Oblíbené položky

Úvodní strana » Zdraví a léky » Léky na předpis » Léky na předpis léčba nádorových onemocnění

PEGINTRON 100 1X100RG Prášek pro inj. roztok - recenze

Registrovaný léčivý přípravek Více o legislativě
Kód výrobku: 26253

Produkt nelze zakoupit online na českém trhu.

Podobné produkty od stejného výrobce

 
Podrobné informace
Příbalový leták
Recenze
Diskuze

Podrobné informace

Informace o produktu

Výrobce: SCHERING-PLOUGH LABO N.V., HEIST-OP-DEN-BERG
Kód výrobku: 26253
Kód EAN: 5999539260250
Kód SÚKL: 27491
Držitel rozhodnutí: SCHERING-PLOUGH LABO N.V., HEIST-OP-DEN-BERG
Co je PegIntron a k čemu se používá Interferony modifikují reakci imunitního systému organizmu a napomáhají ke zvýšení jeho obranyschopnosti před infekcemi a jinými závažnými onemocněními. PegIntron, který obsahuje interferon, je užíván k léčbě chronické hepatitidy typu C, virové infekce jater, včetně dříve neléčených pacientů současně infikovaných klinicky stabilním HIV. Nejlepší způsob užívání přípravku PegIntron při této léčbě je v kombinaci s ribavirinem. Samostatně se PegIntron používá v případech nesnášenlivosti ribavirinu či kontraindikaci na ribavirin.

Příbalový leták

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA I 

 

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 

 

1. 

NÁZEV  PŘÍPRAVKU 

 
PegIntron 50 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
PegIntron 80 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
PegIntron 100 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
PegIntron 120 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
PegIntron 150 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ  A KVANTITATIVNÍ  SLOŽENÍ 

 
PegIntron 50 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
Jedna injekční lahvička obsahuje 50 mikrogramů peginterferonu alfa-2b podle měření proteinové báze. 

Po rozpuštění podle návodu obsahuje jedna injekční lahvička 50 mikrogramů/0,5 ml peginterferonu alfa-
2b. 
 
PegIntron 80 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
Jedna injekční lahvička obsahuje 80 mikrogramů peginterferonu alfa-2b podle měření proteinové báze. 

Po rozpuštění podle návodu obsahuje jedna injekční lahvička 80 mikrogramů/0,5 ml peginterferonu alfa-
2b. 
 
PegIntron 100 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
Jedna injekční lahvička obsahuje 100 mikrogramů peginterferonu alfa-2b podle měření proteinové báze. 

Po rozpuštění podle návodu obsahuje jedna injekční lahvička 100 mikrogramů/0,5 ml peginterferonu alfa-
2b. 
 
PegIntron 120 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
Jedna injekční lahvička obsahuje 120 mikrogramů peginterferonu alfa-2b podle měření proteinové báze. 

Po rozpuštění podle návodu obsahuje jedna injekční lahvička 120 mikrogramů/0,5 ml peginterferonu alfa-
2b. 
 
PegIntron 150 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
Jedna injekční lahvička obsahuje 150 mikrogramů peginterferonu alfa-2b podle měření proteinové báze. 

Po rozpuštění podle návodu obsahuje jedna injekční lahvička 150 mikrogramů/0,5 ml peginterferonu alfa-
2b. 
 
Léčivou látkou je kovalentní konjugát rekombinantního interferonu alfa-2b* s monometoxy-
polyetylenglykolem. Účinnost tohoto přípravku nelze srovnávat s jinými pegylovanými nebo 
nepegylovanými proteiny stejné terapeutické třídy (viz bod 5.1). 
*připravován rDNA technologií v buňkách E.coli, hostících pomocí metody genetického inženýrství 
plasmidový hybrid obsahující gen interferonu alfa-2b z lidských leukocytů. 
 
Pomocná látka se známým účinkem: 
Jedna injekční lahvička obsahuje 40 mg sacharózy na 0,5 ml. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok. 
 
Bílý prášek. 
Čiré a bezbarvé rozpouštědlo. 
 
 
4. 

KLINICKÉ  ÚDAJE 

 

 
4.1  Terapeutické indikace 
 
Dospělí (trojkombinace) 
Přípravek PegIntron v kombinaci s ribavirinem a boceprevirem (trojkombinace) je určen k léčbě 
infekce chronickou hepatitidou C (CHC) genotypu 1 u dospělých pacientů (18 let a více) 
s kompenzovaným onemocněním jater, kteří nebyli dříve léčeni, nebo u kterých selhala předchozí 
léčba (viz bod 5.1). 
 
Pokud budete užívat přípravek PegIntron v kombinaci s těmito léky, prostudujte si, prosím, souhrny 
údajů o přípravku (SPC) ribavirinu a bocepreviru. 
 
Dospělí (dvojkombinace a monoterapie) 

Přípravek PegIntron je určen k léčbě dospělých pacientů (18 let a více) s CHC, kteří jsou pozitivní na 
RNA viru hepatitidy C (HCV-RNA),  včetně pacientů s kompenzovanou cirhózou a/nebo 
koinfikovaných klinicky stabilním HIV  (viz bod 4.4). 
 
Přípravek PegIntron v kombinaci s ribavirinem (dvojkombinace) je určen k léčbě infekce CHC 
u dospělých pacientů, kteří nebyli dříve léčeni, včetně pacientů s klinicky stabilní HIV  koinfekcí 
a u dospělých pacientů, u kterých selhala předchozí léčba interferonem alfa (pegylovaným nebo 
nepegylovaným) v kombinaci s ribavirinem nebo monoterapií interferonem alfa (viz bod 5.1).  
 
Monoterapie interferonem, včetně přípravku PegIntron, je indikována především v případech 
nesnášenlivosti či kontraindikace ribavirinu. 
 
Pokud budete užívat přípravek PegIntron v kombinaci s ribavirinem, prostudujte si, prosím, SPC 
ribavirinu. 
 
Pediatrická populace (dvojkombinace)  

Přípravek PegIntron je indikován v kombinaci s ribavirinem k léčbě chronické hepatitidy C u dětí ve 
věku 3 let a starších a dospívajících, bez předchozí léčby, bez jaterní dekompenzace, a kteří jsou 
pozitivní na HCV-RNA. 
 
Při rozhodování neodkládat léčbu až do dospělosti je důležité brát v úvahu, že kombinovaná léčba 

způsobovala inhibici  růstu, která může být u některých pacientů ireverzibilní. Rozhodnutí pro zahájení 
léčby by se mělo učinit individuálně,  případ od případu (viz bod 4.4). 
 
Pokud budete užívat přípravek PegIntron v kombinaci s ribavirinem, prostudujte si, prosím, SPC 
ribavirinu  pro tobolky nebo perorální roztok. 
 
4.2  Dávkování a způsob podání 
 
Léčbu přípravkem PegIntron by měl zahajovat a kontrolovat výhradně lékař se zkušenostmi v léčbě 
pacientů s hepatitidou C. 
 
Dávkování 
Přípravek PegIntron by měl být podáván subkutánní injekcí jednou týdně. Podávaná dávka u 
dospělých závisí na tom, zda se používá v kombinované léčbě (dvojkombinaci nebo trojkombinaci) 
nebo jako monoterapie. 
 

Kombinovaná léčba přípravkem PegIntron (dvojkombinace nebo trojkombinace) 
Dvojkombinace (přípravek PegIntron s ribavirinem):
 uplatňuje se u všech dospělých pacientů 
a pediatrických pacientů ve věku 3 let a starších. 
 
Trojkombinace (přípravek PegIntron s ribavirinem a boceprevirem): uplatňuje se u dospělých 

pacientů s CHC genotypu 1. 
 

 

Dospělí - Doporučená dávka 
 
V kombinaci s tobolkami ribavirinu se přípravek PegIntron podává v dávce 1,5 mikrogramu/kg/týden. 
 
Určená dávka přípravku PegIntron 1,5 

g/kg při kombinovaném užívání s ribavirinem může být 

podávána v silách přípravku PegIntron podle kategorií tělesné hmotnosti jak uvádí tabulka 1. Tobolky 
ribavirinu se užívají perorálně každý den, ve dvou dílčích dávkách, při jídle (ráno a večer). 
 
Tabulka 1  Dávkování při kombinované terapii* 

Tělesná 

hmotnost 

(kg) 

PegIntron 

Ribavirin tobolky 

Síla přípravku 

PegIntron 

(

g/0,5 ml) 

Podávejte 

jednou týdně 

(ml) 

Celková denní 

dávka 

ribavirinu 

(mg) 

Počet tobolek  

(200 mg) 

< 40 

50 

0,5 

800 

4

40 - 50 

80 

0,4 

800 

4

51 - 64 

80 

0,5 

800 

4

65 - 75 

100 

0,5 

1 000 

5

76 - 80 

120 

0,5 

1 000 

5

81 - 85 

120 

0,5 

1 200 

6

c

 

86 - 105 

150 

0,5 

1 200 

6

> 105 

150 

0,5 

1 400 

7

d

 

a:   2 ráno, 2 večer 
b:    2 ráno, 3 večer 
c:   3 ráno, 3 večer  
d:    3 ráno, 4 večer  
* Pro podrobné informace o dávkování bocepreviru při užívání v trojkombinaci si prosím prostudujte SPC bocepreviru. 

 
Dospělí - Trvání léčby - Dosud neléčení pacienti 
Trojkombinace:
 Prostudujte si prosím SPC bocepreviru. 
 
Dvojkombinace: 
Předvídatelnost setrvalé virologické odpovědi - Pacienti infikovaní virem s 
genotypem 1, u nichž není dosaženo nedetekovatelné HCV-RNA  nebo není prokázána adekvátní 
virologická odpověď ve 4. nebo 12. týdnu, s největší pravděpodobností nepatří k těm, u nichž lze 

dosáhnout setrvalé virologické odpovědi a mělo by u nich být přehodnoceno přerušení léčby (viz také 
bod 5.1). 

 

Genotyp 1:  

- U pacientů s nedetekovatelnou hladinou HCV-RNA  ve 12. týdnu by měla léčba pokračovat po 
dobu dalších devíti měsíců (t.j. celkem 48 týdnů). 
- Pacienti s detekovatelnou hladinou  HCV-RNA,  ale  s jejím poklesem ≥ 2 log oproti výchozí 
hodnotě ve 12. týdnu léčby by měli být opakovaně vyšetřeni ve 24. týdnu léčby a v případě 
nedetekovatelné hladiny HCV-RNA  by měli  pokračovat v celé léčebné kúře (tj. celkem 48 
týdnů). Pokud je však hladina HCV-RNA  ve 24. týdnu stále detekovatelná, mělo by se zvážit 
přerušení léčby. 
- U podskupiny pacientů s infekcí virem genotypu 1 a nízkou virovou zátěží (< 600 000 IU/ml), 
kteří jsou ve 4. týdnu léčby HCV-RNA  negativní a zůstávají HCV-RNA  negativní ve 24. týdnu, 
je možno buď léčbu po tomto léčebném období trvajícím 24 týdnů ukončit, nebo je možno 
v léčbě pokračovat po dobu dalších 24 týdnů (t.j. celkem 48 týdnů léčby). Nicméně léčba trvající 
celkově 24 týdnů může být spojena s vyšším rizikem relapsu, než léčba trvající 48 týdnů (viz 
bod 5.1). 

 

Genotyp 2 nebo 3:  
Doporučuje se léčit všechny tyto pacienty dvojkombinací po dobu 24 týdnů, s výjimkou 
pacientů s koinfekcí HCV/HIV, kteří by měli být léčeni 48 týdnů. 

 

 

Genotyp 4:  
Obecně vzato, pacienti infikovaní genotypem 4 jsou obtížně léčitelní a limitované  studijní údaje 

(n=66) ukazují, že jsou kompatibilní s délkou léčby dvojkombinací genotypu 1. 

 
Dospělí - Trvání léčby – Koinfekce HCV/HIV 
Dvojkombinace:
 Doporučená délka léčby dvojkombinací u pacientů s koinfekcí HCV/HIV  je 
48 týdnů, bez ohledu na genotyp. 
 

Předpověditelnost toho, zda bude či nebude odpověď u koinfekce HCV/HIV  - Bylo prokázáno, že 
časná virologická odpověď do 12. týdne, definovaná jako 2 log pokles virové nálože nebo 
nedetekovatelné hladiny HCV-RNA,  je prediktivním faktorem setrvalé odpovědi. Negativní 
prediktivní hodnota pro setrvalou odpověď u pacientů s koinfekcí HCV/HIV léčených přípravkem 
PegIntron v kombinaci s ribavirinem byla 99 % (67/68; Klinické  hodnocení 1) (viz bod 5.1). 
U pacientů s koinfekcí HCV/HIV  léčených dvojkombinací byla pozorována pozitivní prediktivní 
hodnota 50 % (52/104; klinické hodnocení 1). 
 
Dospělí - Trvání léčby – Znovu léčení pacienti 

Trojkombinace:

 Prostudujte si prosím SPC bocepreviru. 

 

Dvojkombinace: Předvídatelnost setrvalé virologické odpovědi - Všichni  pacienti, bez ohledu na 
genotyp, u kterých bylo ve 12. týdnu prokázáno snížení sérové HCV-RNA pod dolní hranici detekce, 
by se měli  dvojkombinací léčit 48 týdnů. U znovu léčených pacientů, u kterých se nepodaří dosáhnout 
ve 12. týdnu virologické odpovědi (tj. HCV-RNA  pod dolní hranicí detekce), není pravděpodobné, že 
bude po 48 týdnech léčby dosaženo setrvalé virologické odpovědi (dále viz bod 5.1). 
Doba trvání opětovné léčby delší než 48 týdnů u pacientů s genotypem 1 neodpovídajících na léčbu 
nebyla v kombinované terapii s pegylovaným interferonem alfa-2b a ribavirinem studována. 
 
Pediatrická populace (pouze dvojkombinace) – Doporučená dávka 

Dávkování pro děti ve věku 3 let a starší a mladistvé pacienty se u přípravku PegIntron odvozuje 
z povrchu těla a u ribavirinu  z tělesné hmotnosti. Doporučená dávka přípravku PegIntron je 
60 

g/m

2

/týden subkutánně, v kombinaci s ribavirinem 15 mg/kg/den perorálně ve dvou rozdělených 

dávkách podávaných s jídlem (ráno a večer). 
 
Pediatrická populace (pouze dvojkombinace) - Trvání léčby 

 

Genotyp 1:  
Doporučená délka trvání léčby dvojkombinací je jeden rok. Podle extrapolace z klinických údajů o 
kombinované léčbě standardním interferonem u pediatrických pacientů (negativní prediktivní 
hodnota 96 % pro interferon alfa-2b/ribavirin), pacienti, u nichž se nedosáhne virologické 
odpovědi po 12 týdnech léčby, se jen velmi nepravděpodobně stanou trvale odpovídajícími na 

léčbu. Proto se doporučuje, aby u dětí a dospívajících užívajících kombinaci PegIntron/ribavirin 
byla léčba přerušena, pokud ve 12. týdnu jejich léčby HCV-RNA  poklesne ve srovnání s obdobím 
před léčbou o < 2 log

10

 nebo pokud budou mít ve 24. týdnu léčby detekovatelnou HCV-RNA. 

 

Genotyp 2 nebo 3:  
Doporučená délka trvání léčby dvojkombinací je 24 týdnů. 

 

Genotyp 4:  
V klinickém  hodnocení bylo kombinací PegIntron/ribavirin léčeno pouze 5 dětí a dospívajících 
s genotypem 4. Doporučená délka trvání léčby dvojkombinací je 1 rok. Doporučuje se, aby u dětí 
a dospívajících užívajících kombinaci PegIntron/ribavirin byla léčba přerušena, pokud ve 
12. týdnu jejich léčby HCV-RNA  poklesne ve srovnání s obdobím před léčbou o < 2 log

10

 nebo 

pokud budou mít ve 24. týdnu léčby detekovatelnou HCV-RNA. 

 
Monoterapie přípravkem PegIntron - Dospělí 
Doporučená dávka 
Pro monoterapii přípravkem PegIntron platí dávkovací schéma 0,5 nebo 1,0 μg/kg/týden.  
Nejnižší dostupná síla přípravku PegIntron je 50 

g/0,5 ml; vzhledem k tomu u pacientů, jimž  je 

předepsáno 0,5 

g/kg/týden, musejí být dávky objemově upraveny, jak ukazuje tabulka 2. Pro dávku 

 

1,0 

g/kg je možno provést obdobné objemové úpravy, nebo je možno užít jiné síly, jak ukazuje 

tabulka 2. Monoterapie přípravkem PegIntron nebyla studována u pacientů s koinfekcí HCV/HIV. 
 
Tabulka 2  Dávkování při monoterapii 

 

0,5 

g/kg 

1,0 

g/kg 

Tělesná 

hmotnost  

(kg) 

Síla přípravku 

PegIntron 

(

g/0,5 ml) 

Podávejte 

jednou týdně  

(ml) 

Síla přípravku 

PegIntron 

(

g/0,5 ml) 

Podávejte  

jednou týdně 

(ml) 

30 - 35 

50*  

0,15 

80 

0,2 

36 - 45 

50*  

0,2 

50 

0,4 

46 - 56 

50*  

0,25 

50 

0,5 

57 - 72 

80 

0,2 

80 

0,4 

73 - 88 

50 

0,4 

80 

0,5 

89 - 106 

50  

0,5 

100 

0,5 

107 - 120** 

80 

0,4 

120 

0,5 

Minimální možná dávka při podání perem je 0,2 ml. 
*   Nutno použít injekční lahvičku.  
** Pro pacienty > 120 kg se  dávka přípravku PegIntron musí vypočítat na základě individuální  hmotnosti pacienta. K tomu 

může být potřeba kombinovat různé síly a objemy přípravku PegIntron.   

 
Trvání léčby 
U pacientů, kde se dostavila virologická odpověď ve 12. týdnu, by měla léčba pokračovat po dobu 
dalších nejméně tří měsíců (tedy celkem po dobu šesti měsíců). Eventuální rozhodnutí o dalším 
prodloužení terapie na celkovou dobu jednoho roku by mělo být založeno na zhodnocení dalších 
prognostických faktorů (jako je genotyp, věk > 40 let, mužské pohlaví, přítomnost fibrózy). 
 
Modifikace dávkování pro všechny pacienty (monoterapie a kombinovaná léčba) 
Pokud se během podávání přípravku PegIntron v monoterapii nebo kombinované léčbě projeví závažné 
nežádoucí účinky nebo abnormality laboratorních testů, dávkování přípravku PegIntron a/nebo ribavirinu 
se musí podle potřeby upravit tak, aby nežádoucí účinky opět vymizely. Snížení dávky bocepreviru se 

nedoporučuje. Boceprevir nesmí být podáván bez přípravku PegIntron a ribavirinu. Protože dodržování 
režimu léčby může být významné pro její výsledek, měla by být dávka přípravku PegIntron 
a ribavirinu udržována pokud možno co nejblíže doporučené standardní dávce. Pro úpravu dávek byly 
v klinických studiích vypracovány pokyny. 
 

Pokyny pro redukci dávek při kombinované terapii 
 
Tabulka 2a Pokyny pro úpravu dávek při kombinované terapii na základě laboratorních 

parametrů 

Laboratorní hodnoty 

Snižte pouze denní 

dávku ribavirinu 

(viz poznámka 1), 

pokud: 

Snižte pouze dávku 

přípravku PegIntron 

(viz poznámka 2), 

pokud: 

Přerušte 

kombinovanou 
terapii, pokud: 

Hemoglobin 

≥ 8,5 g/dl a < 10 g/dl 

< 8,5 g/dl 

Dospělí: Hemoglobin 

u pacientů se 
stabilním srdečním 
onemocněním  
v anamnéze 
Děti a dospívající: 

neuplatňuje se 

 

 2 g/dl pokles hemoglobinu během kteréhokoli 

čtyřtýdenního období během léčby 

(permanentní snížení dávky) 

 

< 12 g/dl po čtyřech 

týdnech redukce 

dávky 

Leukocyty 

≥ 1,0 x 10

9

/l a < 1,5 x 

10

9

/l   

< 1,0 x 10

9

/l 

 

Neutrofily 

≥ 0,5 x 10

9

/l 

a < 0,75 x 10

9

/l 

< 0,5 x 10

9

/l 

Trombocyty 

 ≥ 25 x 10

9

/l 

a < 50 x 10

9

/l (dospělí) 

≥ 50 x 10

9

/l 

a < 70 x 10

9

/l (děti 

a dospívající) 

< 25 x 10

9

/l 

(dospělí) 

< 50 x 10

9

/l (děti 

a dospívající) 

Bilirubin  – přímý  

2,5 x ULN

*

 

Bilirubin  – nepřímý  

> 5 mg/dl 

> 4 mg/dl 

(po > 4 týdny) 

Sérový kreatinin 

> 2,0 mg/dl 

Clearance kreatininu 

Vysaďte ribavirin, 

pokud je CrCl 

< 50 ml/min 

Alaninaminotransfe-
ráza (ALT)  

nebo 

aspartátaminotransfe-
ráza (AST) 

2 x vyšší než 

výchozí hodnoty 

a > 10 x ULN

2 x vyšší než 

výchozí hodnoty a 

> 10 x ULN

*

 

Horní limit normálního rozmezí 

 
Poznámka 1: U dospělých pacientů je první snížení dávky ribavirinu o 200 mg/den (s výjimkou 

pacientů užívajících 1 400 mg, u kterých by se měla dávka snižovat o 400 mg/den). 

Pokud je třeba, druhé snížení dávky ribavirinu je o dalších 200 mg/den. Pacienti, jejichž 
dávka ribavirinu je snížena na 600 mg denně, budou užívat jednu tobolku 200 mg ráno 
a dvě tobolky 200 mg večer.  
U dětí a dospívajících pacientů je první snížení dávky ribavirinu na 12 mg/kg/den, 
a druhé snížení dávky ribavirinu na 8 mg/kg/den. 

Poznámka 2: U dospělých pacientů je první snížení dávky přípravku PegIntron na 1 μg/kg/týden. 

Pokud je třeba, druhé snížení dávky přípravku PegIntron je na 0,5 μg/kg/týden. 
U pacientů s přípravkem PegIntron v monoterapii: pro snížení dávky postupujte podle 
pokynů pro redukci dávkování v monoterapii.  
U dětí a dospívajících pacientů je první snížení dávky přípravku PegIntron na 
40 µg/m

2

/týden a druhé snížení dávky přípravku PegIntron na 20 µg/m

2

/týden.  

 
Redukce dávky přípravku PegIntron u dospělých lze dosáhnout buď snížením předepsaného objemu 
na polovinu, nebo užitím dávky o nižší síle, jak ukazuje tabulka 2b. Redukce dávky přípravku 
PegIntron se u dětí a dospívajících dosahuje dvoustupňovou úpravou doporučené dávky z původní  
počáteční dávky 60 

g/m

2

/týden na 40 

g/m

2

/týden a pak na 20 

g/m

2

/týden, pokud je třeba. 

 
Tabulka 2b  Dvoufázová redukce dávek přípravku PegIntron při kombinované terapii  
 

u dospělých 

První redukce dávky přípravku PegIntron na 
1 µg/kg
 

Druhá redukce dávky přípravku  PegIntron na 
0,5 µg/kg
 

Tělesná 

hmotnost 

(kg) 

 

Síla 

přípravku 

PegIntron 

(µg/0,5 

ml) 

Podané 

množství

přípravk

PegIntro

n (µg) 

Podaný 

objem 

přípravk

PegIntro

n (ml) 

Tělesná 

hmotnost 

(kg) 

Síla 

přípravku 

PegIntron 

(µg/0,5 

ml) 

Podané 

množství

přípravk

PegIntro

n (µg) 

Podaný 

objem 

přípravk

PegIntro

n (ml) 

< 40 

50  

35 

0.35 

< 40 

50  

20 

0.2 

40 – 50 

120 

48 

0.2 

40 – 50 

50  

25 

0.25 

51 – 64 

80  

56 

0.35 

51 – 64 

80 

32 

0.2 

65 – 75 

100 

70 

0.35 

65 – 75 

50  

35 

0.35 

76 – 85 

80  

80 

0.5 

76 – 85 

120 

48 

0.2 

 

86 - 105 

120  

96 

0.4 

86 – 105 

50  

50 

0.5 

> 105 

150 

105 

0.35 

> 105 

80  

64 

0.4 

 
Pokyny pro redukci dávkování přípravku PegIntron v monoterapii u dospělých 
 
Pokyny pro úpravu dávkování u dospělých pacientů užívajících PegIntron v monoterapii jsou shrnuty 
tabulce 3a.  
 
Tabulka 3a Pokyny pro úpravu dávkování přípravku PegIntron v monoterapii u dospělých na 

základě laboratorních parametrů 

Laboratorní hodnoty 

Snižte dávku přípravku 

PegIntron na polovinu, 

pokud: 

Přerušte léčbu přípravkem 

PegIntron, pokud: 

 
Neutrofily 
 

 

≥ 0,5 x 10

9

/l a < 0,75 x 10

9

/l 

 

< 0,5 x 10

9

/l 

 
Trombocyty 
 

 

≥ 25 x 10

9

/l a < 50 x 10

9

/l 

 

< 25 x 10

9

/l 

 
U dospělých pacientů užívajících 0,5 

g/kg přípravku PegIntron v monoterapii lze snížení dávky 

provést snížením předepsaného objemu o polovinu, jak je uvedeno v tabulce 3b.  
 
Tabulka 3b Redukovaná dávka přípravku PegIntron (0,25 

g/kg) při schématu 0,5 

g/kg 

v monoterapii u dospělých 

Tělesná 

hmotnost 

(kg) 

Síla přípravku 

PegIntron 

(

g/0,5ml) 

Podávané 

množství 

přípravku 

PegIntron (

g) 

Podávaný objem 

přípravku PegIntron 

(ml) 

30-35 

50* 

0,08 

36-45 

50* 

10 

0,1 

46-56 

50* 

13 

0,13 

57-72 

80* 

16 

0,1 

73-88 

50 

20 

0,2 

89-106 

50 

25 

0,25 

107-120** 

80 

32 

0,2 

Minimální možná dávka při podání perem je 0,2 ml. 
*   Nutno použít injekční lahvičku.  
** Pro pacienty > 120 kg se  dávka přípravku PegIntron musí vypočítat na základě individuální  hmotnosti pacienta. K  tomu 

může být potřeba kombinovat různé síly a objemy přípravku PegIntron. 

 

U dospělých pacientů užívajících 1,0 

g/kg přípravku PegIntron v monoterapii lze snížení dávky 

provést snížením předepsaného objemu o polovinu nebo použitím nižší síly, jak je uvedeno 
v tabulce 3c.  
 
Tabulka 3c  Redukovaná dávka přípravku PegIntron (0,5 

g/kg) při schématu 1,0 

g/kg 

v monoterapii u dospělých 

Tělesná 

hmotnost 

(kg) 

Síla přípravku 

PegIntron 

(

g/0,5ml) 

Podávané 

množství 

přípravku 

PegIntron (

g) 

Podávaný objem 

přípravku PegIntron 

(ml) 

30-35 

50* 

15 

0,15 

 

36-45 

50* 

20 

0,20 

46-56 

50* 

25 

0,25 

57-72 

80 

32 

0,2 

73-88 

50 

40 

0,4 

89-106 

50 

50 

0,5 

107-120** 

80 

64 

0,4 

Minimální možná dávka při podání perem je 0,2 ml. 
*   Nutno použít injekční lahvičku.  
** Pro pacienty > 120 kg, se dávka přípravku PegIntron musí vypočítat na základě individuální  hmotnosti pacienta. K  tomu 
může být potřeba kombinovat různé síly a objemy přípravku PegIntron. 

 
Speciální populace

 

Poškození funkce ledvin 
Monoterapie
  
Přípravek PegIntron by měl být u pacientů se středně závažným až závažným ledvinným poškozením 
používán s opatrností. U pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 
30-50 ml/minutu) by měla být počáteční dávka přípravku PegIntron snížena o 25 %. U pacientů se 
závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 15 – 29 ml/minutu) by měla být počáteční 

dávka přípravku PegIntron snížena o 50 %. Údaje o použití přípravku PegIntron u pacientů s clearance 
kreatininu < 15 ml/minutu nejsou k dispozici (viz bod 5.2). Pacienti se závažnou poruchou ledvin 
včetně pacientů na hemodialýze musí být pečlivě sledováni. Pokud se funkce ledvin během léčby 
zhorší, měla by být léčba přípravkem PegIntron ukončena. 
 

Kombinovaná léčba  
Pacienti s clearance kreatininu < 50 ml/minutu nesmějí být léčeni  přípravkem PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem (viz SPC ribavirinu). Pacienti s poruchou funkce ledvin, kterým je přípravek PegIntron 
podáván v kombinované léčbě, by měli  být sledováni s větší pozorností s ohledem na možný rozvoj 
anemie. 
 

Poškození jater  
Bezpečnost a účinnost terapie přípravkem PegIntron u pacientů se závažnou jaterní dysfunkcí dosud 
nebyly hodnoceny, a proto nesmí být přípravek PegIntron těmto nemocným podáván. 
 
Starší pacienti (

 65 let)  

Nebyly zjištěny žádné změny farmakokinetiky přípravku PegIntron v závislosti na věku. Z údajů o 
podání jednotlivé dávky přípravku PegIntron pacientům ve vyšším věku vyplývá, že není nutná úprava 
dávky ve vztahu k věku pacienta (viz bod 5.2). 
 
Pediatrická populace  

Přípravek PegIntron lze užívat v kombinaci s ribavirinem u pediatrických pacientů ve věku 3 let 
a starších. 
 
Způsob podání 
Přípravek PegIntron se má podávat jako subkutánní injekce. Informace o zvláštním zacházení viz bod 
6.6. Pokud lékař rozhodne, že je to vhodné mohou si pacienti přípravek PegIntron injikovat sami, 
s další lékařskou péčí v případě potřeby. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kterýkoli z interferonů nebo na kteroukoli pomocnou 
látku uvedenou v bodě 6.1; 

Závažná preexistující srdeční choroba v anamnéze, včetně nestabilní nebo nekontrolované 
choroby srdeční v předchozích šesti měsících (viz bod 4.4); 

Vážný, oslabující zdravotní stav; 

Autoimunitní  hepatitida nebo autoimunitní choroba v anamnéze; 

 

10 

Závažná jaterní dysfunkce nebo dekompenzovaná jaterní cirhóza; 

Preexistující onemocnění štítné žlázy, které nelze konvenční léčbou upravit; 

Epilepsie  a/nebo snížená funkce centrálního nervového systému (CNS); 

HCV-HIV  pacienti s cirhózou a při Child-Pughově skóre ≥ 6; 

Kombinace přípravku PegIntron s telbivudinem. 

 
Pediatrická populace 

Existující závažné psychiatrické onemocnění nebo závažné psychiatrické onemocnění 
v anamnéze, zejména těžké deprese, sebevražedné myšlenky nebo pokusy o sebevraždu. 

 
Kombinovaná léčba  
Prostudujte si také SPC ribavirinu  a bocepreviru, pokud je přípravek PegIntron podáván 
v kombinované léčbě u pacientů s chronickou hepatitidou C. 
 
4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Účinky na psychiku a centrální nervový systém (CNS)  

U některých pacientů byly během léčby přípravkem PegIntron pozorovány závažné účinky na CNS, 
zejména deprese, sebevražedné myšlenky a pokusy, a to i po ukončení léčby, zejména během 
následného 6-ti měsíčního období sledování. U interferonů alfa byly pozorovány další účinky na CNS, 

včetně agresivního chování (někdy namířeného proti druhým, jako jsou vražedné myšlenky), 
bipolárních poruch, mánie, zmatenosti a změn duševního stavu. Pacienti by měli být pečlivě sledováni 
pro případné známky nebo příznaky psychiatrických poruch. Pokud se takové příznaky objeví, musí 
ošetřující lékař brát v úvahu potenciální závažnost těchto nežádoucích účinků a měl by zvážit nutnost 
jejich adekvátní léčby. Pokud psychiatrické symptomy přetrvávají nebo se zhoršují, nebo jsou zjištěny 
sebevražedné nebo vražedné myšlenky, doporučuje se léčbu s přípravkem PegIntron přerušit 
a u pacienta pokračovat s odpovídající psychiatrickou léčbou. 
 
Pacienti s existujícím závažným psychiatrickým onemocněním nebo se závažným psychiatrickým 
onemocněním v anamnéze 
Jestliže se u dospělých pacientů s existujícím závažným psychiatrickým onemocněním nebo se 

závažným psychiatrickým onemocněním v anamnéze usoudí, že je nezbytná léčba peginterferonem 
alfa-2b, měla by být zahájena  pouze po zajištění  odpovídajících individuálních diagnostických 
a terapeutických opatření k léčbě psychiatrického stavu. 
- U dětí a dospívajících s existujícím závažným psychiatrickým onemocněním nebo se závažným 
psychiatrickým onemocněním v anamnéze je užívání přípravku PegIntron kontraindikováno (viz bod 

4.3). U dětí a dospívajících léčených interferonem alfa-2b v kombinaci s ribavirinem byly v průběhu 
léčby a během 6-měsíčního následného sledování po léčbě oproti dospělým pacientům častěji hlášeny 
sebevražedné myšlenky nebo pokusy (2,4 % oproti 1 %). Stejně jako u dospělých pacientů, u dětí 
a dospívajících docházelo k jiným psychiatrickým nežádoucím příhodám (např. depresi, emoční 
labilitě  a spavosti). 
 
Pacienti s užíváním/zneužíváním psychoaktivních látek 
U pacientů s infekcí HCV, kteří současně trpí poruchami způsobenými užíváním psychoaktivních 
látek (alkohol, konopí atd.) je při léčbě interferonem alfa zvýšené riziko  rozvoje psychiatrických 
poruch nebo zhoršení stávajících psychiatrických poruch. Pokud je léčba interferonem alfa 
považována u těchto pacientů za nezbytnou, má být pečlivě posouzena přítomnost psychiatrických 

komorbidit a rizika užívání jiných psychoaktivních látek. Pokud je to nezbytné, je třeba při vyšetření, 
léčbě a sledování pacienta zvážit interdisciplinární přístup se zapojením psychiatra nebo odborníka na 
závislosti. Pacienta je třeba pečlivě sledovat v průběhu léčby a dokonce i po přerušení léčby. 
Doporučuje se včasný zásah při opětovném nástupu nebo při rozvoji psychiatrických poruch. 
 
Růst a vývoj (děti a dospívající) 
V průběhu léčby, která trvala až 48 týdnů, byl u pacientů ve věku 3 až 17 let častý pokles tělesné 
hmotnosti a inhibice růstu. Dlouhodobé údaje dostupné u dětí léčených kombinací pegylovaný 
interferon/ribavirin naznačují podstatné zpomalení růstu. Třicet dva procent (30/94) subjektů vykázalo 
5 let po dokončení léčby pokles o > 15 percentilů v percentilu „výška k věku“ (viz body 4.8 a 5.1). 

 

11 

 

Individuální hodnocení poměru přínosu/rizika u dětí  
Očekávaný prospěch z léčby by se měl pečlivě zvážit oproti zjištěním týkajícím se bezpečnosti u dětí 
a dospívajících, která vyplývají z klinických hodnocení (viz body 4.8 a 5.1). 

Je důležité vzít v úvahu, že kombinovaná léčba navodila inhibici růstu, která u některých 
pacientů vedla k nižší tělesné výšce. 

Toto riziko by se mělo zvážit oproti charakteristikám onemocnění u dítěte, například známkám 
progrese nemoci (zejména fibróze), komorbiditám, které mohou negativně ovlivnit progresi 
nemoci (např. HIV koinfekci), i proti prognostickým faktorům odpovědi (genotypu HCV 
a virové náloži) 

 

Pokud je to jen možné, dítě by mělo být léčeno po pubertálním růstovém spurtu, aby se snížilo riziko 
inhibice růstu. I když jsou údaje omezené, nebyly v observační studii s následným pozorováním 
trvajícím 5 let zaznamenány žádné důkazy dlouhodobých účinků na pohlavní zrání. 
 
U některých pacientů léčených vyššími dávkami pro onkologické indikace, obvykle pak u pacientů ve 

vyšším věku, byla pozorována významnější otupělost a kóma, včetně případů encefalopatie. Třebaže 
většinou jde o účinky reverzibilní, u některých pacientů trvala úprava až tři týdny. Velmi vzácně se při 
léčbě vysokými dávkami interferonu alfa objevily  záchvaty. 
 
Všichni sledovaní pacienti ve vybraných klinických studiích s chronickou hepatitidou C podstoupili 
před zavedením léčby jaterní biopsii, ale v některých případech (tj. pacienti s genotypem 2 a 3) může 
léčba probíhat bez histologického ověření. Běžné léčebné postupy by se měly konzultovat, zda je 
jaterní biopsie potřebná před zahájením léčby. 
 

Akutní přecitlivělost  
Akutní reakce z přecitlivělosti  (např. urtikarie, angioedém, bronchokonstrikce, anafylaxe) byly při 
léčbě interferonem alfa-2b pozorovány vzácně. Pokud se taková reakce při podávání přípravku 
PegIntron vyskytne, přerušte léčbu a neprodleně zahajte vhodnou terapii. Přechodně se objevující 
exantémy nevyžadují přerušení léčby. 
 
Kardiovaskulární systém  
Podobně jako při léčbě interferonem alfa-2b je i při podávání přípravku PegIntron vyžadováno pečlivě 
monitorovat dospělé pacienty, kteří mají v anamnéze městnavé srdeční selhání, infarkt myokardu 
a/nebo dřívější či současné poruchy srdečního rytmu. U pacientů s preexistujícími srdečními obtížemi 
se doporučuje provést ještě před zahájením léčby a poté i v jejím průběhu elektrokardiografické 

vyšetření. Srdeční arytmie (především supraventrikulární) obvykle dobře reagují na konvenční léčbu, 
v některých případech však mohou vyžadovat přerušení léčby přípravkem PegIntron. Nejsou 
k dispozici žádné údaje u dětí a dospívajících se srdečním onemocněním v anamnéze. 
 
Selhání jater 

Přípravek PegIntron zvyšuje u pacientů s cirhózou riziko dekompenzace jater a smrti. Jako při léčbě 
všemi interferony, přerušte užívání přípravku PegIntron u těch pacientů, u kterých se prodlužují 
markery koagulace, což může být známkou jaterní dekompenzace. Jaterní enzymy a jaterní funkce 
musí být u cirhotických pacientů pečlivě sledovány. 
 
Pyrexie  
Pyrexie může být součástí tzv. chřipkového (flu-like) syndromu, jehož výskyt je při léčbě interferony 
relativně častý; je třeba vyloučit ostatní možné příčiny přetrvávající pyrexie. 
 
Hydratace  

U pacientů léčených přípravkem PegIntron je nutno zajistit adekvátní hydrataci, neboť u některých 
nemocných léčených alfa-interferony byla zaznamenána hypotenze v důsledku deplece tekutin. 
Náhrada tekutin může být nezbytná. 
 
Změny na plicích 

 

12 

U pacientů léčených interferonem alfa se ojediněle  vyskytly plicní infiltráty, pneumonitidy 
a pneumonie, v některých případech s fatálním koncem. U každého pacienta, u kterého se projeví 

pyrexie, kašel, dušnost či respirační příznaky, musí být proveden rentgen hrudníku. Jestliže rentgen 
hrudníku ukáže přítomnost plicních infiltrátů nebo je zjištěno  zřejmé zhoršení funkce plic, je třeba 
pacienta pečlivě sledovat a případně přerušit podávání interferonu alfa. Zmírnění až ústupu 
pulmonálních nežádoucích účinků lze dosáhnout okamžitým přerušením podávání interferonu alfa 
a zahájením léčby kortikosteroidy. 
 
Autoimunitní onemocnění  
Při léčbě interferony alfa byl zaznamenán vznik autoprotilátek a autoimunitních poruch. Pacienti 
predisponovaní k rozvoji autoimunitních poruch jsou vystaveni vyššímu riziku. Nemocné se 
známkami a příznaky odpovídajícími autoimunitnímu onemocnění je třeba pečlivě vyšetřit a znovu 
zhodnotit poměr potenciálního přínosu a rizika pokračující terapie interferonem (viz též bod 4.4 
Změny funkce štítné žlázy a bod 4.8). 
Mezi  pacienty s chronickou hepatitidou C léčenými interferonem byly hlášeny případy Vogtova-
Koyanagiho-Haradova  (VKH)  syndromu. Jedná se o granulomatózní zánětlivé onemocnění postihující 

oči, sluchový aparát, mozkomíšní pleny a kůži. Při podezření na VKH  syndrom by se měla antivirová 
léčba vysadit a zvážit terapie kortikosteroidy (viz bod 4.8). 
 
Poruchy zraku  
Vzácně byly uváděny po terapii interferony alfa poruchy zraku (viz bod 4.8), včetně krvácení do 
sítnice, retinálních exsudátů, serózního odchlípení sítnice a okluze retinální tepny či žíly. Všichni 
pacienti by měli mít provedeno základní vyšetření zraku. Také každý léčený pacient, který si začne 
stěžovat na poruchy zraku, včetně ztráty ostrosti vidění nebo zmenšení vizuálního pole musí být okamžitě 

a důkladně vyšetřen. Během terapie přípravkem PegIntron se doporučují pravidelná vyšetření zraku, 
zejména u pacientů s chorobami, které by mohly mít souvislost s retinopatií, jako např. diabetes 
mellitus nebo hypertenze. Mělo by být zváženo přerušení podávání přípravku PegIntron u těch 
pacientů, u nichž se nově objeví nebo zhorší poruchy zraku. 
 

Změny funkce štítné žlázy  
U dospělých pacientů s chronickou hepatitidou C léčených interferony alfa se zřídka objeví 
abnormality funkce štítné žlázy, ať už jde o hypotyreózu či hypertyreózu. Přibližně u 21 % dětí 
léčených kombinovanou léčbou PegIntron/ribavirin došlo ke zvýšení thyreotropního hormonu (TSH). 
U dalších přibližně 2 % nastal přechodný pokles pod dolní limit normálu. Před začátkem léčby 
přípravkem PegIntron musí být zhodnoceny hladiny TSH a jakékoli  v této době zjištěné  abnormality 

štítné žlázy musí být léčeny konvenční léčbou. Pokud se u pacienta v průběhu léčby vyskytnou 
symptomy, odpovídající možné dysfunkci štítné žlázy, vyšetřete hladiny TSH. V přítomnosti této 
dysfunkce lze v podávání přípravku PegIntron pokračovat jen tehdy, lze-li pomocí léku udržet hodnoty 
TSH v rámci normálního rozmezí. Pro zjištění dysfunkce štítné žlázy by děti a dospívající pacienti 
měli být monitorováni každé 3 měsíce (např. TSH). 
 
Metabolické poruchy  
Byla pozorována hypertriglyceridemie a zhoršení hypertriglyceridemie, někdy závažné. Proto se 
doporučuje monitorovat hladiny lipidů. 
 
Koinfekce HCV/HIV 
Mitochondriální toxicita a laktátová acidóza 
U pacientů infikovaných HIV, kteří dostávají souběžně vysoce aktivní anti-retrovirovou léčbu (Highly 
Active Anti-Retroviral Therapy - HAART) může vzrůstat riziko vývoje laktátové acidózy. Opatrnosti je 
třeba v případě přidání přípravku PegIntron a ribavirinu k HAART  terapii (viz SPC ribavirinu).  
 

 

13 

Jaterní dekompenzace u pacientů infikovaných současně HCV/HIV s pokročilou cirhózou 
U pacientů s pokročilou cirhózou, infikovaných současně HCV a HIV, kteří dostávají HAART terapii, 
může vzrůstat riziko jaterní dekompenzace a smrti. Přidání léčby alfa interferony samotnými nebo v 
kombinaci s ribavirinem může riziko u této skupiny pacientů zvýšit. Další vstupní faktory u 
koinfikovaných pacientů, které mohou být spojeny s vyšším rizikem jaterní dekompenzace, zahrnují 
léčbu didanosinem a zvýšenou koncentraci bilirubinu v séru. 
Koinfikovaní pacienti léčení současně anti-retrovirovou (ARV) léčbou a léky proti hepatitidě by měli 
být přísně sledováni, se stanovováním jejich Child-Pughova skóre během léčby. U pacientů s progresí 
do jaterní dekompenzace by měla být léčba proti hepatitidě okamžitě přerušena a ARV léčba 
přehodnocena. 
 
Hematologické abnormality u pacientů infikovaných současně HCV/HIV 
U pacientů se současnou infekcí HCV/HIV léčených peginterferonem alfa-2b/ribavirinem a HAART 

může být oproti pacientům infikovaným pouze HCV  zvýšeno riziko rozvoje hematologických 
abnormalit (například neutropenie, trombocytopenie a anemie). Ačkoliv většinu z nich lze zvládnout 
snížením dávky, je u této skupiny pacientů nutné důkladné monitorování hematologických parametrů 
(viz bod 4.2 a pod „Laboratorní testy“ a bod 4.8). 
U pacientů léčených zidovudinem a kombinovanou terapií přípravku PegIntron s ribavirinem 
a zidovudinem je zvýšeno riziko rozvoje anemie, současné užívání této kombinace se zidovudinem se 
proto nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
Pacienti s nízkými počty CD4 
U pacientů infikovaných současně HCV/HIV jsou k dispozici omezené údaje o účinnosti 
a bezpečnosti (N=25) od subjektů s počtem CD4 menším než 200 buněk/μl. V léčbě pacientů 
s nízkými počty CD4 je proto nutno postupovat opatrně. 
 
Nahlédněte, prosím, do příslušných SPC antiretrovirových léčivých přípravků, které budou užívány 

souběžně s léčbou HCV, kvůli povědomí o toxických účincích specifických pro každý přípravek 
a jejich  zvládání a kvůli  možnosti překrývání toxických účinků s přípravkem PegIntron a ribavirinem. 
 
HCV/HBV koinfekce 
U pacientů současně infikovaných virem hepatitidy B a C léčených interferonem byly hlášeny případy 
reaktivace onemocnění hepatitidou B (některé s vážnými následky). Frekvence takové reaktivace se 
zdá být nízká. 
Před zahájením léčby interferonem u hepatitidy C mají být všichni pacienti vyšetřeni na hepatitidu B; 
pacienti současně infikovaní virem hepatitidy B  a C musí být následně sledováni a léčeni podle 
současných klinických pokynů. 
 

Onemocnění zubů a periodontu 
U pacientů dostávajících kombinovanou terapii přípravku PegIntron s ribavirinem bylo hlášeno poškození 
zubů a dásní, které může vést až ke ztrátě zubů. Navíc během dlouhodobé léčby kombinací přípravku 
PegIntron s ribavirinem by mohla suchost ústní dutiny způsobit poškození zubů a sliznice ústní dutiny. 
Pacienti by si měli důkladně dvakrát denně čistit zuby a chodit na pravidelné zubní prohlídky. 
U některých pacientů může dojít i ke zvracení. Pokud se tato reakce objeví, je vhodné doporučit důkladně 
si poté vypláchnout ústa. 
 
Příjemci transplantovaných orgánů  
U příjemců transplantovaných jater nebo jiných orgánů nebyla účinnost a bezpečnost samotného 
přípravku PegIntron nebo v kombinaci s ribavirinem při léčbě hepatitidy C studována. Předběžná data 

ukazují, že léčba interferonem alfa může být spojena se zvýšeným počtem odmítnutí ledvinového 
štěpu. Bylo také hlášeno odmítnutí jaterního štěpu. 
 
Ostatní  
Vzhledem  k některým zprávám o tom, že interferon alfa-2b může exacerbovat preexistující 

onemocnění psoriázou a sarkoidózou, doporučuje se podávat přípravek PegIntron pacientům 
s psoriázou a sarkoidózou pouze tehdy, převýší-li očekávaný prospěch možné riziko. 
 

 

14 

Laboratorní testy  
U všech pacientů musí být před zahájením léčby provedeny standardní hematologická a biochemická 

vyšetření a test funkce štítné žlázy. Za přijatelné výchozí hodnoty před zahájením léčby přípravkem 
PegIntron jsou považovány následující hodnoty: 
 

 

Trombocyty 

 100 000/mm

 

Neutrofily 

 1 500/mm

3

 

 

TSH 

v rámci normálního rozmezí 

 
Laboratorní vyšetření se provádí ve 2. a 4. týdnu léčby a potom periodicky podle potřeby klinického 
průběhu léčby. V průběhu léčby by se měla periodicky měřit HCV-RNA  (viz bod 4.2). 
 
Dlouhodobá udržovací léčba 
V klinickém hodnocení bylo prokázáno, že peginterferon alfa-2b podáván v nízké dávce (0,5 µg/kg/týden) 

není účinný v dlouhodobé udržovací monoterapii (o střední délce léčby 2,5 roku) za účelem prevence 
progrese onemocnění u nereagujících pacientů s kompenzovanou cirhózou. V porovnání s neléčenými 
pacienty nebylo zaznamenáno žádné statisticky významné ovlivnění doby do vzniku první klinické 
příhody (hepatální dekompenzace, hepatocelulární karcinom, úmrtí a/nebo transplantace jater). Přípravek 
Pegintron by proto neměl být používán k dlouhodobé udržovací terapii. 
 
Důležité informace o některých složkách přípravku PegIntron 
Pacienti se vzácně se vyskytujícími dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy-
galaktózy nebo insuficiencí sacharázy-izomaltázy by neměli tento přípravek používat. 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v 0,7 ml, t.j. v podstatě je bez 
sodíku. 
 
4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 
 
Telbivudin 
Klinická  studie hodnotící podávání kombinace telbivudinu 600 mg denně se subkutánně podávaným 
pegylovaným interferonem alfa-2a v dávce 180 mikrogramů 1x týdně ukazuje, že tato kombinace je 
spojena se zvýšeným rizikem vzniku periferní neuropatie. Mechanizmus vedoucí k těmto příhodám 
není znám (viz body 4.3, 4.4 a 4.5 SPC telbivudinu). Navíc nebyla prokázána bezpečnost a účinnost 
telbivudinu  v kombinaci s interferony při léčbě chronické hepatitidy typu B. Z toho důvodu je 
kombinace přípravku PegIntron s telbivudinem kontraindikována (viz bod 4.3). 
 
Methadon  
U pacientů s chronickou hepatitidou typu C, kteří byli na stabilní metadonové udržovací léčbě a nebyli 

doposud léčeni peginterferonem alfa-2b, zvýšilo přidání 1,5 mikrogramu/kg/týden přípravku 
PegIntron podkožně po dobu 4 týdnů AUC R-metadonu přibližně o 15 % (95 % CI pro procento AUC 
přibližně 103 – 128 %). Klinický význam tohoto nálezu není znám; pacienti by však měli být 
sledováni s ohledem na možný výskyt známek a příznaků jak prohloubeného sedativního účinku, tak 
i respirační deprese. Zvláště u pacientů s vysokými dávkami metadonu by mělo být  

zváženo riziko prodloužení QTc. 
 
Vliv peginterferonu alfa-2b na současně podávané léky 
 
Potenciální interakce peginterferonu alfa-2b (PegIntron) na substráty metabolických enzymů byla 
hodnocena ve 3 farmakologických studiích s vícenásobnými dávkami. V těchto studiích byly 
zkoumány vlivy peginterferonu alfa-2b (PegIntron) v režimech s vícenásobnými dávkami u subjektů 
s hepatitidou C (1,5 μg/týden) nebo na zdravých subjektech (1 μg/týden nebo 3 μg/týden) (tabulka 4). 
Klinicky  významná farmakokinetická interakce mezi peginterferonem alfa-2b (PegIntron) a 
tolbutamidem, midazolamem  nebo dapsonem nebyla pozorována; proto při podávání peginterferonu 
alfa-2b (PegIntron) spolu s léky metabolizovanými CYP2C9, CYP3A4  a N-acetyltransferázou není 

nutná žádná úprava dávkování. Současné podávání peginterferonu alfa-2b (PegIntron) s kofeinem 

 

15 

nebo desipraminem mírně zvýšilo  expozici kofeinu a desipraminu. Pokud je pacientům podáván 
PegIntron s léky metabolizovanými CYP1A2  nebo CYP2D6, je nepravděpodobné, že míra poklesu 
aktivity cytochromu P 450 bude mít klinický význam s vyjímkou léků, které mají úzký terapeutický 
index (tabulka 5). 
 
Tabulka 4  Vliv peginterferonu alfa-2b na současně podávané léky 
Současně podávané 
léky 

Dávka 
peginterferonu 
alfa-2b 

Studovaná 
populace 

Poměr geometrických 
průměrů (poměr s/bez 
peginterferonu alfa-2b) 
AUC 
(90 % CI) 

C

max

 

(90 % CI) 

Kofein 
(substrát CYP1A2) 

1,5 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Subjekty 
s chronickou 
hepatitidou C 
(N=22) 

1,39 
(1,27; 1,51) 

1,02 
(0,95; 1,09) 

1 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=24) 

1,18 
(1,07; 1,31) 

1,12 
(1,05; 1,19) 

3 μg/kg/týden  
(2 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=13) 

1,36  
(1,25; 1,49) 

1,16  
(1,10; 1,24) 

Tolbutamid 
(substrát CYP2C9) 

1,5 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Subjekty 
s chronickou 
hepatitidou C 
(N=22) 

1,1# 
(0,94; 1,28) 

NA 

1 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=24) 

0,90# 
(0,81; 1,00) 

NA 

3 μg/kg/týden  
(2 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=13) 

0,95 
(0,89; 1,01) 

0,99 
(0,92; 1,07) 

Dextromethorfan 
hydrobromid 
(substrát CYP2D6 
a CYP3A) 

1,5 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Subjekty 
s chronickou 
hepatitidou C 
(N=22) 

0,96## 
(0,73; 1,26) 

NA 

1 μg/kg/ týden  
(4 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=24) 

2,03# 
(1,55; 2,67) 

NA 

Desipramin 
(substrát CYP2D6) 

3 μg/kg/ týden  
(2 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=13) 

1,30 
(1,18; 1,43) 

1,08 
(1,00; 1,16) 

Midazolam 
(substrát CYP3A) 

1,5 μg/kg/ týden  
(4 týdny) 

Subjekty 
s chronickou 
hepatitidou C 
(N=24) 

1,07 
(0,91; 1,25) 

1,12 
(0,94; 1,33) 

1 μg/kg/ týden  
(4 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=24) 

1,07 
(0,99; 1,16) 

1,33 
(1,15; 1,53) 

3 μg/kg/ týden  
(2 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=13) 

1,18 
(1,06; 1,32) 

1,24 
(1,07; 1,43) 

Dapson 
(substrát 
N-acetyltransferázy) 

1,5 μg/kg/ týden  
(4 týdny) 

Subjekty 
s chronickou 
hepatitidou C 
(N=24) 

1,05 
(1,02; 1,08) 

1,03 
(1,00; 1,06) 

# Vypočteno ze shromážděných dat moči v  intervalu 48 hod 
## Vypočteno ze shromážděných dat moči v intervalu 24 hod 

 

 

16 

Tabulka 5

 

Opatření při současném podávání (přípravek PegIntron musí být s následujcícmi 
léky podáván s opatrností) 

Léky 

Známky, příznaky a léčba 

Mechanismus a rizikové faktory 

Theofylin 

Společné podávánání theofylinu 
s přípravkem (PegIntron) může 
zvýšit koncentrace theofylinu 
v krvi. Doporučuje se opatrné 
společné podávání theofylinu 
s přípravkem (PegIntron). Při 

společném podávání s přípravkem 
(PegIntron) je nezbytné prostudovat 
příbalové informace theofylinu. 

Metabolismus theofylinu je 

potlačen inhibičním účinkem 
přípravku (PegIntron) na CYP1A2. 

Thioridazin 

Společné podávánání thioridazinu 
s přípravkem (PegIntron) může 
zvýšit koncentrace thioridazinu 
v krvi. Doporučuje se opatrné 
společné podávání thioridazinu 
s přípravkem (PegIntron). Při 
společném podávání s přípravkem 
(PegIntron) je nezbytné prostudovat 
příbalové informace thioridazinu. 

Metabolismus thioridazinu  je 
potlačen inhibičním účinkem 
přípravku (PegIntron) na CYP2D6. 

Theofylin, 
antipyrin, 
warfarin
 

Při podávání v kombinaci s jinými 
interferonovými přípravky byla 
hlášena elevace koncentrací těchto 
léků v krvi, proto je třeba 
opatrnosti. 

Metabolismus jiných léků v játrech 
může být potlačen. 

Zidovudin 

Při podávání v kombinaci s jinými 
interferonovými přípravky může 
být zesílen supresivní vliv na fuknci 
kostní dřeně a může se zhoršit 
redukce krevních buněk, jako je 
pokles leukocytů. 

Mechanismus účinku není znám, 
ale má se za to, že oba léky mají 

depresivní účinky na kostní dřeň. 

Imunosupresivní léčba 

Při podávání v kombinaci s jinými 
interferonovými přípravky může 
být účinek imunosupresivní léčby 
u pacientů po transplantaci (ledvin, 

kostní dřeně, atd.) oslabený. 

Má se za to, že mohou být 
vyvolány reakce rejekce 
implantátu. 

 

Ve farmakokinetických studiích s vícečetnými dávkami nebyly mezi přípravkem PegIntron 
a ribavirinem zjištěny  žádné farmakokinetické interakce. 
 
Koinfekce HCV/HIV 
 
Nukleosidová analoga 
Užívání nukleosidových analogů, samotných nebo v kombinaci s ostatními nukleosidy, vedlo ke 
vzniku laktátové acidózy. Z pohledu farmakologie ribavirin zvyšuje  fosforylaci purinových nukleosidů 
in vitro. Tato aktivita by mohla potencovat riziko laktátové acidózy indukované analogy purinových 

nukleosidů (např. didanosin nebo abakavir). Společné podávání ribavirinu a didanosinu se 
nedoporučuje. Byla zaznamenána hlášení mitochondriální toxicity, zvláště laktátové acidózy 
a pankreatitidy, některá z nich fatální (viz SPC ribavirinu). 
 
U ribavirinu byla hlášena exacerbace anemie, pokud se jako součást léčebného schématu HIV podával 

zidovudin, přesný mechanizmus tohoto jevu však zatím není vysvětlen. Současné užívání ribavirinu se 
zidovudinem se nedoporučuje kvůli zvýšenému riziku anemie (viz bod 4.4). Je třeba zvážit nahrazení 
zidovudinu v kombinačním schématu již zavedené antiretrovirové terapie (ART). Je to obzvlášť 
důležité u pacientů s anamnézou anemie navozené zidovudinem. 
 

 

17 

4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 

Ženy ve fertilním věku/antikoncepce u mužů a žen 
Přípravek PegIntron se doporučuje podávat ženám ve fertilním věku pouze, pokud budou používat 
během léčby účinnou antikoncepci. 
 
Kombinovaná léčba s ribavirinem 
U pacientek nebo u partnerek mužských pacientů, kteří užívají přípravek PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem, je třeba krajní opatrnosti k zabránění otěhotnění. Ženy ve fertilním věku musí během 
léčby a po dobu 4 měsíců po jejím ukončení používat účinnou antikoncepci. Mužští pacienti nebo 
jejich partnerky musí během léčby a 7 měsíců po jejím ukončení používat účinnou antikoncepci (viz 
SPC ribavirinu). 
 

Těhotenství 
Adekvátní údaje o podávání interferonu alfa 2-b těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na 
zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). U primátů interferon alfa-2b vykazoval 
abortivní účinky. Je pravděpodobné, že přípravek PegIntron bude mít stejný účinek.  
Potenciální riziko pro člověka není známé. Přípravek PegIntron by se měl používat v těhotenství pouze 
tehdy, jestliže potenciální prospěch ospravedlňuje potenciální riziko pro plod. 
 
Kombinovaná léčba s ribavirinem 
Ribavirin podávaný v průběhu těhotenství působí závažné vrozené vady, proto je u těhotných žen léčba 
ribavirinem  kontraindikována. 
 
Kojení   
Není dosud známo, zda je kterákoli ze složek přípravku vylučována do mateřského mléka. Vzhledem 
k potenciálním nežádoucím účinkům na kojené dítě by se kojení mělo před zahájením léčby přerušit. 
 
Fertilita 

Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se potenciálních účinků při léčbě přípravkem PegIntron na 
mužskou nebo ženskou fertilitu. 
 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 
Pacientům, u nichž se v průběhu léčby přípravkem PegIntron projeví zvýšená únava, somnolence nebo 
zmatenost, by mělo být doporučeno vyvarovat se po dobu terapie řízení motorových vozidel i obsluhy 
strojů. 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
Dospělí 
Trojkombinace 
Prostudujte si prosím SPC bocepreviru. 
 
Dvojkombinace a monoterapie 
Souhrn bezpečnostního profilu 
Nejčastějšími nežádoucími účinky ve vztahu k léčbě hlášenými v průběhu klinických hodnocení 
přípravku PegIntron v kombinaci s ribavirinem u dospělých, pozorovanými u více než poloviny 
hodnocených subjektů, byly únava, bolest hlavy a reakce v místě vpichu. Další nežádoucí účinky 
hlášené u více než 25 % subjektů zahrnovaly nevolnost, zimnici, nespavost, anemii, pyrexii, bolest 
svalů, slabost, bolest, vypadávání vlasů, anorexii, pokles tělesné hmotnosti, depresi, vyrážku 
a podrážděnost. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly většinou mírného až středně závažného 
stupně a bylo možné je zvládnout bez nutnosti úpravy dávek či přerušení léčby. Únava, vypadávání 

vlasů, svědění, nevolnost, anorexii, pokles tělesné hmotnosti, podrážděnost a nespavost se vyskytují 
u pacientů léčených monoterapií přípravkem PegIntron ve významně menší míře, než u pacientů 
léčených kombinovanou terapií (viz tabulka 6). 
 

 

 

18 

Tabulkový souhrn nežádoucích účinků 
V klinických hodnoceních nebo během sledování po uvedení na trh byly u dospělých pacientů 

léčených peginterferonem alfa-2b, včetně monoterapie přípravkem PegIntron nebo kombinace 
PegIntron/ribavirin hlášeny následující nežádoucí účinky ve vztahu k léčbě. Tyto účinky jsou seřazeny 
tabulce 6 podle třídy orgánového systému a frekvence (velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až 
< 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné 
(< 1/10 000) nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit).  
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
Tabulka 6 

Nežádoucí účinky hlášené v klinických hodnoceních nebo během sledování po 
uvedení na trh u dospělých pacientů léčených peginterferonem alfa-2b, včetně 
monoterapie přípravkem PegIntron nebo kombinace přípravku 
PegIntron + ribavirin 

Infekce a infestace 
Velmi  časté: 

Virové  infekce

*

,

 

faryngitida

*

 

Časté: 

Bakteriální  infekce (včetně sepse), mykotická infekce, chřipka, infekce 
horních cest dýchacích, bronchitida, herpes simplex, sinusitida, zánět 

středouší, rinitida 

Méně časté: 

Infekce v místě vpichu injekce, infekce dolních cest dýchacích 

Není známo: 

Reaktivace onemocnění hepatitidou B u pacientů s koinfekcí 
HCV/HBV 

Poruchy krve a lymfatického systému 
Velmi  časté: 

Anemie, neutropenie 

Časté: 

Hemolytická anemie, leukopenie, trombocytopenie, lymfadenopatie 

Velmi  vzácné: 

Aplastická anemie 

Není známo: 

Čistá aplazie červené řady 

Poruchy imunitního systému 
Méně časté: 

Přecitlivělost na léky 

Vzácné: 

Sarkoidóza 

Není známo: 

Akutní reakce přecitlivělosti včetně angioedému, anafylaxe a 

anafylaktické reakce včetně anafylaktického šoku, idiopatická 
trombocytopenická purpura, trombotická trombocytopenická purpura, 
systémový lupus erytematodes 

Endokrinní poruchy 
Časté: 

Hypotyreóza, hypertyreóza 

Poruchy metabolismu a výživy 
Velmi  časté: 

Anorexie 

Časté: 

Hypokalcémie, hyperurikémie, dehydratace, zvýšená chuť k jídlu 

Méně časté: 

Diabetes mellitus, hypertriglyceridémie 

Vzácné: 

Diabetická ketoacidóza 

Psychiatrické poruchy 
Velmi  časté: 

Deprese, úzkost

*

, emoční labilita

*

, narušené soustředění, nespavost 

Časté: 

Agresivita, agitovanost, hněv, změna nálady, abnormální chování, 
nervozita, porucha spánku, snížené libido, apatie, abnormální sny, pláč 

Méně časté: 

Sebevražda, pokus o sebevraždu, sebevražedné myšlenky, psychóza, 
halucinace, panická ataka 

Vzácné: 

Bipolární  poruchy 

Není známo: 

Vražedné myšlenky, mánie 

Poruchy nervového systému 
Velmi  časté: 

Bolest hlavy, závrať 

 

19 

Časté: 

Amnézie, porucha paměti, synkopa, migréna, ataxie, zmatenost, 
neuralgie, parestézie, hypestezie, hyperestezie, hypertonie, spavost, 
porucha pozornosti, třes, dysgeuzie 

Méně časté: 

Neuropatie, periferní neuropatie 

Vzácné: 

Konvulze 

Velmi  vzácné: 

Cerebrovaskulární krvácení, cerebrovaskulární ischemie, encefalopatie 

Není známo: 

Obrna lícního nervu, mononeuropatie 

Poruchy oka 
Časté: 

Poruchy zraku, rozmazané vidění, fotofobie, konjunktivitida, 
podráždění oka, porucha slz, bolest oka, suché oko 

Méně časté: 

Retinální  exsudáty 

Vzácné: 

Zhoršení zrakové ostrosti nebo výpadek v zorném poli, krvácení do 
sítnice, retinopatie, okluze retinální tepny, okluze retinální žíly, 
neuritida optiku, edém papily, makulární edém 

Není známo 

Serózní odchlípení sítnice 

Poruchy ucha a labyrintu 
Časté: 

Narušení/ztráta sluchu, tinitus, vertigo 

Méně časté: 

Bolest  ucha 

Srdeční poruchy 
Časté: 

Palpitace, tachykardie 

Méně časté: 

Infarkt myokardu 

Vzácné: 

Městnavé srdeční selhání, kardiomyopatie, arytmie, perikarditida 

Velmi  vzácné: 

Srdeční ischemie 

Není známo: 

Perikardiální výpotek  

Cévní poruchy 
Časté: 

Hypotenze, hypertenze, zrudnutí 

Vzácné: 

Vaskulitida 

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Velmi  časté: 

Dušnost

*

, kašel

*

 

Časté: 

Dysfonie, epistaxe, respirační porucha, kongesce dýchacích cest, 
kongesce vedlejších nosních dutin, nosní kongesce, rýma, zvýšená 
sekrece v horních cestách dýchacích, faryngolaryngeální bolest 

Velmi  vzácné: 

Intersticiální plicní choroba 

Není známo: 

Plicní fibróza, plicní arteriální hypertenze

#

 

Gastrointestinální poruchy 
Velmi  časté: 

Zvracení

*

, nevolnost, bolest břicha, průjem, sucho v ústech* 

Časté: 

Dyspepsie, gastroezofageální refluxní choroba, stomatitida, ulcerace v 
ústech, glosodynie, krvácení z dásní, zácpa, plynatost, hemoroidy, 
cheilitida,  abdominální distenze, gingivitida,  glositida, porucha zubů 

Méně časté: 

Pankreatitida, bolest v ústech 

Vzácné: 

Ischemická kolitida 

Velmi  vzácné: 

Ulcerózní kolitida 

Není známo 

Pigmentace jazyka 

Poruchy jater a žlučových cest 
Časté: 

Hyperbilirubinemie,  hepatomegalie 

Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Velmi  časté: 

Alopecie, svědění

*

, suchá kůže

*

, vyrážka

*

 

Časté: 

Psoriáza, reakce fotosenzitivity, makulopapulární exantém, dermatitida, 
erytematózní exantém, ekzém, noční pocení, hyperhidróza, akné, 
furunkl, erytém, urtikárie, abnormální struktura vlasů, porucha nehtů 

 

20 

Vzácné: 

Kožní sarkoidóza 

Velmi  vzácné: 

Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, erythema 
multiforme 

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Velmi  časté: 

Myalgie,  arthralgie, muskuloskeletální bolest 

Časté: 

Artritida, bolest zad, svalové spazmy, bolest v končetině 

Méně časté: 

Bolest kosti, svalová slabost 

Vzácné: 

Rhabdomyolýza, myositida, revmatoidní artritida 

Poruchy ledvin a močových cest 
Časté: 

Časté močení, polyurie, abnormalita moči 

Vzácné: 

Selhání ledvin, renální insuficience 

Poruchy reprodukčního systému a prsu 
Časté: 

Amenorea, bolest prsu, menoragie, menstruační porucha, ovariální 
porucha, vaginální porucha, sexuální dysfunkce, prostatitida, erektilní 
dysfunkce 

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Velmi  časté: 

Reakce v místě vpichu injekce

*

, zánět v místě vpichu injekce, únava, 

slabost, podráždění, zimnice, pyrexie, onemocnění podobné chřipce, 
bolest 

Časté: 

Bolest na hrudi, hrudní dyskomfort, bolest v místě vpichu injekce, 
malátnost, otok tváře, periferní otok, abnormální pocit, žízeň 

Vzácné: 

Nekróza v místě vpichu injekce 

Vyšetření 
Velmi  časté: 

Úbytek tělesné hmotnosti 

*

T yto nežádoucí účinky byly časté (≥ 1/100 až < 1/10) v klinických hodnoceních u pacientů léčených monoterapií 

přípravkem PegIntron. 

#

Označení třídy pro přípravky obsahující interferon, viz níže plicní arteriální hypertenze. 

 
Popis vybraných nežádoucích účinků u dospělých 
Většina případů neutropenie a trombocytopenie měly jen mírný charakter (stupeň 1 či 2 podle klasifikace 

WHO). U pacientů léčených doporučenými dávkami přípravku PegIntron v kombinaci s ribavirinem se 
vyskytlo několik případů těžké neutropenie (stupeň 3 podle WHO: 39 ze 186 [21 %] pacientů; stupeň 
4 podle WHO: 13 ze 186 [7 %] pacientů). 
 
V klinické studii uvádělo cca 1,2 % pacientů léčených přípravkem PegIntron nebo interferonem alfa-2b 
v kombinaci s ribavirinem v průběhu terapie život ohrožující psychiatrické poruchy. Patřily k nim 
myšlenky na sebevraždu a pokusy o ni (viz bod 4.4).  
 
Výskyt kardiovaskulárních nežádoucích účinků, zejména arytmií, koreloval převážně s již  dříve 
přítomným kardiovaskulárním onemocněním a s předchozí léčbou kardiotoxickými léky (viz bod 4.4). 

U nemocných bez předchozího manifestního srdečního onemocnění byla vzácně hlášena přechodná 
reverzibilní kardiomyopatie, která může být po přerušení léčby interferonem alfa reverzibilní. 
 
U přípravků s interferonem alfa byly hlášeny případy plicní arteriální hypertenze (PAH), zejména 
u pacientů s rizikovými faktory PAH (např. portální hypertenzí, infekcí HIV, cirhózou). Příhody byly 
hlášeny v různých časových odstupech, v typickém případě několik měsíců od zahájení léčby 
interferonem alfa. 
 
K oftalmologickým poruchám, které byly hlášeny vzácně v souvislosti s podáváním interferonů alfa, patří 
retinopatie (včetně makulárního edému), retinální hemoragie, okluze retinální arterie nebo žíly, retinální 
exsudáty, zmenšení ostrosti zraku nebo zrakového pole, neuritida zrakového nervu a papiloedém (viz 
bod 4.4). 
 
Při podávání alfa interferonů bylo hlášeno široké spektrum autoimunitních a imunitně zprostředkovaných 
chorob, včetně poruch funkce štítné žlázy, systémového lupus erythematodes, revmatoidní artritidy 

 

21 

(nové nebo zhoršené), idiopatické a trombotické trombocytopenické purpury, vaskulitidy a neuropatií, 
včetně mononeuropatie a Vogtova-Koyanagiho-Haradova syndromu (viz též bod 4.4). 
 
Pacienti koinfikovaní HCV/HIV 
Souhrn bezpečnostního profilu 
U pacientů infikovaných současně HCV/HIV, kteří jsou léčeni přípravkem PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem, byly další nežádoucí účinky (nehlášené u pacientů s jedinou infekcí) hlášené v klinických 
hodnoceních s frekvencí >5 % následující: orální kandidóza (14 %), získaná lipodystrofie (13 %), pokles 
počtu lymfocytů CD4 (8 %), snížení chuti k jídlu (8 %), elevace gama-glutamyltransferázy (9 %), bolest 
zad (5 %), zvýšení amylázy v krvi (6 %), zvýšení kyseliny mléčné v krvi (5 %), cytolytická hepatitida 
(6 %), elevace lipázy (6 %) a bolest končetiny (6 %). 
 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Mitochondriální toxicita 
U HIV-pozitivních pacientů léčených režimem NRTI společně s ribavirinem pro koinfekci HCV byla 
hlášena mitochondriální toxicita a laktátová acidóza (viz bod 4.4). 
 
Laboratorní hodnoty u pacientů koinfikovaných HCV/HIV 
Ačkoliv se hematologická toxicita (neutropenie, trombocytopenie a anemie) objevovala častěji u pacientů 
současně infikovaných HCV/HIV, většinou ji bylo možno zvládnout úpravou dávky a jen vzácně si 
vyžádala předčasné přerušení léčby (viz bod 4.4). Hematologické abnormality byly častěji hlášeny 
u pacientů, kteří byli léčeni přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem, než u pacientů léčených 
interferonem alfa-2b v kombinaci s ribavirinem. V Klinickém hodnocení 1 (viz bod 5.1) byl u pacientů 
léčených přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem pozorován u 4 % z nich (8/194) pokles 
absolutních hladin neutrofilů pod 500 buněk/mm

a u 4 % (8/194) pokles krevních destiček pod 

50 000/mm

3

. Anemie (hemoglobin < 9,4 g/l) byla hlášena u 12 % (23/194) pacientů léčených přípravkem 

PegIntron v kombinaci s ribavirinem. 
 
Pokles počtu lymfocytů CD4 
Léčba přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem byla spojena s poklesem absolutních počtů CD4+ 
buněk během prvních 4 týdnů, aniž by došlo ke snížení procentuálního podílu CD4+ buněk. Pokles počtů 
CD4+ buněk byl po snížení dávky nebo vysazení terapie reverzibilní. Užívání přípravku PegIntron 
v kombinaci s ribavirinem nemělo žádný zaznamenatelný negativní dopad na kontrolu HIV viremie 
v průběhu léčby nebo následného sledování. K dispozici jsou omezené údaje o bezpečnosti (N=25) od 
koinfikovaných pacientů s počty CD4+ buněk < 200/μl (viz bod 4.4). 
 

Nahlédněte, prosím, do příslušných SPC antiretrovirových léčivých přípravků, které budou užívány 
souběžně s léčbou HCV, kvůli povědomí o toxických účincích specifických pro každý přípravek 
a jejich  zvládání a kvůli  možnosti překrývání toxických účinků s přípravkem PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem. 
 
Pediatrická populace 
Souhrn bezpečnostního profilu 
V klinickém  hodnocení se 107 dětmi a mladistvými pacienty (ve věku 3 až 17 let) léčenými kombinací 
přípravku PegIntron a ribavirinem byla potřebná úprava dávky u 25 % pacientů, nejčastěji kvůli 
anemii, neutropenii a poklesu tělesné hmotnosti. Profil nežádoucích účinků u dětí a dospívajících byl 
zpravidla  podobný jako u dospělých, jsou však specifické pediatrické obavy týkající se inhibice růstu. 
V průběhu kombinované léčby přípravkem PegIntron a ribavirinem trvající až 48 týdnů byla 
pozorována inhibice růstu, která u některých pacientů vedla k nižšímu vzrůstu (viz bod 4.4). Ke 
snížení tělesné hmotnosti a inhibici růstu docházelo v průběhu léčby velmi často (na konci léčby bylo 
průměrné snížení od vstupních hodnot hmotnostního a výškového percentilu o 15 percentilů, 
respektive o 8 percentilů) a byla inhibována  rychlost růstu (< 3. percentil u 70 % pacientů). 
 

Na konci 24. týdne následného sledování po léčbě bylo průměrné snížení od vstupních hodnot 
hmotnostního a výškového percentilu o 3 percentily, respektive 7 percentilů, a u 20 % dětí 
pokračovala inhibice růstu (rychlost růstu < 3. percentil). Do 5leté dlouhodobé studie následného 

 

22 

sledování bylo zařazeno devadesát čtyři ze 107 subjektů. Vliv  na růst byl nižší  u subjektů, které byly 
léčeny po dobu 24 týdnů, než u subjektů léčených 48 týdnů. Od doby před léčbou do konce 
dlouhodobého následného pozorování u subjektů léčených 24 nebo 48 týdnů se snížily percentily 
„výška k věku“ o 1,3, respektive o 9,0 percentilů. Dvacet čtyři procent subjektů (11/46) léčených po 
dobu 24 týdnů a 40 % subjektů (19/48) léčených po dobu 48 týdnů mělo pokles „výšky k věku“ mezi 
dobou před léčbou a koncem dlouhodobého následného pozorování > 15 percentilů v porovnání 
s výchozím percentilem před léčbou. U jedenácti procent subjektů (5/46) léčených po dobu 24 týdnů 
a u 13 % subjektů (6/48) léčených po dobu 48 týdnů byl na konci 5letého dlouhodobého následného 
pozorování pozorován pokles výchozích hodnot o > 30 percentilů „výška k věku“. Ohledně hmotnosti 
se percentily „váha k věku“ mezi subjekty léčenými po dobu 24 nebo 48 týdnů mezi dobou před 
léčbou a koncem dlouhodobého pozorování snížily o 1,3, respektive o 5,5 percentilů. Ohledně BMI se 
percentily „BMI k věku“ mezi subjekty léčenými po dobu 24 nebo 48 týdnů mezi dobou před léčbou 
a koncem dlouhodobého pozorování snížily o 1,8, respektive o 7,5 percentilů. Snížení průměrného 

výškového percentilu během 1 roku dlouhodobého následného sledování bylo nejzřetelnější  u dětí 
v prepubertálním věku. Pokles skóre výšky, váhy a BMI Z pozorovaný během léčebné fáze se v 
porovnání s normativní populací na konci období dlouhodobého pozorování u dětí léčených po dobu 
48 týdnů zcela neobnovil (viz bod 4.4). 
 
V léčebné fázi tohoto klinického hodnocení byly u všech subjektů nejvíce převládajícími nežádoucími 
účinky pyrexie (80 %), bolest hlavy (62 %), neutropenie (33 %), únava (30 %), anorexie (29 %) 
a zarudnutí v místě vpichu injekce (29 %). Pouze u jednoho subjektu byla léčba přerušena v důsledku 
nežádoucího účinku (trombocytopenie). Většina nežádoucích účinků hlášených v klinickém hodnocení 
byla mírného nebo středního stupně závažnosti. Závažné nežádoucí účinky byly hlášeny u 7 % (8/107) 
všech subjektů a zahrnovaly bolest v místě vpichu injekce (1 %), bolest v končetině (1 %), bolest 
hlavy (1 %), neutropenii (1 %) a pyrexii (4 %). Významnými nežádoucími účinky vyplývajícími 
z léčby, ke kterým docházelo v této populaci pacientů, byly nervozita (8 %), agrese (3 %), hněv (2 %), 
deprese/depresivní nálada (4 %) a hypotyreóza (3 %) a 5 subjektů užívalo léčbu levotyroxinem pro 
hypotyreózu/zvýšení TSH. 
 
Tabulkový souhrn nežádoucích účinků 
V klinickém hodnocení u dětí a dospívajících pacientů léčeným přípravkem PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem byly hlášeny  následující nežádoucí účinky související s léčbou. Tyto účinky jsou 
seřazeny v tabulce 7 podle třídy orgánového systému a frekvence (velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 

až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné 
(< 1/10 000) nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
V každé třídě četnosti jsou nežádoucí účinky uspořádány podle klesající závažnosti.  
 
Tabulka 7  

Nežádoucí účinky hlášené velmi často, často a méně často v klinickém hodnocení 
u dětí a dospívajících pacientů léčených přípravkem PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem 

Infekce a infestace 
Časté:  

Mykotická infekce, chřipka, orální herpes, otitis media, 
streptokoková faryngitida, nasofaryngitida, sinusitida 

Méně časté: 
 

Pneumonie, askaridóza, enterobiáza, herpes zoster, flegmóna, 
infekce močových cest, gastroenteritida 

Poruchy krve a lymfatického systému  
Velmi  časté: 

Anemie, leukopenie,  neutropenie 

Časté:  

Trombocytopenie, lymfadenopatie 

Endokrinní poruchy 
Časté: 

Hypotyreóza 

Poruchy metabolismu a výživy 
Velmi  časté: 

Anorexie, snížení chuti k jídlu 

Psychiatrické poruchy 
Časté: 

Sebevražedné myšlenky

§

, pokusy o sebevraždu

§

, deprese, 

agrese, emoční labilita, hněv, agitovanost, úzkost, změna 
nálady, neklid, nervozita, nespavost 

 

23 

Méně časté: 

Abnormální chování, depresivní nálada, emoční porucha, strach, 
noční můra 

Poruchy nervového systému 
Velmi  časté: 

Bolest  hlavy, závrať 

Časté: 

Dysgeuzie, synkopa, narušení pozornosti, spavost, špatná 
kvalita  spánku 

Méně časté: 

Neuralgie, letargie, parestezie, hypestezie, psychomotorická 
hyperaktivita, třes 

Poruchy oka 
Časté: 

Bolest  oka 

Méně časté: 
 

Krvácení do spojivky, svědění oka, keratitida, rozmazané 
vidění, fotofobie  

Poruchy ucha a labyrintu  
Časté:  

Vertigo 

Srdeční poruchy 
Časté:  

Palpitace, tachykardie 

Cévní poruchy 
Časté: 

Zrudnutí 

Méně časté: 

Hypotenze, bledost 

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy  
Časté: 

Kašel, epistaxe, faryngolaryngeální bolest 

Méně časté:  

Sípání, nosní dyskomfort, rinorea 

Gastrointestinální poruchy 
Velmi  časté: 

Bolest břicha, bolest horní části břicha, zvracení, nevolnost 

Časté: 

Průjem, aftózní stomatitida, cheilóza, ulcerace v ústech, 
žaludeční dyskomfort, bolest úst 

Méně časté: 

Dyspepsie, gingivitida 

Poruchy jater a žlučových cest 
Méně časté: 

Hepatomegalie 

Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Velmi  časté: 

Alopecie, suchá kůže 

Časté: 

Svědění, vyrážka, erytematózní vyrážka, ekzém, akné, erytém 

Méně časté: 
 

Reakce fotosenzitivity, makulopapulózní vyrážka, odlupování 
kůže, porucha pigmentace, atopická dermatitida, odbarvení kůže 

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Velmi  časté: 

Myalgie,  artralgie  

Časté: 

Muskuloskeletální bolest, bolest v končetině, bolest zad 

Méně časté: 

Svalová kontraktura, svalové záškuby 

Poruchy ledvin a močových cest 
Méně časté: 

Proteinurie 

Poruchy reprodukčního systému a prsu 
Méně časté: 

Dívky: Dysmenorea 

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Velmi  časté: 

Zarudnutí v místě vpichu injekce, únava, pyrexie, třesavka, 

onemocnění podobné chřipce, slabost, bolest, nevolnost, 
podrážděnost 

Časté:  

Reakce v místě vpichu injekce, svědění v místě vpichu injekce, 

vyrážka v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, 
pocit chladu 

Méně časté: 

Bolest na hrudi, hrudní dyskomfort, bolest obličeje 

Vyšetření 
Velmi  časté 

Zpomalení rychlosti růstu (snížení výšky a/nebo tělesné 
hmotnosti vzhledem k věku) 

Časté: 

Zvýšení thyreotropního hormonu v krvi, zvýšený tyreoglobulin 

Méně časté: 

Pozitivní protilátky proti štítné žláze 

 

24 

Zranění, otravy a komplikace léčebného postupu 
Méně časté: 

Pohmoždění 

§

skupinový účinek přípravků s obsahem interferon-alfa – hlášený u dospělých a pediatrických pacientů se standardní léčbou 

interferonem; hlášený u dospělých pacientů s přípravkem PegIntron 

 
Popis vybraných nežádoucích účinků u dětí a dospívajících 
Většina změn laboratorních hodnot v klinickém hodnocení PegIntron/ribavirin byla mírného nebo 
středního stupně. Pokles hemoglobinu, bílých krvinek, destiček, neutrofilů a zvýšení bilirubinu  může 

vyžadovat snížení dávky nebo trvalé vysazení léčby (viz bod 4.2). U některých pacientů léčených 
v klinickém  hodnocení přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem byly pozorovány změny 
v laboratorních hodnotách, tyto hodnoty se však během několika málo týdnů po ukončení léčby vrátily 
k výchozímu stavu. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili  podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného 

Dodatku V

. 

 
4.9 

Předávkování 

 
Byly hlášeny případy aplikace dávky přesahující preskripční dávku až 10,5-krát. Maximální hlášená 
dávka podaná v jednom dni byla  1 200 µg. Nežádoucí účinky zaznamenané u případů předávkování, 
které se týkaly přípravku PegIntron, jsou konzistentní se známým profilem bezpečnosti přípravku 

PegIntron; závažnost těchto příhod však může být vyšší. U standardních metod podpory eliminace 
léku, např. dialýzy, se neprokázala efektivita. K přípravku PegIntron není k dispozici žádné specifické 
antidotum; v případech předávkování se proto doporučuje symptomatická léčba a pečlivé sledování 
pacienta. Těm, kteří přípravek předepisují, se doporučuje obracet se na toxikologické centrum, pokud 
je dostupné. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ  VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: Imunostimulancia, interferony, ATC kód: L03AB10. 
 
Rekombinantní interferon alfa-2b je kovalentně konjugovaný s monometoxypolyetylenglykolem při 
průměrném stupni substituce 1 molu polymeru/mol proteinu. Průměrná molekulová hmotnost je přibližně 
31 300 daltonů, podíl proteinu tvoří přibližně 19 300 daltonů.  
 
Mechanismus účinku 
in vitro i in vivo studií vyplývá, že biologická aktivita  přípravku PegIntron je odvozena právě od 
interferonu alfa-2b. 
 
Interferony uplatňují své buněčné aktivity prostřednictvím své vazby na specifické membránové 

receptory na povrchu buňky. Výsledky studií s ostatními interferony svědčí pro druhovou specificitu. 
Nicméně určité druhy opic, jako např. opice druhu Rhesus, jsou vnímavé k farmakodynamické 
stimulaci i po expozici lidským interferonům typu I. 
 
Jakmile se interferon naváže na buněčnou membránu, začíná iniciovat složitou sekvenci 
intracelulárních dějů, k nimž patří i indukce určitých enzymů. Předpokládá se, že tento proces je 
minimálně zčásti zodpovědný za různé buněčné reakce na interferon, včetně inhibice replikace viru ve 
virem infikovaných buňkách, suprese buněčné proliferace a takových imunomodulačních aktivit, jako 
je zvýšení fagocytární aktivity makrofágů a posílení specifické cytotoxicity lymfocytů vůči cílovým 
buňkám. Na terapeutických účincích interferonu se může podílet kterákoli z těchto aktivit nebo 

všechny současně. 

 

25 

 
Rekombinantní interferon alfa-2b rovněž inhibuje  in vitro a in vivo replikaci viru. Třebaže přesný 

mechanismus antivirového účinku rekombinantního interferonu alfa-2b nebyl dosud objasněn, 
předpokládá se, že alteruje metabolismus hostitelské buňky. Tento účinek inhibuje replikaci viru nebo 
pokud k replikaci  přece jen dojde, ztrácejí progenové viriony schopnost buňku opustit.  
 
Farmakodynamické účinky 
Farmakodynamika přípravku PegIntron byla hodnocena ve studii s podáváním postupně zvyšovaných 
jednotlivých dávek zdravým dobrovolníkům pomocí hodnocení změn teploty v ústech, koncentrace 
efektorových proteinů, jako sérového neopterinu a 2´5´-oligoadenylátsyntetázy (2´5´-OAS) a počtu 
leukocytů a neutrofilů. U osob léčených přípravkem PegIntron bylo zjištěno mírné, na velikosti dávky 
závislé zvýšení tělesné teploty. Rovněž sérové koncentrace neopterinu se po podání jednotlivé dávky 
přípravku PegIntron v rozmezí 0,25 – 2,0 mikrogramu/kg/týden zvyšovaly v závislosti na velikosti 

dávky. Pokles počtu neutrofilů a leukocytů na konci 4. týdne korelovaly s velikostí dávky přípravku 
PegIntron. 
 
Klinická  účinnost a bezpečnost - Dospělí 
Trojkombinace přípravkem PegIntron, ribavirinem a boceprevirem 
Prostudujte si prosím SPC bocepreviru. 
 
Monoterapie přípravkem PegIntron a dvojkombinace přípravkem PegIntron a ribavirinem 
Dosud neléčení pacienti 
Byly provedeny dvě počáteční studie. Jedna se zabývala účinky monoterapie přípravkem PegIntron 
(C/I97-010), druhá kombinovanou léčbou přípravkem PegIntron a ribavirinem (C/I98-580). Pacienti 
zahrnuti do studií trpěli chronickou hepatitidou C, potvrzenou pozitivním stanovením HCV-RNA 
polymerázové řetězové reakce (> 30 IU/ml), biopsií jater odpovídající histologické diagnóze chronické 
hepatitidy bez jiné příčiny chronické hepatitidy a abnormálními sérovými hodnotami ALT. 
 
V rámci studie monoterapie přípravkem PegIntron (0,5, 1,0 nebo 1,5 mikrogramu/kg/týden) bylo 

léčeno celkem 916 pacientů s chronickou hepatitidou C dosud neléčených interferonem po dobu 
jednoho roku, po níž byli ještě šest měsíců sledováni. Jako porovnávací skupina sloužil soubor 
303 pacientů, kteří dostávali interferon alfa-2b (3 miliony  mezinárodních jednotek 

mil.m.j.

 třikrát 

týdně). Tato studie ukázala, že přípravek PegIntron má lepší účinky než interferon alfa-2b (tabulka 8). 
 

V rámci kombinované studie s přípravkem PegIntron bylo celkem 1530 dosud neléčených pacientů 
léčeno po dobu jednoho roku jedním z následujících dávkovacích režimů: 

PegIntron (1,5 mikrogramu/kg/týden) + ribavirin (800 mg/den), (n = 511) 

PegIntron (1,5 mikrogramu/kg/týden po dobu 1 měsíce a 0,5 mikrogramu/kg/týden po dobu 
11 měsíců) + ribavirin (1 000/1 200 mg/den), (n = 514) 

Interferon alfa-2b (3 mil.m.j. třikrát týdně) + ribavirin (1 000/1 200 mg/den), (n = 505) 

 
V této studii byla  kombinace přípravku PegIntron (1,5 mikrogramu/kg/týden) a ribavirinu významně 
účinnější než kombinace interferonu alfa-2b a ribavirinu (tabulka 8), a to především u pacientů 
infikovaných genotypem 1 (tabulka 9). Setrvalá odpověď byla hodnocena po šesti měsících od 
ukončení léčby. 
 
Genotyp HCV a výchozí virové zatížení jsou prognostickými faktory, o nichž je známo, že ovlivňují 
počet příznivých odpovědí na léčbu. V této studii se nicméně ukázalo, že počet příznivých odpovědí 
na léčbu závisel rovněž na velikosti dávky ribavirinu podávaného spolu s přípravkem PegIntron nebo 
interferonem alfa-2b. U těch pacientů, jimž byl podáván ribavirin  v dávkách 

 10,6 mg/kg (tzn. 

800 mg u typického pacienta o váze 75 kg), byl počet příznivých odpovědí na léčbu bez ohledu na 
genotyp HCV  i virové zatížení významně vyšší než u těch pacientů, jimž byl ribavirin  podáván 
v dávkách 

 10,6 mg/kg (tabulka 9), zatímco počet příznivých odpovědí u pacientů léčených dávkami 

ribavirinu 

 13,2 mg/kg byl dokonce ještě vyšší. 

 

 

26 

Tabulka 8    Setrvalá virologická odezva na léčbu (% pacientů HCV negativních) 

 

Monoterapie přípravkem 

PegIntron 

PegIntron + ribavirin 

Dávkování 

P 1,5 

P 1,0 

P 0,5 

P 1,5/R 

P 0,5/R 

I/R 

Počet pacientů  

304 

297 

315 

303 

511 

514 

505 

Odezva na konci léčby 

49 % 

41 % 

33 % 

24 % 

65 % 

56 %  

54 % 

 Setrvalá odezva  

23 %*  25 % 

18 % 

12 % 

54 %** 

47 % 

47 % 

P 1,5 

PegIntron 1,5 mikrogramu/kg 

P 1,0 

PegIntron 1,0 mikrogram/kg 

P 0,5 

PegIntron 0,5 mikrogramu/kg 

Interferon alfa-2b 3 mil.m.j.  

P 1,5/R 

PegIntron (1,5 mikrogramu/kg) + ribavirin (800 mg) 

P 0,5/R 

PegIntron (1,5 až 0,5 mikrogramu/kg) + ribavirin (1 000/1 200 mg) 

I/R 

Interferon alfa-2b (3 mil.m.j.) + ribavirin (1 000/1 200 mg) 

p <  0,001 P  1,5 vs. I 

** 

p =  0,0143 P  1,5/R vs. I/R 

 
Tabulka 9   

Počet setrvalých odpovědí na léčbu kombinací PegIntron + ribavirin 

 

 

(v závislosti na dávce ribavirinu, genotypu a virovém zatížení

Genotyp HCV 
 

Dávka 

ribavirinu 

(mg/kg) 

P 1,5/R 

P 0,5/R 

 

I/R 

 

Všechny genotypy 

Všechny 

54 % 

47 % 

47 % 

 10,6 

50 % 

41 % 

27 % 

> 10,6 

61 % 

48 % 

47 % 

Genotyp 1 

Všechny 

42 % 

34 % 

33 % 

 10,6 

38 % 

25 % 

20 % 

> 10,6 

48 % 

34 % 

34 % 

   Genotyp 1  
   

 600 000 IU/ml 

Všechny 

73 % 

51 % 

45 % 

 10,6 

74 % 

25 % 

33 % 

> 10,6 

71 % 

52 % 

45 % 

   Genotyp 1 
   > 600 000 IU/ml 

Všechny 

30 % 

27 % 

29 % 

 10,6 

27 % 

25 % 

17 % 

> 10,6 

37 % 

27 % 

29 % 

Genotyp 2/3 

Všechny 

82 % 

80 % 

79 % 

 10,6 

79 % 

73 % 

50 % 

> 10,6 

88 % 

80 % 

80 % 

P 1,5/R 

PegIntron (1,5 mikrogramu/kg) + ribavirin (800 mg)  

P 0,5/R 

PegInt ron (1,5 až 0,5 mikrogramu/kg) + ribavirin (1 000/1 200 mg) 

I/R 

Interferon alfa-2b (3 mil.m.j.) + ribavirin (1 000/1 200 mg)  

 
V rámci studie monoterapie přípravkem PegIntron byla kvalita života méně ovlivněna  při podávání 
přípravku v dávce 0,5 mikrogramu/kg než v dávce 1,0 mikrogram/kg 1 x týdně nebo 3 mil.m.j. 
interferonu alfa-2b třikrát týdně. 
 
V samostatné studii byl podáván přípravek PegIntron 224 pacientům s genotypem 2 nebo 3 v dávce 
1,5 mikrogramu/kg subkutánně, jednou týdně, v kombinaci s ribavirinem 800 mg – 1 400 mg p.o. po 
dobu 6 měsíců (dle tělesné hmontosti, pouze tři pacienti vážící > 105 kg dostali dávku 1 400 mg) 
(tabulka 10). Dvacetčtyři % mělo přemosťující fibrózu nebo cirhózu (Knodell 3/4).  
 

 

27 

Tabulka 10  Virologická odpověď na konci léčby, setrvalá virologická odpověď a relaps podle 

genotypu HCV a virového zatížení* 

 

PegIntron 1,5 

g/kg jednou týdně + ribavirin 800-1 400 mg/den 

 

Odpověď při ukončené 

terapii 

Setrvalá virologická odpověď 

Relaps 

Všechny subjekty 

94 % (211/224) 

81 % (182/224) 

12 % 

(27/224) 

HCV  2 

100 % (42/42) 

93 % (39/42) 

7 % (3/42) 

 600 000 IU/ml 

100 % (20/20) 

95 % (19/20) 

5 % (1/20) 

> 600 000 IU/ml 

100 % (22/22) 

91 % (20/22) 

9 % (2/22) 

HCV  3 

93 % (169/182) 

79 % (143/182) 

14 % 

(24/166) 

 600 000 IU/ml 

93 % (92/99) 

86 % (85/99) 

8 % (7/91) 

> 600 000 IU/ml 

93 % (77/83) 

70 % (58/83) 

23 % (17/75) 

* Jakýkoli subjekt  s nedetekovatelnou hladinou HCV-RNA  při kontrole ve 12. týdnu a chybějícími údaji  z kontroly ve 24. 
týdnu sledování byl  považován za subjekt se setrvalou odpovědí. Jakýkoli subjekt s chybějícími údaji  z 12. týdne a po něm 
byl považován za subjekt bez odpovědi ve 24. týdnu sledování.  

 
Léčba v trvání 6 měsíců v rámci této studie byla pacienty lépe snášena než léčba v trvání jednoho roku 
v kombinované pivotní studii; přerušení terapie 5 %, vs. 14 %, úprava dávkování 18 %, vs. 49 %. 
 
V nekomparativní studii byl 235 pacientům s genotypem 1 a nízkou virovou zátěží (< 600 000 IU/ml) 
podáván přípravek PegIntron v dávce 1,5 mikrogramu/kg subkutánně, jednou týdně, v kombinaci s 

ribavirinem, dávkovaným podle tělesné hmotnosti. Celkový počet setrvalých odpovědí po 24 týdnech 
trvání léčby byl 50 %. Čtyřicet jedno procento subjektů (97/235) mělo nedetekovatelné hladiny HCV-
RNA v plasmě v 4. týdnu a 24. týdnu léčby. U této podskupiny bylo procento setrvalých virologických 
odpovědí 92 % (89/97). Vysoký počet setrvalých odpovědí u této podskupiny pacientů byl 
identifikován interim analýzou (n=49) a potvrzen podle předpokladu (n=48). 

Omezené údaje z předchozího období ukazují, že léčba po dobu 48 týdnů by mohla být spojena 
s vyšším počtem setrvalých odpovědí (11/11) a s menším rizikem relapsu (0/11 ve srovnání s 7/96 po 
24 týdnech léčby). 
 
Velké randomizované klinické hodnocení porovnávalo bezpečnost a účinnost 48-týdenní léčby dvěma 

režimy s přípravkem PegIntron/ribavirinem [PegIntron 1,5 µg/kg a 1 µg/kg podkožně jednou týdně, 
oba v kombinaci s ribavirinem 800 až 1 400 mg p.o. denně (ve dvou rozdělených dávkách)] 
a peginterferonem alfa-2a 180 µg podkožně jednou týdně s ribavirinem  1 000 až 1 200 mg p.o. denně 
(ve dvou rozdělených dávkách) u 3 070 dosud neléčených dospělých pacientů s chronickou 
hepatitidou C genotypu 1. Odpověď na léčbu byla měřena pomocí setrvalé virologické odpovědi 
(Sustained Virologic  Response, SVR) definované nedetekovatelnou hladinou HCV-RNA  ve 24. týdnu 
po léčbě (viz tabulka 11). 
 

Tabulka 11 Virologická odpověď ve 12. týdnu léčby, odpověď na konci léčby, frekvence relapsů 

* a setrvalá virologická odpověď (SVR) 

Terapeutická skupina 

% (počet) pacientů 

 

PegIntron 1,5 µg/kg  

+ ribavirin 

PegIntron 1 µg/kg  

+ ribavirin 

peginterferon alfa-2a 

180 µg 

+ ribavirin 

Nedetekovatelná hladina 

HCV-RNA  ve 12. týdnu 

léčby  

40 (407/1 019) 

36 (366/1 016) 

45 (466/1 035) 

Odpověď na konci léčby 

53 (542/1 019) 

49 (500/1 016) 

64 (667/1 035) 

Relaps 

24 (123/523) 

20 (95/475) 

32 (193/612) 

 

28 

SVR 

40 (406/1 019) 

38 (386/1 016) 

41 (423/1 035) 

SVR u pacientů 

s nedetekovatelnou 

hladinou  HCV-RNA  ve 

12. týdnu léčby 

81 (328/407) 

83 (303/366) 

74 (344/466) 

*HCV-RNA  PCR analýza, s dolním limitem kvantifikace 27 IU/ml 
Nedostatečná časná virologická odpověď ve 12. týdnu léčby (detekovatelná hladina HCV-RNA  s  poklesem < 2 log

10

 oproti 

výchozí hodnotě) byla kritériem přerušení léčby

 
Ve všech třech terapeutických skupinách byl počet setrvalých virologických odpovědí podobný. 
U pacientů afroamerického původu (což je známý špatný prognostický faktor eradikace HCV) vedla 

kombinovaná léčba přípravkem PegIntron (1,5 µg/kg)/ribavirin k vyššímu počtu setrvalých 
virologických odpovědí než při užívání přípravku PegIntron v dávce 1 µg/kg. Při dávce přípravku 
PegIntron 1,5 µg/kg v kombinaci s dávkou ribavirinu byl počet setrvalých virologických odpovědí 
nižší u pacientů s cirhózou, u pacientů s normálními hladinami ALT, u pacientů se vstupní virovou 
zátěží > 600 000 IU/ml a u pacientů ve věku > 40 let. Pacienti běloši  měli vyšší poměr setrvalých 

virologických odpovědí než Afroameričani. Mezi pacienty s nedetekovatelnou hladinou HCV-RNA  na 
konci léčby byl poměr relapsů 24 %.  
 
Předvídatelnost setrvalé virologické odpovědi - Dosud neléčení pacienti: Virologická odpověď ve 12. 
týdnu je definovaná jako minimálně  2-log pokles virové zátěže nebo nedetekovatelné hladiny  HCV-

RNA. Virologická odpověď ve 4. týdnu je definovaná jako minimálně 1-log pokles virové zátěže nebo 
nedetekovatelné hladiny HCV-RNA.  Tyto časové body (4. týden léčby a 12. týden léčby) se ukazují 
jako prediktivní pro setrvalou odpověď pacienta (Tabulka 12). 
 
Tabulka 12 Prediktivní  hodnota  virologické  odpovědi  v průběhu léčení kombinovanou léčbou 

přípravky PegIntron 1,5 µg/kg/ribavirin 800-1 400 mg 

 

Negativní 

Pozitivní 

Bez 

odpovědi 

v léčebném 

týdnu 

Bez 

setrvalé 

odpovědi 

Negativní 

prediktivní 

hodnota 

Odpověď 

v léčebném 

týdnu 

Setrvalá 

odpověď 

Pozitivní 

prediktivní 

hodnota 

Genotyp 1* 

Ve 4. týdnu*** 
(n=950) 

 

 

 

 

 

 

HCV-RNA 
negativní 

834 

539 

65 % 

(539/834) 

116 

107 

92 % 

(107/116) 

HCV-RNA 
negativní nebo 

snížení virové 
zátěže ≥ 1 log  

220 

210 

95 % 

(210/220) 

730 

392 

54 % 

(392/730) 

Ve 12. týdnu*** 
(n=915) 

 

 

 

 

 

 

HCV-RNA 
negativní 

508 

433 

85 % 

(433/508) 

407 

328 

81 % 

(328/407) 

HCV-RNA 

negativní nebo 
snížení virové 
zátěže ≥ 2 log  

206 

205 

N/A

 

 

709 

402 

57 % 

(402/709) 

Genotyp 2, 3** 

Ve 12. týdnu 
(n= 215) 

 

 

 

 

 

 

 

29 

HCV-RNA 
negativní nebo 
snížení virové 
zátěže ≥ 2 log 

50 % 

(1/2) 

213 

177 

83 % 

(177/213) 

*Genotyp 1 dostává 48 týdenní léčbu 
**Genotyp 2, 3 dostává 24 týdenní léčbu 
***Uvedené výsledky jsou  z pohledu  z jednoho časového bodu.  Pacienti nemuseli být přítomni nebo mohli mít odlišné 

výsledky ve 4. týdnu nebo ve 12. týdnu.  

† 

V  protokole byla použita tato kriteria: Jestliže ve 12. týdnu byla hladina HCV-RNA  pozitivní a snížení od vstupních hodnot 

< 2log

10

, byla léčba  u pacientů zastavena. Jestliže byla ve 12. týdnu hladina HCV-RNA  pozitivní a snížení od vstupních 

hodnot ≥ 2log

10

, potom se hladina HCV-RNA  testovala znovu ve 24. týdnu a jestliže byla pozitivní, byla léčba  u pacientů 

zastavena. 

 
Negativní prediktivní hodnota pro setrvalou léčebnou odpověď u pacientů léčených přípravkem 
PegIntron v monoterapii činila 98 %. 
 
Pacienti koinfikovaní HCV/HIV 
U pacientů infikovaných současně HIV a HCV byla provedena dvě klinická hodnocení. Léčebná 
odpověď v obou těchto hodnoceních je znázorněna v tabulce 13. Klinické hodnocení 1 (RIBAVIC; 
P01017) bylo randomizovanou multicentrickou studií, která zahrnovala 412 dříve neléčených 
dospělých pacientů s chronickou hepatitidou C, kteří byli současně infikováni HIV. Pacienti byli 
randomizováni na ty, kteří byli léčeni přípravkem PegIntron (1,5 μg/kg/týden) a ribavirinem 
(800 mg/den), a na ty, kteří byli léčeni  interferonem alfa-2b (3 MIU třikrát za týden) a ribavirinem 
(800 mg denně), všichni po dobu 48 týdnů, s obdobím následného sledování 6 měsíců. Klinické 
hodnocení 2 (P02080) bylo randomizovanou studií s jedním centrem, která zahrnovala 95 dříve 
neléčených dospělých pacientů s chronickou hepatitidou C, kteří byli současně infikováni HIV. 
Pacienti byli  randomizováni na skupinu léčenou přípravkem PegIntron (100 nebo 150 μg/týden podle 
tělesné hmotnosti) a ribavirinem (800-1 200 mg/den podle tělesné hmotnosti) a na skupinu léčenou 
interferonem alfa-2b (3 MIU třikrát za týden) a ribavirinem (800-1 200 mg/den podle tělesné 
hmotnosti). Délka léčby činila 48 týdnů s obdobím následného sledování 6 měsíců, s výjimkou 
pacientů infikovaných s genotypy 2 nebo 3 a virovou náloží < 800 000 IU/ml (Amplicor), kteří byli 
léčeni 24 týdnů a 6 měsíců následně sledováni. 
 
Tabulka 13
 Setrvalá virologická odpověď na přípravek PegIntron v kombinaci s ribavirinem 

u pacientů infikovaných současně HCV/HIV v závislosti na genotypu 

 

Klinické hodnocení 1

1

 

Klinické hodnocení 2

2

 

 

PegIntron 

(1,5 µg/kg/ 

týden) + 

ribavirin 

(800 mg) 

Interferon 

alfa-2b 

(3 MIU 3x 

týdně) + 

ribavirin 

(800 mg) 

hodnot

a p

a

 

PegIntron 
(100 nebo 

150

c

 

µg/týden) + 

ribavirin 

(800- 

1 200 mg)

d

 

Interferon 

alfa-2b 

(3 MIU 3x 

týdně) + 

ribavirin 

(800- 

1 200 mg)

d

 

hodnota 

p

b

 

Všichni 

27 % (56/205)  20 % (41/205)  0,047 

44 % (23/52) 

21 % (9/43) 

0,017 

Genotyp 1, 4  17 % (21/125)  6 % (8/129) 

0,006 

38 % (12/32) 

7 % (2/27) 

0,007 

Genotyp 2, 3  44 % (35/80) 

43 % (33/76) 

0,88 

53 % (10/19) 

47 % (7/15) 

0,730 

MIU = milión mezinárodních jednotek 
a:  hodnota p podle Cochran-Mantel Haenszelova chí kvadrát testu. 
b:   hodnota p podle chí kvadrát testu. 
c:  subjekty < 75 kg byly léčeny přípravkem PegIntron v  dávce100 µg/týden a subjekty ≥ 75 kg dávkou přípravku PegIntron 
150 µg/týden. 
d:  dávkování ribavirinu bylo 800 mg pro pacienty < 60 kg, 1 000 mg pro pacienty 60-75 kg a 1 200 mg pro pacienty > 75 kg. 
 

1

Carrat F, Bani-Sadr  F, Pol S  et al. JAMA  2004; 292(23): 2839-2848. 

2

 Laguno M, Murillas  J, Blanco J.L et al. AIDS  2004; 18(13): F27 -F36. 

 

Histologická odpověď: Před nasazením léčby a po jejím ukončení byly v klinickém hodnocení 1 
prováděny biopsie jater, její výsledky byly dostupné u 210 ze 412 subjektů (51%). Jak Metavir skóre, 

tak Ishakův stupeň u subjektů léčených přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem poklesly. 

 

30 

Tento pokles byl významný mezi respondéry (-0,3 u Metavir skóre a –1,2 u Ishakova stupně) a stabilní 
mezi non-respondéry (-0,1 u Metavir skóre a –0,2 u Ishakova stupně). Pokud jde o aktivitu, přibližně 

jedna třetina setrvalých respondérů vykazovala zlepšení a u nikoho nedošlo ke zhoršení. V tomto 
klinickém hodnocení nebylo zaznamenáno žádné zlepšení známek fibrózy. Došlo k významnému 
zlepšení steatózy u pacientů infikovaných HCV  s genotypem 3. 
 
Opětovná léčba kombinací PegIntron/ribavirin po selhání předchozí léčby 
V nesrovnávacím klinickém hodnocení 2 293 pacientů se středně závažnou až závažnou fibrózou, 
u kterých selhala předchozí léčba kombinací interferon alfa/ribavirin, bylo opětovně léčeno 
přípravkem PegIntron v dávce 1,5 mikrogramů/kg podávané podkožně jedenkrát týdně v kombinaci 
s ribavirinem dávkovaným podle tělesné hmotnosti. Selhání předchozí léčby bylo definováno jako 
relaps nebo jako případ, kdy nebylo dosaženo odpovědi (pozitivita HCV-RNA  při ukončení léčby 
trvající alespoň 12 týdnů). 
 
Pacienti, kteří byli HCV-RNA  negativní ve 12. týdnu léčby, pokračovali v terapii po dobu 48 týdnů 
a byli sledováni  po dobu 24 týdnů po ukončení léčby. Odpověď na léčbu ve 12. týdnu byla definována 
jako nedetekovatelná HCV-RNA  po 12 týdnech léčby. Setrvalá virologická odpověď (SVR) je 
definována jako nedetekovatelná HCV-RNA  24 týdnů po léčbě (tabulka 14)
 
Tabulka 14 Míry odpovědi na opětovnou léčbu u případů, kde předchozí terapie selhala
 
 

Pacienti s nedetekovatelnou HCV-RNA  

ve 12. týdnu léčby a SVR po opětovné léčbě 

 

 

 

interferon alfa/ribavirin 

 

peginterferon alfa/ribavirin 

Celkem 

populace* 

 

Odpověď ve 12. 
týdnu % (n/N) 

SVR % (n/N) 
99 % interval 
spolehlivosti 

Odpověď ve 
12. týdnu % 
(n/N) 

SVR % (n/N) 
99 % interval 
spolehlivosti 

SVR % (n/N) 
99 % interval 
spolehlivosti 

Celkem 

38,6 (549/1 423)  59,4 (326/549) 

54,0; 64,8 

31,5 (272/863)  50,4 (137/272) 

42,6; 58,2 

21,7 (497/2 293) 
19,5; 23,9 

Předchozí 

odpověď 

 

 

 

 

 

  Relaps 

67,7 (203/300) 

59,6 (121/203) 
50,7; 68,5 

58,1 (200/344)  52,5 (105/200) 

43,4; 61,6 

37,7 (243/645) 
32,8; 42,6 
 

     Genotyp 1/4 

59,7 (129/216) 

51,2 (66/129) 
39,8; 62,5 
 

48,6 (122/251)  44,3 (54/122) 

32,7; 55,8 

28,6 (134/468) 
23,3; 34,0 

     Genotyp 2/3 

88,9 (72/81) 

73,6 (53/72) 
(60,2; 87,0) 

83,7 (77/92) 

64,9 (50/77) 
50,9; 78,9 

61,3 (106/173) 
51,7; 70,8 

  NR 

28,6 (258/903) 

57,0 (147/258) 
49,0; 64,9 

12,4 (59/476) 

44,1 (26/59) 
27,4; 60,7 

13,6 (188/1 385) 
11,2; 15,9 

     Genotyp 1/4 

23,0 (182/790) 

51,6 (94/182) 
42,1; 61,2 

9,9 (44/446) 

38,6 (17/44) 
19,7; 57,5 

9,9 (123/1 242) 
7,7; 12,1 

     Genotyp 2/3 

67,9 (74/109) 

70,3 (52/74) 
56,6; 84,0 

53,6 (15/28) 

60,0 (9/15) 
27,4; 92,6 

46,0 (63/137) 
35,0; 57,0 

Genotyp 

 

 

 

 

 

    1 

30,2 (343/1 135)  51,3 (176/343) 

44,4; 58,3 

23,0 (162/704)  42,6 (69/162) 

32,6; 52,6 

14,6 (270/1 846) 
12,5; 16,7 

    2/3 

77,1 (185/240) 

73,0 (135/185) 
64,6; 81,4 

75,6 (96/127) 

63,5 (61/96) 
50,9; 76,2 

55,3 (203/367) 
48,6; 62,0 

     4 

42,5 (17/40) 

70,6 (12/17) 
42,1; 99,1 

44,4 (12/27) 

50,0 (6/12) 
12,8; 87,2 

28,4 (19/67) 
14,2; 42,5 

METAVIR  Skóre 
fibrózy 

 

 

 

 

 

 

31 

    F2 

46,0 (193/420) 

66,8 (129/193) 
58,1; 75,6 

33,6 (78/232) 

57,7 (45/78) 
43,3; 72,1 
 

29,2 (191/653) 
24,7; 33,8 

    F3 

38,0 (163/429) 

62,6 (102/163) 
52,8; 72,3 

32,4 (78/241) 

51,3 (40/78) 
36,7; 65,9 

21,9 (147/672) 
17,8; 26,0 

    F4 

33,6 (192/572) 

49,5 (95/192) 
40,2; 58,8 

29,7 (116/390)  44,8 (52/116) 

32,9; 56,7 

16,5 (159/966) 
13,4, 19,5 

Vstupní virová 
nálož 

 

 

 

 

 

    Vysoká virová 
nálož (>600 000 
IU/ml) 

32,4 (280/864) 

56,1 (157/280) 
48,4; 63,7 

26,5 (152/573)  41,4 (63/152) 

31,2; 51,7 

16,6 (239/1 441) 
14,1; 19,1 

    Nízká virová 
nálož (≤600 000 
IU/ml) 

48,3 (269/557) 

62,8 (169/269) 
55,2; 70,4 

41,0 (118/288)  61,0 (72/118) 

49,5; 72,6 

30,2 (256/848) 
26,1; 34,2 

NR: Non-respondér definovaný pozitivitou sérové/plazmatické HCV-RNA na závěr léčby trvající minimálně 12 týdnů. 

Plazm atická HCV-RNA se měří v ústřední laboratoři pomocí výzkum né kvantitativní polymerázové řetězové reakce. 

*Záměr léčit populaci zahrnuje 7 pacientů, u kterých nemohla být předchozí terapie po dobu alespoň 12 týdnů potvrzena. 

 
Celkem přibližně  36 % (821/2 286) pacientů mělo ve 12. týdnu léčby při měření pomocí výzkumného 
vyšetření (hranice detekce 125 IU/ml) nedetekovatelné hladiny plazmatické HCV-RNA. V této 
podskupině činila míra setrvalé virologické odpovědi 56 % (463/823). U pacientů se selháním 

předchozí léčby nepegylovaným či pegylovaným interferonem a negativitou ve 12. týdnu činila míra 
setrvalé odpovědi 59 %, respektive 50 %. Ze skupiny 480 pacientů se snížením virové nálože > 2 log, 
ale s detekovatelným virem ve 12. týdnu, pokračovalo v léčbě celkem 188 pacientů. U těchto pacientů 
byla setrvalá virologická odpověď (SVR) 12 %. 
 
U pacientů, kteří neodpovídali na předchozí terapii pegylovaným interferonem alfa/ribavirinem, byla 

nižší pravděpodobnost toho, že budou ve 12. týdnu odpovídat na opětovnou léčbu, než u těch, kteří 
neodpovídali na nepegylovaný interferon alfa/ribavirin  (12,4 % vs. 28,6 %). Avšak, pokud ve 
12. týdnu dosáhli odpovědi, byl jen malý rozdíl v SVR bez ohledu na předchozí léčbu nebo předchozí 
odpověď. 
 

Údaje o dlouhodobé účinnosti - dospělí 
Velké dlouhodobé pokračující klinické hodnocení zahrnovalo 567 pacientů po léčbě přípravkem 
PegIntron (s ribavirinem nebo bez ribavirinu)  v rámci předchozího klinického hodnocení. Cílem 
tohoto klinického hodnocení bylo posoudit trvání setrvalé virologické odpovědi (sustained virologic 
response, SVR) a vliv pokračující virové negativity na klinické výsledky. Alespoň 5 lety 

dlouhodobého následného sledování prošlo 327 pacientů a pouze u 43 ze 366 setrvalých respondérů 
došlo v průběhu klinického hodnocení k relapsu. 
Kaplan-Meierův  odhad pro pokračující setrvalou 5-letou odpověď u všech pacientů je 99 % (95 % 
interval spolehlivosti:  98-100 %). SVR po léčbě chronické virové hepatitidy typu C přípravkem 
PegIntron (s ribavirinem nebo bez ribavirinu)  vede k dlouhodobé eradikaci viru a tím k ústupu jaterní 

infekce a klinickému “vyléčení” chronické virové hepatitidy C. Tímto se však nevylučuje výskyt 
jaterních příhod u pacientů s cirhózou (včetně hepatocelulárního karcinomu). 
 
Klinická  účinnost a bezpečnost – pediatrická populace 
Děti a dospívající ve věku od 3 do 17 let s kompenzovanou chronickou hepatitidou C a měřitelnými 
hladinami HCV-RNA byli zařazeni do multicentrického klinického hodnocení a užívali ribavirin v dávce 
15 mg/kg denně a přípravek PegIntron v dávce 60 µg/m

2

 jednou za týden po dobu 24 nebo 48 týdnů, 

podle genotypu HCV a vstupní virové nálože. Všichni pacienti byli sledováni po 24 týdnů po léčbě. 
Léčeno bylo celkem 107 pacientů, ze kterých bylo 52 % dívek, 89 % bělochů, 67 % s genotypem HCV 1 
a 63 % ve věku < 12 let. Zařazená populace se skládala převážně z dětí s hepatitidou C mírného až 
středního stupně. Vzhledem k nedostatku údajů od dětí s těžkou progresí onemocnění a k potenciálu 

nežádoucích účinků je třeba v této populaci pečlivě zvažovat poměr přínosu a rizika kombinace přípravku 
PegIntron s ribavirinem (viz body 4.1, 4.4 a 4.8). Výsledky studie jsou shrnuty v tabulce 15

 

32 

 
Tabulka 15  Frekvence setrvalé virologické odpovědi (n

a,b

 (%)) u dětí a dospívajících bez 

předchozí léčby podle genotypu a trvání léčby – všechny subjekty 
n = 107 

 

24 týdnů 

48 týdnů 

Všechny genotypy 

26/27 (96 %) 

44/80 (55 %) 

Genotyp 1 

38/72 (53 %) 

Genotyp 2 

14/15 (93 %) 

Genotyp 3

12/12 (100 %) 

2/3 (67 %) 

Genotyp 4 

4/5 (80 %) 

a: Odpověď na léčbu  byla definována jako nedetekovatelná HCV-RNA za 24 týdnů po léčbě, spodní limit 

detekce = 125 IU/ml. 

b:  n = počet subjektů s odpovědí/počet subjektů  s daným genotypem a přiřazeným trváním léčby  
c: Pacienti s genotypem 3 a nízkou virovou náloží (< 600 000 IU/ml) měli léčbu  užívat po 24 týdnů, zatímco 

pacienti s genotypem 3 a vysokou virovou náloží (≥ 600 000 IU/ml) měli léčbu  užívat po 48 týdnů. 

 
Údaje o dlouhodobé účinnosti – pediatrická populace 
Pětiletá, dlouhodobá, observační studie s následným pozorováním zahrnula 94 pediatrických pacientů 
s chronickou hepatitidou C po léčbě v multicentrickém klinickém hodnocení. Z nich šedesát tři 
vykazovalo setrvalou odpověď. Účelem této studie bylo každoroční vyhodnocení trvalosti setrvalé 

virologické odpovědi (SVR) a vyhodnocení vlivu přetrvávající virové negativity na klinické výsledky 
pacientů, kteří 24 týdnů po léčbě kombinací peginterferon alfa-2b a ribavirin trvající 24 nebo 48 týdnů 
vykazovali setrvalou odpověď. Na konci 5letého období studii dokončilo 85 % (80/94) ze všech 
zařazených subjektů a 86 % (54/63) subjektů vykazujících setrvalou odpověď. Během 5 let následného 
pozorování u žádného z pediatrických pacientů s SVR nedošlo k recidivě. 
 
5.2  Farmakokinetické vlastnosti 
 
Přípravek PegIntron je typický polyethylenglykol-modifikovaný („pegylovaný“) derivát interferonu 
alfa-2b, složený převážně z monopegylovaných druhů. Plazmatický poločas přípravku PegIntron je ve 
srovnání s nepegylovaným interferonem alfa-2b prodloužen. Přípravek PegIntron má tendenci 
k depegylaci na volný interferon alfa-2b. Biologická  aktivita pegylovaných izomerů je  kvalitativně 
obdobná, avšak slabší než aktivita volného interferonu alfa-2b. 
 
Maximálních sérových koncentrací po subkutánním podání dosahuje přípravek PegIntron za 15 –
 44 hodin a udržují se po dobu až 48 – 72 hodin po podání. 
 
Maximální  koncentrace (C

max 

) přípravku PegIntron a plocha pod časovou křivkou koncentrací (AUC) 

rostou v závislosti na velikosti  dávky. Průměrná hodnota zdánlivého distribučního objemu činí 
0,99 l/kg. 
 

Při opakovaném podání dochází ke kumulaci imunoreaktivních interferonů. Při měření biologickými 
zkouškami se však zjišťuje  pouze velmi mírný vzestup biologické aktivity. 
 
Průměrný (SD) poločas eliminace přípravku PegIntron činí přibližně 40 hodin (13,3 hodin), se 
zdánlivou  clearancí 22,0 ml/hod/kg. Mechanizmy podílející se na clearanci interferonů u člověka 
nebyly dosud zcela osvětleny. Nicméně lze předpokládat, že renální eliminace  se na zdánlivé  clearanci 
přípravku PegIntron podílí jen v menší míře (přibližně 30 %). 
 
Poškození funkce ledvin 
Renální clearance se na celkové clearance přípravku PegIntron podílí z 30 %. Ve studii s podáváním 
jednotlivé  dávky (1,0 mikrogram/kg) pacientům se sníženou funkcí ledvin bylo pozorováno zvýšení 
C

max 

a AUC a prodloužení eliminačního poločasu v závislosti na stupni zhoršení renální funkce. 

 
Ve srovnání se subjekty s normální funkcí ledvin je clearance přípravku PegIntron po několika 
dávkách (1,0 mikrogramu/kg subkutánně, podávaných každý týden po dobu čtyř týdnů) snížena 

 

33 

u pacientů se středně závažným poškozením ledvin (clearance kreatininu 30 - 49 ml/minutu) průměrně 
o 17 % a u pacientů se závažným poškozením ledvin  (clearance kreatininu 15 - 29 ml/minutu) 

průměrně o 44 %. Na základě údajů po podání jedné dávky byla clearance podobná u pacientů 
se závažným poškozením ledvin, kteří nebyli  na hemodialýze, jako u pacientů podstupujících 
hemodialýzu. Dávka přípravku PegIntron v monoterapii by měla být snížena u pacientů se středně 
závažným nebo závažným poškozením ledvin (viz body 4.2 a 4.4). Pacienti s clearance kreatininu 
< 50 ml/minutu nesmějí být léčeni  přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem (dvojkombinace 
nebo trojkombinace) (viz bod 4.3). 
 
Vzhledem  k významné intersubjektivní variabilitě  farmakokinetiky interferonu se doporučuje pacienty 
se závažným poškozením ledvin  během léčby přípravkem PegIntron pečlivě sledovat (viz bod 4.2).  
 
Poškození jater 

Farmakokinetika přípravku PegIntron u pacientů se závažným poškozením funkce jater dosud nebyla 
hodnocena. 
 
Starší pacienti (

 65 let)  

Farmakokinetika přípravku PegIntron po jednotlivé subkutánní dávce 1,0 mikrogram/kg nebyla 
ovlivněna věkem. Z těchto dat vyplývá, že u pacientů ve vyšším věku není nutná žádná úprava 

dávkování přípravku PegIntron. 
 
Pediatrická populace  
Farmakokinetické vlastnosti přípravku PegIntron a ribavirinu (tobolek a perorálního roztoku) 
podávaných ve více dávkách u dětí a dospívajících pacientů s chronickou hepatitidou C byly 
hodnoceny v klinickém hodnocení. U dětí a dospívajících pacientů užívajících dávku přípravku 
PegIntron stanovenou podle tělesného povrchu, 60 µg/m

2

/týden, je předpokládaný odhad logaritmicky 

transformovaného koeficientu expozice během dávkovacího intervalu o 58 % (90 % CI: 141 - 177 %) 
vyšší než u dospělých užívajících dávku 1,5 µg/kg/týden.  
 

Neutralizační faktory interferonu  
Stanovení neutralizačního faktoru interferonu bylo provedeno na vzorcích séra pacientů, kteří užívali 
přípravek PegIntron v rámci klinické studie. Neutralizační faktory interferonu jsou protilátky, které 
neutralizují antivirovou aktivitu interferonu. Klinická incidence neutralizačních faktorů u pacientů 
léčených přípravkem PegIntron v dávce 0,5 mikrogramu/kg je 1,1 %. 
 
Přestup do semenné tekutiny  
Byl zjišťován přestup ribavirinu do semenné tekutiny. V porovnání se sérem je tento přestup 2x vyšší. 
Byla odhadnuta systémová expozice ribavirinu po pohlavním styku u partnerky muže léčeného touto 
látkou a v porovnání s terapeutickou koncentrací ribavirinu v plazmě se však dospělo k mimořádně 
nízkým hodnotám. 
 
5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Přípravek PegIntron  
Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, se nevyskytly ani ve studiích 

toxicity u opic. Trvání těchto studií bylo omezeno na čtyři týdny, jelikož u většiny opic se vyskytly 
protilátky proti interferonu. 
 
Reprodukční studie s přípravkem PegIntron nebyly provedeny. U primátů navozuje interferon alfa-2b 
potraty. Je pravděpodobné, že stejné účinky má i přípravek PegIntron. Účinky na fertilitu nebyly 

studovány. Není známo, zda se složky tohoto léčivého přípravku vylučují do mléka experimentálních 
zvířat nebo člověka (viz bod 4.6 pro relevantní údaje o těhotenství a kojení u člověka). U přípravku 
PegIntron nebyl prokázán žádný genotoxický potenciál. 
 
Relativní netoxicita monomethoxypolyethylenglykolu (mPEG), který se uvolňuje z přípravku 
PegIntron při jeho metabolismu in vivo, byla prokázána v preklinických studiích akutní a subchronické 

 

34 

toxicity u hlodavců a opic, ve standardních studiích embryonálního a fetálního vývoje a v in vitro 
testech mutagenních účinků. 
 
Přípravek PegIntron plus ribavirin  
Pokud je přípravek PegIntron užit v kombinaci s ribavirinem, nevyvolává žádné jiné  účinky, než jaké 
byly již dříve pozorovány při jeho užití v monoterapii. Hlavní změnou související s léčbou byla 
reverzibilní mírná až středně závažná anemie, jejíž závažnost byla větší, než je při anemii vyvolané 
kteroukoli z léčivých látek samostatně. 
 
Nebyly provedeny žádné studie sledující u mladých zvířat vliv léčby přípravku PegIntron na růst, 
vývoj, sexuální dospívání a chování. Předklinické výsledky juvenilní toxicity prokázaly méně 
významné s dávkou související snížení celkového růstu u novorozených potkanů, kterým byl podáván 
ribavirin (viz bod 5.3 SPC přípravku Rebetol, pokud je přípravek PegIntron podáván v kombinaci 
s ribavirinem). 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ  ÚDAJE 

 
6.1  Seznam pomocných látek 
 
Prášek  
Hydrogenfosforečnan sodný 
Dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného 
Sacharóza 
Polysorbát 80 
 
Rozpouštědlo 
Voda na injekci 
 
6.2  Inkompatibility 
 
Tento léčivý přípravek by měl být rekonstituován pouze s dodaným rozpouštědlem (viz bod 6.6). 
Studie kompatibility  nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými 
léčivými přípravky. 
 
6.3  Doba použitelnosti 
 
Před rekonstitucí 
3 roky. 
 
Po rekonstituci 
Chemická a fyzikální stabilita umožňující použití byla při 2

o

C – 8

o

prokázána po dobu 24 hodin. 
Z mikrobiologického hlediska je  vhodné použít lék okamžitě. Pokud to z jakýchkoli důvodů není 
možné, je doba a podmínky uchovávání přípravku ve stavu vhodném k použití na zodpovědnosti 
pacienta; neměla by být delší  než 24 hodin při 2

o

C – 8

o

C. 

 
6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte v chladničce (2°C – 8°C). 
 
Podmínky uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku viz bod 6.3. 
 

 

35 

6.5  Druh obalu a obsah balení 
 

Prášek pro přípravu injekce je dodáván v injekčních lahvičkách 2 ml (typ I flint ze skla), se zátkou 
z butylové pryže, s odlupovací aluminiovou povrchovou vrstvou a polypropylenovým krytem. 
Rozpouštědlo je dodáváno v ampulkách 2 ml (typ I flint ze skla). 
 
Přípravek PegIntron je dodáván jako: 

1 injekční lahvička prášku pro přípravu injekčního roztoku, 1 ampulka rozpouštědla pro 
parenterální podání; 

1 injekční lahvička prášku pro přípravu injekčního roztoku, 1 ampulka rozpouštědla pro 
parenterální podání, 1 injekční stříkačka, 2 injekční jehly a 1 čisticí tampon; 

4 injekční lahvičky prášku pro přípravu injekčního roztoku, 4 ampulky rozpouštědla pro 
parenterální podání; 

4 injekční lahvičky prášku pro přípravu injekčního roztoku, 4 ampulky rozpouštědla pro 
parenterální podání, 4 injekční stříkačky, 8 injekčních jehel a 4 čisticí tampony; 

6 injekčních lahviček prášku pro přípravu injekčního roztoku, 6 ampulek rozpouštědla pro 
parenterální podání; 

12 injekčních lahviček prášku pro přípravu injekčního roztoku, 12 ampulek rozpouštědla pro 
parenterální podání, 12 injekčních stříkaček, 24 injekčních jehel a 12 čisticích tamponů. 

 
Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. 
 
6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 

 
PegIntron 50 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
Jedna injekční lahvička je  určena k rekonstituci s 0,7 ml vody na injekci pro podání roztoku v objemu 
až 0,5 ml. Ke ztrátě malého množství dojde během přípravy injekčního roztoku přípravku PegIntron, 
když se dávka odměřuje a injikuje.  Proto každá injekční lahvička obsahuje nadbytečné množství 
rozpouštědla a prášku pro přípravu injekčního roztoku přípravku PegIntron, aby bylo zajištěno dodání 

označené dávky v 0,5 ml injekčního roztoku přípravku PegIntron. Koncentrace rekonstituovaného 
roztoku je 50 mikrogramů/0,5 ml. 
 
PegIntron 80 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
Jedna injekční lahvička je  určena k rekonstituci s 0,7 ml vody na injekci pro podání roztoku v objemu 

až 0,5 ml. Ke ztrátě malého množství dojde během přípravy injekčního roztoku přípravku PegIntron, 
když se dávka odměřuje a injikuje.  Proto každá injekční lahvička obsahuje nadbytečné množství 
rozpouštědla a prášku pro přípravu injekčního roztoku přípravku PegIntron, aby bylo zajištěno dodání 
označené dávky v 0,5 ml injekčního roztoku přípravku PegIntron. Koncentrace rekonstituovaného 
roztoku je 80 mikrogramů/0,5 ml. 
 
PegIntron 100 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
Jedna injekční lahvička je  určena k rekonstituci s 0,7 ml vody na injekci pro podání roztoku v objemu 
až 0,5 ml. Ke ztrátě malého množství dojde během přípravy injekčního roztoku přípravku PegIntron, 
když se dávka odměřuje a injikuje.  Proto každá injekční lahvička obsahuje nadbytečné množství 
rozpouštědla a prášku pro přípravu injekčního roztoku přípravku PegIntron, aby bylo zajištěno dodání 

označené dávky v 0,5 ml injekčního roztoku přípravku PegIntron. Koncentrace rekonstituovaného 
roztoku je 100 mikrogramů/0,5 ml. 
 
PegIntron 120 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
Jedna injekční lahvička je  určena k rekonstituci s 0,7 ml vody na injekci pro podání roztoku v objemu 

až 0,5 ml. Ke ztrátě malého množství dojde během přípravy injekčního roztoku přípravku PegIntron, 
když se dávka odměřuje a injikuje.  Proto každá injekční lahvička obsahuje nadbytečné množství 
rozpouštědla a prášku pro přípravu injekčního roztoku přípravku PegIntron, aby bylo zajištěno dodání 
označené dávky v 0,5 ml injekčního roztoku přípravku PegIntron. Koncentrace rekonstituovaného 
roztoku je 120 mikrogramů/0,5 ml. 
 
PegIntron 150 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 

 

36 

Jedna injekční lahvička je  určena k rekonstituci s 0,7 ml vody na injekci pro podání roztoku v objemu 
až 0,5 ml. Ke ztrátě malého množství dojde během přípravy injekčního roztoku přípravku PegIntron, 

když se dávka odměřuje a injikuje.  Proto každá injekční lahvička obsahuje nadbytečné množství 
rozpouštědla a prášku pro přípravu injekčního roztoku přípravku PegIntron, aby bylo zajištěno dodání 
označené dávky v 0,5 ml injekčního roztoku přípravku PegIntron. Koncentrace rekonstituovaného 
roztoku je 150 mikrogramů/0,5 ml. 
 
Použitím sterilizované injekční stříkačky a injekční jehly vstříkněte do injekční lahvičky s přípravkem 
PegIntron 0,7 ml vody na injekci. Rozpuštění prášku dosáhnete opatrným a jemným promícháním. 
Poté již můžete sterilní injekční stříkačkou natáhnout a aplikovat potřebnou dávku léku. Úplný soubor 
instrukcí je uveden v příloze k příbalové informaci. 
 
Podobně jako u všech ostatních přípravků pro parenterální aplikaci, musí být rekonstituovaný injekční 

roztok před podáním vizuálně zkontrolován. Rekonstituovaný roztok by měl být čirý a bezbarvý. 
Pokud je rekonstituovaný roztok zbarvený nebo jsou přítomné cizí částice, nesmí se použít. Všechen 
nepoužitý materiál musí být zlikvidován. 
 
 
7. 

DRŽITEL  ROZHODNUTÍ  O REGISTRACI 

 
Merck Sharp & Dohme Limited 
Hertford Road, Hoddesdon 
Hertfordshire EN11 9BU 
Velká  Británie 
 
 
8. 

REGISTRAČNÍ  ČÍSLO(A) 

 
PegIntron 50 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
EU/1/00/131/001 
EU/1/00/131/002 
EU/1/00/131/003 
EU/1/00/131/004 
EU/1/00/131/005 
EU/1/00/131/026 
 
PegIntron 80 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
EU/1/00/131/006 
EU/1/00/131/007 
EU/1/00/131/008 
EU/1/00/131/009 
EU/1/00/131/010 
EU/1/00/131/027 
 
PegIntron 100 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
EU/1/00/131/011 
EU/1/00/131/012 
EU/1/00/131/013 
EU/1/00/131/014 
EU/1/00/131/015 
EU/1/00/131/028 
 
PegIntron 120 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 

 

37 

EU/1/00/131/016 
EU/1/00/131/017 
EU/1/00/131/018 
EU/1/00/131/019 
EU/1/00/131/020 
EU/1/00/131/029 
 
PegIntron 150 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
EU/1/00/131/021 
EU/1/00/131/022 
EU/1/00/131/023 
EU/1/00/131/024 
EU/1/00/131/025 
EU/1/00/131/030 
 
9. 

DATUM  PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ  REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 25. května 2000 
Datum posledního prodloužení registrace: 25. května 2010 
 
 
10.  DATUM  REVIZE  TEXTU 
 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 

agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu 

 

38 

1. 

NÁZEV  PŘÍPRAVKU 

 
PegIntron 50 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
PegIntron 80 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
PegIntron 100 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
PegIntron 120 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
PegIntron 150 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
 
 
2. 

KVALITATIVNÍ  A KVANTITATIVNÍ  SLOŽENÍ 

 
PegIntron 50 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
Jedno předplněné pero obsahuje 50 mikrogramů peginterferonu alfa-2b, měřeno podle proteinové báze. 
Pokud se rekonstituuje podle doporučení, poskytuje jedno předplněné pero 50 mikrogramů/0,5 ml 
peginterferonu alfa-2b.  
 
PegIntron 80 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
Jedno předplněné pero obsahuje 80 mikrogramů peginterferonu alfa-2b, měřeno podle proteinové báze. 
Pokud se rekonstituuje podle doporučení, poskytuje jedno předplněné pero 80 mikrogramů/0,5 ml 
peginterferonu alfa-2b.  
 
PegIntron 100 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
Jedno předplněné pero obsahuje 100 mikrogramů peginterferonu alfa-2b, měřeno podle proteinové báze. 
Pokud se rekonstituuje podle doporučení, poskytuje jedno předplněné pero 100 mikrogramů/0,5 ml 
peginterferonu alfa-2b.  
 
PegIntron 120 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
Jedno předplněné pero obsahuje 120 mikrogramů peginterferonu alfa-2b, měřeno podle proteinové báze. 
Pokud se rekonstituuje podle doporučení, poskytuje jedno předplněné pero 120 mikrogramů/0,5 ml 
peginterferonu alfa-2b.  
 
PegIntron 150 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
Jedno předplněné pero obsahuje 150 mikrogramů peginterferonu alfa-2b, měřeno podle proteinové báze. 
Pokud se rekonstituuje podle doporučení, poskytuje jedno předplněné pero 150 mikrogramů/0,5 ml 
peginterferonu alfa-2b.  
 

Léčivou látkou je kovalentní konjugát rekombinantního interferonu alfa-2b* s monometoxy-
polyetylenglykolem. Účinnost tohoto přípravku nelze srovnávat s jinými pegylovanými nebo 
nepegylovanými proteiny stejné terapeutické třídy (viz bod 5.1). 
*připravován rDNA technologií v buňkách E.coli, hostících pomocí metody genetického inženýrství 
plasmidový hybrid obsahující gen interferonu alfa-2b z lidských leukocytů. 
 
Pomocná látka se známým účinkem: 
Jedno předplněné pero obsahuje 40 mg sacharózy na 0,5 ml. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
 
 
3. 

LÉKOVÁ FORMA 

 
Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok. 
 

Bílý prášek. 
Čiré a bezbarvé rozpouštědlo. 
 
 
4. 

KLINICKÉ  ÚDAJE 

 

39 

 
4.1  Terapeutické indikace 
 
Dospělí (trojkombinace) 
Přípravek PegIntron v kombinaci s ribavirinem a boceprevirem (trojkombinace) je určen k léčbě 
infekce chronickou hepatitidou C (CHC) genotypu 1 u dospělých pacientů (18 let a více) 
s kompenzovaným onemocněním jater, kteří nebyli dříve léčeni, nebo u kterých selhala předchozí 
léčba (viz bod 5.1). 
 
Pokud budete užívat přípravek PegIntron v kombinaci s těmito léky, prostudujte si, prosím, souhrny 
údajů o přípravku (SPC) ribavirinu a bocepreviru. 
 
Dospělí (dvojkombinace a monoterapie) 

Přípravek PegIntron je určen k léčbě dospělých pacientů (18 let a více) s CHC, kteří jsou pozitivní na 
RNA viru hepatitidy C (HCV-RNA),  včetně pacientů s kompenzovanou cirhózou a/nebo 
koinfikovaných klinicky stabilním HIV  (viz bod 4.4). 
 
Přípravek PegIntron v kombinaci s ribavirinem (dvojkombinace) je určen k léčbě infekce CHC 
u dospělých pacientů, kteří nebyli dříve léčeni, včetně pacientů s klinicky stabilní HIV  koinfekcí 
a u dospělých pacientů, u kterých selhala předchozí léčba interferonem alfa (pegylovaným nebo 
nepegylovaným) v kombinaci s ribavirinem nebo monoterapií interferonem alfa (viz bod 5.1).  
 
Monoterapie interferonem, včetně přípravku PegIntron, je indikována především v případech 
nesnášenlivosti či kontraindikace ribavirinu. 
 
Pokud budete užívat přípravek PegIntron v kombinaci s ribavirinem, prostudujte si, prosím, SPC 
ribavirinu. 
 
Pediatrická populace (dvojkombinace)  

Přípravek PegIntron je indikován v kombinaci s ribavirinem k léčbě chronické hepatitidy C u dětí ve 
věku 3 let a starších a dospívajících, bez předchozí léčby, bez jaterní dekompenzace, a kteří jsou 
pozitivní na HCV-RNA. 
 
Při rozhodování neodkládat léčbu až do dospělosti je důležité brát v úvahu, že kombinovaná léčba 

způsobovala inhibici  růstu, která může být u některých pacientů ireverzibilní. Rozhodnutí pro zahájení 
léčby by se mělo učinit individuálně,  případ od případu (viz bod 4.4). 
 
Pokud budete užívat přípravek PegIntron v kombinaci s ribavirinem, prostudujte si, prosím, SPC 
ribavirinu  pro tobolky nebo perorální roztok. 
 
4.2  Dávkování a způsob podání 
 
Léčbu přípravkem PegIntron by měl zahajovat a kontrolovat výhradně lékař se zkušenostmi v léčbě 
pacientů s hepatitidou C. 
 
Dávkování 
Přípravek PegIntron by měl být podáván subkutánní injekcí jednou týdně. Podávaná dávka 
u dospělých závisí na tom, zda se používá v kombinované léčbě (dvojkombinaci nebo trojkombinaci) 
nebo jako monoterapie. 
 
Kombinovaná léčba přípravkem PegIntron (dvojkombinace nebo trojkombinace) 
Dvojkombinace (přípravek PegIntron s ribavirinem):
 uplatňuje se u všech dospělých pacientů 
a pediatrických pacientů ve věku 3 let a starších. 
Trojkombinace (přípravek PegIntron s ribavirinem a boceprevirem): uplatňuje se u dospělých 
pacientů s CHC genotypu 1. 
 
Dospělí - Doporučená dávka 

 

40 

 
V kombinaci s tobolkami ribavirinu se přípravek PegIntron podává v dávce 1,5 mikrogramu/kg/týden. 
 
Určená dávka přípravku PegIntron 1,5 

g/kg při kombinovaném užívání s ribavirinem může být 

podávána v silách přípravku PegIntron podle kategorií tělesné hmotnosti jak uvádí tabulka 1. Tobolky 
ribavirinu se užívají perorálně každý den, ve dvou dílčích dávkách, při jídle (ráno a večer). 
 
Tabulka 1  Dávkování při kombinované terapii* 

Tělesná 

hmotnost 

(kg) 

PegIntron 

Ribavirin tobolky 

Síla přípravku 

PegIntron 

(

g/0,5 ml) 

Podávejte 

jednou týdně 

(ml) 

Celková denní 

dávka 

ribavirinu 

(mg) 

Počet tobolek  

(200 mg) 

< 40 

50 

0,5 

800 

4

40-50 

80 

0,4 

800 

4

51-64 

80 

0,5 

800 

4

65-75 

100 

0,5 

1 000 

5

76-80 

120 

0,5 

1 000 

5

81-85 

120 

0,5 

1 200 

6

c

 

86-105 

150 

0,5 

1 200 

6

> 105 

150 

0,5 

1 400 

7

d

 

a:   2 ráno, 2 večer 
b:    2 ráno, 3 večer 
c:   3 ráno, 3 večer  
d:    3 ráno, 4 večer  
* Pro podrobné informace o dávkování bocepreviru při užívání v trojkombinaci si prosím prostudujte SPC bocepreviru. 

 
Dospělí - Trvání léčby - Dosud neléčení pacienti 
Trojkombinace:
 Prostudujte si prosím SPC bocepreviru. 
 
Dvojkombinace: 
Předvídatelnost setrvalé virologické odpovědi - Pacienti infikovaní virem s genotypem 1, u nichž není 
dosaženo nedetekovatelné HCV-RNA  nebo není prokázána adekvátní virologická odpověď ve 4. nebo 
12. týdnu, s největší pravděpodobností nepatří k těm, u nichž lze dosáhnout setrvalé virologické 

odpovědi a mělo by u nich být přehodnoceno přerušení léčby (viz také bod 5.1). 

 

Genotyp 1:  

- U pacientů s nedetekovatelnou hladinou HCV-RNA  ve 12. týdnu by měla léčba pokračovat po 
dobu dalších devíti měsíců (t.j. celkem 48 týdnů). 
- Pacienti s detekovatelnou hladinou  HCV-RNA,  ale  s jejím poklesem ≥ 2 log oproti výchozí 

hodnotě ve 12. týdnu léčby by měli být opakovaně vyšetřeni ve 24. týdnu léčby a v případě 
nedetekovatelné hladiny HCV-RNA  by měli  pokračovat v celé léčebné kúře (tj. celkem 48 
týdnů). Pokud je však hladina HCV-RNA  ve 24. týdnu stále detekovatelná, mělo by se zvážit 
přerušení léčby. 
- U podskupiny pacientů s infekcí virem genotypu 1 a nízkou virovou zátěží (< 600 000 IU/ml), 

kteří jsou ve 4. týdnu léčby HCV-RNA  negativní a zůstávají HCV-RNA  negativní ve 24. týdnu, 
je možno buď léčbu po tomto léčebném období trvajícím 24 týdnů ukončit, nebo je možno 
v léčbě pokračovat po dobu dalších 24 týdnů (t.j. celkem 48 týdnů léčby). Nicméně léčba trvající 
celkově 24 týdnů může být spojena s vyšším rizikem relapsu, než léčba trvající 48 týdnů (viz 
bod 5.1). 

 

Genotyp 2 nebo 3:  

Doporučuje se léčit všechny tyto pacienty dvojkombinací po dobu 24 týdnů, s výjimkou 
pacientů s koinfekcí HCV/HIV, kteří by měli být léčeni 48 týdnů. 

 

Genotyp 4:  

 

41 

Obecně vzato, pacienti infikovaní genotypem 4 jsou obtížně léčitelní a limitované  studijní údaje 
(n=66) ukazují, že jsou kompatibilní s délkou léčby dvojkombinací genotypu 1. 

 
Dospělí - Trvání léčby – Koinfekce HCV/HIV 
Dvojkombinace:
 Doporučená délka léčby dvojkombinací u pacientů s koinfekcí HCV/HIV  je 
48 týdnů, bez ohledu na genotyp. 
 
Předpověditelnost toho, zda bude či nebude odpověď u koinfekce HCV/HIV  - Bylo prokázáno, že 

časná virologická odpověď do 12. týdne, definovaná jako 2 log pokles virové nálože nebo 
nedetekovatelné hladiny HCV-RNA,  je prediktivním faktorem setrvalé odpovědi. Negativní 
prediktivní hodnota pro setrvalou odpověď u pacientů s koinfekcí HCV/HIV léčených přípravkem 
PegIntron v kombinaci s ribavirinem byla 99 % (67/68; Klinické  hodnocení 1) (viz bod 5.1). 
U pacientů s koinfekcí HCV/HIV  léčených dvojkombinací byla pozorována pozitivní prediktivní 
hodnota 50 % (52/104; klinické hodnocení 1). 
 
Dospělí - Trvání léčby – Znovu léčení pacienti 
Trojkombinace:
 Prostudujte si prosím SPC bocepreviru. 

 

Dvojkombinace: Předvídatelnost setrvalé virologické odpovědi - Všichni  pacienti, bez ohledu na 
genotyp, u kterých bylo ve 12. týdnu prokázáno snížení sérové HCV-RNA pod dolní hranici detekce, 
by se měli dvojkombinací léčit 48 týdnů. U znovu léčených pacientů, u kterých se nepodaří dosáhnout 
ve 12. týdnu virologické odpovědi (tj. HCV-RNA  pod dolní hranicí detekce), není pravděpodobné, že 
bude po 48 týdnech léčby dosaženo setrvalé virologické odpovědi (dále viz bod 5.1). 
Doba trvání opětovné léčby delší než 48 týdnů u pacientů s genotypem 1 neodpovídajících na léčbu 
nebyla v kombinované terapii s pegylovaným interferonem alfa-2b a ribavirinem studována. 
 
 
Pediatrická populace (pouze dvojkombinace) – Doporučená dávka 
Dávkování pro děti ve věku 3 let a starší a mladistvé pacienty se u přípravku PegIntron odvozuje 
z povrchu těla a u ribavirinu  z tělesné hmotnosti. Doporučená dávka přípravku PegIntron je 
60 

g/m

2

/týden subkutánně, v kombinaci s ribavirinem 15 mg/kg/den perorálně ve dvou rozdělených 

dávkách podávaných s jídlem (ráno a večer). 
 
Pediatrická populace (pouze dvojkombinace) - Trvání léčby 

 

Genotyp 1:  
Doporučená délka trvání léčby dvojkombinací je jeden rok. Podle extrapolace z klinických údajů 
o kombinované léčbě standardním interferonem u pediatrických pacientů (negativní prediktivní 
hodnota 96 % pro interferon alfa-2b/ribavirin), pacienti, u nichž se nedosáhne virologické 
odpovědi po 12 týdnech léčby, se jen velmi nepravděpodobně stanou trvale odpovídajícími na 
léčbu. Proto se doporučuje, aby u dětí a dospívajících užívajících kombinaci PegIntron/ribavirin 
byla léčba přerušena, pokud ve 12. týdnu jejich léčby HCV-RNA  poklesne ve srovnání s obdobím 
před léčbou o < 2 log

10

 nebo pokud budou mít ve 24. týdnu léčby detekovatelnou HCV-RNA. 

 

Genotyp 2 nebo 3:  
Doporučená délka trvání léčby dvojkombinací je 24 týdnů. 

 

Genotyp 4:  
V klinickém  hodnocení bylo kombinací PegIntron/ribavirin léčeno pouze 5 dětí a dospívajících 
s genotypem 4. Doporučená délka trvání léčby dvojkombinací je 1 rok. Doporučuje se, aby u dětí 
a dospívajících užívajících kombinaci PegIntron/ribavirin byla léčba přerušena, pokud ve 
12. týdnu jejich léčby HCV-RNA  poklesne ve srovnání s obdobím před léčbou o < 2 log

10

 nebo 

pokud budou mít ve 24. týdnu léčby detekovatelnou HCV-RNA. 

 
Monoterapie přípravkem PegIntron - Dospělí 

Doporučená dávka 
Pro monoterapii přípravkem PegIntron platí dávkovací schéma 0,5 nebo 1,0 μg/kg/týden.  
Nejnižší dostupná síla přípravku PegIntron je 50 

g/0,5 ml; vzhledem k tomu u pacientů, jimž  je 

předepsáno 0,5 

g/kg/týden, musejí být dávky objemově upraveny, jak ukazuje tabulka 2. Pro dávku 

 

42 

1,0 

g/kg je možno provést obdobné objemové úpravy, nebo je možno užít jiné síly, jak ukazuje 

tabulka 2. Monoterapie přípravkem PegIntron nebyla studována u pacientů s koinfekcí HCV/HIV. 
 
Tabulka 2  Dávkování při monoterapii 

 

0,5 

g/kg 

1,0 

g/kg 

Tělesná 

hmotnost  

(kg) 

Síla přípravku 

PegIntron 

(

g/0,5 ml) 

Podávejte 

jednou týdně  

(ml) 

Síla přípravku 

PegIntron 

(

g/0,5 ml) 

Podávejte  

jednou týdně 

(ml) 

30-35 

50*  

0,15 

80 

0,2 

36-45 

50*  

0,2 

50 

0,4 

46-56 

50*  

0,25 

50 

0,5 

57-72 

80 

0,2 

80 

0,4 

73-88 

50 

0,4 

80 

0,5 

89-106 

50  

0,5 

100 

0,5 

107-120** 

80 

0,4 

120 

0,5 

Minimální možná dávka při podání perem je 0,2 ml. 
*   Nutno použít injekční lahvičku.  
** Pro pacienty > 120 kg, se dávka přípravku PegIntron musí vypočítat na základě individuální  hmotnosti p acienta. K tomu 

může být potřeba kombinovat různé síly a objemy přípravku PegIntron.   

 
Trvání léčby 
U pacientů, kde se dostavila virologická odpověď ve 12. týdnu, by měla léčba pokračovat po dobu 
dalších nejméně tří měsíců (tedy celkem po dobu šesti měsíců). Eventuální rozhodnutí o dalším 
prodloužení terapie na celkovou dobu jednoho roku by mělo být založeno na zhodnocení dalších 

prognostických faktorů (jako je genotyp, věk > 40 let, mužské pohlaví, přítomnost fibrózy). 
 
Modifikace dávkování pro všechny pacienty (monoterapie a kombinovaná léčba) 
Pokud se během podávání přípravku PegIntron v monoterapii nebo kombinované léčbě projeví závažné 
nežádoucí účinky nebo abnormality laboratorních testů, dávkování přípravku PegIntron a/nebo ribavirinu 
se musí podle potřeby upravit tak, aby nežádoucí účinky opět vymizely. Snížení dávky bocepreviru se 

nedoporučuje. Boceprevir nesmí být podáván bez přípravku PegIntron a ribavirinu. Protože dodržování 
režimu léčby může být významné pro její výsledek, měla by být dávka přípravku PegIntron 
a ribavirinu udržována pokud možno co nejblíže doporučené standardní dávce. Pro úpravu dávek byly 
v klinických studiích vypracovány pokyny. 
 

Pokyny pro redukci dávek při kombinované terapii 
 
Tabulka 2a Pokyny pro úpravu dávek při kombinované terapii na základě laboratorních 

parametrů 

Laboratorní hodnoty 

Snižte pouze denní 

dávku ribavirinu 

(viz poznámka 1), 

pokud: 

Snižte pouze dávku 

přípravku PegIntron 

(viz poznámka 2), 

pokud: 

Přerušte 

kombinovanou 
terapii, pokud: 

Hemoglobin 

≥ 8,5 g/dl a < 10 g/dl 

< 8,5 g/dl 

Dospělí: Hemoglobin 

u pacientů se 
stabilním srdečním 
onemocněním  
v anamnéze 
Děti a dospívající: 

neuplatňuje se 

 

 2 g/dl pokles hemoglobinu během kteréhokoli 

čtyřtýdenního období během léčby 

(permanentní snížení dávky) 

 

< 12 g/dl po čtyřech 

týdnech redukce 

dávky 

Leukocyty 

≥ 1,0 x 10

9

/l 

a < 1,5 x 10

9

/l 

< 1,0 x 10

9

/l 

 

43 

Neutrofily 

≥ 0,5 x 10

9

/l 

a < 0,75 x 10

9

/l 

< 0,5 x 10

9

/l 

Trombocyty 

≥ 25 x 10

9

/l 

a < 50 x 10

9

/l (dospělí) 

≥50 x 10

9

/l a < 70 x 10

9

/l 

(děti a dospívající) 

< 25 x 10

9

/l 

(dospělí) 

< 50 x 10

9

/l (děti 

a dospívající) 

Bilirubin  – přímý  

2,5 x ULN

*

 

Bilirubin  – nepřímý  

> 5 mg/dl 

> 4 mg/dl 

(po > 4 týdny) 

Sérový kreatinin 

> 2,0 mg/dl 

Clearance kreatininu 

Vysaďte ribavirin, 

pokud je CrCl 

< 50 ml/min 

Alaninaminotransfe-
ráza (ALT)  

nebo 

aspartátaminotransfe-
ráza (AST) 

2 x vyšší než 

výchozí hodnoty 

a > 10 x ULN

2 x vyšší než 

výchozí hodnoty 

a > 10 x ULN

*

 

Horní limit normálního rozmezí 

 
Poznámka 1: U dospělých pacientů je první snížení dávky ribavirinu o 200 mg/den (s výjimkou 

pacientů užívajících 1 400 mg, u kterých by se měla dávka snižovat o 400 mg/den). 
Pokud je třeba, druhé snížení dávky ribavirinu je o dalších 200 mg/den. Pacienti, jejichž 

dávka ribavirinu je snížena na 600 mg denně, budou užívat jednu tobolku 200 mg ráno 
a dvě tobolky 200 mg večer.  
U dětí a dospívajících pacientů je první snížení dávky ribavirinu na 12 mg/kg/den, 
a druhé snížení dávky ribavirinu na 8 mg/kg/den. 

Poznámka 2: U dospělých pacientů je první snížení dávky přípravku PegIntron na 1 μg/kg/týden. 

Pokud je třeba, druhé snížení dávky přípravku PegIntron je na 0,5 μg/kg/týden. 
U pacientů s přípravkem PegIntron v monoterapii: pro snížení dávky postupujte podle 
pokynů pro redukci dávkování v monoterapii.  
U dětí a dospívajících pacientů je první snížení dávky přípravku PegIntron na 
40 µg/m

2

/týden a druhé snížení dávky přípravku PegIntron na 20 µg/m

2

/týden.  

 
Redukce dávky přípravku PegIntron u dospělých lze dosáhnout buď snížením předepsaného objemu 
na polovinu, nebo užitím dávky o nižší síle, jak ukazuje tabulka 2b. Redukce dávky přípravku 
PegIntron se u dětí a dospívajících dosahuje dvoustupňovou úpravou doporučené dávky z původní  
počáteční dávky 60 

g/m

2

/týden na 40 

g/m

2

/týden a pak na 20 

g/m

2

/týden, pokud je třeba. 

 
Tabulka 2b  Dvoufázová redukce dávek přípravku PegIntron při kombinované terapii  
 

u dospělých 

První redukce dávky přípravku PegIntron na 
1 µg/kg
 

Druhá redukce dávky přípravku  PegIntron na 
0,5 µg/kg
 

Tělesná 
hmotno

st 

(kg) 

 

Síla 

přípravku 

PegIntron 

(µg/0,5 

ml) 

Podané 

množství

přípravk

PegIntro

n (µg) 

Podaný 

objem 

přípravk

PegIntro

n (ml) 

Tělesná 

hmotnost 

(kg) 

Síla 

přípravku 

PegIntron 

(µg/0,5 

ml) 

Podané 

množství

přípravk

PegIntro

n (µg) 

Podaný 

objem 

přípravk

PegIntro

n (ml) 

< 40 

50  

35 

0.35 

< 40 

50  

20 

0.2 

40 – 50 

120 

48 

0.2 

40 – 50 

50  

25 

0.25 

51 – 64 

80  

56 

0.35 

51 – 64 

80 

32 

0.2 

65 – 75 

100 

70 

0.35 

65 – 75 

50  

35 

0.35 

76 – 85 

80  

80 

0.5 

76 – 85 

120 

48 

0.2 

86 - 105 

120  

96 

0.4 

86 – 105 

50  

50 

0.5 

 

44 

> 105 

150 

105 

0.35 

> 105 

80  

64 

0.4 

 
Pokyny pro redukci dávkování přípravku PegIntron v monoterapii u dospělých 
 
Pokyny pro úpravu dávkování u dospělých pacientů užívajících přípravek PegIntron v monoterapii 
jsou shrnuty v tabulce 3a.  
 
Tabulka 3a Pokyny pro úpravu dávkování přípravku PegIntron v monoterapii u dospělých na 

základě laboratorních parametrů 

Laboratorní hodnoty 

Snižte dávku přípravku 

PegIntron na polovinu, pokud: 

Přerušte léčbu přípravkem 

PegIntron, pokud: 

 
Neutrofily 
 

 

≥ 0,5 x 10

9

/l a < 0,75 x 10

9

/l 

 

< 0,5 x 10

9

/l 

 
Trombocyty 
 

 

≥ 25 x 10

9

/l a < 50 x 10

9

/l 

 

< 25 x 10

9

/l 

 
U dospělých pacientů užívajících 0,5 

g/kg přípravku PegIntron v monoterapii lze snížení dávky 

provést snížením předepsaného objemu o polovinu, jak je uvedeno v tabulce 3b.  
 
Tabulka 3b Redukovaná dávka přípravku PegIntron (0,25 

g/kg) při schématu 0,5 

g/kg 

v monoterapii u dospělých 

Tělesná 

hmotnost 

(kg) 

Síla přípravku 

PegIntron 

(

g/0,5ml) 

Podávané 

množství 

přípravku 

PegIntron (

g) 

Podávaný objem 

přípravku PegIntron 

(ml) 

30 - 35 

50* 

0,08 

36 - 45 

50* 

10 

0,1 

46 - 56 

50* 

13 

0,13 

57 - 72 

80* 

16 

0,1 

73 - 88 

50 

20 

0,2 

89 - 106 

50 

25 

0,25 

107 - 120** 

80 

32 

0,2 

Minimální možná dávka při podání perem je 0,2 ml. 
*   Nutno použít injekční lahvičku.  
** Pro pacienty > 120 kg, se dávka přípravku PegIntron musí vypočítat na základě individuální  hm otnosti pacienta. K tomu 
může být potřeba kombinovat různé síly a objemy přípravku PegIntron. 

 

U dospělých pacientů užívajících 1,0 

g/kg přípravku PegIntron v monoterapii lze snížení dávky 

provést snížením předepsaného objemu o polovinu nebo použitím nižší síly, jak je uvedeno v tabulce 
3c
.  
 
Tabulka 3c  Redukovaná dávka přípravku PegIntron (0,5 

g/kg) při schématu 1,0 

g/kg 

v monoterapii u dospělých 

Tělesná 

hmotnost 

(kg) 

Síla přípravku 

PegIntron 

(

g/0,5ml) 

Podávané 

množství 

přípravku 

PegIntron (

g) 

Podávaný objem 

přípravku PegIntron 

(ml) 

30 - 35 

50* 

15 

0,15 

36 - 45 

50* 

20 

0,20 

 

45 

46 - 56 

50* 

25 

0,25 

57 - 72 

80 

32 

0,2 

73 - 88 

50 

40 

0,4 

89 - 106 

50 

50 

0,5 

107 - 120** 

80 

64 

0,4 

Minimální možná dávka při podání perem je 0,2 ml. 
*   Nutno použít injekční lahvičku.  
** Pro pacienty > 120 kg, se dávka přípravku PegIntron musí vypočítat na základě individuální  hmotnosti pacienta. K  tomu 
může být potřeba kombinovat různé síly a objemy přípravku PegIntron. 

 
Speciální populace

 

Poškození funkce ledvin 
Monoterapie
  
Přípravek PegIntron by měl být u pacientů se středně závažným až závažným ledvinným poškozením 
používán s opatrností. U pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 
30 - 50 ml/minutu) by měla být počáteční dávka přípravku PegIntron snížena o 25 %. U pacientů se 

závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 15 – 29 ml/minutu) by měla být počáteční 
dávka přípravku PegIntron snížena o 50 %. Údaje o použití přípravku PegIntron u pacientů s clearance 
kreatininu < 15 ml/minutu nejsou k dispozici (viz bod 5.2). Pacienti se závažnou poruchou ledvin 
včetně pacientů na hemodialýze musí být pečlivě sledováni. Pokud se funkce ledvin během léčby 
zhorší, měla by být léčba přípravkem PegIntron ukončena. 
 

Kombinovaná léčba  
Pacienti s clearance kreatininu < 50 ml/minutu nesmějí být léčeni  přípravkem PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem (viz SPC ribavirinu). Pacienti s poruchou funkce ledvin, kterým je PegIntron podáván 
v kombinované léčbě, by měli  být sledováni s větší pozorností s ohledem na možný rozvoj anemie. 
 

Poškození jater  
Bezpečnost a účinnost terapie přípravkem PegIntron u pacientů se závažnou jaterní dysfunkcí dosud 
nebyly hodnoceny, a proto nesmí být přípravek PegIntron těmto nemocným podáván. 
 
Starší pacienti (

 65 let)  

Nebyly zjištěny  žádné změny farmakokinetiky přípravku PegIntron v závislosti na věku. Z údajů 
o podání jednotlivé  dávky přípravku PegIntron pacientům ve vyšším věku vyplývá, že není nutná 
úprava dávky ve vztahu k věku pacienta (viz bod 5.2). 
 
Pediatrická populace  
Přípravek PegIntron lze užívat v kombinaci s ribavirinem u pediatrických pacientů ve věku 3 let 
a starších. 
 
Způsob podání 
Přípravek PegIntron se má podávat jako subkutánní injekce. Informace o zvláštním zacházení viz bod 
6.6. Pokud lékař rozhodne, že je to vhodné mohou si pacienti přípravek PegIntron injikovat sami, 
s další lékařskou péčí v případě potřeby. 
 
4.3 

Kontraindikace 

 

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kterýkoli z interferonů nebo na kteroukoli pomocnou 
látku uvedenou v bodě 6.1; 

Závažná preexistující srdeční choroba v anamnéze, včetně nestabilní nebo nekontrolované 
choroby srdeční v předchozích šesti měsících (viz bod 4.4); 

Vážný, oslabující zdravotní stav; 

Autoimunitní  hepatitida nebo autoimunitní choroba v anamnéze; 

Závažná jaterní dysfunkce nebo dekompenzovaná jaterní cirhóza; 

Preexistující onemocnění štítné žlázy, které nelze konvenční léčbou upravit; 

 

46 

Epilepsie  a/nebo snížená funkce centrálního nervového systému (CNS); 

HCV-HIV  pacienti s cirhózou a při Child-Pughově skóre ≥ 6; 

Kombinace přípravku PegIntron s telbivudinem. 

 
Pediatrická populace 

Existující závažné psychiatrické onemocnění nebo závažné psychiatrické onemocnění 
v anamnéze, zejména těžké deprese, sebevražedné myšlenky nebo pokusy o sebevraždu. 

 

Kombinovaná léčba  
Prostudujte si také SPC ribavirinu  a bocepreviru, pokud je přípravek PegIntron podáván 
v kombinované léčbě u pacientů s chronickou hepatitidou C. 
 
4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Účinky na psychiku a centrální nervový systém (CNS)  

U některých pacientů byly během léčby přípravkem PegIntron pozorovány závažné účinky na CNS, 
zejména deprese, sebevražedné myšlenky a pokusy, a to i po ukončení léčby, zejména během 
následného 6-ti měsíčního období sledování. U interferonů alfa byly pozorovány další účinky na CNS, 
včetně agresivního chování (někdy namířeného proti druhým, jako jsou vražedné myšlenky), 
bipolárních poruch, mánie, zmatenosti a změn duševního stavu. Pacienti by měli být pečlivě sledováni 

pro případné známky nebo příznaky psychiatrických poruch. Pokud se takové příznaky objeví, musí 
ošetřující lékař brát v úvahu potenciální závažnost těchto nežádoucích účinků a měl by zvážit nutnost 
jejich adekvátní léčby. Pokud psychiatrické symptomy přetrvávají nebo se zhoršují, nebo jsou zjištěny 
sebevražedné nebo vražedné myšlenky, doporučuje se léčbu s přípravkem PegIntron přerušit 
a u pacienta pokračovat s odpovídající psychiatrickou léčbou. 
 
Pacienti s existujícím závažným psychiatrickým onemocněním nebo se závažným psychiatrickým 
onemocněním v anamnéze 
Jestliže se u dospělých pacientů s existujícím závažným psychiatrickým onemocněním nebo se 
závažným psychiatrickým onemocněním v anamnéze usoudí, že je nezbytná léčba peginterferonem 
alfa-2b, měla by být zahájena  pouze po zajištění  odpovídajících individuálních diagnostických 
a terapeutických opatření k léčbě psychiatrického stavu. 
- U dětí a dospívajících s existujícím závažným psychiatrickým onemocněním nebo se závažným 
psychiatrickým onemocněním v anamnéze je užívání přípravku PegIntron kontraindikováno (viz bod 
4.3). U dětí a dospívajících léčených interferonem alfa-2b v kombinaci s ribavirinem byly v průběhu 
léčby a během 6-měsíčního následného sledování po léčbě oproti dospělým pacientům častěji hlášeny 

sebevražedné myšlenky nebo pokusy (2,4 % oproti 1 %). Stejně jako u dospělých pacientů, u dětí 
a dospívajících docházelo k jiným psychiatrickým nežádoucím příhodám (např. depresi, emoční 
labilitě  a spavosti). 
 
Pacienti s užíváním/zneužíváním psychoaktivních látek 
U pacientů s infekcí HCV, kteří současně trpí poruchami způsobenými užíváním psychoaktivních 

látek (alkohol, konopí atd.) je při léčbě interferonem alfa zvýšené riziko rozvoje psychiatrických 
poruch nebo zhoršení stávajících psychiatrických poruch. Pokud je léčba interferonem alfa 
považována u těchto pacientů za nezbytnou, má být pečlivě posouzena přítomnost psychiatrických 
komorbidit a rizika užívání jiných psychoaktivních látek. Pokud je to nezbytné, je třeba při vyšetření, 
léčbě a sledování pacienta zvážit interdisciplinární přístup se zapojením psyc hiatra nebo odborníka na 

závislosti. Pacienta je třeba pečlivě sledovat v průběhu léčby a dokonce i po přerušení léčby. 
Doporučuje se včasný zásah při opětovném nástupu nebo při rozvoji psychiatrických poruch. 
 
 
Růst a vývoj (děti a dospívající) 
V průběhu léčby, která trvala až 48 týdnů, byl u pacientů ve věku 3 až 17 let častý pokles tělesné 
hmotnosti a inhibice růstu. Dlouhodobé údaje dostupné u dětí léčených kombinací pegylovaný 
interferon/ribavirin naznačují podstatné zpomalení růstu. Třicet dva procent (30/94) subjektů vykázalo 
5 let po dokončení léčby pokles o > 15 percentilů v percentilu „výška k věku“ (viz body 4.8 a 5.1). 
 

 

47 

Individuální hodnocení poměru přínosu/rizika u dětí  

Očekávaný prospěch z léčby by se měl pečlivě zvážit oproti zjištěním týkajícím se bezpečnosti u dětí 
a dospívajících, která vyplývají z klinických hodnocení (viz body 4.8 a 5.1).  

Je důležité vzít v úvahu, že kombinovaná léčba navodila inhibici růstu, která u některých 
pacientů vedla k nižší tělesné výšce. 

Toto riziko by se mělo zvážit oproti charakteristikám onemocnění u dítěte, například známkám 

progrese nemoci (zejména fibróze), komorbiditám, které mohou negativně ovlivnit progresi 
nemoci (např. HIV koinfekci), i proti prognostickým faktorům odpovědi (genotypu HCV 
a virové náloži) 

 
Pokud je to jen možné, dítě by mělo být léčeno po pubertálním růstovém spurtu, aby se snížilo riziko 

inhibice růstu. I když jsou údaje omezené, nebyly v observační studii s následným pozorováním 
trvajícím 5 let zaznamenány žádné důkazy dlouhodobých účinků na pohlavní zrání. 
 
U některých pacientů léčených vyššími dávkami pro onkologické indikace, obvykle pak u pacientů ve 
vyšším věku, byla pozorována významnější otupělost a kóma, včetně případů encefalopatie. Třebaže 

většinou jde o účinky reverzibilní, u některých pacientů trvala úprava až tři týdny. Velmi vzácně se při 
léčbě vysokými dávkami interferonu alfa objevily  záchvaty. 
 
Všichni sledovaní pacienti ve vybraných klinických studiích s chronickou hepatitidou C podstoupili 
před zavedením léčby jaterní biopsii, ale v některých případech (tj. pacienti s genotypem 2 a 3) může 
léčba probíhat bez histologického ověření. Běžné léčebné postupy by se měly konzultovat, zda je 
jaterní biopsie potřebná před zahájením léčby. 
 
Akutní přecitlivělost  
Akutní reakce z přecitlivělosti  (např. urtikarie, angioedém, bronchokonstrikce, anafylaxe) byly při 
léčbě interferonem alfa-2b pozorovány vzácně. Pokud se taková reakce při podávání přípravku 
PegIntron vyskytne, přerušte léčbu a neprodleně zahajte vhodnou terapii. Přechodně se objevující 
exantémy nevyžadují přerušení léčby. 
 
Kardiovaskulární systém  
Podobně jako při léčbě interferonem alfa-2b je i při podávání přípravku PegIntron vyžadováno pečlivě 
monitorovat dospělé pacienty, kteří mají v anamnéze městnavé srdeční selhání, infarkt myokardu 
a/nebo dřívější či současné poruchy srdečního rytmu. U pacientů s preexistujícími srdečními obtížemi 
se doporučuje provést ještě před zahájením léčby a poté i v jejím průběhu elektrokardiografické 
vyšetření. Srdeční arytmie (především supraventrikulární) obvykle dobře reagují na konvenční léčbu, 
v některých případech však mohou vyžadovat přerušení léčby přípravkem PegIntron. Nejsou 
k dispozici žádné údaje u dětí a dospívajících se srdečním onemocněním v anamnéze. 
 
Selhání jater 
Přípravek PegIntron zvyšuje u pacientů s cirhózou riziko dekompenzace jater a smrti. Jako při léčbě 

všemi interferony, přerušte užívání přípravku PegIntron u těch pacientů, u kterých se prodlužují 
markery koagulace, což může být známkou jaterní dekompenzace. Jaterní enzymy a jaterní funkce 
musí být u cirhotických pacientů pečlivě sledovány. 
 
Pyrexie  

Pyrexie může být součástí tzv. chřipkového (flu-like) syndromu, jehož výskyt je při léčbě interferony 
relativně častý; je třeba vyloučit ostatní možné příčiny přetrvávající pyrexie. 
 
Hydratace  
U pacientů léčených přípravkem PegIntron je nutno zajistit adekvátní hydrataci, neboť u některých 

nemocných léčených alfa-interferony byla zaznamenána hypotenze v důsledku deplece tekutin. 
Náhrada tekutin může být nezbytná. 
 
Změny na plicích 
U pacientů léčených interferonem alfa se ojediněle  vyskytly plicní infiltráty, pneumonitidy 
a pneumonie, v některých případech s fatálním koncem. U každého pacienta, u kterého se projeví 

 

48 

pyrexie, kašel, dušnost či respirační příznaky, musí být proveden rentgen hrudníku. Jestliže rentgen 
hrudníku ukáže přítomnost plicních infiltrátů nebo je zjištěno  zřejmé zhoršení funkce plic, je třeba 

pacienta pečlivě sledovat a případně přerušit podávání interferonu alfa. Zmírnění až ústupu 
pulmonálních nežádoucích účinků lze dosáhnout okamžitým přerušením podávání interferonu alfa 
a zahájením léčby kortikosteroidy. 
 
Autoimunitní onemocnění  
Při léčbě interferony alfa byl zaznamenán vznik autoprotilátek a autoimunitních poruch. Pacienti 
predisponovaní k rozvoji autoimunitních poruch jsou vystaveni vyššímu riziku. Nemocné se 
známkami a příznaky odpovídajícími autoimunitnímu onemocnění je třeba pečlivě vyšetřit a znovu 
zhodnotit poměr potenciálního přínosu a rizika pokračující terapie interferonem (viz též bod 4.4 
Změny funkce štítné žlázy a bod 4.8). 
Mezi  pacienty s chronickou hepatitidou C léčenými interferonem byly hlášeny případy Vogtova-
Koyanagiho-Haradova  (VKH)  syndromu. Jedná se o granulomatózní zánětlivé onemocnění postihující 
oči, sluchový aparát, mozkomíšní pleny a kůži. Při podezření na VKH  syndrom by se měla antivirová 
léčba vysadit a zvážit terapie kortikosteroidy (viz bod 4.8). 
 
Poruchy zraku  
Vzácně byly uváděny po terapii interferony alfa poruchy zraku (viz bod 4.8), včetně krvácení do 
sítnice, retinálních exsudátů, serózního odchlípení sítnice a okluze retinální tepny či žíly. Všichni 
pacienti by měli mít provedeno základní vyšetření zraku. Také každý léčený pacient, který si začne 
stěžovat na poruchy zraku, včetně ztráty ostrosti vidění nebo zmenšení vizuálního pole musí být okamžitě 
a důkladně vyšetřen. Během terapie přípravkem PegIntron se doporučují pravidelná vyšetření zraku, 
zejména u pacientů s chorobami, které by mohly mít souvislost s retinopatií, jako např. diabetes 
mellitus  nebo hypertenze. Mělo by být zváženo přerušení podávání přípravku PegIntron u těch 
pacientů, u nichž se nově objeví nebo zhorší poruchy zraku. 
 
Změny funkce štítné žlázy  
U dospělých pacientů s chronickou hepatitidou C léčených interferony alfa se zřídka objeví 
abnormality funkce štítné žlázy, ať už jde o hypotyreózu či hypertyreózu. Přibližně u 21 % dětí 
léčených kombinovanou léčbou PegIntron/ribavirin došlo ke zvýšení thyreotropního hormonu (TSH). 
U dalších přibližně 2 % nastal přechodný pokles pod dolní limit normálu. Před začátkem léčby 
přípravkem PegIntron musí být zhodnoceny hladiny TSH a jakékoli  v této době zjištěné  abnormality 
štítné žlázy musí být léčeny konvenční léčbou. Pokud se u pacienta v průběhu léčby vyskytnou 
symptomy, odpovídající možné dysfunkci štítné žlázy, vyšetřete hladiny TSH. V přítomnosti této 

dysfunkce lze v podávání přípravku PegIntron pokračovat jen tehdy, lze-li pomocí léku udržet hodnoty 
TSH v rámci normálního rozmezí. Pro zjištění dysfunkce štítné žlázy by děti a dospívající pacienti 
měli být monitorováni každé 3 měsíce (např. TSH). 
 
Metabolické poruchy  

Byla pozorována hypertriglyceridemie a zhoršení hypertriglyceridemie, někdy závažné. Proto se 
doporučuje monitorovat hladiny lipidů. 
 
Koinfekce HCV/HIV 
Mitochondriální toxicita a laktátová acidóza 
U pacientů infikovaných HIV, kteří dostávají souběžně vysoce aktivní anti-retrovirovou léčbu (Highly 
Active Anti-Retroviral Therapy - HAART) může vzrůstat riziko vývoje laktátové acidózy. Opatrnosti je 
třeba v případě přidání přípravku PegIntron a ribavirinu k HAART  terapii (viz SPC ribavirinu).  
 

 

49 

Jaterní dekompenzace u pacientů infikovaných současně HCV/HIV s pokročilou cirhózou 
U pacientů s pokročilou cirhózou, infikovaných současně HCV a HIV, kteří dostávají HAART terapii, 
může vzrůstat riziko jaterní dekompenzace a smrti. Přidání léčby alfa interferony samotnými nebo 
v kombinaci s ribavirinem může riziko  u této skupiny pacientů zvýšit. Další vstupní faktory 
u koinfikovaných pacientů, které mohou být spojeny s vyšším rizikem jaterní dekompenzace, zahrnují 
léčbu didanosinem a zvýšenou koncentraci bilirubinu v séru. 
Koinfikovaní pacienti léčení současně anti-retrovirovou (ARV) léčbou a léky proti hepatitidě by měli 
být přísně sledováni, se stanovováním jejich Child-Pughova skóre během léčby. U pacientů s progresí 
do jaterní dekompenzace by měla být léčba proti hepatitidě okamžitě přerušena a ARV léčba 
přehodnocena. 
 
Hematologické abnormality u pacientů infikovaných současně HCV/HIV 
U pacientů se současnou infekcí HCV/HIV léčených peginterferonem alfa-2b/ribavirinem a HAART 

může být oproti pacientům infikovaným pouze HCV  zvýšeno riziko rozvoje hematologických 
abnormalit (například neutropenie, trombocytopenie a anemie). Ačkoliv většinu z nich lze zvládnout 
snížením dávky, je u této skupiny pacientů nutné důkladné monitorování hematologických parametrů 
(viz bod 4.2 a pod „Laboratorní testy“ a bod 4.8). 
U pacientů léčených zidovudinem a kombinovanou terapií přípravku PegIntron s ribavirinem 
a zidovudinem je zvýšeno riziko rozvoje anemie, současné užívání této kombinace se zidovudinem se 
proto nedoporučuje (viz bod 4.5). 
 
Pacienti s nízkými počty CD4 
U pacientů infikovaných současně HCV/HIV jsou k dispozici omezené údaje o účinnosti 
a bezpečnosti (N=25) od subjektů s počtem CD4 menším než 200 buněk/μl. V léčbě pacientů 
s nízkými počty CD4 je proto nutno postupovat opatrně. 
 
Nahlédněte, prosím, do příslušných SPC antiretrovirových léčivých přípravků, které budou užívány 

souběžně s léčbou HCV, kvůli povědomí o toxických účincích specifických pro každý přípravek 
a jejich  zvládání a kvůli  možnosti překrývání toxických účinků s přípravkem PegIntron a ribavirinem. 
 
HCV/HBV koinfekce 
U pacientů současně infikovaných virem hepatitidy B a C léčených interferonem byly hlášeny případy 
reaktivace onemocnění hepatitidou B (některé s vážnými následky). Frekvence takové reaktivace se 
zdá být nízká. 
Před zahájením léčby interferonem u hepatitidy C mají být všichni pacienti vyšetřeni na hepatitidu B; 
pacienti současně infikovaní virem hepatitidy B a C musí být následně sledováni a léčeni podle 
současných klinických pokynů. 
 

Onemocnění zubů a periodontu 
U pacientů dostávajících kombinovanou terapii přípravku PegIntron s ribavirinem bylo hlášeno poškození 
zubů a dásní, které může vést až ke ztrátě zubů. Navíc během dlouhodobé léčby kombinací přípravku 
PegIntron s ribavirinem by mohla suchost ústní dutiny způsobit poškození zubů a sliznice ústní dutiny. 
Pacienti by si měli důkladně dvakrát denně čistit zuby a chodit na pravidelné zubní prohlídky. 
U některých pacientů může dojít i ke zvracení. Pokud se tato reakce objeví, je vhodné doporučit důkladně 
si poté vypláchnout ústa. 
 
Příjemci transplantovaných orgánů  
U příjemců transplantovaných jater nebo jiných orgánů nebyla účinnost a bezpečnost samotného 
přípravku PegIntron nebo v kombinaci s ribavirinem při léčbě hepatitidy C studována. Předběžná data 

ukazují, že léčba interferonem alfa může být spojena se zvýšeným počtem odmítnutí ledvinového 
štěpu. Bylo také hlášeno odmítnutí jaterního štěpu. 
 
Ostatní  
Vzhledem  k některým zprávám o tom, že interferon alfa-2b může exacerbovat preexistující 

onemocnění psoriázou a sarkoidózou, doporučuje se podávat přípravek PegIntron pacientům 
s psoriázou a sarkoidózou pouze tehdy, převýší-li očekávaný prospěch možné riziko. 
 

 

50 

Laboratorní testy  
U všech pacientů musí být před zahájením léčby provedeny standardní hematologická a biochemická 

vyšetření a test funkce štítné žlázy. Za přijatelné výchozí hodnoty před zahájením léčby přípravkem 
PegIntron jsou považovány následující hodnoty: 
 

 

Trombocyty 

 100 000/mm

 

Neutrofily 

 1 500/mm

3

 

 

TSH 

v rámci normálního rozmezí 

 
Laboratorní vyšetření se provádí ve 2. a 4. týdnu léčby a potom periodicky podle potřeby klinického 
průběhu léčby. V průběhu léčby by se měla periodicky měřit HCV-RNA  (viz bod 4.2). 
 
Dlouhodobá udržovací léčba 
V klinickém hodnocení bylo prokázáno, že peginterferon alfa-2b podáván v nízké dávce (0,5 µg/kg/týden) 

není účinný v dlouhodobé udržovací monoterapii (o střední délce léčby 2,5 roku) za účelem prevence 
progrese onemocnění u nereagujících pacientů s kompenzovanou cirhózou. V porovnání s neléčenými 
pacienty nebylo zaznamenáno žádné statisticky významné ovlivnění doby do vzniku první klinické 
příhody (hepatální dekompenzace, hepatocelulární karcinom, úmrtí a/nebo transplantace jater). Přípravek 
Pegintron by proto neměl být používán k dlouhodobé udržovací terapii. 
 
Důležité informace o některých složkách přípravku PegIntron 
Pacienti se vzácně se vyskytujícími dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy-
galaktózy nebo insuficiencí sacharázy-izomaltázy by neměli tento přípravek používat. 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v 0,7 ml, t.j. v podstatě je bez 
sodíku. 
 
4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 
 
Telbivudin 
Klinická  studie hodnotící podávání kombinace telbivudinu 600 mg denně se subkutánně podávaným 
pegylovaným interferonem alfa-2a v dávce 180 mikrogramů 1x týdně ukazuje, že tato kombinace je 
spojena se zvýšeným rizikem vzniku periferní neuropatie. Mechanizmus vedoucí k těmto příhodám 
není znám (viz body 4.3, 4.4 a 4.5 SPC telbivudinu). Navíc nebyla prokázána bezpečnost a účinnost 
telbivudinu  v kombinaci s interferony při léčbě chronické hepatitidy typu B. Z toho důvodu je 
kombinace přípravku PegIntron s telbivudinem kontraindikována (viz bod 4.3). 
 
Methadon  
U pacientů s chronickou hepatitidou typu C, kteří byli na stabilní metadonové udržovací léčbě a nebyli 

doposud léčeni peginterferonem alfa-2b, zvýšilo přidání 1,5 mikrogramu/kg/týden přípravku 
PegIntron podkožně po dobu 4 týdnů AUC R-metadonu přibližně o 15 % (95 % CI pro procento AUC 
přibližně 103 – 128 %). Klinický význam tohoto nálezu není znám; pacienti by však měli být 
sledováni s ohledem na možný výskyt známek a příznaků jak prohloubeného sedativního účinku, tak 
i respirační deprese. Zvláště u pacientů s vysokými dávkami metadonu by mělo být  

zváženo riziko prodloužení QTc. 
 
Vliv peginterferonu alfa-2b na současně podávané léky 
 
Potenciální interakce peginterferonu alfa-2b (PegIntron) na substráty metabolických enzymů byla 
hodnocena ve 3 farmakologických studiích s vícenásobnými dávkami. V těchto studiích byly 
zkoumány vlivy peginterferonu alfa-2b (PegIntron) v režimech s vícenásobnými dávkami u subjektů 
s hepatitidou C (1,5 μg/týden) nebo na zdravých subjektech (1 μg/týden nebo 3 μg/týden) (tabulka 4). 
Klinicky  významná farmakokinetická interakce mezi peginterferonem alfa-2b (PegIntron) a 
tolbutamidem, midazolamem  nebo dapsonem nebyla pozorována; proto při podávání peginterferonu 
alfa-2b (PegIntron) spolu s léky metabolizovanými CYP2C9, CYP3A4  a N-acetyltransferázou není 

nutná žádná úprava dávkování. Současné podávání peginterferonu alfa-2b (přípravek PegIntron) 

 

51 

s kofeinem nebo desipraminem mírně zvýšilo expozici kofeinu a desipraminu. Pokud je pacientům 
podáván přípravek PegIntron s léky metabolizovanými CYP1A2  nebo CYP2D6, je nepravděpodobné, 

že míra poklesu aktivity cytochromu P 450 bude mít klinický význam s vyjímkou léků, které mají 
úzký terapeutický index (tabulka 5). 
 
Tabulka 4  Vliv peginterferonu alfa-2b na současně podávané léky 
 
 
Současně podávané 
léky 

 
 
Dávka 
peginterferonu 
alfa-2b 

 
 
Studovaná 
populace 

Poměr geometrických 
průměrů (poměr s/bez 
peginterferonu alfa-2b) 
AUC 
(90 % CI) 

C

max

 

(90 % CI) 

Kofein 
(substrát CYP1A2) 

1,5 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Subjekty 
s chronickou 
hepatitidou C 
(N=22) 

1,39 
(1,27; 1,51) 

1,02 
(0,95; 1,09) 

1 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=24) 

1,18 
(1,07; 1,31) 

1,12 
(1,05; 1,19) 

3 μg/kg/týden  
(2 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=13) 

1,36  
(1,25; 1,49) 

1,16  
(1,10; 1,24) 

Tolbutamid 
(substrát CYP2C9) 

1,5 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Subjekty 
s chronickou 
hepatitidou C 
(N=22) 

1,1# 
(0,94; 1,28) 

NA 

1 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=24) 

0,90# 
(0,81; 1,00) 

NA 

3 μg/kg/týden  
(2 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=13) 

0,95 
(0,89; 1,01) 

0,99 
(0,92; 1,07) 

Dextromethorfan 
hydrobromid 
(substrát CYP2D6 a 
CYP3A) 

1,5 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Subjekty 
s chronickou 
hepatitidou C 
(N=22) 

0,96## 
(0,73; 1,26) 

NA 

1 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=24) 

2,03# 
(1,55; 2,67) 

NA 

Desipramin 
(substrát CYP2D6) 

3 μg/kg/týden  
(2 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=13) 

1,30 
(1,18; 1,43) 

1,08 
(1,00; 1,16) 

Midazolam 
(substrát CYP3A) 

1,5 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Subjekty 
s chronickou 
hepatitidou C 
(N=24) 

1,07 
(0,91; 1,25) 

1,12 
(0,94; 1,33) 

1 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=24) 

1,07 
(0,99; 1,16) 

1,33 
(1,15; 1,53) 

3 μg/kg/týden  
(2 týdny) 

Zdravé subjekty 
(N=13) 

1,18 
(1,06; 1,32) 

1,24 
(1,07; 1,43) 

Dapson 
(substrát 
N-acetyltransferázy) 

1,5 μg/kg/týden  
(4 týdny) 

Subjekty 
s chronickou 
hepatitidou C 
(N=24) 

1,05 
(1,02; 1,08) 

1,03 
(1,00; 1,06) 

# Vypočteno ze shromážděných dat moči v intervalu 48 hod 
## Vypočteno ze shromážděných dat moči v intervalu 24 hod 

 

 

52 

Tabulka 5

 

Opatření při současném podávání (přípravek PegIntron musí být s následujcícmi 
léky podáván s opatrností) 

Léky 

Známky, příznaky a léčba 

Mechanismus a rizikové faktory 

Theofylin 

Společné podávánání theofylinu 
s přípravkem (PegIntron) může 
zvýšit koncentrace theofylinu 
v krvi. Doporučuje se opatrné 
společné podávání theofylinu 
s přípravkem (PegIntron). Při 

společném podávání s přípravkem 
(PegIntron) je nezbytné prostudovat 
příbalové informace theofylinu. 

Metabolismus theofylinu je 

potlačen inhibičním účinkem 
přípravku (PegIntron) na CYP1A2. 

Thioridazin 

Společné podávánání thioridazinu 
s přípravkem (PegIntron) může 
zvýšit koncentrace thioridazinu 
v krvi. Doporučuje se opatrné 
společné podávání thioridazinu 
s přípravkem (PegIntron). Při 
společném podávání s přípravkem 
(PegIntron) je nezbytné prostudovat 
příbalové informace thioridazinu. 

Metabolismus thioridazinu  je 
potlačen inhibičním účinkem 
přípravku (PegIntron) na CYP2D6. 

Theofylin, 
antipyrin, 
warfarin
 

Při podávání v kombinaci s jinými 
interferonovými přípravky byla 
hlášena elevace koncentrací těchto 
léků v krvi, proto je třeba 
opatrnosti. 

Metabolismus jiných léků v játrech 
může být potlačen. 

Zidovudin 

Při podávání v kombinaci s jinými 
interferonovými přípravky může 
být zesílen supresivní vliv na fuknci 
kostní dřeně a může se zhoršit 
redukce krevních buněk, jako je 
pokles leukocytů. 

Mechanismus účinku není znám, 
ale má se za to, že oba léky mají 

depresivní účinky na kostní dřeň. 

Imunosupresivní léčba 

Při podávání v kombinaci s jinými 
interferonovými přípravky může 
být účinek imunosupresivní léčby 
u pacientů po transplantaci (ledvin, 

kostní dřeně, atd.) oslabený. 

Má se za to, že mohou být 
vyvolány reakce rejekce 
implantátu. 

 

Ve farmakokinetických studiích s vícečetnými dávkami nebyly mezi přípravkem PegIntron 
a ribavirinem zjištěny  žádné farmakokinetické interakce. 
 
Koinfekce HCV/HIV 
 
Nukleosidová analoga 
Užívání nukleosidových analogů, samotných nebo v kombinaci s ostatními nukleosidy, vedlo ke 
vzniku laktátové acidózy. Z pohledu farmakologie ribavirin zvyšuje fosforylaci purinových nukleosidů 
in vitro. Tato aktivita by mohla potencovat riziko laktátové acidózy indukované analogy purinových 

nukleosidů (např. didanosin nebo abakavir). Společné podávání ribavirinu a didanosinu se 
nedoporučuje. Byla zaznamenána hlášení mitochondriální toxicity, zvláště laktátové acidózy 
a pankreatitidy, některá z nich fatální (viz SPC ribavirinu). 
 
U ribavirinu byla hlášena exacerbace anemie, pokud se jako součást léčebného schématu HIV podával 

zidovudin, přesný mechanizmus tohoto jevu však zatím není vysvětlen. Současné užívání ribavirinu se 
zidovudinem se nedoporučuje kvůli zvýšenému riziku anemie (viz bod 4.4). Je třeba zvážit nahrazení 
zidovudinu v kombinačním schématu již zavedené antiretrovirové terapie (ART). Je to obzvlášť 
důležité u pacientů s anamnézou anemie navozené zidovudinem. 
 

 

53 

4.6 

Fertilita, těhotenství a kojení 

 

Ženy ve fertilním věku/antikoncepce u mužů a žen 
Přípravek PegIntron se doporučuje podávat ženám ve fertilním věku pouze, pokud budou používat 
během léčby účinnou antikoncepci. 
 
Kombinovaná léčba s ribavirinem 
U pacientek nebo u partnerek mužských pacientů, kteří užívají přípravek PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem, je třeba krajní opatrnosti k zabránění otěhotnění. Ženy ve fertilním věku musí během 
léčby a po dobu 4 měsíců po jejím ukončení používat účinnou antikoncepci. Mužští pacienti nebo 
jejich partnerky musí během léčby a 7 měsíců po jejím ukončení používat účinnou antikoncepci (viz 
SPC ribavirinu). 
 

Těhotenství 
Adekvátní údaje o podávání interferonu alfa 2-b těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na 
zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). U primátů interferon alfa-2b vykazoval 
abortivní účinky. Je pravděpodobné, že přípravek PegIntron bude mít stejný účinek.  
Potenciální riziko pro člověka není známé. Přípravek PegIntron by se měl používat v těhotenství pouze 
tehdy, jestliže potenciální prospěch ospravedlňuje potenciální riziko pro plod. 
 
Kombinovaná léčba s ribavirinem 
Ribavirin podávaný v průběhu těhotenství působí závažné vrozené vady, proto je u těhotných žen léčba 
ribavirinem  kontraindikována. 
 
Kojení   
Není dosud známo, zda je kterákoli ze složek přípravku vylučována do mateřského mléka. Vzhledem 
k potenciálním nežádoucím účinkům na kojené dítě by se kojení mělo před zahájením léčby přerušit. 
 
Fertilita 

Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se potenciálních účinků při léčbě přípravkem PegIntron na 
mužskou nebo ženskou fertilitu. 
 
4.7 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 

 
Pacientům, u nichž se v průběhu léčby přípravkem PegIntron projeví zvýšená únava, somnolence nebo 
zmatenost, by mělo být doporučeno vyvarovat se po dobu terapie řízení motorových vozidel i obsluhy 
strojů. 
 
4.8 

Nežádoucí účinky 

 
Dospělí 
Trojkombinace 
Prostudujte si prosím SPC bocepreviru. 
 
Dvojkombinace a monoterapie 
Souhrn bezpečnostního profilu 
Nejčastějšími nežádoucími účinky ve vztahu k léčbě hlášenými v průběhu klinických hodnocení 
přípravku PegIntron v kombinaci s ribavirinem u dospělých, pozorovanými u více než poloviny 

hodnocených subjektů, byly únava, bolest hlavy a reakce v místě vpichu. Další nežádoucí účinky 
hlášené u více než 25 % subjektů zahrnovaly nevolnost, zimnici, nespavost, anemii, pyrexii, bolest 
svalů, slabost, bolest, vypadávání vlasů, anorexii, pokles tělesné hmotnosti, depresi, vyrážku a 
podrážděnost. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly většinou mírného až středně závažného stupně 
a bylo možné je zvládnout bez nutnosti úpravy dávek či přerušení léčby. Únava, vypadávání vlasů, 

svědění, nevolnost, anorexii, pokles tělesné hmotnosti, podrážděnost a nespavost se vyskytují u 
pacientů léčených monoterapií přípravkem PegIntron ve významně menší míře, než u pacientů 
léčených kombinovanou terapií (viz tabulka 6). 
 

 

 

54 

Tabulkový souhrn nežádoucích účinků 
V klinických hodnoceních nebo během sledování po uvedení na trh byly u dospělých pacientů 

léčených peginterferonem alfa-2b, včetně monoterapie přípravkem PegIntron nebo kombinace 
PegIntron/ribavirin hlášeny následující nežádoucí účinky ve vztahu k léčbě. Tyto účinky jsou seřazeny 
tabulce 6 podle třídy orgánového systému a frekvence (velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až 
< 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné 
(< 1/10 000) nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit).  
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
Tabulka 6  

Nežádoucí účinky hlášené v klinických hodnoceních nebo během sledování po 
uvedení na trh u dospělých pacientů léčených peginterferonem alfa-2b, včetně 
monoterapie přípravkem PegIntron nebo kombinace PegIntron + ribavirin 

Infekce a infestace 
Velmi  časté: 

Virové  infekce

*

,

 

faryngitida

*

 

Časté: 

Bakteriální  infekce (včetně sepse), mykotická infekce, chřipka, infekce 
horních cest dýchacích, bronchitida, herpes simplex, sinusitida, zánět 
středouší, rinitida 

Méně časté: 

Infekce v místě vpichu injekce, infekce dolních cest dýchacích 

Není známo: 

Reaktivace onemocnění hepatitidou B u pacientů s 
koinfekcí HCV/HBV 

Poruchy krve a lymfatického systému 
Velmi  časté: 

Anemie, neutropenie 

Časté: 

Hemolytická anemie, leukopenie, trombocytopenie, lymfadenopatie 

Velmi  vzácné: 

Aplastická anemie 

Není známo: 

Čistá aplazie červené řady 

Poruchy imunitního systému 
Méně časté: 

Přecitlivělost na léky 

Vzácné: 

Sarkoidóza 

Není známo: 

Akutní reakce přecitlivělosti včetně angioedému, anafylaxe a 
anafylaktické reakce včetně anafylaktického šoku, idiopatická 
trombocytopenická purpura, trombotická trombocytopenická purpura, 
systémový lupus erytematodes 

Endokrinní poruchy 
Časté: 

Hypotyreóza, hypertyreóza 

Poruchy metabolismu a výživy 
Velmi  časté: 

Anorexie 

Časté: 

Hypokalcémie, hyperurikémie, dehydratace, zvýšená chuť k jídlu 

Méně časté: 

Diabetes mellitus, hypertriglyceridémie 

Vzácné: 

Diabetická ketoacidóza 

Psychiatrické poruchy 
Velmi  časté: 

Deprese, úzkost

*

, emoční labilita

*

, narušené soustředění, nespavost 

Časté: 

Agresivita, agitovanost, hněv, změna nálady, abnormální chování, 
nervozita, porucha spánku, snížené libido, apatie, abnormální sny, pláč 

Méně časté: 

Sebevražda, pokus o sebevraždu, sebevražedné myšlenky, psychóza, 
halucinace, panická ataka 

Vzácné: 

Bipolární  poruchy 

Není známo: 

Vražedné myšlenky, mánie 

Poruchy nervového systému 
Velmi  časté: 

Bolest hlavy, závrať 

 

55 

Časté: 

Amnézie, porucha paměti, synkopa, migréna, ataxie, zmatenost, 
neuralgie, parestézie, hypestezie, hyperestezie, hypertonie, spavost, 
porucha pozornosti, třes, dysgeuzie 

Méně časté: 

Neuropatie, periferní neuropatie 

Vzácné: 

Konvulze 

Velmi  vzácné: 

Cerebrovaskulární krvácení, cerebrovaskulární ischemie, encefalopatie 

Není známo: 

Obrna lícního nervu, mononeuropatie 

Poruchy oka 
Časté: 

Poruchy zraku, rozmazané vidění, fotofobie, konjunktivitida, 
podráždění oka, porucha slz, bolest oka, suché oko 

Méně časté: 

Retinální  exsudáty 

Vzácné: 

Zhoršení zrakové ostrosti nebo výpadek v zorném poli, krvácení do 
sítnice, retinopatie, okluze retinální tepny, okluze retinální  žíly, 
neuritida optiku, edém papily, makulární edém 

Není známo: 

Serózní odchlípení sítnice  

Poruchy ucha a labyrintu 
Časté: 

Narušení/ztráta sluchu, tinitus, vertigo 

Méně časté: 

Bolest  ucha 

Srdeční poruchy 
Časté: 

Palpitace, tachykardie 

Méně časté: 

Infarkt myokardu 

Vzácné: 

Městnavé srdeční selhání, kardiomyopatie, arytmie, perikarditida 

Velmi  vzácné: 

Srdeční ischemie 

Není známo: 

Perikardiální výpotek  

Cévní poruchy 
Časté: 

Hypotenze, hypertenze, zrudnutí 

Vzácné: 

Vaskulitida 

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Velmi  časté: 

Dušnost

*

, kašel

*

 

Časté: 

Dysfonie, epistaxe, respirační porucha, kongesce dýchacích cest, 
kongesce vedlejších nosních dutin, nosní kongesce, rýma, zvýšená 
sekrece v horních cestách dýchacích, faryngolaryngeální bolest 

Velmi  vzácné: 

Intersticiální plicní choroba 

Není známo: 

Plicní fibróza, plicní arteriální hypertenze

#

 

Gastrointestinální poruchy 
Velmi  časté: 

Zvracení

*

, nevolnost, bolest břicha, průjem, sucho v ústech* 

Časté: 

Dyspepsie, gastroezofageální refluxní choroba, stomatitida, ulcerace v 
ústech, glosodynie, krvácení z dásní, zácpa, plynatost, hemoroidy, 
cheilitida,  abdominální distenze, gingivitida,  glositida, porucha zubů 

Méně časté: 

Pankreatitida, bolest v ústech 

Vzácné: 

Ischemická kolitida 

Velmi  vzácné: 

Ulcerózní kolitida 

Není známo 

Pigmentace jazyka 

Poruchy jater a žlučových cest 
Časté: 

Hyperbilirubinemie,  hepatomegalie 

Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Velmi  časté: 

Alopecie, svědění

*

, suchá kůže

*

, vyrážka

*

 

Časté: 

Psoriáza, reakce fotosenzitivity, makulopapulární exantém, dermatitida, 
erytematózní exantém, ekzém, noční pocení, hyperhidróza, akné, 

furunkl, erytém, urtikárie, abnormální struktura vlasů, porucha nehtů 

 

56 

Vzácné: 

Kožní sarkoidóza 

Velmi  vzácné: 

Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, erythema 
multiforme 

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Velmi  časté: 

Myalgie,  arthralgie, muskuloskeletální bolest 

Časté: 

Artritida, bolest zad, svalové spazmy, bolest v končetině 

Méně časté: 

Bolest kosti, svalová slabost 

Vzácné: 

Rhabdomyolýza, myositida, revmatoidní artritida 

Poruchy ledvin a močových cest 
Časté: 

Časté močení, polyurie, abnormalita moči 

Vzácné: 

Selhání ledvin, renální insuficience 

Poruchy reprodukčního systému a prsu 
Časté: 

Amenorea, bolest prsu, menoragie, menstruační porucha, ovariální 
porucha, vaginální porucha, sexuální dysfunkce, prostatitida, erektilní 
dysfunkce 

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Velmi  časté: 

Reakce v místě vpichu injekce

*

, zánět v místě vpichu injekce, únava, 

slabost, podráždění, zimnice, pyrexie, onemocnění podobné chřipce, 
bolest 

Časté: 

Bolest na hrudi, hrudní dyskomfort, bolest v místě vpichu injekce, 
malátnost, otok tváře, periferní otok, abnormální pocit, žízeň 

Vzácné: 

Nekróza v místě vpichu injekce 

Vyšetření 
Velmi  časté: 

Úbytek tělesné hmotnosti 

*

T yto nežádoucí účinky byly časté (≥ 1/100 až < 1/10) v klinických hodnoceních u pacientů léčených monoterapií 

přípravkem PegIntron. 

#

Označení třídy pro přípravky obsahující interferon, viz níže plicní arteriální hypertenze. 

 
Popis vybraných nežádoucích účinků u dospělých 
Většina případů neutropenie a trombocytopenie měly jen mírný charakter (stupeň 1 či 2 podle klasifikace 

WHO). U pacientů léčených doporučenými dávkami přípravku PegIntron v kombinaci s ribavirinem se 
vyskytlo několik případů těžké neutropenie (stupeň 3 podle WHO: 39 ze 186 [21 %] pacientů; stupeň 
4 podle WHO: 13 ze 186 [7 %] pacientů). 
 
V klinické studii uvádělo cca 1,2 % pacientů léčených přípravkem PegIntron nebo interferonem alfa-2b 
v kombinaci s ribavirinem v průběhu terapie život ohrožující psychiatrické poruchy. Patřily k nim 

myšlenky na sebevraždu a pokusy o ni (viz bod 4.4).  
 
Výskyt kardiovaskulárních nežádoucích účinků, zejména arytmií, koreloval převážně s již dříve 
přítomným kardiovaskulárním onemocněním a s předchozí léčbou kardiotoxickými léky (viz bod 4.4). 
U nemocných bez předchozího manifestního srdečního onemocnění byla vzácně hlášena přechodná 

reverzibilní kardiomyopatie, která může být po přerušení léčby interferonem alfa reverzibilní. 
 
U přípravků s interferonem alfa byly hlášeny případy plicní arteriální hypertenze (PAH), zejména 
u pacientů s rizikovými faktory PAH (např. portální hypertenzí, infekcí HIV, cirhózou). Příhody byly 
hlášeny v různých časových odstupech, v typickém případě několik měsíců od zahájení léčby 
interferonem alfa. 
 
K oftalmologickým poruchám, které byly hlášeny vzácně v souvislosti s podáváním interferonů alfa, patří 
retinopatie (včetně makulárního edému), retinální hemoragie, okluze retinální arterie nebo žíly, retinální 
exsudáty, zmenšení ostrosti zraku nebo zrakového pole, neuritida zrakového nervu a papiloedém (viz 
bod 4.4). 
 
Při podávání alfa interferonů bylo hlášeno široké spektrum autoimunitních a imunitně zprostředkovaných 
chorob, včetně poruch funkce štítné žlázy, systémového lupus erythematodes, revmatoidní artritidy 

 

57 

(nové nebo zhoršené), idiopatické a trombotické trombocytopenické purpury, vaskulitidy a neuropatií, 
včetně mononeuropatie a Vogtova-Koyanagiho-Haradova syndromu (viz též bod 4.4). 
 
Pacienti koinfikovaní HCV/HIV 
Souhrn bezpečnostního profilu 
U pacientů infikovaných současně HCV/HIV, kteří jsou léčeni přípravkem PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem, byly další nežádoucí účinky (nehlášené u pacientů s jedinou infekcí) hlášené v klinických 
hodnoceních s frekvencí >5 % následující: orální kandidóza (14 %), získaná lipodystrofie (13 %), pokles 
počtu lymfocytů CD4 (8 %), snížení chuti k jídlu (8 %), elevace gama-glutamyltransferázy (9 %), bolest 
zad (5 %), zvýšení amylázy v krvi (6 %), zvýšení kyseliny mléčné v krvi (5 %), cytolytická hepatitida 
(6 %), elevace lipázy (6 %) a bolest končetiny (6 %). 
 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Mitochondriální toxicita 
U HIV-pozitivních pacientů léčených režimem NRTI společně s ribavirinem pro koinfekci HCV byla 
hlášena mitochondriální toxicita a laktátová acidóza (viz bod 4.4). 
 
Laboratorní hodnoty u pacientů koinfikovaných HCV/HIV 
Ačkoliv se hematologická toxicita (neutropenie, trombocytopenie a anemie) objevovala častěji u pacientů 
současně infikovaných HCV/HIV, většinou ji bylo možno zvládnout úpravou dávky a jen vzácně si 
vyžádala předčasné přerušení léčby (viz bod 4.4). Hematologické abnormality byly častěji hlášeny 
u pacientů, kteří byli léčeni přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem, než u pacientů léčených 
interferonem alfa-2b v kombinaci s ribavirinem. V Klinickém hodnocení 1 (viz bod 5.1) byl u pacientů 
léčených přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem pozorován u 4 % z nich (8/194) pokles 
absolutních hladin neutrofilů pod 500 buněk/mm

a u 4 % (8/194) pokles krevních destiček pod 

50 000/mm

3

. Anemie (hemoglobin < 9,4 g/l) byla hlášena u 12 % (23/194) pacientů léčených přípravkem 

PegIntron v kombinaci s ribavirinem. 
 
Pokles počtu lymfocytů CD4 
Léčba přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem byla spojena s poklesem absolutních počtů CD4+ 
buněk během prvních 4 týdnů, aniž by došlo ke snížení procentuálního podílu CD4+ buněk. Pokles počtů 
CD4+ buněk byl po snížení dávky nebo vysazení terapie reverzibilní. Užívání přípravku PegIntron 
v kombinaci s ribavirinem nemělo žádný zaznamenatelný negativní dopad na kontrolu HIV viremie 
v průběhu léčby nebo následného sledování. K dispozici jsou omezené údaje o bezpečnosti (N=25) od 
koinfikovaných pacientů s počty CD4+ buněk < 200/μl (viz bod 4.4). 
 

Nahlédněte, prosím, do příslušných SPC antiretrovirových léčivých přípravků, které budou užívány 
souběžně s léčbou HCV, kvůli povědomí o toxických účincích specifických pro každý přípravek 
a jejich  zvládání a kvůli  možnosti překrývání toxických účinků s přípravkem PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem. 
 
Pediatrická populace 
Souhrn bezpečnostního profilu 
V klinickém  hodnocení se 107 dětmi a mladistvými pacienty (ve věku 3 až 17 let) léčenými kombinací 
přípravku PegIntron a ribavirinem byla potřebná úprava dávky u 25 % pacientů, nejčastěji kvůli 
anemii, neutropenii a poklesu tělesné hmotnosti. Profil nežádoucích účinků u dětí a dospívajících byl 
zpravidla podobný jako u dospělých, jsou však specifické pediatrické obavy týkající se inhibice růstu. 
V průběhu kombinované léčby přípravkem PegIntron a ribavirinem trvající až 48 týdnů byla 
pozorována inhibice růstu, která u některých pacientů vedla k nižšímu vzrůstu (viz bod 4.4). Ke 
snížení tělesné hmotnosti a inhibici růstu docházelo v průběhu léčby velmi často (na konci léčby bylo 
průměrné snížení od vstupních hodnot hmotnostního a výškového percentilu o 15 percentilů, 
respektive o 8 percentilů) a byla inhibována  rychlost růstu (< 3. percentil u 70 % pacientů). 
 

Na konci 24. týdne následného sledování po léčbě bylo průměrné snížení od vstupních hodnot 
hmotnostního a výškového percentilu o 3 percentily, respektive 7 percentilů, a u 20 % dětí 
pokračovala inhibice růstu (rychlost růstu < 3. percentil). Do 5leté dlouhodobé studie následného 

 

58 

sledování bylo zařazeno devadesát čtyři ze 107 subjektů. Vliv  na růst byl nižší  u subjektů, které byly 
léčeny po dobu 24 týdnů, než u subjektů léčených 48 týdnů. Od doby před léčbou do konce 

dlouhodobého následného pozorování u subjektů léčených 24 nebo 48 týdnů se snížily percentily 
„výška k věku“ o 1,3, respektive o 9,0 percentilů. Dvacet čtyři procent subjektů (11/46) léčených po 
dobu 24 týdnů a 40 % subjektů (19/48) léčených po dobu 48 týdnů mělo pokles „výšky k věku“ mezi 
dobou před léčbou a koncem dlouhodobého následného pozorování > 15 percentilů v porovnání 
s výchozím percentilem před léčbou. U jedenácti procent subjektů (5/46) léčených po dobu 24 týdnů 
a u 13 % subjektů (6/48) léčených po dobu 48 týdnů byl na konci 5letého dlouhodobého následného 
pozorování pozorován pokles výchozích hodnot o > 30 percentilů „výška k věku“. Ohledně hmotnosti 
se percentily „váha k věku“ mezi subjekty léčenými po dobu 24 nebo 48 týdnů mezi dobou před 
léčbou a koncem dlouhodobého pozorování snížily o 1,3, respektive o 5,5 percentilů. Ohledně BMI se 
percentily „BMI k věku“ mezi subjekty léčenými po dobu 24 nebo 48 týdnů mezi dobou před léčbou 
a koncem dlouhodobého pozorování snížily o 1,8, respektive o 7,5 percentilů. Snížení průměrného 

výškového percentilu během 1 roku dlouhodobého následného sledování bylo nejzřetelnější  u dětí 
v prepubertálním věku. Pokles skóre výšky, váhy a BMI Z pozorovaný během léčebné fáze se v 
porovnání s normativní populací na konci období dlouhodobého pozorování u dětí léčených po dobu 
48 týdnů zcela neobnovil (viz bod 4.4). 
 
V léčebné fázi tohoto klinického hodnocení byly u všech subjektů nejvíce převládajícími nežádoucími 
účinky pyrexie (80 %), bolest hlavy (62 %), neutropenie (33 %), únava (30 %), anorexie (29 %) 
a zarudnutí v místě vpichu injekce (29 %). Pouze u jednoho subjektu byla léčba přerušena v důsledku 
nežádoucího účinku (trombocytopenie). Většina nežádoucích účinků hlášených v klinickém hodnocení 
byla mírného nebo středního stupně závažnosti. Závažné nežádoucí účinky byly hlášeny u 7 % (8/107) 
všech subjektů a zahrnovaly bolest v místě vpichu injekce (1 %), bolest v končetině (1 %), bolest 
hlavy (1 %), neutropenii (1 %) a pyrexii (4 %). Významnými nežádoucími účinky vyplývajícími 
z léčby, ke kterým docházelo v této populaci pacientů, byly nervozita (8 %), agrese (3 %), hněv (2 %), 
deprese/depresivní nálada (4 %) a hypotyreóza (3 %) a 5 subjektů užívalo léčbu levotyroxinem pro 
hypotyreózu/zvýšení TSH. 
 
Tabulkový souhrn nežádoucích účinků 
V klinickém hodnocení u dětí a dospívajících pacientů léčeným přípravkem PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem byly hlášeny  následující nežádoucí účinky související s léčbou. Tyto účinky jsou 
seřazeny v tabulce 7 podle třídy orgánového systému a frekvence (velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 

až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné 
(< 1/10 000) nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
V každé třídě četnosti jsou nežádoucí účinky uspořádány podle klesající závažnosti.  
 
Tabulka 7 

Nežádoucí účinky hlášené velmi často, často a méně často v klinickém hodnocení 
u dětí a dospívajících pacientů léčených přípravkem PegIntron v kombinaci 
s ribavirinem 

Infekce a infestace 
Časté:  

Mykotická infekce, chřipka, orální herpes, otitis media, 
streptokoková faryngitida, nasofaryngitida, sinusitida 

Méně časté: 
 

Pneumonie, askaridóza, enterobiáza, herpes zoster, flegmóna, 
infekce močových cest, gastroenteritida 

Poruchy krve a lymfatického systému  
Velmi  časté: 

Anemie, leukopenie,  neutropenie 

Časté:  

Trombocytopenie, lymfadenopatie 

Endokrinní poruchy 
Časté: 

Hypotyreóza 

Poruchy metabolismu a výživy 
Velmi  časté: 

Anorexie, snížení chuti k jídlu 

Psychiatrické poruchy 
Časté: 

Sebevražedné myšlenky

§

, pokusy o sebevraždu

§

, deprese, 

agrese, emoční labilita, hněv, agitovanost, úzkost, změna 
nálady, neklid, nervozita, nespavost 

 

59 

Méně časté: 

Abnormální chování, depresivní nálada, emoční porucha, strach, 
noční můra 

Poruchy nervového systému 
Velmi  časté: 

Bolest hlavy, závrať 

Časté: 

Dysgeuzie, synkopa, narušení pozornosti, spavost, špatná 
kvalita  spánku 

Méně časté: 

Neuralgie, letargie, parestezie, hypestezie, psychomotorická 
hyperaktivita, třes 

Poruchy oka 
Časté: 

Bolest  oka 

Méně časté: 
 

Krvácení do spojivky, svědění oka, keratitida, rozmazané 
vidění, fotofobie  

Poruchy ucha a labyrintu  
Časté:  

Vertigo 

Srdeční poruchy 
Časté:  

Palpitace, tachykardie 

Cévní poruchy 
Časté: 

Zrudnutí 

Méně časté: 

Hypotenze, bledost 

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy  
Časté: 

Kašel, epistaxe, faryngolaryngeální bolest 

Méně časté:  

Sípání, nosní dyskomfort, rinorea 

Gastrointestinální poruchy 
Velmi  časté: 

Bolest břicha, bolest horní části břicha, zvracení, nevolnost 

Časté: 

Průjem, aftózní stomatitida, cheilóza, ulcerace v ústech, 
žaludeční dyskomfort, bolest úst 

Méně časté: 

Dyspepsie, gingivitida 

Poruchy jater a žlučových cest 
Méně časté: 

Hepatomegalie 

Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Velmi  časté: 

Alopecie, suchá kůže 

Časté: 

Svědění, vyrážka, erytematózní vyrážka, ekzém, akné, erytém 

Méně časté: 
 

Reakce fotosenzitivity, makulopapulózní vyrážka, odlupování 
kůže, porucha pigmentace, atopická dermatitida, odbarvení kůže 

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Velmi  časté: 

Myalgie,  artralgie  

Časté: 

Muskuloskeletální bolest, bolest v končetině, bolest zad 

Méně časté: 

Svalová kontraktura, svalové záškuby 

Poruchy ledvin a močových cest 
Méně časté: 

Proteinurie 

Poruchy reprodukčního systému a prsu 
Méně časté: 

Dívky: Dysmenorea 

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Velmi  časté: 

Zarudnutí v místě vpichu injekce, únava, pyrexie, třesavka, 

onemocnění podobné chřipce, slabost, bolest, nevolnost, 
podrážděnost 

Časté:  

Reakce v místě vpichu injekce, svědění v místě vpichu injekce, 

vyrážka v místě vpichu injekce, bolest v místě vpichu injekce, 
pocit chladu 

Méně časté: 

Bolest na hrudi, hrudní dyskomfort, bolest obličeje 

Vyšetření 
Velmi  časté 

Zpomalení rychlosti růstu (snížení výšky a/nebo tělesné 
hmotnosti vzhledem k věku) 

Časté: 

Zvýšení thyreotropního hormonu v krvi, zvýšený tyreoglobulin 

Méně časté: 

Pozitivní protilátky proti štítné žláze 

 

60 

Zranění, otravy a komplikace léčebného postupu 
Méně časté: 

Pohmoždění 

§

skupinový účinek přípravků s obsahem interferon-alfa – hlášený u dospělých a pediatrických pacientů se standardní léčbou 

interferonem; hlášený u dospělých pacientů s přípravkem PegIntron 

 
Popis vybraných nežádoucích účinků u dětí a dospívajících 
Většina změn laboratorních hodnot v klinickém hodnocení PegIntron/ribavirin byla mírného nebo 
středního stupně. Pokles hemoglobinu, bílých krvinek, destiček, neutrofilů a zvýšení bilirubinu  může 

vyžadovat snížení dávky nebo trvalé vysazení léčby (viz bod 4.2). U některých pacientů léčených 
v klinickém  hodnocení přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem byly pozorovány změny 
v laboratorních hodnotách, tyto hodnoty se však během několika málo týdnů po ukončení léčby vrátily 
k výchozímu stavu. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili  podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného 

Dodatku V

. 

 
4.9 

Předávkování 

 
Byly hlášeny případy aplikace dávky přesahující preskripční dávku až 10,5-krát. Maximální hlášená 
dávka podaná v jednom dni byla  1 200 µg. Nežádoucí účinky zaznamenané u případů předávkování, 
které se týkaly přípravku PegIntron, jsou konzistentní se známým profilem bezpečnosti přípravku 

PegIntron; závažnost těchto příhod však může být vyšší. U standardních metod podpory eliminace 
léku, např. dialýzy, se neprokázala efektivita. K přípravku PegIntron není k dispozici žádné specifické 
antidotum; v případech předávkování se proto doporučuje symptomatická léčba a pečlivé sledování 
pacienta. Těm, kteří přípravek předepisují, se doporučuje obracet se na toxikologické centrum, pokud 
je dostupné. 
 
 
5. 

FARMAKOLOGICKÉ  VLASTNOSTI 

 
5.1 

Farmakodynamické vlastnosti 

 
Farmakoterapeutická skupina: Imunostimulancia, interferony, ATC kód: L03AB10. 
 
Rekombinantní interferon alfa-2b je kovalentně konjugovaný s monometoxypolyetylenglykolem při 
průměrném stupni substituce 1 molu polymeru/mol proteinu. Průměrná molekulová hmotnost je přibližně 
31 300 daltonů, podíl proteinu tvoří přibližně 19 300 daltonů.  
 
Mechanismus účinku 
in vitro i in vivo studií vyplývá, že biologická aktivita  přípravku PegIntron je odvozena právě od 
interferonu alfa-2b. 
 
Interferony uplatňují své buněčné aktivity prostřednictvím své vazby na specifické membránové 

receptory na povrchu buňky. Výsledky studií s ostatními interferony svědčí pro druhovou specificitu. 
Nicméně určité druhy opic, jako např. opice druhu Rhesus, jsou vnímavé k farmakodynamické 
stimulaci i po expozici lidským interferonům typu I. 
 
Jakmile se interferon naváže na buněčnou membránu, začíná iniciovat složitou sekvenci 

intracelulárních dějů, k nimž patří i indukce určitých enzymů. Předpokládá se, že tento proces je 
minimálně zčásti zodpovědný za různé buněčné reakce na interferon, včetně inhibice replikace viru ve 
virem infikovaných buňkách, suprese buněčné proliferace a takových imunomodulačních aktivit, jako 
je zvýšení fagocytární aktivity makrofágů a posílení specifické cytotoxicity lymfocytů vůči cílovým 
buňkám. Na terapeutických účincích interferonu se může podílet kterákoli z těchto aktivit nebo 

všechny současně. 

 

61 

 
Rekombinantní interferon alfa-2b rovněž inhibuje  in vitro a in vivo replikaci viru. Třebaže přesný 

mechanismus antivirového účinku rekombinantního interferonu alfa-2b nebyl dosud objasněn, 
předpokládá se, že alteruje metabolismus hostitelské buňky. Tento účinek inhibuje replikaci viru nebo 
pokud k replikaci  přece jen dojde, ztrácejí progenové viriony schopnost buňku opustit.  
 
Farmakodynamické účinky 
Farmakodynamika přípravku PegIntron byla hodnocena ve studii s podáváním postupně zvyšovaných 
jednotlivých dávek zdravým dobrovolníkům pomocí hodnocení změn teploty v ústech, koncentrace 
efektorových proteinů, jako sérového neopterinu a 2´5´-oligoadenylátsyntetázy (2´5´-OAS) a počtu 
leukocytů a neutrofilů. U osob léčených přípravkem PegIntron bylo zjištěno mírné, na velikosti dávky 
závislé zvýšení tělesné teploty. Rovněž sérové koncentrace neopterinu se po podání jednotlivé dávky 
přípravku PegIntron v rozmezí 0,25 – 2,0 mikrogramu/kg/týden zvyšovaly v závislosti na velikosti 

dávky. Pokles počtu neutrofilů a leukocytů na konci 4. týdne korelovaly s velikostí dávky přípravku 
PegIntron. 
 
Klinická  účinnost a bezpečnost - Dospělí 
Trojkombinace přípravkem PegIntron, ribavirinem a boceprevirem: 
Prostudujte si prosím SPC bocepreviru. 
 
Monoterapie přípravkem PegIntron a dvojkombinace přípravkem PegIntron a ribavirinem: 
Dosud neléčení pacienti 
Byly provedeny dvě počáteční studie. Jedna se zabývala účinky monoterapie přípravkem PegIntron 
(C/I97-010), druhá kombinovanou léčbou přípravkem PegIntron a ribavirinem (C/I98-580). Pacienti 

zahrnuti do studií trpěli chronickou hepatitidou C, potvrzenou pozitivním stanovením HCV-RNA 
polymerázové řetězové reakce (> 30 IU/ml), biopsií jater odpovídající histologické diagnóze chronické 
hepatitidy bez jiné příčiny chronické hepatitidy a abnormálními sérovými hodnotami ALT. 
 
V rámci studie monoterapie přípravkem PegIntron (0,5, 1,0 nebo 1,5 mikrogramu/kg/týden) bylo 

léčeno celkem 916 pacientů s chronickou hepatitidou C dosud neléčených interferonem po dobu 
jednoho roku, po níž byli ještě šest měsíců sledováni. Jako porovnávací skupina sloužil soubor 
303 pacientů, kteří dostávali interferon alfa-2b (3 miliony  mezinárodních jednotek 

mil.m.j.

 třikrát 

týdně). Tato studie ukázala, že přípravek PegIntron má lepší účinky než interferon alfa-2b (tabulka 8). 
 

V rámci kombinované studie s přípravkem PegIntron bylo celkem 1530 dosud neléčených pacientů 
léčeno po dobu jednoho roku jedním z následujících dávkovacích režimů: 

PegIntron (1,5 mikrogramu/kg/týden) + ribavirin (800 mg/den), (n = 511) 

PegIntron (1,5 mikrogramu/kg/týden po dobu 1 měsíce a 0,5 mikrogramu/kg/týden po dobu 
11 měsíců) + ribavirin (1 000/1 200 mg/den), (n = 514) 

Interferon alfa-2b (3 mil.m.j. třikrát týdně) + ribavirin (1 000/1 200 mg/den), (n = 505) 

 
V této studii byla  kombinace přípravku PegIntron (1,5 mikrogramu/kg/týden) a ribavirinu významně 
účinnější než kombinace interferonu alfa-2b a ribavirinu (tabulka 8), a to především u pacientů 
infikovaných genotypem 1 (tabulka 9). Setrvalá odpověď byla hodnocena po šesti měsících od 
ukončení léčby. 
 
Genotyp HCV a výchozí virové zatížení jsou prognostickými faktory, o nichž je známo, že ovlivňují 
počet příznivých odpovědí na léčbu. V této studii se nicméně ukázalo, že počet příznivých odpovědí 
na léčbu závisel rovněž na velikosti dávky ribavirinu podávaného spolu s přípravkem PegIntron nebo 
interferonem alfa-2b. U těch pacientů, jimž byl podáván ribavirin  v dávkách 

 10,6 mg/kg (tzn. 

800 mg u typického pacienta o váze 75 kg), byl počet příznivých odpovědí na léčbu bez ohledu na 
genotyp HCV  i virové zatížení významně vyšší než u těch pacientů, jimž byl ribavirin  podáván 
v dávkách 

 10,6 mg/kg (tabulka 9), zatímco počet příznivých odpovědí u pacientů léčených dávkami 

ribavirinu 

 13,2 mg/kg byl dokonce ještě vyšší. 

 
Tabulka 8    Setrvalá virologická odezva na léčbu (%  pacientů HCV negativních) 

 

Monoterapie přípravkem 

PegIntron + ribavirin 

 

62 

PegIntron 

Dávkování 

P 1,5 

P 1,0 

P 0,5 

P 1,5/R 

P 0,5/R 

I/R 

Počet pacientů  

304 

297 

315 

303 

511 

514 

505 

Odezva na konci léčby 

49 % 

41 % 

33 % 

24 % 

65 % 

56 %  

54 % 

 Setrvalá odezva  

23 %*  25 % 

18 % 

12 % 

54 %** 

 

47 % 

 

47 % 

 

P 1,5 

PegIntron 1,5 mikrogramu/kg 

P 1,0 

PegIntron 1,0 mikrogram/kg 

P 0,5 

PegIntron 0,5 mikrogramu/kg 

Interferon alfa-2b 3 mil.m.j.  

P 1,5/R 

PegIntron (1,5 mikrogramu/kg) + ribavirin (800 mg) 

P 0,5/R 

PegIntron (1,5 až 0,5 mikrogramu/kg) + ribavirin (1 000/1 200 mg) 

I/R 

Interferon alfa-2b (3 mil.m.j.) + ribavirin (1 000/1 200 mg) 

p <  0,001 P  1,5 vs. I 

** 

p =  0,0143 P  1,5/R vs. I/R 

 
Tabulka 9  Počet setrvalých odpovědí na léčbu kombinací Pe gIntron + ribavirin 
 

(v závislosti na dávce ribavirinu, genotypu a virovém zatížení) 

Genotyp HCV 
 

Dávka 

ribavirinu 

(mg/kg) 

P 1,5/R 

P 0,5/R 

 

I/R 

 

Všechny genotypy 

Všechny 

54 % 

47 % 

47 % 

 10,6 

50 % 

41 % 

27 % 

> 10,6 

61 % 

48 % 

47 % 

Genotyp 1 

Všechny 

42 % 

34 % 

33 % 

 10,6 

38 % 

25 % 

20 % 

> 10,6 

48 % 

34 % 

34 % 

   Genotyp 1  
   

 600 000 IU/ml 

Všechny 

73 % 

51 % 

45 % 

 10,6 

74 % 

25 % 

33 % 

> 10,6 

71 % 

52 % 

45 % 

   Genotyp 1 
   > 600 000 IU/ml 

Všechny 

30 % 

27 % 

29 % 

 10,6 

27 % 

25 % 

17 % 

> 10,6 

37 % 

27 % 

29 % 

Genotyp 2/3 

Všechny 

82 % 

80 % 

79 % 

 10,6 

79 % 

73 % 

50 % 

> 10,6 

88 % 

80 % 

80 % 

P 1,5/R 

PegIntron (1,5 mikrogramu/kg) + ribavirin (800 mg)  

P 0,5/R 

PegIntron (1,5 až 0,5 mikrogramu/kg) + ribavirin (1 000/1 200 mg) 

I/R 

Interferon alfa-2b (3 mil.m.j.) + ribavirin (1 000/1 200 mg)  

 
V rámci studie monoterapie přípravkem PegIntron byla kvalita života méně ovlivněna  při podávání 
přípravku v dávce 0,5 mikrogramu/kg než v dávce 1,0 mikrogram/kg 1 x týdně nebo 3 mil.m.j. 
interferonu alfa-2b třikrát týdně. 
 
V samostatné studii byl podáván přípravek PegIntron 224 pacientům s genotypem 2 nebo 3 v dávce 
1,5 mikrogramu/kg subkutánně, jednou týdně, v kombinaci s ribavirinem 800 mg –1 400 mg p.o. po 
dobu 6 měsíců (dle tělesné hmontosti, pouze tři pacienti vážící > 105 kg dostali dávku 1 400 mg) 
(tabulka 10). Dvacetčtyři % mělo přemosťující fibrózu nebo cirhózu (Knodell 3/4).  
 
Tabulka 10  Virologická odpověď na konci léčby, setrvalá virologická odpověď a relaps podle 

genotypu HCV a virového zatížení* 

 

PegIntron 1,5 

g/kg jednou týdně + ribavirin 800-1 400 mg/den 

 

Odpověď při ukončené 

terapii 

Setrvalá virologická odpověď 

Relaps 

 

63 

Všechny subjekty 

94 % (211/224) 

81 % (182/224) 

12 % 

(27/224) 

HCV  2 

100 % (42/42) 

93 % (39/42) 

7 % (3/42) 

 600 000 IU/ml 

100 % (20/20) 

95 % (19/20) 

5 % (1/20) 

> 600 000 IU/ml 

100 % (22/22) 

91 % (20/22) 

9 % (2/22) 

HCV  3 

93 % (169/182) 

79 % (143/182) 

14 % 

(24/166) 

 600 000 IU/ml 

93 % (92/99) 

86 % (85/99) 

8 % (7/91) 

> 600 000 IU/ml 

93 % (77/83) 

70 % (58/83) 

23 % (17/75) 

* Jakýkoli subjekt  s nedetekovatelnou hladinou HCV-RNA  při kontrole ve 12. týdnu a chybějícími údaji  z kontroly ve 24. 
týdnu sledování byl  považován za subjekt se setrvalou odpovědí. Jakýkoli subjekt s chybějícími údaji  z 12. týdne a po něm 
byl považován za subjekt  bez odpovědi ve 24. týdnu sledování.  

 
Léčba v trvání 6 měsíců v rámci této studie byla pacienty lépe snášena než léčba v trvání jednoho roku 
v kombinované pivotní studii; přerušení terapie 5 %, vs. 14 %, úprava dávkování 18 %, vs. 49 %. 
 
V nekomparativní studii byl 235 pacientům s genotypem 1 a nízkou virovou zátěží (< 600 000 IU/ml) 
podáván přípravek PegIntron v dávce 1,5 mikrogramu/kg subkutánně, jednou týdně, v kombinaci s 
ribavirinem, dávkovaným podle tělesné hmotnosti. Celkový počet setrvalých odpovědí po 24 týdnech 

trvání léčby byl 50 %. Čtyřicet jedno procento subjektů (97/235) mělo nedetekovatelné hladiny HCV-
RNA v plasmě v 4. týdnu a 24. týdnu léčby. U této podskupiny bylo procento setrvalých virologických 
odpovědí 92 % (89/97). Vysoký počet setrvalých odpovědí u této podskupiny pacientů byl 
identifikován interim analýzou (n=49) a potvrzen podle předpokladu (n=48). 
Omezené údaje z předchozího období ukazují, že léčba po dobu 48 týdnů by mohla být spojena 
s vyšším počtem setrvalých odpovědí (11/11) a s menším rizikem relapsu (0/11 ve srovnání s 7/96 po 
24 týdnech léčby). 
 
Velké randomizované klinické hodnocení porovnávalo bezpečnost a účinnost 48-týdenní léčby dvěma 
režimy s přípravkem PegIntron/ribavirinem [PegIntron 1,5 µg/kg a 1 µg/kg podkožně jednou týdně, 
oba v kombinaci s ribavirinem 800 až 1 400 mg p.o. denně (ve dvou rozdělených dávkách)] 
a peginterferonem alfa-2a 180 µg podkožně jednou týdně s ribavirinem  1 000 až 1 200 mg p.o. denně 
(ve dvou rozdělených dávkách) u 3 070 dosud neléčených dospělých pacientů s chronickou 
hepatitidou C genotypu 1. Odpověď na léčbu byla měřena pomocí setrvalé virologické odpovědi 
(Sustained Virologic  Response, SVR) definované nedetekovatelnou hladinou HCV-RNA  ve 24. týdnu 
po léčbě (viz tabulka 11). 
 

Tabulka 11  Virologická odpověď ve 12. týdnu léčby, odpověď na konci léčby, frekvence relapsů 

* a setrvalá virologická odpověď (SVR) 

Terapeutická skupina 

% (počet) pacientů 

 

PegIntron 1,5 µg/kg  

+ ribavirin 

PegIntron 1 µg/kg  

+ ribavirin 

peginterferon alfa-2a 

180 µg 

+ ribavirin 

Nedetekovatelná hladina 

HCV-RNA  ve 12. týdnu 

léčby  

40 (407/1 019) 

36 (366/1 016) 

45 (466/1 035) 

Odpověď na konci léčby 

53 (542/1 019) 

49 (500/1 016) 

64 (667/1 035) 

Relaps 

24 (123/523) 

20 (95/475) 

32 (193/612) 

SVR 

40 (406/1 019) 

38 (386/1 016) 

41 (423/1 035) 

SVR u pacientů 

s nedetekovatelnou 

hladinou  HCV-RNA  ve 

12. týdnu léčby 

81 (328/407) 

83 (303/366) 

74 (344/466) 

 

64 

*HCV-RNA  PCR analýza, s dolním limitem kvantifikace 27 IU/ml 
Nedostatečná časná virologická odpověď ve 12. týdnu léčby (detekovatelná hladina HCV-RNA  s  poklesem < 2 log

10

 oproti 

výchozí hodnotě) byla kritériem přerušení léčby. 

 

Ve všech třech terapeutických skupinách byl počet setrvalých virologických odpovědí podobný. 
U pacientů afroamerického původu (což je známý špatný prognostický faktor eradikace HCV) vedla 
kombinovaná léčba přípravkem PegIntron (1,5 µg/kg)/ribavirin k vyššímu počtu setrvalých 
virologických odpovědí než při užívání přípravku PegIntron v dávce 1 µg/kg. Při dávce přípravku 
PegIntron 1,5 µg/kg v kombinaci s dávkou ribavirinu byl počet setrvalých virologických odpovědí 
nižší u pacientů s cirhózou, u pacientů s normálními hladinami ALT, u pacientů se vstupní virovou 

zátěží > 600 000 IU/ml a u pacientů ve věku > 40 let. Pacienti běloši  měli vyšší poměr setrvalých 
virologických odpovědí než Afroameričani. Mezi  pacienty s nedetekovatelnou hladinou HCV-RNA  na 
konci léčby byl poměr relapsů 24 %.  
 
Předvídatelnost setrvalé virologické odpovědi - Dosud neléčení pacienti: Virologická odpověď ve 12. 
týdnu je definovaná jako minimálně  2-log pokles virové zátěže nebo nedetekovatelné hladiny  HCV-
RNA. Virologická odpověď ve 4. týdnu je definovaná jako minimálně 1-log pokles virové zátěže nebo 
nedetekovatelné hladiny HCV-RNA.  Tyto časové body (4. týden léčby a 12. týden léčby) se ukazují 
jako prediktivní pro setrvalou odpověď pacienta (tabulka 12). 
 
Tabulka 12 Prediktivní  hodnota  virologické  odpovědi  v průběhu léčení kombinovanou léčbou 

přípravky PegIntron 1,5 µg/kg/ribavirin 800 - 1 400 mg 

 

Negativní 

Pozitivní 

Bez 

odpovědi 

v léčebném 

týdnu 

Bez 

setrvalé 

odpovědi 

Negativní 

prediktivní 

hodnota 

Odpověď 

v léčebném 

týdnu 

Setrvalá 

odpověď 

Pozitivní 

prediktivní 

hodnota 

Genotyp 1* 

Ve 4. týdnu*** 
(n=950) 

 

 

 

 

 

 

HCV-RNA 
negativní 

834 

539 

65 % 

(539/834) 

116 

107 

92 % 

(107/116) 

HCV-RNA 
negativní nebo 
snížení virové 
zátěže ≥ 1 log  

220 

210 

95 % 

(210/220) 

730 

392 

54 % 

(392/730) 

Ve 12. týdnu*** 
(n=915) 

 

 

 

 

 

 

HCV-RNA 
negativní 

508 

433 

85 % 

(433/508) 

407 

328 

81 % 

(328/407) 

HCV-RNA 

negativní nebo 
snížení virové 
zátěže ≥ 2 log  

206 

205 

N/A

 

 

709 

402 

57 % 

(402/709) 

Genotyp 2, 3** 

Ve 12. týdnu 
(n= 215) 

 

 

 

 

 

 

HCV-RNA 
negativní nebo 
snížení virové 
zátěže ≥ 2 log 

50 % 

(1/2) 

213 

177 

83 % 

(177/213) 

*Genotyp 1 dostává 48 týdenní léčbu 

**Genotyp 2, 3 dostává 24 týdenní léčbu 
***Uvedené výsledky jsou  z pohledu  z jednoho časového bodu.  Pacienti nemuseli být přítomni nebo mohli mít odlišné 

výsledky ve 4. týdnu nebo ve 12. týdnu.  

† 

V  protokole byla použita tato kriteria: Jestliže ve 12. týdnu byla hladina HCV-RNA  pozitivní a snížení od vstupních hodnot 

< 2log

10

, byla léčba  u pacientů zastavena. Jestliže byla ve 12. týdnu hladina HCV-RNA  pozitivní a snížení od vstupních 

 

65 

hodnot ≥ 2log

10

, potom se hladina HCV-RNA  testovala znovu ve 24. týdnu a jestliže byla pozitivní, byla léčba  u pacientů 

zastavena. 

 
Negativní prediktivní hodnota pro setrvalou léčebnou odpověď u pacientů léčených přípravkem 
PegIntron v monoterapii činila 98 %. 
 
Pacienti koinfikovaní HCV/HIV 
U pacientů infikovaných současně HIV a HCV byla provedena dvě klinická hodnocení. Léčebná 
odpověď v obou těchto hodnoceních je znázorněna v tabulce 13. Klinické hodnocení 1 (RIBAVIC; 
P01017) bylo randomizovanou multicentrickou studií, která zahrnovala 412 dříve neléčených 
dospělých pacientů s chronickou hepatitidou C, kteří byli současně infikováni HIV. Pacienti byli 
randomizováni na ty, kteří byli léčeni přípravkem PegIntron (1,5 μg/kg/týden) a ribavirinem 
(800 mg/den), a na ty, kteří byli léčeni  interferonem alfa-2b (3 MIU třikrát za týden) a ribavirinem 
(800 mg denně), všichni po dobu 48 týdnů, s obdobím následného sledování 6 měsíců. Klinické 
hodnocení 2 (P02080) bylo randomizovanou studií s jedním centrem, která zahrnovala 95 dříve 
neléčených dospělých pacientů s chronickou hepatitidou C, kteří byli současně infikováni HIV. 
Pacienti byli  randomizováni na skupinu léčenou přípravkem PegIntron (100 nebo 150 μg/týden podle 
tělesné hmotnosti) a ribavirinem (800-1 200 mg/den podle tělesné hmotnosti) a na skupinu léčenou 
interferonem alfa-2b (3 MIU třikrát za týden) a ribavirinem (800-1 200 mg/den podle tělesné 
hmotnosti). Délka léčby činila 48 týdnů s obdobím následného sledování 6 měsíců, s výjimkou 
pacientů infikovaných s genotypy 2 nebo 3 a virovou náloží < 800 000 IU/ml (Amplicor), kteří byli 
léčeni 24 týdnů a 6 měsíců následně sledováni. 
 
Tabulka 13
 Setrvalá virologická odpověď na přípravek PegIntron v kombinaci s ribavirinem u 

pacientů infikovaných současně HCV/HIV v závislosti na genotypu 

 

Klinické hodnocení 1

1

 

Klinické hodnocení 2

2

 

 

PegIntron 

(1,5 µg/kg/ 

týden) + 

ribavirin 

(800 mg) 

Interferon 

alfa-2b 

(3 MIU 3x 

týdně) + 

ribavirin 

(800 mg) 

hodnot

a p

a

 

PegIntron 
(100 nebo 

150

c

 

µg/týden) + 

ribavirin 

(800- 

1 200 mg)

d

 

Interferon 

alfa-2b 

(3 MIU 3x 

týdně) + 

ribavirin 

(800- 

1 200 mg)

d

 

hodnota 

p

b

 

Všichni 

27 % (56/205)  20 % (41/205)  0,047 

44 % (23/52) 

21 % (9/43) 

0,017 

Genotyp 1, 4  17 % (21/125)  6 % (8/129) 

0,006 

38 % (12/32) 

7 % (2/27) 

0,007 

Genotyp 2, 3  44 % (35/80) 

43 % (33/76) 

0,88 

53 % (10/19) 

47 % (7/15) 

0,730 

MIU = milión mezinárodních jednotek 
a:  hodnota p podle Cochran-Mantel Haenszelova chí kvadrát testu. 
b:   hodnota p podle chí kvadrát testu. 
c:  subjekty < 75 kg byly léčeny přípravkem PegIntron v  dávce100 µg/týden a subjekty ≥ 75 kg dávkou přípravku PegIntron 
150 µg/týden. 
d:  dávkování ribavirinu bylo 800 mg pro pacienty < 60 kg, 1 000 mg pro pacient y 60-75 kg a 1 200 mg pro pacienty 
> 75 kg. 

 

1

Carrat F, Bani-Sadr  F, Pol S  et al. JAMA  2004; 292(23): 2839-2848. 

2

 Laguno M, Murillas  J, Blanco J.L et al. AIDS  2004; 18(13): F27 -F36. 

 

 
Histologická odpověď: Před nasazením léčby a po jejím ukončení byly v klinickém hodnocení 1 
prováděny biopsie jater, její výsledky byly dostupné u 210 ze 412 subjektů (51%). Jak Metavir skóre, 
tak Ishakův stupeň u subjektů léčených přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem poklesly. 
Tento pokles byl významný mezi respondéry (-0,3 u Metavir skóre a –1,2 u Ishakova stupně) a stabilní 
mezi non-respondéry (-0,1 u Metavir skóre a –0,2 u Ishakova stupně). Pokud jde o aktivitu, přibližně 
jedna třetina setrvalých respondérů vykazovala zlepšení a u nikoho nedošlo ke zhoršení. V tomto 
klinickém hodnocení nebylo zaznamenáno žádné zlepšení známek fibrózy. Došlo k významnému 
zlepšení steatózy u pacientů infikovaných HCV  s genotypem 3. 
 
Opětovná léčba kombinací PegIntron/ribavirin po selhání předchozí léčby 

 

66 

V nesrovnávacím klinickém hodnocení 2 293 pacientů se středně závažnou až závažnou fibrózou, 
u kterých selhala předchozí léčba kombinací interferon alfa/ribavirin, bylo opětovně léčeno 

přípravkem PegIntron v dávce 1,5 mikrogramů/kg podávané podkožně jedenkrát týdně v kombinaci 
s ribavirinem dávkovaným podle tělesné hmotnosti. Selhání předchozí léčby bylo definováno jako 
relaps nebo jako případ, kdy nebylo dosaženo odpovědi (pozitivita HCV-RNA  při ukončení léčby 
trvající alespoň 12 týdnů). 
 
Pacienti, kteří byli HCV-RNA  negativní ve 12. týdnu léčby, pokračovali v terapii po dobu 48 týdnů a 
byli  sledováni po dobu 24 týdnů po ukončení léčby. Odpověď na léčbu ve 12. týdnu byla definována 
jako nedetekovatelná HCV-RNA  po 12 týdnech léčby. Setrvalá virologická odpověď (SVR) je 
definována jako nedetekovatelná HCV-RNA  24 týdnů po léčbě (tabulka 14)
 
Tabulka 14 Míry  odpovědi na opětovnou léčbu u případů, kde předchozí terapie selhala
 

 

Pacienti s nedetekovatelnou HCV-RNA  

ve 12. týdnu léčby a SVR po opětovné léčbě 

 

 

 

interferon alfa/ribavirin 

 

peginterferon alfa/ribavirin 

Celkem 

populace* 

 

Odpověď ve 12. 
týdnu % (n/N) 

SVR % (n/N) 
99 % interval 
spolehlivosti 

Odpověď ve 
12. týdnu % 
(n/N) 

SVR % (n/N) 
99 % interval 
spolehlivosti 

SVR % (n/N) 
99 % interval 
spolehlivosti 

Celkem 

38,6 (549/1 423)  59,4 (326/549) 

54,0; 64,8 

31,5 (272/863)  50,4 (137/272) 

42,6; 58,2 

21,7 (497/2 293) 
19,5; 23,9 

Předchozí 
odpověď 

 

 

 

 

 

  Relaps 

67,7 (203/300) 

59,6 (121/203) 
50,7; 68,5 

58,1 (200/344)  52,5 (105/200) 

43,4; 61,6 

37,7 (243/645) 
32,8; 42,6 
 

     Genotyp 1/4 

59,7 (129/216) 

51,2 (66/129) 
39,8; 62,5 
 

48,6 (122/251)  44,3 (54/122) 

32,7; 55,8 

28,6 (134/468) 
23,3; 34,0 

     Genotyp 2/3 

88,9 (72/81) 

73,6 (53/72) 
(60,2; 87,0) 

83,7 (77/92) 

64,9 (50/77) 
50,9; 78,9 

61,3 (106/173) 
51,7; 70,8 

  NR 

28,6 (258/903) 

57,0 (147/258) 
49,0; 64,9 

12,4 (59/476) 

44,1 (26/59) 
27,4; 60,7 

13,6 (188/1 385) 
11,2; 15,9 

     Genotyp 1/4 

23,0 (182/790) 

51,6 (94/182) 
42,1; 61,2 

9,9 (44/446) 

38,6 (17/44) 
19,7; 57,5 

9,9 (123/1 242) 
7,7; 12,1 

     Genotyp 2/3 

67,9 (74/109) 

70,3 (52/74) 
56,6; 84,0 

53,6 (15/28) 

60,0 (9/15) 
27,4; 92,6 

46,0 (63/137) 
35,0; 57,0 

Genotyp 

 

 

 

 

 

    1 

30,2 (343/1 135)  51,3 (176/343) 

44,4; 58,3 

23,0 (162/704)  42,6 (69/162) 

32,6; 52,6 

14,6 (270/1 846) 
12,5; 16,7 

    2/3 

77,1 (185/240) 

73,0 (135/185) 
64,6; 81,4 

75,6 (96/127) 

63,5 (61/96) 
50,9; 76,2 

55,3 (203/367) 
48,6; 62,0 

     4 

42,5 (17/40) 

70,6 (12/17) 
42,1; 99,1 

44,4 (12/27) 

50,0 (6/12) 
12,8; 87,2 

28,4 (19/67) 
14,2; 42,5 

METAVIR 
Skóre fibrózy 

 

 

 

 

 

    F2 

46,0 (193/420) 

66,8 (129/193) 
58,1; 75,6 

33,6 (78/232) 

57,7 (45/78) 
43,3; 72,1 
 

29,2 (191/653) 
24,7; 33,8 

    F3 

38,0 (163/429) 

62,6 (102/163) 
52,8; 72,3 

32,4 (78/241) 

51,3 (40/78) 
36,7; 65,9 

21,9 (147/672) 
17,8; 26,0 

    F4 

33,6 (192/572) 

49,5 (95/192) 
40,2; 58,8 

29,7 (116/390)  44,8 (52/116) 

32,9; 56,7 

16,5 (159/966) 
13,4, 19,5 

Vstupní virová 
nálož 

 

 

 

 

 

 

67 

    Vysoká 
virová nálož 
(>600 000 
IU/ml) 

32,4 (280/864) 

56,1 (157/280) 
48,4; 63,7 

26,5 (152/573)  41,4 (63/152) 

31,2; 51,7 

16,6 (239/1 441) 
14,1; 19,1 

    Nízká virová 
nálož (≤600 000 
IU/ml) 

48,3 (269/557) 

62,8 (169/269) 
55,2; 70,4 

41,0 (118/288)  61,0 (72/118) 

49,5; 72,6 

30,2 (256/848) 
26,1; 34,2 

NR:  Non-respondér definovaný pozitivitou sérové/plazmatické HCV-RNA na závěr léčby trvající minimálně 12 týdnů. 
Plazmatická HCV-RNA  se měří v ústřední laboratoři pomocí výzkumné kvantitativní polymerázové řetězové reakce.

 

*Záměr léčit populaci zahrnuje 7 pacientů, u  kterých nemohla být předchozí terapie po dobu alespoň 12  týdnů potvrzena. 

 
Celkem přibližně  36 % (821/2 286) pacientů mělo ve 12. týdnu léčby při měření pomocí výzkumného 
vyšetření (hranice detekce 125 IU/ml) nedetekovatelné hladiny plazmatické HCV-RNA. V této 
podskupině činila míra setrvalé virologické odpovědi 56 % (463/823). U pacientů se selháním 

předchozí léčby nepegylovaným či pegylovaným interferonem a negativitou ve 12. týdnu činila míra 
setrvalé odpovědi 59 %, respektive 50 %. Ze skupiny 480 pacientů se snížením virové nálože > 2 log, 
ale s detekovatelným virem ve 12. týdnu, pokračovalo v léčbě celkem 188 pacientů. U těchto pacientů 
byla setrvalá virologická odpověď (SVR) 12 %. 
 
U pacientů, kteří neodpovídali na předchozí terapii pegylovaným interferonem alfa/ribavirinem, byla 

nižší pravděpodobnost toho, že budou ve 12. týdnu odpovídat na opětovnou léčbu, než u těch, kteří 
neodpovídali na nepegylovaný interferon alfa/ribavirin  (12,4 % vs. 28,6 %). Avšak, pokud ve 
12. týdnu dosáhli odpovědi, byl jen malý rozdíl v SVR bez ohledu na předchozí léčbu nebo předchozí 
odpověď. 
 

Údaje o dlouhodobé účinnosti - dospělí 
Velké dlouhodobé pokračující klinické hodnocení zahrnovalo 567 pacientů po léčbě přípravkem 
PegIntron (s ribavirinem nebo bez ribavirinu) v rámci předchozího klinického hodnocení. Cílem 
tohoto klinického hodnocení bylo posoudit trvání setrvalé virologické odpovědi (sustained virologic 
response, SVR) a vliv pokračující virové negativity na klinické  výsledky. Alespoň 5 lety 

dlouhodobého následného sledování prošlo 327 pacientů a pouze u 43 ze 366 setrvalých respondérů 
došlo v průběhu klinického hodnocení k relapsu. 
Kaplan-Meierův  odhad pro pokračující setrvalou 5-letou odpověď u všech pacientů je 99 % (95 % 
interval spolehlivosti:  98-100 %). SVR po léčbě chronické virové hepatitidy typu C přípravkem 
PegIntron (s ribavirinem nebo bez ribavirinu)  vede k dlouhodobé eradikaci viru a tím k ústupu jaterní 
infekce a klinickému  “vyléčení” chronické virové hepatitidy C. Tímto se však nevylučuje výskyt 
jaterních příhod u pacientů s cirhózou (včetně hepatocelulárního karcinomu). 
 
Klinická  účinnost a bezpečnost – pediatrická populace 
Děti a dospívající ve věku od 3 do 17 let s kompenzovanou chronickou hepatitidou C a měřitelnými 
hladinami HCV-RNA byli zařazeni do multicentrického klinického hodnocení a užívali ribavirin v dávce 
15 mg/kg denně a přípravek PegIntron v dávce 60 µg/m

2

 jednou za týden po dobu 24 nebo 48 týdnů, 

podle genotypu HCV a vstupní virové nálože. Všichni pacienti byli sledováni po 24 týdnů po léčbě. 
Léčeno bylo celkem 107 pacientů, ze kterých bylo 52 % dívek, 89 % bělochů, 67 % s genotypem HCV 1 
a 63 % ve věku < 12 let. Zařazená populace se skládala převážně z dětí s hepatitidou C mírného až 
středního stupně. Vzhledem k nedostatku údajů od dětí s těžkou progresí onemocnění a k potenciálu 

nežádoucích účinků je třeba v této populaci pečlivě zvažovat poměr přínosu a rizika kombinace přípravku 
PegIntron s ribavirinem (viz body 4.1, 4.4 a 4.8). Výsledky studie jsou shrnuty v tabulce 15
 
Tabulka 15  Frekvence setrvalé virologické odpovědi (n

a,b

 (%)) u dětí a dospívajících bez 

předchozí léčby podle genotypu a trvání léčby – všechny subjekty 
n = 107 

 

24 týdnů 

48 týdnů 

Všechny genotypy 

26/27 (96 %) 

44/80 (55 %) 

Genotyp 1 

38/72 (53 %) 

Genotyp 2 

14/15 (93 %) 

 

68 

Genotyp 3

12/12 (100 %) 

2/3 (67 %) 

Genotyp 4 

4/5 (80 %) 

a: Odpověď na léčbu byla definována jako nedetekovatelná HCV-RNA za 24 týdnů po léčbě, spodní limit 

detekce = 125 IU/ml. 

b: n = počet subjektů s odpovědí/počet subjektů s daným genotypem a přiřazeným trváním léčby  
c: Pacienti s genotypem 3 a nízkou virovou náloží (< 600 000 IU/ml) měli  léčbu užívat po 24 týdnů, zatímco 

pacienti s genotypem 3 a vysokou virovou náloží (≥ 600 000 IU/ml)  měli léčbu užívat po 48 týdnů.

 

 
Údaje o dlouhodobé účinnosti – pediatrická populace 
Pětiletá, dlouhodobá, observační studie s následným pozorováním zahrnula 94 pediatrických pacientů 
s chronickou hepatitidou C po léčbě v multicentrickém klinickém hodnocení. Z nich šedesát tři 
vykazovalo setrvalou odpověď. Účelem této studie bylo každoroční vyhodnocení trvalosti setrvalé 
virologické odpovědi (SVR) a vyhodnocení vlivu přetrvávající virové negativity na klinické výsledky 
pacientů, kteří 24 týdnů po léčbě kombinací peginterferon alfa-2b a ribavirin trvající 24 nebo 48 týdnů 
vykazovali setrvalou odpověď. Na konci 5letého období studii dokončilo 85 % (80/94) ze všech 
zařazených subjektů a 86 % (54/63) subjektů vykazujících setrvalou odpověď. Během 5 let následného 
pozorování u žádného z pediatrických pacientů s SVR nedošlo k recidivě. 
 
5.2  Farmakokinetické vlastnosti 
 
Přípravek PegIntron je typický polyethylenglykol-modifikovaný („pegylovaný“) derivát interferonu 
alfa-2b, složený převážně z monopegylovaných druhů. Plazmatický poločas přípravku PegIntron je ve 
srovnání s nepegylovaným interferonem alfa-2b prodloužen. Přípravek PegIntron má tendenci 
k depegylaci na volný interferon alfa-2b. Biologická  aktivita pegylovaných izomerů je  kvalitativně 
obdobná, avšak slabší než aktivita volného interferonu alfa-2b. 
 
Maximálních sérových koncentrací po subkutánním podání dosahuje přípravek PegIntron za 15 –
 44 hodin a udržují se po dobu až 48 – 72 hodin po podání. 
 
Maximální  koncentrace (C

max 

) přípravku PegIntron a plocha pod časovou křivkou koncentrací (AUC) 

rostou v závislosti na velikosti  dávky. Průměrná hodnota zdánlivého distribučního objemu činí 
0,99 l/kg. 
 
Při opakovaném podání dochází ke kumulaci imunoreaktivních interferonů. Při měření biologickými 

zkouškami se však zjišťuje  pouze velmi mírný vzestup biologické aktivity. 
 
Průměrný (SD) poločas eliminace přípravku PegIntron činí přibližně 40 hodin (13,3 hodin), se 
zdánlivou  clearancí 22,0 ml/hod/kg. Mechanizmy podílející se na clearanci interferonů u člověka 
nebyly dosud zcela osvětleny. Nicméně lze předpokládat, že renální eliminace se na zdánlivé clearanci 

přípravku PegIntron podílí jen v menší míře (přibližně 30 %). 
 
Poškození funkce ledvin 
Renální clearance se na celkové clearance přípravku PegIntron podílí z 30 %. Ve studii s podáváním 
jednotlivé  dávky (1,0 mikrogram/kg) pacientům se sníženou funkcí ledvin bylo pozorováno zvýšení 
C

max 

a AUC a prodloužení eliminačního poločasu v závislosti na stupni zhoršení renální funkce. 

 
Ve srovnání se subjekty s normální funkcí ledvin je clearance přípravku PegIntron po několika 
dávkách (1,0 mikrogramu/kg subkutánně, podávaných každý týden po dobu čtyř týdnů) snížena 
u pacientů se středně závažným poškozením ledvin (clearance kreatininu 30 - 49 ml/minutu) průměrně 
o 17 % a u pacientů se závažným poškozením ledvin  (clearance kreatininu 15 - 29 ml/minutu) 

průměrně o 44 %. Na základě údajů po podání jedné dávky byla clearance podobná u pacientů 
se závažným poškozením ledvin, kteří nebyli  na hemodialýze, jako u pacientů podstupujících 
hemodialýzu. Dávka přípravku PegIntron v monoterapii by měla být snížena u pacientů se středně 
závažným nebo závažným poškozením ledvin (viz body 4.2 a 4.4). Pacienti s clearance kreatininu 
< 50 ml/minutu nesmějí být léčeni  přípravkem PegIntron v kombinaci s ribavirinem (dvojkombinace 
nebo trojkombinace) (viz bod 4.3). 

 

69 

 
Vzhledem  k významné intersubjektivní variabilitě  farmakokinetiky interferonu se doporučuje pacienty 
se závažným poškozením ledvin  během léčby přípravkem PegIntron pečlivě sledovat (viz bod 4.2). 
 
Poškození jater 
Farmakokinetika přípravku PegIntron u pacientů se závažným poškozením funkce jater dosud nebyla 
hodnocena. 
 
Starší pacienti (

 65 let)  

Farmakokinetika přípravku PegIntron po jednotlivé subkutánní dávce 1,0 mikrogram/kg nebyla 
ovlivněna věkem. Z těchto dat vyplývá, že u pacientů ve vyšším věku není nutná žádná úprava 
dávkování přípravku PegIntron. 
 
Pediatrická populace  
Farmakokinetické vlastnosti přípravku PegIntron a ribavirinu (tobolek a perorálního roztoku) 
podávaných ve více dávkách u dětí a dospívajících pacientů s chronickou hepatitidou C byly 
hodnoceny v klinickém hodnocení. U dětí a dospívajících pacientů užívajících dávku přípravku 
PegIntron stanovenou podle tělesného povrchu, 60 µg/m

2

/týden, je předpokládaný odhad logaritmicky 

transformovaného koeficientu expozice během dávkovacího intervalu o 58 % (90 % CI: 141 - 177 %) 

vyšší než u dospělých užívajících dávku 1,5 µg/kg/týden.  
 
Neutralizační faktory interferonu  
Stanovení neutralizačního faktoru interferonu bylo provedeno na vzorcích séra pacientů, kteří užívali 
přípravek PegIntron v rámci klinické studie. Neutralizační faktory interferonu jsou protilátky, které 

neutralizují antivirovou aktivitu interferonu. Klinická incidence neutralizačních faktorů u pacientů 
léčených přípravkem PegIntron v dávce 0,5 mikrogramu/kg je 1,1 %. 
 
Přestup do semenné tekutiny  
Byl zjišťován přestup ribavirinu do semenné tekutiny. V porovnání se sérem je tento přestup 2x vyšší. 
Byla  odhadnuta systémová expozice ribavirinu po pohlavním styku u partnerky muže léčeného touto 
látkou a v porovnání s terapeutickou koncentrací ribavirinu v plazmě se však dospělo k mimořádně 
nízkým hodnotám. 
 
5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Přípravek PegIntron  
Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, se nevyskytly ani ve studiích 
toxicity u opic. Trvání těchto studií bylo omezeno na čtyři týdny, jelikož u většiny opic se vyskytly 
protilátky proti interferonu. 
 

Reprodukční studie s přípravkem PegIntron nebyly provedeny. U primátů navozuje interferon alfa-2b 
potraty. Je pravděpodobné, že stejné účinky má i přípravek PegIntron. Účinky na fertilitu nebyly 
studovány. Není známo, zda se složky tohoto léčivého přípravku vylučují do mléka experimentálních 
zvířat nebo člověka (viz bod 4.6 pro relevantní údaje o těhotenství a kojení u člověka). U přípravku 
PegIntron nebyl prokázán žádný genotoxický potenciál. 
 
Relativní netoxicita monomethoxypolyethylenglykolu (mPEG), který se uvolňuje z přípravku 
PegIntron při jeho metabolismu in vivo, byla prokázána v preklinických studiích akutní a subchronické 
toxicity u hlodavců a opic, ve standardních studiích embryonálního a fetálního vývoje a v in vitro 
testech mutagenních účinků. 
 
Přípravek PegIntron plus ribavirin  
Pokud je přípravek PegIntron užit v kombinaci s ribavirinem, nevyvolává žádné jiné  účinky, než jaké 
byly již dříve pozorovány při jeho užití v monoterapii. Hlavní změnou související s léčbou byla 
reverzibilní mírná až středně závažná anemie, jejíž závažnost byla větší, než je při anemii vyvolané 
kteroukoli z léčivých látek samostatně. 
 

 

70 

Nebyly provedeny žádné studie sledující u mladých zvířat vliv léčby přípravku PegIntron na růst, 
vývoj, sexuální dospívání a chování. Předklinické výsledky juvenilní toxicity prokázaly méně 
významné s dávkou související snížení celkového růstu u novorozených potkanů, kterým byl podáván 
ribavirin (viz bod 5.3 SPC přípravku Rebetol, pokud je přípravek PegIntron podáván v kombinaci 
s ribavirinem). 
 
 
6. 

FARMACEUTICKÉ  ÚDAJE 

 
6.1  Seznam pomocných látek 
 
Prášek  
Hydrogenfosforečnan sodný 

Dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného 
Sacharóza 
Polysorbát 80 
 
Rozpouštědlo 
Voda na injekci 
 
6.2  Inkompatibility 
 
Studie kompatibility  nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými 
léčivými přípravky. 
 
6.3  Doba použitelnosti 
 
Před rekonstitucí 
3 roky. 
 
Po rekonstituci 

Chemická a fyzikální stabilita umožňující použití byla při 2

o

C – 8

o

prokázána po dobu 24 hodin. 

Z mikrobiologického hlediska je  vhodné použít lék okamžitě. Pokud to z jakýchkoli důvodů 

není možné, je doba a podmínky uchovávání přípravku ve stavu vhodném k použití na 
zodpovědnosti pacienta; neměla by být delší než 24 hodin při 2

o

C – 8

o

C. 

 
6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Uchovávejte v chladničce (2°C – 8°C). 
 
Podmínky uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku viz bod 6.3. 
 
6.5  Druh obalu a obsah balení 
 

Prášek a rozpouštědlo jsou oba obsaženy v dvoukomorové zásobní vložce (Typ I flint ze skla), 
rozdělené bromobutylovou, pryžovou přísavkou. Zásobní vložka je na jedné straně uzavřená 
polypropylénovým víčkem obsahujícím bromobutylovou pryžovou obrubu a na druhé straně 
bromobutylovou pryžovou přísavkou. 
 
Přípravek PegIntron je dodáván jako: 

1 předplněné pero (CLEARCLICK)  obsahující prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok, 
1 jehla  („Push-on-needle“), 2 čisticí tampony; 

4 předplněná pera (CLEARCLICK)  obsahující prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok, 
4 jehly  („Push-on-needle“), 8 čisticích tamponů; 

12 předplněných per (CLEARCLICK)  obsahujících prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok, 
12  jehel  („Push-on-needle“), 24 čisticích tamponů. 

 

71 

 
Na trhu nemusí být k dispozicivšechny velikosti balení. 
 
6.6 

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 

 
Před podáním se musí přípravek PegIntron předplněné pero vyndat z chladničky, aby rozpouštědlo 
získalo pokojovou teplotu (do 25°C). 
 
PegIntron 50 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
Jedno předplněné pero (CLEARCLICK)  musí být rekonstituováno s rozpouštědlem přítomným v 
dvoukomorové zásobní vložce (voda na injekce) pro podání roztoku v objemu do 0,5 ml. Ke ztrátě 
malého množství dojde během přípravy injekčního roztoku přípravku PegIntron, když se dávka 

odměřuje a injikuje.  Proto každé předplněné pero obsahuje nadsazené množství rozpouštědla a prášku 
přípravku PegIntron, aby bylo zajištěno dodání označené dávky v 0,5 ml injekčního roztoku přípravku 
PegIntron. Koncentrace rekonstituovaného roztoku je 50 mikrogramů v 0,5 ml. 
 
PegIntron 80 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
Jedno předplněné pero (CLEARCLICK)  musí být rekonstituováno s rozpouštědlem přítomným v 
dvoukomorové zásobní vložce (voda na injekce) pro podání roztoku v objemu do 0,5 ml. Ke ztrátě 
malého množství dojde během přípravy injekčního roztoku přípravku PegIntron, když se dávka 
odměřuje a injikuje.  Proto každé předplněné pero obsahuje nadsazené množství rozpouštědla a prášku 
přípravku PegIntron, aby bylo zajištěno dodání označené dávky v 0,5 ml injekčního roztoku přípravku 
PegIntron. Koncentrace rekonstituovaného roztoku je 80 mikrogramů v 0,5 ml. 
 
PegIntron 100 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
Jedno předplněné pero (CLEARCLICK)  musí být rekonstituováno s rozpouštědlem přítomným v 
dvoukomorové zásobní vložce (voda na injekce) pro podání roztoku v objemu do 0,5 ml. Ke ztrátě 
malého množství dojde během přípravy injekčního roztoku přípravku PegIntron, když se dávka 

odměřuje a injikuje.  Proto každé předplněné pero obsahuje nadsazené množství rozpouštědla a prášku 
přípravku PegIntron, aby bylo zajištěno dodání označené dávky v 0,5 ml injekčního roztoku přípravku 
PegIntron. Koncentrace rekonstituovaného roztoku je 100 mikrogramů v 0,5 ml. 
 
PegIntron 120 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
Jedno předplněné pero (CLEARCLICK)  musí být rekonstituováno s rozpouštědlem přítomným v 
dvoukomorové zásobní vložce (voda na injekce) pro podání roztoku v objemu do 0,5 ml. Ke ztrátě 
malého množství dojde během přípravy injekčního roztoku přípravku PegIntron, když se dávka 

odměřuje a injikuje.  Proto každé předplněné pero obsahuje nadsazené množství rozpouštědla a prášku 
přípravku PegIntron, aby bylo zajištěno dodání označené dávky v 0,5 ml injekčního roztoku přípravku 
PegIntron. Koncentrace rekonstituovaného roztoku je 120 mikrogramů v 0,5 ml. 
 
PegIntron 150 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
Jedno předplněné pero (CLEARCLICK)  musí být rekonstituováno s rozpouštědlem přítomným v 
dvoukomorové zásobní vložce (voda na injekce) pro podání roztoku v objemu do 0,5 ml. Ke ztrátě 
malého množství dojde během přípravy injekčního roztoku přípravku PegIntron, když se dávka 

odměřuje a injikuje.  Proto každé předplněné pero obsahuje nadsazené množství rozpouštědla a prášku 
přípravku PegIntron, aby bylo zajištěno dodání označené dávky v 0,5 ml injekčního roztoku přípravku 
PegIntron. Koncentrace rekonstituovaného roztoku je 150 mikrogramů v 0,5 ml. 
 
Přípravek PegIntron je injikován subkutánně po rekonstituci prášku podle návodu, po připojení jehly 
a nastavení předepsané dávky. Kompletní a ilustrovaný návod je přiložen  k příbalové informaci.  
 

Podobně jako u všech ostatních přípravků pro parenterální aplikaci, musí být rekonstituovaný injekční 
roztok před podáním vizuálně zkontrolován. Rekonstituovaný roztok by měl být čirý a bezbarvý. 

Pokud je rekonstituovaný roztok zbarvený nebo jsou přítomné cizí částice, nesmí se použít. Po podání 
dávky musí být přípravek PegIntron předplněné pero a všechen nepoužitý roztok v něm obsažený 
zlikvidován  v souladu s místními požadavky. 
 

 

72 

 
7. 

DRŽITEL  ROZHODNUTÍ  O REGISTRACI 

 
Merck Sharp & Dohme Limited 
Hertford Road, Hoddesdon 
Hertfordshire EN11 9BU 
Velká  Británie 
 
 
8. 

REGISTRAČNÍ  ČÍSLO(A) 

 
PegIntron 50 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
EU/1/00/131/031 
EU/1/00/131/032 
EU/1/00/131/034 
 
PegIntron 80 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
EU/1/00/131/035 
EU/1/00/131/036 
EU/1/00/131/038 
 
PegIntron 100 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok v předplněném peru 
EU/1/00/131/039 
EU/1/00/131/040 
EU/1/00/131/042 
 

PegIntron 120 mikrogramů  prášek a rozpouštědlo pro injekční  roztok v předplněném peru

 

EU/1/00/131/043 
EU/1/00/131/044 
EU/1/00/131/046 
 

PegIntron 150 mikrogramů  prášek a rozpouštědlo pro injekční  roztok v předplněném peru

 

EU/1/00/131/047 
EU/1/00/131/048 
EU/1/00/131/050 

 

 
9. 

DATUM  PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ  REGISTRACE 

 
Datum první registrace: 25. května 2000 
Datum posledního prodloužení registrace: 25. května 2010 
 
 
10.  DATUM  REVIZE  TEXTU 
 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu 
 

 

73 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA II 

 
A. 

VÝROBCE BIOLOGICKÉ LÉČIVÉ LÁTKY  A 
VÝROBCE ODPOVĚDNÝ ZA PROPOUŠTĚNÍ  ŠARŽÍ 

 
B. 

PODMÍNKY  NEBO  OMEZENÍ  VÝDEJE A POUŽITÍ 

 
C. 

DALŠÍ PODMÍNKY  A POŽADAVKY REGISTRACE 

 
D. 

PODMÍNKY  NEBO  OMEZENÍ  S OHLEDEM  NA 
BEZPEČNÉ  A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ  LÉČIVÉHO 

PŘÍPRAVKU 

 

 

74 

A. 

VÝROBCE  BIOLOGICKÉ  LÉČIVÉ  LÁTKY  A  VÝROBCE  ODPOVĚDNÝ  ZA 
PROPOUŠTĚNÍ  ŠARŽÍ 

 
Název a adresa výrobce biologické léčivé látky 
 
MSD International GmbH T/A MSD Ireland (Brinny) 
Brinny 
Innishannon 
Co. Cork 
Irsko 
 
Název a adresa výrobce odpovědného za propouštění šarží 
 
SP Labo N.V. 
Industriepark 30 
B-2220 Heist-op-den-Berg 
Belgie 
 
 
B. 

PODMÍNKY  NEBO  OMEZENÍ  VÝDEJE A POUŽITÍ   

 
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz příloha I: Souhrn údajů o 
přípravku, bod 4.2). 
 
 
C. 

DALŠÍ PODMÍNKY  A POŽADAVKY REGISTRACE 

 

 

Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti 

 
Požadavky pro předkládání pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti pro tento léčivý 
přípravek jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 

107c odst. 7 směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském 
webovém portálu pro léčivé přípravky. 
 
 
D. 

PODMÍNKY  NEBO  OMEZENÍ  S OHLEDEM  NA  BEZPEČNÉ  A  ÚČINNÉ  POUŽÍVÁNÍ 
LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU   

 

 

Plán řízení rizik (RMP) 

 
Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance 
podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve veškerých 
schválených následných aktualizacích RMP.  
 

Dále je třeba aktualizovaný RMP předložit: 

 

na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky, 

 

při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které 
mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení význačného 
milníku (v rámci farmakovigilance nebo minimalizace  rizik). 

 
 

 

75 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PŘÍLOHA III 

 

OZNAČENÍ  NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE 

 

76 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A. OZNAČENÍ  NA OBALU 

 

77 

 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ  NA VNĚJŠÍM  OBALU   
 
Krabička 50 mikrogramů  

 
 
1. 

NÁZEV  LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
PegIntron 50 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
peginterferonum alfa-2b 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
Jedna injekční lahvička prášku obsahuje 50 mikrogramů peginterferonu alfa–2b a po rozpuštění podle 
návodu poskytne 50 mikrogramů/0,5 ml peginterferonu alfa-2b. 
 
 
3. 

SEZNAM  POMOCNÝCH  LÁTEK 

 

Pomocné látky: hydrogenfosforečnan sodný, dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, sacharóza, 
polysorbát 80. Jedna ampulka rozpouštědla obsahuje 0,7 ml vody na injekci. 
 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla 
1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla, 1 injekční stříkačka, 2 injekční jehly, 1 čisticí 
tampon 
4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla 
4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla, 4 injekční stříkačky, 8 injekčních jehel, 4 čisticí 
tampony 
6 injekčních lahviček prášku, 6 ampulek rozpouštědla 
12 injekčních lahviček prášku, 12 ampulek rozpouštědla, 12 injekčních stříkaček, 24 injekčních jehel, 
12 čisticích tamponů 
50 mikrogramů/0,5 ml 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY  PODÁNÍ 

 
Subkutánní podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ  UPOZORNĚNÍ,  ŽE  LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK  MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED  A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ  UPOZORNĚNÍ,  POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 

 

78 

Po rozpuštění je třeba použít připravený roztok okamžitě nebo nejpozději  do 24 hodin, během nichž 
však musí být uchováván v chladničce (2°C - 8°C). 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ  PODMÍNKY  PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte v chladničce. 
 
 
10. 

ZVLÁŠTNÍ  OPATŘENÍ  PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH  LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO  ODPADU  Z NICH, POKUD  JE  TO VHODNÉ 

 
Po odebrání dávky musí být zbylý roztok znehodnocen. 
 
 
11. 

NÁZEV  A ADRESA DRŽITELE  ROZHODNUTÍ  O REGISTRACI 

 
Merck Sharp & Dohme Limited 
Hertford Road, Hoddesdon 
Hertfordshire EN11 9BU 
Velká  Británie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ  ČÍSLO/ČÍSLA 

 
EU/1/00/131/001 (1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla) 
EU/1/00/131/002 (1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla, 1 injekční stříkačka, 2 injekční 
jehly, 1 čisticí tampon) 
EU/1/00/131/003 (4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla) 
EU/1/00/131/004 (4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla, 4 injekční stříkačky, 
8 injekčních jehel,  4 čisticí tampony) 
EU/1/00/131/005 (6 injekčních lahviček prášku, 6 ampulek rozpouštědla) 
EU/1/00/131/026 (12 injekčních lahviček prášku, 12 ampulek rozpouštědla, 12 injekčních stříkaček, 
24 injekčních jehel, 12 čisticích tamponů) 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
14. 

KLASIFIKACE  PRO VÝDEJ 

 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16.  INFORMACE  V BRAILLOVĚ PÍSMU 
 
PegIntron 50 mcg 
 
 
17. 

JEDINEČNÝ  IDENTIFIKÁTOR  – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

79 

 
18. 

JEDINEČNÝ  IDENTIFIKÁTOR  – DATA ČITELNÁ  OKEM 

 
PC:  
SN:  
NN:  

 

80 

 
MINIMÁLNÍ  ÚDAJE UVÁDĚNÉ  NA MALÉM  VNITŘNÍM  OBALU 
 
PegIntron 50 mikrogramů – injekční lahvička prášku
 
 
 
1. 

NÁZEV  LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  A CESTA/CESTY  PODÁNÍ 

 
PegIntron 50 mikrogramů prášek na injekci 
peginterferonum alfa-2b 
s.c. 
 
 
2. 

ZPŮSOB PODÁNÍ 

 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST,  OBJEM NEBO  POČET 

 
50 mcg/0,5 ml  
 
 
6. 

JINÉ 

 

 

81 

 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ  NA VNĚJŠÍM  OBALU 
 
Krabička 80 mikrogramů 

 
 
1. 

NÁZEV  LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
PegIntron 80 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
peginterferonum alfa-2b 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
Jedna injekční lahvička prášku obsahuje 80 mikrogramů peginterferonu alfa–2b a po rozpuštění podle 
návodu poskytne 80 mikrogramů/0,5 ml peginterferonu alfa-2b. 
 
 
3. 

SEZNAM  POMOCNÝCH  LÁTEK 

 

Pomocné látky: hydrogenfosforečnan sodný, dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, sacharóza, 
polysorbát 80. Jedna ampulka rozpouštědla obsahuje 0,7 ml vody na injekci. 
 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla 
1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla, 1 injekční stříkačka, 2 injekční jehly, 1 čisticí 
tampon 
4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla 
4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla, 4 injekční stříkačky, 8 injekčních jehel, 4 čisticí 
tampony 
6 injekčních lahviček prášku, 6 ampulek rozpouštědla 
12 injekčních lahviček prášku, 12 ampulek rozpouštědla, 12 injekčních stříkaček, 24 injekčních jehel, 
12 čisticích tamponů 
80 mikrogramů/0,5 ml 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY  PODÁNÍ 

 
Subkutánní podání 

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ  UPOZORNĚNÍ,  ŽE  LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK  MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED  A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ  UPOZORNĚNÍ,  POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 

 

82 

Po rozpuštění je třeba použít připravený roztok okamžitě nebo nejpozději  do 24 hodin, během nichž 
však musí být uchováván v chladničce (2°C - 8°C). 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ  PODMÍNKY  PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte v chladničce. 
 
 
10. 

ZVLÁŠTNÍ  OPATŘENÍ  PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH  LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO  ODPADU  Z NICH, POKUD  JE  TO VHODNÉ 

 
Po odebrání dávky musí být zbylý roztok znehodnocen. 
 
 
11. 

NÁZEV  A ADRESA DRŽITELE  ROZHODNUTÍ  O REGISTRACI 

 
Merck Sharp & Dohme Limited 
Hertford Road, Hoddesdon 
Hertfordshire EN11 9BU 
Velká  Británie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ  ČÍSLO/ČÍSLA 

 
EU/1/00/131/006 (1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla) 
EU/1/00/131/007 (1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla, 1 injekční stříkačka, 2 injekční 
jehly, 1 čisticí tampon) 
EU/1/00/131/008 (4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla) 
EU/1/00/131/009 (4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla, 4 injekční stříkačky, 
8 injekčních jehel,  4 čisticí tampony) 
EU/1/00/131/010 (6 injekčních lahviček prášku, 6 ampulek rozpouštědla) 
EU/1/00/131/027 (12 injekčních lahviček prášku, 12 ampulek rozpouštědla, 12 injekčních stříkaček, 
24 injekčních jehel, 12 čisticích tamponů) 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
14. 

KLASIFIKACE  PRO VÝDEJ 

 
 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16.  INFORMACE  V BRAILLOVĚ PÍSMU 
 
PegIntron 80 mcg 
 
 
17. 

JEDINEČNÝ  IDENTIFIKÁTOR  – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 

 

83 

2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 
 
18. 

JEDINEČNÝ  IDENTIFIKÁTOR  – DATA ČITELNÁ  OKEM 

 
PC:  
SN:  
NN:  

 

84 

 
MINIMÁLNÍ  ÚDAJE UVÁDĚNÉ  NA MALÉM  VNITŘNÍM  OBALU 
 
PegIntron 80 mikrogramů – injekční lahvička prášku
 
 
 
1. 

NÁZEV  LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  A CESTA/CESTY  PODÁNÍ 

 
PegIntron 80 mikrogramů prášek na injekci 
peginterferonum alfa-2b 
s.c. 
 
 
2. 

ZPŮSOB PODÁNÍ 

 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST,  OBJEM NEBO  POČET 

 
80 mcg/0,5 ml  
 
 
6. 

JINÉ 

 

 

85 

 
ÚDAJE UVÁDĚNÉ  NA VNĚJŠÍM  OBALU   
 
Krabička 100 mikrogramů 
 
 
1. 

NÁZEV  LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 

 
PegIntron 100 mikrogramů prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok 
peginterferonum alfa-2b 
 
 
2. 

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK 

 
Jedna injekční lahvička prášku obsahuje 100 mikrogramů peginterferonu alfa–2b a po rozpuštění 
podle návodu poskytne 100 mikrogramů/0,5 ml peginterferonu alfa-2b. 
 
 
3. 

SEZNAM  POMOCNÝCH  LÁTEK 

 
Pomocné látky: hydrogenfosforečnan sodný, dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, sacharóza, 
polysorbát 80. Jedna ampulka rozpouštědla obsahuje 0,7 ml vody na injekci. 
 
 
4. 

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ 

 
1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla 
1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla, 1 injekční stříkačka, 2 injekční jehly, 1 čisticí 
tampon 
4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla 
4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla, 4 injekční stříkačky, 8 injekčních jehel, 4 čisticí 
tampony 
6 injekčních lahviček prášku, 6 ampulek rozpouštědla 
12 injekčních lahviček prášku, 12 ampulek rozpouštědla, 12 injekčních stříkaček, 24 injekčních jehel, 
12 čisticích tamponů 
100 mikrogramů/0,5 ml 
 
 
5. 

ZPŮSOB A CESTA/CESTY  PODÁNÍ 

 
Subkutánní podání 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
6. 

ZVLÁŠTNÍ  UPOZORNĚNÍ,  ŽE  LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK  MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN 
MIMO DOHLED  A DOSAH DĚTÍ 

 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 
 
 
7. 

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ  UPOZORNĚNÍ,  POKUD JE POTŘEBNÉ 

 
 
8. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 

 

86 

Po rozpuštění je třeba použít připravený roztok okamžitě nebo nejpozději  do 24 hodin, během nichž 
však musí být uchováván v chladničce (2°C - 8°C). 
 
 
9. 

ZVLÁŠTNÍ  PODMÍNKY  PRO UCHOVÁVÁNÍ 

 
Uchovávejte v chladničce. 
 
 
10. 

ZVLÁŠTNÍ  OPATŘENÍ  PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH  LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO  ODPADU  Z NICH, POKUD  JE  TO VHODNÉ 

 
Po odebrání dávky musí být zbylý roztok znehodnocen. 
 
 
11. 

NÁZEV  A ADRESA DRŽITELE  ROZHODNUTÍ  O REGISTRACI 

 
Merck Sharp & Dohme Limited 
Hertford Road, Hoddesdon 
Hertfordshire EN11 9BU 
Velká  Británie 
 
 
12. 

REGISTRAČNÍ  ČÍSLO/ČÍSLA 

 
EU/1/00/131/011 (1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla) 
EU/1/00/131/012 (1 injekční lahvička prášku, 1 ampulka rozpouštědla, 1 injekční stříkačka, 2 injekční 
jehly, 1 čisticí tampon) 
EU/1/00/131/013 (4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla) 
EU/1/00/131/014 (4 injekční lahvičky prášku, 4 ampulky rozpouštědla, 4 injekční stříkačky, 
8 injekčních jehel,  4 čisticí tampony) 
EU/1/00/131/015 (6 injekčních lahviček prášku, 6 ampulek rozpouštědla) 
EU/1/00/131/028 (12 injekčních lahviček prášku, 12 ampulek rozpouštědla, 12 injekčních stříkaček, 
24 injekčních jehel, 12 čisticích tamponů) 
 
 
13. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
14. 

KLASIFIKACE  PRO VÝDEJ 

 
 
 
15. 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 
 
16.  INFORMACE  V BRAILLOVĚ PÍSMU 
 
PegIntron 100 mcg 
 
 
17. 

JEDINEČNÝ  IDENTIFIKÁTOR  – 2D ČÁROVÝ KÓD 

 
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem. 

 

87 

 
18. 

JEDINEČNÝ  IDENTIFIKÁTOR  – DATA ČITELNÁ  OKEM 

 
PC:  
SN:  
NN:  

 

88 

 
MINIMÁLNÍ  ÚDAJE UVÁDĚNÉ  NA MALÉM  VNITŘNÍM  OBALU 
 
PegIntron 100 mikrogramů – injekční lahvička prášku
 
 
 
1. 

NÁZEV  LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  A CESTA/CESTY  PODÁNÍ 

 
PegIntron 100 mikrogramů prášek na injekci 
peginterferonum alfa-2b 
s.c. 
 
 
2. 

ZPŮSOB PODÁNÍ 

 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 
 
 
3. 

POUŽITELNOST 

 
EXP 
 
 
4. 

ČÍSLO ŠARŽE 

 
Lot 
 
 
5. 

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST,  OBJEM NEBO  POČET