dávky

Počáteční dávka 

25 mg 

Dávková hladina 

-

15 mg 

Dávková hladina 

-

10 mg 

Dávková hladina 

-

5 mg 

Trombocytopenie 

Pokud počet trombocytů 

Doporučená léčba 

poprvé klesne na < 30 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 30 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem v dávkové 
hladině 

-

při každém následném poklesu pod 30 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 30 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem v nejbližší 
nižší dávkové hladině (dávková hladina 

-

2 nebo 

-

3) jednou denně. Nepodávejte méně než 

5 mg/den. 

Neutropenie 

Pokud počet neutrofilů 

Doporučená léčba 

poprvé klesne na < 0,5 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l (když je neutropenie 

jedinou pozorovanou toxicitou) 

Pokračování léčby počáteční dávkou 
lenalidomidu jednou denně 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l (když jsou pozorovány i 

jiné hematologické toxicity závislé na dávce než 
neutropenie) 

Pokračování léčby lenalidomidem v dávkové 
hladině 

-

1 jednou denně  

při každém následném poklesu pod <0,5 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem v nejbližší 
nižší dávkové hladině (dávková hladina 

-

1, 

-

nebo 

-

3) jednou denně. Nepodávejte méně než 

5 mg/den. 

Myelodysplastické syndromy (MDS)  
Léčba lenalidomidem nesmí být zahájena, pokud je ANC < 0,5 × 10

9

/l a/nebo počet trombocytů 

< 25 × 10

9

/l. 

Doporučená dávka 
Doporučená počáteční dávka lenalidomidu je 10 mg perorálně jednou denně 1. až 21. den 
opakovaných 28denních cyklů. 

Kroky při snižování dávky

Počáteční dávka 

 10 mg jednou denně v 1. až 21. den každého 28denního cyklu 

Dávková hladina 

-

 5,0 mg jednou denně v 1. až 28. den každého 28denního cyklu 

Dávková hladina -2 

 2,5 mg jednou denně v 1. až 28. den každého 28denního cyklu 

Dávková hladina -3 

 2,5 mg obden v 1. až 28. den každého 28denního cyklu 

Trombocytopenie 

Pokud počet trombocytů 

Doporučená léčba 

klesne na < 25 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 25 × 10

9

/l – < 50 × 10

9

/l, a to 

nejméně 2krát za ≥ 7 dní nebo pokud se počet 
trombocytů kdykoli vrátí na ≥ 50 × 10

9

/l. 

Pokračování léčby lenalidomidem v nejbližší 
nižší dávkové hladině (dávková hladina -1, -2 
nebo -3) 

Neutropenie 

Pokud počet neutrofilů 

Doporučená léčba 

klesne na < 0,5 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

vrátí se na ≥ 0,5 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem v nejbližší 
nižší dávkové hladině (dávková hladina -1, -2 
nebo -3) 

Ukončení léčby lenalidomidem 

U pacientů, u kterých nebylo dosaženo alespoň mírné erytroidní odpovědi během 4 měsíců od zahájení 
léčby, což se projevuje poklesem potřeby transfuze o 50

 %

 nebo u netransfundovaných zvýšením 

hemoglobinu o 1 g/dl, má být léčba lenalidomidem ukončena. 

Lymfom z plášťových buněk 
Doporučená dávka 
Doporučená počáteční dávka lenalidomidu je 25 mg perorálně jednou denně 1. až 21. den 
opakovaných 28denních cyklů. 

Kroky při snižování dávky 

Počáteční dávka 

25 mg jednou denně 1. až 21. den každého 28denního cyklu 

Dávková hladina -1 

20 mg jednou denně 1. až 21. den každého 28denního cyklu 

Dávková hladina -2 

15 mg jednou denně 1. až 21. den každého 28denního cyklu 

Dávková hladina -3 

10 mg jednou denně 1. až 21. den každého 28denního cyklu 

Dávková hladina -4 

5 mg jednou denně 1. až 21. den každého 28denního cyklu 

Dávková hladina -5 

2,5 mg jednou denně 1. až 21. den každého 28denního cyklu

1

5 mg obden 1. až 21. den každého 28denního cyklu 

– V zemích, kde je 2,5mg tobolka dostupná. 

• Trombocytopenie 

Pokud počet trombocytů 

Doporučená léčba 

klesne na < 50 × 10

9

/l

Přerušení léčby lenalidomidem a vyšetření 
úplného krevního obrazu nejméně každých 
7 dní 

vrátí se na ≥ 60 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem v nejbližší 
nižší dávkové hladině (dávková hladina -1) 

při každém následném poklesu pod 50 × 10

9

/l

vrátí se na ≥60 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem a vyšetření 
úplného krevního obrazu nejméně každých 
7 dní 
Pokračování léčby lenalidomidem v nejbližší 
nižší dávkové hladině (dávková hladina -2, -3, 
-4 nebo -5). Nepodávejte nižší dávkovou 
hladinu než -5. 

• Neutropenie

Pokud počet neutrofilů 

Doporučená léčba 

klesne na < 1 × 10

9

/l po dobu minimálně 7 dní nebo  

klesne na < 1 × 10

9

/l a je doprovázen horečkou 

(tělesná teplota ≥ 38,5 °C) nebo 
klesne na < 0,5 × 10

9

/l  

Přerušení léčby lenalidomidem a vyšetření 
úplného krevního obrazu nejméně každých 
7 dní 

vrátí se na ≥ 1 × 10

9

/l 

Pokračování léčby lenalidomidem v nejbližší 
nižší dávkové hladině (dávková hladina -1) 

při každém následném poklesu pod 1 × 10

9

/l 

nejméně po dobu 7 dní nebo klesne na < 1 × 10

9

/l a 

je doprovázen horečkou (tělesná teplota ≥ 38,5 °C) 
nebo klesne na < 0,5 × 10

9

/l  

vrátí se na ≥1 × 10

9

/l 

Přerušení léčby lenalidomidem 

Pokračování léčby lenalidomidem v nejbližší 
nižší dávkové hladině (dávková hladina -2, -3, 
-4 nebo -5). Nepodávejte nižší dávkovou 
hladinu než -5. 

Reakce vzplanutí tumoru 
V léčbě lenalidomidem lze pokračovat u pacientů s reakcí vzplanutí tumoru (tumor flare reaction
TFR) 1. nebo 2. stupně bez přerušení nebo úprav, podle uvážení lékaře. U pacientů s TRF 3. nebo 

4. stupně se má pozastavit léčba lenalidomidem, dokud TFR nedosáhne ≤ 1. stupně, a léčba pacientů 
může být vedena symptomaticky podle pokynů pro léčbu TRF 1. a 2. stupně (viz bod 4.4). 

Všechny indikace 
V případě jiných toxicit 3. nebo 4. stupně, u kterých se předpokládá souvislost s lenalidomidem, je 
nutné léčbu přerušit a po návratu toxicity na ≤ 2. stupeň obnovit léčbu dle uvážení lékaře v nejbližší 
nižší dávkové hladině. 

Přerušení nebo ukončení léčby lenalidomidem je třeba zvážit v případě kožní vyrážky 2. nebo 
3. stupně. Lenalidomid musí být vysazen v případě angioedému, vyrážky 4. stupně, exfoliativní nebo 
bulózní vyrážky nebo v případě podezření na Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxickou epidermální 
nekrolýzu (TEN) nebo lékovou reakci s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) a léčba nesmí 
být po ukončení z důvodu těchto reakcí obnovena. 

Zvláštní populace 

• Pediatrická populace 

Z důvodu obav ohledně bezpečnosti se Revlimid nemá používat u dětí a dospívajících od narození až 
do méně než 18 let věku (viz bod 5.1).  

• Starší osoby 

V současnosti dostupné farmakokinetické údaje jsou popsány v bodě 5.2. Lenalidomid byl 
v klinických studiích podáván pacientům s mnohočetným myelomem do věku 91 let, pacientům 
s myelodysplastickými syndromy do věku 95 let a pacientům s lymfomem z plášťových buněk 
do věku 88 let (viz bod 5.1).  

U starších pacientů je snížení funkce ledvin pravděpodobnější, proto je třeba při volbě dávky 
postupovat opatrně a je vhodné funkci ledvin sledovat. 

Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacienti, kteří nejsou vhodnými kandidáty na 
transplantaci 
Pacienti s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem ve věku 75 let a starší mají být před 
zvážením léčby důkladně vyšetřeni (viz bod 4.4). 

Pro pacienty starší 75 let léčené lenalidomidem v kombinaci s dexamethasonem je počáteční dávka 
dexamethasonu 20 mg/den v 1., 8., 15. a 22. den opakovaných 28denních léčebných cyklů. 

Pro pacienty starší 75 let léčené lenalidomidem v kombinaci s melfalanem a prednisonem není 
navržena žádná úprava dávky. 

U pacientů s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem ve věku 75 let a starších, kterým byl 
podáván lenalidomid, došlo k většímu výskytu závažných nežádoucích účinků a nežádoucích účinků, 
které vedly k ukončení léčby. 

Kombinovaná léčba lenalidomidem u pacientů s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem 
byla méně tolerovaná u pacientů starších 75 let ve srovnání s mladší populací. Tito pacienti ukončili 
léčbu častěji kvůli intoleranci (nežádoucí účinky 3. nebo 4. stupně a závažné nežádoucí účinky) ve 
srovnání s pacienty mladšími 75 let. 

Mnohočetný myelom: pacienti s alespoň jednou přechozí terapií 
Procento pacientů s mnohočetným myelomem ve věku 65 a starších se ve skupinách 
lenalidomid/dexamethason a placebo/dexamethason významně nelišilo. Nebyl zjištěn žádný celkový 
rozdíl v bezpečnosti a účinnosti mezi těmito pacienty a mladšími pacienty, ale vyšší predispozici u 
starších osob nelze vyloučit. 

Myelodysplastické syndromy 
U pacientů s myelodysplastickými syndromy léčených lenalidomidem nebyl pozorován žádný celkový 
rozdíl v bezpečnosti a účinnosti mezi pacienty ve věku nad 65 let a mladšími pacienty. 

10 

Lymfom z plášťových buněk 
U pacientů s lymfomem z plášťových buněk léčených lenalidomidem nebyl pozorován žádný celkový 
rozdíl v bezpečnosti a účinnosti mezi pacienty ve věku 65 let a více a pacienty ve věku do 65 let. 

• Pacienti s poruchou funkce ledvin 

Lenalidomid je vylučován primárně ledvinami; pacienti s vyšší mírou poruchy funkce ledvin mohou 
hůře tolerovat léčbu (viz bod 4.4). Při volbě dávky je třeba postupovat opatrně, a je doporučeno 
sledovat funkci ledvin. 

U pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin a mnohočetným myelomem, myelodysplastickými 
syndromy nebo lymfomem z plášťových buněk není potřeba dávku upravit. 
Následující úpravy dávky jsou doporučeny při zahájení léčby a v průběhu léčby pacientů se středně 
těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin nebo v konečném stadiu onemocnění ledvin. Nejsou 
zkušenosti z klinických studií fáze III s konečným stadiem onemocnění ledvin (ESRD) (Clcr < 30 
ml/min, vyžadující dialýzu).  

Mnohočetný myelom 

Funkce ledvin (clearance kreatininu-Clcr) 

Úprava dávky 
(1. až 21. den opakovaných 
28denních cyklů)

Středně těžká porucha funkce ledvin 
(30 ≤ Clcr < 50 ml/min) 

10 mg jednou denně

1

Těžká porucha funkce ledvin 
(Clcr < 30 ml/min, nevyžaduje dialýzu) 

7,5 mg jednou denně

2

15 mg obden 

Konečné stadium onemocnění ledvin (End Stage Renal 
Disease
, ESRD) 
(Clcr < 30 ml/min, vyžaduje dialýzu) 

5 mg jednou denně. V den provedení 
dialýzy se má dávka podat po dialýze. 

1

 

Dávku lze po 2 cyklech zvýšit na 15 mg jednou denně, pokud pacient na léčbu nereaguje a léčbu toleruje. 

2

 

V zemích, kde je 7,5mg tobolka dostupná. 

Myelodysplastické syndromy 

Funkce ledvin (clearance kreatininu – 
Clcr) 

Úprava dávky 

Středně těžká porucha funkce ledvin 
(30 ( Clcr < 50 ml/min) 

Počáteční 
dávka 

5 mg jednou denně 
(v 1. až 21. den opakovaných 
28denních cyklů) 

Dávková 
hladina -1* 

2,5 mg jednou denně 
(v 1. až 28. den opakovaných 
28denních cyklů) 

Dávková 
hladina -2* 

2,5 mg obden 
(v 1. až 28. den opakovaných 
28denních cyklů) 

Těžká porucha funkce ledvin 
(Clcr < 30 ml/min, nevyžaduje dialýzu) 

Počáteční 
dávka 

2,5 mg jednou denně 
(v 1. až 21. den opakovaných 
28denních cyklů) 

Dávková 
hladina -1* 

2,5 mg obden 
(v 1. až 28. den opakovaných 
28denních cyklů) 

Dávková 
hladina -2* 

2,5 mg dvakrát týdně 
(v 1. až 28. den opakovaných 
28denních cyklů) 

Konečné stadium onemocnění ledvin 
(ESRD) 
(Clcr < 30 ml/min, vyžaduje dialýzu) 

Počáteční 
dávka 

2,5 mg jednou denně 
(v 1. až 21. den opakovaných 
28denních cyklů) 

11 

Ve dnech, kdy je prováděna dialýza, je 
třeba dávku podávat až po dialýze. 

Dávková 
hladina -1* 

2,5 mg obden 
(v 1. až 28. den opakovaných 
28denních cyklů) 

Dávková 
hladina -2* 

2,5 mg dvakrát týdně 
(v 1. až 28. den opakovaných 
28denních cyklů) 

* Doporučené kroky při snižování dávky během léčby a jejího opětovného zahájení, k léčbě neutropenie nebo trombocytopenie 3. nebo 4. 
stupně nebo jiné toxicity 3. nebo 4. stupně vyhodnocené jako spojené s lenalidomidem, jak je popsáno výše. 

• Lymfom z plášťových buněk 

Funkce ledvin (clearance kreatininu-Clcr) 

Úprava dávky 
(1. až 21. den opakovaných 
28denních cyklů)

Středně těžká porucha funkce ledvin 
(30 ≤ Clcr < 50 ml/min) 

10 mg jednou denně

1

Těžká porucha funkce ledvin 
(Clcr < 30 ml/min, nevyžaduje dialýzu) 

7,5 mg jednou denně

2

15 mg obden 

Konečné stadium onemocnění ledvin (ESRD) 
(Clcr < 30 ml/min, vyžaduje dialýzu) 

5 mg jednou denně. V den provedení 
dialýzy se má dávka podat po dialýze. 

1

 

Dávku lze po 2 cyklech zvýšit na 15 mg jednou denně, pokud pacient na léčbu nereaguje a léčbu toleruje. 

2

 

V zemích, kde je 7,5mg tobolka dostupná 

Po zahájení léčby lenalidomidem má být následující úprava dávky lenalidomidu u pacientů s poruchou 
funkce ledvin založena na toleranci léčby individuálního pacienta, jak je popsáno výše.

• Pacienti s poruchou funkce jater 

Účinky lenalidomidu nebyly formálně u pacientů s poruchou jaterní funkce sledovány a pro tuto 
skupinu neexistují specifická dávkovací doporučení. 

Způsob podání 
Perorální podání. 
Tobolky Revlimid se mají užívat perorálně zhruba ve stejnou dobu každého dne dle rozpisu. Tobolky 
se nesmí otevírat, lámat ani žvýkat. Tobolky je třeba polykat celé, nejlépe zapít vodou. Tobolky se 
mohou užívat s jídlem nebo bez něho.  

Pro vyjmutí tobolky z blistru se doporučuje zatlačit pouze na jedné straně, aby se minimalizovalo 
riziko deformace nebo rozlomení tobolky. 

4.3 

Kontraindikace 

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 

Těhotné ženy. 

Ženy, které mohou otěhotnět, pokud nejsou splněny všechny podmínky Programu prevence 
početí (PPP) (viz body 4.4 a 4.6). 

4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 

Varování před těhotenstvím 
Lenalidomid je strukturálně podobný thalidomidu. Thalidomid je známá lidská teratogenní léčivá 
látka, která způsobuje těžké a život ohrožující vrozené vady. Lenalidomid způsoboval u opic 
malformace podobné malformacím popsaným u thalidomidu (viz body 4.6 a 5.3). Pokud je 
lenalidomid užíván během těhotenství, očekávají se u lidí teratogenní účinky lenalidomidu. 

Všechny pacientky musí splňovat podmínky Programu prevence početí (PPP), pokud není spolehlivý 
důkaz o tom, že u pacientky je možnost otěhotnění vyloučena. 

Kritéria pro ženu, která nemůže otěhotnět 

12 

Pacientka nebo partnerka pacienta-muže je považována za schopnou otěhotnět, pokud nesplňuje 
alespoň jedno z následujících kritérií: 

věk ≥ 50 let a přirozená amenorea po dobu ≥ 1 rok (amenorea po protinádorové terapii nebo 
během kojení nevylučuje možnost otěhotnění pacientky) 

předčasné selhání vaječníků potvrzené gynekologem 

předchozí oboustranná adnexektomie nebo hysterektomie 

genotyp XY, Turnerův syndrom, ageneze dělohy. 

Poradenství 
U žen, které mohou otěhotnět, je lenalidomid kontraindikován, pokud nejsou splněna všechna 
následující kritéria: 

Žena si je vědoma očekávaného teratogenního rizika pro nenarozené dítě. 

Žena chápe nutnost účinné antikoncepce praktikované bez přerušení po 4 týdny před začátkem 
léčby, po celou dobu během ní a 4 týdny po jejím ukončení. 

I když má fertilní žena amenoreu, musí používat účinnou antikoncepci. 

Žena musí být schopna dodržovat účinná antikoncepční opatření. 

Žena je informována a je si vědoma potenciálních následků těhotenství a nutnosti rychle 
informovat lékaře, pokud hrozí riziko těhotenství. 

Žena chápe nutnost zahájení léčby hned po vydání lenalidomidu, kterému předchází negativní 
těhotenský test. 

Žena chápe nutnost a je ochotna absolvovat těhotenské testy každé 4 týdny, kromě případů 
potvrzené sterilizace podvazem vejcovodů. 

Žena potvrdí, že si je vědoma rizik a nutných bezpečnostních opatření spojených s užíváním 
lenalidomidu. 

U mužů užívajících lenalidomid farmakokinetická data ukázala, že lenalidomid je během léčby 
přítomen v semeni v extrémně malých množstvích a u zdravých dobrovolníků je 3 dny po ukončení 
užívání látky v semeni nedetekovatelný (viz bod 5.2). Z preventivních důvodů, a s ohledem na zvláštní 
populace s prodlouženou dobou eliminace, např. s poruchou funkce ledvin, musí všichni muži 
užívající lenalidomid splňovat následující podmínky: 

Být si vědomi očekávaného teratogenního rizika při pohlavním styku s těhotnou ženou nebo se 
ženou, která může otěhotnět. 

Chápat nutnost používání kondomu, pokud mají pohlavní styk s těhotnou ženou nebo se ženou, 
která může otěhotnět a nepoužívá účinnou antikoncepci (i v případech, kdy muž podstoupil 
vasektomii), během léčby a po dobu 1 týdne po přerušení a/nebo ukončení léčby. 

Být si vědomi, že je nutné okamžitě informovat ošetřujícího lékaře, pokud jejich partnerka 
otěhotní v období, kdy užívají přípravek Revlimid, nebo krátce poté, co přestanou užívat 
přípravek Revlimid, a že se doporučuje vyšetření partnerky u lékaře se specializací nebo 
zkušenostmi v teratologii pro vyhodnocení a další doporučení. 

Předepisující lékař musí u žen, které mohou otěhotnět, zajistit, že: 

Pacientka dodržuje podmínky Programu prevence početí (PPP) a potvrdila, že si je nutnosti 
antikoncepce patřičně vědoma. 

Pacientka potvrdí výše uvedené podmínky. 

Antikoncepce 
Ženy, které mohou otěhotnět, musí používat jednu účinnou metodu antikoncepce po 4 týdny před 
léčbou, během ní a 4 týdny po léčbě lenalidomidem, a také po dobu případného přerušení léčby, pokud 
se nezavážou k absolutní a trvalé pohlavní abstinenci, kterou musí každý měsíc potvrdit. Pokud 
pacientka nepoužívá účinnou antikoncepci, musí být odkázána k vyškolenému zdravotníkovi, který jí 
s výběrem antikoncepční metody poradí, aby antikoncepce mohla být nasazena.  

Vhodné metody antikoncepce například jsou: 

implantát 

nitroděložní tělísko uvolňující levonorgestrel  

postupně se uvolňující depozit medroxyprogesteron-acetátu 

13 

sterilizace podvazem vejcovodů 

pohlavní styk pouze s mužem po vasektomii; vasektomie musí být potvrzena dvěma 
negativními testy semene 

antikoncepční tablety inhibující ovulaci obsahující pouze progesteron (tj. desogestrel) 

Vzhledem ke zvýšenému riziku žilní tromboembolie u pacientek s mnohočetným myelomem 
užívajících lenalidomid v rámci kombinované terapie, a v menší míře u pacientek s mnohočetným 
myelomem, s myelodysplastickými syndromy a lymfomem z plášťových buněk užívajících 
lenalidomid v monoterapii, se kombinovaná perorální antikoncepce nedoporučuje (viz také bod 4.5). 
Pokud pacientka v současnosti používá kombinovanou perorální antikoncepci, je třeba přejít na 
některou z účinných antikoncepčních metod uvedených výše. Riziko žilní tromboembolie trvá po dobu 
4−6 týdnů po vysazení kombinované perorální antikoncepce. Účinnost steroidních antikoncepčních 
přípravků může být během současného podávání dexamethasonu snížena (viz bod 4.5). 

Implantáty a nitroděložní tělíska uvolňující levonorgestrel jsou spojeny se zvýšeným rizikem infekce 
v době zavedení a nepravidelného vaginálního krvácení. Je třeba zvážit profylaktické podávání 
antibiotik, zvláště u pacientek s neutropenií. 

Nitroděložní tělíska uvolňující měď se obecně nedoporučují vzhledem k potenciálnímu riziku infekce 
v době zavedení a nadměrné ztrátě menstruační krve, která může způsobit komplikace u pacientek 
trpících neutropenií nebo trombocytopenií. 

Těhotenské testy 
V souladu s místní praxí je třeba zajistit provádění těhotenských testů s minimální citlivostí 
25 mIU/ml pod dohledem lékaře u žen, které mohou otěhotnět, jak je uvedeno níže. Tento požadavek 
se týká i žen, které mohou otěhotnět a praktikují absolutní a trvalou pohlavní abstinenci. Je ideální, 
aby byl ve stejný den proveden těhotenský test a lék předepsán i vydán. Vydání lenalidomidu ženám 
které, mohou otěhotnět, se má provést během 7 dnů od předepsání. 

Před začátkem léčby 
Je třeba provést těhotenský test pod lékařským dohledem při návštěvě lékaře, kdy je lenalidomid 
předepsán, nebo ve 3 dnech předcházejících návštěvě u předepisujícího lékaře – poté, co pacientka 
používá účinnou antikoncepci přinejmenším 4 týdny. Test musí potvrdit, že pacientka není při 
zahájení léčby lenalidomidem těhotná. 

Konec léčby a následné kontroly  
Těhotenský test pod lékařským dohledem musí být opakován každé 4 týdny včetně 4 týdnů po 
ukončení léčby, kromě případů potvrzené sterilizace podvazem vejcovodů. Tyto testy je třeba provést 
v den předepsání přípravku nebo během 3 dnů před návštěvou předepisujícího lékaře. 

Další opatření 
Pacienti musí být poučeni, aby nikdy tento léčivý přípravek nedávali jiným osobám a nepoužité 
tobolky vrátili na konci léčby do lékárny, za účelem bezpečné likvidace. 

Pacienti nesmí darovat krev během terapie a 1 týden po vysazení lenalidomidu. 

Vzdělávací materiály, omezení týkající se preskripce a výdeje 
Držitel rozhodnutí o registraci vydáním osvětových materiálů dodávaných zdravotníkům poradí 
pacientům, jak zabránit vlivu lenalidomidu na plod. Materiály obsahují varování před očekávanými 
teratogenními účinky lenalidomidu, rady ohledně antikoncepce před začátkem terapie a poučení o 
nutnosti těhotenských testů. Předepisující lékař musí informovat pacienty, muže i ženy, o očekávaném 
teratogenním riziku a přísných antikoncepčních opatřeních uvedených v Programu prevence početí a 
poskytnout pacientům příslušné vzdělávací materiály pro pacienty, průkazku pacienta a/nebo 
odpovídající pomůcky v souladu se zavedeným národním systémem průkazek pacientů. Ve spolupráci 
s jednotlivými příslušnými národními orgány byla zavedena národní kontrolovaná distribuce. Tento 
distribuční systém zahrnuje použití průkazek pacienta a/nebo obdobného nástroje pro kontrolu 
preskripce a/nebo výdeje a shromážďování podrobných údajů vztahujících se k indikaci za účelem 

14 

pečlivého sledování neschváleného použití na území státu. V ideálním případě se má těhotenský test, 
vydání lékařského předpisu a výdej léku uskutečnit v jeden den. Vydání lenalidomidu ženám ve 
fertilním věku je třeba provést do 7 dnů od preskripce, v návaznosti na negativní výsledek 
těhotenského testu provedeného pod lékařským dozorem. 

Jiná zvláštní upozornění a opatření pro použití 
Infarkt myokardu
Infarkt myokardu byl popsán u pacientů užívajících lenalidomid, zejména u pacientů se známými 
rizikovými faktory a v průběhu prvních 12 měsíců při použití v kombinaci s dexamethasonem. 
Pacienti se známými rizikovými faktory - včetně dříve prodělané trombózy - mají být důkladně 
sledováni a měla by být zajištěna snaha o minimalizaci všech modifikovatelných rizikových faktorů 
(např. kouření, hypertenze, hyperlipidemie). 

Žilní a tepenné tromboembolické příhody 
U pacientů s mnohočetným myelomem je léčba kombinací lenalidomidu s dexamethasonem spojena 
se zvýšeným rizikem žilní tromboembolie (především hluboké žilní trombózy a plicní embolie) a byla 
zaznamenána v menší míře s lenalidomidem v kombinované terapii s melfalanem a prednisonem. 

U pacientů s mnohočetným myelomem, myelodysplastickými syndromy a lymfomem z plášťových 
buněk byla monoterapie lenalidomidem spojena s nižším rizikem žilní tromboembolie (především 
hluboké žilní trombózy a plicní embolie) než u pacientů s mnohočetným myelomem léčených 
lenalidomidem v kombinované terapii (viz body 4.5 a 4.8). 

U pacientů s mnohočetným myelomem je léčba kombinací lenalidomidu s dexamethasonem spojena 
se zvýšeným rizikem tepenné tromboembolie (především infarkt myokardu a cerebrovaskulární 
příhody) a byla zaznamenána v menší míře s lenalidomidem v kombinované terapii s melfalanem a 
prednisonem. Riziko tepenné tromboembolie je nižší u pacientů s mnohočetným myelomem léčených 
monoterapií lenalidomidem než u pacientů s mnohočetným myelomem léčených lenalidomidem v 
kombinované terapii. 

Pacienti se známými rizikovými faktory související s tromboembolií – včetně dříve prodělané 
trombózy – mají tedy být důkladně sledováni. Měla by být zajištěna snaha o minimalizaci všech 
modifikovatelných rizikových faktorů (např. kouření, hypertenze, hyperlipidemie). Současné podávání 
přípravků podporujících erytropoezu nebo předchozí tromboembolické příhody v anamnéze mohou u 
těchto pacientů také zvýšit riziko trombózy. Přípravky podporující erytropoezu nebo jiné přípravky, 
které mohou zvýšit riziko trombózy (například hormonální substituční terapie), je proto třeba používat 
u pacientů s mnohočetným myelomem užívajících lenalidomid s dexamethasonem se zvýšenou 
opatrností. Při koncentraci hemoglobinu vyšší než 12 g/dl má být používání přípravků podporujících 
erytropoezu přerušeno. 

Pacientům a lékařům se doporučuje sledovat možné známky a příznaky tromboembolie. Je třeba 
poučit pacienty, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u nich vyskytnou příznaky jako dušnost, 
bolest na hrudi a otok horních nebo dolních končetin. Doporučuje se profylaktické podávání 
antitrombotik a to zvláště u pacientů s dalšími rizikovými trombotickými faktory. O profylaktickém 
nasazení antitrombotik by mělo být rozhodnuto po pečlivém zhodnocení základních rizikových 
faktorů u jednotlivých pacientů. 

Pokud se u pacienta vyskytne jakákoli tromboembolická příhoda, musí být léčba přerušena a musí být 
zahájena standardní antikoagulační terapie. Poté, co je pacient antikoagulační léčbou stabilizován a 
veškeré komplikace tromboembolické příhody jsou zvládnuty, může být léčba lenalidomidem opět 
zahájena v původním dávkování, na základě vyhodnocení přínosu a rizika. V průběhu léčby 
lenalidomidem má pacient pokračovat v antikoagulační terapii. 

Neutropenie a trombocytopenie 
Hlavními toxicitami limitujícími dávky lenalidomidu jsou neutropenie a trombocytopenie. Před léčbou 
je třeba stanovit úplný krevní obraz, včetně počtu leukocytů a diferenciálního počtu, počtu 
trombocytů, množství hemoglobinu a hematokritu. Tyto testy je třeba opakovat jednou týdně prvních 

15 

8 týdnů léčby lenalidomidem, a později jednou měsíčně, kvůli sledování cytopenií. U pacientů 
s lymfomem z plášťových buněk má být režim sledování každé 2 týdny ve 3. a 4. cyklu a následně na 
začátku každého cyklu. Může být nutné snížit dávku (viz bod 4.2). 
V případě neutropenie má lékař zvážit použití růstových faktorů k léčbě pacienta. Pacienty je třeba 
poučit, aby bezodkladně hlásili případy výskytu febrilií. 
Pacientům a lékařům se doporučuje sledovat možné známky a příznaky krvácení, včetně petechií 
a epistaxe, zvláště u pacientů, kterým se souběžně podává medikace, která je schopna vyvolat krvácení 
(viz bod 4.8 Hemoragické poruchy). 
Při současném podávání lenalidomidu s jinými myelosupresivy je třeba postupovat opatrně. 

• Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacienti, kteří podstoupili ASCT, léčení 

udržovací dávkou lenalidomidu 

Mezi nežádoucí účinky ve studii CALGB 100104 patřily příhody následující po podání vysoké dávky 
melfalanu a ASCT (HDM/ASCT), jakož i příhody z období udržovací léčby. Druhá analýza odhalila 
příhody, k nimž došlo po zahájení udržovací léčby. Ve studii IFM 2005-02 byly nežádoucí účinky 
pouze v období udržovací léčby. 

Ve 2 studiích hodnotících užívání udržovací dávky lenalidomidu u pacientů s NDMM, kteří 
podstoupili ASCT, byla ve skupinách léčených udržovací dávkou lenalidomidu celkově zaznamenána 
neutropenie 4. stupně ve vyšší míře v porovnání s placebem v udržovací léčbě (v uvedeném pořadí 
32,1 % vs. 26,7 % [16,1 % vs. 1,8 % po zahájení udržovací léčby] ve studii CALGB 100104 a 16,4 % 
vs. 0,7 % ve studii IFM 2005-02). Nežádoucí účinky související s léčbou v podobě neutropenie, které 
vedly k ukončení léčby lenalidomidem, byly hlášeny u 2,2 % pacientů ve studii CALGB 100104 a 2,4 
% pacientů ve studii IFM 2005-02. V obou studiích byla febrilní neutropenie 4. stupně hlášena s 
obdobnou četností ve skupinách léčených udržovací dávkou lenalidomidu v porovnání se skupinami 
léčenými placebem v udržovací léčbě (v uvedeném pořadí 0,4 % vs. 0,5 % [0,4 % vs. 0,5 % po 
zahájení udržovací léčby] ve studii CALGB 100104 a 0,3 % vs. 0 % ve studii IFM 2005-02). Pacienty 
je třeba poučit, aby bezodkladně hlásili případy výskytu febrilií, může být potřebné přerušení léčby 
a/nebo snížení dávky (viz bod 4.2). 

Ve studiích hodnotících udržovací dávku lenalidomidu u pacientů s NDMM, kteří podstoupili ASCT, 
byla trombocytopenie 3. a 4. stupně hlášena s vyšší četností ve skupinách léčených udržovací dávkou 
lenalidomidu v porovnání se skupinami léčenými placebem v udržovací léčbě (v uvedeném pořadí 
37,5 % vs. 30,3 % [17,9 % vs. 4,1 % po zahájení udržovací léčby] ve studii CALGB 100104 a 13,0 % 
vs. 2,9 % ve studii IFM 2005-02). Pacientům a lékařům se doporučuje sledovat možné známky a 
příznaky krvácení, včetně petechií a epistaxe, zvláště u pacientů, kterým se souběžně podává 
medikace, která je schopna vyvolat krvácení (viz bod 4.8 Hemoragické poruchy). 

• Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacienti, kteří nejsou vhodnými kandidáty 

pro transplantaci, léčení lenalidomidem v kombinaci s nízkou dávkou dexamethasonu

Ve skupině léčené lenalidomidem v kombinaci s nízkou dávkou dexamethasonu byla zaznamenána 
neutropenie 4. stupně v menší míře než v kontrolní skupině (8,5 % u Rd [kontinuální léčba] a Rd18 
[léčba po dobu 18 čtyřtýdenních cyklů] v porovnání s 15 % ve skupině melfalan/prednison/thalidomid, 
viz bod 4.8). Epizody febrilní neutropenie 4. stupně byly konzistentní s kontrolní skupinou (0,6 % 
v Rd a Rd18 pacienti léčení kombinací lenalidomid/dexamethason v porovnání s 0,7 % ve skupině 
melfalan/prednison/thalidomid, viz bod 4.8).  

Trombocytopenie 3.a 4. stupně byla hlášena v menším rozsahu u skupin Rd a Rd18 než v kontrolní 
skupině (8,1 % vs 11,1 %, v uvedeném pořadí).  

• Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacienti, kteří nejsou vhodnými kandidáty 

pro transplantaci, léčení lenalidomidem v kombinaci s melfalanem a prednisonem

Kombinace lenalidomidu s melfalanem a prednisonem v klinických studiích u pacientů s nově 
diagnostikovaným mnohočetným myelomem je spojena s vyšším výskytem neutropenie 4. stupně 
(34,1 % u skupiny melfalanu, prednisonu and lenalidomidu, následované lenalidomidem [MPR+R] 
a pacientů léčených melfalanem, prednisonem a lenalidomidem, následovaným placebem [MPR+p] 
v porovnání se 7,8 % u pacientů MPp+p; viz bod 4.8). Nepravidelně byly pozorovány epizody febrilní 

16 

neutropenia 4. stupně (1,7 % u pacientů léčených MPR+R/MPR+p v porovnání s 0,0 % u pacientů 
léčených MPp+p; viz bod 4.8). 

Kombinace lenalidomidu s melfalanem a prednisonem u pacientů s mnohočetným myeolomem je 
spojena s vyšším výskytem trombocytopenie 3. a 4. stupně (40,4 % u pacientů léčených 
MPR+R/MPR+p, v porovnání s 13,7 % u pacientů léčených MPp+p; viz bod 4.8).  

• Mnohočetný myelom: pacienti s alespoň jednou předchozí terapií 

Kombinace lenalidomidu s dexamethasonem u pacientů s mnohočetným myelomem s alespoň jednou 
předchozí terapií je spojena s vyšším výskytem neutropenie 4. stupně (5,1 % u pacientů léčených 
lenalidomidem/dexamethasonem, v porovnání s 0,6 % u pacientů užívajících placebo/dexamethason; 
viz bod 4.8). Občas byly pozorovány případy febrilní neutropenie 4. stupně (0,6 % u pacientů 
léčených lenalidomidem/dexamethasonem oproti 0,0 % u pacientů užívajících placebo/dexamethason; 
viz bod 4.8). 

Kombinace lenalidomidu s dexamethasonem u pacientů s mnohočetným myelomem je spojena 
s vyšším výskytem trombocytopenie 3. a 4. stupně (9,9 % a 1,4 % u pacientů léčených 
lenalidomidem/dexamethasonem, v porovnání s 2,3 % a 0,0 % u pacientů užívajících 
s placebo/dexamethason; viz bod 4.8).  

• Myelodysplastické syndromy 

Léčba lenalidomidem je u pacientů s myelodysplastickými syndromy spojena s vyšším výskytem 
trombocytopenie a neutropenie 3. a 4. stupně v porovnání s pacienty, kterým bylo podáváno placebo 
(viz bod 4.8). 

• Lymfom z plášťových buněk 

Léčba lenalidomidem je u pacientů s lymfomem z plášťových buněk spojena s vyšším výskytem 
neutropenie 3. a 4. stupně v porovnání s pacienty z kontrolního ramene (viz bod 4.8). 

Poruchy činnosti štítné žlázy 
Byly hlášeny případy hypotyreózy a hypertyreózy. Před začátkem léčby se doporučuje optimalizovat 
kontrolu komorbidních onemocnění ovlivňujících funkce štítné žlázy. Doporučuje se počáteční a 
průběžné sledování funkce štítné žlázy. 

Periferní neuropatie 
Lenalidomid je strukturálně podobný thalidomidu, o němž je známo, že způsobuje těžkou periferní 
neuropatii. V souvislosti s dlouhodobým užíváním lenalidomidu k léčbě nově diagnostikovaného 
mnohočetného myelomu nedošlo ke zvýšení výskytu periferní neuropatie. 

Reakce vzplanutí tumoru a syndrom nádorového rozpadu 
Lenalidomid má antineoplastickou aktivitu, proto se mohou objevit komplikace syndromu nádorového 
rozpadu (tumour lysis syndrome, TLS). TLS a reakce vzplanutí tumoru (tumour flare reaction, TFR) 
byly obvykle pozorovány u pacientů s chronickou lymfatickou leukemií (CLL) a méně často 
u pacientů s lymfomy, kteří byli léčeni lenalidomidem. Během léčby lenalidomidem byly hlášeny 
fatální případy TLS. Riziko vzniku TLS a TFR je u pacientů s vysokým nádorovým zatížením před 
započetím léčby. K zahájení léčby lenalidomidem u těchto pacientů se má přistupovat s opatrností. 
Tyto pacienty je třeba pozorně sledovat, zejména během prvního cyklu léčby nebo při zvyšování 
dávky, a přijmout příslušná opatření. Vzácně byly hlášeny případy TLS u pacientů s MM léčených 
lenalidomidem, a nebyly hlášeny žádné případy u pacientů s MDS léčených lenalidomidem. 

Nádorová zátěž

• Lymfom z plášťových buněk 

Lenalidomid se nedoporučuje k léčbě pacientů s vysokou nádorovou zátěží, pokud jsou dostupné jiné 
možnosti léčby. 

17 

Předčasné úmrtí 
Ve studii MCL-002 bylo celkové zjevné zvýšení předčasných (do 20 týdnů) úmrtí. U pacientů 
s vysokou nádorovou zátěží před zahájením léčby existuje zvýšené riziko předčasného úmrtí; ve 
skupině s lenalidomidem bylo 16/81 (20 %) předčasných úmrtí a v kontrolní skupině 2/28 (7 %) 
předčasných úmrtí. V 52. týdnu byly odpovídající údaje 32/81 (40 %) a 6/28 (21 %) (viz bod 5.1). 

Nežádoucí účinky 
Během 1. léčebného cyklu studie MCL-002 byla léčba vysazena u 11/81 (14 %) pacientů s vysokou 
nádorovou zátěží ve skupině s lenalidomidem v porovnání s 1/28 (4 %) pacientem v kontrolní skupině. 
Hlavním důvodem pro vysazení léčby u pacientů s vysokou nádorovou zátěží během 1. léčebného 
cyklu ve skupině s lenalidomidem byly nežádoucí účinky; 7/11 (64 %). 
Pacienty s vysokou nádorovou zátěží je proto nutné pečlivě sledovat kvůli výskytu nežádoucích 
účinků (viz bod 4.8), včetně známek reakce vzplanutí tumoru (TFR). Úpravy dávky při TFR jsou 
uvedeny v bodě 4.2. 
Vysoká nádorová zátěž byla definována jako minimálně jedna léze o průměru ≥ 5 cm nebo 3 léze 
o průměru ≥ 3 cm. 

Reakce vzplanutí tumoru

• Lymfom z plášťových buněk 

Doporučuje se pečlivé sledování a hodnocení kvůli riziku výskytu TFR. U pacientů s vysokým 
mezinárodním prognostickým indexem lymfomu z plášťových buněk (MIPI) v době diagnózy 
nebo zasaženými lymfatickými uzlinami (bulky disease) před zahájením léčby (minimálně jedna léze 
s nejdelším průměrem ≥ 7 cm) může být riziko TFR. Reakce vzplanutí tumoru může napodobovat 
progresi onemocnění. Pacienti ve studiích MCL-002 a MCL-001, kteří prodělali TFR 1. a 2. stupně, 
byli léčeni kortikosteroidy, nesteroidními antiflogistiky (NSAID) a/nebo opioidními analgetiky 
ke zvládnutí symptomů TFR. K terapeutickým opatřením TFR se má přistoupit po pečlivém 
zhodnocení klinického stavu každého pacienta (viz bod 4.2). 

Alergické reakce
U pacientů léčených lenalidomidem byly hlášeny případy alergických reakcí/hypersenzitivních reakcí 
(viz bod 4.8). Pacienti, u kterých se dříve objevila alergická reakce při léčbě thalidomidem, mají být 
pečlivě sledováni, protože v literatuře již byly popsány případy zkřížených reakcí mezi lenalidomidem 
a thalidomidem. 

Závažné kožní reakce 
Byly hlášeny závažné kožní reakce při užívání lenalidomidu, včetně SJS, TEN a DRESS. Pacienti 
mají být od svých předepisujících lékařů informováni o známkách a příznacích těchto reakcí a má jim 
být řečeno, aby vyhledali lékařskou pomoc, když se u nich tyto příznaky rozvinou. Lenalidomid se 
musí přestat podávat při exfoliativní nebo bulózní vyrážce nebo pokud existuje podezření na SJS, TEN 
nebo DRESS a neměl by se začít znovu podávat při vysazení z těchto důvodů. Při výskytu jiných 
forem kožních reakcí, v závislosti na jejich závažnosti, je třeba zvážit přechodné nebo trvalé vysazení 
lenalidomidu. Pacientům s těžkou vyrážkou spojenou s léčbou thalidomidem v anamnéze by neměl být 
lenalidomid podáván. 

Intolerance laktosy 
Tobolky Revlimid obsahují laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, 
vrozený nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy, by tento přípravek neměli užívat. 

Další primární malignity 
V klinických studiích u již dříve léčených pacientů s myelomem, kterým byl podáván 
lenalidomid/dexamethason, byl pozorován nárůst dalších primárních malignit (second primary 
malignancies, SPM) (3,98 na 100 pacientoroků) ve srovnání s kontrolními skupinami (1,38 na 100 
pacientoroků). Neinvazivní další primární malignity zahrnují bazocelulární nebo spinocelulární 
karcinom kůže (basal cell carcinoma - BCC a squamous cell carcinoma - SCC). Většina invazivních 
SPM byly solidní maligní tumory. 

18 

V klinických studiích pacientů s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem, kteří nejsou 
vhodnými kandidáty pro transplantaci, byl pozorován 4,9násobně zvýšený výskyt hematologických 
SPM (případy AML, MDS) u pacientů léčených lenalidomidem v kombinaci s melfalanem a 
prednisonem až do progrese (1,75 na 100 pacientoroků) v porovnání s melfalanem v kombinaci 
s prednisonem (0,36 na 100 pacientoroků).  

U pacientů, kterým byl podáván lenalidomid (9 cyklů) v kombinaci s melfalanem a prednisonem bylo 
pozorováno 2,12násobné zvýšení výskytu SPM solidních tumorů (1,57 na 100 pacientoroků) ve 
srovnání s melfalanem v kombinaci s prednisonem (0,74 na 100 pacientoroků). 

U pacientů, kterým byl podáván lenalidomid v kombinaci s dexamethasonem až do progrese nebo po 
dobu 18 měsíců nebyl výskyt hematologických SPM (0,16 na 100 pacientoroků) zvýšen v porovnání 
s thalidomidem v kombinaci s melfalanem a prednisonem (0,79 na 100 pacientoroků). 

U pacientů, kterým byl podáván lenalidomid v kombinaci s dexamethasonem až do progrese nebo po 
dobu 18 měsíců (1,58 na 100 pacientoroků) bylo zaznamenáno 1,3násobné zvýšení výskytu SPM 
solidních tumorů, v porovnání s thalidomidem v kombinaci s melfalanem a prednisonem (1,19 na 100 
pacientoroků). 

Zvýšené riziko sekundárně primárních malignit spojených s lenalidomidem je relevantní také 
v kontextu NDMM po transplantaci kmenových buněk. Přestože toto riziko není dosud plně popsáno, 
je třeba to mít na paměti při zvažování a používání přípravku Revlimid u těchto pacientů. 

Četnost výskytu hematologických malignit, nejvýznamněji AML, MDS a malignit B-buněk (včetně 
Hodgkinova lymfomu), byla 1,31 na 100 pacientoroků pro skupiny užívající lenalidomid a 0,58 na 100 
pacientroků pro skupiny užívající placebo (1,02 na 100 pacientoroků u pacientů vystavených 
lenalidomidu po ASCT a 0,60 na 100 pacientoroků u pacientů nevystavených lenalidomidu po ASCT). 
Četnost výskytu pevných nádorů SPM byla 1,36 na 100 pacientroků pro skupiny užívající lenalidomid 
a 1,05 na 100 pacientroků pro skupiny užívající placebo (1,26 na 100 pacientoroků u pacientů 
vystavených lenalidomidu po ASCT a 0,60 na 100 pacientoroků u pacientů nevystavených 
lenalidomidu po ASCT). 

Před zahájením léčby lenalidomidem buď v kombinaci s melfalanem nebo okamžitě po podání vysoké 
dávky melfalanu a ASCT je nutné vzít v úvahu riziko výskytu hematologických SPM. Lékař by měl 
pacienta pečlivě vyšetřit před léčbou a v jejím průběhu, za použití standardního screeningu na 
odhalení SPM a zahájit léčbu podle indikace.  

Progrese do akutní myeloidní leukemie u MDS s nízkým rizikem nebo středním rizikem I. stupně 

• Karyotyp 

Proměnné na počátku, včetně komplexní cytogenetiky, jsou spojeny s progresí do AML u pacientů, 
kteří jsou závislí na transfuzi a mají abnormalitu delece 5q. V kombinované analýze dvou klinických 
studií přípravku Revlimid lenalidomidu u myleodysplastických syndromů s nízkým rizikem nebo 
středním rizikem I. stupně měli pacienti s komplexní cytogenetikou nejvyšší odhadované 2leté 
kumulativní riziko progrese do AML (38,6 %). Odhadovaný 2letý výskyt progrese do AML u pacientů 
s abnormalitou izolované delece 5q byl 13,8 %, ve srovnání se 17,3 % u pacientů s delecí 5q a jednou 
další cytogenetickou abnormalitou.  

V důsledku výše uvedného není znám poměr přínosů a rizik lenalidomidu u MDS, souvisejícího 
s delecí 5q a komplexní cytogenetikou. 

• TP53 status 

Mutace TP53 je přítomna u 20 až 25 % pacientů s nižším rizikem MDS s delecí 5q a je spojena 
s vyšším rizikem progrese do akutní myeloidní leukemie (AML). V post-hoc analýze údajů z klinické 
studie hodnocení přípravku Revlimid lenalidomidu u myelodysplastických syndromů s nízkým 
rizikem nebo středním rizikem I. stupně (MDS-004) byl odhadovaný 2letý výskyt progrese do AML 
27,5 % u pacientů s IHC-p53 pozitivitou (1% hraniční hladina silného barvení jádra, za použití 

19 

imunohistochemického vyhodnocení proteinu p53 jako náhradního parametru pro stav mutace TP53) a 
3,6 % u pacientů s IHC-p53 negativitou (p = 0,0038) (viz bod 4.8). 

Progrese do jiných malignit u lymfomu z plášťových buněk 
U lymfomu z plášťových buněk existují potenciální rizika AML, B-buněčné malignity a 
nemelanomových kožních nádorů (NMSC). 

Poruchy funkce jater
U pacientů léčených lenalidomidem v rámci kombinované terapie byla hlášena selhání jater, včetně 
fatálních případů: akutní selhání jater, toxická hepatitida, cytolytická hepatitida, cholestatická 
hepatitida a smíšená cytolytická/cholestatická hepatitida. Mechanismy závažné, lékem vyvolané 
hepatotoxicity zůstávají neznámé, ačkoli v některých případech lze za rizikové faktory považovat 
přetrvávající virové onemocnění jater, zvýšenou výchozí hladinu jaterních enzymů a možná také léčbu 
antibiotiky. 

Často byly hlášeny abnormální výsledky jaterních testů, které byly obvykle asymptomatické a po 
přerušení užívání reverzibilní. Jakmile se parametry vrátí na výchozí úroveň, je možné zvážit 
léčbu nižší dávkou. 

Lenalidomid se vylučuje ledvinami. U pacientů s poruchou funkce ledvin je důležitá úprava dávky, 
aby se předešlo plazmatickým hladinám, které mohou zvyšovat riziko závažnějších hematologických 
nežádoucích účinků nebo hepatotoxicity. Doporučuje se sledovat jaterní funkce, především při 
souběžné virové hepatitidě nebo v případě jejího výskytu v anamnéze, nebo při podávání lenalidomidu 
v kombinaci s léčivými přípravky, u nichž je známa souvislost s dysfunkcí jater. 

Infekce s nebo bez neutropenie 
Pacienti s mnohočetným myelomem jsou náchylní ke vzniku infekce včetně pneumonie. U 
lenalidomidu v kombinaci s dexamethasonem byl zaznamenán vyšší výskyt infekcí než v kombinaci 
s MPT u pacientů s NDMM, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro transplantaci, a s udržovací léčbou 
lenalidomidem ve srovnání s placebem u pacientů, kteří podstoupili ASCT. V souvislosti s neutropenií 
byly zaznamenány infekce ≥ 3. stupně u méně než třetiny pacientů. Pacienti se známými rizikovými 
faktory v souvislosti s infekcemi musí být pečlivě monitorováni. Všichni pacienti musejí být poučeni, 
aby neodkladně vyhledali lékařskou péči při prvních známkách infekce (např. kašel, horečka atd.) a 
tím umožnili včasné řešení za účelem snížení závažnosti. 

U pacientů léčených lenalidomidem byly hlášeny případy virové reaktivace, včetně závažných případů 
reaktivace viru způsobujícího herpes zoster nebo viru hepatitidy B (hepatitis B virus, HBV). 

Některé případy virové reaktivace měly fatální následky. 

Některé případy reaktivace viru způsobujícího herpes zoster vedly k diseminovanému onemocnění 
herpes zoster, herpetické meningitidě nebo očnímu onemocnění herpes zoster. Tyto případy 
vyžadovaly dočasné pozastavení nebo permanentní ukončení léčby lenalidomidem a adekvátní 
antivirovou léčbu. 

Reaktivace HBV byla hlášena vzácně u pacientů, kteří byli dříve infikováni HBV, léčených 
lenalidomidem. Některé z těchto případů progredovaly do akutního selhání jater, což vedlo k ukončení 
léčby lenalidomidem a adekvátní antivirové léčbě. Před zahájením léčby lenalidomidem se má určit 
stav HBV. U pacientů, jejichž vyšetření je pozitivní na infekci HBV, se doporučuje konzultace 
s odborníkem na léčbu hepatitidy B. Pokud se lenalidomid používá u pacientů, kteří byli dříve 
infikováni HBV, včetně pacientů, kteří jsou anti-HBc pozitivní, ale HBsAG negativní, je třeba dbát 
opatrnosti. Tyto pacienty je třeba pečlivě sledovat kvůli výskytu známek a příznaků aktivní infekce 
HBV v průběhu terapie. 

• Pacienti s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem 

U pacientů ve věku > 75 let byl vyšší výskyt intolerance (3. nebo 4. stupeň nežádoucích účinků, 
závažných nežádoucích účinků, ukončení), ISS fáze III, ECOG PS≤2 nebo Clcr<60 ml/min, pokud se 

20 

lenalidomid podával v kombinaci. Pacienti musí být pečlivě vyšetřeni kvůli schopnosti tolerovat 
lenalidomid v kombinaci, s ohledem na věk, ISS fáze III, ECOG PS≤2 nebo Clcr<60 ml/min (viz body 
4.2 a 4.8). 

Katarakta 
U pacientů léčených lenalidomidem v kombinaci s dexamethasonem byla s větší četností hlášena 
katarakta, zejména při používání v delším časovém období. Doporučuje se pravidelná kontrola 
zrakových schopností.  

4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 

Přípravky podporující erytropoezu nebo jiné přípravky, které mohou zvýšit riziko trombózy, například 
hormonální substituční terapie, mají být používány u pacientů s mnohočetným myelomem užívajících 
lenalidomid s dexamethasonem se zvýšenou opatrností (viz body 4.4 a 4.8). 

Perorální antikoncepce 
S perorální antikoncepcí nebyla provedena žádná studie interakcí. Lenalidomid není induktor enzymů. 
Ve studii in vitro s lidskými hepatocyty lenalidomid, testovaný v různých koncentracích, neindukoval 
CYP1A2, CYP2B6, CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4/5. Z tohoto důvodu není pravděpodobné, že by 
docházelo k indukci vedoucí ke snížení účinnosti léčivých přípravků, včetně hormonální antikoncepce, 
pokud je lenalidomid podáván samostatně. Dexamethason je však známý jako slabý až střední 
induktor CYP3A4 a pravděpodobně ovlivňuje i jiné enzymy a transportéry. Nelze vyloučit snížení 
účinnosti perorální antikoncepce během léčby. Zabránění těhotenství musí být zajištěno účinnými 
antikoncepčními opatřeními (viz body 4.4 a 4.6). 

Warfarin 
Současné podávání opakovaných 10mg dávek lenalidomidu nemělo vliv na farmakokinetiku 
jednorázové dávky R- a S- warfarinu. Současné podání jednorázové dávky 25 mg warfarinu nemělo 
vliv na farmakokinetiku lenalidomidu. Není však známo, zda k interakci nedochází při klinickém 
použití (současná léčba dexamethasonem). Dexamethason je slabým až středním induktorem enzymů 
a jeho vliv na účinky warfarinu není znám. Během léčby se doporučuje pečlivě sledovat hladinu 
warfarinu. 

Digoxin 
Současné podávání lenalidomidu v dávce 10 mg jednou denně zvýšilo plazmatickou expozici digoxinu 
(0,5 mg, jednorázová dávka) o 14 % s 90 % intervalem spolehlivosti [0,52 % – 28,2 %]. Není známo, 
zda tento účinek bude v klinické praxi (vyšší dávky lenalidomidu a současná léčba dexamethasonem) 
jiný. Během léčby lenalidomidem se proto doporučuje sledovat koncentraci digoxinu. 

Statiny 
Při podávání statinů s lenalidomidem existuje zvýšené riziko rhabdomyolýzy, které může být i aditivní 
povahy. Zvýšené klinické a laboratorní sledování je potřebné zejména během prvních týdnů léčby. 

Dexamethason 
Současné podání jedné nebo více dávek dexamethasonu (40 mg jednou denně) nemá klinicky 
významný účinek na farmakokinetiku opakovaných dávek lenalidomidu (25 mg jednou denně). 

Interakce s inhibitory P-glykoproteinu (P-gp) 
In vitro je lenalidomid substrátem P-gp, není však inhibitorem P-gp. Současné podávání opakovaných 
dávek silného inhibitoru P-gp chinidinu (600 mg, dvakrát denně) nebo středně silného inhibitoru P-
gp/substrátu P-gp temsirolimu (25 mg) nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku 
lenalidomidu (25 mg). Současné podávání lenalidomidu nemění farmakokinetiku temsirolimu. 

4.6  Fertilita, těhotenství a kojení 

21 

Vzhledem k teratogennímu potenciálu musí být lenalidomid předepisován za podmínek Programu 
prevence početí (PPP), pokud není spolehlivý důkaz o tom, že u pacientky je možnost otěhotnění 
vyloučena.

Ženy ve fertilním věku / Antikoncepce u mužů a žen 
Ženy ve fertilním věku musí používat účinnou metodu antikoncepce. Pokud žena léčená 
lenalidomidem otěhotní, léčba musí být zastavena a pacientka předána odborníkovi na teratologii, aby 
posoudil riziko a poskytl doporučení. Pokud otěhotní partnerka pacienta užívajícího lenalidomid, 
doporučuje se ji předat odborníkovi na teratologii, aby posoudil riziko a poskytl doporučení. 

Lenalidomid je během léčby přítomen v semeni v extrémně malých množstvích a u zdravých 
dobrovolníků je 3 dny po ukončení užívání látky v semeni nedetekovatelný (viz bod 5.2). 
Z preventivních důvodů, a s ohledem na zvláštní populace s prodlouženou dobou eliminace, např. 
s poruchou funkce ledvin, musí všichni mužští pacienti užívající lenalidomid používat kondom po 
celou dobu léčby, během jejího přerušení a 1 týden po ukončení léčby, pokud je jejich partnerka 
těhotná nebo pokud u ní nelze možnost otěhotnění vyloučit, a pokud ta nepoužívá jinou antikoncepci. 

Těhotenství 
Lenalidomid je strukturálně podobný thalidomidu. Thalidomid je známá lidská teratogenní léčivá 
látka, která způsobuje těžké a život ohrožující vrozené vady.  

Lenalidomid způsoboval u opic malformace podobné malformacím popsaným pro thalidomid (viz 
bod 5.3). Proto se u lidí očekávají teratogenní účinky lenalidomidu a lenalidomid je během těhotenství 
kontraindikován (viz bod 4.3).  

Kojení 
Není známo, zda se lenalidomid vylučuje do lidského mateřského mléka. Kojení je proto během léčby 
s lenalidomidem nutno přerušit. 

Fertilita 
Studie fertility u potkanů, kterým byly podávány dávky lenalidomidu až 500 mg/kg (přibližně 200 až 
500 násobek dávek pro člověka, respektive 25 mg a 10 mg, dle plochy povrchu těla), nevykázaly 
žádné nežádoucí účinky na fertilitu ani na rodičovskou toxicitu. 

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

Lenalidomid má malý nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Při užívání 
lenalidomidu byly hlášeny závratě, únava, somnolence, vertigo a rozmazané vidění. Proto se 
doporučuje při řízení vozidel nebo obsluze strojů postupovat opatrně. 

4.8  Nežádoucí účinky 

Souhrn bezpečnostního profilu 
Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacienti,kteří podstoupili ASCT, léčení udržovací dávkou 
lenalidomidu 
Ke zjištění nežádoucích účinků ve studii CALGB 100104 byl použit konzervativní přístup. Mezi 
nežádoucí účinky uvedené v tabulce 1 patřily příhody následující po léčbě HDM/ASCT, jakož i 
příhody z období udržovací léčby. Druhá analýza, která odhalila příhody, k nimž došlo po zahájení 
udržovací léčby, naznačuje, že četnosti uvedené v tabulce 1 mohou být vyšší než četnosti skutečně 
pozorované v průběhu období udržovací léčby. Ve studii IFM 2005-02 byly nežádoucí účinky pouze v 
období udržovací léčby. 

Závažné nežádoucí účinky pozorované ve skupině užívající udržovací dávku lenalidomidu častěji (≥ 5 
%) než ve skupině s placebem byly: 

• pneumonie (10,6 %, kombinovaný termín) ve studii IFM 2005-02 

• infekce plic (9,4 % [9,4 % po zahájení udržovací léčby]) ve studii CALGB 100104 

22 

Nežádoucí účinky častěji pozorované u pacientů užívajících udržovací dávku lenalidomidu než 
placebo ve studii IFM 2005-02 byly neutropenie (60,8 %), bronchitida (47,4 %), průjem (38,9 %), 
nazofaryngitida (34,8 %), svalové spazmy (33,4 %), leukopenie (31,7 %), astenie (29,7 %), kašel (27,3 
%), trombocytopenie (23,5 %), gastroenteritida (22,5 %) a pyrexie (20,5 %). 

Nežádoucí účinky častěji pozorované u pacientů užívajících udržovací dávku lenalidomidu než 
placebo ve studii CALGB 100104 byly neutropenie (79,0 % [71,9 % po zahájení udržovací léčby]), 
trombocytopenie (72,3 % [61,6 %]), průjem (54,5 % [46,4 %]), vyrážka (31,7 % [25,0 %]), infekce 
horních cest dýchacích (26,8 % [26,8 %]), únava (22,8 % [17,9 %]), leukopenie (22,8 % [18,8 %]) a 
anémie (21,0 % [13,8 %]). 

Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacientikteří nejsou vhodnými kandidáty 
pro transplantaci, léčení lenalidomidem v kombinaci s nízkou dávkou dexamethasonu 
Závažné nežádoucí účinky pozorované u lenalidomidu v kombinaci s nízkou dávkou dexamethasonu 
(Rd a Rd18) častěji (≥5 %) než s melfalanem, prednisonem a thalidomidem (MPT) byly: 

pneumonie (9,8 %) 

renální selhání (včetně akutního) (6,3 %) 

Nežádoucí účinky pozorované častěji s Rd nebo Rd18 než s MPT byly: průjem (45,5 %), únava 
(32,8 %), bolest zad (32,0 %), astenie (28,2 %), nespavost (27,6 %), vyrážka (24,3 %), snížená chuť k 
jídlu (23,1 %), kašel (22,7 %), pyrexie (21,4 %) a svalové křeče (20,5 %). 

Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacientikteří nejsou vhodnými kandidáty 
pro transplantaci, léčení lenalidomidem v kombinaci s melfalanem a prednisonem 
Závažné nežádoucí účinky pozorované častěji (≥5 %) s melfalanem, prednisonem a lenalidomidem 
následované udržovací dávkou lenalidomidu (MPR+R) nebo s melfalanem, prednisonem a 
lenalidomidem následované placebem (MPR+p) než s melfalanem, prednisonem a placebem 
následované placebem (MPp+p) byly: 

• febrilní neutropenie (6,0 %) 

• anémie (5,3 %) 

Nežádoucí účinky pozorované častěji s MPR+R nebo MPR+ p než s MPp+p byly: neutropenie 
(83,3 %), anémie (70,7 %), thrombocytopenie (70,0 %), leukopenie (38,8 %), zácpa (34,0 %), průjem 
(33,3 %), vyrážka (28,9 %), pyrexie (27,0 %), periferní edém (25,0 %), kašel (24,0 %), snížená chuť k 
jídlu (23,7 %) a ast

e

nie (22,0 %). 

Mnohočetný myelom: pacienti s alespoň jednou předchozí terapií 
Ve dvou placebem kontrolovaných studiích fáze III byla 353 pacientům s mnohočetným myelomem 
podávána kombinace lenalidomid/dexamethason a 351 pacientům kombinace placebo/dexamethason.  

Nejzávažnější nežádoucí účinky pozorované častěji u kombinace lenalidomiu/dexamethasonu než u 
kombinace placeba/dexamethasonu byly: 

žilní tromboembolie (hluboká žilní trombóza a plicní embolie (viz bod 4.4) 

neutropenie 4.stupně (viz bod 4.4). 

Pozorované nežádoucí účinky, které se vyskytly častěji u lenalidomidu a dexamethasonu než u placeba 
s dexamethasonem v souhrnných klinických studiích mnohočetného myelomu (MM-009 a MM-010), 
byly únava (43,9 %), neutropenie (42,2 %), zácpa (40,5 %), průjem (38,5 %), svalové křeče (33,4 %), 
anémie (31,4 %), trombocytopenie (21,5 %) a vyrážka (21,2 %). 

Myelodysplastické syndromy 
Celkový bezpečnostní profil lenalidomidu u pacientů s myelodysplastickými syndromy se zakládá na 
údajích získaných z jedné studie fáze II a jedné studie fáze III, celkem od 286 pacientů (viz bod 5.1). 
Ve studii fáze II bylo všech 148 pacientů léčeno lenalidomidem. Ve studii fáze III bylo 69 pacientů 
léčeno 5 mg lenalidomidu, 69 pacientů 10 mg lenalidomidu a 67 pacientů dostávalo placebo během 
dvojitě zaslepené fáze této studie. 

23 

Většina nežádoucích účinků se spíše vyskytovala během prvních 16 týdnů léčby lenalidomidem. 

Mezi závažné nežádoucí účinky patří: 

žilní tromboembolie (hluboká žilní trombóza, plicní embolie) (viz bod 4.4), 

neutropenie 3. nebo 4. stupně, febrilní neutropenie a trombocytopenie 3. nebo 4. stupně (viz 
bod 4.4). 

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky, které se ve studii fáze III vyskytovaly častěji ve ramenech 
léčených lenalidomidem než v kontrolní skupině, byly neutropenie (76,8 %), trombocytopenie 
(46,4 %), průjem (34,8 %), zácpa (19,6 %), nauzea (19,6 %), svědění (25,4 %), vyrážka (18,1 %), 
únava (18,1 %) a svalové křeče (16,7 %). 

Lymfom z plášťových buněk 
Celkový bezpečnostní profil lenalidomidu u pacientů s lymfomem z plášťových buněk vychází z údajů 
randomizované, kontrolované studie MCL-002 fáze II s 254 pacienty (viz bod 5.1). 
V tabulce 3 jsou navíc zahrnuty nežádoucí účinky z podpůrné studie MCL-001. 

Závažné nežádoucí účinky, které byly častěji pozorovány ve studii MCL-002 (s rozdílem nejméně 
2 procentních bodů) v ramenu léčeném lenalidomidem v porovnání s kontrolním ramenem 

• Neutropenie (3,6 %) 

• Plicní embolie (3,6 %) 

• Průjem (3,6 %) 

Nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky, které se vyskytovaly častěji v ramenu léčeném 
lenalidomidem v porovnání s kontrolním ramenem ve studii MCL-002, byly neutropenie (50,9 %), 
anémie (28,7 %), průjem (22,8 %), únava (21,0 %), zácpa (17,4 %), pyrexie (16,8 %) a vyrážka 
(zahrnující alergickou dermatitidu) (16,2 %). 

Ve studii MCL-002 bylo celkové zjevné zvýšení předčasných (do 20 týdnů) úmrtí. U pacientů 
s vysokou nádorovou zátěží před zahájením léčby existuje zvýšené riziko předčasného úmrtí; 16/81 
(20 %) předčasných úmrtí ve skupině s lenalidomidem a 2/28 (7 %) předčasná úmrtí v kontrolní 
skupině. V 52. týdnu byly odpovídající údaje 32/81 (39,5 %) a 6/28 (21 %) (viz bod 5.1). 
Během 1. léčebného cyklu byla léčba vysazena u 11/81 (14 %) pacientů s vysokou nádorovou zátěží 
ve skupině s lenalidomidem v porovnání s 1/28 (4 %) pacientem v kontrolní skupině. Hlavním 
důvodem pro vysazení léčby u pacientů s vysokou nádorovou zátěží během 1. léčebného cyklu ve 
skupině s lenalidomidem byly nežádoucí účinky; 7/11 (64 %). 
Vysoké nádorové zatížení bylo definováno jako minimálně jedna léze o průměru ≥5 cm nebo 3 léze 
o průměru ≥3 cm. 

Přehled nežádoucích účinků v tabulce 
Nežádoucí účinky pozorované u pacientů léčených lenalidomidem jsou uvedeny níže a seřazeny podle 
tříd orgánových systémů a četnosti. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny 
podle klesající závažnosti. Četnosti jsou definovány takto: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až 
< 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné 
(<1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).  

Nežádoucí účinky byly v níže uvedené tabulce zařazeny do příslušné kategorie podle nejvyšší četnosti 
pozorované v kterékoliv z hlavních klinických studií. 

Souhrn pro monoterapii u MM v tabulce
Následující tabulka vychází z údajů získaných ze studií NDMM u pacientů, kteří podstoupili ASCT, 
léčených udržovací dávkou lenalidomidu. Údaje nebyly upraveny podle delší doby trvání léčby ve 
skupinách s léčbou zahrnující lenalidomid, které pokračovaly až do progrese onemocnění, v porovnání 
se skupinami s placebem v pivotních studiích mnohočetného myelomu (viz bod 5.1). 

24 

Tabulka 1: Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích u pacientů s mnohočetným 
myelomem léčených udržovací dávkou lenalidomidu 
Třídy orgánových systémů / 
Preferovaný termín

Veškeré nežádoucí účinky / 
Frekvence

Nežádoucí účinky stupně 3−4 / 
Frekvence

Infekce a infestace

Velmi časté 
Pneumonie

◊, a

, infekce horních 

cest dýchacích, neutropenická 
infekce, bronchitida

, chřipka

gastroenteritida

, sinusitida, 

nazofaryngitida, rinitida 

Časté 
infekce

, infekce močových 

cest

*, infekce dolních cest 

dýchacích, infekce plic   

Velmi časté 
Pneumonie

◊, a

, neutropenická 

infekce 

Časté 
Sepse

◊, b

, bakterémie, infekce 

plic

, bakteriální infekce dolních 

cest dýchacích, bronchitida

chřipka

, gastroenteritida

Herpes zoster

, infekce

Novotvary benigní, maligní a 
blíže neurčené (zahrnující 
cysty a polypy)

Časté 
Myelodysplastický syndrom

Poruchy krve a lymfatického 
systému

Velmi časté 
Neutropenie^

,◊

, febrilní 

neutropenie^

,◊

,

trombocytopenie^

,◊,

, anémie, 

leukopenie

, lymfopenie 

Velmi časté 
Neutropenie^

,◊

, febrilní 

neutropenie^

,◊

,

trombocytopenie^

,◊

, anémie, 

leukopenie

, lymfopenie 

Časté 
Pancytopenie

Poruchy metabolismu a výživy

Velmi časté 
Hypokalemie 

Časté 
Hypokalemie, dehydratace 

Poruchy nervového systému

Velmi časté 
Parestezie 

Časté 
Periferní neuropatie

c

Časté 
Bolest hlavy 

Cévní poruchy

Časté 
Plicní embolie

Časté 
Hluboká žilní trombóza^

,◊,d

Respirační, hrudní a 
mediastinální poruchy

Velmi časté 
Kašel 
Časté 
Dušnost

, rinorea 

Časté 
Dušnost

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté 
Průjem, zácpa, bolest břicha, 
nauzea 

Časté 
Zvracení, bolest v nadbřišku 

Časté 
Průjem, zvracení, nauzea 

Poruchy jater a žlučových cest Velmi časté 

Abnormální testy jaterní funkce  

Časté 
Abnormální testy jaterní funkce 

Poruchy kůže a podkožní 
tkáně

Velmi časté 
Vyrážka, suchá kůže 

Časté 
Vyrážka, svědění 

Poruchy svalové a kosterní 
soustavy a pojivové tkáně

Velmi časté 
Svalové spazmy 

Časté 
Myalgie, muskuloskeletální 
bolest  

Celkové poruchy a reakce v 
místě aplikace

Velmi časté 
Únava, astenie, pyrexie 

Časté 
Únava, astenie 

25 

 Nežádoucí účinky hlášené jako závažné v klinických studiích u pacientů s NDMM, kteří podstoupili ASCT 

Vztahuje se pouze na závažné nežádoucí účinky 

^Viz bod 4.8 Popis vybraných nežádoucích účinků 

a

 „Pneumonie“ kombinovaný termín pro nežádoucí účinek zahrnuje následující preferované termíny: bronchopneumonie, lobární pneumonie, 

pneumonie zapříčiněná Pneumocystis jiroveci, pneumonie, klebsielová pneumonie, legionelová pneumonie, mykoplazmová pneumonie, 
pneumokoková pneumonie, streptokoková pneumonie, virová pneumonie, poruchy plic, pneumonitida 

b

 „Sepse“ kombinovaný termín pro nežádoucí účinek zahrnuje následující preferované termíny: bakteriální sepse, pneumokoková sepse, 

septický šok, stafylokoková sepse 

c

 „Periferní neuropatie“ kombinovaný termín pro nežádoucí účinek zahrnuje následující preferované termíny: neuropatie periferní, periferní 

senzorická neuropatie, polyneuropatie. 

d

 „Hluboká žilní trombóza“ kombinovaný termín pro nežádoucí účinek zahrnuje následující preferované termíny: hluboká žilní trombóza, 

trombóza, žilní trombóza 

Souhrn pro kombinovanou terapii MM v tabulce  
Následující tabulka je odvozena z údajů získaných ze studií mnohočetných myelomů s kombinovanou 
terapií. Údaje nebyly upraveny podle delší doby trvání léčby ve skupinách s lenalidomidem, které 
pokračovaly do progrese onemocnění, v porovnání s kontrolními skupinami v pivotních studiích 
mnohočetného myelomu (viz bod 5.1). 

Tabulka 2. Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích u pacientů s mnohočetným 
myelomem léčených lenalidomidem v kombinaci s dexamethasonem nebo s melfalanem a 
prednisonem 

Třídy orgánových 
systémů / 
Preferovaný 
termín 

Veškeré nežádoucí účinky/Frekvence 

Nežádoucí účinky stupně 
3−4/Frekvence 

Infekce a infestace 

Velmi časté 
Pneumonie, infekce horních cest 
dýchacích, bakteriální, virové a 
mykotické infekce (včetně oportunních 
infekcí), nazofaryngitida, faryngitida, 
bronchitida 

Časté 
Sepse, sinusitida 

Časté 
Pneumonie, bakteriální, virové a 
mykotické infekce (včetně oportunních 
infekcí), sepse, bronchitida 

Novotvary benigní, 
maligní a blíže 
neurčené (včetně 
cyst a polypů) 

Méně časté 
Bazocelulární karcinom 
Spinocelulární karcinom^* 

Časté 
Akutní myeloidní leukemie, 
myelodysplastický syndrom, 
spinocelulární karcinom kůže

** 

Méně časté 
akutní leukemie T-buněk, bazocelulární 
karcinom, syndrom nádorového rozpadu 

Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 

Velmi časté 
Neutropenie

^

, trombocytopenie^, 

anémie, hemoragická porucha^, 
leukopenie 

Časté 
Febrilní neutropenie, pancytopenie  

Méně časté 
Hemolýza, autoimunní hemolytická 
anémie, hemolytická anémie 

Velmi časté 
Neutropenie

^

, trombocytopenie^, 

anémie, leukopenie 

Časté 
Febrilní neutropenie

^

, pancytopenie, 

hemolytická anémie 

Méně časté 
Hyperkoagulace, koagulopatie 

Poruchy 
imunitního 
systému 

Méně časté 
Hypersenzitivita^ 

Endokrinní 
poruchy 

Časté 
Hypotyreóza 

26 

Třídy orgánových 
systémů / 
Preferovaný 
termín 

Veškeré nežádoucí účinky/Frekvence 

Nežádoucí účinky stupně 
3−4/Frekvence 

Poruchy 
metabolismu a 
výživy 

Velmi časté 
Hypokalemie, hyperglykemie, 
hypokalcemie, snížená chuť k jídlu, 
pokles tělesné hmotnosti 

Časté 
Hypomagnezemie, hyperurikemie, 
dehydratace 

Časté 
Hypokalemie, hyperglykemie

,

hypokalcemie, diabetes mellitus, 
hypofosfatemie, hyponatremie, 
hyperurikemie, dna, snížená chuť k jídlu, 
pokles tělesné hmotnosti 

Psychiatrické 
poruchy 

Velmi časté 
Deprese, nespavost 

Méně časté 
Ztráta libida 

Časté 
Deprese, nespavost 

Poruchy nervového 
systému 

Velmi časté 
Periferní neuropatie (mimo motorické 
neuropatie), závratě, třes, dysgeuzie, 
bolest hlavy 

Časté 
Ataxie, poruchy rovnováhy 

Časté 
Cévní mozková příhoda, závratě, 
synkopa 

Méně časté 
Intrakraniální krvácení^, tranzitorní 
ischemická ataka, cerebrální ischemie

Poruchy oka 

Velmi časté 
Katarakta, rozmazané vidění 

Časté 
Snížená zraková ostrost 

Časté 
Katarakta 

Méně časté 
Ztráta zraku 

Poruchy ucha a 
labyrintu 

Časté 
Ztráta sluchu (včetně hypakuze), tinitus 

Srdeční poruchy 

Časté 
Fibrilace síní, bradykardie  

Méně časté 
Arytmie, prodloužený QT interval, flutter 
síní, komorové extrasystoly

Časté 
Infarkt myokardu (včetně akutního)^, 
fibrilace síní, městnavé srdeční selhání, 
tachykardie, srdeční selhání, ischemie 
myokardu 

Cévní poruchy 

Velmi časté 
Žilní tromboembolické příhody, 
především hluboká žilní trombóza a 
plicní embolie^ 

Časté 
Hypotenze, hypertenze, ekchymóza^ 

Velmi časté 
Žilní tromboembolické příhody, 
především hluboká žilní trombóza a 
plicní embolie^ 

Časté 
Vaskulitida 

Méně časté 
Ischemie, periferní ischemie, trombóza 
intrakraniálních venózních sinů

Respirační, hrudní 
a mediastinální 
poruchy 

Velmi časté 
Dušnost, epistaxe^ 

Časté 
Syndrom respirační tísně, dušnost 

27 

Třídy orgánových 
systémů / 
Preferovaný 
termín 

Veškeré nežádoucí účinky/Frekvence 

Nežádoucí účinky stupně 
3−4/Frekvence 

Gastrointestinální 
poruchy 

Velmi časté 
Průjem, zácpa, bolest břicha, nauzea, 
zvracení, dyspepsie 

Časté 
Gastrointestinální krvácení (včetně 
krvácení z konečníku, hemoroidálního 
krvácení, peptického vředu s krvácením a 
krvácení z dásně)^, pocit sucha v ústech, 
stomatitida, dysfagie 

Méně časté 
Kolitida, zánět tlustého střeva 

Časté 
Průjem, zácpa, bolest břicha, nauzea, 
zvracení 

Poruchy jater a 
žlučových cest 

Časté 
Abnormální testy jaterní funkce 

Méně časté 
Selhání jater^ 

Časté 
Cholestáza, abnormální testy jaterní 
funkce 

Méně časté 
Selhání jater^ 

Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 

Velmi časté 
Vyrážka, svědění 

Časté 
Kopřivka, hyperhidróza, suchá kůže, 
kožní hyperpigmentace, ekzém, erytém 

Méně časté 
Změny zbarvení kůže, fotosenzitivní 
reakce

Časté 
Vyrážka 

Poruchy svalové a 
kosterní soustavy a 
pojivové tkáně 

Velmi časté 
Svalové křeče, bolest kostí, bolest a 
diskomfort svalové a kosterní soustavy a 
pojivové tkáně, artralgie 

Časté 
Svalová slabost, otoky kloubů, myalgie 

Časté 
Svalová slabost, bolest kostí 

Méně časté 
Otoky kloubů 

Poruchy ledvin a 
močových cest 

Velmi časté 
Renální selhání (včetně akutního) 

Časté 
Hematurie^, retence moči, inkontinence 
moči 

Méně časté 
Získaný Fanconiho syndrom 

Méně časté 
Renální tubulární nekróza 

Poruchy 
reprodukčního 
systému a prsu 

Časté 
Erektilní dysfunkce 

28 

Třídy orgánových 
systémů / 
Preferovaný 
termín 

Veškeré nežádoucí účinky/Frekvence 

Nežádoucí účinky stupně 
3−4/Frekvence 

Celkové poruchy a 
reakce v místě 
aplikace 

Velmi časté 
Únava, edém (včetně periferního edému), 
pyrexie, astenie, příznaky podobné 
chřipce (včetně pyrexie, kašle, myalgie, 
muskuloskeletální bolesti, bolesti hlavy a 
ztuhlosti) 

Časté 
Bolest na hrudi, letargie 

Časté 
Únava, pyrexie,astenie 

Vyšetření 

Časté 
Zvýšená hladina C-reaktivního proteinu 

Poranění, otravy a 
procedurální 
komplikace 

Časté 
Pád, kontuze^ 

^Viz bod 4.8 Popis vybraných nežádoucích účinků 
*Spinocelulární karcinom byl hlášen v klinických studiích u pacientů s myelomem dříve léčených lenalidomidem/dexamethasonem 
v porovnání s kontrolními skupinami 
** Spinocelulární karcinom kůže byl hlášen v klinické studii u pacientů s nově diagnostikovaným myelomem léčených 
lenalidomidem/dexamethasonem v porovnání s kontrolními skupinami 

Souhrn pro monoterapii v tabulce 
Následující tabulky jsou odvozeny z údajů získaných z hlavních studií monoterapie 
myelodysplastických syndromů a lymfomu z plášťových buněk. 

Tabulka 3. Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích u pacientů 
s myelodysplastickými syndromy léčených lenalidomidem# 

Třídy orgánových 
systémů / 
Preferovaný 
termín 

Veškeré nežádoucí účinky/Frekvence 

Nežádoucí účinky stupně 
3−4/Frekvence 

Infekce a infestace 

Velmi časté 
Bakteriální, virové a mykotické infekce 
(včetně oportunních infekcí) 

Velmi časté 
Pneumonie

◊ 

Časté 
Bakteriální, virové a mykotické infekce 
(včetně oportunních infekcí)

 ◊

bronchitida 

Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 

Velmi časté 
Trombocytopenie^, neutropenie^, 
leukopenie 

Velmi časté 
Trombocytopenie^

, neutropenie^

leukopenie 

Časté 
Febrilní neutropenie

Endokrinní 
poruchy 

Velmi časté 
Hypotyreóza 

Poruchy 
metabolismu a 
výživy 

Velmi časté 
Snížená chuť k jídlu 

Časté 
Přetížení železem, pokles tělesné 
hmotnosti 

Časté 
Hyperglykemie

, snížená chuť k jídlu 

Psychiatrické 
poruchy 

Časté 
Změněná nálada

◊~

29 

Třídy orgánových 
systémů / 
Preferovaný 
termín 

Veškeré nežádoucí účinky/Frekvence 

Nežádoucí účinky stupně 
3−4/Frekvence 

Poruchy nervového 
systému 

Velmi časté 
Závratě, bolest hlavy 

Časté 
Parestezie 

Srdeční poruchy 

Časté 
Akutní infarkt myokardu^

, fibrilace 

síní

, srdeční selhání

Cévní poruchy 

Časté 
Hypertenze, hematom 

Časté 
Žilní tromboembolické příhody, 
především hluboká žilní trombóza a 
plicní embolie^

Respirační, hrudní 
a mediastinální 
poruchy 

Velmi časté 
Epistaxe^ 

Gastrointestinální 
poruchy 

Velmi časté 
Průjem, bolest břicha (včetně žaludku), 
nauzea, zvracení, zácpa 

Časté 
pocit sucha v ústech, dyspepsie  

Časté 
Průjem

, zácpa, bolest zubů 

Poruchy jater a 
žlučových cest 

Časté 
Abnormální testy jaterní funkce 

Časté 
Abnormální testy jaterní funkce 

Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 

Velmi časté 
Vyrážka, suchá kůže, svědění 

Časté 
Vyrážka, svědění 

Poruchy svalové a 
kosterní soustavy a 
pojivové tkáně 

Velmi časté 
Svalové křeče, bolest svalové a kosterní 
soustavy (včetně bolesti zad a bolesti 
končetin), artralgie, myalgie 

Časté 
Bolest zad

Poruchy ledvin a 
močových cest 

Časté 
Renální selhání

Celkové poruchy a 
reakce v místě 
aplikace 

Velmi časté 
Únava, periferní edém, příznak podobné 
chřipce (včetně pyrexie, kašle, 
faryngitidy, myalgie, muskuloskeletální 
bolesti, bolesti hlavy) 

Časté 
Pyrexie 

Poranění, otravy a 
procedurální 
komplikace 

Časté 
Pád 

^Viz bod 4.8 Popis vybraných nežádoucích účinků 

Nežádoucí účinky hlášené jako závažné v klinických studiích léčby myelodysplastických syndromů 

~

Změněná nálada byla hlášena jako častý závažný nežádoucí účinek ve studii fáze III léčby myelodysplastických syndromů; nebyla hlášena 

jako nežádoucí účinek 3. nebo 4. stupně. 
Algoritmus použitý pro zahrnutí do souhrnu údajů o přípravku: všechny nežádoucí účinky vyhovující algoritmu studie fáze III jsou zahrnuty do 
souhrnu údajů o přípravku pro EU. U těchto nežádoucích účinků byla provedena doplňková kontrola četnosti nežádoucích účinků vyhovujících 
algoritmu studie fáze II a v případě, že četnost nežádoucích účinků ve studii fáze II byla vyšší než ve studii fáze III, byl daný účinek zahrnut do 
souhrnu údajů o přípravku pro EU s tou četností, v jaké se vyskytoval ve studii fáze II. 
# Algoritmus použitý pro myelodysplastické syndromy: 

Studie fáze III léčby myelodysplastických syndromů (dvojitě zaslepená, bezpečnostní, populační studie, rozdíl mezi 

lenalidomidem 5/10 mg a placebem při úvodním dávkovacím režimu vyskytující se alespoň u 2 subjektů). 

o

všechny nežádoucí účinky související s léčbou u ≥ 5 % subjektů s lenalidomidem a nejméně 2 % rozdíl v podílu mezi 
lenalidomidem a placebem 

o

všechny nežádoucí účinky 3. nebo 4. stupně související s léčbou u 1 % subjektů s lenalidomidem a nejméně 1 % rozdíl 
v podílu mezi lenalidomidem a placebem 

o

všechny závažné nežádoucí účinky související s léčbou u 1 % subjektů s lenalidomidem a nejméně 1 % rozdíl v podílu 
mezi lenalidomidem a placebem 

Studie fáze II léčby myelodysplastických syndromů 

30 

o

všechny nežádoucí účinky související s léčbou u ≥ 5 % subjektů léčených lenalidomidem, 

o

všechny nežádoucí účinky 3. nebo 4. stupně související s léčbou u 1 % subjektů léčených lenalidomidem, 

o

všechny závažné nežádoucí účinky související s léčbou u 1 % subjektů léčených lenalidomidem. 

Tabulka 4. Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích u pacientů s lymfomem 
z plášťových buněk léčených lenalidomidem 

Třídy orgánových 
systémů / 
Preferovaný 
termín 

Veškeré nežádoucí účinky/Frekvence 

Nežádoucí účinky stupně 
3−4/Frekvence 

Infekce a infestace 

Velmi časté 
Bakteriální, virové a mykotické infekce 
(včetně oportunních infekcí), 
nazofaryngitida, pneumonie 

Časté 
Sinusitida 

Časté 
Bakteriální, virové a 

mykotické

 infekce 

(včetně oportunních infekcí)

 ◊

pneumonie 

Novotvary benigní, 
maligní a blíže 
neurčené 
(zahrnující cysty 
a polypy) 

Časté 
Reakce vzplanutí tumoru 

Časté 
Reakce vzplanutí tumoru, spinocelulární 
karcinom kůže^

, bazocelulární karcinom 

Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 

Velmi časté 
Trombocytopenie^, neutropenie^, 
leukopenie, anémie 

Časté 
Febrilní neutropenie  

Velmi časté 
Trombocytopenie^, neutropenie^

anémie

◊ 

Časté 
Febrilní neutropenie^

, leukopenie

◊ 

Poruchy 
metabolismu a 
výživy 

Velmi časté 
Snížená chuť k jídlu, pokles tělesné 
hmotnosti, hypokalemie 

Časté 
Dehydratace 

Časté 
Dehydratace

, hyponatremie, 

hypokalcemie 

Psychiatrické 
poruchy 

Časté 
Nespavost 

Poruchy nervového 
systému 

Velmi časté 
Dysgeuzie, bolest hlavy, periferní 
neuropatie 

Časté 

P

eriferní senzorická neuropatie, letargie 

Poruchy ucha a 
labyrintu 

Časté 
Vertigo 

Srdeční poruchy 

Časté 
Infarkt myokardu (včetně akutního)^

srdeční selhání  

Cévní poruchy 

Časté 
Hypotenze 

Časté 
Hluboká žilní trombóza

, plicní 

embolie^

, hypotenze

Respirační, hrudní 
a mediastinální 
poruchy 

Velmi časté 
Dyspnoe 

Časté 
Dyspnoe

Gastrointestinální 
poruchy 

Velmi časté 
Průjem, nauzea

, zvracení

, zácpa 

Časté 
Bolest břicha 

Časté 
Průjem

, bolest břicha

, zácpa 

31 

Třídy orgánových 
systémů / 
Preferovaný 
termín 

Veškeré nežádoucí účinky/Frekvence 

Nežádoucí účinky stupně 
3−4/Frekvence 

Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 

Velmi časté 
Vyrážka (včetně alergické dermatitidy), 
svědění 

Časté 
Noční pocení, suchá kůže  

Časté 
Vyrážka 

Poruchy svalové a 
kosterní soustavy a 
pojivové tkáně 

Velmi časté 
Svalové křeče, bolest zad 

Časté 
Artralgie, bolest končetin, svalová 
slabost 

Časté 
Bolest zad, svalová slabost

, artralgie, 

bolest končetin 

Poruchy ledvin a 
močových cest 

Časté 
Renální selhání 

Celkové poruchy a 
reakce v místě 
aplikace 

Velmi časté 
Únava, astenie, periferní edém, příznaky 
podobné chřipce (včetně pyrexie, kašle) 

Časté 
Zimnice 

Časté 
Pyrexie

, astenie

, únava 

^Viz bod 4.8 Popis vybraných nežádoucích účinků 

Nežádoucí účinky hlášené jako závažné v klinických studiích léčby lymfomu z plášťových buněk 
Algoritmus použitý pro lymfom z plášťových buněk: 

Kontrolovaná studie fáze II léčby lymfomu z plášťových buněk 

o

všechny nežádoucí účinky související s léčbou u ≥ 5 % subjektů v rameni léčeném lenalidomidem a nejméně 2 % 

rozdíl v podílu mezi lenalidomidem a kontrolním ramenem 

o

všechny nežádoucí účinky 3. nebo 4. stupně související s léčbou u > 1 % subjektů v rameni léčeném lenalidomidem a 

nejméně 1,0 % rozdíl v podílu mezi lenalidomidem a kontrolním ramenem 

o

všechny závažné nežádoucí účinky související s léčbou u > 1 % subjektů v rameni léčeném lenalidomidem a nejméně 

1,0 % rozdíl v podílu mezi lenalidomidem a m ramenem 

Jednoramenná studie fáze II léčby lymfomu z plášťových buněk 

o

všechny nežádoucí účinky související s léčbou u ≥ 5 % subjektů 

o

všechny nežádoucí účinky 3. nebo 4. stupně související s léčbou u 2 nebo více subjektů 

o

všechny závažné nežádoucí účinky související s léčbou u 2 nebo více subjektů 

Souhrn nežádoucích účinků po uvedení přípravku na trh v tabulce 
Kromě výše uvedených nežádoucích účinků zjištěných v pivotních klinických studiích, je následující 
tabulka odvozena z údajů shromážděných po uvedení přípravku na trh. 

Tabulka 5. Nežádoucí účinky zaznamenané při použití po uvedení přípravku na trh u pacientů 
léčených lenalidomidem 

Třídy orgánových 
systémů / 
Preferovaný 
termín 

Veškeré nežádoucí účinky/Frekvence 

Nežádoucí účinky stupně 
3−4/Frekvence 

Infekce a infestace 

Není známo 
Virové infekce, včetně reaktivace viru 
způsobujícího herpes zoster a viru 
hepatitidy B

Není známo 
Virové infekce, včetně reaktivace viru 
způsobujícího herpes zoster a viru 
hepatitidy B

Novotvary benigní, 
maligní a blíže 
neurčené (včetně 
cyst a polypů 

Vzácné 
Syndrom nádorového rozpadu 

Poruchy krve 
a lymfatického 
systému 

Není známo 
Získaná hemofílie 

32 

Třídy orgánových 
systémů / 
Preferovaný 
termín 

Veškeré nežádoucí účinky/Frekvence 

Nežádoucí účinky stupně 
3−4/Frekvence 

Infekce a infestace 

Není známo 
Virové infekce, včetně reaktivace viru 
způsobujícího herpes zoster a viru 
hepatitidy B

Není známo 
Virové infekce, včetně reaktivace viru 
způsobujícího herpes zoster a viru 
hepatitidy B

Endokrinní 
poruchy 

Časté 
Hypertyreóza 

Respirační, hrudní 
a mediastinální 
poruchy 

Není známo 
Intersticiální pneumonitida 

Gastrointestinální 
poruchy 

Není známo 
Pankreatitida, perforace 
v gastrointestinálním traktu (zahrnující 
divertikulární perforaci, perforaci 
tenkého a tlustého střeva)^ 

Poruchy jater a 
žlučových cest 

Není známo 
Akutní selhání jater^, toxická 
hepatitida^, cytolytická hepatitida^, 
cholestatická hepatitida^, smíšená 
cytolytická/cholestatická hepatitida^ 

Není známo 
Akutní selhání jater^, toxická hepatitida^ 

Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 

Méně časté 
Angioedém 

Vzácné 
Stevens-Johnsonův syndrom^ 
Toxická epidermální nekrolýza^ 

Není známo 
Leukocytoklastická vaskulitida, léková 
reakce s eozinofilií a systémovými 
příznaky^ 

^

Viz bod 4.8 Popis vybraných nežádoucích účinků

Popis vybraných nežádoucích účinků 
Teratogenita 
Lenalidomid je strukturálně podobný thalidomidu. Thalidomid je známá lidská teratogenní léčivá 
látka, která způsobuje těžké a život ohrožující vrozené vady. Lenalidomid způsoboval u opic 
malformace podobné malformacím popsaným u thalidomidu (viz body 4.6 a 5.3). Pokud je 
lenalidomid užíván během těhotenství, očekávají se u lidí teratogenní účinky lenalidomidu. 

Neutropenie a trombocytopenie 

• Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacienti, kteří podstoupili ASCT, léčení 

udržovací dávkou lenalidomidu 

Léčba udržovací dávkou lenalidomidu po ASCT je spojována s vyšší četností výskytu neutropenie 4. 
stupně v porovnání s placebem v udržovací léčbě (v uvedeném pořadí 32,1 % vs. 26,7 %  % [16,1 % 
vs. 1,8 % po zahájení udržovací léčby] ve studii CALGB 100104 a 16,4 % vs. 0,7 % ve studii IFM 
2005-02). Nežádoucí účinky související s léčbou v podobě neutropenie, které vedly k ukončení léčby 
lenalidomidem, byly hlášeny u 2,2 % pacientů ve studii CALGB 100104 a 2,4 % pacientů ve studii 
IFM 2005-02. V obou studiích byla febrilní neutropenie 4. stupně hlášena s obdobnou četností ve 
skupinách léčených udržovací dávkou lenalidomidu v porovnání se skupinami léčenými placebem v 
udržovací léčbě (v uvedeném pořadí 0,4 % vs. 0,5 % [0,4 % vs. 0,5 % po zahájení udržovací léčby] ve 
studii CALGB 100104 a 0,3 % vs. 0 % ve studii IFM 2005-02). 

33 

Léčba udržovací dávkou lenalidomidu po ASCT je spojována s vyšší četností výskytu 
trombocytopenie 3.a 4. stupně oproti placebu v udržovací léčbě (v uvedeném pořadí 37,5 % vs. 30,3 % 
[17,9 % vs. 4,1 % po zahájení udržovací léčby] ve studii CALGB 100104 a 13,0 % vs. 2,9 % ve studii 
IFM 2005-02). 

• Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacienti, kteří nejsou vhodnými kandidáty 

pro transplantaci, léčení lenalidomidem v kombinaci s nízkou dávkou dexamethasonu 

Kombinace lenalidomidu s nízkou dávkou dexamethasonu u pacientů s nově diagnostikovaným 
mnohočetným myelomem je spojena s nižší četností neutropenie 4. stupně (8,5 % u Rd a Rd18) v 
porovnání s MPT (15 %). Febrilní neutropenie 4. stupně byla pozorována nepravidelně (0,6 % u Rd a 
Rd18 v porovnání s 0,7 % u MPT).  

Kombinace lenalidomidu s nízkou dávkou dexamethasonu u pacientů s nově diagnostikovaným 
mnohočetným myelomem je spojena s nižší četností trombocytopenie 3. a 4. stupně (8,1 % u Rd a 
Rd18) v porovnání s MPT (11 %).  

• Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacienti, kteří nejsou vhodnými kandidáty 

pro transplantaci, léčení lenalidomidem v kombinaci s melfalanem a prednisonem 

Kombinace lenalidomidu s melfalanem a prednisonem u pacientů s nově diagnostikovaným 
mnohočetným myelomem je spojena s vyšší četností neutropenie 4. stupně (34,1 % u 
MPR+R/MPR+p) v porovnání s MPp+p (7,8 %). Byla pozorována vyšší četnost febrilní neutropenie 4. 
stupně (1,7 % u MPR+R/MPR+p v porovnání s 0,0 % u MPp+p). 

Kombinace lenalidomidu s melfalanem a prednisonem u pacientů s nově diagnostikovaným 
mnohočetným myelomem je spojena s vyšší četností trombocytopenie 3. a 4. stupně (40,4 % u 
MPR+R/MPR+p) v porovnání s MPp+p (13,7 %). 

• Mnohočetný myelom: pacienti s alespoň jednou předchozí terapií 

Kombinace lenalidomidu s dexamethasonem u pacientů s mnohočetným myelomem je spojena 
s vyšším výskytem neutropenie 4. stupně (5,1 % u pacientů léčených 
lenalidomidem/dexamethasonem, v porovnání s 0,6 % u pacientů užívajících placebo/dexamethason). 
Občas byly pozorovány případy febrilní neutropenie 4. stupně (0,6 % u pacientů léčených 
lenalidomidem/dexamethasonem oproti 0,0 % u pacientů užívajících placebo/dexamethason). 

Kombinace lenalidomidu s dexamethasonem u pacientů s mnohočetným myelomem je spojena 
s vyšším výskytem trombocytopenie 3. a 4. stupně (9,9 % a 1,4 % u pacientů léčených 
lenalidomidem/dexamethasonem, v porovnání s 2,3 % a 0,0 % u pacientů užívajících 
placebo/dexamethason). 

• Pacienti s myelodysplastickými syndromy 

U pacientů s myelodysplastickými syndromy je lenalidomid spojen s vyšším výskytem neutropenie 
3. nebo 4. stupně (74,6 % u pacientů léčených lenalidomidem oproti 14,9 % u pacientů užívajících 
placebo ve studii fáze III). Epizody febrilní neutropenie 3. nebo 4. stupně byly pozorovány u 2,2 % 
pacientů léčených lenalidomidem oproti 0,0 % u pacientů užívajících placebo. Lenalidomid je spojen 
s vyšším výskytem trombocytopenie 3. nebo 4. stupně (37 % u pacientů léčených lenalidomidem 
oproti 1,5 % u pacientů užívajících placebo ve studii fáze III). 

Pacienti s lymfomem z plášťových buněk 

U pacientů s lymfomem z plášťových buněk je léčba lenalidomidem spojena s vyšším výskytem 
neutropenie 3. nebo 4. stupně (43,7 % u pacientů léčených lenalidomidem ve srovnání s 33,7 % u 
pacientů z kontrolního ramene ve studii fáze II). Epizody febrilní neutropenie 3. nebo 4. stupně byly 
pozorovány u 6,0 % pacientů léčených lenalidomidem ve srovnání s 2,4 % u pacientů z kontrolního 
ramene. 

Žilní tromboembolie 
Zvýšené riziko hluboké žilní trombózy a plicní embolie je spojeno s používáním kombinace 
lenalidomidu s dexamethasonem u pacientů s mnohočetným myelomem a v menší míře u pacientů 

34 

léčených lenalidomidem v kombinaci s melfalanem a prednisonem, nebo u pacientů s mnohočetným 
myelomem, s myelodysplastickými syndromy a lymfomem z plášťových buněk léčených 
lenalidomidem v monoterapii (viz bod 4.5). 
Současné podávání přípravků podporujících erytropoezu nebo předchozí hluboká žilní trombóza v 
anamnéze mohou u těchto pacientů také zvýšit riziko trombózy. 

Infarkt myokardu 
U pacientů užívajících lenalidomid byl popsán infarkt myokardu, zejména u pacientů se známými 
rizikovými faktory.

Hemoragické poruchy 
Hemoragické poruchy jsou vyjmenované pod příslušnými následujícími třídami orgánových systémů:
poruchy krve a lymfatického systému; poruchy nervového systému (intrakraniální krvácení); 
respirační, hrudní a mediastinální poruchy (epistaxe); gastrointestinální poruchy (krvácení dásní, 
hemoroidální krvácení, krvácení z konečníku); poruchy ledvin a močových cest (hematurie); poranění, 
otravy a procedurální komplikace (kontuze), a cévní poruchy (ekchymóza). 

Alergické reakce 
Byly hlášeny případy alergických reakcí/hypersenzitivních reakcí. V literatuře byly popsány případy 
zkřížených reakcí mezi lenalidomidem a thalidomidem. 

Závažné kožní reakce 
Byly hlášeny závažné kožní reakce při užívání lenalidomidu, včetně SJS, TEN a DRESS. Pacientům 
s těžkou vyrážkou spojenou s léčbou thalidomidem v anamnéze nemá být lenalidomid podáván (viz 
bod 4.4). 

Další primární malignity 
V klinických studiích u již dříve léčených pacientů s myelomem, kteří byli léčeni kombinací 
lenalidomid/dexamethason ve srovnání s kontrolními skupinami, se vyskytují hlavně bazocelulární a 
spinocelulární karcinomy kůže. 

Akutní myeloidní leukemie 

• Mnohočetný myelom 

V klinických studiích léčby nově diagnostikovaného mnohočetného myelomu u pacientů, kterým byl 
podán lenalidomid v kombinaci s melfalanem nebo bezprostředně po HDM/ASCT, byly pozorovány 
případy AML (viz bod 4.4). Toto zvýšení nebylo pozorováno v klinických studiích nově 
diagnostikovaného mnohočetného myelomu u pacientů, kterým byl lenalidomid podáván v kombinaci 
s nízkou dávkou dexamethasonu v porovnání s thalidomidem v kombinaci s melfalanem a 
prednisonem. 

• Myelodysplastické syndromy 

Proměnné na počátku, včetně komplexní cytogenetiky a mutace TP53, jsou spojeny s progresí do 
AML u pacientů, kteří jsou závislí na transfuzi a mají abnormalitu delece 5q (viz bod 4.4). 
Odhadované 2leté kumulativní riziko progrese do AML bylo u pacientů s abnormalitou izolované 
delece 5q 13,8 %, ve srovnání se 17,3 % u pacientů s delecí 5q a jednou další cytogenetickou 
abnormalitou a 38,6 % u pacientů s komplexním karyotypem.  
V post-hoc analýze údajů z klinické studie přípravku Revlimidlenalidomidu u myelodysplastických 
syndromů byl odhadovaný 2letý výskyt progrese do AML 27,5 % u pacientů s IHC-p53 pozitivitou a 
3,6 % u pacientů s IHC-p53 negativitou (p = 0,0038). U pacientů s IHC-p53 pozitivitou byla 
pozorována nižší míra progrese do AML u těch pacientů, kteří dosáhli odpovědi při nezávislosti na 
transfuzi (11,1 %) než u pacientů bez odpovědi (34,8 %). 

Poruchy funkce jater
Byly hlášeny následující nežádoucí účinky po uvedení přípravku na trh (frekvence není známa): akutní 
selhání jater a cholestáza (v obou případech potenciálně fatální), toxická hepatitida, cytolytická 
hepatitida a smíšená cytolytická/cholestatická hepatitida. 

35 

Rhabdomyolýza 
Byly pozorovány vzácné případy rhabdomyolýzy, některé z nich souvisely s podáním lenalidomidu se 
statinem. 

Poruchy činnosti štítné žlázy 
Byly hlášeny případy hypotyreózy a hypertyreózy (viz bod 4.4 Poruchy činnosti štítné žlázy). 

Reakce vzplanutí tumoru (TFR) a syndrom nádorového rozpadu (TLS) 
Ve studii MCL-002 zaznamenalo TFR přibližně 10 % pacientů léčených lenalidomidem v porovnání 
s 0 % pacientů v kontrolním ramenu. Většina případů se vyskytla v 1. cyklu, všechny případy byly 
hodnoceny jako související s léčbou a většina hlášení byla 1. nebo 2. stupně. U pacientů s vysokým 
MIPI v době diagnózy nebo zasaženými lymfatickými uzlinami (bulky disease) před zahájením léčby 
(minimálně jedna léze s nejdelším průměrem ≥ 7 cm) může být vysoké riziko TFR

Ve studii MCL 

002 byl TLS zaznamenán u jednoho pacienta v každém z obou léčebných ramen. V podpůrné studii 
MCL-001 zaznamenalo TFR přibližně 10 % subjektů; všechna hlášení měla závažnost 1. nebo 
2. stupně a byla hodnocena jako související s léčbou. Většina případů se vyskytla v 1. cyklu. Ve studii 
MCL-001 nebyl hlášen žádný výskyt TLS (viz bod 4.4). 

Gastrointestinální poruchy 
V průběhu léčby lenalidomidem byly hlášeny perforace v gastrointestinálním traktu. Perforace 
v gastrointestinálním traktu mohou vést ke komplikacím ve formě sepse a mohou být spojeny s 
fatálními následky. 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v 

Dodatku V

. 

4.9  Předávkování 

Přestože byli ve studiích ověřujících vhodný rozsah dávek někteří pacienti vystaveni dávkám až 
150 mg, a ve studiích s jednorázovou dávkou byli někteří pacienti vystaveni dávkám až 400 mg, 
neexistují specifické zkušenosti s léčbou předávkování lenalidomidem. Toxicita limitující dávku 
v těchto studiích byla v podstatě hematologického rázu. V případě předávkování se doporučuje zajistit 
podpůrnou péči. 

5. 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 

5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

Farmakoterapeutická skupina: Jiná imunosupresiva. ATC kód: L04AX04 

Mechanismus účinku 
Mechanismus účinku lenalidomidu zahrnuje antineoplastické, antiangiogenní, erytropoetické a 
imunomodulační vlastnosti. Konkrétně lenalidomid inhibuje proliferaci některých hematopoetických 
nádorových buněk (včetně plazmatických nádorových buněk MM a buněk s delecemi na 
chromozomu 5), zvyšuje imunitu zprostředkovanou T buňkami a přirozenými zabíječi (NK (Natural 
Killer)
 buňkami) a zvyšuje počet NKT buněk, inhibuje angiogenezi blokováním migrace a adheze 
endotelových buněk a vytváření vlásečnic, zvyšuje produkci fetálního hemoglobinu CD34+ 
hematopoetickými kmenovými buňkami a inhibuje produkci prozánětlivých cytokinů (např. TNF-α a 
IL-6) monocyty. 

U myelodysplastických syndromů s delecí 5q lenalidomid selektivně inhiboval abnormální klony 
zvýšením apoptózy buněk s delecí 5q. 

36 

Lenalidomid se váže přímo na cereblon, komponentu enzymového komplexu cullin-RING E3 
ubikvitin ligázy, zahrnující protein vážící poškozené 1 deoxyribonukleové kyseliny (DNA), cullin 4 
(CUL4) a regulátor cullinů 1 (Roc1). V přítomnosti lenalidomidu se cereblon váže na substrátové 
proteiny Aiolos a Ikaros, které jsou lymfoidní transkripční faktory, což vede k jejich ubikvitinaci a 
následné degradaci, což má cytotoxické a imunomodulační následky. 

Klinická účinnost a bezpečnost 
Účinnost a bezpečnost lenalidomidu byla vyhodnocena v pěti studiích fáze III u nově 
diagnostikovaných mnohočetných myelomů, ve dvou studiích fáze III u relabovaného refrakterního 
mnohočetného myelomu, jedné studie fáze III a jedné studie fáze II u myelodysplastického syndromu 
a jedné studie fáze II u lymfomu z plášťových buněk, jak je popsáno níže. 

Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom 

• Udržovací léčba lenalidomidem u pacientů, kteří podstoupili ASCT 

Bezpečnost a účinnost udržovací dávky lenalidomidu byly hodnoceny ve dvou multicentrických, 
randomizovaných, dvojitě zaslepených, dvouramenných, placebem kontrolovaných studiích fáze 3 s 
paralelními skupinami: CALGB 100104 a IFM 2005-02. 

CALGB 100104 
Vhodnými kandidáty byli pacienti ve věku 18 až 70 let s aktivním MM, vyžadujícím léčbu, u kterých 
dříve po iniciální terapii nenastala progrese. 

Během 90 – 100 dní po ASCT byli pacienti randomizováni v poměru 1:1 buď k léčbě udržovací 
dávkou lenalidomidu nebo k užívání placeba v udržovací léčbě. Udržovací dávka byla 10 mg jednou 
denně v 1. až 28. den opakovaných 28denních cyklů (zvýšená až na 15 mg jednou denně po 3 měsících 
v případě absence toxicity limitující dávku) a léčba pokračovala až do progrese onemocnění. 

Primárním cílovým parametrem účinnosti ve studii bylo přežití bez progrese (PFS) od randomizace do 
data progrese nebo úmrtí, (cokoliv nastane dříve); studie nebyla nastavena pro cílový parametr 
celkového přežití. Celkem bylo randomizováno 460 pacientů: 231 pacientů pro užívání lenalidomidu a 
229 pacientů pro užívání placeba. Demografické charakteristiky a charakteristiky vztahující se k 
onemocnění pacientů byly v obou ramenech vyrovnané. 

Studie byla odslepena na doporučení výboru pro monitorování dat po překonání prahové hodnoty pro 
předem plánovanou prozatímní analýzu PFS. Po odslepení bylo pacientům ve větvi s placebem 
umožněno přejít do druhé větve a užívat lenalidomid před progresí onemocnění. 

Výsledky PFS při odslepení po plánované předběžné analýzy s uzavírkou dat k 17. prosinci 2009 (15,5 
měsíců následného sledování) ukázaly 62% snížení rizika progrese onemocnění nebo úmrtí ve 
prospěch lenalidomidu (HR = 0,38; 95 % CI 0,27; 0,54; p < 0,001). Medián celkového PFS byl 
33,9 měsíců (95 % CI NE; NE) ve skupině užívající lenalidomid versus 19,0 měsíců (95 % CI 16,2; 
25,6) ve skupině užívající placebo. 

Přínos z hlediska PFS byl pozorován jak v podskupině pacientů s úplnou odpovědí(CR), tak 
i v podskupině pacientů, kteří CR nedosáhli. 

V tabulce 6 jsou uvedeny výsledky studie s uzavírkou dat k 1. únoru 2016:  

Tabulka 6: Souhrn údajů celkové účinnosti 

Lenalidomid 

(N = 231)

Placebo 

(N = 229) 

PFS posouzené zkoušejícím
Medián

a

 PFS času, měsíce (95 % CI)

b

56,9 (41,9; 71,7)

29,4 (20,7; 35,5)

HR [95 % CI]

c

; p-hodnota

d

0,61 (0,48; 0,76); < 0,001

PFS2

e

Medián

a

 PFS2 času, měsíce (95 % CI)

b

80,2 (63,3; 101,8)

52,8 (41,3; 64,0) 

HR [95 % CI]

c

; p-hodnota

d

0,61 (0,48; 0,78); < 0,001

37 

Celkové přežití
Medián

a

 času OS, měsíce (95 % CI)

b

111,0 (101,8; NE)

84,2 (71,0; 102,7)

Četnost přežití po 8 letech, % (SE)

60,9 (3,78)

44,6 (3,98)

HR [95 % CI]

c

; p-hodnota

d

0,61 (0,46; 0,81); < 0,001

Následné sledování
Medián

f

 (min, max), měsíce: všichni přeživší pacienti

81,9 (0,0; 119,8)

81,0 (4,1; 119,5)

CI = interval spolehlivosti; HR = poměr rizika; max = maximum; min = minimum; NE = nestanovitelné; OS = celkové přežití; PFS = přežití 
bez progrese;  

Medián je založený na Kaplan-Meierově odhadu. 

95 % CI okolo mediánu. 

Založené na Coxově modelu proporcionálních rizik porovnávajícím funkce rizik spojených s indikovanými léčebnými skupinami. 

d

 p-hodnota je založená na nerozvrstveném log-rank testu Kaplan-Meierovy křivky rozdílů mezi indikovanými skupinami. 

Průzkumový parametr (PFS2) Užívání lenalidomidu subjekty ze skupiny s placebem, které přešly do druhé skupiny před progresí 

onemocnění po odslepení studie, nebylo pokládáno za druhou linii léčby. 

Medián následného sledování po ASCT pro všechny přeživší pacienty.

Uzavírky údajů: 17. prosince 2009 a 1. února 2016 

IFM 2005-02 
Vhodnými kandidáty byli diagnostikovaní pacienti ve věku < 65 let, kteří podstoupili léčbu ASCT a 
dosáhli odpovědi alespoň v podobě stabilního onemocnění v období zlepšení hematologických 
parametrů. Pacienti byli randomizováni v poměru 1:1 buď k léčbě udržovací dávkou lenalidomidu 
nebo k užívání placeba v udržovací léčbě. Po 2 cyklech konsolidace lenalidomidem (25 mg/den v 1. až 
21. den 28denního cyklu) byla udržovací dávka 10 mg jednou denně v 1. až 28. den opakovaných 
28denních cyklů, zvýšená až na 15 mg jednou denně po 3 měsících v případě absence toxicity 
limitující dávku. Léčba měla pokračovat až do progrese onemocnění. 

Primárním cílovým parametrem bylo PFS definované od randomizace do data progrese nebo úmrtí, 
(cokoliv nastane dříve); studie nebyla nastavena pro cílový parametr celkového přežití. Celkem bylo 
randomizováno 614 pacientů: 307 pacientů pro užívání lenalidomidu a 307 pacientů pro užívání 
placeba. 

Studie byla odslepena na doporučení výboru pro monitorování dat po překonání prahové hodnoty pro 
předem plánovanou prozatímní analýzu PFS. Po odslepení pacienti užívající placebo přešli na léčbu 
lenalidomidem před progresí onemocnění. Léčba ve skupině užívající lenalidomid byla přerušena 
v rámci proaktivního bezpečnostního opatření poté, co byla pozorována nerovnováha v SPM (viz 
bod 4.4). 

Výsledky PFS při odslepení po plánované předběžné analýze s uzavírkou dat k 7. červenci 2010 (31,4 
měsíců následného sledování) ukázaly 48% snížení rizika progrese onemocnění nebo úmrtí ve 
prospěch lenalidomidu: (HR = 0,52; 95 % CI 0,41; 0,66; p < 0,001). Medián celkového PFS byl 
40,1 měsíců (95 % CI 35,7; 42,4) ve skupině užívající lenalidomid versus 22,8 měsíců (95 % CI 20,7; 
27,4) ve skupině užívající placebo. 

Přínos z hlediska PFS v podskupině pacientů s úplnou odpovědí(CR) byl menší než v podskupině 
pacientů, kteří CR nedosáhli. 

Aktualizovaná hodnota PFS s použitím uzavírky 1. února 2016 (96,7 měsíců následného sledování) 
nadále ukazuje výhodu PFS: HR = 0,57 (95 % CI 0,47; 0,68; p < 0,001). Medián celkového PFS byl 
44,4 měsíců (39,6; 52,0) ve skupině užívající lenalidomid versus 23,8 měsíců (95 % CI 21,2; 27,3) ve 
skupině užívající placebo. Pro PFS2 byla pozorovaná hodnota HR 0,80 (95 % CI 0,66; 0,98; p = 
0,026) pro lenalidomid versus placebo. Medián celkového PFS2 byl 69,9 měsíců (95 % CI 58,1; 80,0) 
ve skupině užívající lenalidomid versus 58,4 měsíců (95 % CI 51,1; 65,0) ve skupině užívající 
placebo. Pro OS byla pozorovaná hodnota HR 0,90: (95 % CI 0,72; 1,13; p = 0,355) pro lenalidomid 
versus placebo. Medián celkového času přežití byl 105,9 měsíců (95 % CI 88,8; NE) ve skupině 
užívající lenalidomid versus 88,1 měsíců (95 % CI 80,7; 108,4) ve skupině užívající placebo. 

• Lenalidomid v kombinaci s dexamethasonem u pacientů, kteří nejsou vhodnými kandidáty 

pro transplantaci kmenových buněk. 

Bezpečnost a účinnost lenalidomidu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, otevřené studii 
fáze III se 3 skupinami (MM-020) pacientů ve věku 65 let a starších nebo, pokud byli mladší 65 let, 

38 

nebyli kandidáty pro transplantaci kmenových buněk, protože transplantaci kmenových buněk zamítli 
nebo pro ně transplantace kmenových buněk není dostupná z cenového nebo jiného důvodu. Studie 
(MM-020) porovnávala lenalidomid a dexamethason (Rd) podávaný po dvě různě dlouhá časová 
období (tj. do progrese onemocnění [skupina Rd] nebo až po osmnáct 28denních cyklů [72 
týdnů,skupina Rd18]) s melfalanem, prednisonem a thalidomidem (MPT) po maximální dobu dvanácti 
42denních cyklů (72 týdnů). Pacienti byli randomizováni (1:1:1) do 1 ze 3 léčebných ramen. Pacienti 
byli rozdělení v randomizovaném režimu podle věku (≤75 versus >75 let), stadia (ISS stadia I a II 
versus stadium III), a země. 

Pacientům v ramenech Rd a Rd18 bylo podáváno 25 mg lenalidomidu jednou denně v 1. až 21. den 
28denního cyklů dle protokolu. Dexamethason 40 mg byl podáván jednou denně v 1., 8., 15. a 22. den 
každého 28denního cyklu. Počáteční dávka a režim pro skupiny Rd a Rd18 byly upraveny dle věku a 
renální funkce (viz bod 4.2). Pacientům starším 75 let byla podávána dávka dexamethasonu 20 mg 
denně v 1., 8., 15. a 22. den každého 28denního cyklu. Všem pacientům byla během studie 
profalykticky podávána antikoagulancia (nízkomolekulární heparin, warfarin, heparin, nízká dávka 
kyseliny acetylsalicylové).  

Primárním cílovým parametrem účinnosti v této studii bylo přežití bez progrese (PFS). Do studie bylo 
zařazeno celkem 1623 pacientů, s 535 pacienty randomizovanými do Rd, 541 pacienty 
randomizovanými do Rd18 a 547 pacienty randomizovanými do MPT. Demografické parametry a 
charakteristiky vztahující se k onemocnění pacientů na začátku studie byly ve 3 skupinách vyrovnané: 
Všeobecně měli pacienti zařazení do studie pokročilá stadia onemocnění: Z celkové populace ve studii 
mělo 41 % pacientů ISS stadium III, 9 % mělo závažnou renální nedostatečnost (clearance kreatininu 
([Clcr] < 30 ml/min). Medián věku byl 73 ve 3 skupinách. 

V tabulce 7 jsou uvedeny výsledky aktualizované analýzy PFS, PFS2 a OS s uzavírkou dat k 3.březnu 
2014, kde byl medián doby sledování všech přežívajících pacientů 45,5 měsíců:  

Tabulka 7. Souhrn údajů celkové účinnosti 

RD 

Rd18 

MPT 

(N = 535) 

(N = 541) 

(N = 547) 

PFS – (měsíce) posouzené zkoušejícím 
Mediánª PFS času, měsíce (95 % CI)

b

26,0 (20,7; 29,7)

21,0 (19,7; 22,4) 

21,9 (19,8; 23,9) 

Poměr rizika [95 % CI]

c

, p-hodnota

d

       Rd vs MPT 

0,69 (0,59; 0,80); <0,001 

       Rd vs Rd18 

0,71 (0,61; 0,83); <0,001 

       Rd18 vs MPT 

0,99 (0,86; 1,14); 0,866 

PFS2

e

 (měsíce)

Medián

a

 PFS2 času, měsíce (95 % 

CI)

b

42,9 (38,1; 47,4) 

40,0 (36,2; 44,2) 

35,0 (30,4; 37,8) 

HR [95 % CI]

c

; p-hodnota

d

Rd vs MPT 

0,74 (0,63; 0,86); <0,001 

Rd vs Rd18 

0,92 (0,78; 1,08); 0,316 

Rd18 vs MPT 

0,80 (0,69; 0,93); 0,004 

Celkové přežití (měsíce)
Medián

a

 času OS –měsíce (95 % CI)

b

58,9 (56,0; NE) 

56,7 (50,1; NE) 

48,5 (44,2; 52,0) 

Poměr rizika [95 % CI]

c

, p-hodnota

d

       Rd vs MPT 

0,75 (0,62; 0,90); 0,002 

       Rd vs Rd18 

0,91 (0,75; 1,09); 0,305 

       Rd18 vs MPT 

0,83 (0,69; 0,99); 0,034 

Následné (měsíce) 
      Medián

(min, max): všichni 

pacienti 

40,8 (0,0; 65,9) 

40,1 (0,4; 65,7) 

38,7 (0,0; 64,2) 

39 

RD 

Rd18 

MPT 

(N = 535) 

(N = 541) 

(N = 547) 

Myelomová odpověď

g

n (%)

CR 

81 (15,1) 

77 (14,2) 

51 (9,3) 

VGPR 

152 (28,4) 

154 (28,5) 

103 (18,8) 

PR 

169 (31,6) 

166 (30,7) 

187 (34,2) 

Celková odpověď: CR, VGPR, or PR

402 (75,1) 

397 (73,4) 

341 (62,3) 

Trvání odpovědi - (měsíce)

h

Medián

a

 (95 % CI)

b

35,0 (27,9; 43,4) 

22,1 (20,3; 24,0) 

22,3 (20,2; 24,9) 

AMT = antimyelomová terapie; CI = interval spolehlivosti; CR = úplná odpověď; d = nízkodávkový dexamethason; HR = poměr rizika; 
IMWG = mezinárodní pracovní skupina pro myelomy (International Myeloma Working Group); IRAC = nezávislá komise pro posuzování 
odpovědi (Independent Response Adjudication Committee); M = melfalan; max = maximum; min = minimum; NE = nestanovitelné; OS = 
celkové přežití; P = prednison; PFS = přežití bez progrese; PR = částečná odpověď; R = lenalidomid; Rd = Rd podaný až do 
zdokumentovámí progrese onemocnění; Rd18 = Rd podané po dobu  18 cyklů; SE = standardní chyba; T = thalidomid; VGPR = velmi 
dobrá částečná odpověď; vs = versus. 
a  Medián je založený na Kaplan-Meierově odhadu. 
b  95 % CI okolo mediánu. 
c  Založené na Cox proporcionálním modelu porovnajícím funkce rizik spojených s indikovanými léčebnými skupinami. 
d  P-hodnota je založená na nerozvrstveném log-rank testu Kaplan-Meierovy křivky rozdílů mezi indikovanými skupinami. 
e  Průzkumový parametr (PFS2) 
f  Medián je jednorozměrná statistika bez cenzurované úpravy. 
g  Nejlepší odhad rozhodné odpovědi po dobu léčebné fáze klinické studie (pro definici každé kategorie odezvy, uzavírka údajů = 24. květen 
2013)  
h Uzavírka údajů 24. května 2013 

• Lenalidomid v kombinaci s melfalanem a prednisonem následovaný udržovací terapií u 

pacientů, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro transplantaci 

Bezpečnost a účinnost lenalidomidu byla posuzována v multicentrické, randomizované, dvojitě 
zaslepené studii (MM-015) fáze III, se 3 paralelními skupinami u pacientů, kterým bylo 65 let nebo 
více a jejich hladina sérového kreatininu byla < 2,5 mg/dl. Studie porovnávala lenalidomid 
v kombinaci s melfalanem a prednisonem (MPR) s nebo bez udržovací terapie lenalidomidem až do 
progrese onemocnění s lemfalanem a prednisonem po dobu maximálně 9 cyklů. Pacienti byli 
randomizováni v poměru 1:1:1 do jednoho ze 3 léčebných ramen. Pacienti byli náhodně rozděleni dle 
věku (( 75 vs. > 75 let) a stadia (ISS, stadium I a II vs. stadium III). 

Tato studie zkoumala použití kombinované terapie MPR (melfalan 0,18 mg/kg perorálně v 1. až 4. den 
opakovaných 28denních cyklů; prednison 2 mg/kg perorálně v 1. až 4. den opakovaných 28denních 
cyklů; a lenalidomid 10 mg/den perorálně v 1. až 21. den opakovaných 28denních cyklů) k indukční 
terapii, až po 9 cyklů. Pacienti, kteří dokončili 9 cyklů nebo nebyli schopni dokončit 9 cyklů kvůli 
intoleranci, přešli na udržovací terapii zahájenou lenalidomidem 10 mg perorálně 1. až 21. den 
opakovaných 28denních cyklů až do progrese onemocnění. 

Primárním cílovým parametrem účinnosti v této studii bylo přežití bez progrese (PFS). Do studie bylo 
zařazeno celkem 459 pacientů, se 152 pacienty randomizovanými do MPR+R, 153 do MPR+p a 154 
pacienty randomizovanými do MPp+p. Demografické parametry a charakteristiky vztahující se 
k onemocnění pacientů byly ve 3 skupinách vyrovnané: především přibližně 50 % pacientů 
zařazených do každého ramene mělo následující charakteristiky: ISS stadium III, clearance kreatininu 
< 60 ml/min. Medián věku byl 71 ve skupinách MPR+R aMPR+p a 72 ve skupině MPp+p. 

V tabulce 8 jsou uvedeny výsledky analýzy PFS, PFS2, OS s uzavírkou dat v dubnu 2013, kde byl 
medián doby sledování všech přežívajících pacientů 62,4 měsíce.  

Tabulka 8. Souhrn údajů celkové účinnosti 

MPR+R  

(N = 152) 

MPR+p 

(N = 153) 

MPp +p 

(N = 154) 

PFS 

 (měsíce) posouzené zkoušejícím 

Medián

a

 PFS času, měsíce(95 % CI)

27,4 (21,3; 35,0) 

14,3 (13,2; 

15,7) 

13,1 (12,0; 14,8) 

Poměr rizika [95 % CI]; p-hodnota

MPR+R vs MPp+p 

0,37 (0,27; 0,50); <0,001 

40 

MPR+R  

(N = 152) 

MPR+p 

(N = 153) 

MPp +p 

(N = 154) 

MPR+R vs MPR+p 

0,47 (0,35; 0,65); <0,001 

MPR+p vs MPp +p 

0,78 (0,60; 1,01); 0,059 

PFS2 

 (měsíce)

 ¤

Medián

a

 PFS2 času, měsíce (95 % CI)

39,7 (29,2; 48,4)  27,8 (23,1; 33,1)

28,8 (24,3; 33,8) 

Poměr rizika [95 % CI]; p- hodnota

MPR+R vs MPp+p 

0,70 (0,54; 0,92); 0,009 

MPR+R vs MPR+p 

0,77 (0,59 ; 1,02); 0,065 

MPR+p vs MPp +p 

0,92 (0,71 ; 1,19); 0,051 

Celkové přežití (měsíce)

Medián

a

 OS času, měsíce (95 % CI)

55,9 (49,1; 67,5) 

51,9 (43,1; 

60,6) 

53,9 (47,3; 64,2) 

Poměr rizika [95 % CI]; p- hodnota

MPR+R vs MPp+p 

0,95 (0,70; 1,29); 0,736 

MPR+R vs MPR+p 

0,88 (0,65; 1,20); 0,43 

MPR+p vs MPp +p 

1,07 (0,79; 1,45); 0,67 

Sledování (měsíce) 

Medián (min, max): všichni pacienti 

48,4 (0,8; 73,8) 

46,3 (0,5; 71,9) 

50,4 (0,5; 73,3) 

Myelomová odpověd - posouzená 

zkoušejícím n (%)

CR 

30 (19,7) 

17 (11,1) 

9 (5,8) 

PR 

90 (59,2) 

99 ( 64,7) 

75 (48,7) 

    Stabilní onemocnění (SD) 

24 (15,8) 

31 (20,3) 

63 (40,9) 

Nevyhodnotitelná odpověď (NE) 

8 (5,3) 

4 (2,6) 

7 (4,5) 

Trvání odpovědi posouzené zkoušejícím 

(CR+PR) 

 (měsíce) 

Medián

a

 (95 % CI) 

26,5 (19,4; 35,8) 

12,4 (11,2; 

13,9) 

12,0 (9,4; 14,5) 

CI = interval spolehlivosti; CR = úplná odpověď; HR = poměr rizika; M = melfalan; NE = neodhadnutelné; OS = celkové přežití; p = 
placebo; P = prednison;  
PD = pokročilé onemocnění; PR = částečná odpověď; R = lenalidomid; SD = stabilní onemocnění, VGPR = velmi dobrá částečná odpověď. 
ª Medián je založen na Kaplan-Meierově odhadu  

¤

PFS2 (průzkumový parametr) byl pro všechny pacienty definovaný (ITT) jako čas od randomizace do začátku 3. linie antimyelomové 

terapie (AMT) nebo úmrti všech randomizovaných pacientů

Podpůrné studie nově diagnostikovaného mnohočetného myelomu 
Otevřená, randomizovaná, multicentrická studie fáze III (ECOG E4A03) byla provedena u 445 
pacientů s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem; 222 pacientů bylo randomizováno do 
ramene lenalidomid/nízká dávka dexamethasonu a 223 pacientů bylo randomizováno do ramene 
lenalidomid/standardní dávka dexamethasonu. Pacientům randomizovaným do ramene s 
lenalidomidem/standardní dávkou dexamethasonu bylo podáno 25 mg lenalidomidu denně v 1. až 21. 
den každých 28 dní a nízkou dávku dexamethasonu – 40 mg/den v 1. až 4., 9. až 12.a v 17. až 20. den 
každých 28 dní po dobu prvních čtyř cyklů. Pacientům randomizovaným do ramene s 
lenalidomidem/nízkou dávkou dexamethasonu bylo podáno 25 mg lenalidomidu denně v 1. až 21. den 
každých 28 dní a nízkou dávku dexamethasonu – 40 mg/den v 1., 8., 15. a 22. den každých 28 dní. V 
ramenu s lenalidomidem/nízkou dávkou dexamethasonu 20 pacientů (9,1 %) podstoupilo alespoň 
jedno přerušení léčby v porovnání s 65 pacienty (29,3 %) ve skupině s lenalidomidem/standardní 
dávkou dexamethasonu. 

V post-hoc analýze byla pozorována nižší úmrtnost u skupiny s lenalidomidem/nízkou dávkou 
dexamethasonu, a to 6,8 % (15/220), oproti 19,3 % (43/223) u skupiny s lenalidomidem/standardní 
dávkou dexamethasonu, u populace pacientů s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem, při 
mediánu sledování 72,3 týdnů. 

41 

Při delší době sledování má však rozdíl v celkovém přežití ve prospěch lenalidomidu / nízké dávky 
dexamethasonu klesající tendenci. 

Mnohočetný myelom s alespoň jednou předchozí terapií 
Účinnost a bezpečnost lenalidomidu byla hodnocena ve dvou multicentrických, randomizovaných, 
dvojitě slepých a placebem kontrolovaných studiích fáze III (MM-009 a MM-010) kontrolovaných 
paralelními skupinami. Pacientům s mnohočetným myelomem, kteří absolvovali předchozí léčbu, byl 
podáván buď lenalidomid s dexamethasonem, nebo jen dexamethason samotný. Ze 353 pacientů ve 
studiích MM-009 a MM-010 užívajících lenalidomid/dexamethason bylo 45,6 % ve věku 65 let nebo 
starších. Ze 704 pacientů hodnocených ve studiích MM-009 a MM-010 bylo 44,6 % ve věku 65 let 
nebo starších. 

V obou studiích užívali pacienti ve skupině lenalidomid/dexamethason (len/dex) 25 mg lenalidomidu 
perorálně jednou denně v 1. - 21. den a odpovídající placebové tobolky jednou denně ve 22. – 28. den 
každého 28denního cyklu. Pacienti ve skupině placebo/dexamethason (placebo/dex) užívali 1 tobolku 
placeba v 1. - 28. den každého 28denního cyklu. Pacienti v obou léčebných skupinách užívali 
perorálně 40 mg dexamethasonu jednou denně v 1. – 4., 9. – 12. a 17. – 20. den každého 
28denního cyklu po první 4 cykly terapie. Dávka dexamethasonu byla po uplynutí 4 cyklů snížena na 
40 mg jednou denně v 1. – 4. den každého 28denního cyklu. V obou studiích léčba pokračovala až do 
progrese nemoci. V obou studiích byly povoleny úpravy dávek na základě klinických a laboratorních 
nálezů. 

Primárním cílovým parametrem účinnosti v obou studiích byl čas do progrese (time to progression
TTP). Celkem bylo v rámci studie MM-009 hodnoceno 353 pacientů; 177 ve skupině len/dex a 176 ve 
skupině placebo/dex. Ve studii MM-010 bylo celkem hodnoceno 351 pacientů; 176 ve skupině len/dex 
a 175 ve skupině placebo/dex. 

V obou studiích byly počáteční demografické parametry a parametry vztahující se k onemocnění 
u skupin len/dex a placebo/dex srovnatelné. Obě populace pacientů vykazovaly medián věku 63 let a 
srovnatelný poměr mužů a žen. Stav dle ECOG (Eastern Cooperative Oncology Group) byl u obou 
skupin srovnatelný, stejně jako počet a typ předchozích terapií. 

Podle plánu prováděná prozatímní analýza obou studií ukázala, že kombinace len/dex je statisticky 
významně účinnější (p < 0,00001) než dexamethason samotný, co se týče primárního cílového 
parametru účinnosti, TTP (medián délky pokračovací léčby činil 98,0 týdnů). Četnost úplných 
odpovědí a celkových odpovědí ve skupině len/dex byla také významně vyšší než ve skupině 
placebo/dex, a to v obou studiích. Výsledky těchto analýz následně vedly k odslepení obou studií, aby 
pacienti ve skupině placebo/dex mohli užívat léčbu kombinací len/dex. 

Rozšířená následná analýza účinnosti byla provedena se střední dobou pokračovací léčby 130,7 týdne. 
Tabulka 9 souhrnně uvádí výsledky analýzy účinnosti pokračovací léčby – souhrnné studie MM-009 a 
MM-010.  

V této souhrnné rozšířené analýze pokračovací léčby činil medián TTP 60,1 týdne (95 % interval 
spolehlivosti: 44,3; 73,1) u pacientů léčených len/dex (N = 353) oproti 20,1 týdnům (95 % interval 
spolehlivosti: 17,7; 20,3) u pacientů léčených placebem/dex (N = 351). Medián přežití bez progrese 
(progression free survival) činil 48,1 týdne (95 % interval spolehlivosti: 36,4; 62,1) u pacientů 
léčených len/dex oproti 20,0 týdnům (95 % interval spolehlivosti: 16,1; 20,1) u pacientů léčených 
placebem/dex. Medián délky léčby byl 44,0 týdny (min: 0,1, max: 254,9) pro len/dex 23,1 týdne (min: 
0,3; max: 238,1) pro placebo/dex. Četnost úplných odpovědí (CR), částečných odpovědí (PR) a 
celkových odpovědí (CR+PR) ve skupině len/dex zůstává významně vyšší než ve skupině 
placebo/dex, a to v obou studiích. Medián celkového přežití (overall survival) v rozšířené analýze 
pokračovací léčby souhrnných studií je 164,3 týdny (95 % interval spolehlivosti: 145,1; 192,6) u 
pacientů léčených len/dex oproti 136,4 týdnům (95 % interval spolehlivosti: 113,1; 161,7) u pacientů 
léčených placebem/dex. Ačkoli 170 z 351 pacientů randomizovaných k léčbě placebem/dex dostávalo 
po progresi onemocnění nebo odslepení studií lenalidomid, souhrnná analýza celkového přežití 

42 

prokázala statisticky významný prospěch v přežití skupiny původně léčené len/dex oproti skupině 
léčené placebem/dex (HR = 0,833, 95 % interval spolehlivosti = [0,687; 1,009], p = 0,045). 

Tabulka 9. Souhrn výsledků z analýz účinnosti od data ukončení rozšířené pokračovací léčby – 
souhrnné studie MM-009 a MM-010 (ukončené 23. července 2008 a 2. března 2008 v tomto 
pořadí) 

Cílový parametr 

len/dex 

(n=353) 

placebo/dex 

(n=351) 

Čas do události 

HR [95 % interval 

spolehlivosti] 

Hodnota p

Čas do progrese 
Medián [95 % interval 
spolehlivosti], týdny 

60,1 

[44,3; 73,1] 

20,1 

[17,7; 20,3] 

0,350 [0,287; 0,426], 

p < 0,001 

Přežití bez progrese 
Medián [95 % interval 
spolehlivosti], týdny 

48,1 [36,4; 

62,1] 

20,0 [16,1; 

20,1] 

0,393 [0,326; 0,473], 

p < 0,001 

Celkové přežití 
Medián [95 % interval 
spolehlivosti], týdny 
Četnost celkového přežití po 
1 roce 

164,3 [145,1; 

192,6] 

82 % 

136,4 [113,1; 

161,7] 

75 % 

0,833 [0,687; 1,009], 

p = 0,045 

Četnost odpovědí 

Pravděpodobnost [95 % 

interval spolehlivosti],

hodnota p

Celková odpověď [n, %] 
Úplná odpověď [n, %] 

212 (60,1) 

58 (16,4)  

75 (21,4) 

11 (3,1) 

5,53 [3,97; 7,71], p < 0,001 

6,08 [3,13; 11,80], p < 0,001 

a:  Dvoustranný Mantel-Cox test, který porovnává křivky přežívání mezi léčebnými skupinami. 
b:  Dvoustranný chí-kvadrát test s korekcí kontinuity. 

Myelodysplastické syndromy 
Účinnost a bezpečnost lenalidomidu byla hodnocena u pacientů s anémií závislou na transfuzi 
v důsledku myelodysplastických syndromů s nízkým rizikem nebo středním rizikem I. stupně, 
spojených s cytogenetickou abnormalitou delece 5q, a to s dalšími cytogenetickými abnormalitami 
nebo bez nich, ve dvou hlavních studiích: multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem 
kontrolovaná, 3ramenná studie fáze III, kde ve dvou skupinách byly podávány perorální dávky 
lenalidomidu (10 mg a 5 mg) a v jedné skupině bylo podáváno placebo (MDS-004), a multicentrická, 
jednoramenná, otevřená studie fáze II s lenalidomidem (10 mg) (MDS-003). 

Výsledky uvedené níže zahrnují „intent to treat“ populaci hodnocenou ve studiích MDS-003 a MDS-
004, samostatně jsou uvedeny také výsledky v podskupině s izolovanou delecí 5q. 

Ve studii MDS-004, v níž bylo rovnoměrně randomizováno 205 pacientů do skupin užívajících 10 mg 
lenalidomidu, 5 mg lenalidomidu nebo placebo, sestávala primární analýza účinnosti z porovnání 
výskytu odpovědi při nezávislosti na trasfuzi ve skupinách s 10 mg a 5 mg lenalidomidu oproti 
skupině s placebem (16 až 52 týdnů v dvojitě zaslepené fázi a celkem až 156 týdnů v otevřené fázi). 
U pacientů, u kterých nebylo dosaženo alespoň mírné erytroidní odpovědi po 16 týdnech, byla léčba 
ukončena. Pacienti, u kterých bylo dosaženo alespoň mírné erytroidní odpovědi, mohli v léčbě 
pokračovat, pokud nedošlo k erytroidnímu relapsu, progresi onemocnění nebo nepřijatelné toxicitě. 
U pacientů, kteří v úvodu dostávali placebo nebo 5 mg lenalidomidu a nedosáhli alespoň mírné 
erytroidní odpovědi po 16 týdnech léčby, byl povolen přechod z placeba na 5 mg lenalidomidu nebo 
pokračování v léčbě vyššími dávkami lenalidomidu (přechod z 5 mg na 10 mg). 

Primární analýza účinnosti studie MDS-003, v níž 148 pacientů dostávalo lenalidomid v dávce 10 mg, 
sestávala z vyhodnocení účinnosti léčby lenalidomidem dosažením hematopoetického zlepšení 
u pacientů s myelodysplastickými syndromy s nízkým rizikem nebo středním rizikem I. stupně. 

43 

Tabulka 10. Souhrn výsledků z analýz účinnosti – studie MDS-004 (dvojitě zaslepená fáze) 
a MDS-003, „intent to treat“ populace 
Cílový parametr 

MDS-004 

N = 205 

MDS-003 

N = 148 

10 mg

N = 69 

5 mg

††

N = 69 

Placebo* 

N = 67 

10 mg 

N = 148 

Nezávislost na transfuzi 
(≥ 182 dní)

#

38 (55,1 %)  24 (34,8 %) 

4 (6,0 %) 

86 (58,1 %) 

Nezávislost na transfuzi  
(≥ 56 dní)

#

42 (60,9 %)  33 (47,8 %) 

5 (7,5 %) 

97 (65,5 %) 

Střední čas do nezávislosti na 
transfuzi (týdny) 

4,6 

4,1 

0,3 

4,1 

Střední doba trvání nezávislosti 
na transfuzi (týdny) 

N

114,4 

Střední zvýšení hemoglobinu, 
g/dl 

6,4 

5,3 

2,6 

5,6 

† Subjekty léčené 10 mg lenalidomidu 21 dní v 28denních cyklech. 
†† Subjekty léčené 5 mg lenalidomidu 28 dní v 28denních cyklech. 
* Většina pacientů užívajících placebo ukončila léčbu v dvojitě zaslepené fázi z důvodu nedostatečné účinnosti po 16 týdnech léčby, ještě 
před zahájením otevřené fáze. 

#

Spojené se zvýšením hemoglobinu o ≥ 1 g/dl. 

∞ Nedosaženo (tzn. střední hodnota nebyla dosažena). 

Ve studii MDS-004 bylo primárního cílového parametru nezávislosti na transfuzi (> 182 dní) 
dosaženo u významně většího počtu pacientů s myelodysplastickými syndromy léčených 10 mg 
lenalidomidu v porovnání s placebem (55,1 % vs. 6,0 %). Ze 47 pacientů s cytogenetickou 
abnormalitou izolované delece 5q, kteří byli léčeni 10 mg lenalidomidu, dosáhlo nezávislosti na 
transfuzi červených krvinek 27 pacientů (57,4 %). 

Střední čas do nezávislosti na transfuzi ve skupině léčené 10 mg lenalidomidu činil 4,6 týdnů. Střední 
doby trvání nezávislosti na transfuzi nebylo dosaženo v žádné léčebné skupině, u pacientů léčených 
lenalidomidem by však mohla překročit 2 roky. Střední zvýšení hemogloginu (Hgb) oproti výchozí 
hodnotě činilo ve skupině léčené 10 mg lenalidomidu 6,4 g/dl. 

Mezi další cílové parametry studie patřily: cytogenetická odpověď (ve skupině léčené 10 mg 
lenalidomidu byly pozorovány výrazné a mírné cytogenetické odpovědi u 30,0 %, resp. 24,0 % 
subjektů), hodnocení kvality života (Health Related Quality of Life – HRQoL) a progrese do akutní 
myeloidní leukemie. Výsledky cytogenetické odpovědi a HRQoL odpovídaly hodnocení primárního 
cílového parametru, ve prospěch léčby lenalidomidem v porovnání s placebem. 

Ve studii MDS-003 bylo nezávislosti na transfuzi (> 182 dní) dosaženo při léčbě 10 mg lenalidomidu 
u velkého počtu pacientů s myelodysplastickými syndromy (58,1 %). Střední čas do nezávislosti na 
transfuzi činil 4,1 týdnů. Střední doba trvání nezávislosti na transfuzi byla 114,4 týdnů. Střední 
hodnota zvýšení hemogloginu (Hgb) činila 5,6 g/dl. Výrazné a mírné cytogenetické odpovědi bylo 
dosaženo u 40,9 %, resp. 30,7 % subjektů. 

Velký počet pacientů zařazených do studií MDS-003 (72,9 %) a MDS-004 (52,7 %) byl dříve léčený 
erytropoetickými stimulanty. 

Lymfom z plášťových buněk 
Účinnost a bezpečnost lenalidomidu byla hodnocena u pacientů s lymfomem z plášťových buněk 
v multicentrické, randomizované, otevřené studii fáze II oproti monoterapii lékem zvoleným 
zadavatelem u pacientů, kteří byli refrakterní k poslednímu režimu nebo relabovali jednou až třikrát 
(studie MCL-002). 
Do studie byli zařazeni pacienti, kteří byli ve věku minimálně 18 let, s histologicky potvrzeným 
lymfomem z plášťových buněk a na CT patrným onemocněním. Pacienti museli podstoupit předchozí 
adekvátní léčbu nejméně jednou kombinací chemoterapeutického režimu. V době zařazení do studie 
také museli být pacienti nezpůsobilí k intenzivní chemoterapii a/nebo transplantaci. Pacienti byli 

44 

randomizováni v poměru 2:1 do ramene léčeného lenalidomidem nebo do kontrolního ramene. Léčba 
zvolená zadavatelem byla vybrána před randomizací a sestávala buď z monoterapie chlorambucilem, 
cytarabinem, rituximabem, fludarabinem nebo gemcitabinem. 

Lenalidomid byl podáván perorálně v dávce 25 mg jednou denně po dobu prvních 21 dnů (D1 až D21) 
opakujících se 28denních cyklů až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity. Pacientům se 
středně těžkou renální nedostatečností byla podávána nižší počáteční dávka lenalidomidu, 10 mg 
jednou denně ve stejném dávkovacím režimu. 

Výchozí demografické hodnoty byly srovnatelné mezi ramenem léčeným lenalidomidem a kontrolním 
ramenem. Obě populace pacientů vykazovaly medián věku 68,5 let se srovnatelným poměrem mužů a 
žen. Stav tělesné výkonnosti ECOG byl mezi oběma skupinami srovnatelný, stejně jako počet 
předchozích terapií. 

Primárním cílovým parametrem účinnosti ve studii MCL-002 bylo přežití bez progrese (PFS). 

Výsledky účinnosti pro populaci „intent-to-treat“ (ITT) byly hodnoceny nezávislou revizní komisí 
(independent review committee – IRC), a jsou uvedeny v následující tabulce. 

Tabulka 11. Souhrn výsledků účinnosti – studie MCL-002, „intent-to-treat“ populace 

Lenalidomidové 

rameno 

Kontrolní rameno 

N = 170 

N = 84 

PFS 
PFS, medián

[95 % CI]

b

 (týdny) 

Sekvenční HR [95 % CI]

e

Sekvenční log-rank test, p-hodnota

e

37,6 [24,0; 52,6] 

22,7 [15,9; 30,1] 

0,61 [0,44; 0,84] 

0,004 

Odpověď

a

, n (%)

Úplná odpověď (CR)

8 (4,7) 

0 (0,0) 

Částečná odpověď (PR) 
Stabilní onemocnění (SD)

b

Pokročilé onemocnění (PD) 
Neprovedené/Chybějící 

60 (35,3) 
50 (29,4) 
34 (20,0) 
18 (10,6) 

9 (10,7) 

44 (52,4) 
26 (31,0) 

5 (6,0) 

ORR (CR, Cru, PR), n (%) [95 % CI]

c

   p-hodnota

e

68 (40,0) [32,58; 47,78] 

9 (10,7)

[5,02; 19,37] 

< 0,001 

CRR (CR, Cru), n (%) [95 % CI]

c

   p-hodnota

e

8 (4,7) [2,05; 9,06] 

0 (0,0) [95,70; 100,00] 

0,043 

Trvání odpovědi, medián

[95 % CI] (týdny)

69,6 [41,1; 86,7] 

45,1 [36,3; 80,9] 

Celkové přežití

HR [95 % CI]

c

Log-rank test, p-hodnota 

0,89 [0,62; 1,28] 

0,520 

CI = interval spolehlivosti; CRR = poměr úplné odpovědi; CR = úplná odpověď; CRu = úplná odpověď nepotvrzená; DMC = Výbor pro 
monitorování dat (Data Monitoring Committee); ITT = intent-to-treat; HR = poměr rizika; KM = Kaplan-Meier; MIPI = mezinárodní 
prognostický index lymfomu z plášťových buněk (Mantle Cell Lymphoma International Prognostic Index); NA = nestanovitelné; ORR = 
poměr celkové odpovědi; PD = pokročilé onemocnění; PFS = přežití bez progrese; PR = částečná odpověď; SCT = transplantace kmenových 
buněk; SD: stabilní onemocnění; SE = standardní chyba.  

a

 Medián je založen na Kaplan-Meierově odhadu. 

b

 Rozsah byl vypočítán jako 95% CI kolem mediánu doby přežití. 

c

 Průměr a medián jsou jednorozměrné statistické údaje bez úpravy k cenzorování. 

d

 Stratifikace proměnných zahrnovala dobu od diagnózy do první podané dávky (< 3 roky a ≥ 3 roky), dobu od poslední předchozí systémové 

protilymfomové terapie do první podané dávky (< 6 měsíců a ≥ 6 měsíců), předchozí transplantaci kmenových buněk (ano nebo ne) a index 
MIPI na počátku studie (nízké, střední a vysoké riziko). 

e

 Sekvenční test vycházel z váženého průměru statistického log-rank testu za použití nestratifikovaného log-rank testu nárůstu velikosti 

vzorku a nestratifikovaného log-rank testu primární analýzy. Vážený průměr vycházel ze sledování událostí v době, kdy se konalo třetí 
setkání DMC, a z rozdílu mezi pozorovanými a očekávanými událostmi v čase hlavní analýzy. Přidružený sekvenční poměr rizika a tomu 
odpovídající 95 % interval spolehlivosti jsou zobrazeny. 

V ITT populaci ve studii MCL-002 bylo celkové zjevné zvýšení předčasných úmrtí do 20 týdnů ve 
skupině s lenalidomidem 22/170 (13 %) případů v porovnání s 6/84 (7 %) případy v kontrolní skupině. 

45 

U pacientů s vysokou nádorovou zátěží byly odpovídající údaje 16/81 (20 %) a 2/28 (7 %) (viz 
bod 4.4). 

Pediatrická populace 
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií 
s lenalidomidem u všech podskupin pediatrické populace u mnohočetného myelomu, 
myelodysplastických syndromů a lymfomu z plášťových buněk (informace o použití u dětí viz bod 
4.2). 

5.2 

Farmakokinetické vlastnosti 

Lenalidomid má asymetrický atom uhlíku a může proto existovat ve dvou opticky účinných formách, 
S(-) a R(+). Lenalidomid se vyrábí jako racemická směs obou. Lenalidomid je obecně rozpustnější 
v organických rozpouštědlech, ale největší rozpustnost jeví v 0,1N roztoku HCl. 

Absorpce 
Lenalidomid je u zdravých dobrovolníků po perorálním podání na lačno rychle absorbován a 
maximální plazmatické koncentrace dosahuje po 0,5 až 2 hodinách po podání. U pacientů i u zdravých 
dobrovolníků roste maximální koncentrace (C

max

) a plocha pod křivkou koncentrace-času (AUC) 

úměrně s dávkou. Opakované dávky nezpůsobují výraznou kumulaci léčivého přípravku. Relativní 
expozice S- a R- stereoizomerům lenalidomidu v plazmě je přibližně 56 % a 44 %. 

Při současném podávání stravy s vysokým obsahem tuku a vysoce kalorické stravy u zdravých 
dobrovolníků dochází ke snížení míry absorpce, což je důvodem zhruba 20 % poklesu plochy pod 
křivkou koncentrace-času (AUC) a 50 % poklesu u C

max

 v plazmě. V hlavních registračních studiích u 

pacientů s mnohočetným myelomem a myelodysplastickými syndromy, při kterých byla stanovena 
účinnost a bezpečnost lenalidomidu, byl však léčivý přípravek podáván bez ohledu na příjem potravy. 
Lenalidomid tedy lze podávat s jídlem nebo bez jídla. 

Analýzy farmakokinetiky u populací naznačují, že míra perorální absorpce lenalidomidu je podobná 
u pacientů s MM, MDS a MCL. 

Distribuce 
Vazba lenalidomidu značeného izotopem 

14

C na plazmatické proteiny in vitro byla slabá; průměrná 

vazba činila 23 % u pacientů s mnohočetným myelomem a 29 % u zdravých dobrovolníků. 

Lenalidomid je přítomen v semeni (< 0,01 % dávky) po podání 25 mg/den a léčivý přípravek je 
v semeni zdravého dobrovolníka nedetekovatelný 3 dny po ukončení užívání látky (viz bod 4.4). 

Biotransformace a eliminace 
Výsledky metabolických studií in vitro na lidském materiálu naznačují, že lenalidomid není 
metabolizován enzymy cytochromu P450, což naznačuje, že podání lenalidomidu spolu s léčivými 
přípravky inhibujícími enzymy cytochromu P450 pravděpodobně nepovede u člověka k metabolickým 
interakcím léčivých přípravků. Studie in vitro naznačují, že lenalidomid nemá inhibiční účinek na 
CYP1A2, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6, CYP2E1, CYP3A ani UGT1A1. Proto je nepravděpodobné, 
že by lenalidomid vyvolal klinicky významné interakce léčivých přípravků při podávání se substráty 
těchto enzymů. 

Studie provedené in vitro naznačují, že lenalidomid není substrátem proteinu rezistence karcinomu 
prsu (BCRP), transportních proteinů mnohočetné lékové rezistence (MRP) MRP1, MRP2 nebo MRP3, 
přenašečů organických aniontů (OAT) OAT1 a OAT3, transportního polypeptidu organických aniontů 
1B1 (OATP1B1), přenašečů organických kationtů (OCT) OCT1 a OCT2, proteinu mnohočetné lékové 
a toxinové extruze (MATE – multidrug and toxin extrusion) MATE1 a neobvyklých přenašečů 
organických kationtů (OCTN) OCTN1 a OCTN2. 

46 

In vitro studie naznačují, že lenalidomid nevykazuje inhibiční účinek na exportní pumpu žlučových 
solí u člověka (BSEP – bile salt export pump), BCRP, MRP2, OAT1, OAT3, OATP1B1, OATP1B3 
a OCT2. 

Větší část lenalidomidu je vylučována ledvinami. Podíl renálního vylučování na celkové clearance byl 
u osob s normální funkcí ledvin 90 %, 4 % lenalidomidu bylo vylučováno stolicí. 

Lenalidomid je velmi slabě metabolizován, neboť 82 % dávky je vylučováno v nezměněné formě 
ledvinami. Hydroxylenalidomid představuje 4,59 % a N-acetyllenalidomid 1,83 % z vyloučené dávky. 
Renální clearance lenalidomidu přesahuje rychlost glomerulární filtrace, a proto je aspoň do jisté míry 
aktivně sekretován. 

Při dávkách 5 až 25 mg/den činí poločas v plazmě u zdravých dobrovolníků přibližně 3 hodiny a u 
pacientů s mnohočetným myelomem, myelodysplastickými syndromy nebo s lymfomem z plášťových 
buněk se pohyboval v rozmezí 3 až 5 hodin. 

Starší lidé 
Nebyly provedeny žádné zvláštní klinické studie zaměřené na hodnocení farmakokinetiky 
lenalidomidu u starších lidí. Analýzy farmakokinetiky populací zahrnovaly pacienty ve věkovém 
rozmezí 39 až 85 let a naznačují, že věk neovlivňuje clearance lenalidomidu (expozici v plazmě). 
U starších pacientů je snížení funkce ledvin pravděpodobnější, proto je třeba při volbě dávky 
postupovat opatrně a je vhodné funkci ledvin sledovat. 

Porucha funkce ledvin 
Farmakokinetika lenalidomidu byla hodnocena u subjektů s poruchou funkce ledvin v důsledku 
nemaligních stavů. V této studii byly použity dvě metody klasifikace renální funkce: renální clearance 
kreatininu měřená za 24 hodin a odhad clearance kreatininu podle Cockcroft-Gaultova vzorce. 
Výsledky naznačují, že se slábnoucí funkcí ledvin (< 50 ml/min) úměrně klesá celková clearance 
lenalidomidu s následkem nárůstu AUC. Hodnota AUC byla zvýšena přibližně 2,5násobně u subjektů 
se středně těžkou poruchou funkce ledvin, 4násobně u subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin a 
5násobně u subjektů v konečném stadiu onemocnění ledvin v porovnání se skupinou zahrnující 
subjekty s normální funkcí ledvin i subjekty s mírnou poruchou funkce ledvin. Poločas lenalidomidu 
se zvýšil z přibližně 3,5 hodin u pacientů s clearance kreatininu > 50 ml/min na více než 9 hodin u 
pacientů se sníženou funkcí ledvin (< 50 ml/min). Porucha funkce ledvin neměla vliv na absorpci 
lenalidomidu po perorálním podání. Hodnoty C

max

 byly u zdravých jedinců a pacientů s poruchou 

funkce ledvin podobné. Přibližně 30 % léčivého přípravku distribuovaného v těle bylo vyloučeno 
v průběhu jedné 4hodinové dialýzy. Doporučené úpravy dávek u pacientů s poruchou funkce ledvin 
jsou popsány v bodu 4.2. 

Porucha funkce jater 
Analýzy farmakokinetiky populací zahrnovaly pacienty s mírným poškozením funkce jater (N = 16, 
celkový bilirubin > 1 až ≤ 1,5 × horní hranice normálu nebo AST > horní hranice normálu) a 
naznačují, že mírné poškození funkce jater neovlivňuje clearance lenalidomidu (expozici v plazmě). 
Nejsou dostupné žádné údaje týkající se pacientů se středně závažným až závažným poškozením 
funkce jater. 

Další vnitřní faktory 
Analýzy farmakokinetiky populací naznačují, že tělesná hmotnost (33-135 kg), pohlaví, rasa a typ 
hematologických malignit (MM, MDS nebo MCL) nemají klinicky významný účinek na clearance 
lenalidomidu u dospělých pacientů. 

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 

Byla provedena studie embryofetálního vývoje na opicích, kterým byl podáván lenalidomid v dávkách 
od 0,5 mg/kg/den až po 4 mg/kg/den. Výsledky této studie naznačují, že lenalidomid způsobuje vnější 
malformace zahrnující neprůchodný anální otvor a malformace horních a dolních končetin (zahnuté, 

47 

zkrácené, deformované, zkroucené a/nebo chybějící části končetin, oligo- a/nebo polydaktylie) 
u potomků samic opic, které během gravidity dostávaly tuto účinnou látku.  

U jednotlivých plodů byly též pozorovány různé viscerální následky (změny barvy, červená ložiska na 
různých orgánech, malé bezbarvé části tkáně nad atrioventrikulární chlopní, malý žlučník, 
zdeformovaná bránice). 

Lenalidomid má potenciál akutně toxických účinků; minimální letální dávky u hlodavců byly 
> 2 000 mg/kg/den. Opakované perorální podání 75, 150 a 300 mg/kg/den potkanům po dobu až 
26 týdnů přineslo reverzibilní a s léčbou související nárůst v mineralizaci v ledvinných pánvičkách u 
všech 3 dávek, zejména u samic. Za hladinu bez jakýchkoli nežádoucích účinků (No observed adverse 
effect level
, NOAEL) byla považována hodnota nižší než 75 mg/kg/den, a tato hodnota je přibližně 
25násobně vyšší než denní expozice u člověka (stanovena na základě AUC expozice). Opakované 
perorální dávky 4 a 6 mg/kg/den u opic po dobu až 20 týdnů způsobily mortalitu a významné toxické 
účinky (podstatný úbytek hmotnosti, snížení počtů erytrocytů, leukocytů a trombocytů, krvácení řady 
orgánů, zánět gastrointestinálního traktu a atrofii kostní dřeně a lymfatické tkáně). Opakované 
perorální podávání 1 a 2 mg/kg/den opicím po dobu až 1 roku mělo za následek reverzibilní změny 
v buněčnosti kostní dřeně, mírný pokles poměru myeloidních/erytroidních buněk a atrofii thymu. Při 
dávce 1 mg/kg/den, přibližně odpovídající stejné dávce u člověka na základě srovnání AUC, byla 
zjištěna mírná suprese počtu leukocytů.  

Studie mutagenity in vitro (bakteriální mutace, lidské lymfocyty, lymfom u myší, transformace 
embryonálních buněk syrského křečka) a in vivo (mikronukleus u potkanů) neodhalily žádné účinky 
na úrovni genu ani chromozomu související s lékem. Studie kancerogenity nebyly realizovány. 

Studie vývojové toxicity byly předtím prováděny u králíků.  
V těchto studiích byly králíkům perorálně podávány dávky 3, 10 a 20 mg/kg/den. Nepřítomnost 
středního plicního laloku byla pozorována při dávce 10 a 20 mg/kg/den s četností závislou na dávce. 
Dislokace ledvin byla pozorována při dávce 20 mg/kg/den. Přestože byly tyto účinky zjištěny při 
koncentracích toxických pro matku, účinek mohl být i přímý. Odchylky ve stavbě kostry a měkkých 
tkání plodu byly při dávkách 10 a 20 mg/kg/den zjištěny také. 

6. 

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 

6.1 

Seznam pomocných látek 

Obsah tobolky 
laktosa 
mikrokrystalická celulosa 
sodná sůl kroskarmelosy 
magnesium-stearát 

Tobolka 
Revlimid 2,5 mg / 10 mg / 20 mg tvrdé tobolky 
želatina 
oxid titaničitý (E171) 
indigokarmín (E132) 
žlutý oxid železitý (E172) 

Revlimid 5 mg / 25 mg tvrdé tobolky 
želatina 
oxid titaničitý (E171) 

48 

Revlimid 7,5 mg tvrdé tobolky 
želatina 
oxid titaničitý (E171) 
žlutý oxid železitý (E172) 

Revlimid 15 mg tvrdé tobolky 
želatina 
oxid titaničitý (E171) 
indigokarmín (E132) 

Potisková barva 
šelak 
propylenglykol 
černý oxid železitý (E172) 
hydroxid draselný 

6.2 

Inkompatibility 

Neuplatňuje se. 

6.3 

Doba použitelnosti 

3 roky. 

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání 

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 

6.5 

Druh obalu a obsah balení 

Blistry z polyvinylchloridu (PVC), polychlortrifluorethylenu (PCTFE) a Al fólie obsahující 7 tvrdých 
tobolek. 

Revlimid 2,5 mg / 5 mg / 10 mg / 15 mg tvrdé tobolky 
Velikost balení: 7 nebo 21 tobolek. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 

Revlimid 7,5 mg / 20 mg / 25 mg tvrdé tobolky 
Velikost balení 21 tobolek 

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 

Tobolky se nesmí otvírat ani drtit. Pokud se prášek lenalidomidu dostane do kontaktu s pokožkou, je 
nutné pokožku okamžitě a důkladně umýt mýdlem a vodou. Pokud se lenalidomid dostane do kontaktu 
se sliznicemi, je nutné postižená místa důkladně opláchnout vodou. 

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být vrácen do lékárny kvůli bezpečné likvidaci 
v souladu s místními požadavky. 

7. 

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

49 

8. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)  

Revlimid 2,5 mg tvrdé tobolky 
EU/1/07/391/005 
EU/1/07/391/007 

Revlimid 5 mg tvrdé tobolky 
EU/1/07/391/001 
EU/1/07/391/008 

Revlimid 7,5 mg tvrdé tobolky 
EU/1/07/391/006 

Revlimid 10 mg tvrdé tobolky 
EU/1/07/391/002 
EU/1/07/391/010 

Revlimid 15 mg tvrdé tobolky 
EU/1/07/391/003 
EU/1/07/391/011 

Revlimid 20 mg tvrdé tobolky 
EU/1/07/391/009 

Revlimid 25 mg tvrdé tobolky 
EU/1/07/391/004 

9. 

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 

Datum první registrace: 14. června 2007 
Datum posledního prodloužení registrace: 16. února 2017 

10. 

DATUM REVIZE TEXTU 

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky 

http://www.ema.europa.eu/

50 

PŘÍLOHA II 

A.  VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

B.  PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

C.  DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

D.  PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA 

BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO 
PŘÍPRAVKU 

51 

A. 

VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ 

Název a adresa výrobců odpovědných za propouštění šarží 

Penn Pharmaceutical Services Limited 
Tafarnaubach Industrial Estate 
Tredegar, Gwent NP22 3AA 
Velká Británie 

Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

V příbalové informaci k léčivému přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného za 
propouštění dané šarže. 

B. 

PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ 

Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz příloha I: Souhrn údajů o 
přípravku, bod 4.2). 

C.

DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE 

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti 

Požadavky na předkládání pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti pro tento léčivý přípravek 
jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst. 7 
směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro 
léčivé přípravky. 

D.

PODMÍNKY  NEBO  OMEZENÍ  S OHLEDEM  NA  BEZPEČNÉ  A  ÚČINNÉ 

POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  

Plán řízení rizik (RMP) 

Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance 
podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2. registrace a ve veškerých 
schválených následných aktualizacích RMP. 

Aktualizovaný RMP je třeba předložit: 

• na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky 

• při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které 

mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení 
význačného milníku (v rámci farmakovigilance nebo minimalizace rizik). 

Pokud se shodují data předložení aktualizované zprávy o bezpečnosti (PSUR) a aktualizovaného 
RMP, je možné je předložit současně. 

52 

Další opatření k minimalizaci rizik 

1.  Držitel rozhodnutí o registraci se na konkrétních bodech řízeného distribučního systému musí 

dohodnout s příslušnými orgány a musí tento program v rámci dané země realizovat, aby zajistil 
že: 

• Před uvedením přípravku na trh dostanou všichni lékaři, kteří budou předepisovat Revlimid a 

všichni lékárníci, kteří budou Revlimid vydávat, sdělení adresované přímo zdravotnickým 
pracovníkům, jak je popsáno níže. 

• Před předepisováním (a, pokud je to relevantní, po domluvě s příslušným orgánem, před 

vydáváním) bude všem zdravotnickým pracovníkům, kteří budou předepisovat (a vydávat) 
Revlimid, poskytnut balíček informací pro lékaře obsahující: 

o

Vzdělávací materiály pro zdravotnické pracovníky 

o

Vzdělávací brožury pro pacienty 

o

Průkazky pacientů 

o

Souhrn údajů o přípravku (SmPC) a příbalovou informaci a označení na obalu. 

2.  Držitel rozhodnutí o registraci musí realizovat Program prevence početí (PPP) v každém členském 

státě. Podrobnosti PPP se dohodnou s příslušným orgánem v každém členském státě a zavedou 
před uvedením přípravku na trh. 

3.  Držitel rozhodnutí o registraci se na konečném znění textu sdělení přímo adresovaného 

zdravotnickým pracovníkům a balíčku informací pro lékaře dohodne s příslušným orgánem 
v každém členském státě a zajistí, že materiály budou obsahovat klíčové prvky popsané níže. 

4.  Držitel rozhodnutí o registraci se dohodne na způsobu zavedení systému průkazek pacientů 

v každém členském státě. 

5.  Držitel rozhodnutí o registraci se s každým členským státem také dohodne na: 

• Detailech implementace MDS poregistrační studie bezpečnosti (MDS Post-Authorisation 

Safety Study, MDS PASS) 

• Zavedení národních opatření pro hodnocení účinnosti a dodržování PPP. 

Klíčové prvky které budou zahrnuty 

Sdělení přímo adresované zdravotnickým pracovníkům

Sdělení přímo adresované zdravotnickým pracovníkům musí obsahovat dvě části: 

• Hlavní text, jak je schválen Výborem pro humánní léčivé přípravky (CHMP)  

• Zvláštní národní požadavky dohodnuté s příslušnými orgány ohledně: 

o

Distribuce léčivého přípravku 

o

Zajištění, aby před vydáním přípravku Revlimid byla provedena všechna příslušná 
opatření  

Vzdělávací materiály pro zdravotnické pracovníky 

Vzdělávací materiály pro zdravotnické pracovníky musí obsahovat následující prvky: 

• Stručnou informaci o lenalidomidu a jeho schválené indikaci 

• Dávkování 

• Potřebu vyhnout se expozici plodu z důvodu teratogenních ůčinků lenalidomidu u zvířat a 

očekávaných teratogenních účincích lenalidomidu u lidí, včetně souhrnu výsledků studie CC-
5013-TOX-004 

• Povinnosti zdravotnického pracovníka ohledně předepisování přípravku Revlimid 

o

Musí pacientům poskytnout úplné informace a poradenství  

o

Pacient musí být způsobilý dodržovat požadavky pro bezpečné používání přípravku 
Revlimid 

53 

o

Musí pacientům poskytnout příslušné brožury pro pacienty a průkazku pacienta 

• Poradenství související s bezpečností pro všechny pacienty 

o

Popis a léčba neutropenie a trombocytopenie včetně četnosti výskytu v klinických 
studiích 

o

Popis a léčba kožních reakcí 

o

Popis a léčba hypersenzitivity a angioedému 

o

Popis a léčba rizika tromboembolie včetně četnosti výskytu v klinických studiích a 
post-marketingové zkušenosti 

o

Popis a léčba poruchy funkce jater 

o

Používání přípravku u pacientů s renálním selháním 

o

Likvidace nepotřebného léku 

o

Místní národně specifická opatření pro vydání předepsaného přípravku Revlimid 

o

Popis rizika reakce vzplanutí tumoru u pacientů s MCL 

o

Vysvětlení rizika neuropatie při dlouhodobém užívání 

o

Popis rizika progrese do AML u pacientů s MDS včetně četnosti výskytu v klinických 
studiích 

o

Popis rizika SPM 

• Popis PPP a kategorizace pacientů na základě pohlaví a možnosti otěhotnění 

o

Algoritmus k realizaci PPP 

o

Definice ženy, která může otěhotnět, a postup lékaře v případě, že si touto možností 
není jistý 

• Poradenství týkající se bezpečnosti pro ženy, které mohou otěhotnět 

o

Nutnost vyhnout se expozici plodu 

o

Popis PPP 

o

Nutnost vhodné antikoncepce (dokonce i u žen s amenoreou) a definice vhodné 
antikoncepce 

o

Režim těhotenských testů 

Informace o vhodných testech 

Před začátkem léčby 

Během léčby na základě metody antikoncepce 

Po ukončení léčby 

o

Nutnost okamžitého ukončení užívání přípravku Revlimid při podezření na těhotenství 

o

Nutnost okamžitě informovat ošetřujícího lékaře při podezření na těhotenství 

• Poradenství týkající se bezpečnosti pro muže 

o

Nutnost vyhnout se expozici plodu 

o

Nutnost používat kondomy, jestliže je sexuální partnerka muže těhotná nebo může 
otěhotnět a nepoužívá účinnou antikoncepci (i v případech, kdy muž podstoupil 
vasektomii) 

Během léčby přípravkem Revlimid 

Jeden týden po poslední dávce  

o

Informaci o tom, že když partnerka muže otěhotní během období, kdy muž užívá 
přípravek Revlimid, nebo krátce poté, má muž okamžitě informovat ošetřujícího 
lékaře 

• Požadavky v případě těhotenství 

o

Instrukce, aby užívání přípravku Revlimid bylo při podezření na těhotenství okamžitě 
ukončeno 

o

Povinnost předat pacientku a její diagnózu odborníkovi na teratologii pro posouzení 
rizika a příslušná doporučení 

o

Místní kontaktní údaje pro hlášení jakéhokoliv podezření na těhotenství 

o

Formulář ke hlášení těhotenství 

• Kontrolní seznam pro lékaře, který má zajistit, že se pacientovi dostane příslušného 

poradenství týkající se léčby, antikoncepčních metod a předcházení těhotenství přiměřeného 
pohlaví a stavu plodnosti 

• Podrobnosti o studii MDS PASS, kde je zdůrazněno, že před předepsáním přípravku Revlimid 

by měli zdravotničtí pracovníci zařadit pacienty s MDS do studie PASS.  

• Formulář ke hlášení nežádoucích účinků 

54 

Vzdělávací brožury pro pacienty 

Vzdělávací brožury pro pacienty mají být 3 typů: 

• Brožury pro ženy, které mohou otěhotnět, a jejich partnery 

• Brožury pro ženy, které nemohou otěhotnět 

• Brožury pro muže 

Všechny brožury pro pacienty musí obsahovat následující prvky: 

• Informaci o tom, že lenalidomid je teratogenní u zvířat a že se očekávají teratogenní účinky u 

lidí 

• Informaci o tom, že Revlimid může způsobit neutropenii a trombocytopenii a informaci o 

potřebě pravidelných krevních testů 

• Informaci o tom, že Revlimid může způsobit žilní nebo tepennou tromboembolii 

• Popis průkazky pacienta a informace o její potřebě 

• Likvidace nepotřebného léku 

• Pokyny pro zacházení s lenalidomidem pro pacienty, ošetřující personál a rodinné příslušníky 

• Národní nebo jiná platná specifická opatření pro vydání předepsaného přípravku Revlimid  

• Informaci o tom, že pacient nesmí dávat Revlimid jiným osobám 

• Informaci o tom, že pacient nesmí darovat krev 

• Informaci o tom, že pacient musí informovat svého lékaře o jakýchkoliv nežádoucích účincích 

• Informaci o tom, že probíhá studie s cílem shromáždit informace o bezpečnosti léčivého 

přípravku a sledovat jeho vhodné použití; a že pacienti s MDS by měli být do této studie před 
začátkem léčby přípravkem Revlimid zahrnuti. 

Následující informace mají být poskytnuty v příslušné brožuře 

Brožura pro ženy, které mohou otěhotnět 

• Potřeba vyhnout se expozici plodu 

• Popis PPP 

• Nutnost vhodné antikoncepce a definice vhodné antikoncepce 

• Režim těhotenských testů 

o

Před zahájením léčby 

o

Během léčby každé 4 týdny, kromě případů potvrzené sterilizace podvazem 
vejcovodů 

o

Po ukončení léčby 

• Nutnost okamžitého ukončení užívání přípravku Revlimid při podezření na těhotenství 

• Nutnost okamžitě informovat ošetřujícího lékaře při podezření na těhotenství 

Brožura pro muže 

• Nutnost vyhnout se expozici plodu 

• Nutnost používat kondomy jestliže je sexuální partnerka muže těhotná nebo může otěhotnět a 

nepoužívá účinnou antikoncepci (i v případech, kdy muž podstoupil vasektomii) 

o

Během léčby přípravkem Revlimid 

o

Jeden týden po poslední dávce 

• Informaci o tom, že když partnerka muže otěhotní, muž má okamžitě informovat ošetřujícího 

lékaře 

Průkazka pacienta 

Průkazka pacienta musí obsahovat následující prvky: 

• Potvrzení o provedení příslušného poradenství 

• Dokumentace o stavu fertility pacientky  

• Datum těhotenských testů a jejich výsledky  

55 

• Povinnost uskutečnit poregistrační opatření  

Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční v daném termínu níže uvedená opatření:

Popis 

Termín splnění 

Poregistrační neintervenční studie bezpečnosti u pacientů 
s myelodysplastickými syndromy (MDS) léčenými lenalidomidem, 
s cílem shromáždit údaje o bezpečnosti týkající se použití 
lenalidomidu u pacientů s MDS a sledovat jejich použití mimo 
schválené indikace. 

Každoroční aktualizace 
bezpečnosti spolu s PSUR 

Závěrečná zpráva o výsledcích 
studie: 31. prosince 2022 

Poregistrační neintervenční studie bezpečnosti u pacientů 
nevhodných pro transplantaci s nově diagnostikovaným 
mnohočetným myelomem (NDMM) léčených lenalidomidem, 
s cílem shromáždit údaje o bezpečnosti týkající se použití 
lenalidomidu u pacientů s NDMM 

Každoroční aktualizace 
bezpečnosti spolu s PSUR 

Závěrečná zpráva o výsledcích 
studie: 1. prosince 2025 

56 

PŘÍLOHA III 

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

57 

A. OZNAČENÍ NA OBALU 

58 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

KRABIČKA

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 2,5 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK 

Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 2,5 mg. 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

Obsahuje laktosu. Pro další informace si přečtěte příbalovou informaci. 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

7 tvrdých tobolek 
21 tvrdých tobolek 

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Perorální podání. 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

Očekávají se škodlivé účinky lenalidomidu na nenarozené dítě. 

8. 

POUŽITELNOST 

EXP 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

59 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH 
PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

Nepoužitý léčivý přípravek vraťte do lékárny. 

11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/07/391/005 
EU/1/07/391/007 

13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

Revlimid 2,5 mg 

17. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 

18. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

PC: 
SN: 
NN: 

60 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 

BLISTRY 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 2,5 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 

3. 

POUŽITELNOST 

EXP 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

Lot 

5. 

JINÉ 

61 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

KRABIČKA

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 5 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK 

Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 5 mg. 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

Obsahuje laktosu. Pro další informace si přečtěte příbalovou informaci. 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

7 tvrdých tobolek 
21 tvrdých tobolek 

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Perorální podání. 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

Očekávají se škodlivé účinky lenalidomidu na nenarozené dítě. 

8. 

POUŽITELNOST 

EXP 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

62 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH 
PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

Nepoužitý léčivý přípravek vraťte do lékárny. 

11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/07/391/001 
EU/1/07/391/008 

13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

Revlimid 5 mg 

17. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 

18. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

PC: 
SN: 
NN: 

63 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 

BLISTRY 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 5 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 

3. 

POUŽITELNOST 

EXP 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

Lot 

5. 

JINÉ 

64 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

KRABIČKA

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 7,5 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK 

Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 7,5 mg. 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

Obsahuje laktosu. Pro další informace si přečtěte příbalovou informaci. 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

21 tvrdých tobolek 

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Perorální podání. 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

Očekávají se škodlivé účinky lenalidomidu na nenarozené dítě. 

8. 

POUŽITELNOST 

EXP 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

65 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH 
PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

Nepoužitý léčivý přípravek vraťte do lékárny. 

11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/07/391/006 

13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

Revlimid 7,5 mg 

17. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 

18. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

PC: 
SN: 
NN: 

66 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 

BLISTRY 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 7,5 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 

3. 

POUŽITELNOST 

EXP 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

Lot 

5. 

JINÉ 

67 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

KRABIČKA 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 10 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK 

Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 10 mg. 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

Obsahuje laktosu. Pro další informace si přečtěte příbalovou informaci. 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

7 nebo 21 tvrdých tobolek 

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Perorální podání. 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

Očekávají se škodlivé účinky lenalidomidu na nenarozené dítě. 

8. 

POUŽITELNOST 

EXP 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

68 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH 
PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

Nepoužitý léčivý přípravek vraťte do lékárny. 

11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/07/391/002 
EU/1/07/391/010 

13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 

15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

Revlimid 10 mg 

17. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 

18. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

PC: 
SN: 
NN: 

69 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 

BLISTRY 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 10 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 

3. 

POUŽITELNOST 

EXP 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

Lot 

5. 

JINÉ 

70 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

KRABIČKA 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 15 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK 

Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 15 mg. 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

Obsahuje laktosu. Pro další informace si přečtěte příbalovou informaci. 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

7 nebo 21 tvrdých tobolek 

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Perorální podání. 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

Očekávají se škodlivé účinky lenalidomidu na nenarozené dítě. 

8. 

POUŽITELNOST 

EXP 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

71 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH 
PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

Nepoužitý léčivý přípravek vraťte do lékárny. 

11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/07/391/003 
EU/1/07/391/011 

13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

Revlimid 15 mg 

17. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 

18. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

PC: 
SN: 
NN: 

72 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 

BLISTRY 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 15 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 

3. 

POUŽITELNOST 

EXP 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

Lot 

5. 

JINÉ 

73 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

KRABIČKA 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 20 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK 

Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 20 mg. 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

Obsahuje laktosu. Pro další informace si přečtěte příbalovou informaci. 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

21 tvrdých tobolek 

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Perorální podání. 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

Očekávají se škodlivé účinky lenalidomidu na nenarozené dítě. 

8. 

POUŽITELNOST 

EXP 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

74 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH 
PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

Nepoužitý léčivý přípravek vraťte do lékárny. 

11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/07/391/009 

13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

Revlimid 20 mg 

17. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 

18. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

PC: 
SN: 
NN: 

75 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 

BLISTRY 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 20 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 

3. 

POUŽITELNOST 

EXP 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

Lot 

5. 

JINÉ 

76 

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU  

KRABIČKA 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 25 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK 

Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 25 mg. 

3. 

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK 

Obsahuje laktosu. Pro další informace si přečtěte příbalovou informaci. 

4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

21 tvrdých tobolek 

5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ 

Perorální podání. 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 

6. 

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 

7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ 

Očekávají se škodlivé účinky lenalidomidu na nenarozené dítě. 

8. 

POUŽITELNOST 

EXP 

9. 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ 

77 

10. 

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH 
PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 

Nepoužitý léčivý přípravek vraťte do lékárny. 

11. 

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

12. 

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 

EU/1/07/391/004 

13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

č.š.: 

14. 

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 

15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

16. 

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU 

Revlimid 25 mg  

17. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem 

18. 

JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

PC: 
SN: 
NN: 

78 

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH 

BLISTRY 

1. 

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

Revlimid 25 mg tvrdé tobolky 
lenalidomidum 

2. 

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

Celgene Europe Limited 

3. 

POUŽITELNOST 

EXP 

4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

Lot 

5. 

JINÉ 

79 

B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

80 

Příbalová informace: informace pro pacienta 

Revlimid 2,5 mg tvrdé tobolky 

Revlimid 5 mg tvrdé tobolky  

Revlimid 7,5 mg tvrdé tobolky  

Revlimid 10 mg tvrdé tobolky  
Revlimid 15 mg tvrdé tobolky  
Revlimid 20 mg tvrdé tobolky  
Revlimid 25 mg tvrdé tobolky  

lenalidomidum 

Tento přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o 

bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou. Jak 
hlásit nežádoucí účinky je popsáno v závěru bodu 4. 

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje. 
-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy. 

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo 
lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Viz bod 4. 

Co naleznete v této příbalové informaci 
1. 

Co je Revlimid a k čemu se používá 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Revlimid užívat 

3. 

Jak se Revlimid užívá 

4. 

Možné nežádoucí účinky 

5. 

Jak Revlimid uchovávat 

6. 

Obsah balení a další informace 

1. 

Co je Revlimid a k čemu se používá 

Co je Revlimid 
Revlimid obsahuje léčivou látku „lenalidomid“. Tento léčivý přípravek patří ke skupině léků, které 
ovlivňují činnost imunitního systému.  

K čemu se Revlimid používá 
Revlimid se používá u dospělých na: 
1. Mnohočetný myelom 
2. Myelodysplastické syndromy (MDS) 
3. Lymfom z plášťových buněk (MCL) 

Mnohočetný myelom 
Mnohočetný myelom je typ zhoubného nádorového onemocnění, které postihuje určitý druh bílé 
krvinky zvaný plazmatická buňka. Tyto buňky se hromadí v kostní dřeni a nekontrolovaně se dělí. To 
může poškodit kosti a ledviny. 

Obecně se mnohočetný myelom nedá vyléčit. Známky a příznaky se však mohou značně zmírnit nebo 
mohou na určitou dobu vymizet. Toto se nazývá „odpověď“. 

81 

Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom – u pacientů, kteří podstoupili transplantaci kostní dřeně 
Revlimid se používá samostatně jako udržovací léčba po dostatečném zotavení pacientů po 
transplantaci kostní dřeně. 

Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom – u pacientů, kteří nemohou podstoupit transplantaci 
kostní dřeně 
Revlimid se užívá s jinými léky: 

s protizánětlivým přípravkem zvaným ‘dexamethason’. 

s chemoterapeutickým přípravkem zvaným ‘melfalan’ a 

imunosupresivním přípravkem zvaným ‘prednison’.  

Na začátku léčby budete užívat tyto léky a poté budete pokračovat v užívání samotného přípravku 
Revlimid. 

Pokud jste ve věku 75 let nebo starší nebo máte středně těžké až těžké problémy s ledvinami, lékař 
Vás před začátkem léčby pečlivě vyšetří. 

Mnohočetný myelom – u pacientů, kteří již dříve podstoupili léčbu 
Revlimid se užívá s protizánětlivým přípravkem zvaným ‘dexamethason’. 

Revlimid může zastavit zhoršování známek a příznaků mnohočetného myelomu. Taktéž bylo 
prokázáno, že oddaluje návrat mnohočetného myelomu po léčbě.  

Myelodysplastické syndromy 
MDS představují soubor mnoha různých onemocnění krve a kostní dřeně. Krevní buňky se stávají 
abnormálními a nefungují správně. Pacienti mohou zaznamenat řadu známek a příznaků včetně 
sníženého počtu červených krvinek (anémie), potřeby krevní transfuze a rizika infekce. 

Revlimid se používá samostatně k léčbě dospělých pacientů s diagnostikovanými MDS, pokud jsou 
splněna všechna následující kritéria: 

musíte pravidelně podstupovat transfuze krve k léčbě nízkého počtu červených krvinek (anémie 
závislá na transfuzi), 

máte abnormalitu buněk v kostní dřeni, tak zvanou cytogenetickou abnormalitu izolované delece 
5q, což znamená, že Vaše tělo nevytváří dostatek zdravých krevních buněk, 

dříve jste užíval(a) jinou léčbu nebo je pro Vás nevhodná nebo nemá dostatečný účinek. 

Revlimid může zvyšovat počet zdravých červených krvinek produkovaných tělem tím, že omezuje 
počet abnormálních buněk: 

tím může být snížen počet potřebných krevních transfuzí. Je možné, že nebudete potřebovat 
žádnou transfuzi. 

Lymfom z plášťových buněk 
MCL je nádorové onemocnění části imunitního systému (lymfatické tkáně), které ovlivňuje typ bílých 
krvinek nazývaných B-lymfocyty nebo B-buňky. MCL je onemocnění, při kterém B-buňky 
nekontrolovaně rostou a hromadí se v lymfatické tkáni, kostní dřeni nebo krvi. 

Revlimid se používá samostatně k léčbě dospělých pacientů, kteří byli předtím léčeni jinými léky. 

Jak Revlimid působí
Revlimid působí ovlivněním imunitního systému těla a přímým působením na nádor. Působí několika 
různými způsoby: 

zastavuje vývoj nádorových buněk, 

zastavuje prorůstání krevních cév nádorem, 

stimuluje část imunitního systému k útoku na nádorové buňky. 

82 

2. 

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Revlimid užívat 

Neužívejte Revlimid: 
jestliže jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete těhotenství, protože se 

očekávají škodlivé účinky přípravku Revlimid na nenarozené dítě (viz bod 2, „Těhotenství, 
kojení a antikoncepce – informace pro ženy a muže“). 

jestliže byste mohla otěhotnět a nedodržujete potřebná antikoncepční opatření (viz bod 2 

„Těhotenství, kojení a antikoncepce – informace pro ženy a muže“). Pokud byste mohla 
otěhotnět, lékař zaznamená při každém předepsání léku, že byla provedena potřebná opatření, a 
toto potvrzení Vám také vydá. 

jestliže jste alergický(á) na lenalidomid nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku uvedenou 

v bodě 6. Jestliže se domníváte, že můžete být alergický(á), požádejte o radu lékaře. 

Pokud se na Vás vztahuje některý z uvedených bodů, neužívejte Revlimid. Pokud si nejste jistý(á), 
poraďte se se svým lékařem. 

Upozornění a opatření 
Před užitím přípravku Revlimid se poraďte se svým lékařem, lékárníkem nebo zdravotní 
sestrou, pokud: 

jste v minulosti měl(a) krevní sraženiny - existuje u Vás zvýšené riziko vzniku krevních sraženin 
v žilách a tepnách během léčby. 

máte jakékoliv známky infekce, jako je kašel a horečka 

máte nebo jste někdy měl(a) virovou infekci, zejména hepatitidu B (žloutenku typu B), pásový 
opar, HIV. Máte-li pochybnosti, informujte se u svého lékaře. Léčba přípravkem Revlimid může 
způsobit, že se virus u pacienta, který je jeho nosičem, znovu aktivuje, což vede k návratu 
infekce. Váš lékař zkontroluje, zda jste někdy měl(a) hepatitidu B (žloutenku typu B) 

máte problémy s ledvinami - Váš lékař Vám upraví dávkování přípravku Revlimid. 

jste prodělal(a) srdeční záchvat, jestliže se u Vás objevila krevní sraženina, nebo jestliže kouříte, 
máte vysoký krevní tlak nebo vysoké hladiny cholesterolu. 

jestliže jste při užívání thalidomidu (jiného léku používaného k léčbě mnohočetného myelomu) 
zaznamenal(a) alergickou reakci, jako je vyrážka, svědění, otoky, závratě nebo dýchací potíže. 

jestliže jste v minulosti prodělal(a) kombinaci jakýchkoli z následujících příznaků: vyrážka 
v obličeji nebo rozsáhlá vyrážka, zarudlá kůže, vysoká horečka, příznaky podobající se chřipce, 
zvětšené mízní uzliny (známky závažné kožní reakce zvané léková reakce s eozinofilií 
a systémovými příznaky (DRESS), viz také bod 4 „Možné nežádoucí účinky“). 

Pokud se na Vás vztahuje některý z uvedených bodů, sdělte to před začátkem léčby svému lékaři. 

Pokud máte MDS, s větší pravděpodobností u Vás může dojít k pokročilejšímu stavu, tzv. akutní 
myeloidní leukemii (AML). Není známo, jak přípravek Revlimid ovlivňuje pravděpodobnost, že se u 
Vás rozvine AML. Proto může Váš lékař provádět vyšetření, aby zjistil známky, které mohou lépe 
vypovídat o pravděpodosti, že se u Vás rozvine AML v průběhu léčby přípravkem Revlimid. 

Testy a kontroly 
Před léčbou přípravkem Revlimid a během ní budete absolvovat pravidelné krevní testy, protože 
Revlimid může způsobit pokles počtu krvinek, které bojují proti infekci (bílé krvinky) a pomáhají 
srážet krev (krevní destičky). 
Lékař Vás požádá o absolvování krevního testu: 

před zahájením léčby  

týdně během prvních 8 týdnů léčby 

potom alespoň jednou měsíčně po uplynutí prvních 8 týdnů léčby. 

Pro pacienty s MCL, kteří užívají Revlimid 
Lékař Vás požádá o absolvování krevního testu: 

před zahájením léčby  

týdně během prvních 8 týdnů (2 cyklů) léčby 

83 

pak každé 2 týdny ve 3. a 4. cyklu (více informací najdete v bodu 3 „Léčebný cyklus”) 

poté se bude test provádět na začátku každého cyklu a 

nejméně jednou měsíčně 

Lékař může vyšetřit, zda máte vysoké celkové množství nádoru v těle včetně kostní dřeně. V takovém 
případě by mohlo dojít k rozpadu nádorů, což by mělo za následek neobvyklé hladiny chemických 
prvků v krvi, které mohou způsobit selhání ledvin (tento stav se nazývá syndrom nádorového 
rozpadu). 

Lékař Vás může vyšetřit na přítomnost změn na Vaší kůži, jako jsou červené skvrny nebo vyrážka. 

Lékař může na základě výsledků krevního vyšetření a celkového stavu dávku přípravku Revlimid 
upravit nebo léčbu ukončit. Pokud máte nově stanovenou diagnózu, může Váš lékař upravit léčbu na 
základě Vašeho věku a jiných onemocnění, které se u Vás mohou vyskytovat. 

Darování krve 
V průběhu léčby a 1 týden po ukončení léčby nesmíte darovat krev. 

Děti a dospívající 
Používání přípravku Revlimid u dětí a dospívajících do 18 let se nedoporučuje. 

Starší pacienti a lidé, kteří mají problémy s ledvinami 
Pokud je Vám 75 let a více nebo máte středně těžkou poruchu funkce ledvin, lékař Vás před zahájením 
léčby důkladně vyšetří. 

Další léčivé přípravky a Revlimid
Informujte svého lékaře nebo zdravotní sestru o všech lécích, které užíváte nebo jste v nedávné době 
užíval(a). Revlimid totiž může ovlivňovat působení některých jiných léků. Některé jiné léky také 
mohou ovlivňovat působení přípravku Revlimid. 

Zejména informujte svého lékaře nebo zdravotní sestru, pokud užíváte kterýkoli z následujících léků: 

některé léky používané k zamezení těhotenství, jako je perorální antikoncepce (užívaná ústy), 
které mohou přestat působit 

některé léky používané k léčbě srdečních problémů – jako je digoxin 

některé léky používané ke snižování srážlivosti krve – jako je warfarin 

Těhotenství, kojení a antikoncepce – informace pro ženy a muže 

Těhotenství 
Ženy užívající Revlimid 

Jestliže jste těhotná, nesmíte Revlimid užívat, protože se očekávají škodlivé účinky na 
nenarozené dítě. 

Během léčby přípravkem Revlimid nesmíte otěhotnět. Proto musíte používat účinné metody 
antikoncepce (viz bod, „Antikoncepce“ níže).  

Pokud během léčby přípravkem Revlimid otěhotníte, musíte ukončit léčbu a ihned informovat 
lékaře. 

Muži užívající Revlimid 

Pokud Vaše partnerka otěhotní, když užíváte Revlimid, ihned informujte svého lékaře. 
Doporučuje se, aby se Vaše partnerka poradila s lékařem. 

Musíte také používat účinné metody zabránění početí (viz „Antikoncepce“ níže). 

Kojení 
Během léčby přípravkem Revlimid nesmíte kojit, protože není známo, zda Revlimid nepřechází do 
mateřského mléka.  

84 

Antikoncepce 
Pro ženy užívající Revlimid 
Před zahájením léčby se zeptejte lékaře, zda jste schopna otěhotnět, ačkoliv si myslíte, že to není 
pravděpodobné. 

Pokud můžete otěhotnět 

Budete pravidelně podstupovat těhotenské testy pod dozorem svého lékaře (před každou léčbou, 
každé 4 týdny v průběhu léčby a 4 týdny po ukončení léčby) kromě případů, kdy bylo potvrzeno, 
že jsou vejcovody odděleny a uzavřeny, aby vajíčka nemohla doputovat do dělohy (sterilizace 
vejcovodů) 

Musíte používat účinné metody zabránění početí 4 týdny před zahájením léčby, v průběhu léčby a 
4 týdny po ukončení léčby. Lékař Vám poskytne poradenství ohledně vhodné antikoncepční 
metody. 

Pro muže užívající Revlimid 
Revlimid přechází do lidského semene. Pokud je Vaše partnerka těhotná nebo je schopna otěhotnět a 
neužívá účinné metody antikoncepce, musíte během léčby a v průběhu 1 týdne po léčbě používat 
kondom, a to i v případě, že jste podstoupil podvázání chámovodů. 

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů 
Neřiďte dopravní prostředky a neobsluhujte stroje, pokud po užití přípravku Revlimid se Vám točí 
hlava, cítíte únavu, ospalost, máte závrať nebo máte rozmazané vidění.  

Revlimid obsahuje laktosu 
Revlimid obsahuje laktosu. Pokud Vám Váš lékař řekl, že nesnášíte některé cukry, poraďte se se svým 
lékařem, než začnete tento léčivý přípravek užívat.  

3. 

Jak se Revlimid užívá 

Revlimid Vám musí podat zdravotnický pracovník se zkušeností s léčbou mnohočetného myelomu, 
MDS nebo MCL. 

Když se Revlimid používá k léčbě mnohočetného myelomu u pacientů, kteří nemohou podstoupit 
transplantaci kostní dřeně, nebo měli před tím jinou léčbu, užívá se v kombinaci s jinými 
přípravky (viz bod 1 „Co je Revlimid a k čemu se používá“). 

Když se Revlimid používá k léčbě mnohočetného myelomu u pacientů, kteří nemohou podstoupit 
transplantaci kostní dřeně nebo k léčbě pacientů s MDS nebo MCL, užívá se samostatně. 

Vždy užívejte Revlimid přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se 
svým lékařem nebo lékárníkem.  

Pokud užíváte Revlimid v kombinaci s jinými přípravky, přečtěte si příbalovou informaci pro další 
informace o jejich použití a účincích. 

Léčebný cyklus 
Revlimid se užívá v určité dny v průběhu 4 týdnů (28 dní). 

Každých 28 dní se nazývá „léčebný cyklus“. 

V závislosti na dni cyklu budete užívat jeden nebo více přípravků. Nicméně v některé dny 
nebudete užívat žádný přípravek. 

Po ukončení každého 28denního cyklu byste měl(a) zahájit další nový „cyklus“ trvající 28 dní. 

Kolik přípravku Revlimid užívat 
Před zahájením léčby Vám lékař sdělí:  

Kolik přípravku Revlimid byste měl(a) užívat 

85 

Kolik jiných přípravků byste měl(a) užívat v kombinaci s přípravkem Revlimid, pokud vůbec 
nějaké 

V jaké dny Vašeho léčebného cyklu byste měl(a) každý z přípravků užívat. 

Kdy a jak Revlimid užívat 

Tobolky polykejte celé, pokud možno s vodou. 

• Tobolky nelamte, neotevírejte ani nežvýkejte. Pokud se prášek z rozlomené tobolky přípravku 

Revlimid dostane do kontaktu s pokožkou, je nutné pokožku okamžitě a důkladně umýt 
mýdlem a vodou. 

Tobolky lze užívat s jídlem nebo bez jídla. 

Přípravek Revlimid užívejte každý den přibližně ve stejnou dobu dle rozpisu. 

Užívání tohoto přípravku 
Pro vyjmutí tobolky z blistru: 

zatlačte pouze na jednu stranu tobolky a tím ji protlačte fólií 

nepokoušejte se tlačit na středovou část tobolky, tím byste ji mohl(a) rozlomit. 

Délka léčby přípravkem Revlimid 
Revlimid se užívá v léčebných cyklech, z nichž každý trvá 28 dní (viz bod „Léčebný cyklus“ výše). 
Pokračujte v užívání přípravku Revlimid v léčebných cyklech, dokud Vám lékař nenařídí, abyste 
přestal(a). 

Jestliže jste užil(a) více přípravku Revlimid, než jste měl(a) 
Jestliže jste užil(a) více přípravku Revlimid, než je Vám předepsáno, informujte ihned ošetřujícího 
lékaře. 

Jestliže jste zapomněl(a) užít Revlimid 
Pokud přípravek Revlimid zapomenete užít v obvyklý čas, a to 

méně než 12 hodin po tomto čase – vezměte si tobolku ihned.  

více než 12 hodin po tomto čase – tobolku neužívejte. Vezměte si další tobolku v obvyklý čas 
následující den.  

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo 
lékárníka.  

4. 

Možné nežádoucí účinky 

Podobně jako všechny léky může mít i Revlimid nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u 
každého. 

86 

Závažné nežádoucí účinky, které mohou postihnout více než 1 z 10 osob (velmi časté) 
Revlimid může snížit počet bílých krvinek, které brání tělo proti infekci, a také krvinek, které 
pomáhají srážet krev (krevní destičky), což může vést ke krvácivým projevům, jako je krvácení z nosu 
nebo tvorba podlitin. Revlimid může také způsobovat vznik krevních sraženin v žilách (trombózu). 

Proto musíte lékaře ihned informovat, pokud se u Vás objeví: 

horečka, zimnice, bolest v krku, kašel, vředy v ústech nebo jakékoli jiné příznaky infekce včetně 
projevů v krevním oběhu (sepse) 

krvácení nebo podlitiny bez poranění 

bolest na hrudi nebo bolest nohou 

dušnost 

Další nežádoucí účinky
Je důležité upozornit na to, že u malého počtu pacientů se mohou vyvinout další typy zhoubného 
nádorového onemocnění, a je možné, že toto riziko zvyšuje léčba přípravkem Revlimid. Proto Váš 
lékař pečlivě zhodnotí přínosy a rizika, když Vám předepisuje přípravek Revlimid. 

Velmi časté nežádoucí účinky (mohou postihnout více než 1 z 10 osob): 

snížení počtu červených krvinek, což může způsobovat anémii, která má za následek únavu a 

slabost 

zácpa, průjem, pocit na zvracení, zarudnutí kůže, vyrážka, zvracení, svalové křeče, bolest 

svalů, bolest kostí, bolest kloubů, únava, celkový otok včetně otoků paží a nohou 

horečka a příznaky podobné chřipce včetně horečky, bolesti svalů, bolesti hlavy, bolesti ucha 

a zimnice 

necitlivost, mravenčení nebo pálivý pocit na kůži, bolest rukou nebo nohou, závratě, třes, 

změny ve vnímání chuti 

bolest na hrudi šířící se do paží, krku, čelisti, zad nebo břicha, pocit pocení a ztíženého 

dýchání, pocit na zvracení nebo zvracení, což mohou být příznaky srdečního záchvatu (infarktu 
myokardu) 

snížená chuť k jídlu 

nízké hladiny draslíku v krvi 

bolest nohou (což může být příznakem trombózy), bolest na hrudi nebo dušnost (možný 

příznak krevních sraženin v plicích, což se nazývá plicní embolie)  

infekce všech typů 

plicní infekce a infekce horních cest dýchacích, dušnost 

rozmazané vidění 

šedý zákal (katarakta) 

problémy s ledvinami 

změny v obsahu bílkoviny v krvi, které mohou způsobit otok tepen (vaskulitida)  

zvýšení hladiny cukru v krvi (cukrovka) 

bolest hlavy 

suchá kůže 

bolest břicha 

změny nálad, poruchy spánku 

Časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 10 osob): 

infekce vedlejších nosních dutin 

krvácení z dásní, žaludku nebo střev 

nárůst bolesti, velikosti nádoru, zarudnutí kolem nádoru 

zvýšený krevní tlak nebo pokles krevního tlaku, pomalý, rychlý nebo nepravidelný tep 

tmavnutí kůže 

vyrážka na kůži, popraskaná kůže, šupinatění nebo olupování kůže 

kopřivka, svědění, zvýšené pocení, nedostatek tekutin 

bolest a zánět v ústech, pocit sucha v ústech, obtíže při polykání 

pálení žáhy 

87 

tvorba výrazně většího nebo menšího množství moči než obvykle (možný příznak selhání 

ledvin), krev v moči 

dušnost, zvláště vleže (možné příznaky srdečního selhání) 

problémy s erekcí 

cévní mozková příhoda, omdlévání 

svalová slabost 

otok kloubů 

změny krevních hladin hormonu štítné žlázy, nízké hladiny vápníku, fosfátu nebo hořčíku v krvi 

deprese 

ztráta sluchu 

abnormální testy jaterní funkce 

porucha rovnováhy, potíže při pohybu 

zvonění v uších (ušní šelest) 

přebytek železa v těle 

žízeň 

zmatenost 

bolest zubů 

pokles tělesné hmotnosti 

Méně časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 ze 100 osob): 

nitrolební krvácení 

oběhové potíže 

ztráta zraku 

ztráta sexuální touhy (libida) 

velký objem vylučované moči, bolest kostí a slabost, což mohou být příznaky poruchy ledvin 
(Fanconiho syndrom) 

bolest břicha, nadýmání nebo průjem, což mohou být příznaky zánětu tlustého střeva (zvaného 
kolitida nebo zánět slepého střeva) 

mnohem větší nebo mnohem menší objem moči než obvykle, což může být příznakem určitého 
typu onemocnění ledvin (zvaného renální tubulární nekróza) 

změny zbarvení kůže, citlivost na sluneční světlo 

některé typy kožních nádorů 

kopřivka, vyrážka, otoky očí, úst nebo obličeje, dýchací potíže nebo svědění, což mohou být 
příznaky alergické reakce. 

Vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 1 000 osob): 

závažné alergické reakce, které mohou začít jako vyrážka na jednom místě, ale šíří se po celém 
těle za tvorby puchýřů s rozsáhlým, cárovitým olupováním kůže (Stevens-Johnsonův syndrom 
a/nebo toxická epidermální nekrolýza). 

syndrom nádorového rozpadu – metabolické komplikace, které se mohou objevit v průběhu 
léčby zhoubného onemocnění a někdy i bez léčby. Tyto komplikace jsou způsobené produkty 
rozpadu odumírajících nádorových buněk a mohou zahrnovat následující: změny chemického 
složení krve; zvýšené hodnoty draslíku, fosforu, kyseliny močové a snížené hodnoty vápníku v 
krvi, což vede ke změnám funkce ledvin, srdečního rytmu, záchvatům/křečím a někdy k úmrtí. 

Není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit): 

• Náhlá nebo mírná avšak zhoršující se bolest v nadbřišku a/nebo zádech, která přetrvává po dobu 

několika dní, případně doprovázená pocitem na zvracení, zvracením, horečkou a rychlým pulsem. 
Tyto příznaky se mohou objevit v důsledku zánětu slinivky břišní. 

• Sípání, dechová nedostatečnost nebo suchý kašel, které mohou být příznaky způsobené zánětem 

plicní tkáně. 

• Žluté zbarvení pokožky, sliznice nebo očí (žloutenka), světle zbarvená stolice, tmavě zbarvená 

moč, svědění kůže, vyrážka, bolest nebo otok břicha – může jít o příznaky poškození jater 
(porucha funkce jater). 

88 

• Byly pozorovány vzácné případy poškození svalů (bolest svalů, slabost nebo otok), které mohou 

vést k problémům s ledvinami (rhabdomyolýza), některé z nich souvisely s podáním přípravku 
Revlimid se statinem (druh léku snižující hladinu cholesterolu). 

• Onemocnění postihující kůži způsobené zánětem malých krevních cév spojené s bolestí 

v kloubech a s horečkou (leukocytoklastická vaskulitida). 

• Poškození stěny žaludku nebo střeva. To může vést k velmi závažné infekci. Informujte svého 

lékaře, jestliže máte silnou bolest břicha, horečku, máte pocit na zvracení, zvracíte, máte krev ve 
stolici nebo zaznamenáte změny vyprazdňování. 

• Virové infekce včetně infekce herpes zoster (také známého jako pásový opar, virového 

onemocnění, které způsobuje bolestivou kožní vyrážku s puchýři) a opětovného výskytu infekce 
hepatitidy B (žloutenky typu B, která může způsobit žloutnutí kůže a očí, tmavě hnědě zbarvenou 
moč, bolest na pravé straně břicha, horečku a pocit na zvracení nebo zvracení). 

• Rozsáhlá vyrážka, vysoká teplota, zvýšené jaterní enzymy, krevní abnormality (eozinofilie), 

zvětšené mízní uzliny a postižení dalších tělesných orgánů (léková reakce s eozinofilií 
a systémovými příznaky, známá také jako DRESS nebo syndrom přecitlivělosti na lék). Pokud se 
u Vás rozvinou tyto příznaky, ihned přestaňte lenalidomid užívat a kontaktujte svého lékaře nebo 
vyhledejte lékařskou pomoc. Viz také bod 2. 

Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo 
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního 
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v 

Dodatku V

. Nahlášením nežádoucích účinků můžete 

přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku. 

5. 

Jak Revlimid uchovávat 

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. 

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na blistru a na krabičce za 
„EXP“. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. 

Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 

Nepoužívejte tento přípravek, pokud si na obalu všimnete poškození nebo známek nežádoucí 
manipulace. 

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Nepoužité léčivé 
přípravky prosím vraťte do lékárny. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 

6. 

Obsah balení a další informace 

Co Revlimid obsahuje 

Revlimid 2,5 mg tvrdé tobolky:  

Léčivou látkou je lenalidomidum. Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 2,5 mg. 

Pomocnými látkami jsou: 

-

obsah tobolky: laktosa (viz bod 2), mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy a 
magnesium-stearát 

-

tobolka: želatina, oxid titaničitý (E171), indigokarmín (E132) a žlutý oxid železitý (E172) 

-

potisková barva: šelak, propylenglykol, hydroxid draselný a černý oxid železitý (E172). 

Revlimid 5 mg tvrdé tobolky:  

Léčivou látkou je lenalidomidum. Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 5 mg. 

Pomocnými látkami jsou: 

-

obsah tobolky: laktosa (viz bod 2), mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy a 
magnesium-stearát 

-

tobolka: želatina a oxid titaničitý (E171) 

89 

-

potisková barva: šelak, propylenglykol, hydroxid draselný a černý oxid železitý (E172). 

Revlimid 7,5 mg tvrdé tobolky:  

Léčivou látkou je lenalidomidum. Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 7,5 mg. 

Pomocnými látkami jsou: 

-

obsah tobolky: laktosa (viz bod 2), mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy a 
magnesium-stearát 

-

tobolka: želatina, oxid titaničitý (E171), žlutý oxid železitý (E172) 

-

potisková barva: šelak, propylenglykol, hydroxid draselný a černý oxid železitý (E172). 

Revlimid 10 mg tvrdé tobolky: 

Léčivou látkou je lenalidomidum. Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 10 mg. 

Pomocnými látkami jsou: 
-

obsah tobolky: laktosa (viz bod 2), mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy a 

magnesium-stearát  

-

tobolka: želatina, oxid titaničitý (E171), indigokarmín (E132) a žlutý oxid železitý (E172)  

-

potisková barva: šelak, propylenglykol, hydroxid draselný a černý oxid železitý (E172).  

Revlimid 15 mg tvrdé tobolky: 

Léčivou látkou je lenalidomidum. Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 15 mg. 

Pomocnými látkami jsou: 
-

obsah tobolky: laktosa (viz bod 2), mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy a 

magnesium-stearát  

-

tobolka: želatina, oxid titaničitý (E171), indigokarmín (E132)  

-

potisková barva: šelak, propylenglykol, hydroxid draselný a černý oxid železitý (E172).  

Revlimid 20 mg tvrdé tobolky: 

Léčivou látkou je lenalidomidum. Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 20 mg. 

Pomocnými látkami jsou: 
-

obsah tobolky: laktosa (viz bod 2), mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy a 

magnesium-stearát  

-

tobolka: želatina, oxid titaničitý (E171), indigokarmín (E132) a žlutý oxid železitý (E172) 

-

potisková barva: šelak, propylenglykol, hydroxid draselný a černý oxid železitý (E172).  

Revlimid 25 mg tvrdé tobolky: 

Léčivou látkou je lenalidomidum. Jedna tobolka obsahuje lenalidomidum 25 mg. 

Pomocnými látkami jsou: 
-

obsah tobolky: laktosa (viz bod 2), mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy a 

magnesium-stearát  

-

tobolka: želatina, oxid titaničitý (E171)  

-

potisková barva: šelak, propylenglykol, hydroxid draselný a černý oxid železitý (E172).  

Jak Revlimid vypadá a co obsahuje toto balení 

Tvrdé tobolky Revlimid 2,5 mg jsou modrozeleno/bílé, s nápisem „REV 2.5 mg“.  
Tobolky jsou dodávány v baleních. Jedno balení obsahuje jeden nebo tři blistry, každý blistr po sedmi 
tobolkách. Celkem je v balení 7 nebo 21 tobolek. 

Tvrdé tobolky Revlimid 5 mg jsou bílé, s nápisem „REV 5 mg“.  
Tobolky jsou dodávány v baleních. Jedno balení obsahuje jeden nebo tři blistry, každý blistr po sedmi 
tobolkách. Celkem je v balení 7 nebo 21 tobolek. 

Tvrdé tobolky Revlimid 7,5 mg jsou světle žluto/bílé, s nápisem „REV 7,5 mg“.  
Tobolky jsou dodávány v baleních. Jedno balení obsahuje tři blistry, každý blistr po sedmi tobolkách. 
Celkem je v balení 21 tobolek. 

90 

Tvrdé tobolky Revlimid 10 mg jsou modrozeleno/světle žluté, s nápisem „REV 10 mg“.  
Tobolky jsou dodávány v baleních. Jedno balení obsahuje tři blistry, každý blistr po sedmi tobolkách. 
Celkem je v balení 7 nebo 21 tobolek. 

Tvrdé tobolky Revlimid 15 mg jsou světle modro/bílé, s nápisem „REV 15 mg“.  
Tobolky jsou dodávány v baleních. Jedno balení obsahuje tři blistry, každý blistr po sedmi tobolkách. 
Celkem je v balení 7 nebo 21 tobolek. 

Tvrdé tobolky Revlimid 20 mg jsou modrozeleno/světle modré, s nápisem „REV 20 mg“.  
Tobolky jsou dodávány v baleních. Jedno balení obsahuje tři blistry, každý blistr po sedmi tobolkách. 
Celkem je v balení 21 tobolek. 

Tvrdé tobolky Revlimid 25 mg jsou bílé, s nápisem „REV 25 mg“.  
Tobolky jsou dodávány v baleních. Jedno balení obsahuje tři blistry, každý blistr po sedmi tobolkách. 
Celkem je v balení 21 tobolek. 

Držitel rozhodnutí o registraci 
Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

Výrobce 
Penn Pharmaceutical Services Limited 
Tafarnaubach Industrial Estate 
Tredegar, Gwent NP22 3AA 
Velká Británie 

Celgene Europe Limited 
1 Longwalk Road 
Stockley Park  
Uxbridge  
UB11 1DB 
Velká Británie 

Tato příbalová informace byla naposledy revidována 

Další zdroje informací:

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury 
pro léčivé přípravky: 

http://www.ema.europa.eu

/

Na těchto stránkách naleznete též odkazy na další webové stránky týkající se vzácných onemocnění a jejich 
léčby. 

91 

PŘÍLOHA IV 

VĚDECKÉ ZÁVĚRY A ZDŮVODNĚNÍ ZMĚNY V REGISTRACI 

92 

Vědecké závěry 

S ohledem na hodnotící zprávu výboru PRAC týkající se pravidelně aktualizované zprávy 
o bezpečnosti (PSUR) lenalidomidu dospěl výbor CHMP k těmto vědeckým závěrům:  

V předchozí PSUR upozornil PRAC na lékovou reakci s eozinofilií a systémovými příznaky 
(DRESS). Revize provedená MAH z postmarketingových hlášení (50,0 %) nalezla celkově 
56 případů DRESS, zejména v indikaci mnohočetného myelomu (MM) (76,8 %), všechny případy 
byly závažné, žádný neměl fatální následky. U 73,2 % případů tato nežádoucí příhoda ustoupila nebo 
ustupovala a v 89,2 % případů ovlivnila léčbu lenalidomidem. Na základě kritérií RegiSCAR bylo 23 
z 56 případů (41,1 %) syndromu DRESS vyhodnoceno jako pravděpodobných (skóre 4–5), nebo 
jednoznačných (skóre >5) a 16 případů (28,6 %) bylo vyhodnoceno jako možný syndrom DRESS 
(skóre 2–3). V 31 případech bylo hlášeno orgánové postižení (55,3 %). U dvou z 56 případů byla 
hlášena pozitivní rechallenge (návrat příznaků po znovunasazení léčiva) a to i navzdory zkreslujícím 
faktorům. Ze zbývajících 54 případů byla hlášena v 36 případech pozitivní dechallenge (ústup 
příznaků po vysazení léčiva). Nehledě na možnost zkreslení předchozí nebo průvodní léčbou 
hlášenou u 33 z celkem 56 případů (včetně sulfamethoxazol/trimethoprimu (39,3 %) a alopurinolu 
(18,0 %)), u 4 z 36 případů s pozitivním ústupem příznaků po vysazení léčiva byla vysoce 
pravděpobná příčinná souvislost s lenalidomidem, zejména při zvážení diagnostických kritérií, 
nasvědčujícímu času nástupu, nepřítomnosti nahlášení jiné původní příčiny vzniku a souběžné 
reaktivaci HHV-6. Co se týče obou případů z klinických studií byl jeden z nich velmi nejasný kvůli 
současnému podezření na účinek léčby stroncium-ranelátem. U druhého, dobře zdokumentovaného 
případu, kde byl současně podezřelý i alopurinol, nelze vyloučit příčinnou souvislost mezi 
lenalidomidem a syndromem DRESS. U zbývajících 16 případů nebyl k dispozici dostatek údajů, a 
tak nepřinesly žádnou další důležitou informaci. 
Na základě vysokého počtu případů, přičemž všechny byly závažné, ve 40 % případů s diagnózou 
stanovenou dle kritérií RegiSCAR a s vysokou pravděpodobností příčinné souvislosti 
s lenalidomidem, včetně případů s pozitivním rechallenge/dechallenge, je tento signál považován za 
potvrzený a informace o přípravku má být aktualizována.

Výbor CHMP souhlasí s vědeckými závěry výboru PRAC. 

Zdůvodnění změny v registraci 

Na základě vědeckých závěrů týkajících se lenalidomidu výbor CHMP zastává stanovisko, že 
poměr přínosů a rizik léčivého přípravku obsahujícího / léčivých přípravků obsahujících 
lenalidomid zůstává nezměněný, a to pod podmínkou, že v informacích o přípravku budou 
provedeny navrhované změny. 

Výbor CHMP doporučuje změnu v registraci. 

Recenze

Recenze produktu REVLIMID 5 MG 21X5MG Tobolky

Diskuze

Diskuze k produktu REVLIMID 5 MG 21X5MG Tobolky

Přidat nový příspěvek do diskuze

 

Mohlo by vás zajímat


Načítám

Nejprodávanější značky

Výhodné nabídky už nemusíte hledat

pošleme vám je e-mailem :)

Zkuste to, odhlásit se koneckonců můžete kdykoli.
Nahoru
OK
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Zjistit více
Zpracovávám